ŘÍMSKÉ LÉKAŘSTVÍ

Vývoj
do příchodu řeckých lékařů do Říma ve 2. st. př.n.l. měla péče o choré nevědecký
charakter
fungovalo zde pouze lidové léčitelství, které se neobešlo bez hojně používaných magických
praktik
do příchodu prvních řeckých lékařů si Římané vysvětlovali příčinu nemocí v hněvu božím
péče o nemocného spočívala v usmiřování bohů náboženskými obřady, oběťmi a
modlitbami.
v té době nebyla péče o nemocné na takové úrovni, jako v dalších starověkých civilizacích
nejdříve byly budovány lazarety pro vojáky, později se začalo dostávat lékařské péče i
obyvatelstvu
až v prvním století n. l. se Řím začíná více věnovat péči o nemocné občany
V Římě začínalo působilo mnoho cizích lékařů, nejprve z Řecka, později i z Alexandrie.
Někteří z nich byli váleční zajatci.
římané zakládali nemocnice – valetudinaria (z latinského valetudo = zdraví)
v Římě, stejně jako v Řecku se ženy uplatňovaly pouze jako porodní báby

Hygiena
v počátcích existence Říma neexistovala znalost hygieny, jejího dopadu na lidské zdraví
okolo 6. až 5. století př.n.l. byla vybudována „Cloaca Maxima“, což byl systém kanalizace,
odvádějící odpadní vodu a odpad z Říma
později hygiena a péče o tělo měly daleko vyšší úroveň než v Řecku
Vodovod, koupelna a kanalizace byly téměř v každém domě
Na počátku 3. století n. l. jsou zakládány první lázně.
prvopočátky karantény je možné datovat do 3. století př. n. l.
později byla zakládána leprosália pro nemocné s leprou

Zákony dvanácti desek (římské právo) věnovaly pozornost:

1. pohřbívání zemřelých těl

2. zakazovaly pohřbívání uvnitř města
3. duševně nemocní měli mít svého poručníka
4. nařizovaly císařský řez u zemřelé rodičky.

Asklepiades (124–56 př.n.l.),(124–40 př.n.l.)

velmi vzdělaný řecký lékař
studoval v Alexandrii a v Athénách
 Do Říma přišel nejpozději r. 91 př. n. l.
Jeho lékařské metody byly úspěšné a hlavně příjemné
v péči o nemocného se zaměřuje na pocení, omývání a koupele
Při péči o duševně nemocné odmítal pouštění žilou
Preferoval sprchy, koupání, masáže, cvičení, houpání na visuté posteli, stálé
zaměstnávání nemocného, změnu životosprávy,tesy dietu
dokázal zprůchodnit průdušnici v případě neprostupnosti dýchacích cest
Jeho lékařská zásada zněla citó, tutó, iucunde – rychle, bezpečně/jistě, příjemně
propagoval léčebné účinky vína a kladl důraz na dostatečnou rekonvalescenci
Byl zdatným chirurgem

Galénos (130–200 n.l.)

lékař pocházející z Řecka
Narodil se v Pergamu (dnes Bergama v Turecku)
dvorní lékař Marka Aurelia
nejslavnější římský lékař
Tvrdil, že základem dobrého zdraví je pohyb, vyvážená strava a dobrá hygiena
Napsal 600 traktátů, z nich čerpala středověká medicína
Zastával přírodní terapii, tj. léčení založené na teorii protikladů – např. u horečky
podávat studené obklady

Odkazy
https://vedazive.cz/historie-kultura/lekarstvi-rima-bylo-velmi-vyspele/
https://www.wikiskripta.eu/w/D%C4%9Bjiny_o%C5%A1et%C5%99ovatelstv%C3%AD
https://www.memento-historia.cz/clanek/153/lekari-v-antickem-rime-se-nebali-ani-jemne-
chirurgie