ANDR VAN LYSEBETH

JGA I. UM SE JGU

Obsah Pedmluva 9 vodn slovo 13 Modern lovk a jga 15 Duch jgy 19 Dchat znamen t 23 pln jgov dchn 33 Sbohem, rmo! 43 Dhauti jazyka 45 m 47 Uvolnn relaxace 51 59 Relaxace (pokraovn) Jej pedbn podmnky 59 Prohlubujeme relaxaci 63 Uvdomn 71 Tajemstv prunosti 77 Kam se sousteovat bhem san V jakm porad provdt cviky? sany 91 Sarvngsana, Svka 97 Halsana, Pluh 119 Matsjsana, Ryba 131 141 Paimttnsan, Klet Bhudangsana, Kobra 153 alabhsana, Kobylka 165 Dhanursana, Luk 179 Ardha matsjndrsana, torze rsana a kaplasana 199 rsana, Stoj na hlav 201 Uddijna bandha 227 Zdokonalujte sv sany 235 Srjanamaskr, jeden z pozdrav slunci 237 Jste to, co jte 253 Masoravec nebo vegetarin?

81 85

189

257

Pizpsobte svoji ivotosprvu Kollathova sndan Jezte obil 269 271 Na zvr

261 265

Pedmluva
Jet v letech 1972 a 1978, kdy vychzelo prvn a druh vydn eskho pekladu oblben Jgy Andrho Van Lysebetha, kter u ns sehrla v tomto oboru prkopnickou roli, bylo teba spe ped cenzurou ne ped teni diskrtn pomlet o nboenskm pvodu a pvodnm posln jgy v indickm prosted a prezentovat ji jen jako staroindick tlovchovn systm, jaksi dodaten obesten mystickm nnosem. Toto zastrn prav skutenosti mlo tehdy ovem sv dobr dvody. Reim, kter tak usilovn potral vechno, co neodpovdalo oficiln doktrn dialektickho materialismu, pohlel na jgu s hlubokm podezenm jako na jakousi zstrku nboensk innosti, a jak jsme se doslechli, v Rumunsku se za podn kurs jgy dokonce zavralo. Dnes u je natstzase mon nazvat vci pravmi jmny a zasadit jgu bez jakhokoli zastrn do kontextu indickho duchovnho ivota, v nm m sv pevn msto. Nejstarm dochovanm systematickm dlem o jze je Patadaliho Jgastra asi z 2. stolet p. Kr. Je to vklad jedn ze esti klasickch filosofickch kol hinduismu, kter vechny rozvdj a dotvej kad z jinho zornho hlu uen o nkolik stolet starch vdskch upaniad. Podle tohoto uen je jedinou vnou, nemnnou a trvalou realitou ve vesmru Nejvy duch, nejastji nazvan brahma. Prostupuje vm, co na svt ije, a jeho soust (nikoli vtvorem jako v kesanskm pojet) jsou i due vech ivch tvor zvan tmany. Tato duchovn sloka, kter sama nijak nezasahuje do innosti lovka, ho provz po cel jeho ivot, ale jako sousti vnho principu neumr spolu s fyzickm tlem. Pi jeho smrti je opout a vtluje se do dal tlesn schrnky v neustlm kolobhu ivot zvanm sansra a pen z jedn existence do druh plody skutk (karmu i karmany), kterch se jej nositel dopustil a jejich kvalita uruje podle zkona odplaty za kad vykonan dobro i zlo jeho pt zrozen. Do tohoto kolobhu ivot me vak lovk zashnout i jinak ne jen ctnostnm jednnm a konnm dobra, kter mu zajist pznivj pt zrozen. Me doshnout i plnho vymann due z etzu

reinkarnac, na kter pohlela vdy vechna indick nboenstv jako na nco nedoucho, a umonit j konen a definitivn vysvobozen (v buddhismu nirvnu, v hinduismu optn splynut due s jejm boskm zdrojem). A potud se vechna tradin indick nboenstv a jejich sekty v podstat shodovaly. Navzjem je vak odliily metody, ktermi se snaily doshnout tohoto nejvyho cle a naplnn smyslu lidskho ivota. Nkter kladly hlavn draz na osvobozujc osvcen, poznn pravdy o ivot a lovku, jin zdrazovaly spe kvalitu jeho skutk a zpsobu ivota, dal povaovaly za rozhodujc bezvhradnou oddanost a lsku k Bohu a nechybly ani smry uchylujc se za tmto elem k magi. Patadaliovsk jga patila k prvnmu z uvedench typ snaila se dokonalm a plnm ovldnutm fyzickch i psychickch sil nahradit normln vdom, zvisl na smyslovch vjemech a schopn vnmat jen vci dostupn naim smyslm, novm, vym typem vdom jako nstrojem k intuitivnmu pochopen t nejhlub pravdy bytostn jednoty tmana s Nejvym duchem. Nkdy kolem poloviny 1. tiscilet po Kr. zashl vechna indick nboenstv hinduismus, buddhismus i dinismus nov duchovn proud zvan tantrismus. Hledal nov pstupy k duchovnm clm, odmtal zaveden tradice a tradin zpsob mylen a novm zpsobem pojmal i lovka a jeho vztah ke svtu. Tantrismus povauje lidsk tlo za organismus skrvajc v sob ohromnou zsobu sil a energi, kter se musme uit postupn odhalovat a vyuvat. K tomuto elu si vytvoil nejrznj nstroje od obad a nboenskch kon pes prpovdi mantry s vibranmi inky a po speciln typ jgy zvan hathajga. Ta navazuje sice na zklady poloen v Patadaliho Jgaste, ale iroce je rozvd a obohacuje o adu zcela novch prvk. A to je prv jga, kter se v poslednch destiletch rozila po celm svt a o n pojednv i tato kniha. Nov pstup tantrismu k duchovnm otzkm se vak neprojevil jen v tchto novch metodch a technikch. Zashl to nejpodstatnj hlavn cl lidskho ivota a snaen. Pro ortodoxn systmy jm bylo jednoznan vymann due z kolobhu ivot a ukonen etzce neustlch reinkarnac. Tantrick texty u v tomto smru tak

jednoznan nejsou. I ony sice nkdy hovo o vysvobozen tmana z pout reinkarnac, ale nemn asto tu zazn i nzor, e v atmosfe tak hlubokho mravnho padku, v jak nyn ijeme, nen vbec mon tak vysokho cle doshnout, a spokojuj se s tm, e onen clov stav oznauj termnem mahsukha, tj. velk tst i velik blaho, ale jeho naplnn jako by ponechvaly osobnm ambicm jedinc podle jejich dispozic, schopnost a zamen. Sanskrtsk uebnice hathajgy hovo sice nejastji jako o vrcholu jgickho snaen o samdhi, stavu jakhosi transu, plnho odpoutn mysli od empirickho svta a smyslovch vjem (Mircea Eliade jej nazv enstz), ale pitaj hathajze tak schopnost rozvinout v lovku jeho fyzick i psychick potence do netuen dokonalosti, a po zskn dlouhovkosti, telepatickch schopnost, omezen fyzickch poteb a po jejich pln zruen atd. V neposledn ad pak zdrazuj, jak cel systm hathajgy i jeho jednotliv sloky psob blahodrn na zdravotn stav jgina, a vypotvaj i konkrtn neduhy a pote, kterm pedchzej a kter l. Nebo i v hathajze plat stejn jako v naem starm sokolskm pojet heslo v zdravm tle zdrav duch a dokonal fyzick i psychick zdrav je tu pojmno jako nezbytn pedpoklad k dosaen jakchkoli duchovnch cl. Setkvme se nkdy v Indii, ale i u ns s nzorem, e pouvn hathajgy k ryze zdravotnm elm je jakousi degradac jejho pvodnho pojet. Nen to pravda. Hathajga je metoda a jej zaclen nebylo nikdy v Indii nim omezovno. A tak pokud pod pojmem velikho blaha chpete zskn dokonal fyzick a psychick kondice, nen to nijak v rozporu s tm, jak ji pojmala zem, kter ji zrodila. Duan Zbavitel

vodn slovo
Tato kniha si klade za cl poskytnout vm studii pesnj a plnj, neli je to, co bylo a dosud na toto tma vydno. A dosud se i ty nejlep prce omezily na otitn fotografie konenho postoje, zdka na nkter mezifze. daje poskytovan o technice jednotlivch poloh, o jejich variantch, o trvn, o poad, v nm maj bt zaazeny do srie postoj, zpsob dchn, mst, na n se (duevn) soustedme, inky atd., bvaj pouze zlomkovit. Adept, kter nem pleitost t v ramu po boku uitelov, mus tpat, st adu knih (jejich autoi od sebe asto opisuj), aby tak shromdil porznu roztrouen zlomky informac a aby s velkou nmahou rekonstruoval sprvnou techniku. Meme se pt o elnost vydvn nvodu bez dalch podrobnjch upesnn a meme se dovolvat na podporu esoterickho postoje v tto oblasti skutenosti, e po tiscilet se jga pedvala stn, od uitele k ku, pod peet tajemstv, a e je teba respektovat pn uitel vyhradit jgu jen peliv vybranm adeptm. Jsme vak pesvdeni, e nesetn obyvatel Zpadu jgu, a zejmna hathajgu, potebuj, nebo poet zralch adept pro jgu duevn i pro ostatn formy jgy je podstatn vy, ne se obecn pedpokld. Pro jim nepedat cenn techniky, je byly vypracovny? Nehled na to, e zlo pokud skuten o zlo jde ji bylo uinno dvno. Vce ne kdekoliv jinde jsou polopravdy kodliv v jze: pokud si nkdo na sebe vezme zodpovdnost it vdomosti o jze, mus poskytnout pln informace, a nikoliv drobky. Jestlie neposkytneme VECHNY podrobn daje nezbytn pro sprvn provdn jgy, pak je lpe mlet. Pokud vme, studie tak vyerpvajc dosud nebyla vypracovna. Jgov sany jsou pesnm mechanismem, nepesnost je v jze bezcenn. Zdnliv nepatrn omyl v podrobnosti me ochudit cvien o podstatnou st jeho inku a v nkterch ppadech me dokonce psobit prv naopak, neli je douc. Tato prce je urena jak pro ty, kdo se jze ji vnuj a maj tak monost kontrolovat svou techniku, tak i novm adeptm, kte

nemaj pleitost astnit se kursu jgy. Chceme tedy spolen studovat jednu polohu po druh. Brzy budete znt dkladn pesnou techniku velkch klasik jgy a z jejho provdn budete erpat vechny vhody i radosti, kter dobe provdn jga poskytuje. Vae kadodenn cvien se nestane ani robotou, ani rutinou, ale pjemnj, netrpliv oekvanou chvl vaeho dne pokud ovem adept jgy sm vbec projevovat netrplivost. Kad poloha tedy kad sana zahrnuje adu stle obtnjch stup. V tto knize budeme vychzet z prmru a z toho, eho bhem nkolika tdn me doshnout vtina obyvatel Zpadu. Nov adepti budou moci dky pesnm pokynm pekonat bez velkch pot poten pekky. Pro pokroilej ky popeme vdy sloitj variantu: kad najde tedy v knize to, co potebuje.

PRAMENY
Studie, kterou pipravil autor pi svch pobytech v Indii, pedstavuje syntzu vuky poskytovan v ramu svmho ivnandy v Riki, Vivajtana jgramu v Dill, vedenm Dhrndrou Brahmaarm, hathajgina Srkantaraoa, Astanga Yoga Nilayam v Maisru, Kaivaljdhama Samuiti v Lnavle, a konen svmho Satjnandy v Bihar School of Yoga. K tomu pipojil autor vsledky svch osobnch zkuenost, zskan bhem dvaceti let nepetrit praxe a vuky jgy na Zpad. Z tohoto zornho hlu ml autor monost uvdomit si obte, se ktermi se setkv zpadn adept, a omyly, jim snadno propad. Stle znovu tte popisy pohyb, stle znovu si prohlejte fotografie: asto se stane, e objevte malikost, je vm pi prvn etb unikla, a v jze nen bezvznamnch detail.

Modern lovk a jga

Nae epocha je asn. Jet nikdy lidstvo nepoznalo tak prudk vvoj. Nae spchy pekonvaj sny naich pedk. Ikara zastnili nai kosmonauti. Nai vdci pronikaj do jdra atomu, aby se zmocnili nejlpe steench tajemstv prody, a dovedou ovldnout jadernou energii. Ve srovnn s minulmi stoletmi se n ivot podob pohdce. Jak koda, e jsme lhostejn! Je bn pelett severn pl a sedt pitom pohodln v kesle, zatmco pod ledovm polem pluje teba atomov ponorka. A v letadle spme. Ani bychom se vraceli ke starm Galm, sta pomyslet na div Ludvka XIV., kdyby byl vidl televizor nebo docela obyejn magnetofon. Jako rozmazlen dti si stujeme, kdy obrazy penen Telstarem jsou nkdy trochu neostr. Pouvn automobilu se stalo tak bnm, e povaujeme za zcela pirozen pohybovat se po dlnici rychlost 140 km/hod. Na svm telefonnm pstroji vytome slo a na druhm konci drtu, ve vzdlenosti nkolika set i tisc kilometr, nm odpovd milovan hlas anebo ednk bern sprvy. Denn pichzme do styku s tolika zzraky, e je pokldme za zcela normln a bn a nic ns ji neme vzruit. Dky naim vdcm, inenrm a technikm se udruje v naich automaticky vytpnch domech stle stejn teplota. Dobe oaceni i iveni ijeme v pepychu. Vdci a technici jsou pozorn k naim sebemenm pnm a pro nae pohodl a poten vytvej bezpoet hraek, jejich elem je init n ivot stle snazm a pjemnjm. Vymlej pro ns dokonce nov poteby. Zkrtka, zemsk rj ve srovnn s pravkem.

M to ale hek
Pozorujme anonymn dav valc se ulicemi. Podvejme se na ty smutn a ustaran oblieje, na unaven tve, je nikdy nerozjasn smv. Pohleme na jejich ohnut zda, jejich zk hrudnky, jejich obtloustl bicha. Jsou vichni tito civilizovan lid tastni? Nemaj ji hlad, nen jim zima to plat alespo pro vtinu z nich ale potebuj prky pro span, tabletky na vyprazdovn svch lnch stev, pilulky na zahnn migrn a uklidujc prostedky, aby snesli ivot. Tm, e jsme odtreni od prody, se nm podailo zneistit vzduch mst, zavt se do kancel a tovren a zbavit potravu jej pirozen povahy. Duevn choroby zpsobuj den ode dne vt kody a degenerativn nemoci, rakovina, cukrovka i infarkt, se vyskytuj stle astji a pipravuj o ivot ty nejlep z ns. Biologick padek se prohlubuje ohromujcm tempem, je vak, jak se zd, nikoho neohromuje a kter ani nepozorujeme. Statistiky ns ukliduj tm, e vk, jeho se pravdpodobn doijeme, se prodluuje o x let, zato si vak neuvdomujeme, e bhem nkolika generac rozhazujeme ddictv nashromdn bhem statisc let. Civilizace potlaila pirozen vbr a umouje rozmnoovn vadnch jedinc, a na druh stran v dsledku pohodl lovk nepouv svch adaptanch mechanism, sv pirozen ochrany a ochabuje tlesn i duevn. Jak zastavit tento padek? Nae medicna je pes neustl pokrok v tomto smru bezmocn. Nashromdila vak mnostv znalost, pro n ji prvem obdivujeme a jsme na ni hrdi. Vymtila metly lidstva, jako je mor, netovice, zkrt. Nabz nm krom antibiotik velk mnostv innch lk a kad den objevuje nov. Nai chirurgov provdj denn takka zzraky: pomysleme jen na operace srdce! To ve vak nesta. Prv naopak pokrok v lkastv dv civilizovanm lidem alebn dojem bezpenosti. Domnvaj se, e si mohou dovolit ve, nemaj strach z vstelk, nic je nedovede zastavit. Onemocn snad? Sta jt k lkai: na nm je, aby spravil kody, a to rychle je to jeho emeslo, je za to placen. Nechtj

pochopit, e pevnou st jejich pot zpsobuje nesprvn zpsob ivota, a e pokud jej nezmn, lkai i pes sv znalosti a obtavost nebudou moci zaruit vc ne kehk zdrav v dob mezi dvma nemocemi. Civilizaci, kter vede k padku lidskho druhu i vech jednotlivc, ani by jim poskytla alespo zdn tst, je teba povaovat za padkovou. Co meme my, zajatci civilizace, dlat proti tto drtiv sle? Zanevt na vdu, na techniku, na n civilizovan ivot? Vyhodit do povt tovrny, split knihy, uvznit vdce a techniky, vrtit se do pravkch jesky a les? To je nemon. A je to i zbyten. Ostatn mme prvo bt hrdi na nai vdu a jej vymoenosti. Nen teba civilizaci odmtat; je teba naopak maximln vyut jejch vhod a snait se odstranit jej nedostatky.

Jeden z lk: jga

een zvis nutn na jednotlivci. Meme si ci: Co pedstavuje izolovan jedinec, jak vznam m ve srovnn s masou? Zdnliv je loha jednotlivce mal. Avak situace se neme zlepit, problm nen mono vyeit, pokud se kad jedinec nepodrob osobn discipln: a v tom smyslu je jga bezesporu nejpraktitj a nejinnj formou nejlpe pizpsobenou poadavkm modernho ivota. Chce-li zmnit svt, zani tm, e zmn sm sebe. Dky jze me civilizovan lovk najt znovu radost ze ivota. Jga svmi sanami, kter vracej prunost ptei, skuten ivotn ose, ukliduj pedrdn nervy, uvoluj svaly, oivuj orgny a nervov centra, dv zdrav a dlouhovkost. Dechov cvien prnjmy pinej kyslk a energii kad buce, proiuj organismus spalovnm kodlivin, vypuzuj toxiny, piem uvolnn celho tla pomh zachovat odolnost nervovho systmu, obruje proti neurzm a zbavuje lovka nespavosti. Pro adepta jgy je pe o vlastn tlo pmo svatou povinnost. Jga hls, e je snadn zstat zdrv; sta zmnit nkter nesprvn, a pitom bn nvyky, je mohou za velik poet pot, chorob a pedasnch mrt. Zdrav je pirozen prvo. Je stejn

pirozen bt zdrv jako se narodit: zdrojem nemoc jsou opomenut, neznalosti nebo pekraovn pirozench zkon. Z hlediska jgy je nemoc tlesnm hchem a nemocn je povaovn za stejn zodpovdnho za sv patn zdrav jako za sv patn iny. Ji Pyle poznamenal, e lid, kte zachzej se svm tlem tak, jak se jim zlb, a poruuj pravidla zdravho ivota, je by mli do hloubky znt, jsou tlesnmi hnky. Zkony ivotosprvy nejsou ani restriktivn, ani zkoprs. Jsou naopak jednoduch, nen jich mnoho a zajiuj nm velkou svobodu, nebo ns zbavuj spousty pot, je by omezovaly nai slu a tak brnily pln si ut ivota. Metody a pkazy jgy jsou jednoduch a pitom racionln a vdeck. Mohli bychom se dokonce obvat, e jejich jednoduchost a snadnost jejich aplikace by mohly vst k jejich zanedbvn; to by ns ovem zbavovalo toho nejvtho blahodrnho inku, kter se dostav, kdy se jimi peliv dme. Tato kniha uvd metody, je se osvdily bhem tiscilet. Pedvme vm jgovou tradici takovou, jak jsme ji mli monost poznat u svch uitel, obohacenou o vlastn nepetritou dvacetiletou praxi. Tato kniha je pedevm didaktick: nerozvd teorii a dr se praxe. Hlsme se k vroku svmho ivnandy: Jedna unce praxe m vt hodnotu ne tuny teorie.

Duch jgy
Hathajgu me s spchem cviit kad, ateista i vc, protoe hathajga nen nboenstv a rozhodn nepedpokld, e se budeme hlsit k njak konkrtn filosofii, patit k nkter crkvi i vyznvat uritou vru. Hathajgu meme povaovat za psychosomatickou disciplnu, kter je jedinen svho druhu a j se co do ink dn jin nevyrovn. To je ve. Hathajga jakoto soubor technik je ve sv podstat lhostejn k idejm, bylo by vak politovnhodnm omylem, kdybychom brali v vahu pouze jej strnku technickou a zcela odhleli od onoho ducha, v nm ji pojmali velc mudrci a riov starovk Indie, ducha, jen j dodv nepochybn vzneenosti. Nikdo to nevystihl lpe neli svm ivnanda, kdy napsal: Jestlie pipustme, e lovk je ve skutenosti duch vtlen do hmoty, potom pln spojen se Skutenost vyaduje jednotu obou tchto aspekt. Je mnoho pravdy v uen, podle nho mus lovk vytit z obou zmnnch svt to nejlep. Rozhodn nejsou navzjem nesluiteln, pokud se nae jednn d veobecn platnmi zkony zjevenho. Uen hlsajc, e tst na onom svt lze doshnout jen tehdy, kdy se zde na zemi vzdme radosti nebo kdy budeme vdom vyhledvat utrpen a askezi, musme povaovat za nesprvn. tst na tomto svt a poehnn Vysvobozen, zde na zemi i po smrti, meme doshnout tm, e z kadho lovku vlastnho inu a funkce uinme akt horouc lsky. Potom sadhak (adept) nejedn s pocitem, e je od ostatnch ivch bytost oddlen. M za to, e jeho ivot a vechno jeho konn nejsou msi existujcm odlouen od celku, co by se mlo uchovvat a provdt sobecky, jaksi samoeln, jako kdyby se radost mohla z ivota erpat sama od sebe, bez jakkoliv pomoci. ivot a vechny innosti, je v rmci ivota probhaj, je naopak teba chpat jako sloku vzneen innosti Prody. Adept ct, e v rytmu der jeho srdce zaznv zpv vekerho ivota. Kdyby nedbal poteb tla, povaoval tlo za nco, co postrd boskho charakteru, znamenalo by to, e nedb velikho ivota, jeho soust je, a e jej pmo popr, e stav do falenho svtla uen o Jednot a faktick totonosti hmoty a Ducha. I ty nejni tlesn

poteby nabvaj kosmickho vznamu, jestlie se d takovmi zsadami. Tlo je Proda a jeho poteby jsou potebami Prody. Jestlie lovk pociuje radost, pociuje ji skrze nho akti. Vdy, kdy lovk nco vid i dl, jedn a hled nae matka Proda. Cel tlo a vechny jeho funkce jsou jejm projevem. Pln si ji uvdomovat znamen uinit onen jej projev, jm lovk je, dokonalm. Ten, kdo se sna sm sebe ovldnout, se o to mus snait na vech rovinch tj, na rovin tla, mysli a ducha , protoe navzjem souvisej a jsou jen rznmi strnkami tho Svtovho ducha, jm jsou prodchnuty. Kdo m pravdu: ten, kdo sv tlo zanedbv a umrtvuje, aby tak doshl dajn duchovn nadazenosti, nebo ten, kdo pstuje ob strnky sv osobnosti jako dv rozlin podoby ducha, jen v nm sdl? Prostednictvm technik hathajgy adept usiluje o to, aby ml dokonal tlo, je by se stalo vhodnm nstrojem zajiujcm harmonick fungovn mysli. Adept hathajgy chce mt tlo pevn jako ocel, zdrav, neznajc bolest a schopn dlouhho ivota. Tm, e opanuje vlastn tlo, chce zvtzit nad smrt. V dokonalm tle se t ivotn sle a mld. Sv vli chce poddit i samu smrt, a kdy dospl naplnn svho pozemskho osudu, ve zvolenou chvli s velkolepm gestem rozlouen opout tento svt. Cviit hathajgu rozhodn neznamen pijmout toto uen za sv. Zmnn uen vak krom toho, e odhaluje duevn stav skutench hathajgin, tak vyvrac nkter na Zpad rozen pedsudky, podle nich jsou sany povaovny za nesmyslnou, zbytenou, ba dokonce nebezpenou akrobacii a kter hlsaj, e jgini tm, e zaujmaj nkter napohled bolestn pozice, sleduj asketick cle. Naopak!

Dchat znamen t
Mlokdy v ivot jsem se setkal s tak neastnou lidskou bytost: sedl pede mnou bled, se ztrhanmi rysy, vyhlubl krk mu ouhal z lmce koile, kter se stal pro nj pli velkm Piel za mnou bez valnho pesvden, aby mi na radu svho ptele vyloil sv problmy. Kdy eknu vyloil, neznamen to, e mi o svch tkostech vyprvl: jeho stav vyerpn a nervozity byl tak velk, e souvisle vyprvt nedokzal. etl mi poznmky pipraven pro nae setkn. Nebudu vs zatovat detaily. Byl enat a ped nkolika lety utrpl emon ok, jeho povahu mi ble nevysvtlil; od t doby se jeho zdrav postupn zhorovalo. Trpl zavacmi poruchami, palpitacemi, drdivost, nemohl se soustedit. Hubnul, ztrcel chu t i odvahu. Nedvno zmnil zamstnn; byl lpe placen, avak ctil ji, e nov zodpovdnost je nad jeho sly. Druh den jej ekala vznamn prce, a on ctil, e nen schopen ji provst. Ml v myslu svit se svmu novmu fovi a podat vpov.

Co dlat? Tlocvik ml zakzn, nebo sebemen nmaha ho unavovala. Byl jsem v rozpacch: rd bych mu pomohl, ale zdlo se, e nen mon, aby provdl jgu, by i sebejednodu. Abych si udlal celkov obrzek, podal jsem ho, aby si svlkl sako, lehl si na koberec a klidn dchal. Nebylo vak vidt sebemen dchac pohyb ani v oblasti bicha, ani v oblasti hrudnku. Proto jsem jej podal, aby nezadroval dech. Ale j dech nezadruji, normln dchm znla jeho pekvapiv odpov. Tak tedy dchejte tak zhluboka, jak jen mete! Vyvinul sil, hru se mu nadzvedla o centimetr. Prohmatal jsem mu aludek: byl tvrd a se ven. Ten lovk ml tak keovit seven svaly, e prakticky nedchal; pvod vzduchu stail prv tak k tomu, aby nezemel zaduenm. To vysvtlovalo mnoho vc. Kdy jsem mu ekl, e prakticky nedch, podval se na mne pekvapen: nikdy si to neuvdomil on a ani nikdo jin. Po plhodin pokus se mu podailo uvolnit se natolik, e se objevilo bin dchn. Nebylo to nic zvltnho, ale ve srovnn s pedchozm stavem vdechoval nejmn ptkrt vc vzduchu ne pedtm. O ti tvrt hodiny pozdji se mu ve tvch poznenhlu objevila erve, nznak smvu mu rozjasnil obliej a dokzal hovoit bez poznmek. Nemyslete si, e dl bylo ve snadn. Dky magickmu inku dchn vak bylo toto lidsk tlo navrceno ivotu jako chadnouc rostlina, kterou zalili. Za pomoci lkae se vrac k normlnmu ivotu. Toto je ovem ppad krajn, ale velmi psobiv. Od t doby vnuji vce ne dve zvltn pozornost dchn. Pozoruji takka bez vjimky, e osoby s dobe vyvinutm hrudnm koem a kter svch plic dostaten pouvaj ij bez problm, i lpe eeno dovedou je postupn eit. Ti, kte dchaj patn, se dostvaj do nesetnch pot, a to ve vech oblastech: zdravotn, pracovn, citov. Bohuel prv takov tvo vtinu, nebo vichni dchme vce i mn patn. Kolik ubohch plic civilizovanch lid nen nikdy dostaten provtrno!

Dchn zsadnm zpsobem ovlivuje n ivot. Meme po tdny nepovat pevnou stravu, po nkolik dn meme nept. Nedchat meme jen nkolik minut. Vechny ivotn jevy souvisej s procesy okysliovn a redukce: bez kyslku nen ivota. Nae buky, pokud jde o jejich zsobovn kyslkem, zvis na krvi. Sta, aby v cvch kolovala krev chud na kyslk, a ivotnost kad z vaich bunk je snena: uvdomte si tuto zkladn pravdu, vezmte na vdom, e miliardy bunk, ochotnch slouit vm a do konce svch sil, zvis na pvodu kyslku, jeho se jim dostv prostednictvm krve, on zzran tekutiny. Va povinnost ano, doslova povinnost je zajistit jim zsobovn kyslkem, na nj maj prvo. Nejene dchme velmi patn, ale kvalita vdechovanho vzduchu je asto vce ne pochybn. To m za nsledek nedostatek odolnosti vi nav, odpor vi vekermu tlesnmu sil, zde je i zdroj na nervozity a podrdnosti. Pvod kyslku je ovem jen jednou strnkou dchacho procesu, jeho soust je rovn odvod oxidu uhliitho. Buky nemaj dnou jinou monost, jak se zbavit odpadk, kter produkuj, neli je pedat krvi; itn pak probh pedevm v plicch. Navc ve patn vtranch plicch se mohou rozmnoovat nesetn zrodky, je se rozvjej v tepl a vlhk temnot, je jim je pzniv. Kochv bacil neodolv inku kyslku. Sprvn dchn zaruuje kompletn ventilaci plic a imunizuje je tak svm zpsobem proti tuberkulze. Pochopiteln jsme neekali na jginy, abychom umli dchat. Avak dchme-li jako oni, uvdomme si, jak patn jsme pedtm dchali. Mezi tm, jak dch nezasvcenec, a jak adept jgy, je stejn rozdl, jako mezi vachtnm chlapce v rybnku a plavnm ampina. Prvn z nich provd mnoho pohyb, ktermi vydv i mnoho energie, a pitom se sotva udr na hladin a pohybuje se pomalu. Druh se naproti tomu dostv dopedu rychle a bez pot. Rozdl je dn technikou a cvienm. Naume se sprvn dchat, a odmna bude asn. Toto jsou pzniv inky, je svm ivnanda pisuzuje jgovmu dchn: Tlo se stv silnm a zdravm; pebytek tuku

miz, obliej z, oi se projasuj a cel osoba vyzauje zvltn pvab. Hlas se stv jemnm a melodickm. Nemoc adepta neohroz. Trv pravideln (vzpomete si jen na chu, kterou pociujete po dlouhm pochodu na erstvm vzduchu). Cel tlo se proiuje a mysl se snadno sousteuje. Trval provdn tohoto dchn probouz skryt duchovn sly, pin tst a pokoj. Neli jste se narodili, dchala za vs maminka. Ale jakmile jste pili na svt, kdy ve va krvi stoupl obsah oxidu uhliitho, dchac centrum navodilo vae prvn, hlubok vdechnut. V hrudnm koi se rozthly plce: vykonali jste svj prvn samostatn in. Od t chvle vs vdechy a vdechy rytmicky provzej celm ivotem. Jak ekl C. L. Schleich, od chvle, kdy porodn asistentka pezne pupen ru, stvaj se plce placentou, je lovka spojuje s jeho kosmickou matkou. Dchat, to znamen t, a jginov m dlku lidskho ivota podle potu dech. Dve, neli se pustme do sloitch dchacch cvik, naume se nejprve dobe dchat, i spe naume se dchat znovu Nebo vichni jsme umli dobe dchat, kdy jsme byli miminka. Od t doby se zmnilo tolik vc, ani by se zlepily, zejmna v oblasti dchn, je se stalo neplnm, povrchnm, trhanm, uspchanm, nebo jsme neustle strnul a napjat pod vlivem negativnch emoc, jako je strach, zlost a jin. Pedevm si musme uvdomit, e dech existoval ji ped nmi a e nememe sami pidat nic novho. Je teba se otevt oivujc moci vzduchu, odstranit vechny pekky, je se mohou vyskytnout. Dchn sprvn dchn od ns vyaduje odstrann napt, npravu patnch nvyk, nesprvnch postoj tlesnch i duevnch. Jakmile doshneme odstrann tchto pekek, projev se dchn jako inn faktor, jen nm zajist vitalitu a zdrav. Mda ji nepedepisuje nrovaky jako v roce 1900, ale ada soust odvu stle jet brn normlnmu dchn. Vae koen psky, pnov! Vae podvazkov pasy a podprsenky, dmy! Vybrejte je velmi prun, aby nebrnily dchn. Existuj vak tlesn pekky daleko hrozivj: tvrd a staen aludky, je blokuj dchn a omezuj celou osobnost, neprun

hrudn koe, brnice znehybnl nahromadnm plyn v gastrointestinlnm traktu, zapinnm rovn keovmi stahy. Je teba nejprve uvolnit vechny tyto trvale napjat svaly, je he neli nrovaka brn normlnmu dchn. Proto je relaxace uvolnn vstupn branou jgy.

PRVENSTV VDECHU
Pi dchn pisuzuje obyvatel Zpadu prvenstv vdechu. Naproti tomu jga zdrazuje, e kad dobr dech nejene zan plnm a pomalm vdechem, ale e tento dokonal VDECH je nezbytnou podmnkou sprvnho a plnho vdechu: to proto, e nen mon naplnit ndobu, pokud pedem nebyla vyprzdnna. Proto nememe dobe dchat, pokud nejprve dkladn nevydechneme. Normln dchn zan tedy pomalm a klidnm vdechem, uskutennm relaxac vdechovch sval. Prsa vytla vlastn vahou vzduch z plic. Tento vdech mus bt tich, stejn jako cel dchn (nememe se slyet dchat), a proto mus bt tento vdech pomal. Na konci vdechu mohou bin svaly pomoci vy przdnit plce co nejplnji, a to stahem, jen vyhn posledn zbytky pouitho vzduchu. Houbovit charakter plic je nedovoluje vyprzdnit na sto procent: vdy zstane v plicch nco neistho vzduchu, tzv. reziduln, zbytkov vzduch. Je teba se snait snit toto mnostv na minimum, nebo erstv vzduch dodan vdechem se sms s tmto vzduchem rezidulnm, aby vytvoil vzduch, kter skuten dchte. m vce vydechnete, tm vt bude objem vzduchu, pichz-li do kontaktu s povrchem plicnch sklpk. Mnostv vzduchu, je mohou plce pojmout, odpovd jejich vitln kapacit. Mlokdy byl zvolen tak ppadn vraz pro oznaen dleitho jevu, jako je tento. Clem etnch technik je tuto kapacitu zvit. Nicmn dve, neli se budeme snait ji zvit, vyuijeme maximln t, kterou mme k dispozici, a to pelivm vdechem. Jginov rozliuj ti typy dchn: dchn bin (abdominln), ebern (kostln) a klikov (klavikulrn). pln jgov dchn kombinuje vechny ti typy a pedstavuje ideln dchn.

Abdominln (bin, brnin) dchn Tmto zpsobem dch vtina mu. Brnice se sniuje ve chvli vdechu a bicho se nafukuje. Je to nejmn patn zpsob dchn. Doln st plic se napluje vzduchem, rytmick pokles brnice zpsobuje jemnou a trvalou mas celho aludenho obsahu a usnaduje dobr fungovn orgn. Kostln dchn Toto dchn se uskuteuje rozestupem eber a zvtenm hrudnho koe jako mchu. Napluje plce v jejich stedn sti. Umouje pstup menho mnostv vzduchu neli pi abdominlnm dchn a vyaduje vt nmahu. Je to tzv. atletick dchn. V kombinaci s abdominlnm dchnm zajiuje dostatenou ventilaci plic. Klavikulrn dchn Vzduch vchz pi zdvihn klnch kost. Jen horn st plic m zajitn pvod erstvho vzduchu. Je to nejhor zpsob dchn a je asto typick pro eny. pln dchn pln jgov dchn zahrnuje vechny ti zpsoby dchn, kter spojuje v jedin pln a rytmick pohyb. Toto dchn se nejlpe procviuje v poloze na zdech; meme je nacviovat teba v posteli. Zde jsou strun popsny jeho jednotliv fze: 1. pln vyprzdnte plce; 2. pomalu sniujte brnici a umonte plicm naplnit se vzduchem: kdy bicho bude nafouknut a spodn st plic bude naplnna vzduchem 3. rozthnte hrudn ko, ani byste postupovali nsiln, a

4. dokonete naplnn plic zdvienm klnch kost. Bhem celho vdechu se m vzduch nasvat postupn, bez trhavch pohyb, jako plynul proud. Pi dchn nesmte vydvat dn zvuk. Tich dchn pat k zkladnm poadavkm. (V dal kapitole jsou k tomuto plnmu dchn uvedeny podrobnosti.) VELMI DLEIT: Vae mysl mus bt zcela soustedna na dchac proces. Kdy jste zcela naplnili plce, vydechujte ve stejnm poad jako pi ndechu, stle pomalu, bez zkub a bez zvltnho sil. Na konci vdechu je teba sthnout aludek. Pak zanete s vdechem ve popsanm zpsobem. V tomto cvien mete pokraovat libovoln dlouho. Nem zpsobit ani obte, ani navu. Mete je provdt kdykoliv: pokad, kdy na n myslte, pi prci, pi chzi, pi jakkoliv jin pleitosti dchejte uvdomle a co nejplnji. Postupn zskte nvyk plnho dchn a v zpsob dchn se bude stle zlepovat. Je vak nezbytn, abyste si mimo tyto asov nhodn cviky stanovili kad den uritou pevnou dobu pro ncvik, podle vlastnho vbru (vhodn je rno, po probuzen, nebo veer, ped usnutm); cvien m trvat nkolik minut. Budete-li se ctit unaveni, deprimovni, skleni, provete nkolik plnch dechovch pohyb: vae nava jako zzrakem zmiz, vae duevn pohoda se zlep a vrtte se k prci s novm elnem. Stejn jako vdech mus i vdech bt tich, pomal, neperuen a uvolnn. Nesnate se nafouknout jako fotbalov m i jako pneumatika. Dchejte klidn, nikdy ne nsiln. Uvdomte si, e ideln dchn je HLUBOK, POMAL, TICH, NENUCEN. U osob pracujcch vsed dochz k nahromadn krve v tom i onom orgnu. Zpomalen obh v nkterm mst vede k opoteben a k pedasnmu strnut organismu. pln dchn zabrauje tomu, aby se krevn proud zpomaloval, aby dochzelo ke stagnaci, aby se z krevnho toku stala krevn ztoka. Aspirace (nasvn), zpsoben hlubokm dchnm, pedstavuje jednu z nejvznamnjch spojitost mezi hlubokm dchnm a krevnm obhem. Pklad citovan doktorem Fritschem tento mechanismus objasuje.

Velk (tzv. dut) la, pivdjc nepetrit srdci krev z jater, je vyprazdovna nasvnm, umoovanm dchacmi pohyby plic. Pokud iln krev neodtk voln z jater, me se v nich hromadit a zpsobovat pote v krevnm obhu zavacho stroj. To me vst k poruchm zavn. Hlubok a pomal dchn zajiuje prakticky okamit npravu, nebo dky innosti plic dochz k nasvn pebytk krve nahromadn v jtrech, a k jejmu peerpn do pravho srdce (do pedsn a pak do komory prav poloviny srdce). Ostatn pohyby brnice a hrudnho koe urychluj iln obh v celm tle. Pi vdechu nenasvte tedy jen VZDUCH do plic, ale rovn peerpvte KREV do tkn celho tla. Podle vzkum P. Hegera je v plicch nejvce krve ve chvli, kdy tento orgn obsahuje i nejvce vzduchu. Kdy bhem prvn fze dechu brnice kles a zplouje se, doln dut la vrh krev, kterou obsahuje, smrem k srdci, nebo jej stny jsou napjaty. Hlubok dchn prospv ostatn i slezin. Hlubok a pomal dchn pedstavuje tedy mocn obhov motor. Srdce je erpadlem, je vhn krev do tepenn st, zatmco plce funguj jako nasvac pumpa ilnho obhu. Celkov krevn obh zvis na sprvnm a navzjem se doplujcm fungovn tchto dvou erpadel. Dchn je zkladnm tonizujcm (povzbuzujcm) initelem srdce. Vmna plyn v plicch, tedy pjem kyslku a vdej kyslinku uhliitho, je optimln, pokud je dchn hlubok, pln a POMAL. Podle Waltera Michela: Pokud plicn ventilace nen pln, dostaten a pomal, ztrc povrch, jen m bt okyslien, svoji celistvost a pes ptomnost ferment se fixace kyslku provd nedostaten. Aby vmna plyn byla co nejlep, je zapoteb, aby iln krev pomalu pizpsobila sv napt alveolrnho (sklpkovho) vzduchu. Napt se navzjem pibliuj, pokud alveolrn vzduch zstv dostaten dlouho v kontaktu s krv. Nejvtho piblen tchto napt je dosaeno tehdy, kdy vzduch zstane deset a dvacet vtein v plicnch sklpcch. Rychlost krevnho obhu a doba, po kterou zstv vzduch v plicnch sklpcch jinmi slovy minutov objem

a zpsob dchn rovn uruj vznam vmny plyn na rovni plic. Povrch difze se zvtuje hlubokm vdechem a zadrovnm vdechnutho vzduchu. Tak je mon zvit inn povrch, nebo se tm dostvaj do innosti vechny plicn sklpky, i ty, kter obvykle nejsou aktivn. Z tchto skutenost vyvozuje medicna, e dobr naplnn plicnch sklpk je nezbytn pro dobr okyslien. Je teba, aby se na tto innosti podlel co nejvt poet plicnch sklpk, aby se tak zvtila plocha, na n dochz k difzi. Podle fyziolog je rovn zapoteb, aby vdechnut vzduch zstal v plicnch sklpcch deset a dvacet vtein, aby se doshlo co nejplnj vmny dchacch plyn Tm je dokzno, jak vznamn je rytmus dchn, zejmna do jak mry m POMAL dchn vliv na dchac proces v tknch. Takto jednodue se zvyuje spoteba kyslku v celm organismu intenzivnji, neli ktermkoli jinm terapeutickm postupem. Veker organick i funkn poruchy zpsobujc nemoc jsou ovlivniteln, ne-li vyliteln, vdomm dchnm. Budouc bronchitici, budouc astmatici, budouc emfyzematici jsou vdy lid nedostaten dchajc, k dr. M. Peschier. Uvdoml dchn je nejvznamnjm prostedkem, kter mme k dispozici, pro zven obranyschopnosti organismu. Snite jakkoliv obranyschopnost organismu, a uvidte, e mikroorganismy, a dosud nekodn, se stanou zdrojem nkazy (Pasteur). Sroterapie zaznamenv nespchy stejn jako lba sulfonamidy i antibiotiky. Nkter lky nemaj samy o sob na infekn agens dn pm inek. Naproti tomu je zjitno, e nkter stavy krve i jinch tekutin (jejich teplota, hustota, viskozita i pouze pH) posta ke znien zdroje infekce bez pomoci lby zven. Existuje pirozen imunita. Je pisuzovna iontov rovnovze krve. Zvis tedy na dchn, je svm psobenm na pH tlnch tekutin ovlivuje i optimln pH mikrobu. Reguluje acidobazickou rovnovhu, a to kadm dechem, a umouje organismu udrovat i znovu nalzt nejlep pH. Uvdoml dchn nesta ovem vdy samo o sob potlait infekn choroby. Nicmn vdy podporuje proces, kter ns tchto

chorob zbavuje, a zajiuje organismu prostedky pro preventivn ochranu proti nim. Pekvapuje ns pedvdavost jgin, kte ji ped tisciletmi stanovili pravidla a techniku idelnho dchn. Doporuuj dchat tak, jako bychom pi narozen dostali vr uritho potu dechovch cykl a jako by n ivot trval a do vyerpn tohoto kapitlu tohoto potu dech. Kdybychom tento nzor pijali za svj, jist bychom si dvali zleet na pomalm dchn. Ano, dchat znamen t. Dchat pomalu znamen t dlouho a v dobrm zdrav. Zatmco ke cvien san je teba bt nalano, v pslunm obleen a na vhodnm mst, uvdoml dchn je mono provdt kdekoliv a kdykoliv, ani si toho nae okol mus vimnout. Zante den nkolika hlubokmi, pomalmi, tichmi dechovmi cykly na posteli, bhem nkolika minut mezi probuzenm a vstvnm. Pak bhem celho cvien san dchejte jgov. Pokud mte pleitost jt do prce alespo kousek pky, pokraujte v dechovch cviench: pi chzi vdechujte bhem esti krok, zadrte dech bhem t krok a vydechujte po dobu dvancti krok. Obecn plat, e vdech m trvat dvojnsobnou dobu ne vdech, a ji se zadruje dech i nikoliv. Je mono rovn zkusit rytmus: osm krok pi vdechu, tyi kroky pi zadren dechu, estnct krok pi vdechu. V prbhu dne, v prci i kdekoliv jinde, pokad, kdy si na to vzpomenete a pejme si, aby to bylo asto dopejte si nkolik hlubokch, plnch a pomalch vdech. Veer vyuijte asu pro krtk dechov cvien. V posteli a je vm sprvn dchn ukolbavkou. Mete dchat stejnm rytmem jako pi chzi, pro usnadnn je mono potat vteiny. Krtkmi, avak astmi dechovmi cvienmi bhem dne si zajistte neoceniteln vhody jgovho dchn.

pln jgov dchn

V tto kapitole shrneme techniku plnho jgovho dchn, je zahrnuje v jedinm procesu rzn dl zpsoby dchn. Shrme naped to, co o dchn u vme. Vdech se skld ze t stench fz. Jsou to: a) abdominln (brnin) dchn, provzen zplotnm a snenm brnice; b) kostln dchn, uskuteovan roztaenm eber; c) klavikulrn dchn, provdn zdvienm horn sti hradnho koe. Kad z tchto typ dchn m sv vlastn vhody, ale pouze dchn zahrnujc vechny ti uveden zpsoby vytv pln jgov dchn. Jak se d v praxi tomuto dchn nauit? Pedevm je teba nacviit si rozdlen jednotlivch fz, dve neli se pokusme o jejich syntzu, to znamen o prun a plynul spojen t fz, je po sob nsleduj ve form jedinho, mocnho a harmonickho pohybu, jen napluje plce oivujcm vzduchem a rozvj 70 milin plicnch sklpk, je podle veho kad z ns m. Pedevm je teba nacviit dchn abdominln. ABDOMINLN (BRNIN) DCHAN Naume se tedy sprvn dchat za pomoci brnice, a to vydatn, pohodln a pirozen. Nejlpe je cviit v poloze na zdech, protoe tak mme monost snadnji uvolnit bin svalstvo, je nm pomh udrovat vzpmenou polohu, pokud sedme i jdeme. Pozdji budete moci dchat za pomoci brnice za vech okolnost, a to i za chze nebo za bhu. Abyste byli skuten uvolnni, je asto uiten umstit pod kolena polt, aby se snilo bedern zakiven. Nelehejte si vak na pli mkkou podloku, nebo i kdy mete dchat za pomoci brnice na posteli, vhodnj je cviit na pevn podloce, napklad na koberci na podlaze.

Pro lep koncentraci je dobr zavt bhem cvien oi. Ped vlastnm cvienm nkolikrt dkladn vydechnte, a to bu tak, e na konci nkolika vdech sthnete trochu bicho, abyste vypudili maximln mnostv vzduchu, nebo jste-li v mstnosti sami doprovzte vdech zvukem M (viz str. 39), co nut k pomalmu vdechu a souasn i k hlubokmu vdechu; protoe zvuk m bt rovnomrn, mete stanovit vdej vzduchu podle sv vle. Zatmco vyslovujete MMMM dlouze a hluboce a nechvte si pitom vibrovat MMMM v lebce, soustete pozornost na bin svalstvo a uvdomujte si pohyby jednotlivch sval. Po nkolika dlouhch, pomalch, hlubokch vdech se sama od sebe projev tendence vdechnout hloubji, a to za pomoci bicha. Tuto tendenci prohloubme a k maximu. Kresba slo 1 ukazuje polohu brnice pi przdnch plicch. Podobn jako pst ve vlci, brnice vystoupila velmi vysoko v hrudnm koi a plce zaujmaj velmi mal prostor. Je dleit dkladn vyprzdnit plce, vylouit z nich co nejvt mnostv rezidulnho vzduchu. Ovem tento pst nen rovn, jak tomu obvykle bv v motorce, nbr vypoukl (viz obr. 2) jako nkter druhy pokliek; nen ovem rigidn, nbr je prun, tvoen chrupavkou obklopenou svaly, jejich staen uruje pohyby brnice. Brnice m k dispozici svaly, je pat k nejsilnjm v lidskm tle, nebo sp: kter by k nim mohly patit; ve skutenosti je jejich vlastnk asto nech atrofovat. Kresba . 1 rovn vysvtluje, pro se neme uvolnit skuten dkladn nejsou-li plce zcela przdn bez nucenho vdechu: v t chvli jsou toti svaly brnice v klidu. pln uvolnn je tedy mon jen po dobu nkolika vtein, zadrme-li dech PI PRZDNCH PLICCH. Pot, co jste dkladn vyprzdnili plce a zadreli na nkolik vtein dech, si brzy uvdomte, e vae dchn se chce spustit SAMO OD SEBE: Uvolnte bicho a umonte vdech. Zatmco do plic pichz vzduch, bicho se nafoukne a nazdvihne se v dsledku zplotn stedu brnice, NIKOLIV STAENM BINCH SVAL. asto se stv, e jsou lid pesvdeni, e dchaj bichem tak, e na-dmou bicho staenm resp. prac binch sval. Ve skutenosti mus tyto svaly zstat uvolnny bhem celho

vdechu. Postupn se plce napluj vzduchem zdola. Vdech bude pomal, pohodln o em se nejlpe pesvdte tm, e budete dchat potichu. Pokud neuslyte svj dech, bude s nejvt pravdpodobnost vae dchn dostaten pomal. Pokud by bylo slyet, znamen to, e vdechujete pli rychle. Dleit je vdechovat i vydechovat nosem.

Tato cvin zamen na ist bin dchn, jejich podmnkou je zcela uvolnn bicho, lze provdt pouze v poloze na zdech. Jejich clem je uvdomovat si a prohlubovat brnin dchn. Jakmile toho doshneme, dokonce i v poloze vlee musme dchat tak, e lehce napnme bin stnu, kter mus klst prun odpor tlaku psobenmu vdechem. Tm dochz k jemn, ale velmi inn masi vnitnost. Kdy sedme nebo stojme, musme se vyvarovat nafukovn bicha, zejmna v oblasti pod pupkem. Obvykl dchn, bn v kadodennm ivot, by mlo bt plnm dchnm jgovm (tj. brninm neboli abdominlnm, kostlnm a klavikulrnm), provdnm s men intenzitou, ale nikoliv jen sten. Podbiek je teba kontrolovat, ale nikoliv

stahovat. (Viz t v knize Andrho Van Lysebetha Prnajma kapitolu vnovanou tto problematice.) Bicho se m zvedat pomalu, jako m, kter se zvolna nafukuje, a bin svaly maj zstat prun; pokud chcete tento pohyb kontrolovat, polote si ruku na bicho asi ve vi pupku, piem loket je open o zem. Tak budete moci snadno sledovat dilatan pohyb aludku. Bhem tto doby maj zda zstat uvolnna, avak ebra se nesmj hbat. Abyste se o tom ubezpeili, pilote si druhou ruku nad bok a pesvdte se, e ebra zstvaj nehybn a e tedy abdominln dchn je oddleno od dchn prsnho. A kdyby se vm ebra pece jen hbala, kdy se vm mrn nafukuje bicho? V tom ppad by bylo teba ebra znehybnt pomoc psku umstnho asi ve vi dolnho konce prsn kosti (sterna). Uthnte psek ve chvli, kdy jsou plce przdn. Pi vdechu naraz ebra na odpor psku a nebudou se na pohybu podlet, co automaticky pinut brnici, aby se zplotila a bicho nadmulo. Bhem vdechu byste si mli pln uvdomit, co se dje v hlubinch vaeho hradnho koe; brzy si budete uvdomovat i svou brnici a jej pohyby a pak budete moci ob fze oddlit a zbavit se psku.

inky hraninho dchn

Toto dchn umouje nejen uvolnn, ale pedstavuje jeden z nejaktivnjch faktor krevnho obhu. Brnici je mon povaovat za druh srdce, nebo jej pohyby, pipomnajc pohyby pstu, nadouvaj spodinu plic, je tak nasv ve velkm mnostv iln krev. Vzhledem k tomu, e iln obh je urychlen, je vlastn srdce dobe zsobeno krv tak, jak jsme si ji ukzali, a z toho vyplv podstatn zlepen celkovho obhu. Pohyby hraninho pstu nahoru a dol provdj vedle toho velmi innou mas binch orgn, mas, je je souasn jemn a inn.

Sprvn se vyprazduj jtra, stejn jako lunk vyluuje lu v nleitm rytmu. Sprvn obh v jtrech a stimulace lunku psob preventivn proti vytven luovch kamnk. Slezina, aludek, slinivka bin a cel zavac trubice maj zlepenou funkci. Vyloueny jsou krevn zstavy. Bhem hraninho dchn lze vel mi asto slyet zvuky, je odpovdaj aktivovn peristaltickch pohyb v zavacm stroj. Zatmco na zatku je abdominln dchn v mnoha ppadech zejmna u osob nachzejcch se v napt obtn a peruovan, stv se cvienm postupn bohatm, prunjm, uvolnnjm a rytmizovanm. Je teba pipomenout uvolujc inek na solrn plete, onen vegetativn bin mozek, jeho vznam unik vtin lid v naem okol, kte o jeho existenci asto ani nevd. Prv zde sdl zkost, co vysvtluje i uklidujc a utiujc vliv abdominlnho dchn. Tomuto dchn se obvykle u daleko snadnji mui ne eny, co by vak nemlo eny odradit, naopak. KOSTLN DCHN Nyn se naume hrudnmu ili kostlnmu dchn. Jak vyplv z nzvu, roztaen eber vede k naplnn plic a umouje do nich pstup vzduchu. Tentokrt je budeme provdt vsed. Je lhostejn, zda sedte na idli i na zemi, vsledek je stejn. Dkladn vyprzdnte plce a nechte staeny bin svaly: tak zabrnte binmu dchn. Po celou dobu vdechu mus bin svaly zstat staen, aby brnily binmu dchn. Je snad zbyten dodvat, e osoby, kter pouily pro znehybnn eber psku, jej odstran, jakmile se zanou uit hrudnmu dchn. Umstte ruce na bok tak, aby dlan ctily ebra nkolik centimetr od podpad. Prsty smuj dopedu. Nadechujte se tak, e se budete pokouet oddlit ruce co nejdle spolu s ebry, tedy nikoliv ped sebe, ale smrem k bokm. Po nkolika pokusech budete vdt pesn, jak si ponat nejlpe.

Jasn uctte vt odpor pi vstupu vzduchu neli pi binm dchn, je umouje proniknut vtho objemu vzduchu s minimlnm silm. Pes tento odpor vnikne bhem hrudnho dchn do plic znan mnostv vzduchu. Nacvite si srii dvaceti dechovch cykl vlun lokalizovanch na hrudnk. KLAVIKULRN DCHN Pi tomto typu dchn je teba se pokusit nadzvednout kln kosti a umonit tak pstup vzduchu. Blokujte bin svaly podobn jako pi uen hrudnmu dchn a ponechte ruce na bocch v poloze, je byla popsna ve. Pokuste se nyn nast vzduch vytaenm klnch kost smrem nahoru, ani byste vak zdvhali ramena, co by bylo ostatn prakticky nemon, jestlie ponechte ruce na bocch. Uvdomte si pvod vzduchu a souasn zjistte, e ve srovnn s dchnm hrudnm ho pes znan sil proud pomrn mlo. Je to nejmn inn zpsob dchn. eny takto asto dchaj zcela bn: podvejte se na deset en, jak dchaj u osmi z nich neuvidte bhem vdechu jin pohyb neli zvednut klnch kost, je se projev teba nadzvednutm broe na halence Je to tak dchn pznan pro lidi nervzn, deprimovan, ustraen. Tento typ dchn je ppustn a uiten jen tehdy, pokud tvo soust kompletnho jgovho dchn, a nabv svho opodstatnn jen v ppad, e mu pedchzej ostatn dv fze tohoto dchn.

Pro eny dchaj klavikulrn?

Dlouho jsme pedpokldali, e jedinou pinou je jejich obleen (korsety, podvazkov pasy, podprsenky, tsn odvy atd.). Nicmn eny, kter nenos korsety (kter natst z ensk mdy vymizely a jsou nahrazovny velmi prunmi podvazkovmi pasy), dchaj rovn tmto zpsobem, akoliv je odv netsn o nic vce neli

mue. Domnvme se proto, e vlastn pinu tohoto stavu je nutno hledat jinde. Pozorujeme-li miminka obou pohlav, vidme, e kojenci enskho pohlav sice vtinou dchaj abdominln, stejn jako kojenci muskho pohlav, avak maj obdob, kdy dchaj klavikulrn. V tomto ppad zcela jednoznan na atech nezle. Abychom nali kl k tto zhad, je teba se zamyslit nad zkladn lohou eny, je ji nejvce odliuje od mue, matestvm. Co se dje bhem thotenstv? Soubn s tm, jak thotn dloha nabv na objemu, zapluje bin dutinu a bhem poslednch msc thotenstv ena neme prakticky dchat brnic, nebo ta se vzhledem k ptomnosti plodu a placenty ji neme pohybovat dol. Klavikulrn dchn v tomto ppad umouje en dchat. Podvejte se na thotnou enu a uvidte, e zejmna v pokroilm stadiu thotenstv je pmo nucena dchat takto. Hlubok dchn je pro ni nemon. Meme ci, e miminko enskho rodu se ji od kolbky instinktivn trnuje na tento zpsob dchn. Nicmn aty maj rovn svj vznam. Jakmile st odvu teba jen ponkud stlauje bicho, objevuje se obrann mechanismus a ena dch klavikulrn; mu reaguje jinak: rozepne si odv nebo pinut brnici, aby poklesla. Mu proti pekce bojuje, zatmco ena se ji sna obejt. Je teba si uvdomit, e tento typ dchn je kvalitativn ni neli dchn abdominln a e ena se mus snait tomuto typu dchn, je je vyhrazeno jen zvltnm okolnostem jejho ivota, vyhnout. ena mus bt proto bdlej neli mu, aby nepipustila vvin tohoto mechanismu mimo thotenstv. NAUTE SE PLNMU JGOVMU DCHN Jak vme, jgov dchn spojuje ti typy dlho dchn. Ncvik provdme nejlpe v poloze na zdech. Zaneme pomalm a hlubokm binm vdechem, a jakmile ctme, e bicho se ji neme vce nafouknout, rozpnme ebra a umonme tak dalmu mnostv vzduchu vniknout do plic. Ve chvli, kdy jsou

ebra maximln rozevena, nadzdvihneme kln kosti, aby vniklo jet trochu vzduchu. V t chvli jsme vzduchem maximln naplnni. Nebylo by ovem sprvn bt nafouknuti jako pneumatika, ndech mus zstat pirozen a pohodln. Je teba se vyhnout napt sval rukou, oblieje i krku, zejmna pi posledn (klavikulrn) fzi dchn. Jak jsme ji zdraznili na zatku, vechny ti pohyby se mus uskutenit jako na sebe navazujc prolnaka, i kdy zstvaj od sebe jasn oddleny, co me zjistit i ten, kdo je pozoruje zven. CHYBA: Po nafouknut bicha a zplotn brnice se stv, e nkte lid se v tom okamiku pestanou nadechovat a sthnou bicho, aby se vzduch dostal jak si myln mysl do hornch parti plic. Ve skutenosti vniknut dalho vzduchu do plic brn. ZVRAT Nkdy se stane, e osoby dchajc obykle klavikulrn pociuj pi plnm jgovm dchn zvrat, je jsou sice naprosto nekodn, zato vak nepjemn. Jak meme tento jev vysvtlit? Je to zcela jednodue inek nasvn iln krve zejmna z mozku, co je v podstat velmi pzniv. Nicmn u osob s celkov nim krevnm tlakem tento lehk pokles vnitromozkovho napt vede k uvedenmu pocitu zvrat. Nprava je vc ne jednoduch: sta uvst nohy do svisl polohy, tedy kolmo k trupu, nebo nataen, napt, resp. tlak se ihned uprav a zvra okamit zmiz. Meme ve cvien pokraovat? Pochopiteln ano, nebo bhem nkolika mlo dn se organismus pizpsob a tyto zvrat ji nepociujeme.

Sbohem, rmo!
Jgini znaj rzn zpsoby proitn organismu a jeho udrovn v istm stavu. Do urit mry tlo samo vyluuje spontnn zbytky a toxiny: ledviny filtruj krev a mo vyluujeme zejmna sloueniny mooviny, je jsou velmi toxick; steva zbavuj tlo zbytk trven; ke rovn vyluuje toxiny a konen plce vyluuj pedevm zbytky kyslinku uhliitho. Jga pomh tmto orgnm v jejich prci, podporuje produ v jejm oistnm sil, nebo existuj i zbytky, je tlo neme vylouit automaticky. Tak si musme denn mt ki, istit si zuby apod. Jga jde dle, a dokonce mnohem dle. Podvejme se nejdve na techniku nti nosn sprchy, je nen ani obtn, ani nepjemn. Dchat znamen t, ale pro sprvn dchn mus bt nos ist. Dchac stroj vyluuje urit mnostv hlenu, jen zachycuje ze vzduchu prach, aby se nedostal a do plic. Miniaturn pohybliv asy dopravuj steky prachu ven k organismu pohyby opanho smru, neli pichz vzduch. Smrknm se zbavujeme znan sti tohoto slizu, resp. hlenu, avak jgini to povauj za nedostaten. Proplchnut nosu nti vyist dkladn nosn sliznici, je je bohat zsobena nervy. Reflexn cestou je mono bohat ovlivovat funkci i orgn velice vzdlench. Tak v medicn existuje technika nazvan endonazln reflexoterapie, je se sna doshnout lebnch vsledk lechtnm nervovch zakonen v nosn sliznici. Metoda nti ist nos dkladn. Touto sprchou, je je ostatn prospn i om dky aktivizaci krevnho obhu v nosnch dutinch, je rovn pzniv ovlivovn ichov nerv. Navc ns nti chrn proti rm, proti n dosud nebyl objeven dn specifick lk. Technika je velmi jednoduch. Potebujeme veho vudy misku s vlanou slanou vodou. Neslan voda by pro nkter osmotick jevy zpsobila svdn. Pidnm zarovnan kvov liky soli zajiujeme osmotickou rovnovhu se zevnm prostedm. Je-li voda pevaen, tm lpe. Misku drme vodorovn a namome nos do vody. Vodu ovem nasvme tak, jako vdechujeme vzduch: voda by vnikla do organismu pli prudce. Uinme mal pohyb hrtanem, psobc jako

pumpa. Voda postupn vnikne do nosu, take po nkolika pohybech pumpou uctme slanou chu v krku. Vzduch nesm vniknout do organismu souasn s vodou. Pestaneme nasvat, pokme nkolik vtein s nosnmi drkami ve vod a nechme vodu postupn vytci z nosu. Pak sprchu znovu opakujeme. Po tech (nebo vce) naplnnch nosu vypud vodu z nosu nkolik nucench (silnch) vdech; pitom stdav uzaveme nosn drky prstem. To je ve. Zkuste to a uvidte vsledky!

Dhauti jazyka
Pro hathajginy pedstavuje dkladn tlesn istota jeden z pil zdrav. Nae hygiena sdl sice stejn nzor, omezuje se vak na istotu zevn, zatmco v jze se otzky vnitn istoty e a do extrm. Vyplvaj z toho metody itn, z nich nkter a to je teba piznat obyvatele Zpadu znechucuj a vyvolvaj v nm dokonce odpor. Nebudu zde hovoit o promvn aludku i stev, co jsou ostatn kony stranj v pedstavch neli ve skutenosti. Omezme se na itn, je je v naich zemch mlo rozeno: na itn jazyka, piem Ezop o jazyku pravil, e Nae bn hygiena tento aktivn orgn velmi zanedbv! Je pravda, e nkte lid si jazyk ist kartkem na zuby. Jejich mysl je dobr, ale metoda patn: ttiny kartku jazyk drd, piem vlastn istc inek nen dostaten a navc kartkem je mono nechtn poranit mkk patro. Jgini doporuuj devn krabtko na jazyk. To je mono nahradit kvovou likou. Obrtme liku vypuklou st nahoru a tahem istme jazyk. Po nkolika pohybech odzadu dopedu se podvejte na liku: pesvdte se o uitenosti tto metody. Pak oistte jazyk zprava doleva a zleva doprava. Pestate tehdy, a se na va krabce neobjev ji dn neistota. Pak ped zrcadlem

uite gesto sice mlo ulechtil, zato pro dan el velmi vhodn toti vyplznte jazyk a uvidte, jak je ist a rov! Pro jgini tak zdrazuj istotu tohoto orgnu? Pedevm pro vlastn princip istoty. Dle pak povauj jazyk za orgn, kterm se pijm prna energie v jej jemnohmotn form z potravy. Pokud potraviny vydvaj chu, existuje v nich jet prna, kterou je teba zuitkovat. Chuov papily jsou zde velmi dleit, a proto se o nich zmnme zvl. Pracuj zejmna reflexnm zpsobem v zkm propojen se slinnmi lzami: m chutnj je pokrm, tm bohat je vyluovn slin. Vyluovn slin je velice vznamn pi pjmu potravy, zejmna proto, e obsahuj ptyalin, velmi aktivn ferment, jen psob mezi jinm na kroby a natravuje je. Podrdn chuovch papil se ve svch incch neomezuje na slinn lzy. Postupn tedy reflexn cestou podrdn chuovch papil ovlivuje cel zavac stroj. Pokud je jazyk zanesen, jsou papily pokryty slizovmi soustkami, chut nejsou zaznamenny v celm rozsahu, a podrdn je tedy mn intenzvn a reflexn innost m men rozsah. Konen povleen jazyk zpsobuje nkdy i nepjemn pach z st. Kolikrt denn si mme jazyk istit? Sta jednou i dvakrt denn, napklad v dob, kdy si istme zuby. Jde o nov hygienick nvyk, o nic jinho

m
Svm z idambaram ekl Yeats-Brownovi, autorovi knihy Ti benglt jezdci: Opakujte zkladn zvuk, kter vm dm, a ten se stane vam slovem moci: m. Soustete se na tuto slabiku, je existuje od potku. Jak se mm soustedit? zeptal se Yeats-Brown. m pro mne nem dn urit smysl. Je to mil zvuk a nic jinho. Nem zatm vyjadovat nic jinho. Soustete mysl na tento pjemn zvuk, povaovan za slovo, kterm byly stvoeny svty, koen veker ei, cl vize. Bude psobit ve vaem podvdom, a chcete i nechcete; nem bt pojmn rozumov a nen teba se zdrovat u jeho symbolickho vznamu. (Vatek z knihy Potuln jezdec tho autora.) Tato slova svmho z idambaram ukazuj prvoad vznam, pisuzovan jginy tto tajemn slabice m. Jej vyslovovn je pi uen jze na Zpad mlo rozen, zatmco v Indii a vlastn v cel Asii tato slabika doprovz cestujcho vude. m a vn dhpu, vyrobenho ze santalovho deva, jsou vudyptomn v ramech, v chrmech i jeskynch. V Indii je m posvtn a snad to nm na Zpad brn, e mu v jgov praxi nepisuzujeme vznam, kter by mu nleel. Katolk m strach, nebo by nechtl zavst pohansk obad, kter by z nho mohl uinit kace, a proto tuto slabiku odmt. Nevc zde vid jen povru, od n se odvrac s pokrenm ramen. Pesto je m jedinen slabika; jej pravideln vyslovovn nevede k absurdnmu nebo zbytenmu nvyku, nbr pin mnoho vhod po strnce tlesn i duevn. Zasluhuje objektivn zven, dve ne eventuln tento nvyk odmtneme. Marn jsem hledal v literatue vnovan jze pestoe dnes je ji znan rozshl racionln vysvtlen jeho ink. Abych nael vysvtlen, obrtil jsem se na osvden spojence: praxi bez pedsudk, zdrav rozum a daje zpadn vdy. Dve vak se naume spolen vydvat zvuk AUM. V poloze vlee i vsed, s pootevenmi rty, po hlubokm nadechnut zadrovan vdech

zpsobuje v hlasivkch zvuk Au, prodlouen a do plnho vyprzdn plic. Tento zvuk m bt co nejhlub a co nejjednotvrnj. Pokud tento zvuk vydvme sprvn, ct ruka naplocho poloen na sternum ve vi klnch kost vibraci. Na konci vdechu zaveme sta a dokonme pi seven binch sval, umoujcm vypudit zbytky vzduchu zvuk na m, jen bzu v lebce. Druh ruka, poloen na temeno lebky, m tuto vibraci tak poctit. Polome-li dlan na ui, uslyme Aum o to lpe. Uveden metoda m tyto inky: 1. Vibran inky AU zpsobuje vibraci vech kost hrudnho koe, co dokazuje, e vibrace se pen masou vzduchu uzavenou v plicch a e jemn membrna plicnch sklpk, je jsou v kontaktu se vzduchem, rovn vibruje; to stimuluje plicn buky a umouje lep vmnu plyn. Nedvn prce naich zpadnch fyziolog ns u, e tato vibrace m znan inky na lzy s vnitnm vymovnm. Dr. Leser-Lasario napklad vnoval dvacet pt let svho vdeckho ivota studiu ink hlasovch vibrac na lidsk organismus. Jeho prce na psn vdeckm zklad jednoznan dokzaly, e vydvn samohlsek bhem vdechu zpsobuje vibran automas orgn. Tyto vibrace dosahuj a k tm nejhlubm tknm a k nervovm bukm; v zasaench tknch a orgnech se zvyuje krevn obh. lzy s vnitn sekrec, vyluujc hormony pmo do krve a do mzy (lymfy), jsou stimulovny, a jde o hypofzu, epifzu, ttnou lzu, brzlk, nadledvinky i pohlavn lzy. Sympatikus a vagus jsou rovn vystaveny blahodrnmu inku vibrac hlasivek. Svalstvo dchacho apartu je souasn uvolovno a posilovno. Dchn nabv na objemu a spolu s nm se zvyuje pvod kyslku do celho tla. Vibromas zpsoben vydvnm hlsek AU psob pedevm na orgny hrudnku a bicha. Tyto vibrace jsou zdrojem elektromagnetickch vln, je se celm tlem a zvyuj dynamiku. Zlepuje se soustednost (viz inky mentln). Pokusy dr. Lesera-Lasaria ukzaly, e se cel tlo pod vlivem tto vnitn vibran mase, je psychicky uvoluje,

resp. odstrauje zbrany, deprese a pocity mncennosti, uvoluje, nebo vn soulad do celho duevna. Co to nen inek vibrac, kdy v ns hudba vyvolv nejrznj emoce? Mm vibrujc v hlav zpsobuje chvn mozkovch nerv. 2. Pomal vdech Vydvn zvuku AU zpomaluje vdej vydechovanho vzduchu. Vhody pomalho dchn ji znte. 3. Pravideln vdech Je-li zvuk bhem cel vdechov fze jednotvrn, je tento vdech nejen pomal, ale i pravideln a je zbaven vech poruch rytmu. 4. pln vdech Kapitola vnovan dchn nm ukazuje celkov vznam pomalho a plnho vdechu, jen umouje vypuzen co nejvtho mnostv zkaenho vzduchu z plic a omez na nejni mru objem zbytkovho vzduchu. Jakmile skon vyluzovn zvuku M, mme jistotu, e jsme maximln vyprzdnili plce. Toto pln vyprzdnn m okamit pm vliv na vdech, kter se stv mocnm a hlubokm. 5. Kontrola a uvolnn dchacho stroj Vdech se provd uvolnnm sval dchacho stroj. Aby vydvan zvuk byl jednotvrn, je teba, aby toto uvolnn bylo kontrolovno. V ppad napt na rovni krku nebo sval hrudnho koe je vydvan zvuk trhav. Naopak neperuovan, plynul zvuk svd o ovldnut a dokonal kontrole postupnho uvolovn vech sval dchacho stroj. Tm jsou vylouena podvdom smrtn a mme jistotu, e vdech je klidn a prun.

6. Vliv na duevno inky, jimi AUM psob na duevno, jsou pinejmenm stejn vznamn jako vliv na strnku tlesnou. Naped si pipomeme, e: a) U osob civilizovanch, tzv. cerebrlnho typu, obsah duevna tvo pedevm slova. I mimo rozmluvu i etbu v nitru hovome, vytvme v duchu vty na kor obraz. Vnujte chvli pozorovn sebe sama a velmi rychle si uvdomte, do jak mry mylen slovo zatlailo mentln obraz. Schopnost VIZUALIZOVAT je zkladn podmnkou pro kontrolu duevna, pro nauen se umn myslet, pro zskn moci nad sebou samm, nebo obrazy vytven v mysli jsou dynamick. b) Mezi mozkovmi mechanismy vytven vt a mezi mluvidly existuje zk spojen. Hovoit znamen ohromn vdej nervov energie. Slovo znamen moc: mnoho velkch mu bylo velkmi enky; vylume vak zbyten slova, zbyten plcn uetme tak ihned znan mnostv nervov energie, ji mme na jin koly. Zatmco vzduch pomalu vychz z plic a zpsobuje vibraci vaich hlasivek, zaposlouchejte se dkladn do dlouhho AUM; zjistte, e zcela zapluje vae vdom a e proces vytven vt je zcela potlaen. Jak asn prostedek po dni plnm shonu pro odstrann vzruen a pro uklidnn! Je pochopiteln, e AUM me bt vydvno slyiteln jen pi vdechu. Avak pi vdechu je mete slyet v duchu. Je teba ci, e nedoshnete samozejm dnho z ink, popsanch ve v bodech 1 a 5, zato vak podstatn vzroste v duevn klid. Kdy vm okolnosti nedovol toto cvien, vydvn zvuk provdt, mete je se stejn pznivmi inky na duevno opakovat v duchu. Opakujte asto bhem dne M zcela tie ve svm nitru, a budete ctit klid a mr, kter vm toto cvien pinese.

Uvolnn relaxace
Pepjat, keovit strnul, nervzn, vystraen modern lovk je drcen pekelnm soukolm, kter ho nutn vtahuje do stresu, nebo jeho stl nervozita mu nedovoluje elit poadavkm neltostnho modernho ivota, jen za pohodlnou a lbivou fasdou skrv nelidsk mechanismus a nemilosrdn boj o ivot. Nelze se divit, e miliny civilizovanch lid ij s pocitem deprese ze ztrty rychlosti a z nesplnitelnho kolu, kter se nect schopni zdrn dokonit, kter jim je vnucen a jemu se nemohou vyhnout. Modern chemie se svmi uklidujcmi lky, se svmi pilulkami pro tst jim poskytuje klamn oddech, ale dlouhodob je lk hor neli nemoc, nebo nevykoeuje piny tto nervozity, strachu, ale spokojuje se potlaenm jeho projev. Ve skutenosti existuj dva lky, kter maj souasn preventivn i lebn inky: kontrolovan dchn a relaxace, piem relaxace je tm nejinnjm protilkem proti nervozit a napt. Navc bez relaxace nen skuten jgy a nen mon ani vnitn mr, tst a dokonce ani zdrav. Napjat bytost i kdy m ve, aby byla astn si sama brn ve tst. Konen uvolnn a to nen posledn z jeho pednost je zdrojem tvrho mylen. Pipomeme si Cicerona: Jen uvolnn lovk je skutenm tvrcem a mylenky ho napadaj rychost blesku. Relaxace, dokonce i pi innosti, by nemla zstat vsadou malch dt a zvat (typickm pkladem je koka); musme se znovu nauit se vdom uvolovat po nkolik minut denn, abychom zstali uvolnni za vech okolnost. Nicmn dve ne prostudujeme techniky, je vedou k tomuto slastnmu stavu umocnnho odpoinku, dokonalejmu ne vlastn spnek, je teba pochopit vlastn mechanismus, abychom si uvdomili jeho piny a mohli jej inteligentn pout. Umn relaxace se zskv a pro lidi, kte tento euforick stav zavaj poprv, je to asn objev. Tlo zprvu nehybn a tk je oputno, mdl a uvolnn, zatmco duch se jakoby vzn, odpoutn od nhodnch hmotnch vliv, mimo svou tlesnu schrnku. Uime krtkou exkurzi do oblasti anatomie, ani bychom se zabvali detaily vyhrazenmi specialistm.

Existuj dva druhy sval: jednak svaly kostern, je nm umouj jednat a pohybovat se podle na vle jsou to svaly pn pruhovan. Jejich zvltnost je monost smrovat se, zkracovat se na povel rychlost blesku vlivem nervovho podrdn. Pozdji se k tomuto jevu vrtme. Na druh stran existuj svaly hladk, obklopujc cvy v naem tle, tvoc vt st vnitnch orgn a vytvejc svalovinu zavacho stroj aj. Tyto mocn, pomalu se pohybujc svaly unikaj pmmu vlivu vle, i kdy jginov rovn znaj zpsoby, jak je kontrolovat. To je vak jak by ekl Kipling nco jinho. Z hlediska relaxace nm jde pedevm o kostern svaly, kter ostatn nesmme oddlovat od nerv, kter je inervuj. Sval bychom mohli pirovnat k elektromagnetu a nerv k vodii, pipojenmu na elektrickou centrlu mozek, abychom si tak lpe ujasnili stavy, ve kterch se mohou nachzet. a) Tonus Ve stavu bdlosti jsou svaly, je nejsou prv v innosti, v tonizovanm stavu (ve stavu napt), tak jako vojci v kasrnch, jim byla vyhlena bojov pohotovost. Na vodich je proud o slab intenzit, elektromagnet je zmangetizovn jen nepatrn. b) Kontrakce Podle poteby probhne na pkaz mozkov centrly pslunm vodiem intenzivnj proud a zaktivizuje elektromagnet, jen vykonv svou normln prci: sval se zkrt, ruka se ohne, pst se seve. m vt sil je vyvinuto, tm vt poet miniaturnch elektromagnetickch motor se zapn. c) Dekontrakce Bhem spnku se lovk odvrac od zevnho svta, vechny jeho poteby jsou uspokojeny, ministerstvo zahraninch vc a ministerstvo obrany dv pokyn ke klidu na vech frontch, vojci odkldaj bojovou vstroj a jdou na vychzku. Napt proudu v sti kles, elektromagnet je prakticky pln odmagnetizovn, mimo innost, svaly jsou mkk a uvolnn. Z bezpenostnch dvod vak

vechny jednotky nemaj dovolenou, nemaj volno, nkolik oddl zstv v pohotovosti. d) Maximln dekontrakce Popsan ti stavy jsou normln, bn a vyskytuj se u lovka stejn jako u zvete opakovan, teba tisckrt za den. Uvdomlou a chtnou innost se vak meme uvolnit jet vce neli ve spnku, vypnout tedy jet vce vodi vedoucch proud k jednotlivm elektromagnetm a snit napt proudu takka na nulu, co znamen snit spotebu nervov energie na minimum. Tento umocnn odpoinek, to je jgov relaxace, je v nkolika minutch odstran navu rychleji a lpe ne hodiny patnho spnku. e) Topornost Na opanm plu pedelho stavu je stav abnormln, i kdy bohuel ast topornost. Centrla vysl do vodi pli mnoho proudu a uvd v innost pli mnoho elektromagnet, ani by toho bylo zapoteb, co m za nsledek pltvn jak nervovou, tak svalovou energi. Cel svalov skupiny zstvaj trvale a pitom bezeln napjaty. U zvete tento stav neexistuje. Naproti tomu se bohuel velmi asto vyskytuje u obyvatel naich modernch mst. Kolik z nich neustle ije se sevenmi elistmi, s napjatmi svaly krku, se svratnmi brvami, se ztuhlmi ramennmi svaly? Je to neustl pltvn energi, neustl nik nervov energie. Tito lid pltvaj proudem svch akumultor, nebo vdej nervov energie zvis vce na potu svalovch motor uvedench v innost neli na sle kadho z nich. Protoe je teba takka stejn nervov energie ke smrtn malho obliejovho svalu jako velkho svalu na noze, spoteba tto energie bude zvisl jak na potu motor uvedench v innost, tak na intenzit proudu, kterm jsou napjeny vodie. Napklad drvotp spotebuje pomrn mlo nervov energie, pestoe vykonv znanou svalovou prci, zatmco profesor nebo enk vydvaj mnoho nervov energie vzhledem k velkmu potu sval, kter uvdj v innost. Psaka spotebuje tto energie vce ne kov. To ostatn vysvtluje ivotodrnou hodnotu ticha, a to sporou nervov energie, kterou zajiuje. Pedstavte si, co se dje,

kdy mluvte. Ve vaem vdom se objev mylenka, pichzejc z hloubek podvdom. Nejprve je teba ji pevst do slov, je vm vae podvdom okamit dodv, a to v poad vyadovanm vtnou skladbou. Pedstavte si, kolik velice pesnch pokyn mus bt dno svalm, aby fungovaly hlasivky a aby se neustle mnilo mnostv vzduchu, vyjdte-li tuto vtu nahlas. Pomyslete na nesetn kontrakce sval jazyka, elist, rt a oblieje pi vyslovovn, a dokonce i rukou, je se podlej na vyjden va mylenky gesty. Kadou vtou jsou uvdny v innost tisce malch motor, z nich kad vyaduje svj podl proudu. Meme se divit, e dvouhodinov e lovka doslova vyerp? Je mlo enk, kte na konci tak dlouhho projevu nejsou unaveni, ledae znaj a praktikuj jgov metody nervovho zotaven. V takovm ppad jim pat enick tribuna po cel hodiny, ani by se unavili. Tm je opodstatnno cvien mlenlivosti doporuovan svrnm ivnandou. Je rovn teba zastavit duevn mnohomluvnost, nebo mluvit sm k sob z hlediska vdeje nervovho proudu je skoro stejn navn jako mluvit nahlas. Myslte-li slovy, cel fonetick apart vetn hlasivek naznauje pohyby, kter by musel zajistit pro artikulaci nahlas. Nezle tedy jen na zevnm mlen, ist mechanickm, ale i na mlen vnitnm. Relaxace je jgou v istm stavu, nebo duevno zcela kontroluje tlo: postupn jsou odpojovny jednotliv vodie, proud vedouc k svalovm elektromagnetm rozdlenm po celm tle kles takka na nulu. Je to ideln cvien vle tak, jak ji chpou jgini: nikoliv tvrd a dikttorsk moc, je se prosazuje biem, ale klidn a trpliv chtn. Bhem relaxace je vyloueno pouvat tvrd vle zpadnho typu. Nen mon vynutit si uvolnn a zvldnut tla duevnem je provdno tm nejinnjm zpsobem: bez pinucen a bez nsil. Dve neli se budeme podrobn zabvat tm, jak doshnout tohoto absolutnho uvolnn, musme probrat uvolovac polohy, z nich hlavn je nazvna avsana, co znamen doslova poloha mrtvoly. Je snad toto ponkud straideln oznaen patn vybrno?

Pot, co pozstal vzdali posledn poctu zesnulmu, mnoho z nich se div: Je krsnj mrtv ne iv. Stal se jm, protoe smrt ho zcela uvolnila. Rysy ji nem seven a z oblieje mu vyzauje neobvykl krsa. Tak krsn mohl bt i zaiva, piem tato krsa mohla bt umocnna teplem ivota, kdyby byl vdl, jak se uvolnit. Nen toti prav krsy bez uvolnn a ta nejkrsnj ena nen skuten hezk, svr-li by jen zsti keovit svaly. A naopak, uvolnn obliej nen nikdy okliv, nebo z nho vyzauje tajemn pvab. Provdjte relaxaci v praxi a vyzaujte kolem sebe klid, pohodu a harmonii: stanete se stedem pozornosti. Vbr onoho smutnho oznaen poloha mrtvoly charakterizuje orientln postoj vi smrti. Pro ns znamen smrt konec na individuality. Proto je poheb smutn. Pro orientlce, jen v a ji prvem nebo neprvem v znovuzrozen, je smrt nekodnou phodou ve vvojovm cyklu a postrd proto onoho tragickho rysu, kter j pisuzujeme my. Pod tmto zornm hlem proto nen smrt povaovna za smutnou udlost. Na Zpad je obvykle znma jen avsana. V Indii naproti tomu jginov zaujmaj pro uvolnn celou adu poloh, zejmna nkter polohy na boku. To je velmi dleit pro spnek, nebo jgini doporuuj nespat na zdech, protoe v tto poloze se leckdy chrpe. Ostatn je lep spt na levm boku. Pro? Zpadn vysvtlen je toto: aludek, tvoc kapsu, je v tto poloze dobe open, zatmco pi poloze na pravm boku tomu tak nen. Vysvtlen jgn je jin. Na levm boku se uvoluje prav nosn drka a celou noc se dch naplno. Naute se alespo dv polohy, abyste mohli posoudit, kter z nich vm poskytuje vt pohodl. Dve ne je popeme, uveme poznmku jednoho zpadnho adepta: Kdyby mi jga byla poskytla jen relaxaci, bylo by to i tak bjen. Tento nzor budete sdlet, a i vy objevte jej vhody.

Relaxace (pokraovn):
Jej pedbn podmnky
Dve ne zasejeme, musme orat: dve ne se budeme vnovat praxi, musme stanovit pedbn podmnky pro plnou relaxaci. Ten, kdo ovldl umn relaxace, zstane uvolnn za vech okolnost, a ji d vz mstem v dob dopravn piky, poslouch koncert nebo se astn obchodnho jednn, vude je pnem sama sebe, je uvolnn, a nikoliv napjat i keovit staen. Relaxace se stane bnou zleitost nezvislou na tom, co se prv dje. Aby se tohoto vsledku doshlo, tak, aby maximum monost bylo na na stran, je teba se cviit v celkov relaxaci, piem pro ni vytvme ty nejvhodnj podmnky. Prvn z tchto podmnek spov v maximlnm vylouen smyslovch vzruch. Odeberte se do mstnosti, v n nebudete rueni. Vydejte si na osobch ve svm okol, aby vs bhem tch nkolika minut, je trv cvien, nechaly v klidu. Zathnte zclony, aby bylo v mstnosti poloero. Pokud byla mstnost dobe vyvtrna, nen nevhodn zavt okno, aby se co nejvce vylouily hlasit zvuky z ulice. Je teba zajistit tak vhodnou teplotu. asto je vhodn zabalit se do lehk, avak tepl pokrvky, nebo bhem relaxace teplota tla kles a pocit zimy by ukodil dobrmu vsledku cvien.

Pi cvien vm nesm nic vadit. Pokud cvite obleeni, alespo si rozepnte psek a lmec a zujte si obuv. Nyn je teba vytvoit prosted vhodn pro relaxaci. Vichni mme sv problmy a sv starosti. Ty je teba po celou dobu cvien vylouit. Musme si ci: zkost vytv napt, kter je pekkou een mch problm. Zkladn podmnkou pro jejich een je moje uvolnn: toto cvien je proto v dan chvli jedin dleit vc. Myslete si: Jsem klidn a uvolnn. Podvejte se do zrcadla a usmvejte se. Pipad vm to dtinsk? Mon! Ale inkuje to Jak se o tom meme pesvdit, ani bychom to zkusili? Kdy se takto zbavte svch starost, zvnte a prothnte se. Mnte si oi, tvate se, jako byste mli chu spt, jako byste byli unaveni. Je zbyten popisovat techniku: povede vs v vlastn instinkt. Protahujte se, nathnte se a rozthnte prsty. Pokud nevte, jak mte postupovat, napodobte koku, kter se protahuje podle nemnnho ritulu. Naped se prothnte v poloze lemo na zdech, potom se obrate na lev bok a pak na prav. Po dalm zvnut a po dkladnm protaen budete mt pocit, e mte chu ne-jednat, nebo relaxovat vlastn znamen cviit se v ne-jednn, co nm me pipadat ponkud legran, je to vak zkladnm principem tto nauky. Nekejte si budu cviit, naopak nalate se na to, e pestanete jednat, e se uvolujete, a to je nejdleitj. Zkusme test, kter souasn kontroluje i nacviuje vai schopnost ne-jednn. Stojte, rozthnete nohy, a nahnete trup smrem dopedu, take s nohama svr skoro prav hel. Pae vis voln podl tla. Pohybujte rameny zleva doprava a pae nechte kvat se jako srdce zvonu. Dbejte na to, aby pae i ruce skuten voln visely, vyhnte se tomu, aby se na pohybu aktivn podlely. Jakmile kvn dobe zaalo, zastavte pohyb ramen a nechte pae voln se kltit zleva napravo v nvaznosti na zapoat pohyb. Rozsah kvn se rychle zmenuje: nechte ob pae, aby se postupn zastavily, podobn jako se zastavuje kyvadlo hodin. Soustete pozornost na to, co se dje v pach a v rukou. Pokud ruce nejsou mkk a uvolnn, zante s cvienm znovu pedtm vak zateste zpstm

tak, aby se prsty voln pohybovaly spolu s pohybem ruky. Opakujte toto cvien, a je jist, e pohyb rukou a pa bhem kvn ovlivuje pouze vlastn vha bez jakhokoliv podlu sval. Tak se naute uinit je pasivnmi. Abyste zkontrolovali relaxaci pa, posate se na zem nebo na idli. Nechte pravou pai a ruku viset voln a bez pohybu podl tla, obdobn jako pi kvn. Levou rukou uchopte prostednk nebo ukazovk prav ruky a celou pai pozdvihnte. Pokud je to mon, podejte jinou osobu, aby vai pai kontrolo vala, piem pai pozdvihnete tahem za ukazovk a pak nechte ruku kmitat zprava doleva. Jak v pomocnk i pomocnice, tak vy sami muste mt dojem, e tato pae je mrtv a tk, zaven na ukazovk jako unka na hku. Nhle me pomocnk v prst pustit; pokud je pae dobe uvolnna, spadne jako zva. Abyste si uvdomili, v jakm stavu m vae pae bt, zvednte pai spcho dtte nebo packu dmajcho kotte. Nyn vyvolte pocit te v celm svm tle. Provete to takto: V hork vod naputn do vany se ctte uvolnni a relaxovni jednak teplotou vody, jednak pocitem bezte, nebo ve van nemyslte skoro na nic; ani byste opustili vanu, vyndejte ztku, aby voda unikala. Jak budou vae konetiny postupn vystupovat z vody, budete ctit, jak jste pitahovni ke dnu vany a budete mt pocit velik te. Prvnm stupnm relaxace je vytvoit kdykoliv vlastn vl tento pocit te, a to mimo vodu. Za tm elem si lehnte v poloze avsana, ruce podl tla, dla vzhru. Ctte, e zem pitahuje kadou buku va pae, kadou molekulu, kad atom. Myslete na slu zemsk pitalivosti a penechte j svou pai. Nech vae pae tce dolh na koberec. Pokuste se ji zvednout pouze staenm ramennch sval, a uvdomte si, jak je tk. Patrn uplyne nkolik dn, ne si tento pocit te uvdomte. To nevad, urit jej dve nebo pozdji doshnete. Nejdleitj je soustedit pozornost na pai a ponechat ji ti. Je rovn mono uvolnit nejdve ruku, prst po prstu, pak dla, zpst, pedlokt, celou pai. Projdte tak nkolikrt za sebou celou pai od konek prst a k rameni. I kdy se vm teba hned nepoda uvolnit celou pai, vzte, e pesto provdte velmi dleitou prci: lokalizujete oblasti napt a seven (kontraktory), je je teba si nejdv

uvdomit, aby je pak bylo mono vylouit. Neztrcte tedy as, ani kdy se cvien dokonale nepovede: nejdleitj je vydret. Vsledky se dostav a ve vtin ppad po nkolika dnech trplivosti se brzy projev znan pokrok. Kad pokus vm zajist pjemn pocit odpoinku a uvolnn. Cvien zamen na relaxaci pae, je mono provdt kdekoliv. Muste-li napklad nkde ekat, vyuijte tto doby k tomu, abyste se cviili v relaxaci. Tak msto aby vs jinak mrtv as znervzoval, pispje ekn by nechtn k vaemu uvolnn.

Prohlubujeme relaxaci
Kadodenn nm v hlubinch tkn umraj miliny bunk, kter jsou souasn nahrazovny jinmi. Naproti tomu nae nervov buky se NEOBNOVUJ. Jejich poet dokonce v prbhu ivota kles. Jsou nejvznamnjm podkladem toho, co nazvme osobnost. Pokud je zatujeme vce, neli je zdrvo, jestlie je vyerpvme, pispvme k jejich znien: protoe jsou nenahraditeln, zpsobujeme nenapraviteln odumrn nerv a zkracujeme tm i svj ivot. Relaxace nm otvr pstup k vnitnmu svtu, k duevn jze, nebo je vyloueno, abychom se soustedili, pokud jsou svaly nepirozen staeny. Nam clem je tedy pln uvolnit vechny svaly a doshnout maximlnho snen svalovho napt. Ve uveden cvien postupn pipravovala tuto celkovou relaxaci, je nm dodv skvostn pocit lehkosti, euforii, kterou je teba zakusit, aby bylo mono ji ocenit. Nyn ji meme jt dle ve svm sil. Spovte tedy v poloze na zdech na zemi, v avsan. Vimnme si nejdve dchn, jeho se stvme pasivnm svdkem. Soustedme pozornost na vlastn proces dchn, ani bychom ho ovlivovali. Je to t, ne se zd na prvn pohled, nebo ji sama skutenost, e si uvdomujeme dchac pohyby, ns vede k tomu, e je nechtn ovlivujeme.

Dchejte voln. Pozorujte, kde a jak dchte a jakm rytmem dchte. Dchte horn st hrudnku? Lete-li nehybn, poteby organismu, resp, jeho nroky na kyslk, jsou minimln, a proto dchac pohyby jsou mn vrazn. To vak nyn nen dleit. Podstatn je uvdomit si, kde a jak dchme, a pak dovolit, aby se zavedl pomal, pravideln a klidn rytmus. Pokud je dchm stsnn nebo jeho rytmus je nepravideln, abychom doshli pravidelnho dechu, myslme si: M dchn se stv klidnm a pravidelnm, bicho stoup a kles klidn a pravideln. Pokraujeme tak dlouho, a si tento vnitn klid, tuto dchac pohodu, uvdomme. Od tohoto okamiku se ji ctme bt uvolnnj. Nyn budeme ovlivovat dchn tak, aby se stalo pomalejm, nikoliv vak hlubm. Vdech nechme probhnout spontnn, ani bychom jej nutili dle, zato vak jej pibrzdme, aby se prodlouil zhruba na dvojnsobek doby vdechu. Pro dvojnsobek? Protoe to je normln. Vimnte si dchn spc koky: zjistte, e vdech vdy klidn zabr dvojnsobek doby vdechu. Tot vs nau i miminko. Po takovm pomalm vdechu zadrte na chvli dech. Sta nkolik vtein s przdnmi plcemi. Bhem tto doby soustete pozornost na solrn plexus. Mete namtnout, e nen mon soustedit se na solrn plexus, protoe jej nectme. Spokojte se tedy s tm, e soustedte pozornost na oblast, kde by mlo bt tit dchacho aktu, do prohlubn nad bichem, trochu v, neli je pupek, a pedstavujete si, e proudn dechu jej zahv. Pokud je teba, pedstavme si, e leme na slunci a e tuto st tla zahv slunce. Pokraujte a k dosaen tohoto zvltnho pocitu, jej zskvme pi slunen koupeli, kdy je ovzdu such, a jen se podob mrazen. Pikrome k dal etap. Sousteme nyn bez jakhokoliv sil pozornost na pravou pai a pravou ruku. Uvolujme jeden prst po druhm a nezapomeme na palec; uvolnte napt v dlani. Hbet ruky le na zemi, prsty pokreny. Pokud jsme uspli ve cviench popsanch ve, mli bychom bt schopni rychle a pln relaxovat ruku i pai, zcela je znehybnit. Nauili jsme se vnmat v nich pocit te a dalm stupnm by mlo bt vyvoln pocitu tepla v nich. Nejde o autosugesci. Jakmile

relaxujeme svaly v urit sti tla, prsvit cv se tam zmn: cvy se prodlou, dochz k vazodilataci, je uvoluje teplo, naproti tomu v napjatm, neuvolnnm stavu spasmus (seven) krevnch cv sniuje jejich prsvit, brzd obh, co vyvolv pocit chladu. V uvolnnm svalu se zvtuje prtok krve a tm i bunn dchn a zvyuje se i tlesn teplota. Mte-li studen ruce v dsledku seven cv, nejde o autosugesci, nbr o objektivn skutenost.

CELKOV UVOLNN
Provdn ve popsanch cvien ns pivd na dosah pln a hlubok relaxace: abychom j doshli, uvolujeme postupn cel tlo, vechny svaly, smrem zdola nahoru. Pro odzdola nahoru? Zkuenost ns toti u, e nejsnadnji se uvoluj objemn svaly. Vzhledem k tomu, e svaly na nohou pat k nejvtm a naproti tomu svaly na oblieji k nejmenm v celm tle, je logick, e zaneme odzdola. Bhem pln relaxace je teba zachovat naprostou nehybnost, nebo i sebemen pokus o pohyb, napklad kontrolu relaxace pa, svaly znovu svr a celkovou relaxaci oddaluje. Je zbyten chtt relaxaci ovit, nebo bhem prvnch minut se nedostavuje dn zvltn inek. Mentln probhnte tlo a relaxujte nejprve doln st nohou (prsty na noze, nrt, patu); pak pejdeme k ltkm. Postupujeme od kloubu ke kloubu, tedy od kotnku ke kolenu; pak od kolena k boku, ani bychom se pokoueli o uvolnn cel nohy narz. Kdy se dostaneme a k boku, uvolnme bicho, uvolnme pas, dle svaly doln sti zad, pak svaly v okol aludku. Stoupme pak nahoru, na hru a uvolujeme svaly v horn sti zad. Pak uvolujeme krk, dle obliej kde musme uvolovat velmi peliv jeden po druhm spoustu drobnch sval, z nich nkter jsou trvale staeny. Nejlpe je zat na oblieji doln elist. Pi tom mon zjistte, e neustle zatnte zuby. Uvolnte proto doln elist, ovem ani byste otvrali sta. Nezapomete relaxovat i jazyk, kter mus bt v stech zcela mkk a poddajn. Pak uvolnme svaly kolem st (rty) a kdla nosn. Tve se mus uvolnit tak, e se obliej stv nevraznm. Tak zskte neproniknuteln vraz orientlc, a pokud si budete pt, v obliej neprozrad nic z vaich pocit. Vrame se vak k relaxaci. Dostvme se k om, je je teba peliv uvolovat. Vka spovaj jemn a bez vekerho sil na bulvch, pitom je nesvrme a nenechme je chvt se nebo tst. Po och relaxujeme elo. Kolik lid nevdomky kr elo! Prv na ele a tak na ji a na

ramenou se lokalizuj seven zpsoben zkost. Z toho vznik napklad obrat: ustaran elo. Pak uvolujeme pokoku pod vlasy. Nyn bude n systematick przkum tla pokraovat od piek prst. Postupn uvolujeme jeden prst za druhm, ani bychom zapomnali na palce, uvolujeme dlan a zpst, uvolujeme pedlokt a loket, dle pak ramena; zatm jsme pochopiteln uvolnili zbvajc svaly pa. Po ramenou a lopatkch uvolujeme ji a pes ui se vracme k tvm, k nosnm kdlm, k om, k elu a k vlasov pokoce. Je velmi vhodn obliej uvolnit podruh, nebo jeho relaxace je velmi obtn. Kdy jsme uvolnili cel tlo zezdola a nahoru, cel postup zopakujeme. Obvykle zjistme, e ada sval se mezitm sthla. Druh uvolovn je jednodu a pedevm rychlej ne prvn. Pokud mte as a je dobe, udlte-li si ho opakujte t relaxan postup potet. Dal stadium nm umon UVDOMIT si stav relaxace. A dosud se nedostavil dn zvltn pocit. Zstali jsme zcela nehybn a nic nenaznauje, zda jsme ve cvien uspli i nikoliv. Prvn pocit, kter nm uke, e je ve v podku, je pocit TE. Jde o to, uvdomit si zemskou pitalivost, psobc na cel tlo. Pokud je to zapoteb, pedstavme si, e podlaha je ohromn magnet pitahujc nae tlo co ostatn nen daleko od skutenosti. Kad vlkno naeho tla, kad buka, kad kapka krve, kad molekula na bytosti podlh tto pitalivosti. Ctme, jak tato te psob na nae nohy, na nae ltka, na stehna. Ctme, e se stvaj m dl tm tmi. Ani zde nejde o autosugesci, nbr o pociovn dn, je za normlnch okolnost pociovno nen a je se projevuje po uvolnn sval. Jak tce dolh tlo na koberec, neodvratn pitahovno k zemi! Hlava je stle t, v oblieji pociujeme ti nejvce v doln elisti a ve tvch. Pot pechzme k rukm: stvaj se bezvldnmi a tkmi, pak se tento pocit dostavuje v pedlokt i v celch pach a tak v ramenou. Pokud je to mon, opakujeme rychle cvien s t v celm tle podruh a potet. V tomto stadiu meme pociovat stav relaxace, kter nen mono popsat, kdy je zapomenuto tlo, je se zd bt nehmotn.

Kter fyziologick mechanismus tvo zklad tohoto pocitu? Bhem prvn sti cvien uvolujeme svaly; motorick nervy jsou jakoby vypojeny, pestvaj vst pokyny. Motorick nervov buky toho okamit vyuvaj k odpoinku a jsou brzy nsledovny bukami sensorickch nerv, je pinej mozku zprvy ze smyslovch orgn. To vyvolv onen zvltn a pjemn pocit postupn ztrty vdom a kontaktu s vlastnm tlem. Po urit dob mme pocit, e plujeme mimo vlastn tlo, co me osoby, je na to nejsou pipraveny, pekvapit. To je pznan pro plnou relaxaci, je s pokraujcm cvienm pichz m dl tm rychleji a prohlubuje se. Pokud nedoshneme tohoto stavu hned napoprv, nen to nic pekvapivho. Nen teba ztrcet odvahu, ve je zcela normln, musme pokraovat. Nkdy je teba celch tdn, aby se tohoto stavu doshlo. V dnm ppad vak toto cvien nen zbyten. Relaxace poskytuje nervovm bukm skutenou blaenou lze: po uritou dobu nemus pevdt pokyny pro pohyby tla a nemus penet informace od smyslovch orgn, take za nkolik minut takovhoto uvolnn maj tyto buky vt uitek ne z nkolikahodinovho, avak neklidnho spnku. Tento stav umocnnho odpoinku jim umouje nabrat novch sil co nejrychleji. V tto schopnosti rychle a pln vypnout spov tajemstv lid znmch svou tlesnou a duevn odolnost. Napoleon si bhem dne asto dopval nkolika minut plnho uvolnn, aby se pak vrtil k prci sv a odpoat. Tento stav integrln hypotonie pedstavuje vchoz bod, a nikoliv konen cl, nebo vyvrcholenm je psychick relaxace. Fyzick relaxace pipravuje uvolnn psychick, je fyzickou relaxaci prohloub. Stav pln tlesn relaxace je odpalovac rampou k objevu podivuhodnho vnitnho svta, jen pedstavuje vrcholn zitek tlesn jgy, a to v mst, kde se slv s jgou duevn. Jakmile cvien relaxace skon, musme skoro s ltost navzat znovu kontakt s kadodennm svtem a uvst svaly a nervy do stavu normln bdlosti. Za tm elem postupn svrme psti, protahujeme se, mneme si oi a zvme, jako bychom se probrali z hlubokho blahodrnho spnku.

Tato poznmka neplat ovem pro relaxaci, kterou provdme ped usnutm a je kon vlastnm spnkem. Zde je vak teba odboit. Stv se, e lid, kte trp nespavost a pokouej se pout techniky relaxace, aby usnuli bez lk, pedpokldanho inku nedosahuj. To je docela normln. Je teba mt dobe nacvienu relaxaci provdnou bhem dne, abychom dky n mohly rychleji usnout. Vysvtlen je jednoduch: u zatenka vyaduje relaxace aktivn pozornost, je udruje mozek v bdlm stavu. To ovem nevad bhem dne a relaxaci to nebrn na druh stran ovem me tato situace zabrnit usnut. Paradox je tedy jen zdnliv.

BLESKOV RELAXACE
Nemme vdy dost asu na plnou relaxaci, je vyaduje patnct a dvacet minut. Musme nacviit i bleskovou relaxaci: lehneme si na zda a svaly tla pemnme co nejrychleji v beztvarou hmotu, jako bychom se stali loutkou, kter odzli nit. Tuto bleskovou relaxaci ostatn provozuj jgini mezi jednotlivmi sanami a trv jen nkolik vtein, zhruba po dobu dvou plnch dechovch cykl. Sname se je napodobit, i kdy nedoshneme jejich stupn dokonalosti; ta se v tomto ohledu zskv jen velmi zvolna. Bhem dne je dobe vyut kad pleitosti, je se naskytne, abychom provedli bleskovou relaxaci, teba vsed. Nen to dn ztrta asu a zisk je znan: zlepme podstatn svoji nervovou rovnovhu.

Uvdomn
Cvien jgy zahrnuje: a) Cvien pro zaht svalstva a pro ppravu san. Zkladem tto rozcviky je pozdrav slunci. b) Uvdomn; c) srii san, zakonenou plnm uvolnnm v avsan. Rozcvika zahrnuje pomrn rychl pohyby a vede k uritmu zrychlen srden i dchac funkce, ani by vak vedla k zadchn. Ped zapoetm srie san uplyne urit as, neli srden tep a dech nabudou znovu svho normlnho rytmu. Tento as bude vnovn uvdomn, je m bt pechodem od bnho ivota k cvien san, kter se v ruchu ivota stv ozou klidu a mru. Bhem san kontroluje duevno pohyby tla. To je podstatn a pedstavuje to vlastn princip jgy. Nen vak mon, aby se duevno sousteovalo na stdn stah a uvolnn svalovch skupin, je by si uvdomovalo jen sten. Dospl civilizovan lovk, kter se stal tm istm typem cerebrlnm, si vlastn tlo uvdomuje jen neurit. Mnoho lid ct, e jsou napjat, e keovit svraj svaly, nejsou vak schopni ani pesn lokalizovat tyto svaly. Naproti tomu dti si sv tlo uvdomuj jet velmi dobe a je pekvapiv, jak snadno provdj nauli.* Toto cvien je nejen zajmav, ale i inn. Pitom vak je velice obtn je vysvtlit, nebo prakticky nic nelze nauit, nejde o dn trik. Je vjimkou, kdy dospl tento cvik zvldne za tyi a pt tdn cvien. Nkdy je k tomu teba msc. Zato ukate toto cvien dtem, teba bez jakhokoliv vysvtlen: pokud k tomu budou mt chu, budou schopny po nkolika pokusech izolovat pslun svaly a ani byste jim museli nco vysvtlovat doshnou jejich vlnn. * Nauli: vlnn bicha, bhem nho velk bin svaly vystupuj uprosted bicha a jakoby rotuj souhrou stdavch stah a uvolovn.

Je nezbytn, aby dospl znovu navzal kontakt se svm tlem, pokud se chce kontrolovat a zdokonalovat se: to je clem uvdomn. Toto uvdomn m dostediv charakter: vychz ze zevnch vrstev a postupuje do hloubky. Je teba si postupn uvdomovat: a) pocity dotyku pokoky; b) pocity sval; c) pocity dchn; d) pocity vnitnho orgnu. a) Dotykov pocity Nejprve soustedme pozornost na ki, abychom v n zjistili maximum hmatovch pocit, a to co nejpesnjch. Nejlpe si lehneme na zda v avsan a v duchu sledujeme celou plochu ke s clem uvdomit si jakkoliv pocit dotyku. Postup tohoto uvdomovn je dn postupem relaxace, uvolovn (viz obr, str. 54), tzn. vychzme od nohou, kde si uvdomujeme dotyky ltek, stehen, a jak postupujeme, uvdomujeme si vechny hmatov pocity. Na stehnu si musme uvdomit rozdl v mstech, kde zanaj trenrky (kalhotky); uvdomujeme si teplo pod tmto kusem prdla, dotyk s ltkou, dotyk s gumou v pase. Postupujeme podl trupu a uvdomujeme si dotyk zad s kobercem, ti hlavy na zemi, vlasy na temeni. V poslednch lncch prst, opench o koberec, se rod pocity zcela odlin od pocit pichzejcch napklad z pat. Soustedme pozornost na pocity vyvolvan v jednotlivch prstech. Pokud nosme snubn i jin prsten, obvykle si jej neuvdomujeme. V tto souvislosti vak ctvme kontakt kovu s k, stejn jako dotyk nramku i nramkovch hodinek. Podl pedlokt postupujeme k lokti a k rameni, piem si uvdomujeme kontakt s kobercem. Tak jsme proli cel povrch tla. Pokud leme na vzduchu, uvdomujeme si slunen paprsky, kter ns zahvaj, nebo laskn vnku. Zkrtka sname se zachytit co nejvt poet senzorickch informac pichzejcch z ke.

b) Svaly Pstovn svalovho citu pedstavuje znanou st systmu kulturistiky, a i kdy cle jgy jsou naprosto odlin, ke cvien jgy je zapoteb poslit svalov cit. Proto se budeme snait sv svaly ctit, nejdve velk skupiny sval, pozdji cvienm si zbystme smysly doshneme toho, e budeme jednotliv ctit i svaly mal. Abychom si svaly uvdomili, musme je stahovat, naznait celou adu teba takka neznatelnch pohyb. Jsme nataeni na zdech a pohybujeme prsty u nohy, jednm po druhm a sousteujeme se na pohybujc se svaly: pod k pociujeme mechanismus tchto pohyb. Zevn pohyby by v tu chvli nemly upoutvat nai pozornost; musme se vnovat vlun vnitnm pocitm zpsobenm pohyby, kter provdme. Hbme pak celou nohou; pitom musme sthnout ltka: soustedme pozornost na jejich svalstvo. Pak sthneme svaly na stehnech a hdch. Ctme, jak tyto svalov masy pod k ovaj. Pak pejdeme k bichu: seveme nejprve pedn bin svaly, pak svaly podl pasu a svaly na doln sti zad. Myslme pak na trup a pohybujeme vemi monmi svaly, vetn sval na hrudnku a svaly v horn sti zad. Pi t pleitosti nezapomeneme na svaly krn. Dostvme se a k oblieji. Zde ns ek bohat zdroj vjem, nebo zde je velk poet malch, velmi pohyblivch sval. Zaneme pohybovat elistmi pomalu zleva doprava, ani bychom skpali zuby. Uvdomujeme si vechny svaly, je vstupuj v innost, pohybujeme dle jazykem, rty, naznaujeme smv. Uvedeme do pohybu chp nosu, usmvme se vce a ctme svaly tv, je se na pohybu podlej. Pod zavenmi vky otme onmi bulvami, svrme a zas uvolujeme vka, krme a opt uvolujeme elo, zdvhme a uvolujeme obo, piem ctme pohyb sval i pod vlasovou st pokoky. Pechzme ke konekm prst a jeden po druhm je uvdme do pohybu. Seveme ponkud psti a uvdomujeme si svaly na ped lokt. Sthneme ramena a dvojhlav i dal svaly obklopujc kost pan.

Tm nen vet ukonen: m vt bude poet sval, kter si uvdomte, tm innj bude cvien. Nyn odvrtme pozornost od sval a budeme si uvdomovat innost obvykle podvdomou: dchn. Nebudeme se dopodrobna zabvat touto strnkou uvdomn, nebo toto tma bylo probrno jinde (viz str. 15). Pipomeme strun, e jde pedevm o to pozorovat dech, ani bychom jej ovlivovali, bt nezastnnm svdkem dchn. Pokusme se uvdomit si, jakm zpsobem probh vlastn proces dchac, ani bychom zasahovali vl. Nedchejme nechme se dchat. Sname se vyctit, kde a jak dchme. To je v tto fzi ve. Pozorujeme dech po uritou dobu a pak zpomalme vdech tak, aby trval zhruba dvojnsobek doby vdechu. Po pti i deseti dechovch cyklech se zpomalenm (brzdnm) vdechem meme pikroit ke konen fzi cvien: k uvdomn si nkterho orgnu. Jginov si dovedou uvdomovat a kontrolovat sv vnitn orgny: srdce, aludek, jtra, slezinu, steva atd. Nae ambice budou skromnj, tm spe, e takov fyziologick akrobacie pedstavuj bez dozoru kvalifikovanho rdce jist nebezpe. Naproti tomu je uiten uvdomovat si srdce, a to z dvod, je vylome pozdji. Zatmco pi zstav dechu pi plnch plicch je teba urit opatrnosti, je zadrovn dechu pi przdnch plicch bez nebezpe. Proto zadrme po nkolik vtein dech pi vyprzdnnch plicch (trnink nm umon tuto dobu pomrn znan prodlouit); bhem tto doby soustedme svou pozornost na oblast epigastra, mezi pupkem a sternem. Brzy nkdy ji po prvnm pokusu si uvdomme tlukot srdce. Meme si poloit otzku, zda je eln sousteovat se na tlukot srdce. Zdrav zvis pedevm na vegetativnm nervovm systmu, jen d cel vnitn ivot orgn, ani je k tomu zapoteb pmho zsahu: pat sem pohyby srdce, plic, aludku, celho zavacho stroj, lz, termoregulan mechanismy atd. Cel tato innost je zena vyvenm psobenm sympatickho a parasympatick-ho nervstva. Pneumogastrick systm inervuje zejmna plce, srdce, aludek; nervov vlkna pak pechzej do spletit st, j je solrn plexus.

Jakmile soustedme pozornost na dchn, a pedevm kdy zadrme dech, nae vdom j vnucuje svou vli podvdommu j vegetativnmu a pejm zsti jeho funkce. Bhem zstavy dechu dochz k tomuto pesunu na rovni prodlouen mchy. Soustedme-li se na tlukot srdce, pechzme do dal etapy: vdom pronikme podl pneumogastrickho nervu a do srdce. Takto si jgini uvdomuj vegetativn funkce. Je velmi uiten ve chvli, kdy si pi zadren dechu uvdomujeme tlukot srdce, myslet na tuto st j, kterou si obvykle neuvdomujeme a kter udruje nai teplotu, d vmny v tle a harmonicky koordinuje vechny funkce. Podkujme tto sti svho j za dobrou prci, kterou vykonv. Sptelme se s touto neviditelnou a nevdomou soust naeho j, bume j vdni za sluby, kter nm prokazuje. Kdy budete kontakt s tou oblast svho j denn opakovat, bude to mt hlubok inky v den, kdy od n budeme vyadovat zvltn vkon: bude ho dobe schopna. Zatm je dleit navzat toto spojen, seznmit se se zmnnou oblast, ani bychom dvali svmu nevdommu j rozkazy i nvrhy, nedc se pesnmi pokyny kvalifikovanho instruktora. Tak kon uvdomn. Nen pochopiteln mon uskutenit uvdomn pln bhem dvou i t minut, s nimi potme pro pechod mezi rozcvikou a vlastnmi polohami. Nicmn jak pokraujeme ve cvien, dospvme k tomu, e tuto fzi zvldneme rychle bhem t minut tak, e hbit projdeme jednotlivmi jejmi stdii. Ped vlastnm jgovm cvienm se spokojme s bleskovm uvdomnm. Naproti tomu je velmi dleit uskutenit dostaten dlouh uvdomn v posteli, rno pi probuzen i veer. Poloha je i me bt stejn jako pi relaxaci. Nicmn nesmme smovat tato dv cvien, je jsou v podstat navzjem protichdn: zatmco pi svalov relaxaci zapomnme na tlo, zde naopak je teba snait si ho co nejlpe uvdomit.

Tajemstv prunosti
Chtl jsem napsat tajemstv mld, nebo jeden ze zkladnch rozdl mezi mladm tlem a starm organismem spov v prunosti mladho a naopak ztuhlosti starho organismu. Jinmi slovy PRUNOST = MLD. Ti, kdo se vnuj jze, si uchovvaj nesrovnatelnou prunost a do velmi pokroilho vku. V indickch ramech bvaj star lenov dokonce prunj ne mlad. Tajemstv prunosti v hathajze lze vyjdit nkolika mlo slovy: jde o prodlouen uvolnnch sval pomalmi a postupnmi tahy. Toto nataen sval, je byly pedtm uvolnny, pedstavuje jednu ze zkladnch charakteristik san. To tak vysvtluje, pro vedou lpe a rychleji k prunosti neli gymnastika, je je zamena na rozvoj somatickho svalstva opakovanou kontrakc pn pruhovanch sval. Dobr povst toho kterho sportu zvis v neposledn me i na tom, nakolik dovede poslit dostaten poet sval. I kdy k souasnm tendencm na Zpad pat zavst fze rychlho uvolnn bhem pohyb, zstv zde zkladn odlinost ve srovnnm s jgovmi polohami. Pipomeme si proto nkolik zkladnch fakt z fyziologie pn pruhovanho svalstva. Normln se me sval nachzet ve tech rznch stavech: a) Kontrakce Jde o uitenou fzi svalov innosti, bhem n se sval zkracuje a psob na kostru. Tm vyvj mechanickou prci, umoujc pohyb. Je to takka vhradn zkladna gymnastiky a sport. b) Tonus Tonus je normlnm stavem jakhokoliv probuzenho svalu, jen nen aktivn, jen je vak pipraven se sthnout, jakmile obdr pkaz prostednictvm nerv.

c) Relaxace V tomto ppad je sval uvolnn. Je to stav sval bhem spnku a pi uvolovacch cviench jgy. Tyto ti stavy jsou normln, bn a dobe je znme. (V tto kapitole nepohlme na uvolnn jako na relaxan cvien, nbr jako na neoddlitelnou soust kad sany.) K tmto tem stavm je teba pipojit dal v bnm ivot vjimen stav NATAENHO svalu. Je to zvltn situace, naprosto odlin od ostatnch t, toti v tom smyslu, e sval nen schopen se sm nathnout: nataen je vsledek zevn akce. Vzhledem k tomu, e tento stav sval je soustavn vyuvn ve vech sanch, je zapoteb tuto zvltn vlastnost sval dobe poznat, abychom mohli sprvn provdt cvien a lpe pochopit jejich vliv. Prunost svalu se znan li od prunosti teba kauuku, jej meme natahovat a k prasknut. Naproti tomu sval je schopen znanho nataen ve svch normlnch hranicch elasticity. Jakmile je tchto hranic dosaeno, me se sval jet prodlouit, avak POMALU. V takovm ppad se protahuje, a to o to lpe, o vce bude uvolnn. Prudk tah me neuvolnn sval dokonce traumatizovat. Pomal, postupn tah psobc na uvolnn sval nen nebezpen, naopak m adu pznivch ink, k nim pat vypuzen iln krve ze svalu. iln obh nezvis na srden innosti, nbr na stdavch stazch a uvolnn sval, je pohnj iln krev k srdci tlakem na ly. Pouze nataen sval zcela vyprazduje. Jakmile nataen pestv psobit, sval nabv normlnho objemu a nasv erstvou krev, je ho ist a iv. Navc a to ostatn vysvtluje, pro sany pinej vt prunost ne kterkoliv jin metoda kad nataen posunuje hranici normln elasticity sval: proto je tlo stle prunj.

ZVRY PRO PRAXI

Protoe v kad san nkter svaly i svalov skupiny podlhaj tahu, je teba na n soustedit pozornost a uvolnit je peliv PED tahem a BHEM nho; tah m bt POMAL a POSTUPN Tzv. klet psob tahem na zdov svaly a brzy doshneme mon hranice. Kdy vak pokme nkolik okamik a v tto pozici se uvolnme, snadno zjistme, e meme postupnm tahem pa zskat nkolik dalch centimetr. Proto je teba vylouit z jgy opakovan a trhav pohyby, nebo brn svalov relaxaci, je je nezbytnou podmnkou vekerho protaen. Tato svalov relaxace je mimo spnek uvdomlm, a tedy chtnm aktem; proto vyaduj sany soustednou pozornost. m hloubji je provme, m pozornj a soustednj budeme, tm lpe se uvolnme a budeme moci svaly prothnout. Doshneme rychle a bez bolesti prunosti. Tato soustedn pozornost pedstavuje vborn cvien duevn kontroly a pipravuje ns na rdajgu. Aby j doshli snze, ada adept ji provd se ZAVENMA oima. Navc je teba rychle uvolnit se, a to co nejplnji ped a bhem pozic. Proto skoro vechny sany vychzej z polohy lemo. Dve ne zaneme provdt sany, ovme si uvolnn a provedeme je s co nejmenm potem sval, piem omezujeme jejich staen na striktn minimum. Bhem zaujet pozice pokraujeme v normlnm dchn (pokud nen stanoveno jinak). V konen poloze uvolnme zejmna svaly, na n psob sany pmo. Vyvineme pomal, stl tah a pak se vrtme na koberec. Dchme zhluboka a naplno a znovu se uvolnme. Bhem odpoinku na zemi do sval, je byly vystaveny protaen, PITK VE VELKM MNOSTV krev. Tato relaxace pedstavuje zkladn fzi, nen vhodn vrhat se z jedn pozice do druh: jga vyluuje veker spch! Nezanejte s sanami dve, neli se dech a rytmus srdce stanou normlnmi. Tato relaxace me bt zkrcena mezi dvma polohami stejnho typu, psobcmi na flexi ve stejnm smru; tak napklad mezi KOBROU, KOBYLKOU a OBLOUKEM je teba si

odpoinout krat dobu ne mezi OBLOUKEM (LUKEM) a KLETMI. Pipomeme, e dobr rozcvika ped sri san znan usnaduje cvien, nebo zaht svaly se snadnji protahuj.

Kam se sousteovat bhem san

Z bn gymnastiky provdn na Zpad je mono mt uitek bez pihldnut k duevnmu postoji nebo k soustedn. Naproti tomu soustedn spolu s relaxac je od cel jgov praxe vetn sany neoddliteln. Kam a jak se sousteovat? V tto knize uvdme pro kadou sanu, kam se koncentrovat. Je vak uiten znt obecn pravidla. Star pojednn rovn uvdj msto soustedn, obracej se vak na ji vykolen adepty, nebo soustedn na tyto body nen mon a ani douc dokud technika san nebyla dokonale zvldnuta. Zatenk se mus sousteovat na jin body ne zkuen adept a na to se asto zapomn nebo se na to prost vbec nemysl. A) BHEM DYNAMICK FZE Tit pozornosti se li podle toho, zda jde o fzi dynamickou, i statickou, a li se rovn podle stupn pokroilosti vvoje adepta. 1. Soustedn na sprvnou techniku Nov adept jgy sousted pozornost nejprve na zvldnut sprvn techniky san do vech detail a do chvle, kdy se ji dokonale nauil a kdy bude moci provdt jednotliv pohyby, ani by na n musel sousteovat pozornost. Je to obdobn jako s zenm vozu, kde zprvu myslme na jednotliv pohyby, kter pozdji provdme zcela automaticky.

2. Soustedn na relaxaci Sta nkolik dn, nanejv tdn, abychom pekonali tuto prvn etapu. Pak se nae pozornost sousted na sporn provdn sany za vyuit co nejmenho potu sval, je stahujeme co nejmn, piem dbme na to, aby ostatn svalov skupiny zstaly relaxovny. Tato druh etapa, je je vtinou del ne prvn, je nezbytn a neme bt peskoena. Nesmme opomenout relaxovat obliej, zejmna pak sta vetn jazyka. V tto fzi novmu adeptu jgy znan pome urit pedstava. Pedstav-li si napklad pi provdn PLUHU, e jeho nohy jsou velmi lehk, bude pekvapen snadnost, s jakou po relaxaci zdvihne nohy pouhm staenm bicha. 3. Soustedn na dchn Jakmile je adept schopen provdt pohyby uven a pitom uvolnn, sousted pozornost na dech, aby dchal normln a plynule (pokud ve vjimench ppadech nen doporueno jinak), a to bhem celho pohybu. Jen velmi pokroil adepti se mohou od tohoto pravidla podle instrukc gurua uchlit. Je teba pokraovat v normlnm dchn, nebo zastavme-li dech, blokujeme brnici a dochz ke staen. Kdy zatenk zved nohy v poloze lemo na zdech, m snahu zadret dech; to je ovem ihned vidt, ji podle sil, je je patrn v jeho oblieji. 4. Soustedn na plynul, jednotn rytmus To je konen stadium. Pro proveden sany v souladu s duchem jgy je teba, aby jako pklad nm stle slou PLUH adept pi zvedn nohou zajistil drhu krouen nohou stle stejn velkou i spe malou rychlost a do chvle, kdy prsty nohy se dotknou zem. Tot plat pro nvrat. Jgin neme pipustit trhav pohyb, zrychlen ani zpomalen. Tento plynul a jednotn rytmus odliuje zkuenho jgina od zatenka. Provdn sany tmto zpsobem se stv radost a ppadnmu divkovi poskytuje dojem klidn sly, podobn toku v in, jen s dstojnm klidem a pomalost plyne smrem k moi.

Pi takovmto provdn san se soustedn stv automatickm, nebo rzn skupiny sval jsou postupn uvdny v innost a veker pozornost je soustedna na nezbytn synchronizovn pohyb v naprosto stejn rychlosti. B) BHEM STATICK FZE 1. Soustedn na relaxovanou nehybnost Zatenk se sousted na udren v absolutn nehybnosti, je spolu s pohodlm je zkladnm prvkem statick fze (mimo zvltn pokyny tkajc se zmnn sany). Dchn pokrauje normln a bhem statick fze je dokonce hlub. Adept db vdy na svalov uvolnn. Abychom zstali u pkladu PLUHU, vedle oblieje a pa (vetn rukou) uvoln nohy, ltka, stehna a zejmna svaly podlhajc protaen, tzn. svaly zdov. Toto protaen z nich vypud krev obdobn jako z houby, kterou bychom nathli, a jakmile se tyto svaly na konci cviku vracej do svho normlnho stavu, intenzvn nasvaj erstvou krev. Toto nataen je v hathajze tajemstvm prunosti a svalm vrac jejich normln dlku: tolik lid na Zpad se nedoke posadit s nohama nataenma na zemi. Svaly normln dlky umon zaujmout za vech okolnost pohodlnou pozici. Pokud jsou svaly ptee zkrceny neinnost (je tomu tak u 99% civilizovanch osob), pte je rigidn a kad nhl pohyb, dokonce ani ne pli prudk, me vst k nhodnmu posunu obratl, jej mus napravovat lkai, chiropraktici apod. Jsou-li svaly prun, normln dlouh, jsou vechny pohyby dovoleny, nebo obratle spolu voln souvisej pslunm kloubnm spojenm a samy se vracej na msto; naproti tomu pi rigidn ptei teba nepatrn pd, jinak nekodn raz ve voze apod. mohou mt tragick dsledky. Znm jednu adeptku jgy, je za svj ivot vd prv tto prunosti. Na jej vz narazil siln americk automobil, co otevelo mj. dvka jejho vozu a ona vyletla na vzdlenost 10 metr. K velkmu pekvapen lka utrpla jen lehk otes mozku a drobn odrky.

2. Soustedn na strategick bod sany Zstane-li adept nehybn a relaxovan a dch-li normln, me se soustedit na strategickou oblast sany. Jde o bod uveden ve starch spisech jgin. Je teba dlouh ppravy, ne k tomuto bodu dochzme. Kad sana a to je jeden z hlavnch rozdl mezi jgou a vemi ostatnmi metodami tlesn vchovy m konkrtn inky na uritou st tla. Tak napklad poloha SARVNGSANA psob na oblast ttn lzy, OBLOUK (LUK) na solrn plexus apod. Na to mus adept soustedit svou pozornost. Od tohoto okamiku odpovd sana definici Alaina Daniloua, kterou povaujeme za nejlep: sana je poloha, ve kter meme setrvat nehybn, dlouho a bez sil. Tato pravidla vm umon stanovit bez ohledu na to, jak pokroil jste na co a jak se v jze soustedit. Poznamenejme, e t adept se me v jednotlivch sanch chovat rzn. To znamen, e zatenk se bude chovat jinak u sany, kterou se teprve u, ne u sany, kterou ji zn lpe.

V jakm poad provdt cviky?

V jze nen nic ponechno nhod a sled san se d pesnmi pravidly, vyplvajcmi z tiscilet zkuenosti. V srii cvik zaujm kad poloha sv msto, dopluje i zvyuje inek pedchzejcho cviku, pipravuje dal i pedstavuje vyrovnvajc protipolohu. Mezi bnmi sriemi san je jich mnoho vhodnch a logickch; z nich je teba vybrat jednu srii a t se dret, nebo postupn si na ni organismus zvyk a vytv si podmnn reflexy v pavlovskm slova smyslu, pipravuje se na ni a o to lpe reaguje. Rozhodly jsme se pro srii vyuovanou v Riiki, v ramu svmho ivnandy. Trv jen asi pl hodiny, co si vtina z ns me dovolit. Srie svmho Dhirndry Brahmarho z Dill je sice daleko plnj, tu vak proto, e trv ti hodiny vetn ppravy na Zpad prakticky nelze provdt. Uvdme proto riikskou srii. Pro toto poad V Indii pijm nov adept bez diskuse pokyn svho uitele, jeho autorita je takov, e dn k ani neuvauje o tom, klst svmu guruovi otzky, stejn jako k stedn koly nediskutuje o Einsteinov rovnici. Pokud jde o uitele, ten se domnv, e dlouh vysvtlovn jsou zbyten a nech adepta samotnho najt opodstatnn tchto pokyn. Na Zpad chce nae racionalistick uvaovn znt dvody a podmnky provdn jgovch cvien. Toto pn je ostatn sprvn, a pokud by se neobjevilo spontnn, bylo by teba je v adeptovi vyvolat, nebo pro vechny ty, kdo maj pracovat sami, plat zsada, e znalost pravidel umon vyhnout se omylm.

SRIE SAN

Rozebereme si riikskou srii a pitom ocenme geniln intuici dvnch ri.

Obrcen poloha Prvn polohou tto srie je stoj na ramenou. Za sv msto vd okamitmu inku na krevn obh prakticky bez svalovho sil. Te pivede stagnujc krev v URYCHLEN obh; krev se vrt k srdci za pomoci gravitace, msto aby proti n musela bojovat. Sarvngsana odstrauje iln mstnn v nohou a v binch orgnech. Ostatn vechny polohy hlavou dol zpsobuj urychlen krevnho obhu, piem svalov sil se rovn prakticky nule. Nkte uitel doporuuj proto rsanu, stoj na hlav, avak my jsme zvolili sarvn-gsanu (svku), je je dostupn vem.

Pedklon Tato poloha zvyuje stlaen krku, tedy prokrven ttn lzy a nataen krnch obratl, a zvyuje tak inky pedchoz polohy. Pedklon protahuje pte, zatmco bicho je stlaeno. Hrudn ko je stlaen, a proto dchac pohyby jsou abdominlnho typu.

Protipoloha Matsjsana pedstavuje protipolohu obou pedchozch cvien, to znamen, e krk, kter byl dlouhou dobu stlaen, je nyn uvolnn. Naproti tomu krn obratle jsou stlaeny, zatmco pedtm byly nataeny. Hru se otevr a usnaduje tak kostln dchn. Bicho je nataeno, zda jsou prohnut. Dchn je pedevm hrudnho a klavikulrnho typu.

Pedklon Paimttnsana zpsobuje pedklon ptee, ani by stlaovala i prodluovala ji i krk. Pedklon se provd pedevm v doln sti zad, tud tato sana dopluje pluh. Bicho je bylo v pedel poloze nataeno je nyn stlaovno.,

Prvn ze srie t zklonu Bhem dynamick fze je bicho stlaeno. Bhem statick fze je nataeno.

Pte je naklonna dozadu, na rozdl od polohy pluhu i klet. Zdov svaly, je byly v obou pedchozch polohch nataeny a je vypudili ze sebe krev jako vymakvan houby, se nyn v poloze kobry sthnou tak, e pivdj erstvou krev do oblasti zad. alabhsana nsleduje po poloze kobry a pedstavuje jej doplnk. Dynamick fze polohy kobry probh v horn sti zad, od krnch obratl a po oblast pasu, zatmco v poloze kobylky se stahuje svalstvo v oblasti pod pasem, nebo usilovn zdvh nohy.

Pi poloze luku se souasn zdvh horn st tla a doln st zad: poloha luku spojuje tedy polohu kobry a polohu kobylky, co jsou dv doplkov sany, je pipravily zdov svalstvo a pte na podstatn prohnut, je vyaduje poloha luku, proto se tato poloha ad logicky ZA tyto polohy.

Sled pedklon a zklon zpsobuje svm opakovnm zvltn pocit ve svalech. Poloha torze zpsobuje proten ptee v obou smrech a inky pedklon a zklon vyrovnv; proto je zaazena a po nich.

Tuto polohu meme nazvat krlovnou san. Nkte uitel ji kladou na zatek. Nae srie vak zan sarvngsanou a kon rsanou: tm je vymezena dvma polohami hlavou dol. PO SANCH Po srii poloh provdme mudry (uzvry) a bandhy (stahy). Provedeme uddijna bandhu (bin kontrakce), po n nsleduj pln dchac pohyby a poppad jeden nebo vce sloitjch dechovch cvik. Cvien zakonujeme relaxac teba krtkou , je pedstavuje vborn pechod mezi jgou a bnm ivotem. JAK DOPLNIT I POZMNIT TUTO SRII V riiksk srii se polohy vzjemn dopluj a zvyuj sv inky. Pokud by tyto cviky byly provdny nhodn a bez logickho sledu, mohla by tato cvien navzjem ruit sv inky a dokonce i vyvolat negativn vlivy. Rozbor ukzal, jak sprvn je tato srie uspodna. Pokud si do n pejete zaadit dal polohy, ite se velmi jednoduchou zsadou: jednotliv typy pedklon mohou bt nahrazeny polohou obdobnho typu. Varianta urit polohy mus bt zaazena ped zkladn polohou nebo po n, pokud ji pmo nenahrazuje. Pi respektovn tchto zsad zstv uspodn cvien sprvn.

sany
I kdy sany i jgov polohy pedstavuj jen JEDEN aspekt jgy, jsou pro obyvatele Zpadu zvyklho sedavmu zpsobu ivota podstatnou soust celho uen a znamenaj pro nho rychl a hmatateln vsledky, piem ho pipravuj na dal formy jgy. Zatmco vdsk gymnastika a sport jsou zameny na innost v zevnm svt a rozvjej pedevm somatick svalstvo, sany psob do hloubky, v naem vnitnm svt, a to jednak na rovni tlesn (vnitnosti, lzy s vnitn sekrec, mozek, nervov systm, vetn vegetativnho nervstva), jednak na rovni duevn, kde tyto cviky pinej klid a duevn pohodu, je nevyluuj dynamickou npl ivota a radost. Pinej neporovnatelnou prunost a pekvapujc odolnost, ani pitom zpsobuj navu i nervozitu. Jsou navc vtenm prostedkem pro ncvik soustedn. Dve ne pejdeme k podrobnmu studiu nejklasitjch a nejinnjch poloh, kter pitom zvldnou vichni, je teba upesnit podmnky nutn pro jejich provdn. ZEVN PODMNKY Vhodn as Nejvhodnj chvle pro provdn jgovch poloh je rno, po oist. Cvien ns uvede do dobr formy na cel den. Pokud vm asov rozvrh nedovol rann cvien, meme cviit veer, a to bu ped vee, nebo ped uloenm ke spnku. Cvime-li rno a mme pitom as i veer, meme veer zaadit druh cvien. Veer se nm obvykle cvi lpe ne rno, nebo dlouh nehybnost bhem noci vede k men prunosti. To ovem nesniuje innost san. Vhodn msto Pokud je to mon, cvime na vzduchu. Ideln by bylo provdt jgov polohy na pli, na behu rybnka i eky, tv v tv vychzejcmu slunci. Velmi dobe vyhovuj i zahrady, terasy a podobn. Pokud to nen mon, cvime v dobe vyvtran, souasn

vak dobe vytpn mstnosti. NIKDY NECVIME v mstnosti nevtran, kde je patn vzduch. Obleen Mjme na sob tak mlo atstva, kolik to slunost a teplota dovoluj. V lt spojujeme jgu se vzdunou a slunen koupel. V zim pokud mstnost, ve kter cvime, je chladn volme sportovn obleen. V dnm ppad neoblkme tsn atstvo, brnc dobrmu krevnmu obhu. Pomcky Posta koberec i sloen, nepli siln pokrvka. TLESN PODMNKY JE TEBA CVIIT NA LANO. To je jeden z dvod pro cvien po rnu. Jinak je teba pokat 4-5 hodin po vydatnm jdle a 2 hodiny po jdle lehkm. To se tk san, je mohou naruit zavn, nikoliv vak uvolovacch cvik, prv tak jako plnho jgovho dchn. Ped cvienm je teba vyprzdnit moov mch a podle monosti rovn steva. S vjimkou mimodnch ppad je teba cviit kad den na stejnm mst a ve stejnou hodinu. Tak se vytvo podmnn reflexy pro n organismus, kter tak bude lpe reagovat na jgov cvien. Vzpomete si na pokusy Pavlova, jen krmil psa v pevn stanovenou dobu, piem pi krmen znl zvonek. Po urit dob byly zvonn a jdlo tak propojeny, e zazvonn vyvolalo u psa slinn reflexy a aluden sekreci, je se tak staly podmnnmi reflexy. Obdobn proces je teba v naem organismu vyvolat vdom. Pi velk nav nen vhodn zat pmo sanami. Prvn minuty vnujeme jgovmu dchn a relaxaci a teprve potom pechzme k sanm. Zeny nebudou provdt cviky bhem prvnch dvou dn menstruace a skon s cvienm ponaje ptm mscem thotenstv. Ihned po jgovch cvicch SE NEKOUPME ANI V PLI HORK, ANI V PLI STUDEN VOD, abychom nezpsobili nadmrn prokrven povrchu tla: jet ticet minut po srii jgovch

cvik pokrauje organismus v prokrvovn hlubokch parti tla a pli tepl i pli studen koupel by tento inek neutralizovala. Je rovn teba pokat nejmn pl hodiny ped zapoetm fyzicky namhavho sportu. Naproti tomu je mono ihned po cvien se osprchovat vlanou vodou (asi 37C), nebo takovto teplota neovlivuje krevn obh. Ihned po jgovch cvicch meme tak jst. OBECN PODMNKY Ped cvienm se adept na chvli sousted, aby navodil stav mysli, v nm je tlo povaovno za svat i ve svch nejprostch funkcch. Jgov cviky se maj provdt pesn, maj se pi nich zachovvat pravidla vychzejc z tiscilet zkuenosti, pedvan z jedn generace jgin na druhou. Hathajga nezn spch, a proto i dnen adepti v Evrop mus vylouit vekerou uspchanost. Nesmme ani pli spchat s dosaenm dokonalosti ve vlastnch cvicch. Pravideln, kadodenn cvien je zrukou spchu. Teba mal dvka, avak denn. Jste na dobr cest, pokud se ctte po cvien san v dobr form a plni vitality. Jga vm mus pinst radost a poten. Nejste na dobr cest, pokud se ctte vyerpni, nebo pokud ctte po cvien vysloven bolest. Je teba ovem myslet na to, e na zatku cvien me dojt k uritm bolestem zpsobenm aktivac sval, je byly lta v neinnosti. Je teba pokraovat ve cvien: po nkolika dnech tyto pote vymiz.

SHRNUT V DESETI BODECH 1. sany nejsou cvienm sly. Psob samovoln, nikoliv nsilm. 2. Pomalost pohyb je zkladnm faktorem pro innost jgy. 3. Pedepsanou polohu je teba dodrovat po doporuenou dobu. 4. Musme sthnout jen ty svaly, kterch je teba pro danou polohu, a vechny ostatn musme uvolnit. 5. Je teba soustedit pozornost na ty oblasti tla, na n je zamena dan jgov poloha. 6. Nvrat do vchoz polohy se mus rovn dt pomalu. 7. Mezi dvma polohami je teba si odpoinout na nkolik vtein a uvolnit co nejvt poet sval, vetn sval obliejovch. 8. Pi nedostatku asu je mono snit poet san, nikdy se vak nesm cviit rychleji. 9. sany se maj provdt vdy ve stejnm poad. 10. Cvien je teba vdy zakonit avsanou (minimln 1 minutu). Nen mon stanovit uebn pln naprosto jednotn a platn bez vjimky pro vechny. V jze je ve individuln a osobn. Nicmn praktick zkuenosti v Evrop nm umonily stanovit poad obtnosti jednotlivch poloh. V podstat je teba dobe znt vechny polohy danho stupn dve, ne pejdeme k dalmu. Trnink me trvat od dvou msc do dvou let, podle jednotlivch ppad. mysln neuvdme u jednotlivch cvik asov daje a penechvme kadmu starost o sprvn dvkovn, pi nm budeme pihlet k pravidlm uvedenm v technick sti kadho cvien.

DLEIT UPOZORNN sany popsan na nsledujcch strnkch odpovdaj obvyklmu poad, v nm je budete cviit. Me se nicmn stt, e nkterou z poloh nebudete najednou moci provdt. Nezdrujte se u n. Provdjte naped v doporuenm poad ty nejsnadnj. Jak se vae tlo bude stvat prunjm, budete se moci pustit do ncviku poloh pro vs tkch nikdy se vak o n nesmte pokouet nsiln. V jze spov tajemstv rychlch pokrok prv v pomalost ncvik. Brzy budete moci snadno provdt sany, je se vm na zatku zdly neprovediteln. Jedinou podmnkou je zachovvat sprvnou techniku. Konen si uvdomte, e innost sany nezvis jen na technice, ale rovn na duevnm soustedn, je ji doprovz.

Sarvngsana
Svka
Sarva znamen v sanskrtu ve, vichni a anga znamen konetiny, sti; peloit vraz sarvngsana by tedy nemlo psobit dn pote a pesto to nen jednoduch. Nkte autoi doporuuj peklad poloha pro vechny sti tla, co m sv oprvnn, nebo v tto sn jde o cel tlo, vetn stimulace ttn lzy. Na druh stran by si tento nzev zaslouily i dal polohy, zejmna poloha na hlav. Pro by jgini dvali zvltn pednost poloze sarvngsana? Sdlme nzor Alaina Daniloua, e pojem sarvngsana vznikl staenm sloeniny sarva anga uttna sana (sarva = ve; anga = konetiny; uttna = vstoje, ve vzduchu, zdvien, tedy: poloha se vemi konetinami zdvienmi), co ji odliuje od vech ostatnch poloh (viz foto na str. 100). V anglitin lze pout vraz Pan-physical posture. Naproti tomu v jinch jazycch pan-fyzick (poloha) nezn zrovna nejlpe. Oznaen pozice celho tla je tkopdn a pli dlouh. pln poloha je oznaen nepesn a pojem svka by mohl vst k omylm. Bude proto snaz uchovat sanskrtsk nzev. OBECN VAHY Tato sana vd za svj inek pedevm obrcen poloze tla, protaen je a stimulaci ttn lzy tlakem brady proti sternu. Pi probrn rsany, stoje na hlav, uvedeme do podrobnost blahodrn inek obrcen polohy. Popisu sarvngsany pouijeme pro strun vylen esoterickho aspektu polohy. Orientlci (vetn jgin) pipoutj existenci pozitivnch a negativnch proud (nsk termny jin a jang) a domnvaj se, e z nebes sestupuje k zemi proud kosmick energie. Pi poloze vstoje je lovk vystaven vertiklnmu proudu tto energie shora dol. Pi obrcen poloze psob tento proud obrcen, co m mt u lid, kte jako jedin tvorov chod vzpmen a ktermi prochz kosmick zen podln, vyrovnvac inek. To vysvtluje rovn vznam, kter jgini pisuzuj

udrovn ptee v dsledn rovn a svisl poloze bhem prnjmy a rozjmn. Co si mme myslet o tchto proudech? Co o tom k zpadn vda? Kad fyzik, kad meteorolog v, e zemsk povrch je nabit zporn, avak vysok atmosfra e m nboj kladn. Spodn vrstvy atmosfry, v nich ijeme, se tedy nachzej v elektrostatickm poli smujcm piblin shora dol, jeho gradient potencilu me doshnout 100-150 volt i vce na jeden metr. Na druh stran s pihldnutm ke skutenosti, e ivotn jevy, zejmna ty, kter souvis s nervovou a mozkovou innost, maj elektrickou povahu a e v bukch hraj elektrolyty rozhodujc lohu, meme pipustit, e tento proud m vznan vliv na vechny ivotn jevy. A dosud s vjimkou profesora Freda Vlse z lkask fakulty ve trasburku, editele stavu pro biologickou fyziku,* a ruskho uence ijevskho se nikdo v Evrop vztahem mezi elektinou a ivotem po tto strnce nezabval. Dr. J. Blot napsal: Pohlme-li na ivot z hlediska biofyziklnho, vidme, e elektrick jevy jsou zkladem vekerho bunnho ivota, a dochzme k tomu, e konenou fz veho je elektrick nboj. To dostaten ospravedluje esoterickou interpretaci ink obrcench poloh. Velc riov star Indie tyto subtiln jevy znali a jejich tiscilet star teorie jsou potvrzovny objevy modern vdy. Vimnme si jet Yesudianovy poznmky: Tato sana psob dobe na cel organismus, a to do t mry, e kad by ji ml provdt nkolikrt denn. Jej mimodn blahodrn inky jsou zsti v tom, e v tto poloze se nm dostv obrcench proud. Je dobe znmo, e zem vysl proudy negativn, zatmco z kosmu pichzej proudy pozitivn. V normln pozici, tj. ve stoje, tedy pijmme negativn proudy prostednictvm nohou a pozitivn proudy prostednictvm hlavy. * Les conditions biologiques cres par les proprits lctriques de la basse atmosphre, Paris, Hermann et Co.

Ve tech polohch (sarvngsana, rsana a viparta kran mudra) je tomu obrcen. Skutenost, e pi tchto polohch je tlo obrceno, vede k jejich vysok terapeutick hodnot. Meme ci, e sarvngsana pin prakticky vechny blahodrn inky polohy na hlav, piem jej proveden je daleko snaz. TECHNIKA PROVEDEN Sama o sob je tato poloha jednoduch. V konen pozici spov tlo na ramenou a na ji, co ospravedluje anglick nzev shoulder-stand ili stoj na ramenou. Vchoz poloha Je toton s vchoz polohou pro pluh (halsanu), tedy v lehu na zdech (viz str. 109). Prvn fze Zvedneme nohy do svisl polohy. Spojme nohy, ani bychom napnali svaly, piem tlame bedern krajinu k podlaze, abychom se vyhnuli kodlivmu zken na rovni ptho bedernho obratle a jeho plotnky. Pokud jsou zda zcela pitlaena k podloce, nehroz obratlm nebezpe. Osoby s velkm prohnutm ptee nohy ped jejich zvednutm pokr: pokud by se ani v tomto ppad nedotkaly zem, mohou vyplnit mezeru sloenm frot runkem. Stahem binch sval pomalu zvedme nohy, piem ltka i stehna zstvaj uvolnna; nenatahujeme ani prsty u nohou, nebo by to vedlo ke staen ltkovch sval. Zvedac pohyb mus bt pomal a plynul. Obliej, stejn jako ruce, mus bt uvolnn. Dchme klidn a bez peruen.

Pechodn zastaven Tak, jak je uvedeno v ppad pluhu, je dovoleno zaadit zastaven na dobu jednoho a pti dchacch cykl, a to ve chvli, kdy nohy svraj s podlokou hel 30 a 60. Zvedn nohou do svisl polohy zaujet sany Na rozdl od pluhu, kde se provd pohyb pitaenm stehen k bichu a pak k hrudnku, pibliovnm nohou k zemi, jde v sarvngsan o co nejvt vyzdvien nohou vzhru tak, e seveme bin svaly a opeme se rukama a pedloktm o zem. Nohy a pak trup stle stoupaj a pivdj tlo do svisl polohy; tlo spov pedevm na ramenou a na ji. Bhem stoupn zstvaj nohy i kolena spojeny. V konen poloze ruce stlauj a podpraj bedern krajinu, lokty se dotkaj koberce, pedlokt se vzpraj, aby tlo udrela ve svisl poloze. Sternum se dotk brady a je je pitisknuta ke koberci. DYNAMICK FZE Dynamick fze, je je v Evrop mlo znma, zan ve chvli, kdy je tlo ve svisl poloze. Spov v tom, e stdav a pomalu spoutme ob nohy ke koberci a vytvme tak polohu polovinho pluhu. Noha kles vlastn vahou bez jakhokoliv nsil a svaly jsou co nejvce uvolnny. Dotknou-li se nohy prsty zem, je to vborn, pokud tomu tak ze zatku nen, je teba se obrnit trplivost, asem se prsty nohou dotknou koberce za hlavou bez jakhokoliv sil. Pak piblme tuto nohu k t, je dle nehybn tr vzhru. Provedeme t cvik s druhou nohou a opakujeme po druh. Pak spustme ob nohy zrove k zemi, a se prsty u nohou dotknou koberce: bhem krtkho okamiku tak zaujmeme polohu pluhu; v tto pozici vak nezstaneme a znovu pomalu zvedme nohy do svisl polohy. To uzavr dynamickou fzi a pipravuje ns na polohu pluhu, je nsleduje po sarvngsan.

Chyba, kter se musme vyhnout V dnm ppad nesmme nohama provdt nkov pohyby. STATICK FZE Statickou fzi sany pedstavuje znehybnn tla ve svisl poloze, v n cel vha spov na ji, zhlav a ramenou. Po tuto dobu co nejvce uvolnme svaly od prst na nohou a po svaly na hlav. Dchme normln. Nvrat k zemi Tento pohyb je opakem pohybu provdnho pi zaujmn polohy, se zastavenm v 60 i 30 nebo bez nho. Abychom se vrtili k zemi, uvolnme ruce a pokrme trochu nohy. Klesn nohou mus probhat pomalu a je teba kontrolovat kadou jednotlivou fzi pohybu. Hlavu nechme openu o zem a do konce. Pte se m na koberci postupn rozvinout, od je a ke ki. DCHN Bhem celho cvien je teba pokraovat v NORMLNM DCHN. Pi statick fzi bude toto dchn prakticky samovoln brnicov. SOUSTEDN Pi zaujmn polohy a pi dynamick fzi Pi zaujmn sany se sousteujeme na udren rovnomrnho tempa bhem vech fz a dle na uvolnn sval. Kontrolujeme dchn, je mus zstat normln a plynul.

Pi statick fzi Bhem statick fze se sousteujeme na znehybnn, na uvolnn a na dchn. Jakmile jsou tyto ti podmnky splnny, sousteujeme se na krn oblast, kde se nachz ttn lza. VELMI DLEIT Poloha vd za sv blahodrn psoben z velk sti obrcen poloze, je zpsobuje ptok krve do hlavy a stlaen krku: je proto teba dsledn pitahovat bradu proti hrudn kosti. CHYBY - Zanat s bedern krajinou vzepjatou, a nikoliv podloenou; vyvstv nebezpe velkho tlaku na zkiven ploe. - Postupovat trhavmi pohyby. - Doshnout svisl polohy trhnutm; pokud nememe doshnout tto polohy bez vihu, je teba si pomoci u zdi, nebo vloit ruce pod hd, nebo projt pozic polo-sarvngsanou (viz pro zatenky). - Nepithnout bradu k hrudi, tzn. nepitisknout v konen pozici ji na koberec (co zbavuje cvien velk sti jeho inku). - Pi cvien provdt nohama nkov pohyby; bhem stdavho pohybu nohou sm jen jedna z nich zstat v poloze svisl. - Prudce se vrtit k podloce, bez kontroly pohyb. - Pi nvratu k zemi se hlava nkdy zvedne z koberce, kterho se mus dotkat bhem celho cvien. - Rozthnout nohy; nohy a kolena mus pi zaujmn polohy zstat spojeny; mohou se navzjem oddlit jen bhem dynamick fze; nohama pohybujeme ve stejn rovin jako pi zvedn. - Dchat sty nebo zadret dech v ktermkoliv okamiku cvien. - Tlait bradu ke sternu, msto abychom tlaili sternem proti brad. - Prudce se po san zvednout: viz protipoloha.

PRO ZATENKY Siln osoby, kter maj pi provdn sarvngsany pote, mohou zpotku provdt ardha-sarvngsanu. Postupujeme tak, e pozvedneme nohy do svisl polohy jako v pedelm cviku, pak se pokusme za pomoci rukou vloench pod zadn st do svisl polohy pozvednout trup a skrme kolena, abychom zaujali polohu. Pak zvolna zvedneme nohy, a doshneme normln polohy sany. Nesname se doshnou nsiln, nbr se pokoume o uvedenou polohu kad den. DAL POLOHA A PROTIPOLOHA Pokud tvo sarvngsana soust srie san, pedchz pluhu (halsana), jen dopluje jej inky. Pokud sarvngsanu provdme samostatn, mus bt doplnna svou protipolohou, toti matsjsanou (rybou), je uvoluje krk a stlauje ji, msto aby ji natahovala. I kdy sarvngsana trvala nkolik minut, k vyrovnn sta deset dech bhem matsjsany. ASTOST CVIEN A JEHO TRVN Evropan, kter studuje jgovou literaturu, bv pekvapen rozdly mezi jednotlivmi autory, pokud jde o astost cvien: doporuen jdou od jednoho a po nkoliker opakovn denn. Obdobn i doporuen dlka provdn jednotlivch cvik se pohybuje mezi nkolika sekundami a dvaceti minutami. Kde je pravda? Kdo se ml? Z uritho hlediska maj pravdu vichni; musme se vak domluvit na tom, co chceme: polohu sarvngsany a jgu obecn meme provdt rzn. Indick jgin, vnujc se jze na pln vazek, se chov zcela jinak ne adept evropsk: me cviit nkolikrt denn a vydr jednotliv sany i dvacet minut. Naproti tomu Evropan, jen me jze vnovat pl hodiny ze svho dennho programu, nebude moci sarvngsan i jin san vnovat vce ne dv a ti minuty, co nakonec pedstavuje dobr prmr. Na zatku se meme

omezit na nkolik vtein a postupn dobu trvn pslun sany prodluovat. Nejlepm rdcem v tom bude rozum. Je uiten provdt cvien dvakrt denn, poprv rno bhem pravidelnho kadodennho cvien a pak bhem dne i tsn ped ulehnutm ke spnku. Cvien asto pomh usnout rychleji a spt hloubji: zkuste to, a uvidte. V dnm ppad by se faktor asu neml stt posedlost. as jednotlivch cvien mus stanovit vlastn organismus. Takka po cel den jsme otroky hodinovch ruiek: zbavme se jejich vldy alespo bhem jgovho cvien. Spe je uiten potat vdechy, alespo nezapomeneme dchat co se stv astji, neli si myslme. KONTRAINDIKACE Zdlo by se, e kontraindikace by mly odpovdat zkazm cvien pi stoji na hlav, jeho je svka nhrakou. Ve skutenosti ada osob, pestoe se nedok postavit na hlavu (brn jim v tom kehk krk i snadno posunuteln obratle v krn oblasti), provdj sarvngsanu bez jakchkoliv obt. Pro sarvngsanu plat pomrn mlo kontraindikac, mimo akutn znty hlavy a krku: znt stednho ucha, zubn znty, angny, poruchy funkce ttn lzy, sklerza mozkovch cv apod. ZISK Z CVIEN Velk st blahodrnch ink, je poskytuje sarvngsana, odpovd blahodrnm inkm rsany (viz str. 189). Uveme alespo nkter: - lep iln obh (nohy, bicho); - odkrven orgn uloench v podbiku; leva pi hemoroidech; - odlehen ptz (ledvinov, aluden, stevn, dlon); - zlepen prokrven mozku. Zvltn inky tto sany vyplvaj z jejho specifickho inku na ttnou lzu a na dchn.

PTE Sarvngsana psob na pte zcela jinak, neli na ni psob rsana. Sarvngsana odstrauje normln fyziologick zakiven ptee, je zpsobuj charakteristick esovit zakiven. SVALY Sarvngsana posiluje bin svalstvo, zejmna pokud tu to sanu provdme s pechodnm zastavenm v 30 a 60.

NERVOV SYSTM A MOZEK Sarvngsana psob na krn st ptee. V dsledku toho jsou uvolovna, posilovna a regenerovna nervov vlkna v tto oblasti. Prokrven mozku velkm mnostvm krve pod lehkm petlakem odstrauje cvn kee, je zpsobuj asto bolesti hlavy. LZY S VNITNM VYMOVNM Obrcen pozice a zvltn poloha krku, je zvyuje zakiven krka-vice, pispvaj k celkovmu stlaen v oblasti ttn lzy a zpsobuj zde bohat prokrven. Sarvngsana tak upravuje lehk funkn poruchy ttn lzy, je se objevuj prakticky u kadho. Hyperfunkce i hypofunkce, by jen mrn, nem patologick dsledky, psob vak na metabolismus. Sarvngsana psob na ttnou lzu a ovlivuje nejen vechny funkce, ale i nae chovn: lid postien snenm funkce ttn lzy (a je jich hodn) dchaj pli rychle a povrchn, trp tachykardi, jejich steva jsou ve spastickm stavu a asto hovo tak rychle, e je obtn je sledovat a rozumt jim. (Yesudian.) prava funkc ttn lzy dv klid, jistotu a pokud se dotyn osoba nepejd, upravuje i tlesnou vhu. Hypofza a hypotalamus, je jsou povaovny za rozhodujc faktory pi regulaci ostatnch lz s vnitn sekrec, jsou rovn stimulovny. Sarvngsana psob tak na brzlk, jen z velk sti reguluje rst a jeho vznam po fyzick i psychick strnce je u dtte i u dorstajcho lovka rozhodujc. DCHN Tlak sterna proti brad brn dchacm pohybm hornho typu a omezuje pohyby hrudi. Tm dchn nutn nabv brnin povahy. Neudiv vs proto, e sarvngsana m blahodrn inky na nkter formy zduch a e tato poloha tvo soust specilnch cvik pro mlad lidi trpc touto dchac poruchou. Astmatik dch normln jen horn st plic, piem zved ramena. To nen mon pi

provdn sarvngsany: v tto poloze je automaticky nucen dchat bichem. Navc vnitn orgny tla na brnici, co usnaduje vdech a obnovuje pohyblivost tohoto orgnu, jen u astmatik bv mlo pohybliv. BIN ORGNY Sarvngsana psob proti ptzm a zajiuje skutenou dren uvolujc oblast bicha. Tak odvd nahromadnou krev z binch orgn a rovn odstrauje alespo pechodn pekrven podbiku (prostata). KREVN OBH Vcelku se inky sarvngsany velice podobaj inkm stoje na hlav. Zvlt je dobe uvdomit si blahodrn inek na ly nohou (prevence keovch il) a na hemoroidy. Osoby trpc tmito poruchami mohou provdt sarvngsanu nkolikrt denn (napklad dvakrt a tikrt), dokonce obleeny, jako doplnk k normln terapii. Sarvngsana se zvlt doporuuje osobm, je jsou nuceny v zamstnn po dlouh hodiny stt. ESTETICK INKY Tato poloha vede k bohatmu prokrven oblieje, zejmna ela, je po prvnch vteinch cviku zrov. Dky sarvngsan je mono pedchzet vznikajcm drobnm vrskem a do jist mry je odstranit. Sarvngsana prokrvuje rovn vlasovou pokoku a zajiuje lep vivu vlasovch konk.

Halsana
Pluh
Halsana oznauje v sanskrtu polohu pluhu (hala pluh, sana poloha). Je to jedna z mla poloh ne-li poloha jedin , je za sv jmno vd nstroji, v danm ppad primitivnmu pluhu pouvanmu ve star Indii. Obvykle jgini pouvaj nzvy zvat i hmyzu (kobra, kobylka, pv apod.). Tato poloha je jednou z hlavnch ze skupiny pedklon. VCHOZ POLOHA a) b) pro zatenky a stedn pokroil: vychzet z polohy v lehu na zdech, ruce podl tla, dlan openy o zem; c) pro pokroil: tot, avak ruce nataeny za hlavou, o zemi se opr hbet ruky (viz obr, na str. 126 uprosted); d) pro nejpokroilej: tot, avak ruce zken v tle (obr, na str. 126 dole). Ve vech ppadech je velice dleit dve ne zaneme vlastn pohyb nathnout a za pomoci rukou co nejvce pitlait ztylek k zemi a piblit (pithnout) bradu k hrudi, co usnaduje pohyb a v konen fzi umouje lep stlaen ttn lzy. Je teba dobe pitlait pte k zemi, zejmna v bedern oblasti, aby kontakt s kobercem byl co nejtsnj. Pokud pli velk prohut brn dotyku se zem, meme pokrit nohy, co zaujet polohy usnadn (obr, na str. 126 uprosted).

PROVEDEN Halsana se skld ze dvou navzjem od sebe oddlench st: a) fze dynamick b) fze statick

FZE DYNAMICK Dynamick fze zahrnuje ti po sob nsledujc ROZVINUT ptee po cel jej dlce. Tato fze pedchz obdob znehybnn je je vlastn sanou a provd se takto: 1. vychzme z jedn ze t uvedench vchozch pozic, pomalm a plynulm* pohybem, bez urychlen i zpomalen zvedneme nohy do svisl polohy; 2. stahem binch sval pithnout stehna k prsm nohy zstvaj nataeny aby se tak rozvinula doln st zad, ke konci drhy trochu pokrit nohy, aby se kolena lehce dotkla oblieje; 3. nathnout nohy a nechat poklesnout chodidla co nejne k zemi; pak je oddlme od hlavy a tm zvme zakiven zad; horn st ptee a zejmna je je skrena. Nvrat k zemi Kdy jsou chodidla co nejdle od hlavy, vracme se, ani bychom vyvjeli jakkoliv sil a rovn bez peruen (bez znehybnn), k vchoz pozici v obrcenm poad neli v prvn sti cviku. Nohy nesmj tce dopadnout na zem, stejn jako hlava se nesm zdvihnout od podloky. Obdobn jako ve vech jgovch pohybech stahujeme svaly co nejmn a pouvme jich v co nejmenm potu. Vyhneme se tak natahovn piek, kter by vedlo k napt v nohou; doln st nohou nechme jakoby viset na zpsob ramnka na aty. * Nkte jgini se pi zvedn nohou na okamik zastav, jednou pi dosaen hlu 30 a podruh, kdy doshnou hlu 60, na dobu dvou a t dech. Toto zastaven je mon, doporuuje se vak a pokroilm. Opakujeme tikrt s malou pestvkou (uvolnnm) mezi pohyby. Zatenci si mohou pi zvednut hd pomoci rukama, nesm vak podlehnout pokuen pout vihu, aby dostali nohy za hlavu. Je lep doshnout cle o msc pozdji ne pout kmitu nebo nsil.

STATICK FZE Normln stadium Statick fze pedstavuje vlastn sanu a spov po ukonen tetho rozvinut ptee v znehybnn v konen poloze na konci dynamick fze, a to po pedepsanou dobu. Je teba zachovat naprostou nehybnost. Pitom je teba se uvolnit a nechat psobit vhu nohou na pte, kter se tak natahuje. Pokroil stadium Pokroilej adepti mohou, pot co vydreli normln pozici po dobu 5 i 10 dech, skrit nohy a umstit kolena do ve u; pak vsunou ruce za kolena a ji. Je eln pout naped jedn ruky, piem druh pomh udret rovnovhu. Rozthneme lokty a tlame je k zemi, abychom zdraznili flexi ptee. Navc meme pop. rozthnout pae za zdy a vyvinout tlak dlanmi: tlo nabv podoby psmene omega. NVRAT K ZEMI Provd se v obrcenm poad. TRVN Pokud halsana tvo soust srie san, trv znehybnn pt a deset normlnch dechovch cykl, bez jakhokoliv zadrovn dechu. Zatenci se omez na dobu pti vdech a postupn tento poet zvyuj. Pokud jgini provdj halsanu (nebo jakoukoliv jinou sanu) samostatn, na vdr, doba znehybnn me doshnout patncti a dokonce i ticeti minut! Nkte autoi (jako von Cyrass) uvdj tuto dobu, ani by k n cokoli dodvali, co psob nejasnosti. Pi cviku na vdr obt nespov ani tak v udren polohy (s trochou praxe se poloha stv docela pohodlnou), ale spe

v udren absolutn nehybnosti, nebo po nkolika minutch mysl protestuje. Zkuste jen zstat bez pohybu pt minut, a uvidte. Nezapomete na princip, e sanou je jen poloha udrovan bhem del doby v nehybnosti a pitom bez sil. DCHN Bhem celho cvien zstv dchn normln a dech nikdy nezadrujeme, ani pi zdvihn nohou. Dchn m probhat nezvisle na cvicch, v normlnm rytmu. Jedin ve chvli, kdy kolena jsou pokrena, meme dchat zhluboka, abychom tak doshly innj bin mase. SOUSTEDN Dobe vme, e v jze je rozhodujc soustedn, koncentrace. V tom ostatn spov jeden ze zkladnch rozdl mezi jgou a evropskou gymnastikou, je pipout ist mechanick provdn cvik, na kter se nemusme sousteovat. Naproti tomu v jze mus pozornost zstat stle soustedna na cvik: na prvnm mst je dokonce mysl, tlo se j mus dit, poslouchat ji. Bhem dynamick fze se musme soustedit na sprvn proveden pomalho a plynulho pohybu, bez peruen, s uvolnnm vech sval. Bhem statick fze se sousteujeme bu na dchn (zejmna u zatenk, kte nkdy dchat zapomenou), nebo se soustedme na naprostou nehybnost, nebo konen na pte a na krk, kde se nachz ttn lza (to plat zejmna pro pokroil adepty). CHYBY - Krit kolena pi provdn vlastn sany, vyjma pedepsanou chvli. - Cviit namhav: ve skutenosti je teba cviit jemn, bez zkub. Je teba postupovat zvolna a vyhnout se veker nmaze. Je uiten dt si na as a uvolnit svaly.

- Pi namoen nkterho svalu riskujeme nkolikatdenn peruen, ne budeme moci znovu zat s cviky. - Stahovat, svrat elisti, krn svaly. - Nedostaten dchn me vst k pocitu dunosti. RADY ZATENKM Uvolnn ptee se dosahuje tm, e nechme psobit vhu nohou. Je teba pokat, a se prsty nohy pibl samy od sebe k zemi nebo a se j nakonec dotknou. Je teba zaujmout pasivn a uvolnn postoj. Ze zatku nen vyloueno, e se v tto poloze nectme dobe (zejmna ctme pote pi dchn, mme-li bko), avak situace se rychle zlepuje. Dleit je tuto sanu kadodenn sprvn provdt bez spchu i netrplivosti. Mysl si m zachovat nleit odstup. Musme zstat lhostejn k zevnm vsledkm, jako by lo o cizince. KONTRAINDIKACE Je teba si pipomenout, e hranice jgy kon tam, kde zan domna lkastv. Je proto nutn, aby kad, kdo trp akutn chorobou, vykal svho uzdraven, ne zane, pop. bude pokraovat s jgou. Mme-li pochybnosti, je teba poradit se s lkaem. Bhem menstruace nebudou eny provdt cvik dsledn, zejmna se vyhnou stlaovn bicha. Osoby trpc vt, pop. uskinutou klou se mus tohoto cvien zdret.

BLAHODRN INKY Tato sana je znan tonizujc, nebo psob na celou pte, obsahujc a chrnc mchu. Navc podl ptee je etz sympatickch gangli, ovlivujcch cel vegetativn ivot. Je proto pochopiteln, e tato sana m revitalizujc a omlazujc inek. Protaenm zad se ze sval vypuzuje krev, co pak zpsobuje ptok erstv krve. Velk uitek z toho maj dleit nervov centra

umstn v blzkosti ptee. Dky tto poloze znovu nabudeme prunosti ptee tak dleit pro nae zdrav nebo si ji uchovme. Je posilovno bin svalstvo, nebo bhem dynamick fze zajiuje pslun pohyby. To m zvl blahodrn inek pro sprvnou funkci binch orgn. Stlaen ttn lze se v dal fzi dostv zvenho mnostv erstv krve a dochz k prav jej innosti. Kontrolou metabolismu m tato lza znan vliv na omlazovn organismu. Svm hormonlnm psobenm m ttn lza vliv na dal orgny s vnitn sekrec, dle na steva, na krevn tlak, na pohyblivost blch krvinek, psobcch proti infekci a na drdivost nervovho systmu. Zven funkce ttn lzy zpsobuje hubenost a podrdnost. Tm, e tato sana udruje normln innost ttn lzy, psob i na uklidnn nervozity. Na druh stran osoby, jejich ttn lza neprodukuje dostaten mnostv hormon, maj zpomalen metabolismus, pli nzk krevn tlak, nedostatenou sexuln aktivitu a projevuj lenost po fyzick i duevn strnce. Halsana psob velice pzniv i v tchto ppadech. Pokud ovem jde o patologickou poruchu ttn lzy, je teba se poradit s lkaem. Ve uveden pokyny plat pro lehk odchylky od normlu, co pedstavuje pevnou vtinu ppad. Pomal rozvjen ptee zamstnv vechny obratle a pedstavuje ideln ortopedick cvien. Tato poloha je velmi osvujc. Jsme-li veer unaveni, sta ji zaujmout na jednu i dv minuty, a jsme znovu ve form. Tlo zaujm obrcenou polohu, krev se hrne smrem do hlavy a mozek je lpe prokrvovn. Do oblieje se dostv vce tepenn krve, zejmna do oblasti ela a vlasov sti; je to vten zpsob, jak pedchzet vytven vrsek. Tato poloha m blahodrn inek na slezinu a pohlavn lzy, zejmna v konen fzi, kdy jsou nohy pokreny a stehna tla na bicho. Tm se zmenuje prostor pro bin orgny, ty se stlauj, vytlauje se krev a odstrauje se mstnn krve. To m nejvt vliv na jtra, je jsou uvolovna a stimulovna. Dobe vme, e pekrven by mrn nebo dokonce mstnn krve v tomto orgnu m okamit dopad na funkci celho trvicho stroj. Tato sana souasn masruje a povzbuzuje slinivku bin. V nkterch

ppadech mohli diabetici snit denn dvku inzulnu anebo dokonce doshli pln normalizace svho stavu: vme, e slinivka bin obsahuje Langerhansovy ostrvky, vytvejc inzuln. Tato sana konen psob velmi dobe proti zcp, je je skrytou pinou nesetnch nemoc, a rovn je innou zbran proti otylosti, a to zlepenm funkc trvicho stroj a pravou metabolismu, je zesiluj inek mechanick mase tukovch tkn v konen fzi tto sany.

Matsjsana
Ryba
Pvod nzvu tto sany je nepipomn dnou rybu, ani exotickou je velmi zajmav. Klasick sanskrtsk texty tvrd ostatn prvem e tato sana umouje plynout po vod. V klasickm prknu vynv obliej z vody jen nepatrn, jen aby bylo mono zajistit dchn, zatmco v poloze ryby vynv z vody vce a bylo by teba vtch vln, aby obliej zakryly. Ve skutenosti matsjsana zlepuje schopnost plavby tm, e tit posunuje ke stedu tla a umouje souasn lep provtrn plic. PROTIPOLOHA SARVNGSANY A HALSANY Touto polohou se ovem nebudeme zabvat pro jej vhody ve vod. Pro ns pedstavuje protipolohu sarvngsany a halsany, poloh zpsobujcch protaen krnch obratl, zatmco brada, tlaen proti sternu, stlauje ttnou lzu a brn rozepnut hrudnho koe. V tchto dvou polohch je tedy vyloueno jakkoliv hrudn i klavikulrn hlub dchn. Je naprosto nezbytn vyrovnat zmnn inek: proto je matsjsana zaazena ihned po tchto polohch. Matsjsana zpsobuje prohnut je, uvolnn a nataen krku, uvolnn ttn lzy ze stlaen, je na ni psobilo pi pedchozch sanch (co j ostatn bylo k uitku), usnaduje hrudn a klavikulrn dchn a protahuje oblast bicha. TECHNIKA Klasick matsjsana se provd z pozice lotosu, a jen kdy ji provdme takto, umouje nm plout po vod. Poloha lotosu se nicmn vymyk monostem mnohch Evropan, nejen zatenk. Natst existuje varianta, kterou mohou provdt prakticky vichni, piem jej inky jsou toton s inky klasick sany. Tuto zjednoduenou variantu popeme dle.

VCHOZ POLOHA Na zatku je teba sednout si na zem, nohy nataen ped sebou. Prvn fze Prohneme trup trochu dozadu a napravo. Prav loket opeme o zem a opeme se o nj. Obdobn umstme na zem lev loket. Druh fze Tlame hru dopedu a nahoru, piem zaklonme hlavu co nejdle, abychom vidli okol vzhru nohama. Prohneme bedern krajinu, piem se oprme o lokty. Poznmka: U nkterch osob (vtinou u tch, je trp horskou i moskou nemoc) vyvolv tato poloha nevolnost a zvrat. Tyto pote souvis s uritou poruchou ve stednm uchu, kterou je teba odstranit. V takovmto ppad nem smysl nsiln pokraovat. Tuto sanu pak musme ze srie poloh vykrtnout a nahradit ji jedno i dvouminutovm uvolnnm, doprovzenm hlubokm dchnm. Konen poloha Nechme klesnout hlavu a k zemi, piem posunujeme lokty dopedu. Prohneme bedern krajinu co nejvce, jako bychom vytveli mostn oblouk, spovajc na jedn stran na temeni hlavy, na druh stran na hdch, s pomocnm openm o loket. Na zatku se spokojme s tmto provedenm. Pozdji polome ruce na stehna, co pochopiteln vylou open o lokte. TRVN V tto poloze setrvvme po deset hlubokch dechovch cykl. NVRAT K ZEMI Nvrat k zemi se neprovd v obrcenm sledu zaujmn polohy, nbr relaxac zad, umoujc lehnout si na zem. V tto pozici odpovme nkolik vtein.

DCHN Je teba dchat v co nejvych secch plic, tedy zvolit klikov typ dchn. Matsjsana otevr iroce prdunici; vyuijeme toho, abychom horn partie plic dkladn provtrali. Pi zdvhn klnch kost je teba iroce rozthnout ebra. Abdominln dchn je omezen, co je mysln. Pi vdechu sthneme svaly, je sniuj a pibliuj ebra, abychom mohli co nejlpe vyprzdnit plce. Na zvr zpevnme bin svalstvo, abychom z plic vytlaili co nejvce vzduchu. OPAKOVN V rmci srie san sta jedin proveden matsjsany. Nicmn mme-li dostatek asu, doporuuje se jej opakovn. Je vhodnj provst dv po sob nsledujc cvien ne zdvojnsobit dobu, po kterou v san setrvvme. To proto, e podruh lpe prohneme bedern krajinu. SOUSTEDN Pozornost je teba soustedit stdav na svalstvo zad, je je smrtno, a potom na dchn, je m bt hlubok a pitom klavikulrn-ho typu. CHYBA astou chybou je zvedn hd od zem.

KLASICK POZICE Pro osoby, je by eventuln dokzaly zaujmout pozici lotosu, zstv v platnosti ve, co bylo eeno, mimo vchoz polohu.

Dal rozdl spov v konen pozici. Je teba uchopit nohy, aby bylo mono provst tah zvyujc prohnut bedern krajiny a zdrazujc innost sany. BLAHODRN INKY Jako protipoloha zaruuje tato sana co nejvt uitek plynouc z poloh sarvngsana a halsana, nebo vyrovnv jejich inek. Navc zajiuje zvlt pzniv inky tkajc se pedevm hrudnho koe, ptee a bicha. Hrudnk a plce Matsjsana psob pedevm na hrudnk. Od dtstv ns souasn civilizace po dlouh hodiny nut k nehybnosti ve kolnch lavicch a u psacch stol. Tm je zodpovdn za mnoh deformace hrudnho koe, kter zmenuj objem, jen zstv k dispozici plicm; jinmi slovy sniuj vitln kapacitu plic a znemouj normln dchn. Provete uddijnu ped zrcadlem a pozorujte sv vystupujc ebra. U osob stavnch goticky vytvej ebra lomen oblouk a jsou nesprvn umstna. Pokud vytvej kupolovit klenut, mte hrudn ko normln. Pro osoby s gotickou stavbou pedstavuje matsjsana skuten dobrodin a adepti jgy maj vechny dvody, aby ji provdli piln, podle poteby i nkolikrt denn, i mimo kadodenn cvien jgy. Zmte objem hrudnku ve vi sterna (meovitho vbku). Kontroln men provete za est tdn: uvidte zlepen, kter vs pesvd a povzbud ve vaem sil. Plce jsou zvisl na hradnm koi a vae vitln kapacita proto rovn vzroste. Bhem tto sany jsou nejlpe provtrvny horn laloky plicn a zejmna st podklkov.

Pte zk hrudn ko je asto doprovzen kulatmi tuhmi zdy, zejmna v oblasti lopatek. Matsjsana psob pmo na tuto jinak zanedbvanou oblast.

Ze zatku takto postien osoby doshnou polohy ryby pomrn tce. Nesm vak ztrcet odvahu: trpliv a systematick prce pekon vechny pekky. Vsledek za to stoj. Svalstvo Matsjsana posiluje zejmna svalstvo kolem ptee; zda zervenaj v dsledku ptoku krve a po tle se rozlije pjemn teplo. Tato sana psob rovn na bin svalstvo, je protahuje, ani by je roztahovala. Nervov systm Bohat prokrven zdovho svalstva pokrauje i smrem k me, co zvyuje ivotn tonus a stimuluje zkladn funkce organismu fyziologickm, nensilnm zpsobem. Uitek z toho m i sympatick nervov systm. Oblast solrn pleten asto zachvcen delmi spasmy, zpsobovanmi neustlm naptm danm souasnm ivotem se uvoluje protaenm bicha a hlubokm dchnm. Vnitnosti Protaen bicha, k nmu se pipojuje vnitn mas hlubokm dchnm, posiluje navc vechny vnitn orgny v bin dutin, zejmna jtra a slezinu. Tato sana je zvlt uiten pro eny, nebo jsou stimulovny vechny pnevn orgny, zejmna genitl-n (jako nap. vajenky). Matsjsana sniuje pote pi bolestivch a krvcejcch hemoroidech, ani by ovem zbavovala nutnosti lkaskho oeten, jeho inky zvyuje. lzy s vnitnm vymovnm Uvedli jsme, e tato sana psob zvl pzniv na pohlavn lzy a podporuje sekreci pohlavnch hormon. Posleny jsou rovn nadledvinky a dochz k prav produkce adrenalinu a kortizonu bez rizika pekroen fyziologickch norem. Tato poloha psob pzniv tak na slinivku bin a pomh tak odstraovat ppady pseudodiabetu nervovho pvodu.

ESTETICK INKY Matsjsana upravuje tvar hrudnku a narovnv zda. Tm tato sana zajiuje sprvn dren tla, co m blahodrn inky i na psychick rovni. ZVLTN INKY KLASICK POLOHY Vechny popsan blahodrn inky se dostav i pi klasick san, je m jet nkter inky dal. V klasick poloze lotosu zajiuje urit zabrzdn krevnho obhu, zejmna stlaenm femorln tepny ve stehnech, co zpsobuje sten odklonn pvodu krve urenho nohm smrem k podbiku. Zvlt u mue z tto situace t pohlavn lzy. Matsjsana je tedy typickou polohou s omlazovacmi inky.

Paimttnsana
Klet
Paimttnsana je polohou, pro jej nzev existuj nejrznj peklady; mohlo by se zdt malichern snait se rozlutit pesn vznam sanskrtskho nzvu sany, nebo hlavn je poloha, a nikoliv jej nzev. Mohli bychom teba penechat tento vzkum odbornkm na sanskrt a zstat u vlastn praxe. Nicmn u nkterch san, jako prv u tto, je zvl dleit uvdomit si pesn smysl jejho nzvu. Je znmo, e jgini nazvaj sany nejastji podle zvat, je tyto polohy pipomnaj (kobra, kobylka apod.). Paimttnsana je jednou z vjimek z tohoto pravidla. Rozhodn tomu nen tak proto, e jgini nemaj dost pedstavivosti a e pro tuto polohu nedokzali najt vhodn symbolick oznaen. Poruili-li obvykl pravidlo, je tomu tak ze zvltnho dvodu, kter se pokusme vysvtlit. Zanme anatomickm vznamem. V sanskrtu paima znamen zpadn, zadn, a tn extenze, nataen. Doslovn peklad by tedy znamenal protaen (i prodlouen) zadn sti, co znamen doln st zad. Jeden z autor nevh oznait tuto polohu jako protaen hd. Jin nazvaj tuto sanu klet v sed na rozdl od klet vstoje (padahastsana). Toto oznaen je krtk a byli bychom ochotni je pouvat, kdyby paimttnsana neskrvala jin, tajn vznam. Paima znamen toti i zpad a cel oznaen me znamenat stoupajc k zpadu, co na prvn pohled vypad nesmysln, nebo alespo nesrozumiteln pro nezasvcen. To je tak kolem tohoto oznaen. Alain Danielou nm dv rozlutn ve sv knize Jga, metoda reintegrace na str. 50: Kdy v tto poloze subtiln dech ivota prna stoup suumnou, centrln tepnou jemnohmotnho tla, a k zadn sti hlavy, k se, e stoup po zadn cest (zpad, paimamrga), je dala tto san jmno. Pokud vak stoup suumnou do ve obo ke stedu temene hlavy do lotosu s tisci pltky, sleduje pedn cestu (vchod, prva-mrga]. Zatmco v poloze naplnn

(siddhsan) zadn a pedn tepny subtilnho tla, tedy vchodn a zpadn, maj t vznam, hraje v tto souvislosti vt roli zadn tepna. Mimoto prochz-li dech ivota jednou z obou jemnohmotnch tepen, dosahuje se rychlejch vsledk a v tom spov zvltn vznam tto polohy. TECHNIKA Vchoz pozice Lehnout si na zda, ruce nataeny za hlavou, a pokusit se co nejvce nathnout. Nkte autoi doporuuj zat z polohy vsed, co vak nen pli vhodn: zbavuje to tuto sanu dleit sti jejch ink, nebo to potlauje dynamickou fzi. Ani zatenk nem vyuvat takovho usnadnn a jen v ppad nepekonatelnch tkost je mono pechodn vychzet z tto pozice. JAK SE SANA ZAUJM? Obdobn jako pluh a kobra m tato poloha fzi dynamickou a statickou. Dynamick fze Dynamick fze zahrnuje troj postupn rozvinut ptee, spojen v jedinm pomalm plynulm pohybu. Prvn stadium Jsme nataeni na zdech; nathneme pae za hlavu a klidn dchme. Po krtkm uvolnn zvedme pae pomalu do svisl polohy, pi em hlava zstv na zemi bez hnuti; palce jsou navzjem zaklnny, aby se tak zajistila flexe v ose tla; svaly pa jsou tak co nejvce uvolnny, take s nepatrn men silou by ani nebylo mono je zvednout.

Druh stadium Kdy jsou pae ve svisl poloze, kruhov drha, po n se pohybuj ruce, pokrauje a ke stehnm: zatmco hlava a ramena se zdvihaj, pohled sleduje prsty, avak zda zstvaj na zemi. To je VELMI DLEIT. Nyn pohled smuje ke kolenm. Tet stadium Jakmile se prsty dotkly stehen, ruce se pohybuj smrem k nohm, piem se lehce dotkaj nohou podl kost holennch. Trup je nadzvednut, dostv se do polohy vsed a pak se nakln dopedu. Je dleit rozvinout pte po cel jej dlce. Fotografie poskytuj dostatek detail. Zatmco ruce pomalu postupuj smrem k doln sti nohou, elo kles naped ke kolenm, podle monosti a k nim, take se jich dotk a pak pokrauje dopedu smrem k doln sti nohou. Tlo se jakoby lme na dv sti, podobn jako kapesn n, a prsa se pitisknou k nohm (pro zatenky viz dle). Nvrat k zemi Pomalu se vracme do vchoz pozice, piem opanm postupem peliv rozvjme zda, a se dotkme zem. Ruce mohou opustit stehna, a se takka cel zda dotkaj podloky. Pae zaujmaj znovu polohu za hlavou. Je teba dodrovat vechny tyto podmnky, bez nich bychom se ochudili o podrobnou st blahodrnch ink cvien. POPSAN POHYB OPAKUJEME TIKRT, co pedstavuje dynamickou fzi. Statick fze Statick fze je zaazena na konci tetho rozvinut ptee a skld se ze dvou znehybnn. Prvn znehybnn V pozici hku (viz foto str. 141 dole), piem postupujeme takto:Polome palce za ky, ostatn prsty pod koleno, lokty tsn k tlu (co je dleit). Pithneme elo co nejble ke kolenm,

zatmco posun pa smrem dozadu (viz ipky na fotografich) pibliuje nos k pupku. Sthneme bicho, abychom zdraznili prohnut a nataen horn sti zad. V tto pozici ptkrt hluboce vdechujeme a vydechujeme. Druh znehybnn Pustme kolena, suneme ruce vped podl holennch kost a uchopme prsty u nohou. Pomalm a plynulm tahem pibliujeme hru ke kolenm. To pedstavuje konen stadium. V tto pozici provedeme 5-10 hlubokch dech. Bhem celho cvien mus bt zda co nejvce pasivn a uvolnn. Pohyb uskuteuje bin svalstvo. VARIANTA PRO POKROIL Pokroil adepti rozthnou nohy, piem m prsty nohou smrem dovnit a dotknou se zem elem nebo bradou; v tto poloze zstanou nehybn a zhluboka dchaj (viz foto str. 142). RADY ZATENKM Pi prvnch pokusech je leckdy obtn pejt z polohy lemo do polohy vsed. V takovm ppad meme trochu podvdt pokrenm kolenou a podrenm podkolen rukama nebo vsunutm nohou pod t kus nbytku. Brzy se pte pizpsob a doshneme samostatnho zvednut naped s malm vihem, pozdji i bez nho. Aby sana byla dokonal, je teba nechat nohy nataen, pitlaen k podloce. Pokud to nen hned na zatku mon, JE DOVOLENO LEHCE POKRIT KOLENA, nebo to pli neovlivn zakiven ptee. CHYBY Nejastj chyby jsou tyto: - Zvednout zda dve, ne se ruce dotkly stehen: v takovm ppad se patn rozvj pte.

- Po zachycen kotnku provdt trhav a opakovan kmity jako v gymnastice, abychom piblili elo k nohm. To znemouje zdm, aby zstala pasivn a uvolnn. Je lep sklonit mn hlavu, avak bez kmit. - Skrit kolena. Pi nvratu nechat dopadnout tlo na zem bez rozvinut ptee. TRVN Doba znehybnn se bude znan liit podle toho, pjde-li o zatenka nebo pokroilho, a dle podle toho, zda poloha je azena do srie san i provdna samostatn. V rmci srie Konen fze: pt a deset plnch a hlubokch vdech a vdech pedstavuje prmr. Samostatn provdn sana Jgini eknou: vydret co mon nejdle (Dhirndra Brahmar z Dill), bez dalho upesnn. Jak uvd von Cyrass, dlka provdn se pohybuje mezi temi a patncti minutami i dle. V takovmto ppad inky jsou znsobeny a vedou bhem nkolika msc k mimodnmu omlazen organismu. Nen vak uiten poutt se do takovchto cvik bez osobnho veden instruktora. V praxi toto upozornn nen nutn pli asto, nebo Evropan vnuje jze sotva ticet minut denn.

DCHN Stejn jako v jinch ppadech zstv dchn ve vech fzch pomal a plynul a v dnm okamiku se nezastavuje. Zejmna ne v okamiku, kdy se trup zved, aby peel z polohy vlee do polohy vsed. Bhem konenho znehybnn je teba vyut vdechu pro lep uvolnn zad, teba o nkolik centimetr i milimetr. Ve

chvli, kdy pitahujeme elo k nohm, zjistme, e je snaz provdt klesav pohyb pi vdechu. SOUSTEDN Bhem dynamick fze se soustedme bu na pomal a plynul pohyb, nebo na uvolnn zdovch sval a na dchn. I kdy tato poloha zpsobuje protaen zad, mysl se NEM soustedit na oblast ptee, nbr na oblast solrn pleten. Pokud chceme, meme se bhem statick fze soustedit na doln st zad. BLAHODRN INKY Obecn inky dynamick fze se li od ink chvle znehybnn, je nsleduje po fzi dynamick. Dynamick fze zpsobuje obecnou stimulaci nervovch vlken podl ptee dky pomalmu rozvjen, je navc zajiuje dokonalou prunost ptee, posiluje cel organismus a inkuje i na ganglia sympatickho nervstva. Bhem statick fze vyplvaj inky ze staen bicha proti stehnm, zatmco kontrakce binch sval posiluje vnitn orgny. Bin svalstvo spolu se svalstvem bedrostehennm zajiuje zvednut trupu a tm se posiluje. Prodlouen doln sti zad psob na pnevn nervstvo navazujc jak na sympatick, tak na parasympatick systm, co ovlivuje funkci vech binch orgn. Tato sana odstrauje pebyten tuk na bie a hdch. Pte Paimttnsana a halsana se dopluj, resp. spojuj svj inek: statick fze halsany psob pedevm na horn st ptee, zatmco paimttnsana posiluje jej pnevn st. Bhem tchto san se obratle trochu navzjem vzdaluj a tm uvoluj nervov vlkna vychzejc z obadovch otvor.

Nataenm sval podl ptee se z tto oblasti vytlauje krev, co pi nvratu do normln pozice vede k ptoku erstv krve a usnaduje tak lep prokrven mchy. Svalstvo a nervov systm Mimo svalovinu oblasti pten dochz k poslen svalstva binho. Jsou nataeny svaly, vazy i nervy spodn sti nohy. Tato poloha pin levu v nkterch ppadech ischiatickch pot. Ve sv konen statick fzi je lehce stimulovn jak spinln nervov systm, tak i solrn plete. Tato poloha pomh zahnt zkost. To adepty jgy ostatn nepekvap, nebo vd, jak siln psob sany na psychiku. Bin orgny Tato sana psob stimulujcm inkem na vechny orgny bin dutiny. Vimnme si charakteristickho psoben na prostatu. Sexuln innost se upravuje. Dochz k obnov jej dynamiky tam, kde dolo k poklesu, ani by se vak vytvelo nezdrav nadmrn vzruen. ada adept se zmnila o obnoven sexuln innosti v pokroilm vku, pedtm ji dvno vyhasl. Psychologicky je tento ukazatel omldnut velmi prospn pro rovnovhu a pro upevnn sebejistoty; po tlesn strnce obnoven innosti gond Voronoff a ada dalch prokzali vznam jejich hormon m hlubok dopad na zdrav a zpsobuje pekvapiv ppady omldnut. Dky jze k nim dochz bez injikovanch i implantovanch extrakt ze zvecch lz, nebo tyto hormony zanou produkovat vlastn orgny. To plat pro mue stejn jako pro eny, u nich blahodrn inek postihuje jak dlohu, tak vajenky. Mimo slinivku bin, je je touto sanou speciln stimulovna a posilovna, jsou vystaveny kladnmu vlivu i jtra, ledviny, moov mch a zejmna steva, jejich peristaltika zejmna v oblasti tlustho steva je oivena. Tmto cvienm se podailo nkdy bhem nkolika dn odstranit tvrdojn zcpy.

Nicmn u nkterch osob me udrovn sany vce ne pt minut zvit tendenci k zcp. Pi zachovvn fz znehybnn po vce minut bez zkuenho instruktora je proto teba opatrnosti. Mzn obh Obvykle se starme jen o krevn obh. Bylo by vak vnm omylem podceovat vznam mznho obhu, na nj jga psob velice inn. Pomh nm to v boji proti infekcm. Zpomalen mzn obh nm ztuje boj proti bakterim, je v nkterch ppadech mohou proniknout a hluboko do organismu. K tomu nedochz, je-li lymfatick obh normln. Dal inky na zdrav Dal zdravotn inky tto sany vyplvaj z pedchozch odstavc. Proto je zde jen vyjmenujeme. Tato sana psob specificky v ppad zcpy, hemoroid, cukrovky, dyspepsie, zntu aludku, nechutenstv. Odstrauje adu funknch poruch jater, lunku, ledvin, stev, sleziny, potence. Kladn psob proti jatern i ledvinov hypertrofii, pomh zcela vyprzdnit aludek a pedchz nkterm formm ved. Konen odstrauje nevhodn formy lordzy (prohnut ptee). Estetick inky Zlepen statickch pomr v ptei zlepuje dren tla, zatmco obnoven prunost ptee zvyuje pvab vech pohyb. Estetick inky tto sany se projevuj rovn v odstrann tukovch polt na bie a bocch. Vzhled postavy se zlepuje i poslenm binch sval, m dochz ke zmenen objemu pasu.

Bhudangsana
Kobra
Tato sana se nazv kobra, protoe pi jej realizaci cvic zved hlavu a trup podobn jako podrdn had (bhudanga je v sanskrtu kobra). TECHNIKA Vchoz pozice Vidli jsme, e pro halsanu si meme vybrat z nkolika vchozch pozic. Naproti tomu poloha kobry zan jedinou vchoz pozic, kterou snadno zaujmeme, je je vak naprosto nezbytn pro sprvn proveden sany. Leme na bie na zemi, nohy nataen, chodidla spojena, obrcena nahoru. Pae jsou pokreny, ruce jsou poloeny naplocho na zemi, piem piky prst se lehce dotkaj ramennho kloubu (zvl dleit). Lokty jsou tsn u bok. elo se v poten pozici dotk zem. Dynamick fze Bhudangsana je jednoduch: jde o to zvednout trup a hlavu co nejve, aby se pte prohnula dozadu. Nicmn sprvn proveden zahrnuje celou adu podrobnost, je dokazuj dokonalost jgov techniky. Kad detail je naprosto nezbytn. Abychom se o tom pesvdili, sta mysln zapomenout nkter z nich. Vidme pak sami, o men je innost sany. Dve ne probereme techniku bhudangsany, uvdomme si, e tato sana psob ve sv dynamick fzi zejmna na HORN ST ptee a na celou pte bhem fze statick.

Prvn stadium Cvic je na bie, elem k podloce (pesnji: elem se dotk podloky). Okamik se uvoluje, sousteuje se a pomalu sune nos dopedu, piem se nos lehce dotk podloky. Dostv se co nejvce dopedu, co zpsobuje jednak nataen krku, jednak stlaen tlu. Z neznalosti bv tato poten fze provdna asto nesprvn, co je politovnhodn, nebo krn st ptee je strategickou oblast, z n vystupuje cel ada ivotn dleitch nerv. Druh stadium Kdy se brada dostala pomalm a plynulm pohybem co nejvce dopedu, zdvh se hlava smrtnm jovch sval. Zvedn pokrauje postupnm zapojenm zdovch sval, tedy BEZ POMOCI PA, je zstvaj relaxovny. Vha pae spov na dlani, poloen na podloku. Oi se dvaj co nejve nahoru, smrem ke stropu. Kdy seven zdovch sval dosahuje vrcholu, nohy jsou nataeny, a na ltka, je mus zstat relaxovna. Cel vha tla spov na bichu, kde stoup tlak. Zda zervenaj, co je dkazem znanho plivu krve do povrchnho i hlubokho svalstva zdovho. Nvrat k zemi Nvrat k zemi provdme stejn peliv jako zaujmn polohy. Postupujeme stejn, ale v opanm sledu: nejprve se pae postupn uvoluj, zatmco svalstvo zad a nohou zstv relaxovno. Jakmile doshneme bodu, ve kterm pi zaujmn polohy vstoupily pae v innost, pejm rozhodujc lohu zdov svalstvo, je kontroluje sestup a do chvle, kdy se brada dotkne zem, a to co nejvce vpedu. Brada se pak stahuje dozadu, nsledovna nosem. Nakonec se nos a elo znovu pitisknou k podloce jako ve vchoz poloze. Stoj za to peliv prostudovat vechny podrobnosti, abychom doshli sprvn techniky: ta nevyaduje vce asu ne technika nesprvn.

TENTO CVIK OPAKUJEME TIKRT s krtkm zastavenm v kulminanm bodu. Rada zatenkm Abychom si byli jisti, e pae zstvaj skuten pasivn, meme bu dlan trochu oddlit od zem (1-2 cm), nebo dt ruce za zda, piem levice uchop prav zpst. Statick fze Konen fze sany a znehybnn nsleduj po tetm dynamickm nadzdvien. Dochz tady k plnmu OBRCEN ROL: pae, je byly a dosud pasivn, se stanou jedinm aktivnm prvkem, zatmco zda se stanou pasivnm objektem. Tento moment nebv dostaten znm a sniuje innost polohy. Od tto chvle psob jedin pae, je zakivuj pte smrem dozadu. Dokonal proveden vyaduje naprostou pasivitu zad a nohou. Je uiten se na okamik zastavit, dve ne zaneme tlait rukama, abychom umonili zdm na chvilku se uvolnit. Bhem tto fze mus cvic ctit tlak a flexi vychzejc ze je a pokraujc z obratle na obratel a do bedern a kov sti ptee. Je teba uvolnit hov svaly, stehna a ltka. Nohy projevuj tendenci trochu se od sebe oddlit. Najdou vak brzy sprvnou pozici. Zaervenn v zdech se pesouv do doln oblasti ptee (oblast ledvin a kov kosti). VELMI DLEIT: v tomto stadiu se sname dret pupek velmi blzko k zemi. Jin ast chyba, je sniuje innost tto polohy, spov v poklesu krku mezi rameny. Je naopak teba hrd vztyit hlavu a ramena sklonit: tak se jet zvyuje zakiven, prohnut, je dosahuje svho maxima, piem pae jsou trochu pokreny, lokty zstvaj blzko tla. Pokud se v konen fzi stane, e pae jsou nataeny a napnuty, ukazuje to, e pi vchoz pozici ruce nebyly openy na sprvnm mst, e bicho je pli zdvieno, nebo e ramena nejsou dostaten poklesl.

Varianty konen pozice Po dosaen konen pozice meme: - bu dret hlavu zpma a dvat se ped sebe (obr, str. 154 nahoe), - nebo zvednout oi ke stropu a zaklonit co nejvce hlavu (obr, str. 154 dole). Tato posledn varianta je sprvnj. Psob ovem na ttnou lzu, a proto se j mus vyvarovat osoby postien poruchami zmnnho orgnu. DLKA FZE ZNEHYBNN V rmci srie V konenm stadiu sany m trvat znehybnn ti a deset dechovch cykl nebo i vce, piem tyto cykly maj bt co nejhlub. Zaneme temi cykly a pidvme jeden vdech a vdech kad dal tden. Samostatn provdn sana Pokud tuto sanu provdme samostatn, me znehybnn trvat tak dlouho, dokud se neprojev nava. Tuto polohu meme opakovat nkolikrt s uritm odpoinkem mezi jednotlivmi provedenmi. Celkov trvn pak dosahuje nkolika minut. RADA ZATENKM Pokud na zatku hlava nestoup dostaten vysoko, nen teba si proto zoufat. Kvalita pouit techniky se projevuje pedevm zaervennm v zdech. Zda MAJ zervenat, co zaruuje sledovn ve uvedench rad. DCHN Bhem celho cvien je teba normln dchat, bez jakhokoliv peruen, pokud snad instruktor osobn nedoporu jinak. Abychom pochopili vznam tto rady, meme provst jednu sanu tohoto

typu se zadrenm dechu: obliej se ihned pekrv, co je kodliv. Navc pi zadrenm dechu je cvien navn: naproti tomu jga pi sprvnm provdn nesm nikdy vst k nav. Po dobe provedenm jgovm cvien jsme plni dynamiky a elnu. Ve statick fzi se dchn ponkud odchyluje od normlu, protoe je teba dchat tak hluboce, jak jen mono. Objem dchacch pohyb je vak omezen, nebo bicho je napjato. SOUSTEDN Bhem statick fze Sousteujeme se na pohyb. Mysl sleduje tlak, kter se podl ptee, obratel po obratli. Bhem dynamick fze Sousteujeme se na pte jako celek. KONTRAINDIKACE Kontraindikace prakticky neexistuj, za pedpokladu, e tato sana je provdna sprvn, nensiln a bez nmahy a bez trhavch pohyb. Pokud v ktermkoliv okamiku poloha zpsobuje bolest, zmenme intenzitu cvien. Bume laskav sami k sob a nezpsobujme si utrpen. Me se stt, e na zatku jsou zda zakivena a e dochz k projevu urit bolesti. Za normlnch okolnost tato bolest po nkolika dnech miz. Aby sana byla skuten inn, nesm se ze zatku pli pepnat. erve na zdech, je se objev pi prvnm pokusu, ukazuje na prokrven v hloubce svalstva podl ptee. CHYBY Dvme si pozor, abychom se vyhnuli tmto chybm: - Dvat na zatku ruce pli dopedu nebo pli dozadu. - Posouvat pae bhem dynamick fze.

- Napnout pln pae (ani ke konci polohy pae nikdy nejsou zcela napjaty). - Oddlit lokty od tla (maj zstat pitisknuty k bokm). - Otevrat sta. - Krit kolena. - Zdvhat ramena, msto aby byla poklesl. - Pli zdvihat pupek (m bt co nejble k zemi). INKY Blahodrn inky kobry nevyplvaj jen z bjenho prohnut hrudn ptee, ale rovn ze znanho poslen svalstva podl ptee. Bhem dynamick fze se trup zdvh s oporou na bie, v nm stoup vnitn tlak. Bhem statick fze je bicho nataeno. V obou ppadech dochz k zven tonu vnitnch orgn. Mimoto tato sana zahv tlo. Pte Prunost = mladost. Tato sana umouje ptei zstat ohebnou, co je zruka zdrav, vitality a mld. Sedav ivot vede k znehybnn ptee pro nedostatek pohybu. Navc sklonn nad prac vytv kyfzy, vce i mn zeteln, proti nim bhudangsana inn psob. Pokud je chylka velk a bv tomu tak pomrn asto psob zaujet polohy kobry urit pote. Tyto pote ns vak nesm odradit: bhudangsana je pravm poehnnm prv pro takto postien osoby. Nervov systm Atrofie svalstva zad, zejmna drobnch sval v oblasti obratl velice rozen mezi civilizovanmi nrody m celou adu nepznivch dsledk, zejmna v souvislosti s prokrvenm mchy, je je napojeno na krevn obh ve svalech obklopujcch obratle. Je ivotn dleit, aby tyto svaly byly denn v innosti: bhudangsana se o to star velmi inn. Vznam mchy je zbyten zdrazovat. Veker nervov innost prochz v t i on

fzi ptenm kanlem, podl nho je navc uloen systm sympatickch nerv. Pokud tyto nervy, ganglia a dal orgny maj dostaten pvod krve, jsou zarueny veker podmnky k tomu, aby si organismus uchoval zdrav. Naopak nen-li pvod krve dostaten, dochz v tto oblasti k funknm poruchm orgn. Bhem znehybnn pvod krve do bedern a kov krajiny stimuluje pnevn st bloudivho nervu a vyvauje tak innost sympatickho systmu. lzy s vnitnm vymovnm Upravuje se innost ttn lzy, pokud jde o lehk odchylky od normy. Patologick ppady (struma apod.) mus lit lka. Bhudangsana rovn posiluje innost kry nadledvinek, produkujc adrenalin. Zdrav nadledvinky zajiuj rovn normln produkci kortizon aj. Trvic stroj a pidruen lzy Poloha kobry psob velice pzniv na cel trvic stroj stdavm stlaovnm a natahovnm aludku. Bhudangsana psob rovn proti zcp. Bhem statick fze, pi hlubokm dchn, dochz k stimulaci jater, lunku, sleziny a slinivky bin, nebo tyto orgny maj zajitnu hlubokou a pitom jemnou mas. Zven nitrobinho tlaku psob rovn na ledviny. Bhem sany je krev z ledvin vytlaovna, co vede pi nvratu do vchoz pozice k znanmu pvodu erstv krve, je je proist a usnaduje moen. Hrudn ko Zvten prunosti ptee a zejmna nprava kyfz zlepuje statick pomry hrudnho koe, kter m monost se rozvinout. Zdravotn dsledky Tato sana psob proti zcp, poruchm menstruace a celkov upravuje menstruan cyklus. Pomh rovn tm, kdo trp vtry. Sedav ivot ns nut setrvvat nehybn v nenormlnch polohch. To vede k etnm bolestem v zdech zejmna v jejich doln sti

a poloha vstoje se stv obtnou. Poloha kobry psob na celou pte a je proto nejlepm a nejjistjm lkem proti tmto stavm. Byly zaznamenny ppady, kdy poloha kobry vedla k vyplaven malch kamnk ze lunku. Zlepily se nkter formy ischiatickch bolest a dky poloze kobry dokonce vymizely. V nkterch ppadech ovem me tato poloha vyvolat bolesti, a to stlaenm sedacho nervu pi posunu obratl. Obecn je mono ci, e bolest je znamenm, e se zalo pli daleko. Pokud dodrme sprvnou techniku cvien, nemlo by k bolestem nikdy dojt. Pokud pece jen bolest poctme, sta provdt cviky mn intenzivn, poppad je na uritou dobu zastavit. ESTETICK INKY Kulat zda nepsob pli esteticky, stejn jako zda bez zdovch sval. Po dnm cvien se nebudete muset stydt za sv vystupujc obratle, budete-li mt zda obnaena v plavkch i v atech s vstihem. Bhudangsana rozvine zdov svalstvo a zakryje obratle, ani by pi tom svaly nabyly nevhodn velikosti. Dobr svalstvo zaruuje nejkrsnj tvary zdm en i mu. PSYCHOLOGICK INKY Ohnut zda a povystoupl ramena pispvaj ke vzniku pocitu nejistoty a mncennosti. Naproti tomu pm dren tla, odpovdajc lidsk dstojnosti, prun a svaly obklopen pte vm dodvaj jistoty nejen v plavkch, ale i ve vychzkovm obleku.

alabhsana
Kobylka
Zkladem oznaen tto sany je alabha v sanskrtu kobylka. TECHNIKA alabhsana m nkolik stup obtnosti: ardhaalabhsanu ili polovin kobylku, dle plnou kobylku a konen nkterou z obtnjch variant. Na rozdl od polohy kobry, pluhu, klet apod, je alabhsana prakticky vlun dynamick; jej statick fze je nezbytn velmi krtk. Ardha alabhsana Polovin kobylka VCHOZ POZICE Tato sana nsleduje za polohou kobry a dopluje ji. Vchoz pozice je v obou ppadech takka toton: adept le na bie, nohy nataeny u sebe, chodidla otoen vzhru to ve jako pi poloze kobry. Poloha pa a hlavy je vak odlin. Pae jsou podl tla, dlan naplocho na koberci. Bhem cvien je dleit nechat pae neustle poloeny na zemi, od ramene a ke konekm prst. Polome bradu na koberec a tlame ji co nejvce dopedu; to na jedn stran natahuje krk, na druh stran stlauje ji. Podstatn st blahodrnch ink tto sany vyplv z prce je.

PROVEDEN Pedbn poznmka Tato sana je velmi jednoduch a pstupn vem: v podstat je teba zvedat stdav jednu nohu po druh co nejve, ovem nikoliv jakmkoliv zpsobem! Hned ze zatku je teba si uvdomit, e pi ardhaalabhsan pracuje nejdve POUZE LEV POLOVINA TLA, zatmco druh polovina tla je maximln uvolnna. Pak se role obrt. Jinmi slovy pi pozdvien lev nohy se musme opt o levou pai a smrovat pouze svaly na lev stran; obdobn pracujeme pi cvien na stran prav. Bhem ardhaalabhsany se nesm pnev ani toit, ani vraznji nadzvedvat. Vlastn proveden Pomalu zvedme levou nohu tak, e postupn smrujeme svalstvo doln sti zad a oprme se pitom o levou ruku. Vha nohou se ze znan sti pen na oblast aludku, kde roste tlak. Je teba se vyhnout tmto chybm: - krit nohy; - smrovat ltka; - nsiln natahovat prsty u nohy. Noha m stoupat svisle v mst, kde leela. Kdybychom podvdli, tzn. kdybychom se pevrtili a opeli se o protilehl koleno, zvedli bychom nohu daleko ve, ne jak je popsno. Vka, do n se noha, pop. nohy, zvednou, nen v podstat dleit. Rozhodujc je SMRTN sval doln sti zad, kter zpsobuje bohat pvod krve do bedern krajiny a dopluje tak inky polohy kobry. Na okamik se zastavme a pak vrtme nohu k zemi. Abychom si uvdomili, do jak mry toto cvien ztrc na innosti, sta na zkouku provdt sanu dvma zpsoby: tak si dobe uvdomme rozdl. Sta provst dvakrt za sebou ardhaalabhsanu, to znamen naped zvednout levou nohu a pak pravou, ihned cvik opakovat a pejt pak k pln poloze kobylky.

alabhsana Kobylka TECHNIKA Vchoz pozice Vchoz pozice je t jako v ppad ardhaalabhsany, a na jeden detail: je teba sevt psti, abychom mohli vynaloit vce sly. U pln polohy kobylky je zapoteb zvednout ob nohy najednou mocnm smrtnm svalstva doln sti zad. Musme se vyhnout pokren kolen, stahm v ltkch a formovn prst u nohy do piky nejsme tanenice a netanme na pikch! Bhem celho pohybu je zapoteb jet vce neli v poloze polovin kobylky udrovat ramena a bradu v kontaktu s podlokou. Nevad, zdvihnou-li se ze zatku ramena; sname se je piblit k zemi. Brzy vak s trochou praxe a trplivosti meme provdt tuto sanu zcela sprvn. Nohy nechme zvednut po dobu nkolika vtein a pak je nechme pomalu klesnout na podloku. Nkte jgini obracej dlan smrem nahoru. Jde o nevznamn detail. Zkusme oba zpsoby a vyberme ten, kter nm lpe vyhovuje. VARIANTA I Varianta I nm dv odpov na otzku, pro jgini nazvali toto cvien polohou kobylky, pestoe zmnn hmyz nijak nepipomn: pokren pae pipomnaj nohy hmyzu. Jakmile dobe zvldneme zkladn sanu, bez pot pejdeme na tuto variantu. Vimnme si, e: - ruka mus bt poloena naplocho na koberec; - dla tvo spe klenbu a posun se provd z velk sti koneky prst; - ramena neopoutj zemi.

VARINTA II (pro pokroil) I kdy ve svch prvnch stadich je poloha kobylky dostupn vem, pat konen jgov fze alabhsany k nejobtnjm cvikm v jze a je k n zapoteb mocn zdov svalstvo a navc znan prunost v bedern krajin. Pokud vme, je konen fze alabhsany jedinm jgovm cvienm dovolujcm a vyadujcm vih. Vchoz pozice Od pedelch se li dvma detaily: - brada nen vystrena co nejvce dopedu; koberce se spe dotkme nosem; - prsty rukou jsou sepjaty, pae jsou blzko sebe a umstny pod hrudnm koem; fotografie dobe ukazuje tuto pznanou pozici rukou a pa. Zatek sany Veker vha tla spov na prsou a na pach. Hluboce se nadchneme, zadrme dech a silnm smrtnm sval zvedneme nohy a do svisl polohy. DCHN Prv jsme uvedli, e je teba zadret dech. To ovem plat vlun pro variantu II. Ve vech ostatnch formch alabhsany je teba pokraovat v normlnm dchn. V tto poloze je to velmi obtn, t neli u jinch jgovch cvien. Nicmn je teba se o to snait.

SOUSTEDN Sousteujme vekerou pozornost na svaly v innosti, zvlt pak na svalstvo v doln sti zad (na oblast bedern a na irok sval zdov). TRVN alabhsana vyaduje velmi mlo asu. Ardha-alabhsana m nkolikavteinov zastaven, ve chvli, kdy nohy doshnou nejvyho bodu. V pln poloze sta obvykle zastaven na dv a pt vtein v konen pozici. Pokud jde o variantu II, je tk udret tuto polohu vce ne 10 vtein. Po proveden alabhsany je nutn bleskov uvolnn, je teba pokat, a se dech uklidn, dve ne provdme dal polohu srie san. Cel cvien je mono opakovat dvakrt a ptkrt. DLEIT I pokroil mus kad den projt vemi stadii polohy kobylky, tedy polovin kobylkou, plnou kobylkou, poppad nkterou z dalch variant: kad z nich toti pipravuje dal a zajiuje odlin inky. BLAHODRN INKY Abychom dobe rozumli blahodrnmu inku tto sany, je nezbytn pipomenout si nkolik poznatk z anatomie a fyziologie. Pipomeneme si, e veker vegetativn innost, tedy neuvdoml a nepodlhajc vli, je kontrolovna vegetativnm nervovm systmem, rozdlenm na dva od sebe oddlen a dokonce protichdn psobc systmy: jeden z nich psob jako jaksi

akcelertor, druh jako brzda. Rovnovha obou tchto systm podmiuje dobr fungovn celho organismu. Jde o a) sympatick systm, zahrnujc dvoj adu nervovch gangli, spojench nervovmi vlkny podl ptee; b) parasympatick systm, sloen ze dvou st, je tvo: 1) bloudiv nerv, spojen s prodlouenou mchou mezi vlastnm mozkem a mchou vystupujc z ptee v mst nasednut lebky; inervuje zejmna srdce, plce, aludek a adu dalch vnitnch orgn a ztrc se v solrn pleteni; 2) pnevn st, vystupujc z ptee v bedern krajin; inervuje orgny podbiku, mezi jinmi i orgny genitln. Tyto dva systmy VYTVEJ JEDEN JEDIN CELEK, fungujc ve vzjemnm souladu. Je proto nezbytn je stimulovat a posilovat vyrovnan. Poloha kobylky m nesmrn blahodrn inky, nebo posiluje st parasympatiku a zajiuje zven pvod krve do doln sti ptee, co vyplv z vraznho smrtn svalstva tto oblasti. Navc dky poloze hlavy a ramenou, drench u zem bhem celho cvien psob na krk a na ji a zejmna na msto, ve kterm vychz bloudiv nerv z ptee. To je dvod, pro maj ramena zstat u zem a brada bt povystrena co nejvce dopedu. Mimoto ve, co bylo eeno o poloze kobry, je mono ci a na nkolik mlo detail tak o poloze kobylky, je ji dopluje. Dodejme konen, e dochz k poslen vnitnch orgn zvenm nitrobinho tlaku. Pte Tato sana zvyuje prunost ptee zejmna v jej bedern sti. Svalstvo Svalstvo bedern je posilovno, co je zvlt cenn, nebo nedostatek cvien, vyplvajc ze sedavho zpsobu ivota, vede u mnoha lid k jeho skryt atrofii; to me vst k posunu obratl,

zejmna u ptho bedernho obratle, jen je rozhodujcm lnkem ptee. Poslen svalstva tto oblasti ns zbavuje nejrznjch nepjemnost. Kolik jen bolest v zdech rznho druhu je zpsobeno zeslabenm sval a vaz v tto oblasti. Sebemen nraz nebo nesprvn pohyb me vst k subluxacm s nepjemnmi nsledky, jako je napklad postien ischiatickho nervu. Pipomeme na okraj, e n nbytek slouc k sezen pedstavuje trval ohroen tto sti zad nefyziologickm uzpsobenm jak sti sedac, tak i opradla. Prun a pitom svalnat zda nejsou tomuto nebezpe vystavena, co ovem nen mono ci o zdech drtiv vtiny lid. Tato situace je tak vn, e v USA trp kad sedm Amerian bolestmi a jinmi potemi v oblasti zad, je jsou pinou pracovn neschopnosti v prmyslu. Prezident Kennedy a Elisabeth Taylorov museli nosit korzety, aby svm zdm zajistili oporu. Nen lep zdov svalstvo poslit? Tohoto nebezpe nejsou ueteny ani hospodyky. U nich jde asto o nesprvn dren tla pi prci, napklad pi ehlen na pli nzk podloce, nebo jin domc prci u nevhodn vysokho stolu. Zdvihn nkupu, teba i nepli tkho, me naruit statiku ptee, pokud nen zpevnna dostaten silnm svalstvem. alabhsana nen jedinou jgovou polohou posilujc toto svalstvo. Bezesporu je vak jednou z nejinnjch, kter chrn pte proti nehodm. Nervy Pokud jde o nervy, kobylka dynamizuje nervov centra, zejmna ta, kter ovldaj orgny v podbiku, jako i solrn plete.

Trvic stroj Toto cvien psob zejmna na ledviny intenzvn vnitn mas; zvl je zlepena diurza. Obecn je mono ci, e cel zavac systm a pdatn lzy jsou stimulovny a posilovny. Poloha kobylky znan zlepuje innost jater a slinivky bin a reguluje rovn innost stev, jejich peristaltika se zvyuje.

Krevn obh Zvedn nohou psob zvlt na krevn obh. alabhsana tak dopluje inek obrcench poloh. Nejdve pebyten iln krev odchz ze il nohou, co pispv i k pedchzen mstkm. Vedle toho tepenn krev mus pemhat pitalivost, aby doshla dolnch parti nohou. Prokrv v t souvislosti orgny podbiku a kovou krajinu, m se jet zv pvod krve, zpsoben svalovm smrtnm. Plce U pokroilch, kte mohou bhem cvien zadret dech, stoup bhem tto sany tlak vzduchu v plicch. alabhsana posiluje i samotn plce, nebo tlak psob na cel plce, pomh plicnm sklpkm se rozvinout a navc zajiuje lep vazbu kyslku. ESTETICK INKY Statika cel ptee je kladn ovlivnna npravou vad zakiven doln sti ptee. SKRYT INKY Rmec tto prce pesahuj skryt inky dosaen provdnm tto pozice. Sta snad uvst, e tato sana probouz had slu kundalin, e vak nen nezbytn vdt, co to kundalin je, aby se tyto inky v organismu projevily.

Dhanursana
Luk
Dhanursanu nazvme polohou luku, nebo tlu dodv vzezen napjatho luku. Poloha luku je mezi sanami polohou skuten klasickou. Spojuje mimodnou innost s jednoduchost, je vak neznamen tot co snadnost. Pro zatenka je dokonce jednou z nej-tch a sna se ji pekonat silou a nsilm, co je ovem omyl. Ve skutenosti je nejen mon, ale pmo nezbytn provdt tento cvik nensiln. Pokud se ze zatku setkvme s nepekonatelnmi tkostmi, meme zat polohou velblouda, je pedstavuje spolu s polohou kobylky a kobry ideln ppravu pro polohu luku. Dhanursana vypad jako kombinace polohy kobry a polohy kobylky a mohli bychom si poloit otzku, zda vlastn nejde o zbyten opakovn. Ve skutenosti poloha luku dopluje ob dve uveden polohy a ve sv podstat se od nich zsadn li: pi polohch kobry a kobylky jsou zdov svaly aktivn, zatmco u polohy luku jsou pasivn. Navc dhanursana zahrnuje i druhou fzi, je je mlo znma a mlokdy vyuovna v Evrop, zasluhuje si vak vejt ve znmost a pedevm v praxi; vlastn cvien prodluuje jen o nkolik vtein. VCHOZ POZICE Dhanursana se provd po poloze kobylky. Adept je nataen na bie, ruce podl tla. Poloha hlavy a orientace dlan nehraje podstatnou roli. Rozhodujc je uvolnit zda, nebo pln relaxace je nezbytnou podmnkou pro spch cvien. Prvn stadium Zvedneme bradu a v te chvli ruce uchop kotnky na noze. Zatenci mohou nejprve uchopit prav kotnk a pak lev. (Obrzek na str. 186 ukazuje sprvnou polohu rukou a prst;

vimnme si pozice palce, kter nezaujm polohu proti ostatnm prstm). ZAUJET POZICE Je teba znovu zdraznit, e nohy jsou pi provdn dhanursany JEDINM aknm initelem. Dokonce i pae zstvaj pasivn: na zpsob lana se spokoj funkc spoje mezi rameny a kotnky nohou, je jsou obemknuty prsty ruky jen takovou silou, aby se neuvolnily. Pro proveden sany je teba tlait nohy dozadu a nahoru silnm smrtnm stehen a ltek, co zdvih ramena a prohb zda. Bhem celho tohoto cvien musme zstat uvolnni, s vjimkou nohou a prst ruky. sana je napklad neprovediteln, smrtme-li zda. Na zatku zstvaj asto kolena pitlaena, pop. pilepena k zemi, a pokud se pece jen trochu pozvednou, je to za cenu velkch bolest ve stehnech. Je teba trplivost. V konen poloze se mus kolena dostat ve, neli je rovina brady. Ve skutenosti by se podkolen mlo dostat na roven temene hlavy (poloha A), a nikoliv do polohy B, v n se kolena dostvaj jen k rovni brady. V tomto ppad tla tlo z sti na sedac hrboly, co znan sniuje innost tto sany. V poloze A, v n kolena pesahuj rove brady, kost stydk se nedotk zem a vha tla psob na epigastrum (podbiek), co podstatn zvyuje nitrobin tlak a zajiuje maximln innost: tento tlak se cel pen na bin orgny. DYNAMICK FZE: KVN Dynamick fze zan ve chvli, kdy zaujmeme vlastn polohu. Spov v kvn po zpsobu houpacho kon i houpacho kesla; kvn m zprvu mal rozsah a omezuje se na oblast aludku; pak se postupn zvyuje a zan v oblasti prsou, pechz pes bicho a kon ve chvli, kdy se stehna dotkaj zem. Meme si dobe pedstavit, e tento pohyb zajiuje ideln bin mas. Nen snad teba dodvat, e bhem kvn nemohou zstat zda zcela uvolnna.

TRVN DYNAMICK FZE Toto trvn zvis pochopiteln na individulnch monostech. Nen sprvn pokraovat a do navy. Sta tyi a dvanct zhoupnut. Aby tato fze byla mn namhav, je mono rozdlit kvn do dvou a t asovch sek a vracet se do vchoz polohy, abychom se krtce uvolnili a nabrali dech. DCHN BHEM DYNAMICK FZE Pokud jde o dchn v dynamick fzi, nabzej se ti alternativy: a) nadechnout se ve chvli, kdy se nadzvedv hlava, a vydechnout tehdy, kdy hlava kles; b) zcela jednodue dchat normln; c) zadret dech pi nadechnutch (plnch) plicch: tento zpsob by vak ml zstat vyhrazen jen pokroilm.

SOUSTEDN Bhem kvavch pohyb se meme podle vlastn volby soustedit na svaly zdov i bin. STATICK FZE Statick fze spov v znehybnn, v pln poloze, ani bychom vyvjeli sebemen sil, a to ped nebo po dynamick fzi: zkusme ob monosti a vybereme si tu, kter nm vyhovuje lpe. DCHN A TRVN CVIKU Bhem statick fze dchme normln. Zkuenj mohou provdt hlubok vdechy, po nich nsleduje krtk zadren dechu; to zdrazuje innost cvien, nebo to zvyuje nitrobin tlak. Pokud jde o dobu trvn pt a deset dechovch cykl pedstavuje dobr prmr. Dhirendra Brahmaar, guru zesnulho pandita Nhra, zdrazoval: Hold as long as you can, tzn. Vydrte tak dlouho, jak jen mono, ovem pokud to bude celkov pijateln. SOUSTEDN Pokud se adept soustedil bhem kvn na abdominln mas, vnuje nyn pozornost zdm, aby dokonale relaxoval. NVRAT K ZEMI Snme tlak nohou a pomalu se vracme do vchoz pozice. Uvolnme se a pokme, a se dech uprav, a pak teprve pejdeme k dalmu cvien. NKOLIK PODROBNOST

Poloha kolen Bhem provdn dhanursany je mono od sebe oddlit kolena, co usnaduje cvien, ani by to sniovalo jeho innost, za jednoho pedpokladu: palce nohou se mus dotkat od zatku do konce cvien, jinak se nohy dostanou skoro vdy na jinou rove pro lehk zkiven, charakteristick pro pte takka kadho. Spojme-li palce nohou, pracujeme v ideln ose ptee a korigujeme tak nedostatky ve statice ptee. Poloha brady Uvedli jsme ji, jak m bt vzjemn poloha brady a kolen. Svj vznam m i vzdlenost brady od podloky: je teba zvedat bradu co nejmn, aby vha pela co nejvce na podbiek. INKY Poloha luku spojuje prvky polohy kobry a kobylky, a proto spojuje i jejich inky (viz popis u tchto poloh). K tomu ovem pistupuj inky vlastn, dan zvenm nitrobinho tlaku, kter posiluje vechny bin orgny. Tento inek je zvlt patrn, pokud je cvien doprovzeno hlubokm dchnm, nebo brnice inn masruje vechny orgny. Pte Obdobn jako v poloze kobry a kobylky doprovz stlaen zadn sti ptee protaen jej sti pedn, co psob na vazy, svaly i nervy v oblasti ptee. Poloha luku je prevenc pedasnho zvpenatn obadovch kloubnch spojen a pomh napravit zda nahrben lty prce nad psacmi a pracovnmi stoly.

Svaly Na zatku tohoto cvien ctvme bolest ve stehnech. Je pravda, e jga psobc bolest je patn provdnou jgou; to plat obecn. V tomto ppad vak svalov bolest je bez nebezpe; cvien ji ostatn brzy sn a odstran.

Nataen binch sval usnaduje uddijna bandha (bin kontrakce). Pocit uvolnn a euforie, jen nsleduje po tto san, vznik v dsledku stimulace nervovch center podl ptee, zejmna sympatickho systmu. Mocn psob tato sana rovn na solrn plete, nachzejc se nad aludkem. Kvn tuto plete jemn a pitom inn masruje a stimuluje. Vme dobe, e strach je doprovzen nepjemnm pocitem v oblasti aludku, danm pekrvenm solrn oblasti; to psob negativn na vegetativn funkce a je pinou mnoha funknch poruch, je odolvaj bnm lebnm prostedkm. Houpn (pop, kolbn) a natahovn svalstva spolu s mas vyplvajc z hlubokho hraninho dchn tyto pocity odstrauj. Znty podkonho vaziva a otylost Dhanursana psob proti zntm podkonho vaziva, je jsou nejastji dsledkem: - nedostatenho dchn; - nervovho napt; - patn asimilace potravin; - snenho bunnho metabolismu. Poloha luku psob kladn jak na tyto znty, tak i proti otylosti tm, e: - podporuje dchn; - zajiuje dobr prokrven solrn pleten; - psob kladn na trvic stroj; - zlepuje obh v podkonm vazivu i v tukovch tknch mrnou a pitom pravidelnou mas. lzy s vnitnm vymovnm Poloha luku psob na kru nadledvinek. Zven vyluovn adrenalinu dynamizuje osoby, jim chyb eln, ani by dochzelo k hyperfunkci. Vyluovn kortizonu je upraveno, co napomh v prevenci rznch forem revmatismu. Kortizon vyrbn vlastnm

tlem (autogenn) nem nevhody kortizonu heterogennho, podvanho injekn pi lb nkterch nemoc. Vlivem tto jgov polohy se upravuje funkce slinivky bin a vytv se pslun mnostv inzulnu, nezbytnho pro metabolismus cukr. Ppady pseudodiabetu, zpsoben strachem (pechodnou glukosurii nachzme nap. u vojk na front a u studujcch ve zkoukovm obdob), se provdnm tto sany likviduj radikln a velmi brzy: roli tu hraje odkrven solrn pleten a normalizace funkce slinivky bin. Svm ivnanda hovo mimoto o inku na ttnou lzu. Zavac stroj a pdatn lzy Zven nitrobinho tlaku psob kladn na zavac stroj a pdatn lzy. Dhanursana psob zvlt na jtra, masrovan hlubokm dchnm, a zvyuje krevn obh v celm trvicm stroj. Nen proto vhodn provdt tuto sanu ostatn ani jin s plnm aludkem. Poloha luku zabrauje zcp, nebo zlepuje peristaltiku stev. Dobe prokrven ledviny jsou rovn vystaveny pozitivnm inkm tto sany a dovedou daleko lpe vyluovat toxiny.

Ardha matsjndrsana
TORZE polovin Matsjndrova poloha
Tato sana bezesporu jedna z nejplastitjch a nejestetitjch je jednou z mla pojmenovanch podle jgina, kter ji vymyslel, v danm ppad podle riho Matsjndry. Je teba ci, e zkladn poloha je velmi tk a je dostupn jen tm, kdo hathajgu pln zvldli. Proto se vyuuje jen ardhamatsjndrsana, tedy polovin poloha Matsjndrova. Je vhodn uvat pvodnho pedpisu, i kdy se hovov rovn o torzi, zkroucen poloze i poloze spirly. NKOLIK OBECNCH POZNMEK Zatmco ostatn sany vedou k ohnut ptee (dopedu nebo dozadu), psob ardhamatsjndrsana TORZI podl cel jej dlky. Tato sana mus bt zahrnuta v kterkoliv srii san: uzavr sled flex ptee dopedu a dozadu. Li se od ostatnch san i tm, e vychz z pozice vsed, a nikoliv vlee, a dle tm, e nem dynamickou fzi. TECHNIKA Popis psob komplikovan. Natst je snaz tuto sanu provdt neli ji popsat. Ppravn varianta Navrhujeme zatenkm provst naped vem dostupnou ppravnou variantu, je zajiuje stejn blahodrn inky jako pln sana. Sedme na zemi, nohy nataen ped sebou, doln st nohou u sebe. Ohneme PRAVOU nohu (dleit detail!) a umstme plosku

prav nohy proti zevn stran levho kolena, piem zevn kotnk se dotk podkolen. Ploska nohy je naplocho poloena na zemi, soubn s levou nohou. Pak umstme LEVOU pai proti kolenu skren prav nohy. Normln by na koleno mlo pijt podpa, ze zatku to vak nen vdy mon. Zaujet sany Pae slou jako pka: lev ruka se dostv na nataenou levou nohu a pokou se doshnout holenn kosti, poppad zachytit dokonce doln st prav nohy. Torze ptee se zvyuje tlakem prav pae umstn za zdy, piem se rukou oprme o zem. Torze vychz z kov kosti a dky rotaci hlavy postupn zasahuje celou pte vetn je. Pomalu se dostvme obrcenm sledem k vchoz poloze. Provedeme cvien na druhou stranu, tedy skrenm lev nohy. Bhem torze zstv linie ramen podle monosti rovnobn se zem. Klasick poloha Po celkem krtk dob meme pejt bez obt ke klasick pozici, je se od ppravn polohy li tmito detaily: - noha, je zstala nataena, se skr, aby se pata mohla opt o stehno: - pae, je se za zdy opr o zem, obepne pas a ruka se sna dotknout stehna. V konen pozici je dleit narovnat zda, aby se zvila torze. DLEIT Bhem cel sany zstvaj zda PASIVN: pae otej ramena a pte je vystavena torzi bez jakhokoliv odporu. Nesmme naklnt pnev. Bhem celho cvien musme zstat sedt na obou hovch svalech.

Rotace je pomal a postupn a provd se pi vdechu. Jako posledn se ot hlava, je mus zstat zpma, bradu co nejvce vzhru. Musme si pamatovat, e: - pata skren nohy se dotk perinea, zatmco koleno zstv u zem; - ob hd se dotkaj podloky; - linie ramen je vodorovn; - prsty ruky se chop nohy ve stedn sti plosky; - ruka, je objm pas, se pohybuje dopedu k slabin a dotk se stehna; - hlava je rovn a pohled je odvrcen co nejvce dozadu. Zdraznili jsme, e je nutn skrit nejprve PRAVOU nohu, to znamen opt prav stehno proti bichu, aby se stlailo tlust stevo; v popise blahodrnch ink tto sany je uvedeno, e zvyuje stevn peristaltiku a odstrauje zcpu. Prv pro podporu peristaltiky ve sprvnm smru je teba nejdve tlait na pravou stranu bicha. SOUSTEDN Soustedme se na relaxaci svalstva ptee a v duchu sledujeme postup torze, od kosti kov a k lebce. DLKA CVIKU A DCHN Pokud je tato poloha zalenna do srie san, obvykle ji neopakujeme. Znehybnn trv pt a deset dechovch cykl na kad stran, piem dchn m bt co nejmocnj, aby se zdraznila mas binch orgn stlaovanch stehnem. Jen pokroil mohou zadret dech pi naplnnch plicch bhem dren polohy. Podobn jako kad jin sana, ardhamatsjndrsana se me rovn provdt samostatn, na vdr, a tak lze z tto polohy zskat maximln uitek. V tom ppad je teba vydret ve znehybnn co nejdle, nepekraovat vak 3 minuty na kad stran, tedy celkem 6 minut.

BLAHODRN INKY inky tto sany jsou dny: 1. torz ptee; 2. stdavm stlaovnm poloviny bicha. inky na pte a) Svaly a vazy Torze vytahuje a prodluuje vechny svaly a vazy ptee a jsme svdky zervenn zad, tzn. vraznho pvodu krve. Ardhamatsjndrsana regeneruje svalstvo ptee, psob preventivn a zsti i lebn na zakiven ptee, vyvolv pocit okamit pohody. b) Nervy Uvdomme-li si vznam ptee chrnc mchu a etzce sympatickch gangli podl ptee, pochopme inek tto sany na cel organismus. Proto ji jgini povauj za inn omlazovac prostedek. c) Pte O tomto inku hovo Kerniz: Hlavnm clem tto sany je pedejt sakralizaci ptho bedernho obratle, tzn. jeho pevnmu spojen s kost kovou, eventuln zabrnit pokraovn tohoto procesu. Toto patologick znehybnn je tak ast, e ti, kdo jsou jm postieni, je povauj obvykle za zcela normln a dovoluj mu rozvjet se a do doby, kdy pestv bt liteln. V dnen dob je vzcn zachovat si po padestce normln zpsob chze prv pro zanedbn bedern prunosti. Nadmrn kontrakce, je je vsledkem tchto ankylz, zasahuje postupn i oblast psychickou a vede k onomu typu nlad, je jsou charakteristick pro star osoby. d) lzy s vnitnm vymovnm Ardhamatsjndrsana psob kladn na nadledvinky. Bicho

Ardhamatsjndrsana tonifikuje vechny bin orgny tm, e stdav stlauje ob poloviny bicha. V prvn ad psob sana na tlust stevo, jeho peristaltika se zvyuje. Pipomnm znovu, e je teba vdy zanat tlakem na PRAVOU STRANU BICHA, abychom psobili ve smru peristaltiky. Tato sana psob tedy proti zcp. Mimo to bhem prvn poloviny cvien jsou stimulovna jtra a prav ledvina a v druh polovin cvien pak slezina, slinivka bin a lev ledvina. CELKOV ZDRAVOTN INKY Tyto inky vyplvaj z uvedenho. Ardhamatsjndrsana - tonifikuje sympatick nervov systm; - napravuje chylky ptee; - pedchz bolestem v krajin ledvin a nkterm formm ischiasu; - podporuje diurzu stimulac ledvin a nadledvinek; - psob proti zcp, stimuluje a uvoluje jtra a cel zavac stroj; - psob proti otylosti a nadmrnmu podkonmu pojivu na bichu.

Je stoj na hlav a stoj na hlav

rsana a kapalsana
V jgov literatue je stoj na hlav oznaovn rznmi nzvy jako rsana (nejastji) a kapalsana. Budeme oznaovat jako rsanu klasickou polohu zobrazenou na vedlej fotografii a popsanou dle, zatmco kapalsana (ze sanskrtskho kapala = lebka) odpovd tnoce, co je poloha pstupnj zatenkm. TECHNIKA Ve chvli, kdy se zanme uit kapalsan, musme si uvdomit, e nejde ani o akrobacii, ani o silck kousek. Nejt na tto san je zaujet sprvn vchoz pozice a vytrvn v n po nkolik vtein na zatku, pozdji dle. Clem je poslit krk a ji a navyknout mozek na pvod vtho mnostv krve. Meme si vimnout, e ji ppravn poloha m i kdy ve zmenen me vechny pednosti rsany. Dleit je umstit sprvn hlavu a ruce na zem. Pokud cvime na tvrd podlaze, je vhodn pout pokrvky na tyikrt sloen, nikoliv polte, kter je pli siln a souasn mkk, a proto nepevn.

rsana
Stoj na hlav
rsana ili stoj na hlav je bezesporu nejslavnj ze vech jgovch poloh, a proto asto pro veejnost jsou pojmy jga a postavit se na hlavu takka synonyma. Vd tato poloha za popularitu svmu neobvyklmu charakteru, nebo skutenosti, e ji jgini povauj za krlovnu vech san? Na tom mnoho nezle. Tm, kdo nejsou do jgy zasvceni, me pipadat poadavek postavit se na hlavu nesmysln: Pedstavte si, riskovat zlmn krku! Co nen nebezpen, nahrne-li se krev do hlavy? Pokud jde o zatenky v Evrop, zejmna o ty mn mlad, ct se souasn pitahovni zajmavm charakterem a blahodrnmi inky rsany a postraeni akrobatickou strnkou tto polohy, podle mnohch spojen s nebezpem. Podle naeho nzoru ten, kdo by chtl provdt jen jednu jedinou jgovou polohu, mus zvolit prv rsanu. Nicmn je teba odpovdt na otzku, pro je teba se stavt na hlavu, zatmco jsme mli tolik pot s uenm normln rovnovze na vlastnch nohou a nae prvn kroky pro ns znamenaly velk ivotn pokrok. Stoj na obou nohou je charakteristick pro lovka a vlastn jen pro nho a prv tento vzpmen stoj je na lovku LIDSK. Kdy pedn tlapy opustily zemi, staly se rukama, ve skutenosti prodlouenm mozku. Po svm osvobozen se ruka stala schopnou uchopovat pedmty a tak se stala tvrm nstrojem, v podstat jedinm, kterm lovk disponuje pro uskutenn sv mylenky. Tato tvr innost psobila na lovka, jen byl nucen pouvat mozku pro een problm, se ktermi se setkval, zptn. Tak se bhem svho vvoje ruka a mozek zaaly rozvjet soubn a vzjemn se ovlivovaly. Z vvojovho hlediska se vzpmen poloha objevila pomrn nedvno, znamen pizpsoben jet nedokonal, zejmna z hlediska ptee a krevnho obhu. U tvernoc, jako jsou pes, k aj., zstalo tlo v poloze rovnobn se zem: vha psob jednotn a rovnomrn a vzhledem

k tomu, e krevn obh probh horizontln, jej vliv je zanedbateln. Na rozdl od toho je u lovka krevn obh v podstat vertikln a zemsk pitalivost v nm hraje dleitou lohu. Pod rovinou srdce je tm postien zejmna iln obh. Aby se dostala do srdce a do plic, mus iln krev pekonat zemskou pitalivost; dje se tak zejmna svalovmi stahy, je stlauj ly a tla krev smrem k srdci, piem srden chlopn slou jako jednosmrn ventily, brnc odtoku zpt. Toto een je uspokojiv u prodnho lovka, jen pro to, aby peil, mus pracovat tlesn. Naproti tomu u civilizovanho lovka, jen vede sedav ivot, jsou svalov stahy k tomu, aby zajistily normln rychlost krevnho obhu, nedostaten. To vede k nahromadn iln krve v dolnch konetinch a zejmna v bin krajin, kde krev stagnuje v binch orgnech, co naruuje jejich dobrou funkci. U prodnho lovka dostaten intenzvn pohyby vyvolvaj dky pstovmu pohybu brnice postaujc vmnu krevn, zejmna pak mocn naerpvn iln krve do plic. m je dech hlub, tm vce krve se dostv do plic: dchn a krevn obh jsou na sebe zce vzny. Naproti tomu u osob se sedavm zpsobem ivota je vkon plic jako nasvajc pumpy velmi nedostaten, nebo jejich dchn je povrchn. V stech tla nad rovn srdce je nvrat iln krve usnadnn jej vahou. Naproti tomu me naret na tkosti obh krve tepenn, zejmna smrem k mozku. Tato situace je o to hor, e civilizovan lovk m vzhledem k povaze sv innosti zvl velk poadavek na pvod okyslien krve do mozku. Nevhody vzpmenho stoje se neomezuj jen na krevn obh. U zvete zstvaj bin orgny na mst a nejev tendence k posunm. Naproti tomu u lovka je vzpmen poloha pinou bloudivch ledvin, pokles aludku a stev atd., co ve vede k tkm funknm poruchm. Proto jgini zcela logicky kladou tak velk draz na stoj na hlav, jen umouje prakticky okamit odstranit nevhody vzpmenho stoje.

INKY STOJE NA HLAV Vliv krlovny san je tak mnohostrann a rznorod, e se ani nepokusme popsat podrobn jeho inky. Probereme si hlavn z nich, ani bychom zabhali do detail. Dleit je vdt, kde a jak se projevuj. inky na kostru Probereme nejprve inky na statiku ptee. V zemch, kde eny chod pro vodu s tkmi dbny na hlav, vidme, e jejich pte je dokonal a jejich chze elegantn a prun. Nosit bemeno na hlav nezbytn vyaduje uritou polohu lebky a je, je se promt do cel ptee. Ve kolch pro maneknky se u mlad eny chodit naped s jednou knihou na hlav, pozdji s nkolika, aby doshly pvabn chze. rsana m tyto inky, a to ve velk me, protoe na lebce spov cel vha tla. Jej inek je zamen rovn na doln st ptee, zejmna na kloubn spojen ptho bedernho obratle a kosti kov, na n spov cel stavba ptee s jejmi jednotlivmi obratli. Meme si do jist mry pedstavit, e pt bedern obratel nese celou vhu lidskho tla mimo nohy. V kadm ppad je tento obratel maximln vystaven tlaku a pslun meziobratlov destika je zvl zraniteln. U tvernoce slou kov kost pouze jako spojen mezi pnv a pte, nenese v podstat dn zaten. Pi rsan jsou bedern obratle zateny vahou nohou a pnve. Je-li stoj na hlav provdn v dokonal rovnovze, dostvaj se bedern obratle automaticky do normln, to znamen nejvhodnj polohy. Z toho dvodu rsana odstrauje bhem nkolika okamik bolesti v ki, zpsoben prodlouenm stnm. Je pravda, e krn obratle v t dob nesou prakticky celou vhu tla. Normln ji, je je v tzv. obrannm postaven, tzn. openm o ramena, vak nebezpe nehroz. Uchop-li ns nkdo zezadu tak, e vezme prudce do rukou ji, tak, jak to mezi sebou provdj dti instinktivn sthneme hlavu do nejmn zraniteln polohy.

inky na krevn obh Nejvt inky na krevn obh m stoj na hlav. Vme, e vzpmen poloha podporuje mstnn krve v ilch v stech tla pod rovn srdce, zatmco nad rovn srdce je brzdn tok tepenn krve. rsana zpsobuje obrat v tto situaci: iln krev, j napomh tentokrt te, okamit odvd krev ze il nohou a jsou odstranny krevn stze z binch orgn. Tm se urychluje nvrat iln krve do srdce. Objem tepenn krve zvis na mnostv krve pichzejc do krve z ilnho obhu. Uspenm nvratu iln krve dostvaj plce vt mnostv krve k proitn. Stoj na hlav spolu s hlubokm dchnm tak oisuje organismus, ani by zatoval srdce, je bije rovnomrn a klidn. Tepenn krev pichz v dostaten me a pod lehkm tlakem do mozku, zatmco ve vzpmen poloze mus tato krev pekonvat gravitaci. ly nohou si odpoinou lpe neli v poloze lemo. rsana psob preventivn proti ilnm mstkm a proti hemoroidm. Pi sklonech k tmto obtm pispje rsana k jejich odstrann nebo alespo zmrnn. rsana pedstavuje spolu s postikem dotynch mst studenou vodou dobr doplnk lby pedepsan lkaem. inky na bin orgny Oblast bicha je v podstat jakmsi stavenitm organismu. Jde o oblast mezi brnic a pnv, kter hraje v naem ivot rozhodujc lohu. rsana uvd do obhu masy krve z binch orgn. Mimo to zajiuje dobr odtok krve i z orgn uloench v podbiku, kde prakticky trval poloha vsed, charakteristick pro mnoho lid, vede takka k trvalmu pekrven. Prostatick pote, jimi trp tolik mu po padestce, jsou komplikovny (a nkdy dokonce vyvolvny) tmto mstnnm. Pi stoji na hlav dochz k uvolnn prostaty a poctme okamitou levu. Dochz rovn k odkrven pohlavnch orgn. Bin orgny, trpc asto poklesem (ptzou ledviny, aludku, steva), se dostvaj

znovu do sv normln polohy a nabvaj pvodn formy, pokud provdme toto cvien systematicky. Tento cvik je teba trnovat postupn, abychom doshli doucho inku, to je tikrt pt minut denn, tedy v prmru 15 minut denn. rsana psob mimodn dobe na zavac stroj a jeho pdatn lzy, zejmna na jtra. Mnoho lid se sedavm zamstnnm trp vce i mn zjevnm pekrvenm tohoto orgnu. Uvdomme-li si, e veker iln krev z trvicho stroj prochz jtry, pochopme, e je nutn vyhnout se pekrven tohoto orgnu. Je teba ostatn mt na mysli, e i zde iln obh podmiuje obh tepenn A NIKOLIV NAOPAK. Zajitn dobrho prtoku iln krve trvicm systmem povede k lepmu pvodu tepenn krve a tud ke zlepen zavacch funkc. Bhem stoje na hlav dochz k inn masi jater. Tento orgn je velmi stlaiteln a psob na nj tlak brnice, tto polochrupavit a polosvalnat stny, oddlujc bin orgny od hrudn dutiny. Pi stoji nebo v sedu masruje pohyb brnice bhem hlubokch dech jtra. Tato mas se stv daleko mocnj a innj, nebo pi nadechnut se brnice zplouje a vytlauje jtra a ostatn bin orgny, jejich vha na ni dolh. Obdobn je masrovna i slezina. inky na plce Stoj na hlav upravuje radiklnm zpsobem dchn. Pi stoji nebo vsed jsou plce v horn sti tla, je se v obrcen poloze stv doln. Uvedli jsme, e bin orgny vyvjej tlak na brnici. Vzduch uzaven v plicch se nachz bhem eventulnho zadren dechu pod mrnm tlakem, co rozvj plicn sklpky a usnaduje prchod kyslku plicn membrnou, ani by to brnilo odchodu C02, jen dky svm fyziklnm vlastnostem uchz velmi snadno. rsana psob pedevm bhem vdechu, jen je v dchacm cyklu rozhodujc. Nedostaten, ppadn nepln vdech vede k trval stagnaci zbytkovho vzduchu, jen je v podstat toxick; jinmi slovy sniuje mnostv vzduchu, kter meme vdechnout. Plce civilizovanch lid jsou patn provtrvny nkdy tak patn jako mstnosti, ve kterch tito lid ij.

rsana usnaduje hlubok vdech tlakem orgn na brnici. Proto jgini uvdj, e tato poloha vede automaticky k prnjm, ovem za pedpokladu, e VDY DCHME NOSEM. Konen a to je pro nae zdrav zvl dleit horn st plic je dobe ventilovna, co je jednm z obrannch prostedk proti tuberkulze, nebo jej pvodce Kochv bacil umr ve styku se vzdunm kyslkem. Kdyby kad dchal zhluboka, bylo by mono plicn sanatoria zruit nebo je pemnit na stediska jgy. inky na mozek Dve ne budeme hovoit o incch rsany na mozek, uveme nkolik sel. Mozek je ohromn mravenit, v nm ij a pracuj miliardy nervovch bunk. Je to nejlpe prokrven orgn naeho tla, nebo jeho poteba erstv krve je nesrovnateln vy ne u jinch orgn nebo tkn. Mozek je denn prokrvovn DVMA TISCI LITRY KRVE. Vlsenice jsou nejten krevn cvy. Jejich celkov dlka v naem tle dosahuje 100 000 km. Jeden gram svalov tkn obsahuje zhruba 8 metr kapilr, zatmco jeden gram bl hmoty mozkov obsahuje 300 metr tchto vlsenic a jeden gram ed kry mozkov 1 000 metr. Tyto vlsenice jsou velmi prun a velmi citliv na zmny tlaku. Pokud jsou smrtny, me dojt k jejich ucpn. Pokud jsou pli rozeveny, prochzej jimi erven krvinky pli snadno. Bhem stoje na hlav krev pomoc gravitace pitk v dostatenm mnostv a pod mrnm tlakem (naprosto nekodnm mimo kontraindikace uveden v dalm) do mozkovho krevnho obhu, aby jej doslova proistila. rsana zachovv, poppad obnovuje prunost kapilr. Dostaten promyt a oteven mozkovch vlsenic odstrauje vtinu migrn a dalch bolest hlavy, ani bychom se museli uchlit k lkm. rsana podporuje a stimuluje duevn funkce. Pam se zlepuje stejn jako soustedn, zvyuje se odolnost proti nervov nav, miz stavy zkosti a nervozity a to ve, kdy denn cvime. Pochopiteln tato sana neme pemnit idiota v gnia, avak zlepen fyziologick funkce mozku umouje kadmu vyuvat svch duevnch schopnost lpe.

Lebka obsahuje rovn hypofzu, malou lzu vc 6 gram a krat ne jeden centimetr, a dle hypotalamus: tyto dv lzy maj rozhodujc vliv na funkci ostatnch lz s vnitnm vymovnm a tak ovlivuj cel metabolismus. Ke lzm, na n psob, pat zejmna ttn lza, kter do znan mry udruje mld organismu. rsana nm pomh znovu doshnout normln vhy, pop. si ji uchovat. Vede k hubnut u tch, kdo to maj zapoteb, a naopak ke zvyovn vhy u tch, u nich je to nezbytn. inky na smyslov orgny Zrak rsana psob pekvapiv na smyslov orgny. Pod vlivem tto sany se zlepuje zrak, nebo cel on stroj a zejmna rohovka velc spotebitel kyslku maj ze znanho plivu tepenn krve prospch. Abychom se pesvdili o innosti rsany v tto oblasti, meme se ped zaujetm polohy podvat na noviny ze vzdlenosti dvou metr, piem je klidn pehldneme zrakem. Pak zaujmeme stoj na hlav a zaveme oi na dobu jedn minuty. Podvme se znovu na noviny ze stejn vzdlenosti: obraz bude daleko jasnj. Kontraindikace: osoby ohroen odchlpenm stnice tento cvik neprovdj. Obdobn je tomu u ostatnch onemocnn oka, jako zntu spojivek, glaukomu apod. Naproti tomu krtkozrakost, dalekozrakost i astigmatismus, je jsou spojeny s pouhmi deformacemi oka, doasnmi i trvalmi, nepedstavuj kontraindikace. Naopak, rsana me prospt. Sluch Dky rsan je mono zlepit rovn sluchov vnmn. Kontraindikace: znty stednho ucha a dal zntliv onemocnn ucha. I po vylen se musme po njakou dobu stoje na hlav vysthat.

Mozeek Mozeek je orgn velik jako pomeran, umstn na spodin mozku. Je spojen se vemi volnmi pohybovmi centry. Jeho loha spov v koordinaci naich pohyb. Zve, jemu byl mozeek odat, zstv naivu a pi vdom, stv se vak neikovm, jeho pohyby jsou patn koordinovny a m pote se zachovnm rovnovhy. Mozeek hraje rozhodujc lohu pi provdn pohyb, pi nich je teba udret rovnovhu k nim pat i rsana. ESTETICK INKY Tm, e zlepuje statiku ptee, zajiuje nm rsana vzpmen, lidsk postoj a pirozen prunou a pvabnou chzi. Dostatenm prokrvenm oblieje tepennou krv je pokoka ivena lpe neli nejlepm kosmetickm krmem. Vrsky se vytvej obvykle na ele a v koutcch o, pobl spnk, nebo tyto oblasti jsou he prokrvovny. Dky rsan dochz k omlazovn ke, k jej regeneraci, vytvejc se vrsky miz, obliej dostv zdravou barvu. Pokud jde o vlasy, jgov tradice tvrd, e je mono doshnout jejich novho rstu dky dobrmu prokrven vlasov pokoky. Podle tto tradice edivjc mu zsk znovu tmav vlasy pirozenou cestou dky provdn tto sany po dobu jednoho roku. Aby se doshlo tto regenerace, je teba zaujmat rsanu nejmn pl hodiny denn, piem je mono ji rozdlit na nkolik cvien. rsana m celou adu dalch pznivch dsledk, jejich vet by vak byl pli dlouh. Spokojme se proto tmi, kter byly ji vyjmenovny, a hlavn provdjme rsanu skuten denn. Tato sana projev sv kladn inky a to je hlavn. Je teba se pece jen zmnit o dvou pznivch incch rsany: pomh pekonat nespavost a podporuje krevn obh v nohou. Po udren tto sany po dobu nkolika minut konstatujeme po nvratu do normln pozice, e nohy zrovly a zahly se.

KONTRAINDIKACE Kontraindikace stoje na hlav jsou mn poetn a mn psn, neli bychom se domnvali. Zkuenost ukzala, e ppady jednoznanho zkazu tto polohy jsou pomrn dk. Dky postupnmu ncviku je rsana dostupn 90 osobm ze sta. Sami jsme nezjistili negativn dsledky tto polohy u nikoho, akoliv jsme ji uili stovky osob, vetn osob starch edesti let. Ve zle na umrnnosti cvien a na sprvnm posouzen situace. Technika uveden v tto publikaci vyluuje ty, kterm by tato poloha mohla kodit. Je pochopiteln, e nen vhodn provdt tuto sanu, pokud mozkov tepny a tepnky jsou sklerotizovny; obdobn to plat pro ppady vysokho krevnho tlaku. Nicmn i zde je nebezpe minimln, protoe vstran znmky jsou tak vmluvn, e si je postien osoba sama rychle uvdom. Pokud stoj na hlav vyvol silnou migrnu, je se pi kadm dalm pokusu zvyuje, je teba alespo na as s tmto cvikem pestat. Rovn musme bt opatrn pi huen v uch, je se pi dalch pokusech stupuje. Pokud k takovmuto huen i pskn dojde pi prvnch pokusech, avak tyto projevy slbnou, a vymiz pln, nen dvod k obavm. Kontraindikac je nzk krevn tlak. Na druh stran se mohou projevit lehk zvrat, dan okamitm vzpmenm po cvien. Ve vech ppadech je teba zaujmout ihned po tto san jednu ze dvou poloh popsanch na str. 204, aby se umonila normalizace krevnho obhu.

DLEIT POZNMKA Pi nesprvnm proveden me rsana vst k pocitu duen, zpsobenmu prudkmi pokusy doshnout tto polohy, nebo podvdomou zstavou dechu. Proto se nikdy nesname zaujmout

tuto polohu nsiln a po celou dobu cvien dchme normln nosem. Abychom se vyhnuli vekermu riziku, omezme se zprvu na poten cviky, jimi si zvykneme na polohu hlavou dol; tyto cviky posl krn svaly. Souasn piprav cvn systm mozku na ptok krve pod mrnm tlakem. Bhem tchto cvien se nohy nezvedaj do svisl polohy. Vzhledem k tomu, e tlak je mrn vce sloupce tekutiny, zstv vdy v mezch bezpenosti. PROTI STN, NEBO UPROSTED MSTNOSTI? Trnink u zdi by byl v poten fzi falenm spojencem, nebo toto open by umonilo pekroit asto umle nae vlastn monosti. Teprve po zvldnut potench cvik uprosted mstnosti (riziko pdu neexistuje, nejve se zvrtme, ani poctme bolest) meme pout zdi, abychom se vzpmili pln.

Uddijna bandha
Jak peloit vraz uddijna bandha? Bandha zde znamen blokda, kontrakce a slovo uddijna obsahuje sanskrtsk koeny ut a di, co znamen lett vzhru. To ovem nm dostaten vysvtlen neposkytuje, prv tak jako tvrzen jgin, e toto cvien zpsobuje let prny vzhru skrz nd suumnu (prna znamen energii, suumna nd znamen vodi subtiln energie, odpovdajc v tle me). VOD Bin cviky jsou charakteristick a pitom na pohled velmi zajmav. Kdo nen do otzek jgy zasvcen a vid jgina, pop, adepta jgy, zcela vthnout bicho, obvykle se div. Ve skutenosti uddijna bandha neznamen dnou zvltn obt. V hathajze pedstavuje tento cvik obdobn zkladn prvek jako tzv, prkno pi plavn. Jakmile pochopme jeho mechanismus, asto jej umme narz provst. Bedun, jen nikdy v ivot nevidl plavce, by jist povaoval prkno za senzan a nevil by svm om. Obdobn musme bt naprosto neznalmi jgy, abychom se mohli divit uddijn. Svm ivnanda, kter byl jginem a souasn lkaem, k: Uddijna bandha je pravm poehnnm pro lidstvo. Pin zdrav, slu a dlouhovkost kadmu, kdo ji provd. Uddijna a nauli nemaj sob rovna v dnm systmu tlesn vchovy na Vchod i na Zpad. MECHANISMUS O vlastn pi uddijn jde? Ve skutenosti jde o velmi jednoduchou zleitost. Po dkladnm vyprzdnn plic silnm vdechem a falenm vdechem, jen vytv v hrudnm koi podtlak, brnice se zved a nasv vnitn orgny, je se zsti dostvaj do hrudn dutiny. Pod vlivem

atmosfrickho tlaku se bicho prohne, miz a stv se plochm; ze strany aludek jakoby zmizel. TECHNIKA Zkladnmi podmnkami proveden cviku je zachovn tchto zsad: a) je teba cviit na lano; b) aby brnice mohla vystoupit, mus bt plce przdn a zstat przdn bhem celho cviku; c) bin svalstvo mus bt uvolnno a zstat pasivn; d) ve smrtnm stavu by vytvelo pekku pro atmosfrick tlak; znamen to tedy, e bin svaly bhem tohoto cvien NEPRACUJ; e) brnice stoup do nejvy polohy falenm hrudnm vdechem. POLOHA Abychom nali bezpen sprvnou polohu, posta, kdy si nejprve sedneme na bobek. Zda jsou trochu zakulacena; pak se pomalu zvedneme, ani bychom mnili polohu trupu, tj, nemnme ani jeho sklon, ani prohnut zad. Kdy nohy jsou skoro nataeny (ve skutenosti jsou kolena pokrena jako pi lyovn), abychom se dostali do sprvn polohy, sta poloit ruce na stehna. Abychom uvolnili bin svaly, mus pae podprat ramena a udrovat tlo na mst bhem celho cvien (zvlt si vimnte polohy palc). Lokty tlame dopedu, co usnaduje cvien. Vzdlenost nohou Pi tto technice se nohy automaticky vzdl asi 30-40 centimetr od sebe, piem zaujmaj skoro rovnobnou polohu. Kdy se s uddijnou skuten seznmme, meme ji zaujmout bez pedchozho skren na bobek. Uddijna bandhu meme rovn provdt v poloze lotosu. PRBH CVIEN

Prvn stadium Nejprve siln vydechneme, piem smrtme bin svaly, abychom DKLADN vyprzdnili plce; m mn vzduchu zstane v plicch, tm snaz bude bin retrakce. Druh stadium Stle pi vdechu TEDY ANI BYCHOM DOVOLILI VZDUCHU PRONIKNOUT DO PLIC rychle, avak pln relaxujeme bin svalstvo, je bylo smrtno k dokonen nsilnho vdechu. Pak rozeveme ebra a napodobme hlubok hrudn vdech. Jakmile se ebra nadzvednou, brnice stoup a bicho se stahuje. Nejprve setrvme v tto poloze uddijn pt vtein, pozdji tuto dobu prodluujeme. Zakonen uddijna bandhy Na konci uddijny dovolme hrudnmu koi zaujmout jeho normln tvar a bicho opt nabv sv bn podoby. V tto chvli ALE TEPRVE A V TTO CHVLI se nadechneme. Tak se dostane vzduch plynule do plic. Pokud by se vzduch dostal do plic bhem uddijna bandhy, podtlak existujc v hrudnm koi by vedl k prudkmu vyvoln poteby vzduchu v plicch. Vzhledem k jejich jemn struktue a tenkosti alveolrn membrny by to nebylo vhodn. PINY NEZDAR A JAK PROTI NIM POSTUPOVAT Uddijna se neme zdait, pokud: a) plce nezstanou przdn a bhem retrakce do nich vnik vzduch; NPRAVA: ze zatku mete uzavt prduchy palcem a ukazovkem prav ruky, abyste nabyli jistoty, e bhem celho cvien zstvte ve vdechu; b) neuvolnte bin svaly. Bez tto relaxace nen cvik mon; NPRAVA: ve vchoz pozici, s vyprzdnnmi plcemi, si ovte, zda svalstvo bicha je uvolnno; v dalm se ite pokyny uvedenmi v bod c), c) se hrudn ko dostaten nerozvine;

NPRAVA: leme na zdech a pokoume se sthnout bicho rozvrnm eber; v poloze lemo je snadn uvolnit bicho a tak se naume danmu pohybu. AGNISRA DHAUTI Uddijna bandha vede zcela pirozen k agnisra dhauti. Dhauti znamen prostedek k itn a agnisra znamen ohnm. Agnisra dhauti znamen tedy proitn ohnm. Nemusme mt strach, ohe, o nm se hovo, znamen ohe trven. Jde tedy o opakovanou srii uddijn, ani bychom se mezi nimi nadechli: jakmile je bicho zataeno, nechme je ihned vrtit se do jeho normln polohy a okamit je znovu zathneme. Pokraujeme tak dlouho, a nezbytn poteba vzduchu peru cvien. Trochu si odpoineme a zaneme cviit znovu. Ze zatku je teba postupovat pomalu. Postupn je mono zrychlovat a do rytmu jedn retrakce za vteinu v neperuench srich padesti a edesti uddijn, ani bychom se nadechli. Nen snad teba zdrazovat, e obdobn jako pi uddijna bandha mus bt aludek pln przdn. Obt tohoto cviku spov v provdn stah pi absolutn relaxovanm bichu. Agnisra dhauti pedstavuje nevslovn innou mas bicha, usnaduje vstebvn potravy a urychluje stevn trven. Pln tak ospravedluje svj nzev proitn ohnm, rozum se trvicm. Jgini provdj takto nejmn pt set retrakc denn, co zabr vetn odpoinku mezi jednotlivmi sriemi zhruba pt minut. Nkte jgini provdj tento cvik tisckrt a tisc ptsetkrt denn. Evropanovi sta denn sto a stopadest tchto cvik.

KLASICK PLN UDDIJNA BANDHA pln uddijna bandha vyaduje, abychom bhem retrakce bicha nechali vystoupit ikm svaly.

Musme se soustedit a sthnout boky; to pome izolovat ikm svaly (viz obr, str. 220). Nesmme bt zklamni, nech-li na sebe vsledek ekat. I jednodu proveden, bez tohoto doplku, pin blahodrn inek. KONTRAINDIKACE Vechny akutn znty binch orgn pedstavuj kontraindikaci, a jde o colitis, appendicitis i jin. Zstalo-li onemocnn skryto, uddijna bandha vyvolv bolest. V takovm ppad je teba cvien zastavit a poradit se s lkaem. Naproti tomu ptzy (poklesy, nap. aludku apod.) NEJSOU KONTRAINDIKACI: naopak, toto cvien na n psob kladn. INKY Uddijna bandha pedstavuje zkladn cvien, majc vnj inky pedevm na aludek, hrudn ko a plce. Esoterick inky se vztahuj k vyvoln had sly kundalinakti. inky na orgny bin dutiny U osob se sedavm zpsobem ivota trp bin orgny povrchnm dchnm, je je zbavuje vhod brnin mase. Navc poloha vsed vede v tchto orgnech k nahromadn krve, a to k jejich kod. Tm se urit st krve vyluuje z celkovho obhu, co m kodliv inky. Trven se stv nedokonalm, prce stev se zpomaluje a vede asto k zcpm, o to kodlivjm, e konvenn strava vede ke hnilobnmu rozkladu ve stevech: toxiny pronikaj stevn stnou a mohou na organismus psobit kodliv. Uddijna bandha a agnisrdhauti napravuj tento stav hloubkovou mas a prohntenm binch orgn a souasn i urychlenm krevnho obhu: jejich psoben neunikne dn orgn. Dochz ke stimulaci celho trvicho apartu; trven se stv snadnou zleitost a miz rzn trvic pote.

Zdnliv jsou tyto poznatky v rozporu s poadavkem provdt uddijnu na lano. Musme si uvdomit, e przdn aludek neznamen jet przdn steva. Ve skutenosti po skonen trven v aludku pokrauje trven ve stevech jet po nkolik hodin. Velk prospch z uddijny m zejmna aludek, pokud je poklesl. V ad evropskch zem najdeme mnoho jedlk, majcch vce i mn deformovan aludky. Uddijna a agnisra dhauti krom toho psob pzniv na pdatn lzy trvic trubice. Dochz k stimulaci jater, umstnch pod brnic, stejn jako slinivky bin, jej Langerhansovy ostrvky produkuj inzuln. Dochz k zlepen innosti ledvin, k poslen innosti nadledvinek, k odkrven pohlavnch a moovch orgn. Rovn je stimulovna slezina. Psoben na slunen plete O solrn pleteni (plexus solaris) jsme hovoili v souvislosti s polohou luku a uvedli, e jde o nervov tvar mimodnho vznamu, o skuten bin mozek, jen se podl na regulaci vech funkc lokalizovanch v bin krajin a jeho innost se promt do aktivity celho nervovho systmu. Zadrenm dechu psob uddijna na pneumogastrick systm a udruje neurovegetativn rovnovhu. Uddijna bandha stimuluje solrn plete protaenm cel pslun oblasti. inky na hrudn ko Tm, e uddijna bandha vytv v hrudnm koi podtlak, psob rovn na brnici, plce a srdce. U mnoha civilizovanch osob je brnice je by mla hrt rozhodujc roli pi dchn a jej pstov pohyby by mly provdt mas vnitnost a aktivovat krevn obh mlo pohybliv. Uddijna bandha a agnisra dhauti j vracej pohyblivost. Uddijna bandha psob na plce: vrac jim prunost a posiluje je pi jejich vyprzdnn. Mas psob pzniv i na srdce, na n se penej rytmick pohyby brnice. Nemocn srdenmi chorobami nemaj toto cvien provdt, pop. maj se pedem poradit se svm lkaem.

ZVR Uddijna bandha a agnisra dhauti jsou integrlnmi tonickmi prostedky, je svm ivnanda prvem oznaoval za dobrodin lidstva, nemajc obdoby v ktermkoliv jinm systmu tlesn vchovy.

Zdokonalujte sv sany
Vidt pravho indickho hathajgina cviit je velmi psobiv. Vedle dokonal prunosti ns pekvap harmonie pohyb v dynamick fzi san: dn trhnut, dn nadmrn urychlen nenaruuje pomal a pitom plynul rozvoj jednotlivch san, podobn klidnmu toku eky v rovin, jen nezn pekek. Tak napklad aby zaujal polohu pluhu, zved nohy ve stejnomrnm rytmu, ponaje polohou lemo na zdech, a penese nohy na zem za svou hlavu, piem jimi opsan kivka je naprosto ist. Ani na jedin okamik ztrat kontrolu nad svm pohybem, ukazuje naprosto dokonal ovldnut sebe sama. Dal polohu jgin zaujme ve stejnm rytmu, ani by pestal normln dchat, a to pohodlnm zpsobem. Vdechy a vdechy nsleduj se stejnou harmoni, jako kdyby byl normln nataen na zemi ve chvli naprostho uvolnn. Dech stoup a kles jako vlna na psku ple; jgin zstv klidn; za pohyby tla ctme soustednou mysl, prostou jakhokoliv napt, a ovldajc tuto dokonalou mechaniku: dokonale zdrav lidsk tlo, vyrovnan, siln, poslun. Sname se ho napodobit a udret stejn postoj pi vech pohybech, je provdme pi svm vlastnm cvien jgy, abychom doshli takka automatick koncentrace a abychom vylouili rozptylovn. Je ostatn obtn bt rozptlen, dohlme-li na stejnomrnost rytmu, nebo skupiny sval se mus postupn zapojovat do jednotlivch pohyb tvocch sany. Je teba tyto pohyby zvldnout, je teba neustle je kontrolovat, je teba zachovat mysl soustednou, klidnou a jasnou tak objevme skutenou jgu, tak budeme zakouet denn obnovovanou radost bhem san. Bhem stadia znehybnn pedstavujcho pochopiteln hlavn a zkladn st jgin db zsady, e sana je poloha, v n setrvvme a) nehybn, b) dlouho, c) bez nmahy. Jgin zstv naprosto nehybn, nezachvje se mu jedin sval a pitom nepoct sebemen nepohodl. Od sochy jej odliuje jen dech, jemn a klidn. Podvejme se na jeho obliej: je ist jako rno na jezee bez vnku. Tato dokonalost nen pravdpodobn dostupn

kadmu zatenkovi. Nicmn kad se m snait tohoto cle doshnout, nebo kad den pin vt pokrok, vt pohodl, zven pocit uspokojen a dal stoupn pozitivnch ink. Brzy ani nememe provdt jgov cvien v jinm rozpoloen mysli: ctme se pny sebe sama a jsme jakoby plni energie. Tto dokonalosti pohyb mohou doshnout jak mlad, tak i ti mn mlad. Kad si vybere ty polohy, kter odpovdaj jeho monostem a jeho ambicm. Vdy si uvdomme, e jga se nesna o akrobacii. Sname se zdokonalovat svou techniku, pohodl chceme doshnout v pohybu stejn jako v nehybnosti. Tak se jga nikdy nestane navnou i jednotvrnou, nbr ns bude pitahovat stle vce. Nam clem i odmnou je dokonal ovldnut tla mysl. Toho ovem doshneme jedin pilnm a dslednm cvienm. V kadm okamiku musme relaxovat na maximum svaly, bhem dynamick fze musme vyuvat minimum sly, bhem statick fze musme zstat naprosto nehybn, bez jakkoliv zbyten kontrakce. Vjimkou nen ani rsana. Clem je najt nultou polohu dokonal rovnovhy, v n kostra je stabilizovna v dan pozici, svaly jsou uvolnny a zrove tlo je pevn jako sloup: pitom mme pocit, e nae tlo se stalo lehkm, vzdunm.

Srjanamaskr
Jeden z pozdrav slunci
Uvdm jeden z pozdrav, a nikoliv pozdrav slunci, nebo existuje nkolik variant tohoto pozdravu. Vybral jsem tu, kter se vyuuje v Riiki v ramu svmho ivnandy, nebo je dostupn vem a naume se mu snadno. Pozdrav slunci (srja = slunce, namaskr = pozdrav) se skld ze sledu dvancti pohyb, je se nkolikrt opakuj. Uvd se tak v pohyb veker svalstvo, je se zahv a pipravuje tak pro sany. Je to ideln rozcvika, rychlej ne obvykl jgov pohyby. V dalm uvedeme sprvnou rychlost provdn. Je teba ci, e pozdrav slunci pedstavuje pln cvien, je me bt provdno mimo jgu. Tradin jgini uskuteuj tento pozdrav rno, ped vlastnmi sanami. Pozdrav slunci pipravuje na sany, je dopluje, posiluje svalstvo, urychluje a prohlubuje dchn stejn jako srden innost, ani by vedl k nmaze nebo k zadchn. Podvme-li se na fotografie, me se nm zdt, e srjanamaskr je velmi komplikovan. Nesmme se dt odradit. Ve skutenosti se skld pouze ze esti pohyb, je se opakuj v obrcenm sledu. Pi uen zanme pohyby slo 1, 2, 3, 4 a pak se vracme polohami 10,11,12. Je to skuten jednoduch. Pak teprve se naume pohyby slo 5 a 9. Jakmile je budeme znt dobe, zaadme je na jejich sprvn msto a n pozdrav bude pln. Pedtm si peteme, co si o pozdravu slunci mysl avadhsk rda, kter pozoroval inky na sob, na sv rodin, na svm okol i ve kolch a podnicch svho krlovstv. Mon, e nkomu to ve bude pipadat jako pli krsn, ne aby to bylo pravdiv! A pesto s pokraujcmi lty pitm stle vt vznam pozdravu slunci a zjiuji, e dobrodin, je zpsobuje, skuten odpovd hodnocen avadhskho di:

Srjanamaskr me provdt kad, a jednotliv nebo ve skupin, za kadho poas, nebo jej meme provdt v mstnosti stejn jako na vzduchu. Srjanamaskr zabere jen nkolik minut denn (od t do deseti). Srjanamaskr neomezuje svj inek jen na st tla; psob na cel organismus. Srjanamaskr nic nestoj, nevyaduje ani vybaven, ani nkladn materil: sta prostor o ploe dvou metr tverench. Srjanamaskr posiluje trvic stroj, nebo postupn natahuje a stlauje bicho; masruje vnitnosti (jtra, aludek, slezinu, steva, ledviny), urychluje trven, odstrauje zcpu, pedchz dys-pepsii. Srjanamaskr posiluje bin svalstvo a psob tak na udren vnitnch orgn na sprvnm mst. Mstnn krve v binch orgnech je vyloueno. Srjanamaskr synchronizuje pohyb a dchn, do hloubky provtrv plce, okysliuje krev a dezintoxikuje ji vytlaovnm C02 a kodlivch plyn dchacmi cestami. Srjanamaskr zvyuje srden innost a prokrven v celm organismu, co je rozhodujc pro zdrav. Sniuje vysok krevn tlak, srden palpitace a navc zahv konetiny. Srjanamaskr posiluje nervov systm dky stdavmu natahovn a ohbn ptee, reguluje funkce sympatiku a parasympatiku, podporuje spnek. Pam se zlepuje. Srjanamaskr zahn starosti a ukliduje zkostliv. Nervov buky se zotavuj pomaleji neli ostatn; pravideln a piln provdn pozdravu slunci vak postupn zajiuje jejich normln funkci. Srjanamaskr stimuluje a normalizuje innost lz s vnitnm vymovnm, zejmna ttn lzy, a to kompresivnmi pohyby krku. Srjanamaskr osvuje pokoku. K odchz velk mnostv toxin, nebo dobe provdn cvien vede k lehkmu zapocen. Avadhsk rda doporuuje dokonce cviit a k dkladnmu propocen. V Indii s pihldnutm k danmu klimatu k tomu sta

nkolik minut. V naem podneb to vak nen zapoteb. Pokoka pmo z zdravm a omldne. Srjanamaskr zlepuje svalstvo na celm tle: na krku, na ramenou, na zpst, na prstech, na zdech, v bedern krajin, v oblasti binch sval, stehna, ltka, kotnky na nohou a to bez ztknut i hypertrofie svalstva. Poslen zdovch sval je jednoduchm a pitom innm prostedkem boje proti ledvinovm chorobm. Srjanamaskr upravuje vzhled a dren poprs dvky i eny. Prsa se normln rozvjej, adra se stvaj (i znovu stvaj) pevnmi a prunmi stimulac lz a poslenm prsnho svalstva. Srjanamaskr upravuje innost dlohy a vajenk, odstrauje menstruan nepravidelnosti stejn jako usnaduje porod. Srjanamaskr psob preventivn proti vypadvn vlas a oddaluje edivn. Srjanamaskr vyrovnv inek noen vysokch podpatk, noen pli zkch stevc, pas, lmc a ostatnch pli tsnch st odv, pedchz plochm nohm a posiluje znrt. Srjanamaskr odstrauje tukov poltky, zejmna tuk v oblasti bicha, na bocch, na stehnech, na krku a na brad. Srjanamaskr zmenuje abnormln vynvn ohryzku dky pedklonm krku a rytmickmu stlaovn ttn lzy. Srjanamaskr odstrauje nepjemn tlesn zpachy, nebo toxiny odchzej normlnmi cestami: k, plcemi, stevy a ledvinami. Srjanamaskr zvyuje odolnost proti nemocem. Srjanamaskr formuje lidsk tlo, ani by zpsoboval svalovou hypertrofii. Sniuje pebytek tuku. Srjanamaskr dodv pvab a krsu pohybm a pipravuje obecn k provdn sport. Srjanamaskr podncuje a udruje mladistvho ducha, co pedstavuje neoceniteln trumf. Je ndhern vdt, e jsme pipraveni elit tkostem ivota a vytit z nich maximum skutench radost. Srjanamaskr zajiuje zdrav, slu, dlouhovkost, na n m kad lovk nrok.

Na zvr avadhsk rda prohlauje: Srjanamaskr provdn poctiv a pravideln zajiuje skvl zdrav, trvalou energii a starm lidem vrac mld. Mj vlastn ivot, k, stejn jako ivot m rodiny se stal dky pozdravu slunci astnm zpvem. Pokud znte a provdte srjanamaskr, provdjte jej s jet vtm silm a zvyujte poet kadodennch cvien. Zaznamenejte si sv souasn mry: obvod stehen, obvod pasu, obvod hrudnku, obvod biceps, obvod krku. Za est msc provete porovnn a budete pesvdeni. Pracujte zvl na kad z pozic zaujmanch bhem srjanamaskru po nkolik dn, piem je eln zat tmi jednoduchmi. Nesnate se doshnout rzem dokonalosti. Jeden z pitalivch rys srjanamaskru ostatn spov v neustlm zdokonalovn, kterho dosahujeme jeho pravidelnm opakovnm. U vtiny popis srjanamaskru chyb dleit daj: rychlost pohyb. Proto tak mnoho lid provd pozdrav slunci v pomrn pomalm rytmu san. To ovem nen sprvn. A se dobe seznmte s jednotlivmi stmi pozdravu slunci, provedete dvanct pslunch pohyb bhem dvaceti vtein. Prvnm clem je doshnout patncti srjanamaskru bhem pti minut. Po esti mscch by bylo vhodn jich udlat tyicet za deset minut. To pedstavuje prmrnou dvku, je me bt rozdlena do dvou cvien. Pt minut rno a pt minut veer ped spanm. eny toto cvien neprovdj bhem prvnch dn menstruace. Budouc maminky mohou toto cvien provdt a do zatku ptho msce thotenstv. Po porodu je teba poradit se s lkaem a zat s cvienm postupn. Soustedn m prvoad vznam a kad pohyb vyaduje aktivn ast psychiky. Nesmme myslet na nic jinho, je teba se vyhnout rozptlen a peruen cvien. Bhem jednotlivch st pozdravu je teba zachovat pravideln rytmus. Zejmna rno mohou bt prvn sti pozdravu pomalej, mn dsledn, nebo svaly jet nejsou rozcvieny. Doporuuje se obrtit se smrem k vychzejcmu slunci, nebo alespo smrem k vchodu. Myslete na slunce, soustete se na n, na onen zdroj vekerho ivota na zemi. Veker vae energie, dokonce i ta, kterou

potebujete k proveden tohoto pozdravu, vychz ze slunenho zen. Kdysi byl kad atom vaeho tla soust hvzdy podobn slunci. Myslete na kosmickou slu, je se prostednictvm slunce projevuje. Tento postoj dodv vaemu pozdravu vy obsah, vdechne ducha pozdravu slunci, kter pestv bt bnm svalovm cvienm a zahrnuje celou osobnost. Pokud provdte jin pozdrav slunci, kter vs uspokojuje, pokraujte v nm. Vechny jeho varianty mohou bt uiten. Nen vak sprvn je navzjem smovat. Mezi dalmi variantami existuje i mnohem nronj pozdrav slunci, kde stedn st, zahrnut mezi obma polohami ve form obrcenho V, je nahrazena jakoby ponornm, velmi elegantnm pohybem, kter vak vyaduje velice pevn zpst, pae a ramena, prun zda a dobe vyvinut bin svalstvo. Dleit je synchronizovat dchn a pohyby. Obtn je to jen zdnliv. Synchronizace je snadn a bylo by ostatn obtn cviit jinak, ani bychom se rychle zadchali. Pokud sprvn skloubme pohyby a dchn, provdme pozdrav bez zadchn a bez nmahy. Pro snaz zapamatovn sprvn rytmizace se podvejme na schematickou tabulku na stran 242, je ukazuje vzjemn vztah dechu a poloh. Na zatku, dokud jste se jet s jednotlivmi pohyby dostaten nesili, neberte ohled na daje tkajc se dchn a dchejte, jak jste zvykl.

POZDRAV SLUNCI S DAJI O DCHN

Jste to, co jte

Riov star Indie stanovili pesn pravidla jgov dietetiky a urili, kter poivatiny m jgin volit, aby zstal mlad a zdrav. Nicmn rozdly v podneb, ve zpsobu ivota, v poivatinch, je jsou k dispozici, jsou takov, e je nemon se jimi na Zpad dit doslova. Protoe jga bez pslunho dietnho reimu nepin vechny pzniv inky, kter je mono oekvat, nebo potrava hraje dleitou roli pi stavb tla, mli bychom stanovit zklady dietetiky pouiteln v Evrop. Nen to snadn, protoe rzn systmy si odporuj a dokonce se vzjemn vyluuj. Na dalch stranch proto uvdme zsady, s nimi souhlas skoro vichni. Podvejme se nejprve na sv hlavn proheky proti sprvn viv. Dr. W. Kollath, odbornk v oblasti vivy, tvrd: Nechmeli stranou nemoci z nhodnch pin, z otrav (olovo, arsen atd.), z virulentnch mikroorganism a vrozench vad, je vtina znmch nemoc zpsobena pmo i nepmo nesprvnou vivou. S pihldnutm k bn strav prmrn civilizovan osoby se meme spe divit, e tyto nemoci nejsou jet rozenj! Je pravda, e si to v dnen dob uvdomuje stle vce lid, ale pesto jde jen o malou skupinu. Nebylo by ostatn sprvn se domnvat, e upravit musme jen stravu: musme revidovat vechny zkladn nvyky. Mezi nejastj proheky pat to, e jme: 1. pli rychle, 2. pli hork i studen jdla i npoje, 3. v pli velkm mnostv, 4. denaturovan poivatiny, 5. stravu souasn pli bohatou i chudou na iviny. Musme napravit pedevm chyby uveden v prvnch tech bodech. Jinak se vtina pozitivnch ink sprvn vivy ztrc. Pokud se vyhneme tmto tem prvnm chybm, omezme nevhody i eventuln spornho jdelnku. Dleit je jst, a nikoliv hltat.

Pochopiteln vme ji ze koly, e potravu je teba sprvn kousat, pop. vkat. Nedostaten rozvkan poivatiny, je nebyly natrveny v stech, se stvaj zt pro aludek i steva. Jgini vkaj potravu s trplivost pevkavc, aby z n dostali vekerou chu, a se poit sousto stane v stech zcela tekutm. Pak je s rozko pomalu polykaj za inn spoluprce jazyka, kter po nosn sliznici je hlavnm orgnem absorpce prnick energie. Horace Fletcher, slavn americk dietolog, ve skutenosti neobjevil nic novho, avak doel ve svch studich podstatn dle, ne vichni jeho pedchdci. Mimo jgin nikdo ped Fletcherem neukzal vznam a nutnost vkn tak pesvdiv a nikdo v tto souvislosti neposkytl tak pesn a praktick rady. Dobe rozvkan potrava je z poloviny zaita. Je-li rozvkna tak, jak to doporuil Fletcher, je vstebna ze t tvrtin. Kad sousto je teba vkat, roztrat, prohnst, dret v stech co nejdle, a samo sklouzne do jcnu. Nepotejte, kolikrt do potravy kousnete. Nechte na poivatiny psobit sliny, soustete vekerou pozornost na to, jak jte, na zmny chuti, ke kterm dochz objevte skutenou chu potravin. Zavn vyaduje piblin 60% veker nervov energie, kterou disponujeme; usnadnme-li tak komplikovanou prci zavacho stroj, uvolnme energetick rezervy pro dal koly. Naproti tomu nedostatenm vknm se potrava stv nestravitelnou, zpsobuje zavac poruchy a my trpme nsledky abnormlnho metabolismu: dyspepsi, otylost, nebo naopak plinou hubenost. Po dostaten dlouhm vkn se potrava dostv do aludku v ideln teplot a tak je mono vylouit omyly uveden v bodech dva a ti, nebo ti, kdo jed pli rychle, jed obvykle pli mnoho. Veker pebytek i t nejlep potravy je kodliv. Hned od prvnho pokusu na sob sami poznte blahodrn inky: usnadnn trven. Dkazem innosti tto metody je vae stolice: je dobe formovna, mkk, vzhledu vlhkho jlu, nepchne; zcpa je odstranna. Znte jej zhoubn nsledky: produktem bakteri zpsobujcch hnit jsou toxiny, kter pechzej do krve a otravuj cel organismus.

Fletcher rovn doporuuje, abychom jedli skuten jenom tehdy, kdy mme hlad tzv. civilizovan lovk vak j proto, e je k tomu stanoven doba. Mme-li skuten hlad (nesmujme pojem hladu s pojmem chuti; chu je jen touha jst), i ta nejprost jdla se stvaj tmi nejlepmi, chut se zjemuj, vybran jdla ztrcej vekerou pitalivost. Stvme se epikurejci v pravm slova smyslu, zatmco rout nepociuje dnou radost ani z tch nejpelivji pipravench jdel. Fletcher k rovn: Pestate jst pi prvnch znmkch nasycenosti! a rad zbavit se starost a nediskutovat pi jdle. Nauit se znovu sprvn jst je kol nevdn, vyadujc trplivost a vytrvalost. Nedlejme si iluze. Je velmi obtn odstranit nvyk tak pevn zakoenn jst ve spchu. Kolik rodi je zodpovdnch za to, e nut dti jst rychle, e slibuj dokonce odmny tomu, kdo bude prvn hotov s jdlem, a trestaj ty, kter jed nejpomaleji, teba tm, e jim nedaj mounk. Nen lehk upravit rytmus vkn, je to vak nezbytn. Meme pout tohoto triku: polote liku, vidliku i chlb, kter drte v ruce, dejte ruce na kln a vkejte, pokud mono se zavenma oima, abyste se lpe soustedili. Nejhor je prvn tden, ale pozdji ani nebudete moci jst jinak. Musme kousat, pop., vkat i tekutou stravu (polvky, mlko atd.) a dokonce i vodu. Svm Satidnanda k: Je teba pt hutn jdla a vkat tekut. Nicmn nen vhodn prodluovat vkn masa, je dostv nedobrou chu. Navc to je zbyten, nebo je trveno v aludku aludenmi vami, a nikoliv ptyalinem slin. To je dobr pro obiloviny. Slibme si, e ponaje ptm jdlem budeme vkat s pesvdenm, energicky a vytrvale. Dobrou chu.

Masoravec, nebo vegetarin?

Dietetika je vda nevdn, nebo a doporume jakkoliv reim, mlokdy je veobecn uznvn. dn systm nen ani dokonal, ani obecn platn za vech okolnost. V tto oblasti m mnoh individuln rz a zvis na konkrtnm ppadu. Polote-li zemdlci otzku, m krmit kon, zept se vs, dve neli odpov, zda dotyn zve m zstat ve stji, i zda s nm chceme orat. V prvnm ppad doporu seno, ve druhm oves. Zept-te-li se na tot majitele zvodnch kon, bude se jeho odpov liit podle toho, zda se m k v nejbli dob zastnit dostih i nikoliv. Co plat pro kon, plat i pro lovka. Abychom vak problm zjednoduili, nae dietn rady budou zameny na civilizovanho lovka se sedavm zamstnnm, jakch je bohuel nejvce. Mme se stt vegetariny, nebo zstat masoravci? Dovolte, abych vs ubezpeil: nen teba vylouit maso z na stravy jen proto, e cvime jgu. V Indii jsou jgini vegetariny, konkrtn iv se mlnmi a obilnmi vrobky, to vak neznamen, e Evropan, cvic jgu pl hodiny denn, se mus kvli tomu vzdt vekerho masa. Nicmn musme se podvat na tuto otzku bez jakchkoliv pedsudk a tzat se sebe sama: 1. zda je nutn jst maso; 2. pokud ano, v jakm mnostv? 3. pokud ne, pro a 4. m je nahradit? Jednoznan je prokzno, e aminokyseliny jsou nezbytn, ty vak neexistuj jen v mrtvolch zvat. Nebojme se ci: masoravec (by to byl lovk) pojd mrtvoly zvat zabitch asto ped del dobou. Jak z toho vyplvaj nevhody? 1. Maso, tzn. svaly, je poivatina obsahujc relativn mlo vitamn a minerlnch sol. Jeho vstebvn vyaduje mobilizaci naich rezerv tchto ltek, kter v potrav nejsou vdy ve velkm

mnostv obsaeny, nebo prmyslovou ppravou jsou tyto ltky asto porueny, nemluv o dlouhodob pprav jdel varem apod. 2. Maso obsahuje pebytek blkovin (ivoinch), co me poruovat metabolismus a vst ke zvenmu vskytu toxin (purin i moovinovch odpad, hrajcch roli pi vzniku revmatismu). 3. Svaly mrtvol obsahuj vechny organick zbytky zabitho zvete, zejmna xantin, jen je vlastn toxick. 4. Maso psob drdiv: i proto si ho ostatn mnoz lid cen. Obdobn jako u vech ltek s drdivm inkem pichz po euforii depresivn fze. Tehdy sahme po dalch drdidlech, jako po kv, aji, tabku, pop. po nejinnjm euforickm prostedku, po alkoholu. Spoteba masa, alkoholu, tabku, kvy apod. jde tedy ruku v ruce, nebo povn jednoho vede k povn ostatnch. 5. Ve sv pirozen podob je maso fdn, bez chuti. Stv se poivatelnm teprve vaen, grilovan, peen a prakticky vdy koenn. V syrovm stavu nm pipad poivateln jen znan okoenn, podvan s dalmi pikantnmi plohami, obsahujcmi agresivn ltky s prudkm inkem na organismus. dn masorav divok zve by nepovalo solen i pepen maso. 6. Nememe se ivit vhradn masem a odstranit z potravy jakkoliv rostlinn produkt. Pklad Eskymk i Kirgiz neme bt uvdn jako pesvdiv, nebo tyto nrody jsou masoravci z naprost nutnosti. Navc nepovaj jen svaly, nbr pij i krev a jed vnitnosti. Eskymci jed aludek a steva zvat i s jejich obsahem. Prmrn doba jejich ivota je dvacet a dvacet est let. Umraj nejastji na arteriosklerzu, zpsobenou obvykle masitou stravou. Masorav zvata poraj koist celou a nachzej blkoviny, uhlohydrty, tuky, vitamny a minerln soli nejen ve svalech, ale pedevm v krvi, jtrech, ledvinch, ve slezin a v me. asto drt kosti a vdy chrupavku. 7. Maso, vejce, ryby maj jednu spolenou vlastnost pokud je ponechme v pirozenm stavu, rychle se kaz. Naproti tomu mlko nehnije, nbr kysne, co je odlin proces. Pokud jde o obiloviny, kvas nebo se pokrvaj plsn, obdobn jako ovoce a zelenina. Hlavn nevhodnou hniloby nen porucha chuti, nbr vytven toxin produkovanch pslunmi bakteriemi. Laborato

Americkho stavu pro veejn zdravotnictv provedla bakteriologick eten pro stanoven mnostv hnilobnch bakteri obsaench v jednom gramu dle uvedench poivatin a zjistila, e: biftek obsahuje 1 500 000 bakteri na 1 gram, vepov maso 2 800 000, karbantek 75 000 000, hovz jtra 33 000 000 a 95 000 000 bakteri v 1 gramu vepovch jater, 110 000 000 bakteri v 1 gramu ryb a 200 000 000 bakteri v 1 gramu vajec starch nkolik dn. Tyto hnilobn bakterie jsou naimi velkmi nepteli. Dostvaj se po miliardch do tlustho steva, mno se tam, mn pvodn bakteriln flru, je by mla obsahovat pedevm kvasn bakterie, schopn rozkldat celulzu a nevyluujc toxiny. Pi pevaze hnilobnch bakteri v tlustm stev se toxiny dostvaj stevnmi stnami do celho organismu a mohou se stt pmou pinou jeho rznch poruch. Normln stolice by takka nemla pchnout. Hnilobn procesy vedou asto k tvrdojn zcp, kterou trp tolik civilizovanch lid, nebo maso vede k nedostatku hmoty ve stevech, co naruuje normln peristaltiku. Vegetarin, kter se na nkolik dn uchl od svho jdelnku, konstatuje ihned zmnu barvy a pachu sv stolice a je vtinou postien zcpou i jinmi poruchami. 8. Dodejme pro ty, kdo pipoutj nemateriln jevy, e pojdnm masa absorbujeme ivoin vibrace, je naruuj duevn rozvoj. Pokud se pesto rozhodneme i nadle povat maso, vejce a ryby, je teba dodrovat alespo tato pravidla: - maso m bt jen doplkem; nepekrome dvku 60-100 g denn; - vyhneme se uzeninm, volme radji biftek; - povnm dobe uvaenho masa sniujeme poet hnilobnch bakteri ve stevech; vaen maso je prakticky steriln; - vejce i ryby mus bt VELMI ERSTV. Ryby vzhledem k rychl doprav i k mrazrenskm zazenm nen tk zskat je v erstvm stavu. He je s vejci, je prakticky nedostaneme dve neli za tden, asto mnohem pozdji. I na tvrdo (var 6 minut) uvaen pak obsahuj hnilobn bakterie. Pokud vae stolice velmi pchne, co je dkazem intenzivnch hnilobnch proces ve stev obrame se k mlnmu fermentu,

obsaenmu v jogurtu: jde o neptele hnilobnch bakteri, jen okyselenm stev zabrn dalmu en hnilobnch bakteri. Vme dobe, e nai prarodie povali mnohem mn masa neli my. Ped nkolika destkami let se na venkov maso objevovalo ve vedn den nejve jednou denn, napklad ve form pltku slaniny, jako doplnk brambor. Kousek hovzho masa byl ji nm mimodnm. Jet jedna rada: zstate masoravci tak dlouho, dokud jste pesvdeni, e maso je pro vs nezbytn. Muste bt vegetarinem naped v duchu a teprve pak na tali. Nic nespch! Bylo by zajmav zskat nestrannou dokumentaci, je by vm ukzala nejen to, e mete t bez masa, ale e z toho m ohromn prospch vae zdrav. Zajdte se podvat na hbitov trapist, onch psnch vegetarin, a uvidte, e vtina z nich se doila takka sta let, a nkte stovku let i pekroili. Podvejte se na ehole, kde je maso zakzno: rakovina se zde prakticky nevyskytuje, stejn jako neexistuje arteriosklerza a jin degenerativn choroby prv ty, kter jsou pro lidstvo nejvtm nebezpem, protoe proti nim nem zbran. Otzka ovem zn takto: m nahradit maso? Odpov zn: nim! Je teba revidovat celou ivotosprvu vetn celho jdelnku a postupn ji pizpsobovat. Zdrazuji vak, e nen nezbytn stt se vegetarinem, abychom mohli spn cviit jgu. Co by se stalo s eznky na celm svt, kdyby se vichni lid stali vegetariny? Nen teba mt obavy, k takov zmn nedojde dnes ani ztra. Ostatn by teba napodobili pklad mho ptele, zastnce jgy a souasn eznka, kter tak dlouho doporuoval svm pekvapenm zkaznkm, aby nejedli poivatinu tak kodlivou, jakou je maso, a zavel eznictv a otevel si vegetarinskou restauraci.

Pizpsobte svoji ivotosprvu

Pro zlepen ivotosprvy bez pevratnho zsahu do stravovacch nvyk meme postupovat krok za krokem: vae ivotosprva nebude dokonal, bude vak daleko lep neli bn viva. Zde je nkolik nmt na takov zlepen: Celozrnn chlb msto blho peiva Bl peivo vypad esteticky a chutn je to vak pouh krob. Nahrate je kvalitnm tmavm chlebem. Krom toho, e obsahuj iviny a vitamny, navc nut k dnmu vkn a stv se tak velmi dobe stravitelnm. Odstrate bl, prmyslov vyrbn cukr Bl, prmyslov vyrbn cukr je v podstat istm chemickm produktem: m mn ho budete povat, tm lpe. N organismus dovede vyrbt svj vlastn cukr z obilovin a nepotebuje pvod cukru z vnjku. Lidstvo by ji vymelo, kdyby cukr pro jeho existenci byl nezbytn. Byl objeven pomrn nedvno. Bl cukr, vyrbn prmyslov z cukrov epy, vd za svj vznik blokd nazen Angli proti Napoleonov Evrop. Od t doby vroba, resp. spoteba tohoto rafinovanho cukru stle stoup. Nen dost dobe mon zmnit nvyky ze dne na den. Pokuste se vak nahradit bn bl cukr nerafinovanm, hndm cukrem ttinovm. Pry s rafinovanou sol a ije sl mosk! Bl, tzv. kuchysk sl je rovn chemickou ltkou, chloridem sodnm, ltkou zbavenou rafinac vech pdatnch a asto velmi vznamnch prvodnch ltek. Samozejm, e zstv such i ve vlhkm prosted a krsn se sype ze slnky

Nahrate ji vak sol moskou: v polvce i v jinch pokrmech rozdl nikdo ani nepozn, zato vak v organismus z tto zmny bude mt patin prospch. Nezapomete, e krevn plasma je vlastn zednou moskou vodou. Dejte pednost anticholesterolovm olejm Civilizovan lovk j mnoho a pli mastn. Pokud jde o tuky, je rozhodujc kvalita. Snite pvod lipid vbec, zejmna vak bute psn vi tukm hydrogenovanm, bohatm na nasycen mastn kyseliny a rovn na tuky ivoin. Pouvejte rostlinnch olej pipravench za studena, jako je olej slunenicov, sojov, z obilnch i kukuinch klk, je vedou k poklesu hladiny cholesterolu v krvi a pispvaj tak k prevenci arteriosklerzy. Veker prmyslov pemnn oleje vtinou ztuovan ztrcej prakticky vechny nenasycen mastn kyseliny, je jsou pro organismus cenn. Mn brambor vce re Brambory maj sv pednosti a nechceme o nich pochybovat; jsou bohat na minerln soli, na vitamny (C) a maj zsadotvorn charakter, co je velmi uiten vzhledem k pevaze kyselinotvornch pokrm ve strav civilizovanho lovka. Bylo by vak vhodnj povat je jen obas, dejme tomu jednou nebo dvakrt tdn, a nahradit je r, pochopiteln co nejpirozenj. Stovat si nemus ani labunci, nebo re se pipravuje na tiscer zpsob. Tento pokrm by se ml stt zkladem vtiny hlavnch jdel. A jet k bramborm: co nejastji je pipravujte na loupaku, nebo jen tak zachovte vechny vitamny a minerln soli. Nejlep je ovoce domcho pvodu Ovoce vyrstajc na na pd je s nmi v biologick rovnovze. Jezme je tehdy, kdy normln dozrlo na strom. Nebrame se a priori dovenm exotickm plodm, ale omezme jejich spotebu.

Dvejme pednost pomeranm, je uzrly na slunci, ped plody dodaten rychlenmi, jako jsou napklad banny. Jezte rovn oechy, mandle, oky a hork kupav katany. Vyhnte se konzervm erstv zelenina domcho pvodu, pstovan pokud mono bez chemickch hnojiv, je podstatn lep neli zelenina konzervovan, dodvan nejastji v plechovkch. Je pravda, e prmyslov vyrbn konzervy maj prakticky neomezenou trvanlivost, ale za jakou cenu? Jakou vivnou hodnotu maj takov vrobky? Je pravda, e v naem civilizovanm svt se jim nelze vyhnout pln. Avak meme omezit jejich spotebu na minimum.

Kollathova sndan
Nae planeta host 700 000 druh ivch organism, z nich pouze lovk a domc zvata vystaven jeho vlivu se iv vaenou stravou. Pirozen potrava je tedy syrov. Bohuel nae civilizovan aludky a steva vlun syrovou stravu, zejmna obiloviny, nesnej. Profesor Werner Kollath, znm dietolog, zjistil, jak uinit obil stravitelnm i bez tepeln ppravy v podob Kollathovy sndan. Toto jdlo nesmme zamnit s Bircher-Muesli, sloenm z ovoce (zejmna strouhanch jablek), kondenzovanho mlka, citrnov vy a pdavku ovesnch vloek: tento pokrm je zamen na zven spoteby ovoce a obiloviny zde pedstavuj jen druhoad prvek. Kollathova sndan klade draz pedevm na spotebu obilovin v pirozenm stavu, piem ovoce zde m druhotnou lohu, toti ochutit jdlo a doplnit jeho vivnou hodnotu.

Jak pipravit Kollathovu sndani? Zde je zkladn recept: na osobu 30-40 g (2-3 polvkov lce) erstv penin mouky; 3-5 lic vody; 1-2 lce citrnov vy; 15 g suenho rozkrjenho ovoce; 100 g jablek, nastrouhanch tsn ped poitm, i jinho zralho ovoce; 1 liku strouhanch mandl i ok. VEER: do misky naspejte 30-40 g erstv penin mouky (elektrick kvomlnek semele v nkolika vteinch penici v mouku), pak pidat 3-5 lic vody, NIKDY MLKO! Zamchme a nechme v pokojov teplot (+20C) do druhho dne. Bhem noci obiloviny nabudou, stanou se kompaktn hmotou a dojde k chemickm pemnm fermentativnho rzu, je zajiuj dietetickou hodnotu Kollathova pokrmu a jeho stravitelnost. V jin ndob namome 15 g nakrjench suchch plod (rozinek, datl, fk). DRUH DEN RNO: smchme obsah obou ndob, piem vyuijeme vody, v n byly namoeny rozinky apod. Pidme lci vy z erstvho citrnu. Konen pidme 100 g strouhanch jablek i hruek nebo jinho drcenho ovoce jako jahod, ten, vestek. To ve posypeme nastrouhanmi oky i mandlemi. Pro zmnu je mono podle chuti pidat erstvou smetanu, mandle a oky nebo ajovou liku medu. Pro jednu osobu tak mme tyi a est polvkovch lic chutnho jdla. Jablko a ostatn ovoce nastrouhme i jinak upravme tsn ped podvnm, abychom zabrnili okyslien. Struhadlo pouvme vdy z nerezavjcho materilu. Lid s vt chut k jdlu mohou PO TOMTO POKRMU pot jet pltek tmavho chleba s netunm srem apod. Pravideln povn Kollathova jdla zaruuje tyto vhody:

a) pocit nasycenosti nejmn po tyi hodiny. dn falen hlad rno, dn petovn aludku; b) prava vhy. Osoby, je si pej snit svou tlesnou vhu, nebudou mt hlad ped polednem a dobe snesou men dvku jdla. Naproti tomu osoby chtjc pibrat zlep sv trvic funkce a jejich vha bude pibvat. Je to paradoxn, ale naprosto logick; c) je odstranna zcpa, faktor autointoxikace; d) vzhledem k tomu, e toto jdlo je detoxikujc, zmiz pocity navy a vyerpn, je jsou spe pznakem nahromadn toxin, neli skuten tlesn navy; e) zven tlesn i intelektuln vkonnosti; f) celkov pocit zdrav, vyplvajc z lep biologick rovnovhy; g) vnitn radost a uspokojen, potlaujc vekerou chu na drdidla (kvu, tabk, alkohol); h) schopnost soustedn se zlepuje, nebo zavac stroj nen zateno tkm jdlem. Pipomeme si znovu, e trven vyaduje a 70% nervov energie; i) lep odolnost vi stresu; j) zlepuje se sloen krve. V dsledku zmnoen bunk pokoky, zpsobenho lepm krevnm zsobenm podkonch tkn, se stv pokoka dobe prokrvenou a nedochz v n k patologickm konm projevm; k) vlasy se znovu stanou prunmi. Dr. Kollath uvd dokonce ppady, kdy pravideln povn tohoto jdla odstranilo edivn vlas a umonilo pirozen nvrat k jejich pvodn barv; l) nehty se stanou lesklmi a nelmou se; m) zlep se stav chrupu a stnch tkn. Dr. Kollath uvd ppady, kdy paradentza, pro ni dosud neexistuje jednoznan lk, byla jeho dietou zastavena a dokonce vylena; n) dochz k poslen kostry a zvyuje se odolnost proti zlomeninm. Kdy dojde ke zlomenin, je zhojen rychlej.

Obiloviny a ovoce se v Kollathov sndani velmi dobe dopluj. Aroma erstv mlet mouky se spojuje s terickou vn plod. Je-li toto jdlo pipravovno s lskou, stv se pochoutkou, kterou meme obmovat podle vlastnch npad i seznnho ovoce. Ovoce pidv obilovin svou avnatou svest a podncovnm slinnch lz k innosti umouje dobr trven pi men spoteb energie. Vitamny komplexu B, obsaen v erstv mouce, se spojuj s vitamny obsaenmi v ovoci. Organick kyseliny erstvho ovoce jsou neutralizovny uhlohydrty obilovin. Pprava je jednoduch a snadn, bez komplikac a bez vaen co je vhodou zvlt rno, kdy asto potme s kadou minutou. Zkuste to sami po nkolik tdn a uvidte vsledky.

Jezte obil
Lidsk rod stoj a pad s obilm. Pro Asijce je to re, pro Evropana penice a ito. Obilovina je ivotn nutnost a Kollathova sndan pin do jdelnku dobr zatek. Podvejme se na jeden z nejstarch zpsob ppravy penice, star neli peen chleba: jde o kai ili porridge. Dnes se ti tvrtiny lidstva ivi jet obilnmi kaemi. Nae kae je zaloena na penici, vaen v ist vod, poppad s pdavkem mlka. Budeme ji zahvat, a meme se tedy ptt, zda se tak nepokod cenn sloky obsaen v obil. Riziko je minimln, protoe k podstatnm zmnm dochz a pi 160C. Dobe vme, e za normlnch okolnost teplota vrouc vody nepekro 100C. Je naprosto nezbytn pout erstvou mouku, umletou tsn ped pouitm. To nen nijak tk, protoe prakticky v kad domcnosti je elektrick kvomlnek nebo mixr. Mouku je teba pout okamit, jinak dochz k oxidaci jejch nejcennjch sloek, je jsou asto i nejmn stabiln.

Umeleme mal mnostv penice. V misce s teplou vodou rozpustme polvkovou lci ttinovho cukru, pidme lci oleje (slunenicovho, kukuinho, sojovho i jinho pipravovanho za studena). Nepidvme sl. Dobe mchme vidlikou a tekutinu nalehme. Pak nasypeme mouku a obsah misky na pnev. Pomr vody a mouky m bt takov, aby ze zatku byla sms tekut; zhoustne bhem vaen. Uvedeme pomalu do varu. Kae zhoustne. Vame ji za neustlho mchn, nejmn po dobu deseti minut. Pokud kae pli houstne a je nebezpe piplen, pidme vodu (nebo mlko). Kae m bt hladk. Po dokonen pidme podle chuti rozinky, mandle, oky, strouhan kokos a podobn. Tak meme chu kae mnit do nekonena. Meme pidat i o nco vce ttinovho cukru i medu. Tento vivn, chutn pokrm nm d pocit, e jsme poili dobr jdlo, i kdy mnostv pouit penice je minimln. Takovouto kai maj rdy i dti. Dobrou chu! Poznmka: Tuto kai meme pipravovat i bez oleje. Msto penice meme pout ita, jemene, re atd. Meme rovn pout smsi obilovin, nap. 80% penice a 20% pohanky. V jdelnku je eln stdat tuto kai nejlpe veer s Kollathovou sndan, kterou jme pochopiteln rno. Kai meme podvat i velmi malm dtem, v tom ppad je vhodn obil jemn umlt a kai vait dle (20 minut); tak doshneme lep stravitelnosti. Toto jdlo prospv kadmu. A jet jedna poznmka: pestoe jde o kai, musme ji dobe vkat.

Na zvr
Tato kniha, je je zdnliv v rozporu se zsadou zasvcen do jgy pmho pedvn zkuenost z mistra na ka nezahrnuje pochopiteln celou jgu. Nicmn umouje zjemcm nauit se bez rizika sprvn technice jgovho dchn, relaxace a hlavnch san, je pinej dynamick zdrav a radost ze ivota Je snad zbyten obracet se na mistry, jsou snad pekonni? To jist ne. Jgov pouka Je-li pipraven k, mistr se objev je pravdiv dnes stejn jako ped tymi tisci lety. Adept se mus pipravovat vlastn prac, aby eln pijal pouen svho mistra, kdy nadejde chvle setkn. Nae kniha tuto ppravu umouje. Jsou zbyten profesoi jgy? Autor jen vyuuje na svm stavu v Bruselu se naopak domnv, e toto dlo ukazuje hodnotu skutench uitel, nebo ti nm dvaj mnohem vce: vedou sv ky na cest integrln jgy, mnohem dle neli jen k sanm. Na zvr citujme jet vrok svmho ivnandy: Unce praxe m vt cenu ne tuny teorie.