Jaroslav Seifert (23.9.1901 – 10.1.1986) byl novinář, básník, spisovatel a překladatel. Jako jediný Čech dostal Nobelovu cenu za literaturu (10.12.1984), kterou získal za poezii. Narodil se v Praze, za Rakouska- Uherska, a svoje mládí prožil na Žižkově. Svojí literární kariéru začal jako novinář, poté začal psát poezii. Děj: V básni „Maminka“ Seifert popisuje vzpomínky na svoji matku, zachycuje její lásku a obětavost. Seifert popisuje mnohé věci z jejího života až do detailů. Básněmi vyjadřuje vděk za lásku a obětavost. Struktura: Poezie Vydavatel: Albatros Datum vydání: 1990 Počet stran: 75
1. Jaroslav Seifert získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. Získal ji za
jeho básně, které „díky umělecké vášni a intelektuálnímu ostru často povýšily lidskou existenci na umělecký svět.“ Komunisté se snažili získat politický kapitál z jeho ocenění. Komunistický tisk se snažil dokázat, že Seifertovo ocenění je důkaz kulturního pokroku v zemi. 2. Rodinná lyrika je žánr poezie, který se zaměřuje na témata spojená s rodinou nebo domovem.
Úryvek z knihy: Maminka okno rozhodí,
bydlíme v třetím poschodí. (Vlaky str.10)
Nostalgie a vzpomínky – Básník vzpomíná na dětství, kde bydlel. (bydlíme
v třetím poschodí. 3. V básni „Tatínkova Dýmka“ byla zmíněna jeho matka a otec. 4. V básních Seiferta se objevují tyto motivy: - Láska: Motiv lásky je jedním z nejpoužívanějších motivů Seifertových básní. - Praha: Rodné město Seiferta je s ním pevně spojeno. V jeho básních navazuje na ni, protože v ní vyrůstal. - Čas a Nostalgie: Seifert se vrací ke vzpomínkám z dětství. 5. V sbírce byl zmíněný Kostel, Radnice, jeho Domov a Havlíčkovo náměstí. 6. Pro Seiferta byl typický verš volný. Volný verš nemá pevný rytmus. Použití verše volného umožnilo Seifertovi svobodně se vyjadřovat a vytvářet básně. 7. Dracoun – stříbrná nebo zlatá nitka Melisa – meduňka, lesní rostlina Pešunk – násep, svah 8. Tato kniha mě moc nezaujala, protože to je poezie. Nemá žádný velký příběh, který by spojoval všechny básně. Je to jen sbírka básní o jeho dětství.