Jan Urban

Vem srm

NAVZDORY

Vlka, o kter nechcete nic vdt

Sarajevo - Most bratrstv a jednoty

Jan Urban
Vem srm navzdory

Vlka, o kter nechcete nic vdt

Tato kniha vychz s laskavm pispnm

Open Society Fund v Praze.

Jan Urban, 1996

fotografi e Lubo Kotek, 1996
V edici Zde a nyn vydalo jako svou 4. publikaci nakladatelstv
GplusG Vinohradsk 172, 130 00 Praha 3
Editor - Joachim Dvok Foto na 1. stran
oblky - Karol Baron Sazba, design, cover a
produkce - Via Vestra Osvit a lito - Repro
Studio Danek s.r.o. Tisk - Tiskrny Vimperk a.s.
V Praze roku 1996 - 1. vydn

Nevm, pro to chce st. Vm ale, jak bys to ml st. Mla by ti

bt zima. Oknem, v nm je msto skla nataen jen siln igelit,
profukuje do pokoje, osvtlenho jedinou svkou, mraziv pach.
Unaven sed zachumlan v bund a ek. Je ti zko a nem co
dlat. Co v pln pesn je, kolik dn u netekla voda a nela
elektina. Od dubna 1992 nem prci. Ze tmy je slyet stelba a
tkn toulavch ps. Obas temn bouchne grant. Jinak je
ticho. ek. Povolaj t na frontu nebo bude muset kopat zkopy
v horch na Treskavici? Mysl na smrt, Vzdln, penze, knihy,
potn hodin i mluven - vechno je nanic. M nepetrit
strach. M pocit, e od tch ps venku t odliuje jen schopnost
zaplit svku. A pak, psi sv mrtv nepohbvaj - a to ty obas
mus. A urit maj vt vli k peit, ne ty. Ti a pl roku si
zaven v ghettu, kter z okolnch kopc osteluje i tvj bval
soused. Bval kamard. Pjovali jste si prachy a spali se stejnou
enskou. Nkdy se ti chce umt a asto se ti v noci zd o tom, jak
zabj ty, co za to mou. Se tak sm, e obasn milovn je
jako vkik v hrze. Vdycky potom ple. Hled dstojnost a
tvj ivot se ztrc v beznadji a ponen...
Tak bys to ml st. Bude mt pak anci tomu aspo trochu
porozumt. Ml bys uvit, e je to o tob. O tom, jak by ses
choval a peval ty. Nen to o hercch, kte v jedn televizn
inscenaci hrdinn zemou, aby druh den skotaili v poveden
komedii. Tady se zvrac doopravdy a umr jen jednou.
V teple prask postmoderni vanrny, po vydezinfi kovanch
televiznch zprvch a s hlavou naplnnou kecy politickch
srbk, nadench svoj provinciln eskost, tomu rozumt
nebude. Taky to me st jako kovbojku. Potom doufm, e ti
bude zle.

Jan Urban ( Sarajevo, leden 1995)

Ttovi, protoe jsem pochopil,

e ddova, jeho i moje vzpoura mly smysl.
Martinovi a Nad Blaeviovm za jejich dti.

SARAJEVO - ERVENEC 1995

t v Sarajevu nau lovka myslet na detaily. To, e vid na

kopce nebo do bark pes frontu, znamen pouze jedno -stejn tak,
s dalekohledem na puce jet lip, t od tamtud m e vidt
ostelova." Prvn lekce. Ped dvma lety jsem ji vnmal jako
brutln ern humor. Nikdy nebu na ulici sm. Vdycky se dr
za nkm a bu o troku opatrnj - ostatn okolo tebe jsou toti
pohodlnj ter. Vdycky pemlej tak, jako bys stl na druh
stran ty a musel vyhodnocovat ance do koho se stre f. A nikdy
nezapomnej, e krom ostelova t mohou zabt i granty. Ty
neukec." I tohle mete mt v hlav, kdy jdete na nvtvu k
rodin s dtmi.
Ulice oteven do protjch kopc, vzdlench pr set metr, je
pust. Viditelnost bez vady. Krme podl neudrovanch ke
lemujcch prav chodnk a potom, ve chvli kdy padest metr ped
nmi zane nkdo pebhat ulici, rychle pechz me do stnu dom
na druhou stranu. Ped nkolika dny jsme tady projdli autem a
pr minut pot vybuchly u silnice dva tk minometn granty.
Stepiny rozryly v asfaltu mlk krter do tvaru kvtiny. Je ticho a
ve vzduchu ctme kou ze zaplen hromady odpadk. Konen
zabome do vedlej ulice a meme si vydechnout. Sem z kopce
vidt nen. Fasdy dom jsou pokryt stepinami a v ulici nen
jedin zasklen okno. Krom przdnch ernch dr po bytech,
kter po bombardovn vyhoely, se vude do ulic dvaj jen
prsvitn plastikov flie. Obyejn sarajevsk ulice. Na dvee se
klepe, zvonky nefunguj. Elektina tu naposledy la ped osmi dny.
Proudu jen tak, aby to uthlo malou praku, vai nebo ehliku.
Dvee otevr dvanctilet Nina a s ulinickm smvem ns zve
plynulou etinou dl.

Nevzeta Stevanoviov odela s dtmi ze Sarajeva v dvaadevadestm, pr msc po zatku oblhn msta. U jsem nemohla
dl. Nebylo jdlo, voda, elektina, plyn. Nebylo nic, jenom obrovsk
strach. Dragan, mj mu, byl jako vojensk doktor na front. Vichni
jsme naivn pesvdovali jeden dru hho, e ta nesmysln vlka
mus za pr msc skonit. Zdlo se, e bude bezpenj pekat tu
dobu venku."
Sedme v obvacm pokoji, pijeme silnou sladkou bosenskou kvu
a mluvme bosensko-esky. Kdy s ttou Draganem ko-brtneme o
njak vraz, pome Nina. Jej etina je skoro per fektn. O ti roky
mlad Ena tie poslouch.
Ve vlce nikdy nevte, co se stane pt minutu, ale muste se s
tm nauit t. A pak pijde njak malikost, a u to nejde. Seberete
to nejnutnj a uteete. Pokud mte anci." Tehdy jim velk stepina
dlosteleckho grantu proletla prostedkem dtskho pokoje a
tsn minula desetiletou Ninu. Mlad Ena sedla u mmy na kln o
pr metr dl.
Nina s trochou pchy ukazuje stapat kousek tk ocele:
Nestaila jsem mt strach. Jenom jsem tam stla a dvala se na dru v
knihovn. Bt jsem se zaala a pozdji, kdy mi dolo, e ns to
mohlo zabt." Nsledoval koloto povolen, evakuan konvoje, nervy,
strach ze srbskch silninch kontrol, autobusy a nakonec Praha a
uprchlick tbor v Doksech.
Ze veho nejdve piel pocit obrovsk levy. Ale za pr msc
nm zaalo dochzet, e to nen na krtkou dobu. Holky zaaly chodit
v Doksech do koly a naly si kamardky. Marn jsem se snaila
dostat Dragana ze Sarajeva. Armda ho jako vojenskho chirurga
nechtla pustit. A tak jsem se po dvou le tech s dtmi vrtila dom.
Osm se ns tehdy v Doksech rozhod lo jt nazpt. Vm, e nkte ei
to povaovali za blznovstv a mon i za nevdk, ale my jsme to
prost museli udlat."
Situace v Sarajevu se tehdy zlepovala," pokrauje Dragan. Vili
jsme, e se to u nezhor. Kolem msta bylo jaks taks pm a
est msc to vypadalo, e se vechno zlepuje. Sko

ro denn jsme mli plyn, vodu, elektinu a pr tdn dokonce jezdily

tramvaje."
Kdy jsme se vrtily," k Nina, chodily jsme do koly kad
den a dostvaly i svainy. Nai m jednou dokonce pustili samotnou
na prochzku do msta. la jsem po hlavn td a pln na konec.
Vude byla spousta lid. Te nemohu ani ped dm."
e se vci zase mn k hormu, jsem pochopila ve kole. Nejdve
jsme pili o svainy. Potom jsme mohli chodit do koly jenom kad
druh den. Potom kad tet. Potom jednou za tden a nakonec
jednou za msc. Te u nechodme vbec, protoe v thle sti msta
je to pli nebezpen. Za Enou aspo nkdy pijde pan uitelka,
ale m mus uit rodie. Kdy nechodm do koly msc, tak je to
legrace. Ale kdy je to dle, a nesmm vyjt ani ped dm, je to nuda.
A navc mme pod strach o ttu, jestli se vrt ze sluby."
Za dva roky jsem tady byl vc ne desetkrt. Mon, e pat nctkrt.
Nevm, nepotm to. Pomhal jsem vozit humanitrn pomoc, jako
novin jsem poslal reporte a zprvy pro noviny a do televize,
pednel jsem tady na univerzit. Sarajevo je pro m stedem svta.
Jeho svdomm a budoucnost. Lid v nm se mi mn ped oima a
nkte umraj. Nkdy u na znm adrese nikoho nenajdu a soused
si jen povzdechnou, e odeel a nikdo nev kam. Poprv slym
beznadj. Msto u nem d n zsoby," ekl mi starosta Sarajeva
Tarik Kupusovi. Ptina domcnost ije ze dne na den. Pokud se
nepoda prolomit blo-kdu do zimy, nepeijeme ji."
Minutu potom, co jsme dorazili do redakce Oslobodenje, se jeden z
novin dozvdl, e jeho ena zemela na nsledky zrann, kter
utrpla veer pedtm. ena reisra Gradimira Gojera zemela po
vbuchu grantu sedm dn ped nam roz hovorem. Tden po naem
odjezdu zranila stepina Aidu z Ra dia Zid. Schzeli jsme se v idu
kad veer s kamardy a Aida vaila kvu.

Pipad mn, e ten nahoe sed se seznamem lid ze Saraje va a

jenom si odkrtv," pokrauje Dragan. Na zatku vlky jsem si
schovval vyoperovan stepiny a kulky jako suvenr. Kdy jsem
toho ml kbl, vyhodil jsem to. Tohle msto je lpe organizovan,
ne kdykoliv pedtm. Lid u ale po tech a pl letech nemohou
psychicky dl. Obklen musme prorazit, jinak zememe." Mal
Ena nehnut poslouch a najednou se obrac k mamince. Nevzeta se
nadechla, jako by chtla nco ci, ale do ei j sko Nina: Ped
tdnem tady blzko vyskoil njak lovk z patnctho patra. U to
nemohl vydret. Znali jsme ho od vidn."
Dragan se nakln nad stolek. Lid jsou hrozn unaveni. Dok toi
a lkask personl ze vech nejvc. Ve sttn nemocnici zstali
pouze tyi ortopdov a dva veobecn chirurgov. Doktor Naka
nkolik tdn z nemocnice neodchz vbec. Je den slou a druh
sp. A potom se prohod. V ervnu jsme mli skoro tyi sta
zrannch mezi civilnm obyvatelstvem a k tomu jet rann z
fronty. Doke si nkdo pedstavit, jak pracuje me? Pro lidsk
organismus je to hrozn vyerpvajc a na ns vech je to znt.
Nedvno jedna star sestra rno ulehla s jed noduchm zpalem plic
a bhem noci zemela. Jej organismus neml slu rvt se dl."
Je to zejm nejhor situace za celou vlku. ada koleg u to
nevydrela a odela. Navc sarajevt lkai musej nahra zovat
kolegy i v jinch stech Bosny, protoe tam odsud se od chz snz.
Nedvno Karadiovci sestelili vrtulnk, kter se pokouel dostat
do Gorade dva lkae. Pilot byl zabit a lkai jsou v zajet. Je ns
stle mn a mn. Ale neberte to jako stes ky. Pouze nm dlouho
trvalo, ne jsme pochopili, e ns v tom Zpad nech. A e budeme
mt jen to, co si vybojujeme sami."
Zvenku dolhaj osaml vbuchy grant a z kopc je slyet
rapotn kulometu. O pr hodin pozdji vyjdme z msta na ho ru
Igman. Je klid, ale pesto pro jistotu pijmme nabdku absol vovat
prvn - nejnebezpenj - st stoupn v neprsteln

toyot. Pes nkolik centimetr siln pancov skla sleduji, jak

kulky vztekle vyrej kousky hlny z protjho srzu a na zkou
horskou cestu, lemovanou ohoelmi vraky aut, dopadaj ustelen
vtviky strom. Nae auto dostalo ti zsahy, natst z re, kter
ho nemohla pokodit. V sedle s ndhernm vhle dem na letit a
znanou st Sarajeva jsme vystoupili a a do noci ekali na dal
auto, kter ns mlo vyzvednout. Veer o-stelovn msta zeslilo.
Sedli jsme u devnho psteku a naslouchali vbuchm z dol.
Snail

jsem

se

pepsat

rozhovor

Karimem

Zaimoviem,

nejznmjm mladm umleckm kritikem v Sarajevu. O nkolik

dn pozdji mu v mozku uvzla miniaturn stepina minometnho
grantu. Pi to jako pn, aby se uzdravil. Mon, e je to i
rozlouen. V z se sem vrtm. Nkdo se odsthuje, nkdo bude
na front a ten, co tam nahoe sed se seznamem lid ze Sarajeva, si
zase odkrtne pr jmen.
[zkrcen verze in lden, srpen 1995]
Sarajevo - Dobrinja

POSLEDN ROZHOVOR S KARIMEM

Prvn lnky o comics a o fi lmu jsem publikoval u roku 1984, kdy

mn jet nebylo trnct let. Postupn jsem zaal pracovat pro vce
ne ticet novin a asopis po cel Jugoslvii. V thle redakci jsem
zanal, kdy to jet patilo Socialistickmu sva zu mldee a asopis
se jmenoval Hae dny. Byl to dobr asopis, uvolnn atmosfra a
dn propaganda. U tehdy jsme psali velmi oteven. Ze star
party, kter z toho potom udlala BH Dani, zstal jenom fredaktor
Senad a j. Vichni ostatn ze Sarajeva odeli. Na jejich msta vak
pichzej nov a vtinou velmi mlad lid. A tak pokraujeme.
Chceme bt co nejble te nm a prezentovat nejrznj nzory.
Dlat tenhle asopis m stejn smysl a vznam, jako zstat v
Sarajevu. Mj pbh je podobn vem, kdo v bval Jugoslvii
zstali na stran nezvislch. Stejn osudy najdete v sarajevskm
Radiu Zid, v chorvatskm Feral Tribune, stejn jako u pr novin a
fi lma v Blehrad. U vech tch lenc, kte si stle jet mysl, e
m smysl pst a o nco se pokouet. Snam se pst o vem, co se dje
mimo vlku, ale vechno v naem ivot je s n tak propojeno...
Zmizelo odsud tolik lid, e to zmnilo duch msta i jeho kul turu.
Zhorila se i univerzita. Skoro vichni m profesoi, kte pedneli
svtovou literaturu, odeli. Jeden z nich, svtov kapacita na Danta,
dnes dl v Pai pidavae na stavb. Mon, e tady zbylo kolem
pti set lid schopnch reagovat na intelektuln asopis. Ped vlkou
jich bylo desetkrt vc. Napsal jsem te dlouh kritick esej o
sarajevskch intelektulech - o tom, jak hodn mluv a hodn cestuj,
pouvaj velk slova jako postmoderna" a civilizace", a e skuten
a pedevm dobr produkce je pitom mlo. Trochu mi to pipomn

hran na divadle. Pst nezvisle znamen v tomhle mst vel k tlak, i

kdy je to s vjimkou Slovinska nejsvobodnj msto v cel bval
Jugoslvii. Jeden den pe o liberlnch hodno tch a druh den
me bhat po kopcch s fl intou v ruce a st let. Kad dva msce
dostvm povolvac rozkaz do armdy a musm vysvtlovat a shnt
vemon potvrzen."
Sedli jsme v mal pzemn fredaktorn, pili silnou slad kou
kvu a drbali lidi a svt. Karim se uvelebil na Senadov id li za
fredaktorskm stolem pod oknem a trpce komentoval zbablost
mezinrodnho spoleenstv. Byl ervenec a vci vy padaly zle.
Skonili jsme u vtip.
Druhho srpna ho pobl prezidentskho palce zashla do hlavy
stepina z grantu. Zemel tinctho srpna, ani se pro bral z
bezvdom. Kamardi zkoueli vechno, ale nepomohlo nic. Zemel

Karim Zaimovi
ve tyiadvaceti, nabit plny, vlastn jenom pr tdn ped koncem.
Dostal jsem se zptky a v z, kdy byla

ve

vzduchu

ctit

jaksi

nadje.

Nad

Sarajevem

valy

sthac

bombardry NATO a obas zadunl vzdlen vbuch bomby, kter

poprv dopadala na ty, kdo doposud beztrestn niili msto.
Prochzel jsem Karimovu posledn kiovatku, na n u nikdo
nemohl stlet, a zkouel neplst nhody se spravedlnos t. Nkdo se
mn pokouel ukzat, kde pesn vybuchl ten gra nt, ale j o to
nestl. Je to jedno. Konec je konec. Seit s comic sy Kji Saudka,
kter jsem ml od ervence pro nj objednan, jsem zahodil.
Vude

po

mst

visely

plakty

Karimovm

rozesmtm

obliejem, ktermi kamardi zvali na Hommage, pipravenou v

Komornm divadle. Rodim jsem pivezl nkolik jeho foto grafi ,
kter v ervenci pi rozhovoru udlal Lubo Kotek. Kari-mova
estnctilet sestra nastoupila na jeho msto do redakce BH Dani. Na
tryzn se mluvilo, kouilo a breelo, z magnetofonu el zznam jeho
posledn non rozhlasov show, vyslan den ped smrt.

Mehmed Zaimovi

S Adim si spolen utahovali ze snob, poutli swing a d lali si

legraci z poslucha, kte do poadu telefonovali. Dlou-hn Adi
sedl za stolem, na hlav ernou baseballovou epici a zadrhnutm
hlasem se pokouel rozlouit: Konili jsme vdyc ky po policejn
hodin a tak jsme vtinou pespvali na matra cch v rdiu. Nebo
jsme proklouzli tmou a mli pocit, e msto pat jenom nm.
Spdali

jsme

plny

na

pt

Karim

ml

pokad

njak

pekvapen i pro m. Kolikrt jsme vymysleli pln ptkoviny,

naivo je vn probrali do teru a ekali, kdo z poslucha na to
sko a zatelefonuje do studia. Byla to nd hera, protoe jsme nkdy
ani my sami nedokzali odhadnout, jestli na to skoil a nebo
geniln hraje a nahrv nm na sme.
Pod ekm, e zazvon telefon a Karim se na druhm konci zane
chechtat, e jsme mu na ten fr se smrt vichni tak lehce skoili..."

OTEC
ijeme nejvy okamiky lidsk civilizace. Je okem projt od
dobra ke zlu. To u mme za sebou. Ale zpten cesta od zla k dobru
bude stejn okujc. Tohle nen vlka, je to tak neci vilizovan, e
ani nevme, jak tomu dt jmno. M to kosmick rozmr zla,
tocho na lidstv i lidstvo obecn. Meme mluvit o bolesti a
strdn jednotlivce, ale tohle je mnohem vc.
Jsme nrod, kter nezn nenvist. Jsme jenom v oku. Pro m zde,
v Sarajevu, dnes ij nejlep lid na svt. Kdy padne do msta
grant, lid to zametou, vysejou trvu a zasad tam kvtiny.
Co to je za zemi, kde lid kladou kvty, kdy padaj granty?
Kandinski kdysi ekl, e umn neme vysvtlit nejkrsnj vci.

M rodina je ze Sarajeva. N ivot je tady. Mm ptele, l kae,

kter mi ekl, e nikdy pedtm, za celch ptadvacet let jeho praxe,
k nmu pacienti nechodili tak ist a nastrojen. Do zrli jsme jako
lid, jako kultura i jako nrod. Jsme pipraveni potkat se s Bohem."
Tohle je st rozhovoru, kter jsme s malem Mehmedem
Zaimoviem nateli v ervenci 1995 v jeho krsnm byt na ulici
Krle Tomislava. Bylo to hnusn obdob, pln smrti a zou falstv nad
nemohoucnost

svta

neptomnost

spravedlnos ti.

Pokus

bosensk armdy o proraen blokdy Sarajeva sou asnm tokem

zvenku a zevnit ztroskotal. Do msta poprv dopadlo nkolik
upravench leteckch bomb, pohnnch ra ketovmi motory. Ve
vchodn Bosn se schylovalo k srebrenic-k tragdii. Mehmed ml
pesto vru v podek vc. Byl pyn na syna Karima a dceru Lajlu,
ml rd svoji enu, kter ho tolik podporovala, a svoje umn.
Potom Karim zemel a on mi ekl: Nkde hluboko m kad lovk
cel ivot pipraven prostor pro bolest a smutek ze ztrty rodi.
Cel ivot vme, e zemou ped nmi, vd to i oni, a vichni se
tomu podizujeme. Jsme na to pipraveni. Nikdo z ns ale nen
pipraven na smrt dt. Je to jako generln zkouka na vlastn
smrt."

LOVK LOVKU
Budu pst o muen. Fyzickm a myslnm muen jedn lid sk
bytosti

druhou

lidskou

bytost.

Nette

to,

pokud

skuten

nechcete. Je to zznam nepochopitelnch a hnusnch vc, kte rch

jsme jako lid schopni. Neodmtejte tuhle mylenku. Pokud mte
odvahu tuhle kapitolu st, prosm vs o dv vci. Pem lejte o
tom. A potom si zkuste pedstavit, aspo na chvli, e jste to vy, kdo
peil a vydv svdectv.

Jmna a nrodnosti pro tuto chvli nehraj roli. Jde o lov ka.
Vtina daj je ovena z jinch zdroj. Svdectv byla ui nna
dobrovoln a jsou edn podchycena. Stalo se na zem Bosny a
Hercegoviny v letech 1992-1994. Ecce homo.
Najednou auto zastavilo. Ns dv [uvedena jmna] vythli ven.
Stly jsme na velk betonov ploe tbora v Omarska. Leely tam v
adch stovky lid, mon tisc, vichni tv k zemi a s rukama za
hlavou. Bylo dsiv ticho. Hrozn jsem se bla a chtla jsem umt.
Ale jenom nm ukzali, abychom si lehly na konec ady. Beze slova,
jenom ukzali. Beton byl rozplen od slunce. Pamatuji si, jak m
tpaly dlan, kdy jsem si lehla. Nevm, jak dlouho jsme tam byly.
Pak vybrali tinct en a zaveli ns do cely, kde dve byla
kuchyn. Byly jsme nejbl domku, ktermu strn kali Bl dm
nebo Titograd. Ve dne i v noci jsme odtamtud slyely dsiv len
hlasy, skeky a pl muench. Z tch, co tam chodili muit, si
pamatuji... [uvedena jmna a pezdvky sedmi strnch]. V noci to bylo
nejhor. Bylo to nesnesiteln a dodnes to vidm. Denn tam zabili
nebo umuili mnoho lid. Rno nahzeli mrtv i polomrtv na pole,
a nikdo jim nesml pomoci. Nkte umrali nkolik dn. Byla jsem
tam 47 dn a za tu dobu m zbili asi ticetkrt. Nkdy to byla vlast n leva, protoe m vlastn bolest m - lkaku - aspo na chv li
udlala bezcitnou k bolesti jinch, kterou jsem jinak vnma la velmi
siln. Jednou m muili sedm dn bez pestvky. Kdy tbor
rozpoutli, z jedencti tisc ns pr peilo dva tisce tyi sta
osmdest.
M tyi znm profesory [uvedena jmna] muili celou noc a
potom je pohodili na tom poli. Nikdo jim nesml pomoci. Str n
tancovali a hzeli do tch lecch noe. Soutili, kdo se lip tref
do jet ivho lovka.
V cele se mnou byla ptapadestilet pan [uvedeno jmno a
bydlit]. asto ji muili a znsilovali. Naposledy se vrtila s
popleninami od cigaret po celm tle. Ruku mla rozznutou

noem. Mla vysokou horeku a za pr dn zemela. Vidla je t,

jak umral jej manel [uvedeno jmno]. Ped hlavn budovou mu
rno jeden z vojk, men, stednho vku v maskovac uniform,
noem pomalu, pltek po pltku, uezal ruku. Kolem nj stli
ostatn vojci a dvali se [uvedeno jmno jednoho z nich]. Obas se
smli. Vidlo to hodn lid. Potom ho hodili na pole. Umral sedm
dn.
Ze stejn vesnice pochzela i jej ptadvacetilet sousedka
[uvedeno jmno a bydlit]. Jednou ji hrozn zbili, protoe se br nila,
kdy ji znsilovali. Za trest ji tam nechali nkolik dn a opakovan
ji znsilnili jeden za druhm [uvedena jmna a pezdvky strnch,
kte se toho astnili]. Udlali z toho brutln show a vodili tam i
vzn, aby se museli dvat. Nakonec nkolik vz donutili, byli
mezi nimi i star mui, aby ji znsilnili tak. Brutln a sadisticky
byla znsilnna vc ne stokrt. Po vti nu asu zstvala v
bezvdom. Nakonec upadla do komatu a bhem nkolika dn
zemela.
Prvn vslech, jet mimo tbor, trval tyiadvacet hodin. Zaalo
to nesmyslnmi obvinnmi, po nich pily urky, bit, dokonce i
kousn.

Vyslchala

prvnick,

[uvedeno

jmno

ms/o

zamstnn], se kterou jsme se ped vlkou pln normln znaly."

Svdectv je edn dokument. Jsou v nm jmna a pezdvky,
nzvy mst, asov uren. U vtiny je erven teka, kter oznauje
daje, vyskytujc se ve svdectv vce osob. Druhmu svdkovi je
edest

dva

let,

vysokokolsk

vzdln

p sobil

jako

stedokolsk profesor.
Dvactho kvtna obklili vojci trh. Vypadali velice ne upraven, spe jako banda opilc ne vojk. Nkte mli jen pl
vojensk uniformy a zbytek

civiln

aty. Vem prodvajcm

neSrbm sebrali penze. Ty, kte je odmtli vydat, brutln nahnali

ke zdi a nutili vykikovat hesla oslavujc Miloevie. Pak je stejn
postleli.

V pl dvanct v noci jsme nkde ze sousedstv otevenmi okny

uslyeli len kik dvou dvek. Tati, pomoc, mami, po moc,
pomoc!" A potom pr vstel. Druh den jsme se dozv dli, e ti
ozbrojenci znsilnili dv dvky, dvanct a tinct let, a zabili jejich
otce. [Poznmka v zvorce sue konstatuje, e lato konkrtn informace
nen doloena dalmi vpovmi.]
Zatkli m, kdy jsem el po ulici. Nasadili mi elzka a od vezli
dom. Udlali domovn prohldku a [uvedeno jmno], jeho jsem
znal od vidn, pitom sebral 5 700 marek, kter jsme mli schovan
pod kobercem. Jin vojk m kopl do holenn kosti a do bicha.
Odvezli m na ndra a zaveli do mstnosti, kte r mla zdi
postkan a zamazan od krve. Tam m muili asi pt a patnct
minut. Pak m odvezli na policejn stanici [uvedena jmna policist a
pomaha]. Kdy zaali stavt mue ke zdi, vythl m jeden
policista z ady a odvedl jinam. Neznm ho a nevm, co se stalo s
tmi, kte u zdi zstali. Za ti dny m pevezli do zemdlskho
kombintu [uvedeno mislo]. Na hromadch tam leel postlen
dobytek. Skonil jsem v autodln [uvedeno mislo] v montnm
kanle, irokm osmdest centimet r a dlouhm asi padest metr.
Bylo ns v nm padest nebo edest. Zstal jsem tam estnct dn.
Na den jsme dostvali kousek suchho chleba a hrnek vody.
Nemohli jsme si ani sednout nebo dojt na zchod. Zachrnil m
mj bval k [uvedeno jmno], kter ml uniformu a byl ozbrojen
stejn, jako ti, co ns vznili. Vythl m z kanlu, objal m a ekl:
Nedovolm, aby vs zabili. To sp pozabjm j je." Pes protesty
ostatnch vojk m naloil do auta a odvezl. Vydil potebn
povolen a nakonec m dovezl vlastnm autem na bezpen msto,
odkud jsem mohl odcestovat [uvedeno mso]."
Tet svdkyni je sedmnct let. Bylo j patnct, kdy ji v kvt nu
1992 na cest za rodii pi vjezdu z msta zastavila v aut vojensk
hldka. Vezl ji soused - peka [uvedeno jmno a bydlit]. Vojci, bylo
jich pt nebo est, mli na hlavch kukly a byli

v maskovanch uniformch. Jednoho z nich poznala po hlase. Vojci

idie z vozu vythli a pivzali za ruce k telefonnmu sloupu. Po
nkolika minutch muen ho jeden z nich polil ben znem a zaplil.
Musela pihlet a do konce. Dostala ok a tak ji vojk, kterho
poznala, naloil do jinho auta a odvezl do vesnice, kde bydlela jej
babika [uvedeno mislo]. Po nkolika dnech je soused - Srbov upozornili, e dostali varovn od syna, kter byl odveden do armdy,
e maj za kol etnicky tu to vesnici oistit. Na tku byli chyceni a
odvezeni do tbora [uvedeno jmno].
Vedli ns se svzanma rukama do velk stodoly. Vedle n byla ke
plotu pipoutna pan a pod n, aby na nj nemohla doshnout, leelo
malink miminko. Pilo devt vojk v kuk lch. Jeden si ji hned na
zatku sundal. Byl to S. z vedlej vesnice [uvedeno jmno, vk a
bydlit]. On a pr dalch se nm v nkolika ppadech snailo
pomoci. Po tech mscch pilo pes dvacet novch vojk, vtinou
stednho vku. Vyvedli vechny ped stodolu, oddlili mue a nutili
je vykikovat, e miluj Miloevie a Karadie. Potom je zaali muit
a zabjet. Odpoledne odeli a za dva dny pila nov skupina vojk v
kuklch. Vyvedli ns ven, postavili do ady a nkter eny znsilnili
[uvedena jmna]. Asi tyi zstali opodl bez masek a mezi nimi i S.
Nkte vojci kradli enm nunice a prsteny. Obas jim prstenk
nebo ui se perkem rovnou uzli. Je den vytrhl en pobl m z
nru mal dt a zaal mu uezvat prstky na ruce. Dal dva ji
dreli. Kieli, e jestli vyd jenom hlsek, tak ji znsiln a zabij.
Omdlela.
J jsem zaala v oku jeet, ale sousedka v ad mi okami t zacpala
pusu. Dva vojci pak zaali noem ezat do tve t omdlel maminky,
fackovali ji, a kdy se probrala, tak ji prvn znsilnil. Kolem m
znsilnili jet nkolik en. Pak jeden zaal bt i m. Pibhl S. a
hlasit kiel: Vemte si radi m!". Jet jsem vidla, jak ho mlt a
potom jsem omdlela. Probrala jsem se v aut. S. m vezl do nemocnice
[uvedeno msto].

Oetovali m tyi dny a potom m doktoi posadili do au tobusu

jedoucho do Mostaru. Autobus za frontou zastavili vo jci chorvatsk
HVO. Chtli po cestujcch, aby jim odevzdali vechny valuty a zlat
perky. Jeden z nich m zbil, protoe jsem nemla doklady a nevil,
e jsem tak Chorvatka."
tvrt svdkyn je matkou dvou dt a je j dvacet pt let.
Poznmka na spise oznamuje, e chce svdit i u soudu.
Tictho kvtna pijeli do vesnice vojci v uniformch. Vt ina
mu a nkter eny utekli do lesa. Velitel zaal vyhroo vat
znsilnnm matce s malm dttem, pokud se mui nevr t z lesa.
Bylo mu asi tyicet let a byl vysok postavy [uveden popis uniformy].
Kdy se st mu vzdala, shromdili ns pak vechny u koly. eny
a dti dostaly rozkaz jt pry a neotet se. Slyela jsem stelbu a
vkiky mu, kter zabjeli. Matku, je bela zptky, aby se
pomodlila u mrtvho syna, surov zbili. Nsledujc den hodili do
vesnice dva granty. Druhho ervna pili do vesnice znovu a zabili
est mu [uvedena jmna]. Prvnho [uvedeno jmno] pivzali za auto a
ivho thli po trku do vedlej vesnice a zptky, tedy est
kilometr. Zbyly z nj jenom krvav cry. Vojci mli kukly a ern
koen rukavice bez prst. Potom prohledvali domy a zabjeli lidi,
kte se tam schovvali. Nkter ped tm jet muili. tyi eny
byly upleny v jednom dom [uvedena jmna a msto; dle uvedeno devt
jmen ozbrojenc, z okolnch vesnic, kter svdkyn poznala]. Ns nenali.
Vrtili jsme se do vesnice za devt dn, abychom pohbili mrtv.
Ale za chvli ns obklili vojci, kte tam pijeli s bul dozerem
udlat to sam. Mezi nimi byl i syn uitele [uvedeno jmno]. eny
zaveli do jednoho domu; vyhroovali nm zn silnnm a muenm.
Vude byl nesnesiteln zpach hnijcch mrtvol. Mue donutili, aby
nahzeli zbytky tl na ti hromady a potom je zahrabali buldozerem.
To msto je uprosted vesnice, asi deset metr od domu [uvedeno
jmno majitele]. Vidli jsme

to. Kdy je zahrnovali, stly u toho dv eny ze sousedn vesnice

[uuedena jmna a misto]. Dvaly se na to a smly se. Jedna z nich mla
vedle sv dva syny, tinct a patnct let. Oba mli pes rameno puky
a na opascch zastren run granty. Vichni se smli." [Uveden
seznam dvaceti sedmi jmen obti masakru. Byl mezi nimi i syn svdkyn.]
Stovky a tisce pbh o nevylitelnm smutku. Nikdo jim
nevysvtl, jak je to mon, e mu i jet chlapec, kterho matka
porodila v bolesti a bezbrannho, vzthne ruku na jinou matku. A e
se objev ena, kter se tomu bude smt. Do konce svch dn se s tm
nevyrovnaj a budou se snait zapomenout. Budou utkat a prohrvat,
a vechno, co se odv dlat, tm bu de poznamenno. Jejich dti
ponesou jejich bolest dl. Vichni jsou stejn. Jen jmna a nrodnost
se li. V konenm soutu na tom nezle. Lidsk bolest m jet
mn podob, ne je krevnch skupin lidsk krve. Existuje jenom
omezen poet zpsob, ktermi je mon muit lovka, a jenom
velmi mlo zpsob, jak na to reagovat. Ecce homo.
Jsem Srb a cel moje rodina je srbsk. U po nkolik gene rac
ijeme v Sarajevu. Zstali jsme tady, i kdy jugoslvsk armda a
Karadiovci obklili msto. Jsou to faisti a j s ni mi nechci mt nic
spolenho. Dti si pes rok nemohly hrt na dvorku. Bly se a j
taky. Brzy nm lid zaali pedhazovat, e jsme Srbov. Mli jsme
jet m jdla ne ostatn a z humani trnch dodvek jsme
nedostvali skoro nic. Kdyby nm nepomohl soused, Muslim, tak
nevm. Ujala se ns idovsk obec a dti se tam mohly jednou denn
najst. Pak m chytli vojci velitele Caca, kter ml na zatku vlky
neomezenou moc. Byl to gangster, kter ovldal ern trh a hrozn
nenvidl Srby. k se, e jich nechal ve mst zabt ke tem
tiscm. Nkolik msc jsem musel v prvn linii kopat zkopy.
Netuil jsem, jestli peiju pt hodiny. Kdy piel k moci
Silajdi,

Sarajevo, rozdlen msto - ze Pink Floyd"

zastelili Caca na tku z vzen. Nevm, co budu dlat. Nemm kam
jt. Sarajevo pro m navdy zstane hrozn smutnm ms tem."
Mluvme o jinch obtech jinch nrod a jinch vlek. Popjme
kvu a jeho ena zavr okna, vystraen, aby ns ze dvora nkdo
neslyel. Mluvme o nadji, kterou pedstavuje jeho soused a lid z
idovsk obce, stejn jako S., jeho zbili, kdy nechtl nechat zabt
lovka, kterho znal.
V Sarajevu se celch osm tdn nestl. Dokonce jezd tram vaj.
Jedna linka a bezplatn. Dvanct minut z konen na ko nenou,
kad den do pti odpoledne. Z konen Skenderija, pobl
prezidentskho palce ve stedu msta, je to na frontu vzdunou
arou pl kilometru. Prakticky po celou cestu jsou z tramvaje vidt
srbsk pozice, nkde dokonce pr destek metr od kolej. Myslm
na to, kdy si jdu prohldnout slavnost n oteven Most bratrstv a
jednoty do Srby ovldan tvrti Grbavica. Pr to znamen oteven
msta a povolen volnho pohybu osob. Ped mscem mi nmstek
ruskho ministra

zahrani Vitalij urkin na druh stran msta ekl: Srbsk strana

mluv ji dlouho o tom, e je pro svobodn pohyb o-byvatelstva do
msta i z msta, pouze d zruky, e takov pohyb nebude zneuit
k pohybu ozbrojench osob." O tyi td ny pozdji vypad svobodn
pohyb osob takto: Povolen k pechodu mostu mus dajcmu
povolit ob strany pedem. O povolen mohou dat jenom mui nad
edest let a eny nad padest pt let vku. Mladm enm se
povoluje nvtva jenom bez doprovodu dt. Kad osoba, kter
pejde na srbskou stranu, dostane pidlenho policistu, kter ji
doprovz po celou dobu nvtvy a je ptomen u veho, co osoba
dl a k. Nvtvn doba je od devti do patncti hodin.
Na stran jedn most hldaj Francouzi a bosensk armda a na
stran druh rut vsadki a jednotka bosenskch Srb. Dvm se
pes most a vedle m plesk francouzsk erveno--modro-bl prapor.
Na druh stran se tepotaj prapory srbsk a rusk. Taky erven,
modr a bl, jenom naleato. Nerozezn je od sebe. Dval jsem se
na tabuli za mostem, kter hls, e je tam od nynjka Nov
Sarajevo a myslel na bolest obt a prolhanost velk politiky. Pr je
to mr. Nen! Je to jen ticho z bolesti. Nov berlnsk ze.
Koncentrk, do kterho pestali stlet, ale kter nepestal bt
koncentrkem.
Ecce homo.
[in Lidov noviny, jen 1994]

VLDO
Vldo jezdil od zatku vlky jako idi UNICEF. Vtinou v
neprsteln bl toyot s nhonem na vechna tyi kola, ale kdy
bylo poteba, sednul do nkladnho bedfordu a roz

vel zsilky humanitrn pomoci, tahal bedny a balky a ne otravoval nikoho historkami o vlastn statenosti. Bylo mu ko lem
tyiceti, krk ml jako zpasnk, spoustu svtle hndch vlas a
vn usmvav oi za modernmi brlemi s kovo vou obroukou.
Kdysi byl jugoslvskm ampinem ve stelb z kulovnice. Bydlel
na Grbavici se enou a dvma malmi dt mi. Kdy zaala vlka, dal
vem jasn najevo, e s n nechce nic mt. Neodeel, jako spousta
ostatnch. Jezdil pro UNICEF a mys lel si, e ho nechaj bt.
Nkolikrt mu z obou stran nabdli, aby se stal jejich ostelovaem.
Pokad odmtl. kal jsem jim, e o stlen vm a pli. A e
nechci bt na dn stran." Pro jistotu nechal rodinu na Grbavici a
pespval v kanceli ve mst. Po jednom takovm rozhovoru se mu
dostalo draznho upozornn, aby si dal pozor - a veer se
ostelovai z obou stran nkolikrt trefi li do okna obvacho pokoje
bytu, kde ila jeho rodina. Dozvdl se to a po nkolika dnech.
enu a dti pak nevidl skoro dva roky. Jeho kolegov z UNICEF tedy ti, kte mli ciz pasy a zvltn propustky - jim vozili pes
frontu balky s jdlem, penze a prkrt i magnetofonov psek.
V prosinci 1993 nm Ryan Grist z UNICEF nabdl, e ns tam
vezme - nco jako nadvhu k balku pro Vladovu enu. Bylo
pomrn klidno. U budovy telekomunikac PTT, nazvan i lid mi v
Sarajevu anglickou zkratkou ptt, jsme na hlavn td pejeli do
protismru a zrove do frontovho psma. Bylo sly et jednotliv
vstely a dvky, ale v bl opancovan toyot s velkm modrm
npisem UNICEF na vech stranch se lovk mohl ctit jaktak
bezpen. V prostednm pruhu stly na kolejch rozstlen a
ohoel tramvaje. Pomalu jsme projeli kolem zcenho oblho
vkovho domu pedvlen redakce Oslobodenje a Ryan jet vc
zpomalil pi vjezdu do zk ikany mezi protitankovmi ztarasy
pod dlninm njezdem. Ze zbradl nadjezdu nad nmi visely
velk

plachty,

napnut

zespodu

pivzanmi

pneumatikami.

Jednoduch, ale fungujc pro-tisnajpersk clony blokovaly vhled z

druh strany fronty na

rovinu za nmi. Tady byl i posledn bosensk check-point. Za

zatkou byla fronta a po sto metrech u srbsk check-point u letit.
Pes dv peliv kontroly francouzsk Cizineck le gie na obvodu
letit a dal srbsk check-point jsme se po nkolika kilometrech
jzdy dostali konen mezi okliv pane lky Grbavice. Pes frontu u
ky Miljacky je to sem sto pade st metr. Nm to trvalo pes pl
hodiny. Ryan zastavil toyotu mezi domy, aby na ni nebylo vidt od
fronty, je se nedaleko lmala do pravho hlu.
Pebhneme tmhle, mezi ty dva domy. Myslete na to, e se me
zat stlet jak ped nmi, tak i nalevo od ns."
Trochu jsme se rozestoupili a poslun peklusali ulici. Vla-dova
ena sedla ztrpen v pzemn kuchyni se svoj starou matkou a
chystala se za chvilku odejt. Dti pily z malho dvorku, kde si
hrly, zvdav na kadou nvtvu. Vypili jsme kvu, pln stejnou,
jako dv st metr od fronty na druh stra n. Zptky jsme vzali
dopis. Vechno bylo pln normln. Kdy jsme vyli ped dm,
vchzeli do rozbitho vku pes ulici dva mlad lid - tak kolem
ticeti let. Docela hledn pr. K uni formm bez epic mli nov bl
adidasky a pes rameno kad dv dlouh pouzdra. Ostelovai. Jestli
jsem se do t chvle nkdy ctil jako odvn novin, bylo to
naposled. Dostal m kontrast mezi jednou slunou unavenou pan a
pohlednou vra-ednickou samic v istch keckch.
Nkdy ve tyiadevadestm Vladovu enu zranil ostelova z
bosensk strany. Prvn informace byly patn. Na UNICEF dola
zprva, e je v nemocnici a nen na tom dobe. Prvn verze mluvila o
rozshlm zrann stepinou. Vldo utekl z pecpan kancele a stl
s mokrma oima u zbradl parkovit. el jsem za nm. Na chvilku
m pustil do svta sv bolesti. Mon to trochu pomohlo. Pozd
odpoledne udlali s Ryanem tu nej-neuvitelnj a nejhazardnj
bejkrnu, jakou kdo mohl vymyslet. Vzali nejlep neprstelnou
toyotu UNICEF, naloili ji balky s dtskou vivou pro zdravotn
stedisko v Grbavici a

s trochu upravenou" prkazkou drze projeli frontu. Mli obrov sk

tst. Vldo alespo na chvli vidl v nemocnici svou enu a mohl
se na vlastn oi pesvdit, e je na tom dobe. Je v tom vechno lska, kamardstv, drama i happy-end. Stejn dob e na to mohli oba
s Ryanem zavat. O pr msc pozdji se s pomoc UNICEF Vldo se
svou enou a dtmi setkal v Rijece. ij tam dodnes.

LETADLA
Leteck most do Sarajeva vozil zsoby, potentty a novine od 3.
ervence 1992 do 9. ledna 1996. Byl to zatm nejdel a nej-vt
leteck most v djinch. Pro kadho lovka v Sarajevu za tu dobu
pivezl asi pl tuny potravin a vc k peit. Celkem 160 677 tun
nklad a 12 951 let, kter zajiovali lid z vce ne dvaceti zem.
Odvezl ze Sarajeva pes 1100 zrannch. Dosti nkladn zleitost,
bez n by ale Sarajevo zemelo hlady. Do ervence 1993, kdy se po
zoufalm sil podailo prokopat pod letitm pes sedm set metr
dlouh tunlek pro p, to byla jedin monost jak dostvat do
obklenho msta jdlo a zsoby. Letadla startovala z Ancony v
Itlii a ze Zhebu a Splitu v Chorvatsku. Vojensk zsoby se nkdy
vozily

americkch

zkladen

Nmecku.

Tk

nkladn

herculesy naltaly nad pedmst Sarajeva v nkolika tisci metrech,

aby se vyhnuly ostelovn a potom strm, za pr destek vtein,
sklouzly pes Srby obsazen tvrti Ilidu a Butmir na pistn. Piloti
nmeck Luftwaff e, kterm bosent Srbov vn vyhroovali
sestelenm, to jet zpestovali krkolomnmi zatkami a skluzy po
kdle. Nkdo z toho ml vt strach ne ze sestelen a radji
pokal, aby mohl lett s nkm jinm. Letadlo zbuchlo na zem a
jet pi dojdn se zaala zvedat zadn nkladov vrata.

V okamiku, kdy zastavilo zadkem k rozstlen letitn budo v,

vyhnali vojci pasary klusem ven do uliky z pytl s ps kem.
Mezitm

dovnit

nkladovho

prostoru

zajdly

vidle

obrovskho vysokozdvinho vozku, kter nabral prvn uvoln nou

paletu s nkladem. Za nm u ekaly dal ti. Motory letad la se
nikdy nevypnaly. ev k nevydren. Vichni mli na uch
sluchtka a dorozumvali se rukama. Vichni, vetn idi vy sokozdvinch vozk, museli mt na sob neprsteln vesty se
zdvienm lmcem a modr kevlarov pilby. Vesty nut ka dho
chodit s rukama nepirozen od tla a nkdy to vypadalo, e po
letiti pobhaj party nemotornch brouk. Ve skutenosti byli
hrozn rychl. Museli vytrhnout pojistky a uvolnit velkou kovovou
paletu s nkladem upevnnm pevnou st. Dva vojci ji zatla na
kad stran a paleta lehounce kloue po nkolika adch vlek v
kovov podlaze k zadnm vratm. A hned za n dal. Za tyi a
sedm minut kad letadlo rolovalo zptky na start a za jzdy
sklplo hydraulicky ovldan zadn vrata. Dalch tinct tun
nkladu pro obklen msto nebo pro jed notky UNPROFOR.
Nkter posdky to za den otoily mezi An-conou a Sarajevem
tikrt. Nikdy se o nich moc nepsalo. 280 letadel bylo pi pistn
ostelovno. V srpnu 1992 byl italsk hercules, pln dek a suenho
mlka, sestelen raketou zem--vzduch a tyi lenov posdky
zahynuli. V lednu 1996 jsme jim pi slavnostnm ceremonilu na
zakonen leteckho mostu vnovali sotva deset vtein ticha.
kalo se tomu MAYBE AIRLINES, esky nco jako Leteck spolenost Mon poletme. Nkdy se neletlo kvli poas, protoe v
Sarajevu nebyla v a pistvalo se run, nkdy se neletlo kvli
ostelovn letit nebo letadel a nkdy kvli tm. Odpo v na
kadou otzku vdy zanala slovkem maybe" - mo n. V Ancon
a v Sarajevu si dokonce vojensk policie z legra ce vyrobila vlastn
raztka MAYBE AIRLINES a s radost razt kovala pasy a vojensk
knky vem, kdo o ten suvenr stli.
Nejradji a nejastji jsme ltali z Ancony. Mal provinn

letit tsn u moe se na tyicet dva msc zmnilo v chao ticky

vypadajc mezinrodn leteckou zkladnu, kde vtinou fungovalo
ve, krom italskch celnk. Obas ml lovk tst a dostal se
hned do prvnho letadla, a jindy musel ekat i nko lik dn.
Odbavovalo se pmo v hangru. Sedlo se na bglech a panovala
ptelsk atmosfra bince, kter nikdo nezneu val, protoe vem
lo o jedno. Pozdji se i sem doplazil duch byrokracie Spojench
nrod a odbavovn se pesthovalo do letitn haly. Dodnes si
pamatuji nepohodln modr plastikov sedadla, na kterch dav
novin a lid z humanitrnch organi zac prosedl cel dny, a se
zpoza dve z mlnho skla vy no hranat a na krtko sesthan
anglick vojensk policista a pete nkolik jmen z dlouhho
seznamu.

Pasov

kontrola

byla

velmi

zbn,

nebo

tady

rozhodovaly zvltn legitimace UNPROFOR. Mnohem hor byla

tvrd osobn prohldka a acovn zavazadel. Na vechno byl
pedpis. Ten nejnehumn-nj zakazoval vozit do Sarajeva vc ne
est dopis najednou. OSN to povaovalo za naruen blokdy
msta. Vozili jsme jich stovky a Anglian vtinou pivrali ob
oi. Jeden as jsme vak museli kadou oblku rozznout a oni
peliv, dopis za dopisem, prohleli, jestli se v nich nepasuje nco
nepovolenho. Mli spadeno hlavn na cigaretov paprky, kter jak tvrdili - se v Sarajevu pouvaly k vrob grant. Jednou jsem
ml dopis tolik, e jsem provihnul letadlo a musel na dal ekat
nkolik hodin. Nesmly se vozit ani penze, ale i to jsme sp n
poruovali.

Po

prohldce

si

vichni

zaali

navlkat

povinn

neprsteln vesty a nkdo z letadla si piel vyzvednout ces tujc.

Nklad na zda, pilbu na hlavu a klusem k letadlu. Na zatku
jsem z toho ml buen srdce.
Kad posdka byla jin. Anglianm nevadilo poas tolik co
jinm, protoe mli lep radary, na co byli jaksepat py n.
Zstvali neochvjn zdvoil a za letu si vn vaili aj. Kanaan
byli ivj a Amerian pak nejivj ze vech. Vichni byli
povriv.

Nejvt legrace byla kupodivu s Nmci. U bonch dvek,

ktermi se nastupovalo, stl zelen plechov sud, peliv pi pevnn k bonmu nosnku. V prohlubni hornho vka plavala v
nkolika centimetrech vody lut kachnika z uml hmoty. Kad
z nastupujcch vojk j shnul na erven zobk. Ser ant, kter
velel vemu a vem v nkladovm prostoru, ochot n vysvtlil, e
podle kachniky uruj, kdy je let klidn a kdy ne. Kdy vypadne
ze sudu, vme, e jsme v prvihu a pilot pak mus veer zaplatit
pr lahv. Tohle je nkladn letadlo a dlat akrobacii s tincti
tunami nkladu by nemuselo dopadnout dobe. Kachnika nm je
kontroluje." Ptm se pro jistotu, koli krt u vypadla. Smje se: Tak
jednou dvakrt za tden."
Stoupme nad moe a j pozoruji kachniku, jak bravurn zvld
turbulence. Serant je zptky a s laskavm smvem nm podv
padky. Chviliku jsem si myslel, e je to ert, ale potom jsem si ho
navlkl, a dkoval osudu, e jsem si kdysi dv no s padkem prkrt
skoil. Poletme pes jezera, kdybyste museli skoit do vody, tak se
z padku dostate co nejdv, aby ste mli as dostat se i z
neprsteln vesty. A potejte s tm, e venku je minus patnct."
tyi zbyl cestujc zstali bl jako stna. Po padesti minutch
letu

se

kabin

rozsvtila

erven

svtla,

serant

znovu

zkontroloval, jestli jsou vichni pipout ni, shl kachnice na

zobk a pipoutal se na sklpc sedaki vedle plechovho sudu.
Chvli se mi zdlo, e padme volnn pdem, ale letadlo sebou
smklo do strany a jet jednou ne opanou stranu. Vichni viseli
oima na kachn, kter na hran sudu poskakovala jako len. Bylo
mi zle od aludku a p! jsem si, aby to jakmkoliv zpsobem
skonilo. Pojednou jsme se narovnali, za okny se mihly siluety
rozstlench dom, leta dlo podrovnalo a sedlo na zem. Novinka
vedle m si pezk) padku rozepnala pln blmi rozklepanmi
prsty. Mla slzy na krajku.
Jet jeden let

mi

utkvl

pamti. Velk

rusk

antonot

UNPROFOR odvel do Zhebu vojky k vystdn, przdni

kontejnery a pr novin. Ne pistl v Sarajevu, zashlo ho

nkolik projektil ze samopalu a odlet byl odloen. Posdka
provedla podrobnou prohldku a po dvou hodinch jsme se mohli
odlepit od zem. Nkolik destek unavench lid natlae nch na
lavicch po stranch nkladovho prostoru usnulo. Ale jen na
chvli. Mechanik v odrbanch provanch montrkch a luxusn
koen

bund

piel

velkmi

kletmi

roubov kem

nejvtmu chumlu sp, zdvoile je probudil a posunul o kousek

dl, aby se dostal k panelm na boku letadla. Odmonto val kryt,
poloil ho stranou a snail se opravit njak agregt. Kdy
nepomohlo ani kladivo, zatvil se velmi znepokojen a odeel do
kabiny k pilotm. V tu chvli spali u jen nejvt otrlci. Za chvli
se vrtil a s rozhodnm vrazem vadnou vc, ze kter stkal olej a
ke kabin, vymontoval. Peel na druhou stranu letadla, rozsadil
cestujc, odrouboval dal panel a za pomoci klet, roubovku a
kladiva vymontoval podobnou soustku. Penesl ji nazptek k
prvnmu mstu a njakm zpsobem ji pidlal. Oba panely zavel
a odeel. Zdlo se, e hlavn starost ml, aby si tu krsnou koenou
bundu neupinil. A do Zhebu nikdo moc nemluvil.

PRVN PRO
Cesta pes Chorvatsko byla zdnliv dobrodrun a asi jsme se
ctili jako hrdinov a velc novini. V Karlovaci jsme u pum py
poprv navlkli neprsteln vesty. Projdli jsme horskou silnic
podl pobe, dost blzko fronty s krajinskmi Srby. Ms to,
abychom se podn vyspali a horsk serpentiny a poben
Jadranskou magistrlu pekonali za svtla, hnali jsme to v kon-voji
esti aut za tmy jako o ivot. Nemli jsme ani vyslaky, aby chom se
domluvili navzjem mezi prvnm a poslednm autem.

Prost uednci se spoustou dobr vle a tak spoustou tst. Jednu

chvli se tsn za na sanitkou ozvalo nkolik vstel. Po chvli
zase. Teprve potom mn dolo, e se jenom nkdo zkuenj ve
vojenskm dpu, kter pospchal se zhasnutmi svtly za nmi,
pokou dt najevo, e chce pedjet. Zejm mu est sanitek s
rozsvcenmi svtly nepipadalo jako bezpen spolenost a koukal
co nejrychleji zmizet. Pespali jsme u silnice nad moem.
Brzy rno honika do Splitu. Pes moskou inu v Maslenici
msto modernho velkho mostu - kter zniili krajint Srbov, aby
pesekli chorvatsk pobe na dv sti - vede vojensk ponton. Od
Splitu ns doprovzelo auto z chorvatsk Carilas.
Noc jsme strvili ve frantiknskm kltee. Veer jsme do stali
bohatou veei a frantikni si s nmi pi nadvn na vl ku bohat
nalvali. Nakonec mi pidlili asi tu nejmk postel s nejvt
peinou co pamatuji. Do Sarajeva se nedalo projet a tak jsme ti
sanitky ze esti svili frantiknm a Charit. Sl bili nm, e tam
alespo jednu sanitku, jakmile to pjde, dopra v. Myslm, e se
nenamhali. Pro vtinu z ns to byla prvn uednick cesta do
rozdlen Jugoslvie a Bosnu jsme jet moc neumli".
Rno jsme z Livna odjeli. Drobn prelo. zk silnice klon zala
jako namydlen a kroutila se od jedn zatky k druh V okamiku,
kdy se hust d zmnil v neprostupn lijk, pe staly fungovat
strae. Milan, kter se je pokouel opravit, pro mokl i pes
pltnku na ki za pr vtein. Nemohli jsme si zdrovat. V sedle
nad Mostarem na ns ekal prvodce z Ch rity. A tak jsem jel podle
modrho blikn majku imonovy

nitky pede mnou. To bylo

jedin, co se dalo rozeznat. Vzpomn jsem si na tropick lijky ve

Stedn Americe, kde jsem pe: asem trvil ti msce studiem
povlench promn Salvadt ru a Nicaragui. Tehdy jsem jet
netuil, e vlky si jsou podol nj vc ne d. V sedle jsme
zastavili na chorvatskm checl -pointu. Protitankov jeci z ocele,
protivn policajti, ostnat di;

Mostar - nemocnice

a poprv z hloubky dol pod nmi, kde leel Mostar, ozvny

vbuch a stelby. Pestalo pret. Do msta jsme sjdli zkou
provizorn stezkou pokorn na jedniku s trvale selpnutou brzdou.
Prvn lovk, kterho jsme potkali, byla pan s plnou nru prdla.
Pamatuji si to - byla to prvn pleitost, kdy jsem se v neprsteln
vest a pilb ctil jako absolutn pitomec. la pln v klidu, jakoby
se o pr ulic dl ani nestlelo. Pijdme do Mostaru.
Zastavujeme u oklivho modernho monstra, betonovho ka tolickho kostela. V temn hale, jej prosklen stny byly chr nny
zapenmi fonami a plechy proti kulkm, jsme na zem vyskldali do
ady pilby a neprsteln vesty. Vypadalo to sp jako v kasrnch a
ne ve svatostnku. ei mnich v kolrcch do toho zapadaly.
Knstv, budi Bohu alovno, jet nechr n ped blbost. U
vynikajc polvky krmili esk humanitrn uednky informacemi,
kterm snad nemohli vit ani oni sami (kup. Amerian shazuj
Muslimm zbran a dvaj jim heli

Sarajevo - stnek s knihami

koptry, se ktermi vysazuj zkodnky na na stran."). U ne mocnice na parkoviti odpovalo spnkem spravedlivch n kolik
rozstlench sanitek a pes frontu se do muslimsk v chodn sti
ozval z obrovskch amplion Oten. Ote n, jen jsi na
nebesch, posv se jmno tv... a odpust nm nae viny, jako i my
odpoutme naim vinkm. Amen." Slovo bo jako ideologick
zbra.
V nonm autobusu z Posuje do Splitu poutl idi donekonena
psek s uvanmi turbofolkovmi vlasteneckmi cajdky. Rock a
Bh ve slubch vlky. Brzy mn Chorvatsko s celm svm
patetickm nacionalismem a fanglemi zaalo lzt na nervy.

SARAJEVO - POKUS O VEDN DEN

Z malho nerezovho hrnce na kamnkch vonla slan pra.
Navzdory vlezl zim, rozstlenm oknm a u dva roky nefun gujcmu topen je v tto jedn mstnosti aspo trochu teplo. Pokoj
na druhou stranu je chladnj. M tak rozstlen okna a pes
plastikovou

flii

se

znakem

Vysokho

komisaritu

OSN

pro

uprchlky UNHCR pece jenom profukuje. V noru je to znt. Venku

je dest den tm klid a v thle tvrti Sarajeva jde cel tden plyn
- nen si pro stovat. I kdy netee voda a nen elektina. Do
stojanu plechovch kamnek v rohu kdysi pardnho obvacho
pokoje vede pod oknem gumov hadika zakon en zaslepenou
mdnou

trubkou

ohnutou

do

kruhovho

ho ku.

destek

drobnch vyvrtanch drek tancuj modr a lut plamnky. Na

gumovm pvodu plynu, nad kterm by kadmu bezpenostnmu
technikovi vstvaly vlasy hrzou na hlav, je spojkou na zahradn
hadici pipojena prhledn hadika infuz-n soupravy. Na jejm
konci je injekn stkaka, pipevnn na

hrdle przdn dvoulitrov lhve od irsk whisky. Deseticenti metrov

zk plamen zaplenho plynu, kter z n leh, sta rozptlit tmu v
celm pokoji. B. sed u stolu a nachlen k plyno v lamp na lhvi
od whisky td nkolik destek dopis, kter jsem pivezl. Vojensk
policie je pi prohldce v italsk Ancon vechny rozezala a
prohledala. Na podlaze letit zstala hro mdka zabavench vc.
Hlavn ale je, dostat pbuznm do Sarajeva dopisy. Ve ostatn je
otzkou tst. et novini, pijdjc od podzimu se zsilkami
akce SOS Sarajevo, patili ve mst k nejvyhledvanjm potovnm
pepravcm.
Natahuji do promrzlho nosu lkavou slan kyselou vni. Co
va?" ptm se. Veern zprvy," checht se B. a odklp pokli ci na
nerezovm hrnci. Ve vac vod se pevaluje nkolik tu kovch
bateri. Kdy je vam ve slan vod, tak se zase trochu nabij a
vydr v rdiu na veern zprvy. Pak je zase musm dovait. A voda
zstane na polvku."
Ped dvma dny vyprelo ultimtum Severoatlantickho pak tu a
jednotky bosenskch Srb musely pod hrozbou leteckch tok
sthnout z okol Sarajeva tkou techniku. Ulice, otev en k okolnm
kopcm,

nich

terorizovali

ostelovai

mstn

obyvatele,

se

najednou zaplnily. Tam, kam se pes den nikdo neodvil, te

prochzej davy a dti tahaj sky. Vude jet vis varovn PAZI
SNAJPER

(Pozor

ostelova),

ale

lid

si

ho

nevmaj.

mezinrodnho hotelu Holiday Inn - ped mnoha msci tce

pokozenho srbskou dlostelbou a pesto nacpanho zahraninmi
novini - je varovn i v anglitin. RUN OR R.I.P. znamen Utkej,
anebo odpovej v pokoji".
Dva sta mui si sem vythli laviku a v zvt rozstlen ho a
zasnenho auta se vyhvaj. Frontu, a mon ptomn ostelovae,
maj na dohled. Kdy se ptm, zda nemaj strach, tak vtipkuj, e
ped mscem by sem laviku nedonesli. A po kud ano, tak by na n
vydreli iv nejv ticet vtein. Sed na slunku a na hlavn td
pr metr od nich opravuj elektrik i UNPROFOR s mstnmi
kolegy trolejov veden. Prv tento

sek byl po zatku vlky pektn na Alej osteloua. Zemely tu

destky dosplch i dt. Te tu panuje jen neskuten ti cho. Na
slunku odpovaj dva sta pnov. O pr dn pozdji tramvaje
skuten vyjedou. Z ptaosmdesti jich zstalo deset.
Na kraji historick tvrti Baarija, s krmky a chrmy vech
vyznn natlaenmi vedle sebe, je schovan do daleka vonc
nenpadn dlna. Vyrb devn rakve vech velikost a pro vechna
vyznn. Od jara 1992, kdy do Sarajeva pila vlka, patila ke
strategickm provozm msta. Pibvalo prce i za mstnanc. Vlka
jim v obklenm mst zajiovala naprosto uniktn postaven.
Placenou prci, zvltn pdly jdla a o-svobozen od vojensk
sluby. Jim a hrobnkm. Te je s tm konec," k unaven jeden ze
f. Jak se pestalo stlet, omezili jsme produkci, abychom se
zbavili zsob a musme propoutt. A to se propoutnm nelb.
Maj strach, e jinou prci neseenou a budou muset na frontu.
Pod sem chod a stuj si." Sed na hranolu peliv vyskldanch
starch od-hebkovanch prken a kou. Jasn, e jsem rd, e se
nestl. Taky mm rodinu a strach o dti. Ale tady to pidlalo po te." S smvem kvne k oknu do dlny. V dln se na vku od rakve
mast karty.
V podloub si rozloil pult prodava knih. Uil jsem na uni verzit a po celou dobu vlky se snail pivydlat si prodejem knih z
m knihovny. Z pdl by rodina tko peila. Musel jsem njak
trvit as, cosi dlat. Obas jsem nco prodal. Ale tch poslednch
pr dn, co se nestl, lmu rekordy." V dlce se ozve pr vstel a
nkolik kulometnch dvek. Za chvli znovu. Ten den ostelova
zabil dva bosensk vojky. Joseph Heller by ml radost. Jeho Hlava
XXII stoj v Sarajevu u jenom dvacet marek.

PODZEMN SLUNCE
Sarajevo ped porkou v prvnch tdnech obrany pr za chrnila
mstsk policie a mstn galrka. Barvit tradice bal knskho
smlouvn a multietnickho vyjednvn se postupn prohlubovala o
monosti ernho trhu a korupce titovsk komu nistick ekonomiky.
Relativn svoboda cestovn a statisce ju goslvskch gastarbeiter v
zahrani zmnily nvyky a zdrsni-ly chovn. Nedoku si vybavit,
kdy k t zmn dolo, ale bylo to nkdy na pelomu edestch a
sedmdestch let. Vude se vyrojili tpkov, co napodobovali svoje
fy a jejich novou mdu - koen bundy, zlat etzy a ern brle.
Ne jim dolo, e je nemus mt pod, nosili je i v noci do bar.
Zdlo se, e msto je pln plovch povale." Semezdin se usmv
jet po letech. Ale nebylo to jenom negativn. lo o prazvltn
subkulturu, se svmi zvyky a kodexy chovn, mezi n patila i

Semezdin Mehmedinovi
nklonnost k umn, i lpe k umlcm. Mon lo jenom o to, jak se
vyth

nout ped holkama. V poslednch letech ped vlkou se vliv

mstnch gangsterskch boss jet poslil. Mli svoje kavrny,
podniky, kam smli pouze jejich kamardi, a ve star sti ms ta si
pomalu rozdlovali tvrt jako nedotknuteln zem. Jako na Siclii.
Ale byli jedin, kdo tuil, e pijde vlka, a kdo se na ni zaal
pipravovat."
Policie byla jedin ofi ciln ozbrojen sloka pod kontrolou
republikov vldy. Armda, systematicky zbavovan od konce 80. let
nesrbskch

vych

dstojnk,

byla

pod

plnou

kontro lou

Blehradu. Vlka v Chorvatsku zuila od jara 1991. Norml n lid

sice jet nevili, e se me rozit i do Sarajeva, ale pod
povrchem se dly podivn vci. V beznu 1992 se po prv nch
ppadech nsil jet podailo obrovskmi demonstrace mi zabrnit
vypuknut boj. V dubnu u byly teroristick toky pipraveny
mnohem lpe. Kdy se podailo dostat znovu deseti tisce lid do ulic
k

mohutnmu

protivlenmu

protestu,

zaali

ostelovai

do

demonstrace stlet. Po tomhle se u nikdo neod vil jt s holma

rukama proti etnickm barikdm a rozebrat je.
Galrka v t dob mla prvn zbran a rychle zorganizovala oddly
domobrany v nkolika tvrtch. Dky svm stykm si na la cestiky,
kudy do obklenho msta paovat dal zbran a stelivo. Flotila
golf pevela Ltajc oddl gangstera Puky z msta na msto, vude
tam, kde bylo poteba odrazit tok. N elnci Caco a Celo pedvdli
se svmi improvizovanmi milicemi divy statenosti. Mli velkou
zsluhu na tom, e v prvnch dnech a tdnech obrany Sarajevo
nepadlo. Stala se z toho legenda, opakovan vemi zahraninmi
novini. Mlokdo si viml, e velk st z toho je skuten jenom
legenda. Ve stejn dob zahynuli pi obran ped Arkanovmi
etniky skoro vichni vdtoi z stavu literatury Akademie vd.
Byli v prvn linii. Slvu za odraen toku, kter by jinak znamenal
prlom do centra msta, sklidila parta z galrky, kter byla a za
nimi v druh obrann linii.

Caco a Celo se stali naas neomezenmi pny sti msta a vlda,

policie ani armda jim nemohly v niem konkurovat. Uzavrali
vlastn pm, nebo poruovali pm, kter ujed nala armda.
Mli vlastn vzen a vlastn policii. Keftovali pes frontu. Jejich
vojci" se stali postrachem msta. Proj dli se v kradench
nkladnch autech, zastavovali po mst civily a nahnli je do prvn
linie kopat zkopy. Stailo mt srbsk pjmen nebo se nkomu lbil
n

byt.

Odhaduje se, e

zavradili, nebo

jejich

piinnm

zahynulo nkolik tisc lid, pevn Srb. Na podzim 1993 vyhlsila

nov vznikl vlda Harise Silajdie vjimen stav a speciln
jednotky armdy a policie obsadily gangstersk tby". Neobelo se
to bez stlen. Caca zabili, kdy odmtl propustit rukojm, Celo byl
zrann a o dva roky pozdji dostal u soudu pekvapiv nzk trest.
Puka se u nkolik msc pedtm sthnul do stran sv tvrti a
tak unikl obtovn ad. V parnm lt tiadevade stho, kdy se
pro vodu chodilo i nkolik kilometr a kad kapka se etila,
sedval uprosted ulice na idli a namel si nohy ve velkm
umyvadle s vodou. Auta nejezdila, kolem dopa daly granty, ale on
sedl, etl si, a kdy nkdo nco potebo val, musel pijt a k nmu.
Strach z Puky byl silnj ne strach ze stepin a audience u nj
vyznamennm. nka, kter mu pes ulici pinel na tcku na
mal stolek vedle umyvadla kvu a vinnou koalku lozu, pr platil
krlovsky.
Po vtinu vlky existovalo v Sarajevu nkolik restaurac, kde bylo
i v dob nejtu blokdy msta mon, za sto, stopa-dest marek za
porci, dostat vechny druhy masa a ploh. Na tabuli ped vchodem
do nejznmj z nich, sklepn putyky Jez, mohli Sarajevan, ijc ti
a pl roku ve strachu z hladu, st asto oznmen: Dnes erstv
chobotniky. V noci uloven na dal-matskm pobe, pes den
provezen pes nkolik front

a pes

horu

Igman, na zdech

pronesen tunelem do Sarajeva - a vu de platit a mt znm.

Zatkem roku 1994 se v oknech a vklad nch sknch nkterch
zastrench bezpench kavrniek

zaaly objevovat tabule novho skla. Nkde dokonce zvltn tlust

pancov

sklo

chrnilo

nvtvnky

ped

nhodnou

ex ploz.

Vyprvlo se, e bval ministr vnitra koupil jet ped zatkem

vlky cel lodn nklad tabulovho skla a lo zakot vil v Rijece.
Pokal na phodnou dobu, kdy v Sarajevu nezs tala cel snad ani
jedna okenn tabulka a zaal si pipravovat cestu. Nikdo nev, kolik
lid musel uplatit. Nikdo nev, jak auta projela do Sarajeva. Teba to
ani nen pravda. Nikdo ale nedo kzal ty nov vkladn skn
vysvtlit.
Semezdin Mehmedinovi, bsnk a vrozvst ducha msta, natoil
fi lm Mizaldo, drsn poetickou mozaiku neskutench scn znienho
msta,

prokldanou

vymylenmi

reklamami.

Film

zan

pro

nezasvcenho cizince okujc a brzy navnou sekvenc psch

zpas, nejoblbenjho sportu" sarajevskch gangster. Teprve
pozdji vyplv z chaosu scny jej symbo linost. Na malm dvorku
se to a sk dva psi, zakousnut k neroztren do sebe, zhloupl a
zaslepen zt, uzaveni v kruhu br a poskok, kter nezajm
jejich

bolest,

ale

szky

vzruen

moci.

Je

to

mon

ten

nejbrutlnj obraz bosensk vlky.

V jedn z nejpsobivjch scn Mizalda pemluvil Semezdin
gangsterskho bosse Caca, aby si sedl na nzkho zavalitho a
huatho kon, a projdl se mezi chodci na hlavn sarajev sk ulici
Marla Tita. V dob, kdy ve mst byl skuten ne dostatek jdla,
pohybovalo se centrem msta nkolik set kilo masa obsazench
obvanm gangsterem. Caco si to uval, kltil nohama, zdravil se s
pekvapenmi lidmi a nakonec kon zaparkoval u bl plastikov
idle oputn kavrniky v pr jezdu. To byl jenom zatek. Nevm,
jak to Semezdin dokzal, ale Caco na koni v jednom z ptch
zbr projdl pomalu mezi horami sut v troskch vyplen
Nrodn knihovny, osaml kovboj, samosoudce znienho svta,
kter spchal sebevradu. Posledn zbr thle scny vejde do djin
fi lmu. Caco na koni krokem projd kdysi ndhernm sloupoadm
prvn-

Sarajevo - trosky knihovny

ho patra knihovny. Ohnm okousan kamenn sloupy frzuj pomal

pohyb stvoen z jin epochy, i z jinho svta. Do pra chu trosek
prosvtaj znienou kopul kolm paprsky slunce. Nsleduje reklama
na

Novou

francouzskou

fi losofi i,

kde

dva

slavn

francouzt

intelektulov stoj uprosted stejnch trosek. van o kultue a

Goebbelsovi, bia, bia, bia... Samozejmost, s jakou plcaj nesmysly,
je odzbrojujc. Evropt intelektulov, chy cen za jedno ze svch
pli mnoha slov a zachycen cynickm okem sarajevskho smutku,
dopadli jako nepoctiv klauni. Ten smutek rozer vechno. Caco
zmizel a k byl zabit do dvou msc po naten. Jeden z herc
pr zahynul o rok pozdji. Semezdin odeel ze Sarajeva ve chvli,
kdy skonila vlka. Smutek vyhrl. Ale mon u to bylo ve
hvzdch mnohem dv. Mizaldo zn pkn, ale nic to neznamen.
Peteno pozptku je to odlazim - odchzm.

IZETA
Obala znamen nbe. Zeshora z kopc, odkud se stl, je to
jako na dlani. Nkolik let se tam nedalo ani projet a do dom se
chodilo ze dvora nebo sklepem. Kousek odtud vradil v ro ce 1914
pro Velkou Mylenku Gavrilo Princip. Veel do djin jako spn
atenttnk a zrove packal, kter neuml ani utct, ani spchat
sebevradu. O osmdest let pozdji sed na kopci destky zblblch
nslednk podobn Velk Mylenky a mon maj pocit vyho
posln, kdy vrad bezejmenn civily dole pod sebou. Prosklen
eln

stna

mstnosti,

kde

sedme,

je

otev en

ece

zabarikdovan dvojitou stnou z pytl s ps kem. Galerie Obala je

jedna z nejvznamnjch modernch ga leri v Sarajevu. Elegantn
sedmaticetilet Izeta Gradevi je jej unaven editelka.

Izeta Gradevi
Jsme v galerii poprv po pti dnech tkho ostelovn msta.
Polovina

naich

lid

bydl

ve

vzdlenjch

tvrtch

bylo

nebezpen chodit po ulicch. Tak jsme si dali pauzu. Kdy nco

blzko vybuchne, vtinou se vichni schovme pod stoly a jeden
vyleze ke stropu a vykukuje kvrou, kde by to mohlo bt. Byla
doba, kdy jsem se pt msc nehnula ze sklepa diva deln akademie.
Bylo ns tam osm a v poledne vdycky nkdo jenom pebhl s eusy
tch sto metr pes eku, aby z veejn vvaovny pinesl jdlo pro
ostatn. Ulice byly zarostl, protoe nikde nejezdila auta.
To, co umm, dlm, jak nejlpe umm. Dlm to instinktivn, ne
pro njak el. Nevm ani, jak to skon. Mon, e kdybych umla
bojovat, la bych na frontu. Umn neme vyhrvat vl ky, ale me
ns udrovat pi smyslech - to mn dolo po tech letech. Oekvala
jsem vlku. Bylo to njak ve vzduchu a pro to jsem se 1. dubna 1992
vrtila pedasn z Pae. Za ti dny to zaalo. Neumm to popsat.
Byla to vc fyzick, ne psychick

zt, protoe prvn dny jsme tomu prost nevili. Zrali jsme na to
jako na divadlo nebo fi lm. Letadla na obloze, kou, vbu chy. 27.
kvtna jsem stla na balkn a ped mma oima mino metn grant
roztrhal lidi, kte stli ve front na chleba. V t chvli vlka zaala i
pro m."

PONEN EVROPSK DEMOKRACIE

Na jedn stran stolu sed triumfln se usmvajc Radovan
Karadi, na druh bled pedstavitel OSN Jasui Akai. V ele
stolu schzce pedsed nmstek ruskho ministra zahrani Vitalij
urkin. Ponen OSN a Severoatlantickho paktu je do konal.
Jednotky bosenskch Srb dr dv st pracovnk OSN a vojk
UNPROFOR jako rukojm, blokuj vechny humanitr n konvoje i
leteck most do Sarajeva, bombarduj a dobvaj Gorade a vedou
nevyhlenou vlku proti OSN. Pedstavitel zpadnch velmoc se
pes vkend nezmohli nejenom na vojenskou akci, ale ani na slovn
odsouzen. Tv v tv oteven hrozb tok proti jednotkm
UNPROFOR musel Akai pijmout ruskou nabdku zprostedkovn.
Rusko opt zablokovalo jednotn postup OSN a svoj podivnou
neutralitou

znovu

tie

pod poilo

rozpnavost

ovinistickho

velkosrbstv.
Ti roky se Zpad a OSN snaily najt zpsob, jak vojenskou
agresi umluvit ke kompromisu a pizpsobit vci ne principm
mezinrodnho prva, ale tomu, aby si Velk Srbsko za vech
okolnost mohlo zachrnit tv. Akaimu nebylo v okamiku po rky dopno zachrnit ani elementrn dstojnost. Dv hodiny
potom, co zskal pslib staen srbskch jednotek od Gorade a
kvitoval s povdkem proputn aspo estncti z vce ne dvou set
rukojm, zatoily tanky generla Mladie na rozstle n centrum
obleenho Gorade a palbou do obytnch budov se

snaily rozdmchat panick tk desetitisc obyvatel msta. Srbt

ozbrojenci zatoili i na britskou jednotku UNPROFOR v blzkosti
Sarajeva.
Americk zahranin politika je paralyzovna vidinou jak hokoliv
nespchu, kter by naruil sebeoslavujc pedstavu o jedin
demokratick supervelmoci s globln zodpovdnost. Prv proto
vyslala srbsk televize v Pale do textu o prvnm demonstrativnm a
vojensky nesmyslnm leteckm toku pou hch dvou americkch
letadel

Gorade

zohavujcch

mrtv

znm
tlo

zbry

soml skch

americkho

vojka

demonstrant
v

Mogadiu.

Nerozhodnost zpadn Evropy reprezentuje v pos lednch dvou letech

mnohem vce oteven appeasement agrese v osob lorda Owena, ne
britt vojci, razantn odrejc obasn srbsk provokace.
Od druh svtov vlky v Evrop platilo, e kdo meem za chz,
meem schz. Platilo to i po celou dobu studen vlky jako motto
odstraujc sly NATO. V ppad Bosny svtov spoleenstv
nejenom

prosadilo

embargo

na

prodej

tkch

zbran

napadenmu suvernnmu sttu, ale nic dnes nedl na jeho

zchranu. Nsiln zmna hranic a etnick istky se tak znovu stvaj
tolerovanou soust evropsk politiky. Vtzem na Balkn jsou
pedevm

nedemokratick

velmocensk

tendence

Rusku,

posilovan kadm stupkem demokracie vi nsil. A to je pro

budoucnost stedn Evropy nebezpen.

ASIM A TUNEL
Pamatuji se, jak jsem se el 2. kvtna 1992 podvat na odjezd
poslednho vlaku ze Sarajeva. Od t doby u mezi kolejemi vy rostly
kee. V tomhle mst je za dobu vlky vc invalid, ne je
celoevropsk produkce protetickch pomcek. Zatm edest tisc
zrannch a pes jedenct tisc zabitch lid. Z toho bylo tisc est
set dt. Pitom cel Sarajevo mlo ti sta padest tisc obyvatel, z
nich sto tisc do msta uprchlo z jinch mst Bosny a Hercegoviny.
Na pelomu roku 1992 jsme bez jedinho pe ruen nemli plnch
dv st dn dnou elektinu. Sto sedmde st dn jsme byli pln bez
plynu. Za prvn dva roky vlky jsme zstali ti sta dn bez dodvek
vody. Za ti a pl roku jezdily tramvaje na omezenm okruhu jenom
dva msce. Vechny ekonomick kapacity msta byly znieny.
Funguje jenom pota, i kdy jej budova je tak znan pokozena.

Asim
Msto zachrnil ped hladem tunel pro p, kter jsme prokopali
pod letitm v ervenci 1993."

Podivn statistika s historickou pointou. Na konci dvactho

stolet, v dob superpota a satelitnho spojen, je modern
olympijsk" msto oblhno jako ve stedovku a brn se ru nm
kopnm tunelu. Asim na zatku vlky bydlel v Butmiru, vesnici
pzemnch a jednopatrovch rodinnch domk v rod n oblasti
mezi kou eleznjakou a horou Igman.
Na dohled od poslednch domk bylo olympijsk sdlit Dobrinja. Mezi Butmirem a Dobrinj byla pistvac drha sarajev skho
letit. Po nkolika tdnech tvrdch boj se fronta kolem letit po
zbytek vlky ustlila. Zatek a konec pistvac dr hy kontrolovaly
srbsk povstaleck jednotky. Butmir na vnj a vtinu Dobrinje na
vnitn stran cel dlky pistvac drhy drely bosensk oddly.
Radovan Karadi byl navsost spokojen. Obklen msta bylo
pln. V ervnu 1992 se nechal nafi l movat v poln uniform s
dalekohledem na kopci nad Sarajevem. Prohlel si sluncem zalit
msto pod sebou a prohlsil slavnou vtu: Ze Sarajeva u neunikne
ani ptk."
Letit bylo sveno pod sprvu UNPROFOR, kter ml za jiovat
provoz humanitrnho leteckho mostu a tm i svoje zsobovn.
Zaala jedna z nejsmutnjch kapitol oblhn. Li d, kte chtli
odejt ze Sarajeva, nebo aspo sehnat v Butmiru a Hrasnici nco k
jdlu, se museli v noci plit a utkat pes pi stvac drhu, kterou
neustle objdly obrnn transportry francouzsk cizineck legie
a

pohyblivmi

svtlomety

osvcovaly

obvod

letit.

Velen

UNPROFOR v ele s vrazn prosrbsknt kanadskm generlem

MacKenziem dostalo striktnm vkladem dohody o ochran letit
francouzsk jednotky do role nadhn- srbskch ostelova.
Stovky lid se kadou noc pokouely dostat obma smry pes
pistvac drhu. Nepomhaly hlubok pkopy a zvje ostnatho
drtu a nepomohly ani svtlomety. Koho chytil UNPROFOR v okol
letit byl odehnn, nkdy i zbit. Koho pi pebhn drhy nebo
prolzn drtnch ztaras chytil paprsek svtlometu, ml jenom
okamik na to, aby padnul k zemi a modlil se, aby svtlo co nejdve
zhaslo. Kdo zstal v o

ku stt, toho dostal ostelova. Podle nkterch daj zahynulo pi

pebhn

sarajevsk

pistvac

drhy

kolem

pti

set

lid.

UNPROFOR a OSN v tomto ohledu maj velmi ern svdom. Bez

nich by toti vtina tchto lid ila. Brzy bylo jasn, e Ka radi
chce msto dobt i za cenu vyhladovn, a e bosensk vlda neme
spolhat ani na pravidelnost humanitrnch do dvek do msta.
ast poruovn pm v okol letit bylo pslovenm a
pokad automaticky na nkolik dn peruilo provoz leteckho
mostu. Na jednom z kontejner, kter chrni ly letitn budovu ped
stepinami, byl dlouho vidt fi xem napsan rekord nejkratho
pm poruenho srbskou palbou - pouhch sedmnct vtein po
jeho dohodnutm zatku.
V lednu 1993 proto zaaly v nejvt tajnosti prce na Ob jektu
DB", co bylo kdov oznaen pro tunel Dobrinja-Butmir. Asim byl
u toho. Ml za kol zaznamenvat postup prac na videokameru.
Kazety schovval po celou vlku v sejfu. Kopalo se z obou stran ve
tyech smnch po esti hodinch. V kad smn bylo devt
vybranch dlnk. Jedinou mechanizac byly krumpe, lopaty a
koleka. Pvodn ml bt tunel dva metry vysok a metr irok, ale
brzy bylo jasn, e je nutno prokopat jakkoliv prchod co
nejrychleji. V nkterch stech byl tunel vysok jen sto tyicet
centimetr. Nedostatek vzduchu a ms ta dovoloval pracovat vepedu
tem lidem, ostatn museli ekat venku. Aby se kopn zamaskovalo
ped vemi nezasvcenmi, vstupy do tunelu byly ve sklepech
obytnch dom. Tady se tak shromaovala vykopan zemina,
rozven v noci stovky metr po okol. Pomhalo i to, e
UNPROFOR navril po obvodu letit vysok valy a bl skrejpry s
ernmi inicilami UN asto nahrnovaly zeminu i k mnoha strnm
bunkrm kolem pistvac drhy. Na velkch plochch rozjezdn
skrvky se pr stovek koleek denn lehce ztratilo a mnostv
vykopan zeminy zmizelo i na pedprsnch frontovch zkop v
okol letit. Denn se prokopaly tyi, a v nejlepch podmnkch
a est metr tunelu. Velk problmy se objevily v dubnu. Tunel se
musel

spustit do vt hloubky, aby podeel hlubok pkopy, kter

UNPROFOR vykopal po obvodu betonov pistvac drhy. Do
tunelu zaala pronikat podzemn voda a bez erpn nelo po kraovat. Kvten 1993 byl nejkrititj. Mal genertor do-brinjsk
koly byl tajn dotaen do tunelu a umstn ve zvlt n odzvuen
acht. Ta mla vykopn i maskovan komn pro odvod vfukovch
plyn. Vechno se vymyslelo tak, aby na po vrchu nebylo nic slyet
ani ctit. Opraven genertor pohnl pumpy a osvtlen a zdlo se,
e te u neme prce nic zastavit. Jednoho dne uprosted kvtna
nepilo do prce nkolik lid. V pl devt veer pak piel ok hlavn zpravodajsk poad bosenskosrbk televize z Pale pinesl
zprvu

kopn

tunelu

dal

UNPROFOR,

aby

tomuto

fl agrantnmu poruen dohody o vyuvn letit" zabrnil. O

nkolik dn pozdji dorazila na Butmir zprva, e asi deset lid, mezi
nimi byli i nkte z tunel, zabloudilo v noci v hust mlze cestou
z prce. Zahnuli o jednu ulici dv a narazili na pedsunutou
etnickou hldku. Slep maj tst i v netst - proli tu noc tsn
kolem minovho pole. Jeden z nich pak po celononm vslechu
promluvil.
Noc po zprvch byla dramatick. Bylo jasn, e UNPROFOR bude
muset reagovat a trvat na zastaven prac. Stejn tak bylo jasn, e
bez tunelu Sarajevo neme vydret. Po plnoci nkdo dostal npad
tak ulinick, e prvn reakc v narvan a zakou en mstnosti byl,
po dlouh dob, smch. Jet nad rnem by lo na jinm mst
zahjeno kopn jinho tunelu - aby bylo co zastavit". Dobrinjsk
vstup do pvodnho tunelu byl zamasko vn a do vyeen krize se v
nm kopalo jenom v noci. Na but-mirskm konci se kopalo jako o
zvod. Do poslednho detailu bylo pipraveno divadlo, kter, kdy
se to tak vezme, zachrnilo Sarajevo ped kapitulac. Za dva dny
zstupci UNPROFOR ofi ciln protestovali u bosensk vldy a trvali
na inspekci msta. Dostalo se jim hnvivch vitek, odmtn a po
nkolika dalch dnech zdrovn a peruovanho vyjednvn
konen i rezignovanho souhlasu. Dstojnci UNPROFOR byli
vputni

na stavenit tunelu", aby mohli potvrdit ukonen prac. O t den

pozdji se dostavili znovu a spokojen konstatovali, e na tunelu"
skuten

nikdo

nepracuje.

Mezitm

mnohem

intenziv nji

pokraovalo kopn skutenho tunelu.

Koncem kvtna se bosenskosrbsk velen dozvdlo o pesu nu
sti bosenskch jednotek, kter dosud brnily Butmir a horu
Igman, na frontu pobl Mostaru, kde se rozhoely boje mezi
dosavadnmi muslimsko-chorvatskmi spojenci. Oslaben ob rana
teoreticky nemohla vydret dobe pipraven tok. Siln ofenziva
donutila obrnce igmanskho masivu na ad mst u-stoupit. V
horch dochzelo ke krvavm bojm mue proti mui. Zaalo hrozit
nebezpe, e Mladiovm jednotkm se poda dobt nkolik vin,
odkud by mohly dlosteleckou palbou zne monit provoz na jedin
silnici pes Ivanovo sedlo na Igman. To by vak znamenalo pln
obklen Sarajeva. Tunel, kterm by z msta na frontu proly posily,
byl jedinou nadj na peit.
13. ervence 1993, v jednu hodinu a sedmnct minut rno, pro jel
krump z butmirsk strany stnou a ve vkopu se objevilo svtlo z
druh strany. Den pedtm u nikdo z koncch smn neodchzel z
prce. Vichni chtli bt u toho, a se to povede. Prvn prostren
rukou, slzy, vtzn ev a objmn chlap, kte svoj prac
zachrnili ivoty statiscm lid a stovkm vojk oteveli podzemn
cestu ke smrti. Do rna je tunel vyitn a odpoledne jm projdou na
frontu prvn posily. Msto bylo zachrnno.
Z tunelu se brzy stalo veejn tajemstv a supertajn institu ce,
kterou lid stejn tak milovali, jako nenvidli. UNPROFOR dlouho
pesn nevdl, jestli a kde tunel prochz. Nepomohly ani nov
protesty

Pale.

Bosensk

vlda

pr

dala

UNPROFOR

nekompromisn najevo, e pokud bude donucena vybrat si me zi

vyhladovnm

obyvatelstva

vojenskou

obranou

tunelu

proti

modrm pilbm, nebude vhat. Sarajevsk tunel zsoboval msto a

jeho obrnce vm potebnm. Proli jm vichni: od pre zidenta
Izetbegovie a po tla mrtvch vojk, kter v noci

pineli pohbt do msta. Umlci, pozvan na mezinrodn festivaly,

zahajovali slavn turn tm, e po kotnky v bahn prolzali tunelem,
a pak jet museli v noci ujt a dvacet kilometr pes hory. O nkolik
dn pozdji mohli spt v luxusnch hotelech a hrt s spchem v
nejslavnjch koncertnch snch svta. Cesta tam i zptky vedla
sarajevskm tunelem. Vechno, co se podailo v noci dovzt po
ostelovan lesn cest pes Igman, bylo v Hrasnici peloeno a po
stech dopraveno do Butmiru. V prvnch mscch se vechny
nklady pronely tunelem jenom na zdech. Na nkolika mstech
nebylo mon zvit stropy a rozbit hlavy patily k nejastjm
pracovnm" razm. Pozdji se vtina podlahy vybetonovala a po
improvizovanch

kolejch

se

tlaily

vozky

nosnost

400

kilogram. Stejn vozky se pr pouvaly i pro dopravu vldnch

initel.

V dob, kdy k

nejastjm ofi cilnm heslm, omlanm ve vldn

televizi a rdiu, patila obrana sttu (po bosensku dra-uy), udla se i

tato historka: Vybran vojk tlail vozk, na kte rm sedl prezident
Izetbegovic. Pi prjezdu nzkm mstem tunelu narazil hlavou do
stropu a ulevil si populrn jadrnou kletbou Jebem ti dravu!"
Jenom trplivost, synu, trplivost," ozvalo se s porozumnm z
vozku. Izetbegovic pr pouil slovo sabur. To je vc ne trplivost,
spe zaat vra, e bude lpe. Sabur je asi i nejlep charakteristika
celho tunelu.

V ervenci

1995 jsme s Luboem Kotkem zstnami u butmir-sk

cesty zahldli stavenit dvou novch tunel. Jednm z nich mla

projdt i auta. V listopadu, kdy jsme na stejnm mst uvzli v
kolon autobus s vojky, stahovanmi dky konenmu pm z
fronty, u nikdo nic neschovval. Pes letit se stle nemohlo, a tak
se rozjsan vojci, oven krom vojenskch nleitost i vcmi,
kter nesli dom rodinm, adili pmo ped nmi do dlouhho
zstupu a mizeli ve sklep rozestavnho domku. Na boku vkopu,
kter dv bylo mon mt za budouc njezd do gare, stlo rukou
napsno: TUNEL.
I takhle me vypadat mr.

AMILA BAKI
[slistka sarajevsk opery]
Je tk vysvtlovat to nkomu, kdo netu, co to je za eholi zpvat operu.
Rozhodla jsem se hned prvn den - musm bt v tchto hroznch asech v
Sarajevu, i kdy tm pichzm o nejproduktivnj dobu m pveck kariry.
Ale tohle je pro m a pro moje publikum dleitj. Mnoho zpvk,
dirigent a hudebnk z opery odelo do emigrace, protoe to nemohli
vydret. O to dleitj je, aby aspo nkte zstali. Tohle lto je
ostelovn hodn zl a tak meme podat jenom obasn slov koncerty.
Bylo by dnes nebezpen mt divadlo pln lid.

A m i l a Baki

Zlatko Topi

Zima je vdycky nejhor - jsme bez elektiny, vodu a dv na

topen musme tahat do patnctho patra. Musm se starat o dti, o
vaen, a ve studenm byt je tk cviit hlas. Ale jde to. Miluji zpv
a na zimu nemyslm. V prosinci dvaadevadest jsem pi minus
devatencti zpvala v katedrle Stabat mater za mr - a hlas
neprotestoval. Stla jsem tam navleen do pro van bundy a
zabalen do ly a zpvala peplnnmu kostelu. Nevm jak, ale
pestla jsem to. Ped vlkou stailo sebemen nachlazen a nemohla
jsem zpvat, a te vydrm cokoliv - i kouen, i kdy bych kouit
nemla. Nkdy si zkoum vysnt prvn koncert po vlce. To je snad
nejvt sen, kter mohu mt. Nemyslet na bomby, stt na jeviti a bt
mezi svobodnmi lidmi. Chtla bych zpvat Toscu. Byla to ped
vlkou moje posledn role. Tak bychom se jenom po vynucen
pestvce vrtili k peruen prci. Hodn vzpomnm na pln
posledn koncert ped vlkou. Bylo to symbolick, konili jsme
Mozartovm Requiem."

V acht sedmnctipatrovho vovho panelku byla pod stechou

zavena kladka a do pzem se thlo tenk lano s hkem. Boty jsme
si sundali u peliv vyskldan hranicky pol nek. Na zdi visely
diplomy z mezinrodnch pveckch sout a fotografi e z opernch
inscenac. Madame Butterfl y, Tosca, Maenka z Prodan nevsty. Pi
cest dol kladka tence psk. Mlad pan tah zezdola na lan
ptilitrov kanystry s vodou.

ZLATKO TOPI
[spisovatel a dramatik]
Drm zejm rekord v dlce uprchlickho utkn z Grbavi-ce do
Sarajeva. Tch padest metr pes Most bratrstv a jedno ty mn ve
dvaadevadestm trvalo tyi a pl msce. Jak jsem se hnul, tak m
odvezli do vzen Kula a odsoudili za inscenaci, kterou jsem v
Sarajevu udlal ped vlkou. Abych vdl, za je toho loket. A teprve
pak

jsem

mohl

jt.

Mj

otec

byl

roce

1943

vymnn

koncentranho tbora Jasenovac za chorvatskho ustaovce. Padest

let potom byl jeho syn vymnn za srbskho etnika.
iji s pocitem, e z ns svt dl hlupky. Sedte ve mst, do
kterho nkdo stl, nemte se m brnit - a svt tomu k obansk
vlka i etnick konfl ikt. Ani nhodou. Musme proto teprve najt
nzev - genocida je ten nejbli mon. Bosensk literatura bude
ptch sto let popisovat to, co se te dje. Ge nerace dnench dt to budou autoi nejlepch dl. Pro ns je vechno jet pli hork a
pli hok. Mme ironii, ale nikdo ji nechce slyet. Mme cynismus,
ale nikdo ho nevid. Oni u budou mt odstup. Oni budou ti nejvt.
Kultura je n vztah k t star kurv Evrop, kter neustle van o
lidskch prvech, ale neudl pro n nic. Faismus t

kurv bouch na dvee a ona dl, e nic nesly. J nechci ni koho

nenvidt, ale musm pokraovat v boji proti stejnmu faismu, proti
ktermu bojoval u mj otec. V Bosn miz je den cel nrod a nikdo v
Evrop to nechce vidt."

NADANCI
Nadace Lidovch novin byla nudle jedin zk kancele v redakci
na

Nrodn

9,

nabit

duchem,

spoluprac,

navou,

legrac,

dobrodrustvm, snahou nco dokzat a nco se nauit - to vechno v

dob, kdy se noviny zaaly rozkldat pod npo rem ideologicky
momentln sprvn nasmrovanch, kte je, neochvjn si jisti svoj
pravdou, dovedli o nco pozdji a na pokraj krachu. V redakci bylo
smutno, nervzno a apatino. Tady neustle zvonily telefony, kuly se
ztetn plny, kter se obas podailo ukutenit - a pedevm,
dlaly se vci, kter mly smysl a proto spojovaly i lidi velmi
protichdnch povah a nzor. Dky rychlmu spchu Nadace a
publicit, kterou pinela Lidovm novinm, museli i karohldi v
redakci mlet. Mirek ttina ml v Nadaci neoddiskutovatelnou
autoritu otce--zakladatele, ale vtinu asu trvil v Rusku a na
Kavkaze. Prvn piel s mylenkou, e je mon a potebn spojovat
novinsk cesty do krizovch oblast s dodvkami humanitrn
pomoci. Dodnes tomu mnoho lid nechce rozumt. My jsme si nechtli
ve vlkch pipadat jako umilov.
editelem byl imon Magie" Pnek. Netrpliv sopka npad a
nkdy a pli rychlch rozhodnut, s vdr slona a pracovi tost do
kolnch slabik, dt tstny, kter j vdy umlo vy jt vstc.
Paprm se nauil velet Luk Laichter, bez nho by cel Nadace
skonila pod lavinou faktur, objednvek a nevy zen korespondence.
Honza Ryb, snad nejnadanj novin

a dobrodruh dobrho srdce. A parta kamard okolo, kde nejdleitj a nejschopnj ze vech byla dobr vla redakce Lidovch
novin a tajemnice vech jejich fredaktor Vlasta Lajkov. Pozdji,
kdy se Nadace stala znmou a ctyhodnou instituc, mla obrovsk
tst, e se k n pidal star kamard a sarajevsk rodk Igor
Blaevi. Obas se v t nudli, kde u stropu visela ttinov trofejn, z
jednoho

kusu

deva

vydlaban

kanoe

po

zdech

byly

mezi

fotografi emi rozven devn masky, dly i zzraky. Tam vznikla na

podzim 1993 historicky nejspnj esk humanitrn kampa SOS
SARAJEVO.
Vrtili jsme se v srpnu z Hercegoviny, kam jsme s podporou
katolick Charity dovezli est pouitch sanitek rusk vroby, kter
vyadila prask Zchrann sluba. Nepodailo se nm pln vechno,
co jsme chtli, ale byla to velk kola a nauila ns chtt vc. Po
jednom rozhovoru vznikl na chodb ped stu diem eskho rozhlasu
npad na velkou novinskou kampa, jakousi lavinu, kter by
pomohla zskat prostedky na zakou pen humanitrn pomoci pro
Sarajevo.

Pomohly

destky

koleg

mnoha,

obyejn

velmi

nespolupracujcch redakc. Najednou nezleelo na pravicovosti nebo

levicovosti - v mnoha novinch se probudili lid. Mlo to obrovsk
smysl a byl to ndhern zitek. Nadace pes vechny problmy jet
vyrostla, pela do televize a pijala nov jmno NADACE LOVK V
TSNI; to nese dodnes. A do konce vlky patila v Bosn asi k
nejznmj-m eskm aktivitm. Nebylo by spravedliv nezmnit t
Rudu Raitze a jeho fantastickou partu idi z humanitrn organiza ce ADRA, kte jako prvn ei pejeli Igman, a lidi z Charity, kte
vozili pomoc do Chorvatska. Jejich instituce jsou vak sou st
velkch celosvtovch charitativnch organizac.
ttinov dti" dlaly tvrdojn vechno na kolen - i zzra ky. Ne
nadarmo se Nadace v Bosn stala pidruenou organiza c UNICEF a
ne nadarmo se prv tmhle esti sedmi lidem po dailo na podzim
1995 uspodat nejvt pehldku bosensk kultury na svt za celou
dobu vlky. Jsem vdn za to, e jsem

byl u toho. Je v du vc, e kdy lo o krk, mlo Ministerstvo

zahraninch vc R a Kancel prezidenta republiky obas zjem o
informace a konzultace. V roce 1993 jsme do Sarajeva dokonce dostali
na

novinsk

legitimace

dva

prezidentovy

po radce,

kte

mli

pipravit jeho nvtvu. Chudk imon se nechtn dostal do role

medvde, kter ke konci vlky pomhal vozit do Bosny vedle
humanitrn pomoci i ministersk delega ce. Jakmile se vci uklidnily,
zvtzila esk hloupost. ednci z ernnskho palce, kte jenom
tce sneli, e nkdo zasahuje do vc zahraninch, je povaovali
za sv nedotknuteln vlastnictv, zaali po stranickch kulorech
roznet, e Nadace dl svoj zahranin politiku" a dokonce, e
pokozuje esk nrodn zjmy". Zblbl ech je hor ne medvd. A
na to, aby nkdo dospl k nzoru, e pomhat lidem v tsni poko zuje
nrodn zjmy, na to u mus bt pkn pitomec.

SNAJPR
[z vyprvn chorvatskho novine Borise F.]
Byl to tkej frajer. Mladej kluk, tak ptadvacet, obliej jak poup.
Ped vlkou nco studoval a spadnul do n hned na za tku. Poprv
jsme se potkali v dvaadevadestm, kdy Mostar obklili etnici. Byl v
jednotce - ona to byla sp parta lenc -, kter zajiovala zsobovn
mostarsk domobrany. Prothl m pes kopce; do msta bych se bez nj
nikdy nedostal. Byl zvltn. Pokud vbec mluvil, bylo to o tichu a o
horch. Potom jsem ho nhodou potkal o rok pozdji, kdy HVO pro
zmnu msto na etniky toilo na muslimsk vchodn Mostar. Vzali
m jako novine na frontu nad Mostarem. To u byla takov zvltn
pozin vlka se zkopy a bunkry, kter si vojclov za izovali na
dlouh msce. Bylo mn z toho zle. Z toho kamen

kolem slalo lenstv a vedro. Ukzali mn pedsunut stano vit,

nenpadnou dru mezi kameny, zamaskovanou dopedu, ale pln
otevenou dozadu. Leel tam chlap s ostelovaskou pukou a koukal
do krajiny ped sebou. Najednou jsem vdl, e je to on. Zavolal jsem
na nj. Pomalu se otoil, jako by se ne mohl odtrhnout. Byl to pln
jin lovk. Kecali jsme o hloupos tech, kouili a on povdal, jak z nj
udlali ostelovae. A mn se udlalo jet vc zle. km:

V
V

To stl i civily?
V tyhle posran vlce nejsou civilov.

/ - Pitomost. To nic necejt, kdy na n m?

- Vechno cejtm, ale seru na to.
Pod drel na rukou puku s ohromnm dalekohledem a ani na
chvli ji neodloil. Pejdl po n dlanma, jako by ji le til, jako by
mu dvala slu. Snail se mn vysvtlit, e je to, jako kdy se dv na
jinou planetu, na jin svt, kter me ovlivo vat, ani by ho nkdo
vidl.
- Dl spravedlnost?
- Ne, podek. Je to jako kdy uklz, nco jako potaov hra.
Nezabjm lidi. Jenom je zmizm z obrazovky. Nikdy jsem je nevidl
ve skutenosti, zblzka. Ani iv, ani mrtv. Jedin mrtv, kter jsem
vidl zblzka, byli kluci odsud.
Oi mu bloudily po zkopech a prsty pod pomalu jezdil po
dalekohledu a dol po pab. Nedval se na tu puku, ale laskal ji.
Nco se stalo, a z normlnho tudka se stal snajpr, kter bez t sv
zasran puky neme bt ani chvilku.
- Jde nkdy do msta?
- Nezkouej na m ty svoje psychologick kecy! To v, e nejdu
mezi ty sre, co nevd, co je to prvn linie a keftujou na naich
mrtvolch. Hele, j vm, e sem v prseru, e nejsem normln. Ale
tady jsme takov vichni, protoe tady se jinak pet ned.
Chtl mn to vysvtlit a j se s nm nechtl hdat. Dolezli jsme do
jeho hnzda", jak tomu kal, a on zalehl do prohlubn

ke stln. Ml tam stn, leel pohodln na molitanov matraci s

podhlavnkem a poltem a pomalinku vysunoval hlave ze stlny
do kov, kter ji zakrvalo pi pohledu zepedu. Chvli se dval.
- Jenom to omrknu.
Potom se nadechl, jako by se rozhodl:
- Nikde nic. Poj si to prohldnout.
Nechtl jsem vzt puku do ruky, ale on se sml a pak vyndal
zsobnk i nboj z hlavn a ukzal mi, e je vechno przdn.
Rozbit vesnice byla v dlce ped nmi, schoulen pod ho rou, a
kovinatou kamenitou krajinou k n vedla zk bl cesta. Tsn ped
vesnic se zvedla trochu do kopce a dv ohoel au ta vytvoila
podivnou vstupn brnu. Lehl jsem si k puce a on mi povd:
- Je to skoro pt set metr.
Ten bastard vdl, co to se mnou udl. Dalo mi hroznou pr ci
zakrt ok. Pl kilometru je hrozn dlka, ale j jsem vidl sebemen
detaily, kru na stromech, stny od kulek v drch na zdech, praskl
taky. Bylo to neuviteln blzko, a te u jsem rozuml tomu jeho
pirovnn s jinou planetou. Vechno bylo mrtv, oputn, przdn.
Dval jsem se dlouho. Mleli jsme. Slyel jsem, jak upj z plastikov
lhve fantu. Najednou se mi v dalekohledu objevila star nahrben
ena v ernch atech. Pomalu prochzela mezi domy. Vidl jsem j do
oblieje zastnnho ernm tkem.

V
V

Je tam njak star babka, povdm.

Uka!

Lehl si na sv msto.

Co tam dl? Tam nem co dlat. Tam nikdo nem co dlat.

Pochopil jsem, e je zle.

Pece ji nezabije!

- V t vesnici nem nikdo co dlat. Vdy j si mu vybrat, do

kterho oka ji trefm. Co tam, do prdele, dl?!

Nakonec jsem mu tu puku vzal, nabdl mu cigarety a rozke-cali

jsme to. Ten den ji nezastelil.
Nikdy jsem nenael slu ho potom znova vyhledat. Kdysi mi
zachrnil ivot, ale j se bojm - nechci zjistit, e ji zabil o den nebo o
tden pozdji. Je to poetil obava. Jako by nestailo, kolik zabil
jinch lid."

ODPOVDNOST ZA GORADE
Nemocnice u neme nabdnout rannm nic vc ne sou cit,"
pravila pten zprva Vysokho komisaritu OSN pro u-prchlky z
Gorade. Tankov palba zniila operan sly a ste-rilizan vybaven.
535 mrtvch a pes 1740 zrannch jenom v centru msta, protoe
jenom tam bylo mon potat ztrty. Pevn bezbrann civilist a
dti,

masakrovan

tkou

technikou

armdy

bosenskch

Srb.

Mezinrodn spoleenstv jim vydalo Gorade na milost, ale obyvatel

msta milost nedostali. Opodn ultimtum NATO na tom nic
nezmn.
Odpovdnost mezinrodnho spoleenstv je o to tragitj, e se
rozhodnutm Rady bezpenosti zavzalo Gorade chrnit jako jednu
ze esti bezpench zn". Po zahjen srbsk ofen zivy OSN a
Severoatlantick pakt nejprve mysln zlehovaly situaci a nejvy
amerit vojent pedstavitel William Perry a John Shalikashvili
dokonce vslovn vylouili monost vojen skho zsahu. Na scn se
po dlouh pestvce znovu objevil zdiskreditovan vyjednva lord
Owen a pispchal i Vitalij urkin. Nsledovala dv vojensky
bezvznamn gesta v podob toku jednotlivch letadel na srbsk
pozice - bombasticky oznaen za leteck toky NATO - a sestelen
britskho letounu, kter pr dokonce jenom pozoroval situaci. OSN a
NATO ustoupily. Povzbuzen armda Radovana Karadie pokrao

vala v myslnm nien obytnch dom a ostelovn jasn oz naench budov nemocnice a humanitrnch organizac.
Terorismus v uniform nezniil jenom jedno msto. Srbsk agrese v
Gorade

porazila

principy,

na

kterch

doposud

stlo

svtov

demokratick spoleenstv a nejsilnj vojensk se skupen na svt,

kdy se na stran demokracie vytratila vle brnit Gorade, a tm i
sebe, silou. Velk dl odpovdnosti nese Rusko. Nebezpenou hrou o
prosazen svch zjm na Balkn mysln oslabilo autoritu OSN a
NATO a povzbudilo bosensk Srby ke stupovn agrese. A kdy svoji
hru nezvldlo, nebylo schopn srbskou agresi a masakrovn civilnho
obyvatelstva zastavit. Rusko je dnes spoluvinkem tragdie Gorade.
Svj dl odpovdnosti vak nese i esk republika. Po hrub
diplomatick chyb pi hlasovn OSN o zbrojnm embargu (v r. 1995)
pily vhav a rozporn postoje vi vojensk aktivit NATO v
Sarajevu. V dob nstupu na Gorade byl v Praze na soukrom
nvtv bval jugoslvsk premir Panic. Byl pijat na nejvy
vldn rovni a - ani slovo o Gorade. esk zahranin politika
zstala nm a neinn, pestoe sedm stedo evropskch prezident v
Litomyli vyjdilo vli po zastaven srbsk agrese. Penze daovch
poplatnk, investovan

do zskn

kesla v Rad

bezpenosti,

bohuel, nedoprovzel pocit mravn a politick spoluzodpovdnosti za

mezinrodn vvoj.
Jakkoliv nikdo z ns u neme vrtit ivoty stovkm zabitch, tato
krize je momentem, kdy musme velmi serizn posoudit mezinrodn
chovn

parlamentu

postupy
a

esk

politik

republiky.

vech

stran,

Paralyzovan
tie

mlenlivost

obchzej cch

kolem

dezinformovan zahranin politiky v tak vn kri zi, jak jsme

svdky v Bosn, in spoluzodpovdnmi vechny bez rozdlu. Jak
jsou v tto chvli kritria zahranin politiky sttu, kter v tomto
stolet zail dv svtov vlky a dv vojen sk agrese proti vlastn
suverenit?

VZPOMNKA NA MNICHOV

Tragdie Gorade potvrdila, e svtov spoleenstv, ped stavovan

v Bosn Organizac spojench nrod a velmocemi, je u velmi blzko
uznn zemnch zisk srbsk agrese. Znovu se ukzalo, e evropsk
demokracie se tv v tv otevenmu nsil zan brnit teprve a
jenom, kdy je nameno proti bez prostednm zjmm velmoc.
Neekan a nhl srden shoda mezi Zpadem a Ruskem svoj
jednoduchost pipomn Mnichov roku 1938. Strategie bosenskch
Srb, podporovanch a oteven vyzbrojovanch Blehradem, je jasn.
Staen stovek kus tkch zbran od Sarajeva jim uvolnilo ruce k
novmu

ofenzivnmu

postupu,

kter

jim

dokonce

zajiuje

nedobrovolnou spoluprci jednotek UNPROFOR. Na vybranm mst

tis-cikilometrov fronty - naposledy to bylo u Gorade a pt te ba
u severobosenskho Brka - zato s maximlnm vyuitm absolutn
pevahy v dlostelectvu a tancch. Ostelovnm obyt nch tvrt a
masakrovnm civilnho obyvatelstva vyprovokuj ultimtum OSN a
Severoatlantick aliance. Pod hrozbou leteckch der sthnou tk
zbran na jin phodn msto fronty a dobyt zem potom sta
dret vlastn pchotou. Rozmstn jednotek UNPROFOR do tto
oblasti jim zaruuje, e ani v bu doucnosti nebude bosensk armda
moci pejt do protitoku. Na dobyt zem jsou rychle pesunuti
srbt uprchlci z jinch oblast a vytvoena vlastn sprva. A tak
dokola.
m vc podobnch ohnisek vytvo, tm zranitelnj budou vojci
mezinrodnch sil OSN a tm nepravdpodobnj bude monost
skutenho pouit leteckch sil Severoatlantick ali ance. OSN tak
vlastn nerozhodnost dostv sv vojky do role rukojmch a zrove
nedobrovolnch strc vsledk agrese a etnick oisty. A aby bylo
dostaten jasno, kdo je v Bosn

pnem,

nepovol

bosent

Srbov

vstup

do

Gorade

psovm

vozidlm UNPROFOR, ale pouze kolovm. Generl Mladi od mtne

protesty OSN proti nien a vypalovn vyklizovanch zem s tm, e
se to dje ve vech vlkch a na rozlouenou s Gorade nech vyhodit
do vzduchu mstskou vodrnu. Me si to dovolit, protoe velmoci
mu svou nechut zasahovat daly volnou ruku k jakmkoliv vlenm
zloinm.
Mocnostem a OSN k aspo doasnmu ukonen vlky na Balkn
zbv jedin cesta - cynick a tvrd ntlak na bosen skou vldu, aby
pijala poniujc rozdlen Bosny a Hercegovi ny, uznala porku a
sankcionovala vsledky agrese a etnickch istek. Srbov dnes mohou
jednat do nekonena, protoe doshli svho. Svtov spoleenstv se
nepostavilo

jejich

agresi,

tak

pro

by

se

mlo

stavt

jejich

nestupnosti pi jednn o rozdlen BaH?

Je to hor ne Mnichov. eskoslovensk republika se mohla brnit
- pokud by chtla. Svtov spoleenstv dnes ovem dv velk pozor,
aby bylo dodrovno embargo na dodvky zbran do Bosny a aby se
Bosna brnit nemohla. To pirovnn je mon krut, ale velmi
pravdiv. Jenom si zkuste pedstavit, e z es k republiky zbude
obklen Praha, svobodn Stedoesk a Vchodoesk kraj a
enklvy Olomouc, Kopivnice a umperk. Zbytek je okupovn a
svtov spoleenstv vm k, e mte bt rozumn, e dal stety
vlcch stran nic nevye. Mon dostanete chu emigrovat. A potom
zjistte, e vm nikdo ned vstupn vzum.
Mnichov byl nazvn zradou. Dnes tomu budeme kat mrov pln.
Za rozdlen Bosny svtov spoleenstv zcela urit dostane slib
skonen etnickho bsnn a tisciletho mru na Balkn. Vojvodina,
Krajina, Kosovo a Makedonie pr pesta nou bt problm. Jako po
Mnichovu.

BRAMBORY A KLAUNI

Prorazili pes hory a pivezli brambory a cibuli!" Mu roz ilen

mv rukama. Z kopce pr set metr odsud se ozve ku lometn dvka,
ale nikdo ani nezvedne hlavu. Tohle je dleitj . Lidi, pivezli taky
vejce! Namoudui jsem vidla pod plach tou bedny od vajec." Ulice
zan

huet

tko

skrvanm

vzru enm.

Ped

zabednnm

obchodem se okamit tvo dlouha tnsk had. K obchodu couv

prvn nklak a ulice ztichne jako o pohbu. Ped oima vech
ptomnch, kte peili dva roky oblhn Sarajeva, se odehrv
zzrak. Na rampu vytahuj palety s drkovanmi plechovmi bednami
vajec. Pan vedle m se eptem modl s oima plnma slz. V kabinch
vech t aut jsou za rozstlenmi skly vidt jenom strhan bled
oblieje idi. Jako prvn projeli nov proraenou cestou pes horu
Ig-man, prorazili blokdu Srbm pod nosem a te nemaj slu ani
vystoupit. Ten u obchodu pokld hlavu na volant a okamit usn.
Hvzdm podobn praskliny od kulek na pednm skle mu dlaj nad
edivou hlavou svatoz.
Tdny pedtm se u ve mst mluvilo o tom, e buldozery
prorej pes horu Igman novou cestu do msta. Vechny nor mln
silnice kolem Sarajeva kontroluj vojci bosenskch Srb a ti do
msta nic nepust. zem, kter kontroluje bosensk ar mda, je od
obklenho

msta

neutrlnch

jednotek

oddleno
OSN.

Ty

jenom
by

letitm

pes

nj

pod

kontrolou

nepropusti ly

nic

vojenskho, le na komern dopravu nemohou v zsad nic namtat.

Vysok masiv hory Igman dl sarajevsk letit od nejbli silnice
(vede k jaderskmu pobe), kterou Srbov sice mohou ostelovat, ale
nemohou ji uzavt. A tak buldozery prorazily pes ten hrozn kopec
nouzovou Cestu ivota. Jednou ji budou pirovnvat k t, je za druh
svtov vlky zachrnila

Leningrad. Ale te na to nikdo nemysl. Pivezli vejce, brambo ry a

cibuli.
Od konce nora, kdy hrozba leteckch der NATO vynutila kolem
msta - napjat a asto poruovan - klid zbran, se ve mst zasklv.
Zpotku pomalu, tu jedna vloha, tam dv ok na, ale pak to jede jako
lavina. Nikdo nechpe, kde se po dvou letech vlky ve mst nalo
tolik tabulovho skla. Ptm se v nkolika obchodech a kavrnikch
na fi rmu, kter jim vsazovala novou vlohu, ale s smvem si
nevzpomnaj... Za penze jde i ve vlce vechno. Nikdo ovem
netrumfne

mal

Caf

Paris,

kter

od

ledna

ve

vloze

dvoucentimetrov pancov sklo proti stepinm. Pokad je plno.

Na zatku kvtna se objevily prvn obchody s potravinami a ceny
klesly rychle dol. Kvu, kter jet v noru stla ti mar ky, podte
za jednu. Jezd tramvaje, peplnn a oven lidmi i zvenku. Nkdo
tvrd, e jezdit na nraznku je bezpenj -kvli kapsm. Ve druh
polovin kvtna je dokonce otevena prvn benzinov pumpa a
nevc motorist si mohou legln koupit benzin. Litr za 3 DM. Jet
v noru stl litr na ernm trhu ticet pt marek. Asi jsem se
zblznil, ale nevm si s tmi zmnami rady," k soused a okopv
zhon zeleniny v parku ped domem. Stromy kdysi pokceli na topen
a kad metr pekopali na zhon. Ped pr dny jsem dostal pytlk
zeleninov sadby za to, e budu pes lto uit dv dti anglicky. Nev ili jsme, e to skon. Nic krom hladu a strachu nebylo, a tak bylo
pod co shnt a dlat. S tm podivnm pmm najed nou spousta
lid zaala spchat pry. Jet nevd, e nen kam. A j te nevm, co
s asem." Sedme na slunku a mlme. Ob as pohlad rukou
prohtou zem.
Pomalu jdeme ulic, o blok dl je tich frontov linie. Kluci hraj
fotbal a hulkajc smeka hr se pelv mezi fas dami dom,
otskanmi od kulek a od grant, sem a tam. Jet ped pr tdny se
tu chodilo jenom v noci, anebo v zkopech. U nikdy to nebude
stejn jako dv. Tohle msto nejde rozd

lit podle nrodnost. Staly se tu hrozn vci, ale stejn nako nec
budeme t zase bu spolu, anebo vedle sebe. V tomhle do l to jinak
nejde. Jenome my budeme jin." Mluv o vlce, nsil a korupci,
kter rozhlodv dui msta i vech lid na vech stranch. Jak
obtn a smutn bude zanat znova t norml n ivot. Ulic proti
nm pijd barevn mikrobus, pomalovan balnky a hlavami
klaun. Zpomaluje na plcku ped vyple nm domem, ze kterho
zbyly jenom zdi. Kluci pestvaj kopat do me a sbhaj se kolem. Z
auta se smchem vystupuj dva ndhern klauni s namalovanmi
legranmi oblieji a nezbytn velkma botama. Zezadu vyskakuj
dal. Na boku mikrobusu je velk npis KLAUNI BEZ HRANIC.
Dvme se na sebe a chechtme se jako blzni. Vidl jsem tu
humanitrn organizace lka, reportr, dokonce i lkrnk bez
hranic, ale tohle je nej-lep. Na pednm skle je v rohu u idie
nalepen rozesmt hlava klauna v kulatm klobouku. Zakrv dru

Cesta na Igman
po kulce. Z blzk meity je slyet modlitba a z kopce kulomet.

Mirsad Purivatra

MIRSAD PURIVATRA

[editel sarajevsk Nadace pro otevenou

spolenost George Sorose]
Mon, e jsem idealista, ale vm, e Sarajevo dv njak mravn
pklad. Pi dosavadnm potu obt zailo padest tisc lid v tomhle
mst tragdii smrti v nejbli rodin. Pesto tu nenajdete pomstu.
Sarajevo nepijalo pomstu jako princip a do kzalo si udret ducha,
kter ho charakterizoval v poslednch pti stech letech. Je to duch
souit rznch nrod, kultur, n boenstv a jazyk. My sami tomu
kme ta multi vc.
Urit byste nali jednotlivce pln nenvisti a ppady etnic

kho nsil, zvlt na zatku vlky. Ale mluvte s normlnm: lidmi a

nikdo z nich nebude chtt, aby Sarajevo zstalo etnick} istm a
jednobarevnm mstem. Pozoruji to na lidech, kte ze Sarajeva odeli,
protoe u to nemohli vydret. Odeli ve stej nm pomru pslunci
vech nrodnost i nboenstv. Dnes se mjme mezi sebou bez
problm, a vc nebo ateist. Co m vak ds, je, e svt tyto
hodnoty prodal. Vili jsme dlouho, e je bude brnit, ale on je
pomhal zniit. Sarajevo se pokoui sv hodnoty udret i proti nmot
svta. Pokud svt pjde dc 21. stolet s vdomm, e agrese me bt
odmnna, bude tc znamenat porku vech nadj na roziovn
demokracie a jasn signl, e hrub sla stle vtz. Jde o princip - my
v Sarajevu jsme dokzali, e meme spolu t v oteven spole nosti;
te je na ostatnch, aby prokzali tot v mezinrodnm mtku.
Co vc je jet poteba, aby svt zaal nazvat vci pravmi jmny?
Pes dv st tisc mrtvch, pes opakovan zajmn vojk a lid z
OSN jako rukojmch nechce nikdo mluvit o Ka radiovi a jeho reimu
jako o terorismu a faistech. Nikde ve svt se s teroristy nevyjednv.
Tady jsou vlc stranou" a nle jim stejn zachzen jako jejich
obtem. Jde o naprost selhn mezinrodn politiky. Svtov
spoleenstv nebrn zkladn hodnoty demokracie, na kterch samo
vyrostlo - nebrn otevenou spolenost. Pokud tohle m bt pklad
Novho Svtovho du, o kterm tolik mluvil Bush - tak je to fraka.
Je smn mluvit o hodnotch, kdy jedinou jistotou zan bt, e za
zloiny nikdo potrestn nebude. Pestvaj-li existovat hodnoty, kter
bychom sdleli, je pro ns obtn obracet se k Zpadu. Zstanu tady a
budu brnit sebe, rodinu, m umn a nai zem. t v thle situaci nen
normln a j tm, kdo se rozhodli odejt, nic nevytm. Neodchzej,
protoe se jim nelb systm. Odchzej, protoe se to u ned vydret.
Ped vlkou panovala v Sarajevu kosmopolitn atmosfra a tradice
velmi dobrch kontakt se svtem. Od mld jsme svo

bodn cestovali a rove obecnho vzdln byla velmi vysok. Pesto,

e ada tch nejlepch odela, probh zrove jaksi samovoln
rekonstrukce. Duch tohoto msta je jet siln a ne vzdv se. Nkter
intelektuln centra a skupiny zanikaj, ale zrove vznikaj nov. Je
jich nkolik destek a kolem kad se vdy sousteuje dvacet a
ticet lid. Vezmte si napklad kina. Ped vlkou jich bylo ve mst
asi deset. Nkter byla zniena a vechna se z bezpenostnch dvod
uzavela. V roce 1993 bylo zniehonic oteveno nkolik malch
improvizovanch sklepnch kin, kde nadenci promtali videokazety a
projektor pohnl mal benzinov genertor. Funguje to dodnes,
pesto, e nejsou fi lmy ani elektina. J mohu pet s minimem jdla,
ale lidsky a duchovn musm nco pijmat. Tahle situace je
obrovskou anc pro mladou generaci. Stedn generace odela a
uvolnila j msto. Mlad asto pracuj na mstech, na kter by v
normln dob ekali dvacet let. Makaj a v pevn vtin jsou
skvl. Bt tady je posln a vzva - bez ohledu na vk."

PSI
Kdysi jsem chtl o Sarajevu pst z pohledu psa. Ml to bt trochu
rozmazlen kokrpanl, kterho si do obklenho ms ta pivezl v
dob jednoho z mnoha pm anonymn bafu z OSN, pvodem
snad ze Skandinvie. Pm, jako vechna ostatn pedtm, nhle
skonilo a bafu byl rychle evakuovn poslednm letadlem (v
poznmkch je, e ml mt bl svetr jako kontrast pny a blta vude
okolo) a kokrpanl, kter se ve zmatku ztratil, se mus rychle nauit
protloukat vlenm Sarajevem. Mus najt potravu ve mst, kde lid
nemli dost jdla sami pro sebe a svch ps a koek se zaali zbavovat.
Nakonec jsem to nenapsal. Pesto psi na voln noze", jak jsme je
pezd

vali, pat k silnm obrazm vlky v obklenm Sarajevu. Vt inou

je jejich pnov a paniky vypustili na svobodu", kdy zjistili, e je
z hladovch pdl neuiv. Nezabjeli je. Jenom je odvedli nkam
do ciz tvrti a opustili. Ty, kdo svoje psy dok zali ivit a vodit pod
stelbou na prochzky, ostatn povaoval: za cvoky - nkdy i za
hrdiny. Na nkter psy se skldaly rodi ny v celm dom. Brzy se
mal smeky ps na voln noze stalj soust kadodennho ivota
prakticky po celm mst, kro m oblasti blzk front. Velmi rychle
rozpoznali, e nkter msta jsou pli nebezpen i pro n.
Jednou jsem pozoroval huatou ps potvoru, snac se pe bhnout
asto ostelovanou ulici pobl fi losofi ck fakulty. Se dl za rohem a
ekal. Teprve, kdy pes ulici zaali pebhal pikren lid, rozbhl
se i on. Jakoby vdl, e v ptomnosti lidskch cl se do obyejnho
psa nikdo trefovat nebude. Nauili se vyskakovat na odpadkov
kontejnery a vyhledat v nich cokoliv k sndku. Nkte v nich i spali.

Sarajevt psi
Jin se zahrabvali dc hromad odpadk nebo papru. V zim leeli
namakni na se

be a stuleni do klubek v mstech, kde se nestlelo. Semez-din

Mehmedinovi kal, e v jejich instinktu. Tam, kde pr sp psi,
nespadne grant - dokud se neprobud a neodejdou.
Vzpomnl jsem si na to vdycky, kdy jsem nkde vidl roz taen a
uvolnn podimujc psy.
Pi blim pohledu bylo mon rozpoznat, e zdnliv bez cln
bloumajc skupinky maj nejenom pevnou hierarchii, ale i pesn
omezen zem, kter si hldaj proti vetelcm. Hrani nm kamenem
se staly popelnice a domovn rohy. Mezi psy na voln noze existovaly
dv zvltn podskupiny: individualist -ti se dle dlili na
volnomylenke, psy institun, unproforky a fronky - a mrtvolci,
trochu zvltn morbidn sorta, kter se houfovala okolo nemocninch
popelnic.
Volnomylenki byli ze vech nejzajmavj. Pedstavova li jakousi
ps lechtu ducha, pestoe lo asto o prapodivn kence
nejpodivuhodnjch tvar. Vtinou byli v pohybu -hlava se voln
rozhl na vechny strany, zatmco nohy zdnli v samy od sebe
uvolnn klusaj. Celm svm zjevem dvali najevo, e maj svj svt,
kter nek dn z brnnch cizch teritori, e maj dobr mysly a
dobrou nladu. Umn si vybrali cestu po hranicch jednotlivch zem,
ovldanch mstnmi smekami, a tm pdem se nikdo nenamhal je o
nem pesvdovat...
Psi institun vznikali bez viditelnho dvodu adopc, vti nou tak,
e si ps jedinec vybral instituci, kterou zaal pravi deln navtvovat,
dokud se o nj tam dochzejc lid nezaali starat. Nejslavnjm z
nich byl Elvis, kter se vnutil do Radia Zid. Piel, vyhubl a ern, a
sedl si ped dvee. Za pr tdn ml pede dvemi misku a matraci. Za
njak as sml spt i uvnit. Fotografi e hlavy Jeho Uatosti obletla
svt na plakt prvnho sarajevskho vlenho rockovho koncertu v
roce 1994. Velk psmena hlsala ELVIS, krl rock'n'rollu. Dokzal spt
prakticky pod, a jenom obas pro formu obeel rajn, kter konil na
mostku pod rozstlenou lanovkou. Tam se zastavil a vytk

val stapatho souseda z druh strany, ktermu jsme ki Gremlin. Ten

bydlel u Blaevi v dom, kde mu soused z n zaninu dali za dvee
hadr, aby nemusel spt venku v zim. I domu a z domu prochzel
drou, kterou tsn u zem prorazi ve sklennch dvech stepina.
Vtinu dne proleel v beton vm kvtnku, odkud ml, s hlavou
poloenou na okraji, skv vhled na cel parkovit. Kdy nco
bouchlo, hlava zmize za okrajem kvtnku jako v zkopu.
Kvli Elvisovi m jednou zatkli. Klekl jsem si na mostku a v fotil
ho, jak zvdav klue k objektivu. Jen jsem se zvedl, byl 2 mnou
policista se samopalem, a e pr jsem fotil tajn vojensk objekt. Musel
jsem s nm na strnici - take jsem objevil, kd ten tajn objekt je - a
trvalo dost dlouho, ne si telefonem ovi ili, e pinem nejsem.
Unproforci a fronci, jak u nzev k, adoptovali vojei sk
stanovit nebo check-point. Jak u to ve vlkch bv tihle byli
nejlpe krmeni.
Mrtvolci olizovali zakrvcen obvazy z nemocninch popelnic, a
chirurgov a fotografov tvrdili, e obas ukoisti li i amputovanou
konetinu, kterou zzenci oproti pedpisn nesplili - vtinou proto,
e nebyl plyn. Mrtvolkm - na rod od vech ostatnch - chybla
hravost a byli hysterit a rvav Nikdy se od nemocnic nevzdalovali.
Nejsmutnj sarajevsk pes byl nkolik let nesthan velk} hnd
pudl, kterho jsem pi nkolika nvtvch vidl toulal se mezi
zahradami pfrontovho pedmst Butmir blzko leti t. Kdysi
kudrnat srst na nm visela ve zplstnatlch dlouhch crech, plnch
bodl a zaschlho blta. Vadilo mu to v pohy bu, ale nedovolil
dnmu lovku, aby mu pomohl. Ml hlavu nahoe a nikdy se
nezastavil.
Kdy byla po vlce k mstu pipojena i dosud okupovan pedmst,
zathli tamn potuln psi, kte si navykli voln vyb hat do les, do
Sarajeva vzteklinu. Mstsk sprva najala a vycviila est
demobilizovanch vojk na funkci rasa.

A to byl konec sarajevskch svobodnch ps vech ras a vyznn.

Rozmnoily se koky a jzlivci tvrdili, e zmizen ps bylo symbolem
konce multikulturnho souit v Sarajevu.

GRBAVICA
Grbavica byla posledn z pti mstskch st, kter byly v noru a
beznu 1996 znovu pipojeny k Sarajevu. Byla to jedi n z vnitnch
tvrt, kterou Mladiovy jednotky udrely ve vnitnm Sarajevu.
Grbavica spad ze strmho svahu do roviny u eky Miljacky, z jedn
strany chrnn vysokm skalnatm ostrohem a idovskm hbitovem,
mstem snad nejtvrdch boj, a kon jenom o nkolik set metr po
proudu fotbalovm stadionem, kter jin frontov linie pesekla na
tyi roky na dv sti. Byl to kln zaryt do obrany msta, nedobytn
pevnost obklen ze t stran a open o nejvt srbskou vojen skou
zkladnu Lukavica tsn za kopcem. Skoro vichni dstoj nci z
mnohatiscov zkladny bydleli ped vlkou tady - bu v rodinnch
domcch na kopci, nebo v oklivch panelcch, kter tu vyrstaly od
edestch let. len socialistick urba-nista zniil jet celou plavnou
plochu horskho panoramatu temi osmnctipatrovmi vky, kter
barbarsky postavil doprosted kotliny. Na prostednm z nich po
vtinu vlky vlla t-barevn srbsk vlajka. Z Grbavice je st msta
za ekou vidt jako na dlani. Hlavn tda tak brzy dostala pezdvku
Alej os-telova a jezdili po n pouze lenci nebo pancov auta. Zu iv reportr Mirek ttina si ji v lt tiadevadest risknul pro jet s
redakn kodovkou Lidovch novin. On i fotograf Honza Mihaliek
mli vc tst ne rozumu. Ten, kdo na n vystelil, patn odhadl
rychlost auta. Namsto Mirkovy hlavy trefi l o dva cet sel hranu stechy
u pednho skla. Jin tolik tst nemli.

Vechny televizn tby ve mst vdly o dvou mstecl kter se

obejt nedala a lid museli ulici pebhat v dohled ostelova. Pozdji
tam UNPROFOR nasadil jako pojzdn t: ty obrnn transportry,
kter pomaliku pejdly ulici, a v skrytu za nimi lid mohli
pechzet. Ale to nkoho napadle myslm, a po dvou letech. Do t
doby mohly televizn tb v klidu pijet pancovm ternnm autem
a na msto, zapai kovat v bezpe pn ulice, do n lid pebhali, a
na stati postavit kameru. Kameraman zaostil a potom u stailo ekal
Pinejmenm se natoily dynamick zbry pikrench lidi ek,
ohlejcch se v bhu na jednu stranu. Nasvcen pm pardn, svtlo
jim lo, kdy se jako na povel pi zvuku vyste lu ohldli doprava ke
Grbavici, pmo do oblieje. Navc bel pmo na kameru... Prost
rdlo.
Obas se sice pipletl i pm zsah, ale to se vtinou vysti hlo.
Okamik smrti je pli drsn na to, aby se hodil do zprv Pokad,
kdy jsem nkde v televizi vidl zbr zrannho, k( ktermu prv
pibhaj lid, aby ho odthli do bezpe, muse jsem myslet na zbr
pedtm. Na to, je-li mon, e si dn di vk nepolo otzku: Jak
dlouho trv, ne se nkam pijede nainstaluje kamera? A je vbec
pravdpodobn, aby se poda ilo takov zbr natoit nhodou? Hnus
se mi pedstava, jal editoi nkde v teple rozhoduj, od kter vteiny se
to u me vyslat. Vzpomnm si na jeden zbr, kdy dva lid beli

m pomoc zpoza kamery a jeden z nich se v bhu rozzuen otoi! do

objektivu. Ml v och opovren a vztek... Bylo jasn, e stt nat,
schovn v bezpe za rohem domu, na zemi lecho lo vka, a ek a
pibhne nkdo jin. Na stejnm mst se sn maly hojn vyslan
matky pebhajc s malmi dtmi a unave n sta lid s malmi
plastikovmi kanystry na vodu. Nenvi dl jsem tyhle novinsk
voyery, i kdy jsem se snail chpat e dlaj svoji prci, jak nejlpe
umj. Novini nejsou jedin : kdo obas nevnmaj, e v blzkosti
smrti a umrn by mohl jt vkon prce stranou.

Grbavica snad nejvc ze vech mst kolem Sarajeva symboli zovala

nenvist a smutek. Mon tomu pomhala jej oklivost, totalitn
splynut mylen a formy projevu, kter bhem ivota jedin generace
ve jmnu modernosti vytlaily starousedlick rodiny do panelkovch
krlkren a z lid nadlaly politick masy. Star individualistick
vilky, poraen kolektivistickm betonem. Vm, e to byl pro n
domov.
Pochzm z Grbavice a stle tam mm jet pbuzn. Bol m
kad grant, kter dopadne sem nebo tam. Kad me o-hrozit
nkoho z blzkch. Jsem chirurg, Srb, a ne jsem odeel jako lka na
frontu, pracoval jsem ve sttn nemocnici. Pes frontu a pes eku jsem
tam odsud vidl k nm dom. Kdy zem ela maminka, vylezl jsem na
stechu nemocnice a dval se na n dm. Vidl jsem smuten hosty,
mnoho z nich jsem znal, a potom vynesli rakev s matkou. Nemohl jsem
tam bt. Leel jsem na stee nemocnice a jen bezmocn dchal. Nic
vc."
Zkuste si to pedstavit jako fi lmovou scnu. Kamera najd na velk
smutn oi Jiho Bartoky a do ticha je slyet jenom krkn havran
a vzdlen stelba. Pro Dragana Stevanovie to v ervenci 1995 bylo
hodn tk. ena a ob dcery se po dvou letech strvench v eskm
uprchlickm tboe vrtily do Sarajeva v domnn, e vlka kon. Pr
tdn byl klid a potom pilo nejhor bombardovn msta od zatku
vlky. Holky sedly doma, nemohly chodit do koly a mlad si
stovala, e j rodie nepust ani na krok. Nkolik msc si me
hrt s kamardkami jen na chodb domu.
Kdo by asi zahrl tohle?
Jet v lednu 1996 se z jednoho z tch oklivch vk Gr bavice
nkdo v podveern tm trefi l protitankovou stelou do tramvaje. Nelo
u o nic. Vechno bylo dohodnuto a podepsno a bylo by tko k
pochopen, kdyby nkdo zatoil na vojensk cl. Tohle ale byla
zbabl a neomluviteln teroristick spros rna. Do tramvaje, kter
zastavila ve stanici ped hotelem Holiday Inn se z dvou set metr
trefuje snadno. Grant proletl

stechou, utrhl hlavu jedn en, zranil devatenct lid a okne:

vyletl ven. A ani to jet nebyl konec.
Nahoe proti proudu, v historickm centru msta, tee Milja ka
kamennou navigac z as nkdejho c. a k. Dole na rov: Grbavice
se k vod svauj modern zatravnn behy, rovr jako podle
pravtka. Vody v ece tak nejv po kolena, irok asi ticet metr,
ale za Tita nazvali krtkou betonovou spojk na Grbavici Mostem
bratrstv a jednoty. Srbov ho hrd p jmenovali na Most srbskch
bojovnk a na sv stran vztyi velkou tabuli Srbsk Sarajevo a
vlajku. Barikdy z obou stra protitankov ztarasy a role ostnatho
drtu. Tady etnit o telovai zabili jednu z prvnch obt vlky v
Sarajevu. Ve tyi adevadestm roce pes nj chtli pejt tyi
blzniv Italo\ s transparentem, vyzvajcm k mru. Doli jenom do
plky. V jci francouzsk cizineck legie, kterou UNPROFOR nsad
k oddlen bojujcch stran, zde pak postavili bariry z pldr ha
metru vysokch kostek z kovov st. Kovov kostra m: uvnit vak
ze siln tkaniny, kter se jednodue naplnil zeminc a kamenm.
Francouzi z toho stavli pln vechno.
Pi delch pmch se podailo nkolikrt na pr tdn d
hodnout povolen osobnch nvtv pbuznch z obou stran M:
jacky. Povolen dostvaly jenom eny nad padest pt let a m i nad
ptaedest. Znamenalo to vystt si nkolik dn froni na zvltn
propustku, projt poniujc procedurou kontrol r obou koncch
mostu a na Grbavici jet ve vtin ppad do tat policajta jako
eskortu pi vzesk nvtv. Do ty mus li bt vichni zptky na
sv stran mostu. Mluvil jsem s jednc enou tsn po nvratu z
nvtvy u sestry, kterou nevid: od zatku vlky. Policajt m
nepustil na krok a pod se s nmi v pokoji. Pr je to rozkaz. Bly
jsme se, a tak jsme cek dobu jenom mlely, drely se za ruce a
plakaly." Ped osmc hodinou rno se na bosensk stran mostu
shromdily d\ pateticky smutn skupiny. Disciplinovan a
mlenliv fron' starch lid, ekajcch na zatek kontrol, a nkolik
dste

lid nejrznjho st, kte pili uvtat pbuzn z druh stra ny.
Nkdy za cel bo den mohlo pes Most bratrstv a jednoty pejt
nejv deset lid. Mnoz dali a osmkrt, ne jim Kara diova
policie vyhovla. Po kadm odmtnut musel adatel ekat est tdn,
ne mohl znovu podat o propustku na druh beh. Bosensk ady
byly mnohem liberlnj, ale i tady dochzelo k ikanovn a zvli.
Ten obraz je provokujc. Ve vlce, veden o Velkou Mylenku, je dra
ve front, msto kde se nestl, a kde je vybranm ne mohoucm
dovoleno chovat se od osmi do ty lidsky a vzvat jenom mal osobn
pocity. Kad z nich je prohldnut a potom, jet vce osaml, jde
pomalu pes most ulikou z rol ostnat ho drtu. Nkdy se uprosted
mostu nad ekou potk s podobnm, vlky nemohoucm lovkem,
kter jde na opanou stranu. Dvaj se na sebe a jenom nkte se
odv nathnout pes les kl vlny ostnatho drtu a dotknout se beze
slova aspo pikami prst. Ty, co pichzej k mstu, vt pohled na
nkolik destek mlcch lid, kterm pes most nen dovoleno pejt,
ale kte sem chod kvli nadji, e jednou teba pijde nkdo blzk,
nebo aspo nkdo, kdo nco v. A ped tvrtou hodinou onen vlky
nemohouc mus zptky k Velk Mylence. Nelidsk mechanismus,
lidstv na pdl.

KRYSA A AVLE
Kavrna Bentbaa stoj na devnch sloupech nad ostrou z krutou
eky Miljacky, kter v tom mst opout soutsku mezi sklou na
prav a vysokmi kopci na lev stran. Vtk do z kho dol, kde za
vyplenou benzinovou pumpou zan vyp lenou radnic a knihovnou
Sarajevo. Bh v, pro prv Bentbaa peila tm nepokozena. Jej
konkurenty na ostrohu za za

tkou eky a na skle vysoko nad n srovnali etnit dlostel ci se

zem. Sedl jsem u stolku, open loktem o devn zbrad l terasy
nad vodou. Konstrukce podlahy a zbradl jakoby ot rstaly obrovsk
platany, osvtlen poprv po mnoha msca ostrm elektrickm
svtlem. Nkde za mnou ve tm u vody vre mal benzinov
genertor. Trvalo chvli, ne jsem svtlu pivykl Pipadalo mi
nepatin a nebezpen. O pr destek metr d ili lid ve tm a
jedinm zdrojem svtla jim byla svka. Na st padalo list a v
korunch strom nepirozen uml vtr. Vnm jsem ticho prvnho
veera bez vstel a vzpomnal na mrtv Nvtvnk vlky, je
najednou skonila.
Na konci zkho devnho zbradl se objevil potkan. Vidl jsme
se zdlky. Pibhal po zbradl kolem t przdnch stol' s blmi
ubrusy a trochu zvedl hlavu. Jakoby ml nco vydil nebo
pipomenout. Na kopci pes eku je Alifakovac, muslirr sk hbitov
bsnk a litert, kde jsme vera za plku pc chovali kamarda
Fuada. Vechno vonlo podzimem, smutker za mrtv, ale potkan
jakoby ml jin tempo svta. Bet dl, a se dje cokoliv. Vzpomnl
jsem si na legendu o kryse, kter s snaila zachrnit z hocho kee
tkem po hran avle, ktero vojk rozhrabval ohe. Vojk zvedl
avli s bc krysou nai ohe a ekal, a se dostane ke pice.
Rozhodoval se, zda ji pre bodne nebo rozsekne. Krysa to vdla, ale
jej jedinou nadj bylo bet a do konce a doufat, e se nco zmn.
V prvn m: rovou noc to bylo krys podobenstv osudu Bosny.
Mrazilo tc Potkanv hbet se v rychlm a plynulm pohybu vlnil
nahor a dol po pmce zbradl. Ped sebou tlail dlouh zk str
Dky lovku, jeho zbradl a elektrickmu svtlu, vypadal pol kan
vt a nebezpenj. Sthl jsem ruku ze zbradl, a kdy mne mjel,
zavel jsem na okamik oi. Uslyel jsem ustn drpk a on zmizel
ve vtvch platanu tsn za mmi zdy.
Pili jsme mlky peslazenou kvu a nechali si donst pler ku.
Byla prvn mrov noc. Bez rachotu stelby a ohluujc^ strachu z
nhodn smrti se z ticha zaali nvtvnkm mr'

pipomnat mrtv. Vzpomnl jsem si na otcovy ptele a spolu ky,

kte po vech vlkch a bojch doli ke st, stle jet
pronsledovni posledn vlkou, kter mla skonit u ped padesti
lety. Povstalec Mirek Pich, kluk, kter utekl do Sajzu", aby mohl
bojovat s faismem, partyzn, ktermu vlka nikdy neskonila, a jen
po karie komunistickho kontrarozvd-ka, vzn, hornka,
domovnka a penzisty spchal pl stolet po vlce sebevradu, protoe
nevil, e mu demokracie zaru spravedliv soud. Udlal to natruc, a
je jedno, jestli se pedtm bl nebo kl. as odputn jet nenastal.
as zapomnn je zlodjem spravedlnosti. Disidenti svta, kte v
polistopadov Praze nevyli z kotelen, protoe jim to nestlo za to.
Leonel, kter v Salvadoru peil osm pokus o atentt za to, e se
pokouel zprostedkovat jednn o mru v obansk vlce. Nosil
velkou pistoli v pleten indinsk tace pes rameno. Jednou se musel
prostlet a ti mrtv ho dodnes stra. Mon odejde do exilu. Alberto,
kter po tincti letech muen v paraguayskch vze nch odjel
budovat socialismus do Nikaragui, aby skonil jako obhjce a uitel
lidskch prv. Uil tak na vojensk akademii a jednu z pednek
nazval (Jmn porky. Moudr Athna, co bydl u mosteck ve na
Mal Stran, pamatuje rok 1917. Do vesnice, kde ila u babiky, pijeli
vojci z chorvatsk domobrany, mli modr uniformy, a ped oima
vech enskch a babek z vesnice shazovali z ve kostela zvon, kter
ml bt podle njakho fermanu rozlit na dla. Vechny ensk mly
ern tky, kleely ped kostelem a usedav plakaly. Mal Athna
plakala taky, protoe tuila, e kdy vichni plou, tak to mus bt
nco hroznho. Zvon spadl do cimiteru, malho hbitova pro knze
tsn u kosteln zdi, rozbil se, vojci jednotliv kusy na loili na
volsk potah a odjeli. Za vlky byla jako doktorka u partyzn a jet
ped n pamatuje Tita jako fl outka v Pai s prsteny na vech prstech
obou rukou. Franjo Tudjman byl po nkud podlan psa v jejich
brigd, pezdvali mu Kaplan. Pamatuje, kdy partyzni zabili
mladho studenta za pion,

protoe se bavil anglicky se spojeneckmi letci, nebo jak rab vali vzali, co mohli potebovat, a pak zniili zbytek s odvo' nnm:
Pece jim to tady nenechme." Jej ptel peili 1 tv koncentrk
na Holm ostrov v Jaderskm moi. Nov vze tam byl na uvtanou
bit tak dlouho, dokud sm nezaal bt jir vzn. Kdo projde vlkou a
muenm, je v mru u navky jeno nvtvnkem. Mr bez
spravedlnosti je pro mnoho obt vle jenom nekonen non mra.

NVTVNK
Chtl se smt a slavit, ale znova se mu zaaly tst ruce. Pe pr
msci pomhal nakldat do auta zrann dt. Byla sucr vlezl zima
a blzko za rohem to bouchlo. Vidl, jak na drur stran ulice nkdo
pad na zem. Mlad lovk v maskovat uniform si pomalu sedl na
bobek a vrtl sklonnou hlavo jakoby nemu nevil, nebo chtl
omdlt. Pak zvedl hlavu, p' dval se na druhou stranu ulice, za roh,
kam ohluen Nvt nik jet nevidl, a znova ji sklonil v piznn
porky. Ulic byla pinav, pust a tich. Kad krok byl hlukem.
Dusil s strachem, ale nemohl se zastavit. Za rohem leela zkroucen
postavika dtte. Pomalu pohybovalo rukou a hlavou. Z r nch
stran se blili jin lid, ale po nkolik dlouhch vtei byl s
umrajcm dttem sm. Byla to mal holka, a bhvpro si myslel, e
j je devt let. Instinktivn vdl, e umr, a e neme pomoci. V
hlav vak ml jedinou mylenku, jak neli sky by to vypadalo v
och tch pibhajcch, kdyby se k i nesklonil. Pomalinku ji
pevrtil na zda - musel j srovnat noh a pidret hlavu v pleten
epici. Byl jedinm a poslednm, kd uslyel, jak nco k.
Nerozuml j, ale nebylo to nic o marnil ce. Jet dchala, slabouce,
jako na rozlouenou. Nco j pov

dal. Kolem se objevily nohy lid a pisedl njak lovk s vou satm
obliejem. Nvtvnk drel dt na rukou do chvle, kdy se zniehonic
na pust ulici objevilo auto a zastavilo na chod nku. Celou tu dobu
nerozuml jedinmu slovu z toho, co povdal vousat lovk a dal
hlasy okolo. Rozuml jenom trpkosti a hrze v melodii toho, co k
nmu dolhalo, a ctil se vinen. Tek ly mu slzy. Nkdo otevel dvee od
auta. Zaalo se spchat. Pomohl jet dt naloit. Teprve te si viml,
e m ruce i rukv bundy pokryt krustou zasychajc krve. Z vhy,
kterou drel na rukou, zbyla jenom hlava. Drobn tlo plynulm
pohybem mizelo ve tm auta. Pidroval hlavu s pletenou epic a ve
chvli, kdy ji zasunoval dovnit auta nkomu do nru, mu cvaklo
vlastn hlavou: Ze strany to mus vypadat jako pihrvka v bas ketbalu.
Obma rukama dr m a hz ho, a s nm i celou zodpovdnost za
ptch pr vtein, nkomu jinmu. Nebyl si jist, jestli jet dchala.
el pinavou, rychle se ec liduprzdnou ulic a ruce drel od tla,
aby se od krve jet vc nezamazal. Vnmal ustn stroupk zaschl
krve mezi dlanmi, kter stle pornji tel o sebe ve strachu, e se v
tomto mst bez vody nebude v mrazu a tm schopen oistit. Umt!
Ani neznal jej jmno. Nikdy se je nedov. Zaal vnmat vlezlou zimu
a pnu msta, ktermu vzali vodu. Kolem kontejner se vlely
hromady odpadk a vyhubl toulav psi se prohrabvali do jejich
vnitk za jdlem a za teplem. Hromady nikdo neodklzel. Nkter z
nich aspo nkdo zaplil, aby vyhoely. Thl z nich pjc kou.
Nebyla nafta do popelskch voz a ostelovai by popele stejn
neanovali. V chzi obral upinky zaschl krve z prst. Automaticky,
prst po prstu, del naslinnm kapesnkem lab mezi prsty a klou by.
Nechtl se dvat ani na kapesnk, ani na ruce, ale musel. Sna il se
nestrit si ho znova do st, a tak na nj tie poutl sliny z
nkolikacentimetrov vky, protoe se sm ped sebou sty dl na
kapesnk plivat. Kad mouha byla jet ped chvl lovk. Jet
ped chvl byla lovk.

82

Ml pln sta slin a snail se zhodnotit, zda jedn hysteri ky.

Vzpomnl si na lenstv pan z Macbeth a zaalo mu p: padat
nespravedliv, e by on, jen nikoho nezabil, ml mt p dobnou
hrzu ze vzpomnky na vlastn zakrvcen ruce jal Shakespearova
vraedkyn. Chtlo se mu zvracet. Zahodil k pesnk na hromadu
odpadk a ruce, kter se mu tsly, stril c kapes. Zaal se tst cel a
hystericky zatnal psti. Nkol: msc o tom nikomu neekl. Obas
se mu tsly ruce.

Sarajevo - nov hbitov pod olympijskm stadionem

82

KLAUS VERSUS MAZOWIECKI

Jeden znm psycholog popsal kdysi Vclava Klause jako lovka,

na kterm je stle jet vidt, e vtinu ivota proil v malm
panelkovm dva plus jedna. Politik, kter se v otzce Bosny dlouho
dval na druhou stranu a odmtal se k n vyjado vat. Nezajmala ho,
protoe byla pli komplikovan a bez jas nch een. Zpadn
spojenci o n kali asto i protichdn vci. Nejlpe se do toho
neplst. Kdy ji konen zaal vnmat a mluvit o n, s neochvjnou
pravidelnost lapal vedle, proje vuje vedle neznalosti i velkou porci
naivity. Prask i blehradsk drby tvrd, e vtinu nzor na tento
komplexn problm svtov politiky zskval od svho oblbenho
tenisovho sparingpartnera, kter v Praze pracuje jako zstupce
jugoslvskch fi rem a oblk se u stejn fi rmy jako premir. Nkter z
tch drb jdou tak daleko, e to povauj za jednu z sp nch operac
srbsk tajn sluby. Nemohu slouit ani potvrze nm ani vyvrcenm.
Mohu jenom referovat, e drby bhaj, bv jim dost veno a esk
premir je mnohmi analytiky svtov diplomacie povaovn za naivu.
Klaus se stal politikem bezdky, teprve v okamiku, kdy to bylo
djinami dovoleno", a po dlouhm obdob vyhbn se konfl iktm.
Jako vichni ostatn z prvn generace dlnk post komunistick
politiky se jenom velmi pomalu u, e si ve vel km svt
zodpovdnosti za stt neme vybrat jenom sladk kousky. Nvyky z
bezpe stoprocentn znmho miniprostoru jsou na moi pln na nic.
Kolegov ze studi i bval spolu pracovnci se shoduj v tom, e si
vdy myslel, e m na hodn. Klausv problm je v tom, e m na
mnohem vc, ne si mysl. Je vc, ne jenom jeho osobn tragdi, e
toho navc" nikdy nedoke vyut, protoe se podvdom boj
velkch konfl ikt

a drobnch ztrt. Nesmazateln vtiskl nejprve eskoslovensi a

pozdji esk politice svj styl a ovlivnil celou generaci jej
protagonist. Bez ohledu na sv kvality se vak stal symbole-esk
pikrenosti, kter svobodu vyuila k oteven st, i msto
narovnn ramen.
To, co se d pet v esk domc politice, je v zahrani politice
stedoevropskho sttu, kter bytostn zvis na zi lostech a umn
ovlivovat ostatn, asto a diskvalifi kujc h; dicap. Klaus mluv
asto o profesionalit a standardnch pos pech. esk zahranin
politika vi vlce v bval Jugosl byla ovem tko uvitelnou
histori amatrstv a neochc mt vlastn nzor ve chvli, kdy
mocnosti dlaj chyby anei pihlej zloinm. Jako kdyby to nebyl
zkladn motiv modi nich stedoevropskch djin. Jako by to nebylo
nco, co Pra tak dobe zn. Jako by se to nemohlo znovu opakovat i
tady.
Tato vlka mla, technicky vzato, ti vlc strany. A do jho
konce mla esk republika zastupitelsk ady a st zdroje
informac pouze ve dvou z nich - v Blehrad a Zhek A e to
nebyly posty, kterm vlda pikldala njak vt \ znam, ukazuje
i jejich obsazen. A na minimum vjimek lo : obou mstech o mlo
schopn ednky, kte krmili prasl centrum zprvami opsanmi z
mstnho tisku. esk diplomac se mysln vzdala monosti
zskvat kvalitn vlastn informac kter by j mohly pomoci
formulovat, kdy ne vlastn politik tak alespo vlastn nzor.
Jugoslvsk krize a jej bosensk vyvrcholen pedznamen vaj
vvoj evropsk a atlantick politiky na mnoho let doped eln se
tady stetly Spojen stty a Rusko. Evropsk unie pr v tady zjistila,
e j bez Spojench stt mlokdo bere jal politickou slu vn, a
Spojen nrody se tu zcela odepsaly j ko instituce schopn
doshnout mru. Nkter islmsk zen prv v Bosn redefi novaly
svoji evropskou politiku. ecko z alo blokovat adu politickch
rozhodnut svch zpadoevro skch spojenc a v mnoha ppadech
oteven zaalo spolupr

covat s Ruskem. Byla to a stle jet je obrovsk neregulrn

trojstrann achovnice, kde nkolik hr najednou hraje rz n partie.
Byli tu vichni, kdo chtli nco znamenat, nebo aspo vdt, co se
dje. Vichni, a na eskou republiku. Namylen provinnost
ofi ciln esk zahranin politiky mluvila v dob, kdy byly brny v
potaz zklady evropsk bezpenosti a demo kratick velmoci znovu a
znovu ustupovaly ruskmu ntlaku, o staletch kmenovch konfl iktech
a temnm Balknu. Kdy se zhroutila pedstava o schopnosti Evropsk
unie prosadit jeden spolen nzor na rozshlou evropskou krizi,
nemla esk politika, pro jistotu, nzor dn. A kdy se pod
opodnm americkm tlakem Severoatlantick spoleenstv rozhodlo
k vojenskmu zsahu a leteckmi dery donutilo Karadie a Miloevie k ukonen nejkrvavjho evropskho konfl iktu od druh svtov
vlky, neudrel esk premir sv zcela osobn promi-loevisk
emoce na uzd a plcnul dnes u legendrn vrok o tom, e mu
bombardovn nepipad lidsky fr". ist poli tick dada. Jako by
ped tm nebyly tyi roky vlky, etnick istky, srebrenick masakr...
Vclav Klaus je zrove spolutvrcem i dttem tto novo-esk
sttn slepoty. asto jet nevzdlan a nezral sdlova c prostedky
nemohly a dosud nemohou slouit jako zrcadlo. esk politick
opozice je dt stejn spolenosti jako vlda a prov stejn nemoci
politickho batolete. Je zajmav, e ani jeden opozin politik se za
celou dobu vlky nenamhal studovat problm u pramene, tedy tam,
kde se vci dly. Kolik pleitost informovan napadat naivn a
neschopnou vldn politiku! Nic, nic a jet jednou nic. Z vldn
koalice se v Sarajevu jednou nebo dvakrt objevil pouze nmstek
ministra zahrani Alexandr Vondra. Ostatn uctiv jezdili s
premirem na lye do Slovinska, a ti nejodvnj do Zhebu.
Smutn postava ministra zahrani Zieleniece, kter asto dval
najevo, e ho domc politika zajm mnohem vc, ne vtina dn v
jeho resortu, je jenom teinkou na nepovedenm cukrskm kou

sku esk zahranin politiky vi krizi, kter mn chod sv tov

scny.
Je a smn, jak hluboko se v eskm politickm myi n
zakoenilo tvrzen o tom, e desetimilionov evropsk nrt s velkou
kulturn a nadprmrnou prmyslovou a urbnn ti dici je mal. A
e jeho poetn nemnohost peduruje osudov nebo prodn
nemonost tvrdohlav vlastnho nzoru. ekn te Holananm,
Dnm, Finm, nebo jet radji Izraelcm,: jsou poetn malm
nrodem... ei jsou se svou sebeomlu nou aritmetikou asi nejvt
nrod, kter se povauje za mal. to rozdl mezi velkm stdem
arogantnch ovc a malou sme kou zkuench tichch vlk. Ovce se v
hysterickm poklic stda krm a mno zdnliv neruen. Ke svmu
zpsobu iv ta neodvolateln potebuj ochranu paste a ps. Maj
klid dokud nkdo zvenku nerozhodne jinak.
Historie je pouvna jako argument pi vech nrodnch d batch
ve svt. Vtinou jako inspirace a potvrzen aspirac V echch jako
omluva pro pasivitu a nezjem o dn kolei Je to pohodln a
bezpen - dokud ten svt kolem nezane n vlastn npady. Mon
je naase zmnit ono tradin rozklad n o holubic esk povaze za
symboliku ovce.
Bosensk tragdie byla pro eskou zahranin politiku o rovskou
anc. Vechny mocnosti tam dlaly chyby, smlouva cynick kefty a
nm pihlely vradn desetitisc civili t a nejvtm etnickm
istkm v Evrop od odsunu" Nmc z Polska a eskoslovenska po
roce 1945. Jakou lep kolu me zanajc demokratick stt pt?
Bt u toho, mt infc mace a tvrdohlav svj nzor bez ohledu na
mocn prezent vat. Vybrat schopn mlad lidi a poslat je do
mezinrodnc organizac, kter jsou nasazovny do krizovch
oblast, kdy i se bojm tam mt svho diplomata. Kritizovat velmoci
v okami ku, kdy se odchyluj od vlastnch proklamovanch zsad. T
se zskv respekt sttu, tm se stt zaazuje do mezinrodnc
vztah. Nm nejsou v djinch slyet a vejtahm nen nalo

chno. esk republika si v jugoslvsk krizi vybrala chozen za kolu

jako program. Je to jako kdy vzpurn mal kluk odm t povinnost
vzdln s argumentem, e stejn vyroste. Je to nebezpen.
Nejlpe to vyjdil Tadeusz Mazowiecki, kter po velk a trpliv
bitv s manipulantskou politikou velmoc a OSN rezi gnoval 27.
ervence 1995 na funkci zvltnho zmocnnce OSN pro lidsk prva v
bval Jugoslvii. Za padest let existence OSN to byl prvn ppad,
kdy nkdo rezignoval v tak vysok funkci. Protestoval tm proti
poruen rezoluc Rady bezpenosti, kter nejprve vytvoily ve
vchodn Bosn takzvan bezpen zny, je mly bt chrnny i s
pouitm sly, aby nakonec byly ponechny osudu ve chvli toku
Mladiovch jednotek, podporovanch jugoslvskou armdou a
polici. Na otzku, zda je vhodn doba k moralizovn a nakolik je v
takov vlce otzka lidskch prv vbec dleit, Mazowiecki
odpovdl:
Pedevm je to otzka zkladn lidsk solidarity. Je prost
nepijateln kat, e tyhle balknsk kmeny maji oblibu ve vzjem nm
vyvradovni, tak je nechrne bt. Stejn tak vm, e lid nechpou
dsledky tohoto konfl iktu a bezmocnosti Evropy vi nmu pro
obecn evropsk d, a ve skutenosti i pro svto vou civilizaci. Ped
dvma generacemi nebyli lid ochotni umrat pro Gdask. Dnes nejsou
ochotni umrat pro Srebrenicu, e-pu nebo Gorade... Jako nkdo, kdo
ije v Polsku, se po tom, co se stalo, ctm mnohem mn bezpen."
esk politika to takhle nevidla a nevid. Hloubkou svho
pesvden stoj velmi blzko dvma vrokm, kter pochze j od
mezinrodnch vyjednva v balknsk krizi, lorda Owe-na a
Thorvalda Stoltenberga. Jejich setkn s Mazowieckm byla bez
vjimky rozruujc" a pro n velmi netradin. Neby li zvykl na
upmnost. Dvali pednost manipulaci a lm, kte rmi je bohat
zsobovali jejich zdvoil a pjemn partnei v Blehrad, Zhebu a
Pale. Na jednom z poslednch jednn jim bval polsk premir,
kterho mezi sebou dajn pezd

vali ten vchodr", dokzal na faktech, e mysln zatajova

informace dleit pro rozhodovn Rady bezpenosti. Owen l
opakovan dal, aby byl mn emocionln" a Stoltenbergo
nakonec ujely nervy pln: Nepotebujeme vae moralizoval Sami
nejlpe vme, jak ochraovat lidsk prva!" A potom pi Srebrenica
s osmi tisci povradnch Bosk, etnick ois Krajiny od Srb,
tk bombardovn civilnch cl v Sarajev Cyrus Vance, lord Owen
a Thorvald Stoltenberg byli mezi uv ovanmi kandidty na
Nobelovu cenu mru. Ten vchod Mazowiecki se stal personou
non grata vech mezinrodnc instituc zabvajcch se Balknem.
Disident zstal disidentei protoe se po odevzdn Srebrenice a
epy odmtl pizpsot sebevraednmu realistickmu pohledu na
vc". Kdy pozd ji vysvtloval v dopise nezvislm chorvatskm
intelektul dvody svho rozhodnut, napsal: Vm, e mj
protest b pro mne a pro ty, kdo mne podporovali, dleitj, ne
kdybyc setrval ve funkci, jako kdyby se nic nestalo. Lid, kte nem
hou pijmout zatajovn zloin, nemohli pochopit, pro n existovala
rozhodn odpov a pro slova o lidskch prvec a morlce
nenachzej vyjden v politick akci. Tito lid p tebovali, abych
tento krok udlal." Asi to mus znt jako po tick dada zase vem
novoeskm postmodernistm. Tohle ! do jejich mylenkovho dva
plus jedna prost vejt neme. J nome prv o tomhle je skuten
politika.

HAVEL VERSUS SARAJEVO

Nejlep popis esk politiky vi Bosn je shrnut v jedii vt: Tsn

ped Vnocemi 1995 do Sarajeva slavnostn piletl pre dent Vclav Havel.
Byl, shodou okolnost, prvn hlavou cizho stt kter do Bosny
piletla (tden) po podepsn mrov smlouv Pai. Veejn se
nevdlo, e jeho nvtva byla i s vti nou programu pipravena u
dva roky, a e ji za tu dobu mu sel dvakrt z vnitropolitickch dvod
odvolat. Zasvcenci se pedhnj v popisovn barvitch spor s
premirem o balknsk politice. Ale protoe se to ofi ciln nevdlo,
mohli et novini zdrazovat odvahu a vjimenost tto nvtvy.
Svat prostoto! Naprost vtina z dvaadvaceti urnalist, kte na
tto cest Havla doprovzeli, byla v Bosn poprv! To nen zloin,
samozejm, ale ta lehkost, s jakou psali o vcech, o nich nevdli
skoro nic, byla smutn. Vichni, nevm pro, jedinou dleitou otzku
peslechli. Padla na prezidentov setkn se sarajevskmi intelektuly
v Komornm divadle 55, kte r m pro Sarajevo stejn kultovn vznam
jako Divadlo Na zbradl v Praze. Atmosfra byla bjen, protoe
pece jenom nen moc prezident, kte by navtvovali divadla a
hladili sebevdom intelektul - vzjemn plcn po ramenou", jak
to popsalo nkolik ptomnch o tden pozdji. Jenome pak se zvedl
ekonom a politik Zlatko Lagumdija a ekl:
Kdy v roce 1989 eskoslovensk komunistick reim zavel
Vclava Havla-intelektula do vzen, hrla se v tomto divadle jeho
hra. Bhem deseti dn zorganizovali herci velkou petici sa rajevskch
intelektul za jeho proputn a otravovali esko slovensk
velvyslanectv dopisy a protesty. Pro Vclavu Hav-lovi-prezidentovi
trvalo ti a pl roku, ne sem dorazil?" Chvli panovalo to, co se ve
scnch oznauje tivm tichem". Pan prezident nevdl, jak
reagovat. Nepodstatn? Zle na tom, pro koho. Za dobu vlky do
Sarajeva pijelo mnoho politik -krom jinho i Tanzu Cillerov,
ministersk pedsedkyn Turecka, francouzsk prezident Francois
Mitterand, byla tu i Havlova velmi dobr ptelkyn Madeleine
Albrightov, velvyslankyn Spojench stt u OSN, ministr
zahraninch vc nepotan. et politici se, s velkou vjimkou
Havla, dvali stranou. Havel aspo od zatku podporoval vechny
humanitrn akce, kter v eskoslovensku a potom v esk republice
organizovali jin.

Ml pokuen uprosted vlky tajn prostedkovat a trochi naivn se

pes prostednky pokouel domlouvat Franju Tudj manovi. Na
bosensk vlce aspo sten vystzlivl z vr; ve vemocnost
zpadnch demokratickch spojenc a sdlc vacch prostedk. Zaal
o vlce veejn mluvit. Ale z pohled Sarajevan je to vechno mlo.
Jestlie vm jde den za dner o ivot a jedin, co k vm ze svta vedle
humanitrn pomoc pichz, jsou kecy, pestvte rozliovat, zda-li
jsou to kec upmn i ne. Proti agresi, genocid a barbarstv se
nebojuj slovy, ale iny. Vichni ocenili jeho pomoc diplomatickou,
ste; n jako podporu organiztorm Msce Bosny a Hercegoviny v F
Ale o krek to bylo pli velk divadlo. Sm Vclav Havel s kdysi
utahoval z lid, kte se prohlsili za revolucione p minut po
revoluci. Te mu to pipomnla jedna sarajevsk otzka. tst, e na
onom setkn nebyl zlobivec Haris Pae vi, kter u na podzim 1993
s oblibou kal novinm, e nen zve v zoologick zahrad, aby se
na nj mohl jezdit diva kdo chce. e je tak lovk, kter chce sm
jezdit a dvat se A jestli se jim to nelb, tak a se s nm nebav.
No... Havel je jet to nejlep, co esk politika za dobu v ky
Bosn nabdla.

BLZNI
Vlka je vc zdravch lid, kte se sna navzjem zab anebo
zmrzaenm vyadit z provozu. Nemocn a len jakob v n nemli
msto. Neexistuj. Aspo na prvn pohled. Do pane ramatu vlky pat
obrzky rannch na kraji silnic i v p cpanch nemocnicch, stejn
jako oi vystraench dt. AI pedstava chipky nebo slepho steva
jakoby byla nepatin a nco kazila.

Ulicemi Sarajeva se smn sunul bec s neuviteln ki vma

nohama a mezi zuby tiskl plku citronu. Vrsit olehan obliej ml
zlit potem, propocen triko, pospravovan tren ky a polorozpadl
beck boty. Pajdal se ve vozovce proti obasnmu autu a s
vtzoslavnm smvem mval vem chod cm paprovou kytic v
malm kvtini z uml hmoty. Jakoby ho stelba a nebezpe smrti
nezajmaly. Obas se podval na staromdn nramkov hodinky na
zpst, asi kontroloval meziasy. Nebylo pro nj dleit, e hodinky
nely. Bhal kad den. Nikdo nevdl, kde bere citrony a pro to
dl. V lt roku 1995 jsem ho potkal na ulici Marla Tita. Nedbal na
nic kolem sebe a urit neposlouchal rdio, kter do omrzen opako valo vzvu, aby oban nevychzeli z kryt. Nad mstem kvlely
sirny. Bel vozovkou a v ruce ml msto kvtiny paprovou
olympijskou pochode. erven splihl krepov plameny po-vlvaly.
Kadmu z nemnoha kolemjdoucch vyslal ziv a na lhav pohled,
pokynul pochodn a v ouravm poklusu volal: MR, MR". Pan,
kter se strachem pebhala ulici, se zastavila a rozplakala.
Nedad Begovi natoil - jako vojensk dokumentarista -v prvnch
dvou letech vlky krom jinho i blzinec, kter ve strachu ped
pchodem bosensk armdy opustili lkai i personl. Nco se zvrtlo,
fronta se na nkolik dn zastavila, a blzinec zstal v zemi nikoho.
Bez proudu, bez vody, bez jedinho lovka, kter by se v zim o
pacienty postaral. Nedad se tam nhodou dostal s prvn przkumnou
jednotkou, kter la prohldnout ten bark na kopci".
Mj materil by se, cynicky vzato, dal vyut do neuvitel n
surrealistickho fi lmu. Nikdo ho ale neuvid. Nedm ho z ru ky. Je to
nesdliteln hrzn. A je to o lidech, jako jsme my, jako se ty a j. Ve
chvli, kdy jsem to toil, byli v tom dom len vichni. A jen nkte
na to mli papry."

VTIPY ZE DNA SMUTKU

[tak, jak jsem je slyel vyprvt]

Jak je rozdl mezi Osvtim a Sarajevem?

V Osvtimi nebyl nedostatek plynu.

Sujo a Mujo odejdou z Bosny do emigrace. V Lublani se

drhnou. Dlouhou dobu se protloukaj a shnj prci, a nakc nec

najdou inzert, e se uvolnila dv msta v lublask zook gick
zahrad. Hned tam dojdou a zjist, e maj nahradit dv

snul

opice. No, pro ne?" eknou si a vezmou to. Za dva ms ce ZOO

prask ve vech a nov opice jsou milky vech dt
Po pl roce pijede monitorouac mise Evropsk unie pro zoologi k
zahrady bval Jugoslvie, veden zkuenm maarskm dif lomatem.
editel je provz, a kdy se zastav u pavilonu opi< Maar
nadzvihne obo a ekne: Tohle pece nejsou opice!"
A co by to bylo?" op editel. Samozejm, e to jsou opice
Chvli se petahuj - nejsou ... jsou - a nakonec Maar ztra nervy:
Puste k nim tedy lva, a se uvid. Jestli jsou to opici tak vylezou do
vky a v klidu tam pokaj." Pivedou lva d klece, Mujo a Sujo se
klepou strachy a sna se vylzt po pl< tivu. Lev ale pijde pomalu
bl, mrkne na n a zaept:
Neblbnte, nebojte se, j jsem Fuad ze Zenice."

Pro nemohl Izetbegovic umt, kdy v noru 1996 dost;

infarkt?

Protoe neme pijt v nebi na oi ehidm - vojkm bi

sensk armdy, padlm ve zbytench ofenzivch v lt 199

Pjer alica

PJER ALICA
[fi lmov reisr skupiny SaGa]
Mm absolutn privilegovan postaven, protoe na rozdl od
jinch obas mohu ze Sarajeva odjet. Dostvm pozvn na festivaly
nebo abych uil na fi lmovch akademich. Nikdy jsem ale nechtl
venku zstat. Ani na chvli m to nenapadlo. Nkdy, kdy jsem byl
del dobu pry, pocioval jsem a fyzickou bo lest stesku a starosti o
msto a lidi v nm. Jsem prost odsud a za nic bych to nemnil. Je
samozejm pjemn vyjet ven, vypnout a vyprat si mozek, stejn ale
devadest osm procent asu myslm na Sarajevo, na enu a na ptele.
A i tam venku neustle mluvm o Sarajevu a pokoum se lidi
pesvdovat o na vci. Je to permanentn rvaka, protoe vtina
lid u nechce naslouchat. Kdy jim km, e legalizovat mlenm to,
co se dje u ns, znamen povzbuzovat infekci, tak na mne zdvoile a
nechpav koukaj.

Kdy do msta padaj bomby, tak se lovk, kter je venk: boj

jet vc. Navc pi nvratu je monost dostat se do msl technicky
obtn - mus projt pes Igman a potom se jel protlait tunelem
pod letitm. Nejhor je, kdy sed na koj ci nad mstem, sly
vbuchy, a m obrovskou touhu sed u v t chvli doma ve sv
idli a nemuset pemlet, jestli te vbuch, kter prv sly, tu
tvoj idli prv te nezniil.
Nikdy nepemlm o tom, co budu dlat po vlce. Nkc bych
chtl natoit nco jako americk teenagerovsk fi lm, a. nevm, buduli toho jet nkdy schopen. Vechno se tu zmn lo. Zmizely lesy a
parky. Je to jako scna ze Stalkera. A co ; nejhor, mnoho lid - i
ptel z minulosti - se stalo faisty. 1 bylo okujc. Na chvli jsem
ztratil vru v lidi. Ale potom jse: poznal, e to m bt zkouka. Ti,
kdo j projdou, jsou z kamen Nauila ns tak bt ve vem rychlej.
Nemme as na zbyt* nosti a pesto umme pamatovat na detaily.
Proto se mi nelil Vclav Havel - je pli strojen a vykalkulovan.
Zmnil jsem s i esteticky. Dnes vm, e etick pstupy by mly mt
estetick vstupy. Mnoha vcem vc rozumm a lpe je chpu. A nejse
tak sebejist, jako dv.
Po vlce zbydou nejhor psychick problmy a traumat kter v
lidech

vyplavou

na

povrch.

ijeme

uprosted

smrti

neuvdomujeme si to. ijeme ve veobecn amnzii - a. jednou nm

to dojde. Sm jsem to jednou ve zkratce zail r vlastn ki. Blzko
m vybuchl minometn grant a mn to d lo a za dv hodiny.
Pokud bude vlka trvat jet deset le tak hokost a nenvist vyvou
na povrch a porostou. Po tec letech vlky mlokdo zvenku rozum
tomu, co se tady dje. Jes li svt zapouzd tuhle vlku, vypukne z n
infekce a dojde k e plozivn epidemii.
Nkdo by ml zat vt: Je to na vaem prahu, pnov! IV jsme to
odzkoueli. Je to v lidskm mylen. Vude jsou zvrh lid a pokud je
nechte vldnout, budete mt pesn to, cen se v Sarajevu brnme
my."

DENN ROZVRH

Nechce se ze spacho pytle. Venku je jet tma a ps zima. Vtr plc

igelitem, nataenm v oknech msto skel. Nad rozlo enm gauem
nkolik dr ve zdi zakrv plakt. Stoln lampa u okna m prostelen
stnidlo. Celou noc se stlelo. Obliej je prostren vstihem trika,
nataenho pes hlavu. V mrazu slou zrove jako epice i la.
Baterka pod hlavou. Vysoukat se ze spacku. Koupelna je tyi kroky
od gaue. Zaplit svku. Vdycky a bez vjimky bleskne hlavou, e
se mus etit - svku mus zaplit jedna zpalka a v koupeln se
nesm fl kat. Rychle vyurat a zuby si vyistit do msy, aby se vyuila
kad kapka vody. Hol se v jednom plechovm hrnku vody. Strojek
se po kadm zbru do pny na tvi nejdv ote do toaletnho
papru a teprve potom protepe v hrnku. A znova. Papr i voda do
zchodov msy. Pl hrnku ist vody na omyt oblieje nad msou. V
koupeln je uznut dvousetlitrov barel s vodou. Pro vodu se chod
dva kilometry a nos se do ptho patra. Jak se s tmhle vyrovnvaj
sta lid? aj s kyselinou citrnovou, kra jc bl veky s pocitem, e
ujdme tm, kdo nemaj monost odejt. To, e jsme kad s sebou
pivezli pes dvacet kilo jdla, pome jenom trochu. My odjedeme ale oni tu zstanou. Hodn se nabalit a do batku nco k jdlu a pit,
n, baterku, papr -a hlavn prkazku UNICEF do kapsy. Bez n tady
nejsi lovk. Neprstelnou vestu, tedy aspo zpotku. Pozdji se za
vestu zane stydt a pestane ji nosit pln.
Dlouho to na tiskovkch UNPROFOR vypadalo jako na mdn
pehldce vrobc neprstelnch vest a pileb. Frajei mli na nprn
kapsice vesty napsanou krevn skupinu. Holky zsad n v otahanch
dlouhch svetrech a provanch bundch, vti na novin povinn
neoholench, s fl anelovou koil a tkem

kolem krku. Jet vt legrace byla novinsk auta. Prvr z tiskovky

odjdly prostlen kraksny mstnch novin s odstupem za nimi
kavalkda pancovanch land rover z; padnch koleg. Posledn
jezdilo BBC a CNN; ti mli jist priv legia a po skonen brfi nku
dostali vtinou jet doplujc informace od rznch potentt.
pln posledn odjdl pano ovan mikrobus CNN a kdy se moc
nestlelo, tak za nm jest jelo modr volvo reportrsk hvzdy CNN
Christianny Annan pour. My jsme bu lapali pky, nebo ns svezl
nkdo znm z UNICEF. Chvli to prost trv, ne se lovk nau
chodit p mst, do kterho se stl. Myslet na detaily, promlet, co
m bt riskantn a vit rizika kad cesty. Nikdy nechodit nezni
mmi zkratkami. Radji si o hodn zajt, ne riskovat pebh; nm
nebezpen ulice. Ostelovai v Sarajevu mli vc ne dol r trnink
ve stelb na bc cl. Nem cenu bt dalm v ; d. Vdycky mt
nkoho, kdo v, kam jde a kdy se m vrt Dlat to, co mstn,
protoe oni vd nejlpe, co se d riskov; a co u je k nepeit. Mlha
je fajn, koumo je fajn, slunce pro kopci naproti je fajn, dobr
viditelnost je prvih. dn ostr barvy na sebe. Dodnes si
pamatuji, jakou hrzu jsem ml pop v, kdy si Luk na sebe
navlkl vav lutou vtrovku. Nem chali si s imonem domluvit a
vylezli

kamerou

na

silnici

pe

Holiday

Inn,

najedno

nejnebezpenjch mst ve mst. Pi bh chrnil slep kuata a v

deti, kter prel u od rna, m ostelovai zejm dvno padla.
Veer se muselo pamatovat na policejn hodinu. Vtino byla v
devt, pozdji v deset a jet dlouho po konci vlky v ji denct. Na
velk

crkevn

svtky

vech

nboenstv

se

policeji

hodina

nekonala. Jednou v zim se Kris Janowski, velmi popi lrn mluv

UNHCR v Sarajevu, zdrel na verku u znmcl kte bydleli ve
strm zk ulice nad centrem. O policejn hi dinu se pli nestaral,
protoe ta pro cizince a zvlt pracovn ky humanitrnch organizac
moc neplatila. Verek se vydai ale nikdo netuil, e mezitm venku
spadl mrznouc d a ulic

zmnil v neubrzditeln klouzaky. Ne jsem doel tch pr metr k

autu, dvakrt jsem upadl. Bylo pln obalen ledem. Je nome j
musel brzo rno odjet a nemohl jsem tam auto nechat. Vlezl jsem
dovnit, nastartoval a ekal, a se to trochu oheje. A jenom jsem si v
duchu odkrtval, co vechno poruuji. Poli cejn hodina dvno pry,
alkohol za volantem, nemm doklady a ert v, jak se odsud dostanu.
Pak jsem to sjel jako na sanch, se zabrzdnmi koly, od strany ke
stran. Posledn st k hlavn ulici byla nejhor. Auto-sn zaaly
zrychlovat a ve chvli, kdy jsem se rozhodoval, e budu muset
zpomalit" o ze njakho domu, se uprosted ulice objevilo mvajc
svtlo policejn baterky. Nemohl jsem se mu vyhnout jinak ne
zzrakem. Zastavil jsem snad o centimetr. Stoil jsem oknko a ekal
hromobit. Ale mlad policajt m jenom ekl: Pane Janowski, jedle opatrn, ady to hrozn kloue. Tak jsem mu to slbil."

HESLA
Asi v kad vlce se objev hesla na zdech. Vtrysky nekon trolovan

osobn

nenvisti

zblblosti,

stejn

jako

armdou

kontrolovan a dvkovan propaganda. Jenom nkdy frajer-stv a

velmi, velmi mlo humoru. Nejastj graffi ti na srbsk stran byl
k se tymi C - tedy S v cyrilici - po jednom v ka d tvrtce.
Zjednoduenina starho heraldickho znaku Vel kho Srbska slouila
jednm jako politick prohlen, a vem ostatnm jako zdroj mnoha
drsnch ert, nebo jazyky jinch Slovan oplvaj podobnm
mnostvm sprostch slov a nadvek, zanajcch psmenem s", jako
etina. Nejastji psanm heslem bylo urit Tohle je Srbsko. Mus to
bt hodn zblbl hlava, kter se rozhodne vykiet svj pud na
rozstlenou ze v dobyt a vyplen vesnici. Nedojde j, e by to
nkdo mohl

vztahovat mnohem spe ke zpsobu, jak se z lidskch oby dlaj

splen trosky, ne k oznaen zem. e by si nk mohl
vzpomenout na klasick protiklad mezi kvalitou a kv titou? V
prvnch bojch v Sarajevu nkdo vtzoslavn nap na dobytou a
znienou budovu hlavn poty Tady tohle je Srbs Kdy potom
jugoslvsk armda a srbsk milice musely ust pit, njak
Sarajevan pod to dopsal To je pota, blbe. Nen le argument pro ty,
kdo dodnes tvrd, e vlka o rozdlen bv Jugoslvie nebyl jenom
njak nrodnostn konfl ikt, ale st kultur. Na ze autobusovho
ndra v Banja Luce jakoby opltku nkdo v roce 1994 v noci
napsal ervenou barvou Ti je Bosna. Leda tak piu by byl asi
nejvrnj peklad odpov napsan ern tsn pod to pt rno.
Asi nejdrsnj n zstal na jae 1996 v Pale naproti trhu. Na zdi
oklivho

realistickho

panelku

vedle

zk

rozbit

neuklizen ul: s hrdm nzvem Tda srbskch bojovnk se skvl

anglic vyveden npis WE WANT WAR a pod tm PEACEIS DEATH,
es Chceme vlku, mr je smrt". K tomu se ned dodat vbec ni
Od dalmatskho pobe nahoru pes celou zpadn Her govinu a
po Mostar se krom zplavy chorvatskch via; psalo hlavn Bal/je
uen, kde Balije" je hodn hanliv ozna pro Muslimy, a potom
nijak nevynalzav Chorvatsko Chorvati Trochu jin psan po zdech
se rozmohlo na podzim 1995, kc chorvatsk armda dobyla Krajinu.
Nepokozen domy nv do jednoho vyveny velk chorvatsk
vlajky a na mnoha je; bylo napsno velkmi psmeny Nedotkej se,
toto je chorvatsk i jetek nebo Tady ij Chorvat. Vechny neoznaen
domy, kt( dve patily Srbm, byly mysln vyrabovny a
ponieny. Novm roce se zaaly opravovat pro nov majitele. Na
vt staveb, jet daleko ped dokonenm, vlly chorvatsk vlaj:
Vdycky jsem si pi tom vzpomnl na osmdest lta a zedn kho
parka Frantu Filpka, kter m, svho helfra, zauo 1
1
do zsad emesla. Na hrubou stavbu nesm pijt dn oz< ba a glajcha." V Krajin by se nectil dobe.

V Sarajevu bylo politickch nebo vlench hesel na zdech pomalu.

Jako by nepatily k mstsk kultue, byly vidt zdka a vtinou
jenom v okrajovch tvrtch pobl fronty. Sp ta kov bn mstsk
folklr - kdo s km a nzvy metalovch skupin. Ale dva velk npisy
v dosahu centra se dostaly snad do kadho televiznho zpravodajstv.
Na cest z letit se pi pejezdu fronty mjela prostlen domovn
ze, na kter mezi stovkami dr a dlabanc od kulek vech r nkdo
v noci namaloval velkmi psmeny anglick npis SARAJEVO WELCOME TO HELL, tedy Vtejte v pekle". Bylo to velmi psobiv,
zvlt kdy se v nejblim okol cesty z letit stlelo. Filmai by to
nevymysleli lpe. Druh slavn npis byl na boku znienho
autobusu, z nho se nkdo na zatku boj pokusil udlat obrnn
vz. Na boky normlnho dlkovho autobusu navail po cel dlce
obrovskou plotnu centimetrovho plechu. Cel to rezat monstrum
nkdo pomaloval npisem Sarajevsk brigda Doktor - podle velitele
party tch nadenc. Obrnn autobus pr dokonce nkolik dn
jezdil. Na podzim 1993 vak s pro-stlenmi koly slouil jen jako
protiostelovask clona mezi

dvma domy.

A pmo na Aleji

ostelova byl ernm sprejem vyveden npis pmo husitsk - S Boi

pomoc proti vem.
Velkou mdou po cel postjugoslvii bylo pejmenovvn ulic. I
tahle infekce dorazila do Sarajeva pozdji. Projevila se v odstraovn
srbskch

a chorvatskch

jmen

a hlednm histo rickch, dvno

zapomenutch, muslimskch mstopisnch nzv. Vtina lid stejn

pouvala star navykl nzvy, a k tomu, s malm smvem, dodvala
i nzev nov. V Chorvatsku a Her-ceg-Bosn se to jenom hemilo
novmi nzvy ulic a nmst po jmenovanch po ustaovcch z druh
svtov vlky, hlavn po Ante Paveliovi. V Republice Srbsk zase
natruc pipomnali svoje faisty a etniky Drae Mihajlovie.
Vdycky, kdy jsme si s kamardy v Sarajevu o t pejme-novvac
mnii povdali, dval jsem k lepmu historku o pe jmenovvn
prask Leninovy tdy v roce 1990. Namsto dnen

Evropsk, se mla pvodn jmenovat Do Evropy, aby se nav

pipomnal asi nejpsobivj slogan tch as o na ce tamt.
Tsn ped hlasovnm pr nkomu natst dolo, e a pli
pipomn

nejfrekventovanj

esk

povzdechni

smujc

vechny stesky svta do prdele. Ivica se tehdy hlul ce zamyslel a

prohlsil: Tady s tm v Sarajevu nememe u< lat chybu. Hlavn
tdu z letit do centra pejmenujeme na l z Evropy a zakeme ji
pouvat vem mezinrodnm poten tm, co sem jezd. A pro n
povinnou objku kolem froi pojmenujeme V prdeli."

Sarajevo - npisy na zdech

O EMESLE

Je rozdl mezi novinem a umilem. Ten prvn mus bt na mst,

kde se nco dje, sna se vidt a ovovat. Nesta mu prvn dojem, a
u vbec ne vrok njakho politika doma. u milovi sta sedt v
redakci a zkracovat agenturn zprvy. Lid z eskch sdlovacch
prostedk pat a na vjimky mezi u mily. dn noviny, rozhlasov
nebo televizn stanice nepovaovaly vlku, vzdlenou od Prahy osm
hodin jzdy autem za natolik zvanou, aby tam za celou dobu poslaly
stlho zpravodaje. esk televize radji v roce 1995 vytvoila tepl a
provozn drah msto zpravodaje v Londn, ne by mla vlastn
zpravodajstv z Bosny. Ostatn se spolhali na dvrn informace" z
ministerstva

zahrani

obasn

zjezdy

za

na

jednotkou,

organizovan ministerstvem obrany. Jenom nkolik mlo mladch

zanajcch

eskch

novin

strvilo

Bosn

del

dobu

dokumentarista Radim paek, Monika Moravcov z Rdia 1 a Filip

Tesa, kter psval pro Lidov noviny. Na sa mm zatku trochu i
Jitka Obzinov z T. Z fotograf se tu objevoval nejastji Lubo
Kotek. Jednou vyjdl s konvojem ADRA ze Sarajeva pes Igman a
stepina z prostelench dve trefi la do nohy idie, vedle kterho
sedl. John Haek, e-chokanaan, odjel v roce 1991 do Chorvatska za
vlastn penze, protoe ml za to, e tam njak esk novin mus
bt. Zabil se tam v aut. Mon si ho mnoho lid u nepamatuje, ale
byl to novin kadm coulem. No a pak se tam as od asu objevil
nkdo na pr dn a poslze psal nebo vyslal hrdinsk reporte.
Asi jsem ze zatku dlal nco podobnho. Trvalo mn skoro dva
roky, ne jsem se nco skuten nauil. Teprve nyn mo n zanm
nkterm vcem lpe rozumt.

umil m na vechno rychle hotov nzor. A protoe je ryc a

vechno v nejlpe, vyuuje ostatn. Jednou se mn dokon stalo, e
redaktor v Praze opravil seln daje, kter jsem Sarajeva poslal
jako st pmho cittu pracovnka erver ho ke, kter byl na
mst. Z Prahy je asi do Banja Luky vid lip. Tak jsem miloval
kritiku z neobjektivnosti a plin emocionlnho ponoen.
Nikdo nenapadal fakta. Jenom moi e a po vzoru esk politiky
kvali hlavami a plcali do vt vty: Kdo v, jak to vbec je",
Kad vlka je hrozn" ne: Nikdo nen bez viny". Takhle se d
dot i fredaktorstvi ale ne novinainy.
Jeden pklad za vechny. Se zpodnm si esk sdlove
prostedky vimly obvinn, kter proti jednomu z vojk < k
jednotky

zbablost".

Krajin
Velen

vznesl
jednotky

vojensk
ponechalo

prokurtor
v

kritick

za

dajn

dob

bo

bardovn blzkho letit Udbina letadly Severoatlantic aliance

pedsunut stanovit s esti eskmi vojky bez si jen. Kdy je
obklil dav ozbrojench civilist a vyhroo\ jim zabitm, jeden z
nich s nimi zaal vyjednvat, rozplakal a nakonec prosil o ivot pro
sebe a sv kamardy. Njak se j podailo utci a za sebou nechali
sti uniforem. Nikdo se i pozastavil nad tm, e je velen v
kritick situaci nechalo b podpory. Ponechme stranou i nzor
nkterch psycholog, ten vojk pravdpodobn zachrnil ivot
nkolika lid pr tm, e vyjednval a zskal as. dn esk
novin se nei mhal zjistit, jestli podobn ppady nebyly i u
jinch jednot UNPROFOR. Zjistil by, e se takovch incident
odehrly des ky! Francouzi pi nich pili nejenom o uniformy a
zbran, al o doklady a obrnn transportry. Bangladan a
Holana jakbysmet. Nikdo vak z toho nedlal trestn ppad.
Ve vtin klovch moment vlky v Bosn nebyl mezi stc kami
zahraninch novin ani jeden z ech. V dob prvn velkho
ultimta Severoatlantickho paktu v noru 1994 js peruil cestu
po Spojench sttech a dostal se do Sarajev

Z eskch koleg nedorazil nikdo. Stalo se to zvykem. S Lubo em

Kotkem jsme byli jedin z eskch novin, kdo zail nej hor
ostelovn Sarajeva v lt 1995 a pd Srebrenice. Zijo v leteck
toky Severoatlantick aliance jsem reportoval tak sm. esk
rozhlas mi - jen tak na okraj - za deset report poslal honor kolem
sedmi set korun. Nestuji si. Mirek ttina a Petra Prochzkov
zavaj stejn pocity osamn ve vl kch na Kavkaze. Neumme
sdlit, e se v tchhle konfl iktech hraje i o ns. Nen to jenom nae
chyba.

ECHKOVSTV A HISTORIE
V posledn dob se v eskch sdlovacch prostedcch ko nen
objevil

nznak

diskuse

skuten

nejdleitjm

ev ropskm

problmu dneka - vlce na zem bval Jugoslvie.

Vtin politik, historik i novin vak chyb podrobnj
znalost problmu, o kterm mluv. Mezi vyjdenmi historik a
novin je zatmnm vrcholem ignorantsk neinformovanos ti lnek
Jana Moravce Havel proti echkovstv? (Prvo, 25. z 1995). Autor v
nm zpochybuje postoje a vroky prezidenta Vclava Havla pomoc
mnoha omyl a faktickch nepravd. Ne, e by se leccos v postojch
prezidenta, ale jet mnohem vce v zahranin politice esk
republiky vi bval Jugoslvii, kritizovat nedalo. Neme to vak
init nkdo, kdo nezn zkladn fakta tohoto konfl iktu.
Ve zkratce pipomenu zkladn omyly zmnnho textu. Ne n
pravda, e Vclav Havel byl snad jedinm intelektulnm politikem
ve svt", kter od zatku poadoval vojensk z sah proti Srbm na
zem

Bosny

Hercegoviny.

Pipomenu

je nom

Margaret

Thatcherovou z roku 1992 a jej vrok: Vechno by tam vyeil

jedin tok krlovskho letectva". Havel nikdy

nedal vyzbrojen Muslim v tto zemi". Havel o mnoho p< dji

ne jin dal, aby bylo legln zvolen vld lensk ; m OSN,
jejmi leny jsou vedle Muslim Chorvat a Srbo^ umonno
brnit se agresi. Vychzel pitom i z faktu, e me nrodn embargo
na dodvky zbran na zem bval Jugosl\ bylo pijato nkolik
msc pedtm, ne Bosna a Hercegovi vznikla jako samostatn
stt. Podotkm, e agresi vi Bi velmi jasn defi novalo nkolik
rezoluc Rady bezpenosti OS Dva faktick omyly teni pro
oddech - Srb nebylo v B; ped vlkou polovina, jak se domnv J.
Moravec,

ale

kolem

procent.

Diplomatick

uznn

Bosny

Hercegoviny Nmeckc mohlo tko pekvapit i jeho spojence v

NATO", kdy 6. dub 1992 BaH uznaly spolen vechny stty
Evropskho spolee stv. Nedviv a pemliv nainec", za
kterho se Morav povauje, se vak vce ne ml, kdy tvrd o
bezprostedn dvodu pro leteck zsah NATO: Sedm grant
zabilo a zra lo nkolik destek muslimskch obyvatel v Sarajevu.
NATO tvr< e je vyplili bosent Srbov a nevyhovlo ani dosti
velite vojsk OSN v Bosn a Hercegovin prozkoumat, kdo byl
skutc nm vinkem." Ten grant byl jeden a mezi obmi u druh
masakru na sarajevsk trnici Markala byli lid nkolika i
rodnost, vetn cizinc. Na vroku Po podrobnm prozkc mni
bylo zjitno nad jakoukoliv pochybnost, e grant l vyplen z
pozic bosenskch Srb" - se shodli mluv mise O Alexandr
Ivanko a mluv UNPROFOR Chris Vernon. Znak k posudek
parafoval velitel vojsk OSN v BaH generl Rupf Smith, ktermu
mlo

bt,

podle

Moravce,

brnno

ve

zjite

pravdy.

Severoatlantick aliance nemla s vyetovnm tol to masakru nic

spolenho.
Mravnm zpalem veden neznalost fakt kon jejich n
nipulac. Zcela urit to nepat do serizn historie a novin; stv.
Stejn urit je to soust echkovstv.

VEM SRM NAVZDORY

Horsk kamenit cesta, pilepen ke srzu, na n se nevy hnou dv

osobn auta. Celou noc lilo a zaalo hrozn klouzat. Posledn ostr
sjezd bv nepjemn i za sucha. Ne dorazili k horm, mli za
sebou nepotan kilometr. Jeli to u mockrt. Oba patili mezi
nejlep idie thle trasy. Vdli o n vechno a tak znali adu lid,
kte na thle cest udlali chy bu. Anebo prost nedojeli, i kdy
chybu neudlali. Vraky jejich aut le napeskku ve srzu napravo
pod nimi. Nemli nejmen mysl se k nim pipojit. Byli dva - Neil a
Tony.
tyi hodiny rno a nkladn bedford krokem sjdl posled nch
pr set metr nejnebezpenjho seku. Bez svtel a co nejtieji.
Mysleli si, e to maj u za sebou? Nebo byla viditel nost tak patn,
e je napadlo: Kdy sami nevidme nic, nebude nkdo jin vidt jist
vc ne my. Na chvilku rozsvtili pedn svtla. Mon, e ten, kdo
dil, jenom zavadil o spna a rozsv til omylem. Dlouh dvka stel
re 12,7 mm je nala v kabin a zabila dv, ne se jejich vz zaal
pevracet a padat nkolik destek metr dol. Doufm, e to tak bylo.
Doufm, e byli mrtv rychle - jak si vdycky pli. Chlpek na druh
stran fronty odkrbl dal rku a el spt. Nemohl minout. Tony
mi to kdysi vysvtloval. Prknko, natluen na pevn kolky, dv
stelci pesnou elevaci, tedy vku, kam m stlet. A abys ne stlel
zbyten do ky, omez hel stelby dvma hebky, kter zatlue
do prknka. Pes den odzkou a v noci jenom mak spou.
Neme netrefi t. Trik vyzkouen u za prvn svtov vlky. Trosky
blho bedfordu s velkmi znaky Dtsk ho fondu OSN a npisy
UNICEF na kabin i bonicch zstaly leet pod svahem. Nklad i
tla sebrali jet ped svtnm. Sta lo se na hoe Igman, nad
Sarajevem v ter 15. srpna 1995 ve

tyi hodiny rno. Nikdo nevdl, e Tony byl kdysi dost boh t a
hubeour Neil prv te krsn zamilovan. Nikoho to n zajmalo.
Sly rychlho nasazen NATO, kter se nkolik msc vyt huj,
e zajist bezpenost zsobovac cesty do Sarajeva, a: nevylezly ze
spack. Dva mrtv britt civilov ve slubc UNICEF nejsou
dobrm dvodem pro zsah. A tak se jede d< Jejich parta idi ve
slubch humanitrnch organizac obre. Kluci a holky pestanou
na pr dn jezdit, aby jejich t odvezli pohbt dom do Anglie, a
pak se vrt s novmi d brovolnky. Vechno je v du vc. Ve
znaku jejich organiza< Phoenix Aid je bjn ptk Fnix, povstvajc
vdy znovu a zno 1 z popela. Neilov pvabn osmnctilet lsce
bude h. Nejsp zstane s maminkou a mlad sestrou u Neilovch
kamard kte je jako uprchlky z Bosny tak trochu adoptovali.
Stejn 1 nemly kam jt. Tonyho dti dostanou vechno, co po nm
zby! Vniv rd fotografoval a asi by chtl, aby fotoapart po n
dostala jeho dcera. Urit by byl rd, kdyby mu na poheb p el
nkdo od Jedenctch husar Jejho Velienstva, obrn brigdy, ve
kter pes deset let slouil. Jako kluk ekl svr dlckmu ttovi,
e se dostane k Formuli 1. Tta se mu i sml. Tony skonil jako
fmechanik jedn z nejvtch st' Ml pr obchod. Jednoho dne
pepsal vechno na enu a sko dospl dti a odjel jako idi do
Bosny.
Nm, co jsme Neila a Tonyho znali, zbudou historky a tic vztek.
Vme, e to neme bt jinak. Pr tdn pedtm jsme vidli
naposled. Padla Srebrenica. Pi vjezdu ze Sarajeva i e auto
dostalo ti zsahy. Jenome na speciln neprsteln verzi toyoty to
nebyla dostaten re. Stewart a Wendy z 1 nixu ns ekali v noci
se kodovkou na druh stran Igmai V pt rno nm Tony v
pronajatm dom na pobe, kter sh Fnixu jako zkladna,
uvail kvu. Sprcha - po trncti dne v Sarajevu bez vody - a
spnek bez vbuch. Pr dn jsme pot leeli u moe, veer popjeli
erven vno a drbali svt i sel

J byl rd, e jsem venku, a oni natvan, e UNICEF zastavil provoz

humanitrnch konvoj, kvli emu nemohli jezdit. Ni kdo z ns tam
nemusel bt.
Okolo pobe Chorvat pedstrali, e dn vlka nen. Tu rist
pibvalo. Bylo skvl lto. Pokud jste si nepustili zprvy. Pokud jste
o nich nepemleli. Pokud jste se nezeptali sami sebe, co tomu k
vae pte nebo svdom. Nem to nic spo lenho se vzdlnm a
politickm pesvdenm. M to hodn spolenho s ochotou pouvat
svt", pomry" nebo reim" jako omluvu pro vlastn nemohoucnost
inu.
Jezdili na vechny strany fronty a msto vynen soud cht li
rozumt. U Jablanice je jednou Bosci vyhnali z aut a vyhro ovali
smrt, pokud nepestanou vozit zbran Srbm". Bosent Srbov jim
zaminovali cestu ped i za konvojem. Museli jet krokem, po
centimetrech. V pohodl nkde daleko trous chyt rci poven
klebky. Mluv o naivit, levictv, nezodpo vdnosti, psychick
nestabilit, djinch a osudovosti etnicity. Neil toho nikdy moc
nenamluvil, ale tmhle lidem, soudcm bez znalosti fakt, bez soucitu
a odvahy, kal sri".
Sri. Pebrm to od nj. Ur m, e v Sarajevu nezavad o
eskho novine nebo diplomata. tve m zbabl povrch nost soud
naich politik. Pojedeme znovu, protoe kdy to neudlme my, tak
ztratme prvo ptt se, kdo to udl. Vem srm navzdory.

SREBRENICA

Udlosti lta a podzimu 1995 budou jet dlouho hav a b lav pro mnoh jet havj a bolavj ne cel zbytek v ky. Nejvt
masakry, nejvt pohyby front a nejvt uprc lick vlny se
odehrly tsn ped jejm koncem. V tom obdob zatm tolik
nevysvtlench epizod, e to pmo svd k pode en, e existovala
ada

zkulisnch

ujednn,

kter

vedla

mn

zem

obyvatelstva mezi Chorvatskem a Srbskem s c lem pipravit pdu

pro konen rozdlen Bosny. Nejhroznj z tch epizod je osud
vchodobosenskch enklv. Zstaly ti Srebrenica, Gorade a epa.
V Gorade si jet mohli nco vypstovat, nebo v okol m ta
udreli njakou ornou pdu a lesy, ale Srebrenica nem nic. Srbsk
jednotky

sem

nepoutly

po

vtinu

vlky

ani

n<

nutnj

humanitrn pomoc. Zbabl appeasemenl evropskc mocnost vi

tto stedovkosti el tak daleko, e francou t a britt velitel
UNPROFOR nkolikrt zabrnili americk mu letectvu shodit do
Srebrenice potraviny z letadel, s odvo nnm, e pecitlivl
Srbov by to mohli povaovat za ped hru k bombardovn svch
pozic a mohli by zatoit na z kladnu UNPROFOR pobl msta.
Jedinou cestou, jak neumi hlady a nevzdat se, byly ozbrojen
vpady do okolnch sr skch vesnic a nsiln rekvrovn potravin.
Nelidsk? A pitom dochzelo k bojm a ukrutnostem? Ano.
Mluvme o tc a nalzejme fakta.
Velitel bosensk obrany msta - Naser Ori - je vyetov; z
monch vlench zloin proti civilnmu obyvatelstvu : srbsk
stran. Mnoz ho obviuj i z toho, e ve mst drel di proti jejich
vli. Nect se vinen. Byla to jedin cesta, ji nezemt," opakuje
dokola. Kdyby etnici do msta pouti

humanitrn pomoc a neostelovali ns, nemuseli jsme toit ani my."

Je to omluva pro vrady? Znova a znova se pesvd uji, jak tk je v
podobnch extrmnch situacch hledat pravdu a soudit. Srebrenica je
ern dra cel vlky, msto, kde se u beztak hnusn vlka vymkla z
kloub

belskho

zelela.

Neponechala

znamen

spoluviny.

nikoho
Zmizelo

ze
v

zastnnch
n

bhem

bez
pti

ervencovch dn roku 1995 - mon a deset tisc mrtvch a

nezvstnch. Byla to tragick nhoda? Nebo pedem dohodnut
obchod, kter se nepovedl? Podle jedn verze zskalo bosensk
armdn

velen

informace

pipravovanm

toku

na

vchodobosensk enklvy u nkdy koncem ervna. Do msta se

obas s velkm rizikem dailo pes hory dopravit posily a zsoby,
protoe obklen enklvy u nebylo neprodyn. Tentokrt se o to
nikdo ani nepokusil. Nejprve byl ze Srebrenice do generlnho tbu
v Sarajevu odvoln na kolen" Ori. Po nm, na rozkaz stej nho
generlnho tbu Armije BiH, prolo pes hory do bezpe v nkolika
dnech ped oekvanm tokem jet dalch dvacet ti nejvych
velitel obrany msta. Nezvisl trnc-tidennk BH Dani pozdji
otiskl zznam poslednho radiovho spojen s obrnci Srebrenice,
kte pod dlosteleckou a tanko vou palbou ustupovali k centru
msta. Ori radil, aby velitel svolal v noci schzi zbvajcch
dstojnk a poddstojnk a povzbudil jejich bojovou morlku.
Dotyn mu jzliv vysvtlil, e schze je to posledn, na co by te
ml kdokoliv nladu, pedevm proto, e veer nejsp tanky obranu
prolom. Potom poslal velitele Orie nevybravmi slovy do prdele a
nakonec ho nazval zrdcem. Za nkolik hodin byl mrtev. Odvoln tak
velk skupiny dstojnk z msta v pedveer osudov bitvy nen
nikdo z velen bosensk armdy schopen vysvtlit.
Jednn o kapitulaci vedl osobn nejvy bosenskosrbsk velitel
generl Ratko Mladi. eny a dti mly bt autobusy odvezeny k
Tuzle, kde mly pejt frontu na zem kontrolova n bosenskou
armdou. Mui mli zskat statut vlench za

jatc. Tisce lid, kte utekly pod ochranu modrch pileb i blzkou
zkladnu v Potoari, mohou pr bt v klidu. Nic se ji nestane...
Vradn

zaalo

jet

ped

odchodem

holandsk<

vojk

UNPROFOR.
Pedtm pracovnci humanitrn organizace Lkai bez hi nic
pedali Holananm seznam rannch, je mli v oseti vn v
domnn, e vojci podle enevskch konvenc zaj; jejich ochranu.
Holanan

odevzdali

seznam,

na

kterm

byl

civilist,

bosenskosrbskm dstojnkm. Lid z tchto seznar byli okamit

z transport vyazeni a vtina z nich zmizela. B landsk velitel se
nechal nafi lmovat, jak si pipj ampask s generlem Mladiem.
Pro novine ocenil vojenskou zdatnc bosenskosrbskch jednotek.
Kdy

okovan

holandsk

voji

ze

Srebrenice

evakuovali,

projdly jejich autobusy na dv mstech kolem tl erstv zabitch

civilist. Zakzali jim o tc mluvit. V Zhebu dolo tm ke
vzpoue. Jeden z dstojn: veejn piznal, e Holanan byli
svdky

brutlnch

scn

se

podailo

tajn

natoit

dva

videozznamy, kter budou p den pedvedeny novinm. Na

tiskov konferenci chtlo ~\ stoupit vc vojk. V noci byla cel
jednotka letecky peprat na do Holandska. Jeden ze zznam se pr
zniil pi pevije druh byl omylem odvezen a fotografi e se
nhodou osvtily j vyvolvn...Vichni vojci dostali okamit
dovolenou a pro koly z jejich individulnch pohovor nebyly
nikdy zveejnl
Prvn nznaky, e Amerian vdli o srebrenick tragi mnohem
vce, ne byli ochotni piznat, vyly najevo tsn p jednnm t
delegac v americkm Daytonu v listopadu 19! Necel rok po
Srebrenici se povauje za prokzan, e odj slechov sluba
americkch sil v jadransk oblasti vdle pprav toku na
enklvy
informac

od

jejho

existuj

potku.

Podle

magnetofonov

ofi cil

zznai

nedementovanch

radiokomunikace

telefonickch rozhovor z kritickch d toku na Srebrenici mezi

generlem Mladiem a nelnki generlnho tbu jugoslvsk
armdy generlem Mom

Pereiem. Bylo jich dajn osmnct bhem dvou dn a proka zuj

nejenom mimo jakoukoliv pochybnost pmou ast ju goslvskho
vojenskho velen na prbhu cel operace, ale i ptomnost tankov
a policejn jednotky pravideln jugoslv sk armdy pi toku na
msto. Ze stejnch dn dajn exis tuj odposlechy telefonickch
rozhovor mezi generlem Pereiem a jugoslvskm prezidentem
Slobodanem Miloeviem. Slobo" vdl o vem. Slobo" je vlen
zloinec, ale bez nj by nebylo mon ukonit vlku. Tyto informace
pr jet ped Daytonem pomohly zskat jeho spoluprci pi
pesvdovn vzpurnch bosenskosrbskch pedstavitel.
Podivn psob, kdy v beznu amerit diplomat na tiskov
konferenci v Sarajevu rozdaj novinm satelitn snmky bu dov
bezvznamn traktorov stanice nedaleko Janje ve vchod n Bosn,
pozen ped i po masovch popravch, kter tam probhly nkolik
dn po pdu osmdest kilometr vzdlen Srebrenice. Pozdj
snmky ukazuj rozjezdn pole, kde se otely velk nkladn vozy
a autobusy se zajatci, sti, kde buldozery zahrnovaly lidsk tla,
hromadu mrtvch na kraji pole... Pro vak byly pozeny snmky
stejn bezvznamn traktorov stanice u nkolik dn pedtm, ne se
tam nco stalo? Mluv State Departmentu odpovdl: Ho comment.
Madelaine Albrightovou okovalo, e msto masovch poprav a
hrob je na dohled od hlavn silnice a obydlench staven a postavila
otzku morln spoluviny mlcch. Na otzku, pro s tmito
informacemi Amerian pichzej a osm msc po poze n tchto
fotografi , nedokzala odpovdt. Amerit novini tvrd, e existuj
dokonce

snmky

vlastnch

poprav.

Zajatci

se skakuj

koreb

nkladnch aut, stre je nahnj do obrov skho kruhu, uvnit

kterho je pes est set lid. Tk kulo mety a grantomety je bhem
nkolika minut masakruj. Pak pijedou buldozery... V lednu se dva
z bosenskosrbskch vojk dajn pokouej podat svdectv o
masakrech, kterch se sami zastnili, na americk ambasd v
Blehrad. Jsou od

mtnuti. Teprve rozhovor s francouzskou agenturou AFP ji zajist

publicitu a zachrn ivot. Jsou zateni, ale u nemohl zmizet. V
beznu jsou po dlouhch prtazch jugoslvsk vl< pedni na
vlastn dost do vazby Mezinrodnho tribuna pro vlen zloiny
na zem bval Jugoslvie v Haagu. V du nu najdou amerit
novini svdky, kte potvrzuj, e mrtvch tl byla autobusy
pevezena jugoslvskou polici zem Srbska, kde byla pohbena v
tajnch masovch hrobec Bylo vedro a hrozilo, e vojci Ratka
Mladie nestihnou zaki vechny stopy dost rychle. V dubnu bylo z
jugoslvskch lg proputno dv st dvanct mu, kterm se
podailo unikne ze Srebrenice na srbsk zem. Byli mezi nimi i
patnctil chlapci. Bez vjimky vypovdali o bit a poniovn.
esk premir Klaus si po beznov nvtv Blehradu j
chvaloval rozumn pstup Slobodana Miloevie ke vem pn
lemm.......Koneckonc je na nm vidt, e je pvodn bank
nechal se slyet Vclav Klaus.
Pes dvacet tisc lid se pokusilo prorazit pes hory na s 1 bodn
zem. eny, dti a rann uprosted, obklopen vojl odrejcmi
neustl toky srbskch jednotek. Mladiovi vc ci, pevleen v
erstv ukradench uniformch jednotek OE projdli v blch
transportrech po okrajch les a megafc vyzvali prchajc, aby
seli pod ochranu UNPROFOR. Kdo ] slechl, zmizel. Na nkolika
mstech byla dlouh kolona na] dena minomety. Vichni doufali,
e bosensk armda jim i jde naproti a vpadem v jejich smru

oteve prchod, kter se vichni dostanou na svobodn zem.

Nikdo jim naproti piel, krom nkolika srebrenickch vojk,
kte dezertoM z jinch jednotek, kdy frontu pekroili prvn
uprchlci. Je na jae leely na kopcch mezi Bratunacem a Konjevi
Polj stovky rozkldajcch se nepohbench tl. erven k pol
zuje destky ppad brutlnho nsil i proti tm, kdo byli azeni
do evakuanch konvoj. Dti byly odtrhovny od ma a odvlkny
neznmo kam. eny byly znsilovny.

V dob prvnho nporu bosenskosrbskch jednotek na Sre-brenicu

poadoval generl Rupert Smith blzkou leteckou podporu" pro
holandsk modr pilby, kter se dostaly do pal by srbskch tank.
Bombardovn mohl povolit jenom Jasui Akai. Ten prv sedl u
obda s Radovanem Karadiem. Odmtl povolit bombardovn
srbskch jednotek, protoe by to mohlo ohrozit jednn, kter v t
chvli v Blehrad vedl Carl Bildt se Slobodanem Miloeviem...
Generl Bernard Janvier, vrchn velitel UNPROFOR v Zhebu s nm
souhlasil. Bylo to u pt odmtnut bhem poslednch esti dn.
Kruh se uzavr. Toto je onen temn Balkn, kterm se zatiuj
destky nemorlnch a zbablch politik demokratickho svta.
O

pouhch

sedm

tdn

pozdji

srazila

prvn

osmatyice-

tihodinov vlna masovho bombardovn velitelskch, muni nch a

komunikanch

zazen

bosenskosrbskou

armdu

na

kolena.

Dvaasedmdest hodin po zatku bombardovn sedl Ratko Mladi

proti Bernardu Janvierovi a naslouchal tvrdmu ultimtu. Kdo z nich
je

vt

barbar?

Vlen

zloinec

Mladi

nebo

pedstavitel

nejmocnj vojensk mainrie ve svtovch djinch, honosc se

obranou demokracie a lidskch prv, je ekala tyi roky, dv st
sedmdest tisc mrtvch a miliony vyhnanch, aby prosadila klid
zbran jedinm tokem? Pro nemohl pijt o sedm tdn dve?
Komu z hrdin tto leteck operace vad, e nezachrnil deset tisc
srebrenickch ivot?
Z t tisc sedmi set bojovch let byl jeden letoun sestelen a
jeden pokozen. A celkov bojov ztrty svta demokracie: dva zajat
francouzt piloti.
Mluvme o cynismu. 10. ervence, pouh den ped pdem Sre brenice a zatkem masakr - den pot, co znovu odmtl poslat
letadla NATO proti jednotkm tocm na bezpenou znu", kterou
rezoluce Rady bezpenosti OSN ukldala hjit i silou -Janvier ekl
skupin dstojnk ve tbu UNPROFOR v Zhebu: Pnov, copak
tomu nerozumte? J se tch enklv musm zbavit." okovalo to pouze
holandskho velitele Harm de Jonga.

Mluvme o zloinu. V jnu 1995 opublikovaly britsk novi The

Independent informace o Janvierov tajnm memorandu p dvrnou
schzku zstupc stt, kter poskytly svoje jedni ky do mrovch
sbor UNPROFOR. Schzka probhla 24. kv na 1995 v sdle OSN v
New Yorku. Janvier nejprve vedl dlou jednn s diplomaty pti
stlch len Rady bezpenosti, pt dji odpoledne vystoupil i ped
irm sborem pedstavte zmnnch zem. Dva z astnk
schzky pozdji potvrdili, Janvier, podporovan pedstaviteli
Velk Britnie, Spojen stt a Francie, oznmil mysl ponechat
vchodobosensk E klvy osudu, protoe nen mon je brnit".
Pro o est td a mnoho tisc mrtvch pozdji bylo mon vlku
razantnm teckm tokem zastavit bez jakchkoliv vlastnch ztrt?
e diplomat byli ptomni. Mleli.
Mluvme o zloinu a vin.

Sarajevo - sirotinec

ECHOSLOVCI A WHISKY V BOSN

Na zatku vechno vypadalo perfektn. 17. jna 1995 bylo v

Bosn dohodnuto pm a prvn zkuebn konvoje s humani trn
pomoc se dostaly do Gorade u kolem dvactho. Stewart s eskou
dopravn jednotkou ve slubch Dtskho fondu OSN UNICEF tam
byli mezi prvnmi. Pezdv se jim Pragbat. Vichni maj v Bosn
njak batalin. V ofi ciln zkratce nzvu m brit sk jednotka
UNPROFOR Britbat, Rusov zase Rusbat a Malaj-sijci Malbat - tak pro
by si nemohli anglit dobrovolnci na pr blch bedford a
vtiesek hrd napsat Pragbat. Zvl, kdy to cel organizuje z Prahy
Nadace lovk v tsni pi esk televizi.
k se jim ei", pestoe jsou Anglian a oni jsou na to
dokonce hrd. Dostali se mezi prvnmi do Gorade a Stewart poslal
do Prahy popis cesty a situace ve mst. Kilogram soli za sto edest
marek, cukr piblin stejn, dti v obnoench vcech po starch
sourozencch, roztrhan boty. Jak jinak me vypadat msto po tm
tyletm obklen, kter bylo jet tsnj a krutj ne v
osmdest kilometr vzdlenm Sara jevu. Tam aspo byli novini a
leteck most. Sem, do Gorade, se a na vjimky nedostal nikdo.
- Vtinu zkladnch potravin si v enklv dok vypstovat sami, protoe
maj obdlan kad kousek zemdlsk pdy. Ale sl a cukr vypstovat
nemohou. Pro dti do kol nutn potebuj svky, zpalky, boly a zimn
oacen. Co nejrychleji, jet ped zimou. - Fax od Stewarta piel kolem
prvnho listopadu. Tch pr lid, co tvo lovka v tsni", zase
jednou dokzalo skorozzrak. S dtskm oacenm a obuv bleskov
pomohla pick Charita. Konvoj s ptasedmdesti tunami soli,
cukru, svek, zpalek, dtskho oacen a bot, vyjdl z Prahy a
Olomouce v ter trnctho

veer. A potom pomalu, ale jist, zaaly problmy. Prvn n jsme

ztratili,

protoe

idii

ty

olomouckch

kamin

nkladem mli odjezdno svch maximlnch osm hodin den, a

museli dospat. Tachografov koleko by je prozradilo; ppadn
kontrole na hranicch. Namsto toho, abychom pes noc dostali do
Chorvatska, tak jsme spali pr kilometr eskou hranic na
Slovensku.

Druh

den

jsme

se

veer

zase

na

maarsko-

chorvatskch hranicch. Jeli jsme s forman* naped a pespali v

Zhebu. Na parkovit u hotelu Holic pijely kaminy namsto v
osm hodin rno a kolem poled: Celnci na hranicch se v noci
dvali

na

fotbal

potom

osla

vali

vtzstv

chorvatsk

reprezentace. Kilometrovou kolonu: kladnch aut si nechali a na

rno. Vyjdli jsme ze Zhebu Karlovac a proti pvodnmu
plnu jsme ztrceli u cel d Cel ti roky jsme v Karlovaci museli
u viaduktu odboit dop va na horsk silniky smrem k pobe.
Pr kilometr za m tem u byla fronta a Srbsk Krajina. Letos v
srpnu ji chorvats armda dobyla a pes sto padest tisc Srb
uprchlo ze sv> domov do Bosny a Srbska. U viaduktu proto
meme popi jet rovn podle smrovky na Plitvick jezera a Knin.
V prvn: dvou vesnicch jsou jet stopy po tvrdch bojch - vude
js vidt dry od exploz dlosteleckch a minometnch gran, a
fasdy dom jsou rozsekan od kulek. Dokonce i kovov bradl na
most je potrhan od stepin. Po pr kilometrech s py kon prv
v mstech, kde byla obrann fronta krajinsk Srb protrena - pak
toti nsledoval u jenom tk bez bc Tato st Krajiny byla bez
boje dobyta vlastn dvakrt. V rc 1991 vyhnali krajint Srbov s
pomoc srbskch milic a ju slvsk armdy Chorvaty. O tyi roky
pozdji vyhnala chon sk armda Srby. Dvakrt tudy prola
nenvist lid, mobili vnch autoritativnmi reimy pod heslem
obrany

vlasti.

Je

me

pzranou

smutnou

krajinou,

kde

momentln neije tn nikdo. Destky kilometr se pod koly

kamin

ozv

zvl

huen,

pozobanch kolonami tan

to

kdy

najdj

do

kolej,

Kad vesnice mla katolick kostel. Ani z jedinho nezby lo vc,

ne obvodov zdi. Je to snadn - trochu trhaviny na krov a vha
zhroucen stechy zni pi pdu cel vnitek kostela. Ti roky de
a mraz udlaj taky sv. Na nkterch domech te vlaje chorvatsk
vlajka

vechny

neoznaen

domy

jsou

erstv

vyrabovan.

Vykopnut dvee, rozmlcen a vykrade n zazen, vyplen patra.

U Kninu ho na obrovsk skldce destky hromad at, bot a
nbytku vyklopench z nkladnch aut. Pout vci po uprchlch
Srbech nen ideologicky pijateln. Smradlav rud zblesky v ern
tm. Jako by to bylo o budoucnosti.
Unaven spme v prostydlm penzinku na pobe. Jsme na den
cesty od bosensk ence a vme, e rno bude vechno lep.
Nebylo. Dal dva dny jsme ztratili paprovou vlkou s -ady
formln neexistujcho sttu bosenskch Chorvat Re publikou
Herceg-Bosna. f s raztkem, bez kterho nememe projet, sdl v
msteku iroki Brijeg asi tyicet kilometr od hranic. Vstvme v
pl est, abychom u nj v osm byli. Nepi el do prce. Byl u zubae
a vrtil se a odpoledne. Nepetrit pr. Kaminy se dostaly pes
hranice a veer a rno mus je t na vnitrozemskou celnici. Je
bouka. Veeme, popjme a za lezl ve spacch pytlech vzpomnme
na legran historky z listopadu ped esti lety.
Vstvme v pt a v devt jsme v apljin na celnici prvn. Dal
zdren. Po druh hodin konen vyjdme z Mostaru, chce me dojet
a do Zenice. Uhnme po silnici podl eky Neretvy co to d,
abychom nejvt st cesty ujeli za svtla. Kdy pro jdme kolem
zkladny slovenskch enist UNPROFOR u e ky, podle tradice
troubme. Dnes nen as se zastavit a podrbat. Z Konjice se
dostvme do hor a za tmy. Sn a teplota kles, jakoby ji nkdo
usekval. Uvzli jsme ve vnici ped horskm sedlem. Couvme pr
destek metr zptky do tunelu kam v nice tolik neleh. Nasadili
jsme etzy a znova zkusili tst. Vyhldka na penocovn v autech
zasypanch snhem nebyla

moc lkav. Po sto metrech byl konec. Mrzlo jen pratlo mokr
beka se bhem hodiny zmnila v ledov zrcadlo. K lem ns projel
zsobovac

konvoj

ruskho

UNPROFOR

rv

bati,

nebo

rusbukov, jak se jim tady k. Vechna au mla nhon na tyi

kola,

etzy

dnou

snahu

pomoci,

chvli

byla

silnice

zablokovan v obou smrech. Promrzl I bo zalezl do kabiny a

promodralmi rty se jet pokusil o moutinou zazpvat zatek
koledy tdrej veer nastal... Kon legrace. A pak pijeli Slovci.
Zeshora od sedla se ve svtle na liazky objevila bl tatra se
snhovou radlic a dvi oranovmi majky na stee. Zastavila.
Utkal jsem k n, ja kdyby mohla zmizet. Po prvnm pekvapen m
tyi vojci nom v koilch pozvali do petopen kabiny a jali jsme
se e vci. Tak mli problmy. Byli tady teprve pr dn. Pedt
slouili v nin, ve Vchodn Slavonii. Dnes je velitel poslal, se
seznm se silnicemi v novm rajnu. Nedali jim ani sl, kvru.
A si to jenom projedou, dokud je hezky. Ve tyi hodi zaalo
snit a oni mli co dlat, aby se z horskch cest vb dostali na
silnici. ekali jet na druhou tatru, ztracenou ve

nici nkde za

sedlem. A tak sedli, trochu nadvali na Mu; my, na vlku, na

velitele, na prci, ale pak se jeden z tch t mal ramenat eta,
obrtil na idie a pronesl pamtnou v Kurva, naim predsa
musme pomoct!"
Nejdv museli odthnout do sedla dva bosensk nakld] kter
blokovaly silnici. Potom postupn vytahali nae tyi 1 miny na
msto, kde se mohly otoit a krokem sjet zptky Konjice. Trvalo to
hodn dlouho. Urit pili o veei. Vyt; jsem z batohu v
ponokch zabalenou lhev whisky, ktei jsem si schovval jako
drek do Sarajeva, kdyby nhodou : stal mr. Hrozn se smli,
kdy jsme jim kali, e to je za slovko nai.
Ne jsme pedali nklad, uplynul skoro dal tden. Potk jsme
se na silnicch stedn Bosny jet nkolikrt. Vdyc jsme na sebe
troubili a mvali.

Dostali jsme se a do Gorade; byly to prvn sirky a svky, kter ve

mst po tech letech vidli. Azra Konjuch, kter zsil ku za msto
pebrala, rozechvle dkovala eskoslovensku. Potom se zarazila, a
zeptala se, jestli jsme ei nebo Slovci. Hrozn jsem j chtl
odpovdt - my jsme nai. Pak jsme jenom ekli, e jsme ei, ale e je
to fuk. Byli jsme tam jenom chvilku a nebyl as vysvtlovat, e nai
jsou mezi echy i Slovky, e na jsou i Stewart, Jim a ostatn z
Pragbatu, e nai jsou vdycky a vude a na vech stranch vech mr i
vlek. Obas se potkme, zatroubme na sebe a zamvme. Zptky
doma se mon pokorpme. A tak dokola.
[in Slovensk listy, prosinec 1995]

BORO
Neznm v Sarajevu rodinu, kter by byla kompletn. Vlka je
vechny roztrhala na kousky. I tu nai. Jsem nejstar ze t bratr.
Prostedn je v Nmecku. Tady pracoval jako lka a tam se se tstm
uchytil jako sociln pracovnk. Nejmlad je v Ho landsku. Rodie
odeli u ve dvaadevadestm a od t doby i j po pbuznch v
Blehradu a v ern Hoe. Pr msc u jed nch, potom zase u jinch.
Ttovi je sedmdest dva let a msto klidn penze kouje po pbuznch
se temi kufry, ve kterch m vechno, co si stihl ze Sarajeva odvzt. Z
cel rodiny jsme v Sarajevu zstali jenom my ti - j, moje ena a syn.
Vlka ns spojila, nebo sp zavela do spolenho pouzdra. J jsem
kad den chodil padest minut do rozhlasu a Alma zstvala s osmi letm Slavenm doma. V zim 1992 po nkolik msc nevyli z domu.
Dvali jsme mu st knihy, Alma s nm malovala a po tala. Na zatku
prosince napsal dopis pro Ddu Mrze, kter

mme dodnes schovan. Ddo Mrzi, jestli me, moc 1 prosm,

pines mi stavebnici LEGO - lo!" el jsem za kama: dem z
Holandska, kter dlal na centrle EBU u ns v budo rozhlasu a
podal ho o pomoc. Nevm, jak to udlal, ale d ped Novm rokem,
kdy si nadlujeme drky, pinesl vt: slavn velkou krabici.
Vechno jsme pipravili, a o plnoci jsi Slavena vzbudili. Prosedl
nad tou stavebnic hodinu, ne ji 1 bec otevel. Pod opakoval: On
m slyel, Dda Mrz m s el." Mon, e se sem po vlce rodie
vrt dot podzim ivi ve vlastnm byt. Brati pijedou maximln
na nvtvu. 1 d se to brt i tak, e jsme mli tst. Vichni jsme
peili."
Vlka trest sv pvodce a masov vrahy jenom velmi z ka.
Trest a mu pedevm sv obti. Na tisc zpsob. 1 1 hle. Ale
Boro m pravdu. Peili vichni a on m monost nicky si utahovat
ze veho jinak svatho a bt tajn hrd spchy svho
dvanctiletho a do fotbalu zblznnho syn Profesor Tepi z
fi losofi ck fakulty, kter sem nkdy zajde

Sarajevo v zim - ped Brickmoon resider

kus ei, ztratil za tyi roky sedmnct pbuznch. Nikdy jsem

nenael odvahu se ho ptt na detaily. Slyel jsem jen, e dva z tch
nejblich zahynuli pi ostelovn Sarajeva a vtina zmizela v
srebrenickch masakrech v ervenci 1995. Sedmnct mrtvch v jedn
rodin.
V beznu 1996 jsem vezl posmutnlou Borovu maminku ze Sa rajeva
do Pale, odkud j jel autobus do Blehradu. Snilo a za celou cestu
jsme nepotkali jedin auto. Boro se bl s nmi jet. Pes vechna slova
o konci vlky a o svobod pohybu, nechtl pokouet osud. Ne jsme
sjeli do Pale, co je takov hodn mal pindlerv Mln, maminka
vzdechla: Bylo nm vem tak dobe, kdy jsme byli spolu. Nikomu z
Jugoslvie nen po vlce lpe, ne bylo ped n. Jenom zlodjm. Ti tu
vlku vyhrli. Vichni ostatn jsme ji prohrli."

MR EX MACHINA
O plnoci ze stedy na tvrtek 12. jna 1995 m na vech bojitch
Bosny a Hercegoviny vstoupit v platnost dvoumsn pm. Bhem
nsledujcch dvou msc m bt pipravena mrov konference. V
okamiku podepsn mrov smlouvy m zat rozmisovn jednotek
mezinrodnho kontingentu, kter m bhem tdenn grandizn
operace nahradit modr pilby Ochrannch sil OSN UNPROFOR.
Jejich mandt m umonit razantn oddlen bojujcch armd
vytvoenm nraznkovch demilitarizovanch psem a m skonit po
dvancti mscch. Masivn hospodsk pomoc m zatm vytvoit
novou ekonomickou a politickou elitu, pro n by byl mrov byznys
vtm lkadlem a vtm zdrojem zisk ne vlka. Potom by vechno
mlo jt samo a bt v podku. M bt, pr a snad. Pipomn to
divadeln scnu, do kter se v urenou chvli snese Bh na ma

sin (Deus ex machna) a v okamiku vechno rozplete a vye Spe

to pipomn mariovou partii, ve kter se na stole zni' honic
objev est es. Kad v, e to nen mon, a e to je pro pravidlm,
kter toleruj esa nejve tyi, ale kdy to ostati hri spolknou...
Obvm se, e v echch nen hospody, kc by nco podobnho
prolo. Jako ukonen vlky v bval Jug slavii to ale projt mus.
Vlka o jugoslvsk ddictv vrtila Evropu a Spojen st z vin
sn o e postkomunistickho Novho Svtovho c a virtuln
politice", kter by se prostednictvm televize od hrvala pmo ped
oima voli, zptky na zem - bohuel, c devatenctho stolet.
Nehybnost mezinrodnch vztah v obd b studen vlky svm
zpsobem odnauila politiky demokrati kch systm razanci a
schopnosti improvizovat. Za fasdt oslav vtzstv demokracie nad
komunismem nebylo snadn rc poznat, e ono domnl vtzstv
paralyzovalo svtovou dipl macii. Dv generace politik a
diplomat, kter vyrostly v i telektuln pohodlnm svt s jedinm
nemnnm neptele a nikdy se nemnc rovnovhou sil mezi
mocenskmi blok se do novho svta pestaly hodit pesn v
okamiku, kdy d shly vtzstv a mly nejvt moc. Diplomat
demokratick]
Zpadu
pestali
zvldat
schopnost
brnit
principilnost derr kratik politiky a hrt na nkolika stolech
najednou. Nams slibovanho Novho Svtovho du, postavenho
na posile vlivu nadnrodnch instituc a na strategii roziovn den
kracie, nastoupil bezradn stup k hjen nrodnch zjm vech
proti vem. Kne Metternich by ml radost.
Ve tvrtm roce vlky na zem bval Jugoslvie je nejc
leitjm prvkem ve he" zkulisn spoluprce mezi Spojei mi
stty a Ruskem. Vtzem z jejich vle jsou nedemokratic reimy
vznikajcho Velkho Srbska a Velkho Chorvatska a p statisce
mrtvch a miliony uprchlk je jenom slabou tch tvrzen, e povlen reimy se snze poddvaj demokrati: ci ne ty vlen. Ze
stejn vle zstanou na dlouho poraze

a oslabeny principy demokracie a mnohonrodnho souit. Sdlovac

prostedky pouvaj vrazy jako americk iniciati va" a Holbrookv
pln", jako by nikdo jin na Balkn nepro jevoval sebemen aktivitu.
Pi podrobnjm pohledu pozorovatel zjist, e stejn asto jako
americk vyjednva Richard Holbrook jedn s pedstaviteli vech
stt ve vlce i Igor Iva-nov, nmstek ruskho ministra zahrani. Bez
velk publicity a za neustlch vzjemnch konzultac s Ameriany.
Domluven rozdlen rol dv Holbrookovi publicitu a vt dl
jednn se sarajevskou vldou. Ivanov zatm me tie jednat i s vle nmi zloinci jako je Karadi, co by Holbrookovi nebo spe jet
Billu Clintonovi v domc americk politice st prosplo. Rusko
nikdy publicitu nepotebovalo. Zjem mlo jen o konen vsledek.
Znejistl Zpad je v noru 1994 sm pozval, aby mu pomohlo
ustoupit z ultimta danho bosenskm Srbm po prv nm masakru na
sarajevskm triti Markala. Letectvo Severo atlantick aliance
nemuselo zasahovat a za zprostedkovn kompromisu byly v Srby
obsazen sti Sarajeva rozmstny rusk vsadksk jednotky s
modrmi
pilbami.
Rusko
se
pes
noc
stalo
nejenom
neopominutelnm, ale rozhodujcm initelem v een balknsk
krize. Zpad tm ztratil vc, ne pvod n myslel. S nejvt
pravdpodobnost skon tm, e na kon ci mrovho uspodn"
bude pinejmenm spolufi nancovat provoz ruskch vojenskch
zkladen na Balkn.
Winston Churchill se mus obracet v hrob.
Vtina pozorovatel nezpochybuje monost dodren n kolikamsnho zimnho pm. Zima v hornatm ternu zne mouje pesuny i zsobovn a jednotky prakticky mus pe-zimovat
na jednom mst. Obnoven dodvek elektiny a rus kho zemnho
plynu do Sarajeva urit pispje k vt ochot spolupracovat i na
bosensk stran, kter mocnostmi navrhovanm rozdlenm sttu
ztrc urit nejvce. Monm se zd i zahjen rozhovor o mrovm
uspodn. Ale to je tak vech no. Pokud velmocensk ntlak
nenahrad ona dv esa navc,

bude pro vechny zastnn strany jednn prakticky nemo n

doshnout jednotnho nzoru. O existenci zkulisn velnu censk
dohody se mluv u nkolik msc. Podle n m b; konenm
eenm problm tto sti Balknu etnick n mogenizace dvou
silnch stt, Srbska a Chorvatska, kter s postupn rozrostou o
zem Bosny a Hercegoviny, je si roz l mezi sebou. Mezi dkazy,
uvdnmi zastnci tto teorie, j pekvapiv sblen Ruska s
Chorvatskem, ke ktermu dol ped velkmi letnmi ofenzivami
proti krajinskm Srbm. Vojei sk analytiky pekvapila snadnost, s
jakou krajint Srbov sthli vtinu sv tk techniky do Bosny a
klid, s jakm Mih eviova Jugoslvie pijala etnickou oistu
Chorvatska od st< vek tisc Srb. Chorvatsk parlament potom
rychle pijal z< kon, umoujc konfi skaci oputnho majetku
srbskch uprcl lk bez nhrady. Na druh stran se Chorvatsko
mlky smil s razantnm vyhnnm tisc Chorvat a Muslim z
oblasti Banj Luky. V z zahjila chorvatsk a bosensk armda
rozshlo ofenzivu v zpadn Bosn a osvobodila tm vechna zem
kter by podle nvrhu takzvan kontaktn skupiny mla pipac nout
pod kontrolu sarajevsk vldy. Vojensk analytiky znov pekvapila
spodanost stupu jinak dosti demoralizovan b( senskosrbsk
armdy. Jakmile ovem bosensk jednotky cht< ly pokraovat v
ofenziv a zahjily nstup proti Prijedoru a v smru Banja Luky,
chorvatsk velen sthlo sv tk zbra a donutilo bosenskou
pchotu k stupu z tm vyhran bitv} Dolo i k pestelkm mezi
spojeneckmi vojky Chorvatsk a Bosny o kontrolu nad nktermi
dobytmi msty. Severoatlar tick aliance, pync se absolutn
kontrolou vzdunho pro; toru nad Bosnou, najednou pestala vidt
letadla bosenskc Srb, kter v rozporu s rezolucemi Rady
bezpenosti naruc vala bezletovou znu a bombardovala bosensk
pozice. Kdy televizn tb BBC nafi lmoval jeden z letoun, jak v
nzkm le odpaluje rakety, reagoval mluv NATO typickm: No
commen Kdy zatkem z letadla Severoatlantick aliance spn

zniila velk skladit pohonnch hmot armdy bosenskch Srb,

bylo to povaovno za velk spch. O dva tdny pozdji jednotky
generla Mladie zaaly stahovat velkou st tk vojensk techniky
z dvacetikilometrovho ochrannho psma kolem Sarajeva. Mluv
UNPROFOR v Sarajevu piznal, e pro urychlen odsunu" bylo srbsk
stran dodno ble neuren mnostv pohonnch hmot ze zsob
UNPROFOR. A tak dle, a tak dl.
Do scne mon velmocensk dohody zapad i snadnost, s jakou
Zpad strvil uveden srbskho prezidenta Slobodana Miloevie,
kter je jednm z rozhodujcch vink rozpoutn vlky v bval
Jugoslvii, do role mrotvorce. Zpad i Rusko mu pomhaj posilovat
jeho osobn moc a postavily ho do role jedinho mluvho vech Srb.
Spolhajce pitom tie, e se s pomoc armdy a vnitra doke - v
duchu nejlepch komunistickch tradic - zbavit pro svt u
nestravitelnho Radovana Karadie.
Mnohonrodn Bosn a Hercegovin, jej sttn suverenitu jako
lensk zem OSN potvrdila ada rezoluc Rady bezpe nosti i
prohlen Evropsk unie, bylo drazn doporueno pij mout na
poslednch enevskch jednnch s ministry zahrani Chorvatska a
Srbska ponkud surrealistickou formuli o budou cm uspodn
jednotn Bosny a Hercegoviny, sestvajc ze dvou stt... Realist
pedpokldaj bhem nkolika let pipojen Srby ovldan vchodn
Bosny k Srbsku a pinejmenm zpadn Hercegoviny k Chorvatsku.
Zbytek bude mt co dlat, aby proti velkochorvatskmu protektortu
uhjil aspo jakous takous samostatnost. A nad tm vm m, alespo
pro zatek, bdt mezinrodn mrov kontingent, v nm poaduje
Rusko mt nejenom stejn poet vojk, jako dodaj Spojen stty, ale
i rovnoprvnou ast na velen cel operace a zruky fi nanco vn
rusk asti z kapes americkch a zpadoevropskch daovch
poplatnk. O fi nancovn povlen obnovy je jasno jet mn.
Finann kruhy tvrd, e nvrh, aby tetinu nklad

nesly Spojen stty, tetinu Evropsk unie a zbytek Japonsko s hod

tak akort do novin, ale se skutenmi monostmi jedno livch
ekonomik nem moc spolenho.
Nejvt nadj pro mr na Balkn je dnes nava z vlk a rostouc
pesvden, e veho bylo a pli. Vechny arnu dy se potkaj s
rostouc dezerc. Odevad odchz do emigr? ce vc a vc lid z
nezvislch skupin inteligence. Velk Chorva sko nen o nic lep ne
Velk Srbsko. Cynici poznamenvaj, do americkch prezidentskch
voleb v ptm roce mus b vymalovno". Brzy zane zima. Teba ta
dv esa navc vichn nakonec spolknou. Anebo na scnu spadne Mr
na main.
[in Slovensk listy, jen 1995]

HROMADN HROB
Po dvou dnech nepetritho tichho det vis nzk mrak] jenom
tsn nad pravoslavnm hbitovem Mrkonji gradu. Pc lut kamenit
poln cest od kostela nahoru ke hbitovu teoi potky kaln vody.
Hbitov sed na svahu nad mstem, kter v dvaadevadestm dobyly
bosenskosrbsk milice. Nsledova la prvn etnick istka Muslim a
Chorvat. V z 1995 ho p: spolen ofenziv chorvatskch a
bosenskch sil v Bosensk Krajin obsadily po ostrch bojch
jednotky pravideln chor vatsk armdy. Msto opustili prakticky
vichni Srbov. Podle daytonskch mrovch smluv pipadl Mrkonji
grad Republia Srpske a chorvatsk armda ho musela vyklidit. Jej
vojci jet ped odchodem vyrabovali skoro vechny domy a st
budov ve mst vyplili. V dubnu 1996 zaala skupina vojenskch
patolog Jugoslvsk lidov armdy exhumovat hromadn hrob na
okraji hbitova, kde podle nkterch svdectv mli chorvatt

vojci pohbt vce jak dv st tl. Destky lid postvaj v ma lch

skupinkch na cest ped vjezdem na hbitov. Smrt pitahu je. Dva
mlad pry vychzej branou v drtnm plot, ojnnm stovkami
kapek det. Dr se v objet a pl. Mezi exhumova-nmi tly, kter
byla dnes identifi kovna, poznali svho otce a bratra. Pes vytrval
d le nad celou makabrzn scnou ne snesiteln puch. Skoro
tyicet pltnch nostek s tly je vyrovnno ve tech adch ped
otevenou krytou verandou s betonovou podlahou. Zbytky tl jsou
zabaleny v tmavch igelitovch plachtch, pokrytch bltem. Dva
pomocnci

provdj

prvn

zbnou

prohldku

na

kad

prohldnut nostko polo slo. Ped sebou maj uzaven kukly

zablcench

igelitovch

plachet,

za

sebou

ady

oslovanch

polozetlelch tl. Na vechno pr. Jakoukoliv barvu mohly mt aty

tch, kte byli na podzim zavradni a pot vhozeni do tohoto
hromadnho hrobu. Dnes je vechno zbarveno v podivnm odstnu
pinav zelen. Neoholen stak v uance kr pomalu vedle
promoenho huatho konka, kter thne valnk s nkladem
dalch pti tl. Ve tech velkch odkrytch vkopech za nimi se
pomalu pohybuj chlapi ve vysokch gumovch botch. Hlavy na
vteinu zmiz a vzpt se zase vyno. etrn vyzvedvaj dal
lidsk tlo a pokldaj je na prkna pi okraji vkopu.
Pod stechou oteven verandy zkoumaj dva tmy patolog tla,
poloen

na

vysokch

kovovch

stolech.

Diktuj

stenogra-fm

sedcm uprosted: slo 109, ena, 167 centimetr, bl vlasy..." Pod

jednm ze stol le pes sebe nkolik pohozench vojenskch i
civilnch bot. Nad nimi tr z oteven plachty ve lik bl palec
podn musk nohy. Vtina dlnk m pes sta kapesnk a
nkte, po vzoru patolog, maj na obliejch chirurgick masky.
Dviv mrtvoln zpach je nesnesiteln t k. Jeden z patolog si
unaven sed na nzkou devnou lavici u rozplench bubnkovch
kamen a ohv si ruce. Jeho oran ov chirurgick komplet a bl
operan rukavice jsou jedin barevn skvrny na tto scn. Nejvc
lid se tla u devn

klny; na tyech paprech jsou strojem napsna jmna tc kter se

zatm podailo identifi kovat. V pzemnm domku
pracuj

mstnostech

vysazenmi

okny

dal

dle klny
d

skupiny

patolog. Nkolik policist stoj ped vchodem a ul zuje cestu

vojenskmu nkladnmu autu, je pivezlo nov i klad prostch
devnch rakv.
Doktor Zorn Stankovi je znm blehradsk patolog a z: ve
plukovnk jugoslvsk armdy. Unaven si stahuje z ruk operan
rukavice a ihned je zahazuje do zrezivlho sudu nafty. Zatm je
pli brzo na serizn zvry," k. Ztra ne pozt teprve
dokonme exhumace a potom budeme potel vat jet asi deset
dn na detailn ohledn a dokumentaci. I tom budeme schopni ci
vc. Je vak jasn, e vedle vojensk osob tu bylo pohbeno mnoho
civilist. Nkte z nich byli v mi sta. Do dnenho dne jsme tak
vyzvedli tla dvancti e V naprost vtin ppad nemaj
civilist dn zrann stepin nebo vbuch, co by byla znmka
toho, e zhyn pi dlosteleck palb. Vtina zemela nsledkem
steln ran. Musme jet zdokumentovat, z jak vzdlenosti na n
b} stleno. V ppad jednoho vojka mme jasno, e zemel v c
sledku dvou prstel zadn sti lebky. A to si nemohl zpso]
sm. Pouit zbra byla pistole. Byli jsme velmi rdi, e tu s n na
zatku pracoval expert Mezinrodnho soudu pro vlec zloiny z
Haagu. Po dvou dnech vak musel odjet, byl posln Srebrenice.
Masov hroby maj svj politick podtn. Mysl e by bylo dobr,
aby experti ze vech bvalch vlcch str mohli tyto exhumace
provdt spolen, protoe potom by

sledkem byla spolen

expertiza, kter by nela zneut."

Jeho pstup je profesionln a tak jeho krtk rozhovi uveden
veer pedtm ve zprvch ofi ciln banjaluck tele ze, byl prost
politickch vklad a propagandy. Po pti dne dsiv prce byla
exhumovna posledn ze 181 obt. 138 tl 1 lo identifi kovno.
Podle dosud neplnch informac se pedr klda, e hrob maj na
svdom vojci elitn jednotky Zvltn

sil pravideln chorvatsk armdy. V Zhebu umstn jednot ka si

k

Tygi

je

milkem

ovinistick

propagandy.

Ped

letn

ofenzivou do Krajiny byl rockov lgr o Tygrech snad nej-hranj

skladbou v chorvatskm rozhlase. Pi toku na Mrkon-ji grad byl
jejich velitel, pezdvan Pavouk, zabit. Podle n kterch pznak se
zd, e Tygi se pomstili na rannch zajatcch a na civilnm
obyvatelstvu. Superpatriotit blbov dokonce dali, aby Mrkonji
grad byl na poest Pavouka pejmenovn.
Te je znien posrbtl msto Mrkonji grad na zatku mru. V
okol je mon jet nkolik mench hromadnch hro b. Pod
vytluenmi okny postvaj na zkm nmst skupinky mu.
Vichni rozkldaj rukama a kou. Na rozbitch stechch nikdo
nepracuje a stle pr.
Poznmka: Pozdj informace en/o pedpoklad potvrdily. Ppad je
vyetovn Mezinrodnm tribunlem v Haagu.
[zkrc. verze anglicky in OMRI, Pursuing Balkn Peace, duben 1996]

MR NAD SPRAVEDLNOST
Pokud vvoj poslednch tdn v prostoru bval Jugoslvie bv
oznaovn za nadjn posun smrem k mru, bv bez vjimky
opomenuto dodat, e to zejm bude jeden z nejpina-vjch mr v
Evrop tohoto stolet. Bude nespravedliv k ob tem, odmn agresora
piznnm nadazenosti principu etnic kho oddlen principm
mezinrodnho prva a demokracie, potvrd etnick istky milion
lid a na jeho konci budou, s nej-vt pravdpodobnost, amerit a
zpadoevropt daov poplatnci platit provoz ruskch vojenskch
zkladen na Balk

n. Politici a sdlovac prostedky sdlej stejnou nechu mhu o

podob mru. Nen se emu divit. Jednovtn defi nice tto v; ky v
budoucch uebnicch historie by toti velmi pravdpodc n mla
ci, e zbabl neochota demokratickch stt bri zkladn
principy demokracie a mru silou, vedla v polovin c vadestch
let dvactho stolet na Balkn ke znien mnol nrodnho a
mnohokulturnho souit a k vytvoen nedemoki tickch reim
Velkho Srbska a Velkho Chorvatska.
Politici proto mus tvrdit, e nejdleitj je doshnout m co
nejrychleji. Jako by to neplatilo pro kad den od zaat vlky v
roce

1991.

vypuknutm

Jako

by

vlky,

to
kdy

neplatilo
selhn

pedevm
americk

pro

obdc

ped

zpadoevrc

sk

diplomacie dokonce napomohlo jejmu rozpoutn. Ste politici,

kte vce ne ti roky tvrdili, e leteck toky nen hou v Bosn nic
vyeit, te vtzoslavn utvrzuj veejn mi n, e trnct dn
zijovch nlet v roce 1995 jedinm mc nutm piblilo mr na
dosah. Bu tedy celou tu dobu lhali, ne se ml prv te.
Fronty a s nimi i vyjednvai pozice jednotlivch astn
nkolika rovin tto vlky se za poslednch est msc not
promnily. Nepehledn propletenec destek loklnch a nav: jem
jenom voln propojench miniboji, na nich v roce 19 bojovali
Srbov, Chorvati a Muslimov v nejrznjch ko; cch, se zaal
zjednoduovat

vyhlenm

prvnho

velkho

timta

Severoatlantick aliance bosenskm Srbm v okol ! rajeva v noru

1994. V jeho prbhu byly k velk lev a zpadnch politik do
Sarajeva pisunuty rusk jednotky UNPROFOR a Rusko se stalo
veejnm patronem Sloboda Miloevie. Jestlie si dnes nkte
zpadn komenttoi st j, e - obrazn eeno - Rusko dr na
Balkn Zpad v hrsti nutno pipomenout, e je tam jejich politit
vdci pozvali sa v okamiku, kdy nemli odvahu a npad, jak krizi
v Bosn vy it. Dsledkem je, e pro ptch nkolik destek let
nebu dn mr na Balkn mon bez souhlasu a asti mocno;

kter na zatku vlky na zem bval Jugoslvie - v roce 1991 nemla pli zjmu eit cokoliv vc, ne sv vlastn domc
problmy. A byl pchod Ruska chpn jako diplomatick v tzstv
bosenskch Srb, z dlouhodobho pohledu vyhrlo pr v Rusko
samo. A s nm i jeho nejvrnj spoluhr, Slobodan Milosevic.
Dalm zjednoduenm postjugoslvskho propletence byla tzv.
washingtonsk dohoda, kterou pod patrontem Spojench stt
bosent Chorvat ukonili boj proti pevn muslimsk vld
Bosny a Hercegoviny. Vytvoenm federativnho svazku se znovu
otevely cesty k vojensk spoluprci proti Karadiov Srbsk
republice v Bosn, kter v t dob okupovala na sedm dest procent
pedvlenho zem spolenho multietnick-ho sttu. U v tto
dob zanalo bt evidentn, e zkulisn do hody mezi Spojenmi
stty a Ruskem budou stle dleitjm prvkem v een konfl iktu.
Mezinrodn vyjednvai Owen, Stoltenberg a pozdji i Carl Bildt, se
mohli ujezdit a uslibovat, ale zstupci vech vlcch stran dvali
stle jasnji najevo, e je berou stejn mlo vn, jako zstupce
OSN Jasui Akaiho. O nkolik msc pozdji bosent Srbov
nepust Akaiho ze sarajevskho letit do msta a sarajevsk vlda
ho brzy nato prohls za nedouc osobu. Carlu Bildtovi se tho
dostane od vldy chorvatsk. Americkm a ruskm zstupcm se to
nikdy nestane.
Peskome epizodu tymsnho pm z konce roku 1994, kter
dojednal" bval americk prezident James Carter, a kter vechny
strany vyuily pouze k zimnmu dovyzbrojen. V di plomatickm
zkulis konfl iktu, kter bylo stle viditelnji d leitj, ne to, co
se odehrvalo na zamrzlch frontch, bylo od jara 1995 jasn, e
zjmy Chorvatska a Srbska se pod americko--ruskm patrontem
sbliuj. Srbsko-ernohorsk Jugoslvie musela pro budoucnost najt
zpsob souit s Chorvatskem nejen proto, e ho nemohla zniit, ale i
proto, e to byl nejjednodu- mysliteln zpsob, jak eliminac
pot stran sporu dojt ke

kompromisu na kor Bosny. Chorvatsko nemohlo pet, a pro ani

tolerovat, okupaci vce ne tetiny svho zem krajinsk] Srby.
Takzvan Republika Srbsk Krajina pesekla vechny m dleitj
komunikace a st, na kterch zviselo chorvatsl hospodstv, a
navc ohroovala turistiku na jadranskm po e - jeden z
nejdleitjch zdroj deviz. Srbsko mohlo Chc vatsku pomoci
zlikvidovat odpor krajinskch Srb a Chorv; sko naopak me
Srbsku nabdnout spoluprci pi dokonce etnick oisty zem
bval

Jugoslvie

rozdlenm

poslednl

programov

mnohonrodnho sttu na zem bval Jugoslv (Makedonie je

ponkud zvltn vjimkou) - Bosny a Hercegovin Je ironi, e
mezinrodn
spoleenstv

demokratick
zjm

instituce

delegitimizac

napomohly

vedoucch

muto

pedstavit

krajinskch a bosenskch Srb, kdy Mezinrodn soud v H agu

prohlsil Martie, Karadie a Mladie na zklad podro nho
vyetovn za obvinn z vlench zloin, zloin gen cidy a
zloin proti lidskosti.
V

kvtnu

dobv

chorvatsk

armda

policie

prakticky

b( odporu Zpadn Slavonii a v srpnov operaci Boue" bhem t

dn zanik Republika Srbsk Krajina, souasn s Republikc
Zpadn Bosna muslimskho odtpence Fikreta Abdie. Ptoi
nost vysokch jugoslvskch dstojnk v Krajin tsn pe
chorvatskou ofenzivou a spn staen vtiny tk vojensl
techniky povauj pozorovatel za vce ne dostaten dk<
existence zkulisn dohody. Abdi se vzdal na pedem doho nutm
mst

fovi

chorvatsk

vojensk

rozvdky

je

daji

pod

chorvatskou ochranou v jednom ze zhebskch hotel Mezinrodn

vyjednvai mohli zapomenout na dal dva pr tendenty na mrov
zprostedkovn. Mezi Chorvatskem a Sr skem zstaly u jen dva
problmy - chorvatsk Vchodn Slav nie, pilhajc k Srbsku,
bohat na suroviny a okupovan s j ho pomoc krajinskmi Srby - a
rozdlen Bosny. Zd se, e ro dlen Bosny mezi Chorvatsko a
Srbsko je klem k vyee otzky Vchodn Slavonie. K rozdlen
Bosny je ovem poteb

zbavit se reimu vlench zloinc Karadie a Mladie a co nejvce

oslabit legitimn vldu Bosny a Hercegoviny. Vvoj poslednch tdn
ukazuje, e na obou projektech Chorvatsko a Srbsko s pomoc
Spojench stt a Ruska spolupracuj.
Od lta se stle vce zan mluvit o takzvan americk mro v
iniciativ. Zasvcenci tvrd, e je to jenom opren verze ruskho
nvrhu z bezna 1994, ktermu se pr kalo urkino-va mapa" (dle
tehdejho
trnctidenn

ruskho
kampa

vyjednvae
leteckch

Vitalije

nlet

urkina).

Severoatlan tick

Mezitm
aliance

oslabuje pozice Radovana Karadie. Spolen pozemn ofenziva

bosenskch

vldnch

jednotek

chorvatsk

armdy

obsazuje

rozshl zem v zpadn a stedn Bosn.

Vichni jsou vem ostatnm nepteli, stejn jako spojenci. A tak
to zejm pjde a do okamiku, ne se nedemokratick reimy
Velkho Srbska a Velkho Chorvatska dohodnou na zp sobu vmny
obyvatelstva pes nejjednodu spolenou hra nici. Bosent Srbov
budou pesthovni do vchodn Bosny. Gorade padne. Bosna, spolu
s muslimskou st Hercegoviny, dopadnou, pokud budou mt tst,
za dvacet let jako Bavorsko ve Spolkov republice Nmecko. Pokud je
mt nebudou, skon jako Kosovo v Srbsku. Nebo jako protektort
Bhmen und Mhren. Devadest procent z milion uprchlk se nebude
moci vrtit do svch domov. A ne to skon, pibudou k nim
statisce dalch. A jednou za to nkdo dostane Nobelovu cenu mru.

CESTA DO GORADE

Konvoje byly dva - komern z asi deseti kamin, kter dc

provzel skupinu francouzsk cizineck legie, a konvoj dvo voz
UNICEF

pti

poloprzdnmi

francouzskmi

nklak

UN,

doprovzenmi ruskou eskortou. Pvodn ml mt n kor voj

UNICEF - s nkladem zpalek, svek, cukru a soli - tyi vozy zn.
Bedford, ale dva nedorazily na msto srazu. Mrzlo, byl asi deset
stup pod nulou, a tak jeden neel nastartovat a dn h odpadl
jet v Sarajevu pro poruchu vodnho erpadla. Sra byl v 6.45 a
odjezd plnovan na sedm, ale dky zdren a ek; n na nae zbyl
dva vozy jsme odjeli a v 7.30. Tsn pedti jeden z nich pece
jenom dorazil, ale v oblacch pry se idi zaal shnt po hasicm
pstroji, protoe mu pod kabinou dou nalo gumov obloen. Tak
jsme ho tam nechali. Nae nkl ky kluci hrd pojmenovali po
enskch. Nejvc se mi lbil Sharon the cow. Na haubn maj fi xem
napsno PRAGBAT. V jd se od pumpy za Nrodn knihovnou,
projede se tunelem, \ kterm je na jedn polovin ukryta istic
stanice na pitnc vodu, kterou mstu daroval George Soros. Silnice
stoup strn zkm dolm mezi vysokmi skalami. Svtilo jet
velmi ni slunce a ozaovalo vrek kaonu. Velk mrz, nkde
ledopd Posledn bosensk check-point je ukryt v tunelu a o pr set
me r dl v dalm tunelu je kontroln stanovit UN. Egyptt voj
ci jsou zachumlan v beranicch. Nsleduje srbsk check-poi a
projdme esko mezi protitankovmi jeky. Zastavujen jen na pl
minuty. Jsme dost naloeni a opoujeme se za ko vojem. Neustl
stoupn. Tsn ped osmou hodinou je za be zinovou pumpou
kiovatka na Pale. Odboujeme na Rogatic Stoupme a do
ndhernho vysokho smrkovho lesa. Silnil je pln zledovatl,
bez etz bychom se nehli. Pokoum

udlat pr fotek. Vtinou jedeme bez topen a na silnici kou kme

jenom malmi przory v zamrzlch sklech. Kdy u to dl nejde,
zapn Jim topen, jeho rachot pehlu vechno vetn motoru. Za
chvli ho mus zase vypnout, nesly nic, ani motor kvli azen. Na
odboce, dva kilometry od Sokolace tsn ped mstem Podromanija,
konvoj zastavuje. Rusk eskorta zakvokala a dostla sv povsti
oteven prosrbskch nescho-p. S tvrzenm, e je poteba pokat na
francouzsk konvoj, zastavili pesn u stanovit srbsk vojensk
policie. Vybhl srbsk policajt a zaal provovat. Hned se na ns
zlob, e jsme jeli moc uprosted a e ns nemohl pedjet. Tko mu
vysvtlovat, e jsme ho v zamrzlch zrctkch vbec nevidli.
Zalzaj do buky s npisem Skilift Puhouac. Na stn m jet
vylepen cenk jzd. Podle dohod nepotebujeme pro prjezd dn
povolen, ani oznmen den pedem. Oni tvrd, e se musme vrtit
do Sarajeva, protoe ns nemaj nahlen. Rusov kr rame ny, a
kdybychom

neprotestovali,

vyjednvn

ns

pout.

jeli

by

Pedtm

zptky.

Po

telefonovali

dvou
vude

hodi nch
mon.

Francouzsk konvoj projel bez zastaven. Celmu konvoji fuje Rus,

ktermu vdt ciupolou kaj Alex. Je to Saa v civilnch teplch
kalhotch a edomodrm koku od uniformy s niv kou Rosija MVD (ministerstvo vnitra). Projdme Podromanije a jsme na
nhorn planin se spoustou snhu. Slunce prosvtlu-je mlhu a ve
velkch ohradch pobhaj chlupat konci a ovce. Jenom mlo dom
je obydlench. U silnice se najednou objevuje velk n/an, kulat
muslimsk nhrobn kmen, jako pipomnka dvj nrodnostn a
nboensk promchanosti. Omrzl domy a stromy. Vme kolem
sebe spoustu snhu. 11.00 projdme vesnici Stjenice, za kterou se
silnice lme z kopce. 11.15 sjdme do dol a msteka Kovanj.
Znovu vidme stopy vlky, znien domy a fasdy poklovan od
kulek. 11.30 Rogatice -vt msto, dti se vracej ze koly, nkter
mvaj, jin si odplivuj nebo ukazuj srbsk ti prsty. Na prvnm
check-pointu na zatku msta stojme asi deset minut a mn se
poda opravit

topen dvma prknky a trochou tvrdho papru. Druh chec

-point na konci msta plynule projdme. Sjdme dolm 1
Gorade. Opt vysok skaln dol eky s adou tunel. Po str n
se vine zarostl zruen eleznin tra. M vytrhan kol je. Kaon
je velmi zk. Rusk obrnn transportr, kter ve> kolonu,
vyrazil dopedu a vyjednal prjezd check-pointem i most. Jim se
div, protoe tady mli zatm pi vech tec nvtvch pote.
Jsme ji blzko Gorade. Stojme ped d c m check-pointem u
srbskch kasren. Vojci si ns zvdav prohlej, nkte jsou dost
sta, blovlas a knrat. Vojensl provoz houstne. U jenom
posledn kontrola ped pejezde fronty. Dr ns u hbitova a
ekme, a Francouzov - jat vdycky - vyjednaj odstrann min z
cesty. Nakonec to - jal vdycky - musej opatrn odminovat sami.
Projme dal eskem ztaras a metr od kol mme na obou
stranch silr ce zelen tale s ernmi nraznky na hornm vku.
Jeden irokm dolm. Dina je zde irok a rychl. Bosent voj
ns ptelsky bez kontroly pout skrz prvn stanovit. Po dji
komentujeme viditeln rozdl mezi zarostlmi a myslr zpustle
vypadajcmi

vojky bosenskosrbsk armdy a ohol

nost

upravenost Bosk. Domy jsou naprosto znieny pe bou z

tkch zbran. Zstaly jenom vnj zdi. Pesto v nkt rch z tch
trosek bydl lid. Kou se z improvizovanch korn k. Na
hlavnm kontrolnm stanoviti se na ns nalepila spous' dcek Mistl, Mistl, gim pencl, gimi pencl. Jim ml sebou taku t ek, ale pro
vlastn bezpenost jsme jich rozdali jenom polovir a zbytek
zapeli. Dcka lezla po stuptkch. Nebylo

to zase p

drynick. Byla to hra. Jim vzpomnal, jak ped mscem, kc se do

Gorade dostali poprv jako soust druhho konvoje p pooteven
blokdy, stly na ulicch tisce lid a mvaly. Kd} konvoj po pr
hodinch z msta odjdl, stli lid na ulicc znova a eny
plakaly. Dobe obleen a oholen bosent voji ns poutj do
msta, ale rusk eskorta mus zstat venk Veden msta je odmt
vpoutt dovnit. Rusk transportr

nejdv pokou nco ukecat, ale potom couv na kraj cesty a my

startujeme. Bosent vojci se tomu smj a kaj nm, e asi
rozumme tomu, pro to dlaj. Na ulicch je spousta mva-jch dt,
mvaj i nkte dospl, zvlt eny. Dti s korky mezi domy. Ani
jeden z dom nen nepokozen. Mnoho z nich vyhoelo. Vjdme na
most a otevr se nm pohled na irokou eku, na kter jsou stovky
malch, asi

sto padest

upevnnch

na

elektrrniky.

plovcch

Kad

pr

centimetr
z

barel

uthne

vysokch
od

provoz

nafty.
asi

lopatkovch
Jsou
dvou

to

kol,

domc

domcnost.

Pipomn to nu, nevm pro. Pejdme na prav beh do

modernjho sdlit. Je tak hodn ponieno. Vude mezi domy
jsou v obrovskch adch naskldan dlouh polena palivovho dv.
Gorade nem dnou elektinu a nik dy nemlo zaveden plyn.
Energii dv dostvalo z velk hydro-elektrrny. Ta te le na Srby
dobytm zem. Dti a psi bhaj mezi domy. Vichni ns zvdav
pozoruj. Konvoje tu nejsou bnou zleitost. Ve mst chyb
prakticky vechno. UNHCR dovezlo obas naftu do genertoru pro
nemocnici. V poslednch dvou tdnech se situace zaala postupn
zlepovat. Gorade se v obklen snailo. Co lo, tak vypstovali.
Vidli jsme i maso na pult kiosku - ov. Vedouc kolskho a
kulturnho odboru k, e potebuj svky a cokoliv pro koly.
Vechno se sna smrovat na dti od prvn do tvrt tdy, aby
zabrnili vlenm traumatm a co nejvc je zamstnali. Sirka je tady
vlastn velk bohatstv. Naposled je sem shazovali Amerian v
balcch s potravinovou pomoc ped dvma lety, ale to byly jenom
mal trhac zpalky po deseti kusech. Nae zpalky jsou prvn od
zatku vlky. Potebuj dtsk svetry pro koln dti. Nemaj pro
koly dost dv a dti v lavicch prochldaj. Maj pt z kladnch a
ti stedn koly. Msto m edest pt tisc obyvatel, z toho zhruba
polovina je pvodnch a polovina uprchlk. Ti zkladn koly jsou
v centru msta a dv na pedmstch. koly byly vtinou znieny a
u se po bytech. Dti mly pt msc przdnin. 17. jna zaalo
pm. Jet chvli se ekalo, jestli je

to bezpen. koln rok pak zahjili 30. jna. Pro zatek dt li z

humanitrn pomoci dva seity a jednu tuku na kac ka.
Msto m i hudebn kolu, takovou obasnou, ale tei chtli
podat i koncerty - k Azra Konjuch. Provedla po mst,
vude se tpalo dv, ale byly u oteveny prvri sklen
kavrniky. Navtvili jsme zkladn kolu. Velk, t<
nevytopiteln tdy, kolem tyiceti k v mstnosti, spe
Nemalovno, dti sed zavrtan v bundch. Ale jinak raci
sranda, jako v kad kole o pestvce. V pzem koly
uprchlickou ubytovnu. Pes most, pes kter pechzme : se
dve dky ostelovam vbec nedalo chodit. Podvsili ] pod
mostovku p lvku, chrnnou z bok ocelovmi no; mostu.
Na levm behu se na lvku vchz zkm prchi mezi barirou
z pytl s hlnou a bvalmi pnskmi zchi Na pravm behu
kon lvka v hlubokm zkopu, kter u mstskho kulturnho

Cesta ivota pes poho Ig

centra. editel sed se sekretkc chumlanou v bund v
kanceli a v kamnech ze sudu od

hu ohe. Komn jde z okna. Rdio i televizi m mlo lid. V r diu

hodn spolupracuj s dtmi nebo studenty druhch a te tch ronk
stednch kol. TV hraje kad den od pl est do devti. Dosah je
jenom v bezprostednm okol msta. Rdio i TV, to jsou dv patra v
podzem. Drou vybouranou ve zdi vchzme na schodit do
podzem. V rdiu pracuje sedm lid. Jenom jedna byla novinkou u
ped vlkou. Vechno mlad lid. Hodn spolupracuj s externisty. O
mru se tady nemluv. Je to pli daleko a nejasn. Tady plat
vdycky jenom to, co je slyet a vidt, co se d nebo ned sehnat a
kam se d nebo ned odjet. Svt je tady odsud velmi daleko. Je to
vidt i na mstskch fi nancch. V okamiku vypuknut vlky bylo v
mstsk bance pomrn dost marek, ale jenom ve velkch bankov kch. Proto msto vydalo vlastn bony v nominln hodnot 1 DM a
dodnes je mon bn si je v bance smovat. Vracme se k autm
kolem mstsk atlavy a rozdlovny balk erven ho ke s
klubkem lid, kte si tou vyven seznamy. Stewart s Jimem nm
ukazuj ve skladu uloen sirky a svky a popi suj, jak byli
skladnci pekvapen, kdy je vidli. V pl tet se pomalu vracme
ke konvoji. Lid ns pozoruj a sem tam nkdo zamv. Nad mstem
jsou jasn vidt zasnen tty hor. 14.40 vyjdme z bosenskho
check-pointu. Podoban rusk eta se snail ukecat nae idie, aby
sundali etzy, aby nezpomalovali konvoj, e u silnice urit
rozmrzla. Pitom mrzne i tady. Zde je silnice opravdu such, nahoe
to ale bude stejn jako rno. Kluci odmtaj a tak jedeme. Na srbsk
stran ns zase vtaj miny na silnici, ale tentokrt je to velmi rychl.
Po cest zastavujeme za srbskm check-pointem na most. Rusov
mus pokat na svj radiovz. Dojel ns komern konvoj, veden
modrm srbskm policejnm golfem. Zrezavl svodidla, zarostl za
tyi roky vlky ostruinm. Na silnici le kamen spadan ze skal.
Na nkterch mstech jsou silnice pln mlkch dr od grant.
Dopravn znaky jsou asto prostlen. Slunce ozau je vrcholky, ale
kaon eky Brai se u top ve tm. U Kukavice

podruh zjiujeme, e za nmi nejede Stewart. Konvoj na ns m

pokat v Rogatici, ale Jim stejn zpomaluje. Velmi mal provoz. A
do Rogatice jsme potkali jenom jeden nklak z Visegrdu. 15.23
Rogatica. Stewart ns dojd, m pote s a zenm. Nad Rogatici
vjdme na led a snh, mrzne jenom prat. Argumentace ruskho
etae byla nazvna ertem dne". Dohovor v konvoji je stejn
legrace,

protoe

mluvme

francouzsko--rusko-anglicko-bosensky.

Silnice je mnohem ledovatj ne rno, jedna velk klouzaka.

Vme oblaka jiskivho zmrzlho snhu. 15.50 Stjenice. Vstavn
domy, mlo stop po vlce. Vrchol a vjezd na nhorn planinu.
Zastavujeme a ekme na zbytek konvoje. Kolem pln pusto, pr
kon a senky. Velk a vysok kopy sena navren kolem svislch
ty. 16.01 vyrme. Slunce zapad a zezpoda erven zabarvuje
zk ps mrak nad obzorem. Nad planinou se objevuje tmavnouc
mraziv opar. 16.10 Podromanija. Jeden z Francouz ped nmi zaal
len ern kouit a neme se rozjet. Po nkolika pokusech ho
pedjdme. ervnky zapluj sedlo ped nmi, vidme daleko na
mnoho kilometr. Zasnen kopice sena v pustin. Pokud jedeme
kolem pr shluk staven, jsou obydleny jenom zdka. Je vidt, e
vtina obyvatelstva utekla. Jedeme sami. Stny jsou vude. 16.32
pekonvme nejvy bod a sjdme prudkou silnic lesem. Jim
vzpomn na vtiesky, kter jsou v podob nch situacch mnohem
bezpenj a daj se jet i z kopce pod plynem. Tady zatm vichni
opatrn tancuj na brzd. Ndhern oranov zpad slunce jak z
turistickho prvodce kon. Sjdme dol a potkvme rusk OT.
Urychlen se vrac, protoe nejsp bude muset Frantka dothnout
do Sarajeva na tyi. Je t, e jsou tak disciplinovan a nechali vzadu
radiovz. Ruskj jsem mu vysvtlil, e maj pote s motorem. 16.50
konvoj rozd len na ti sti. My odjdme dopedu se dvma
toyotami civ pol. UN s Aljoou, dva francouzsk UN nklaky stoj a
ekaj a OT pithne opozdilce, vetn Stewarta. Alex navrhl, e
poje deme. Musme vak zstat pohromad. J nechci nkde zsta

sm, abyste se dovnit dostali beze m. A to je ochrnce... Objevila se

Polrka, kolem je edomodro. 16.55 Sukulovac -pr vojk a civil
ek ve tm trpliv na svezen. V 17.00 pesn jsme na rozcest do
Pale. Pumpa oteven a u n na nkla ku vojci epuj palivo do
sud. Alex vyjednv u poslednho srbskho check-pointu. Stojme z
kopce. Zvora z njakho kovovho ebku je naten na lutoern
a uprosted m osmihrannou ceduli STOP. Ped npisem TITO v
betonov zdi jsou Egypan. Odvaluj protitankovho jeka. Jsme
doma.
[neredigovan pepis magnetofonovho zznamu, listopad 1995]

DEZERTR
Vrtil jsem se dom do Banja Luky vc ne po roce ze Srbska. Po
dvou amnestich doufm, e se mi u neme nic stt. Jsem toti
dezertr a tm pdem i kriminlnk. Jsem doma jenom pr dn, ale
jet jsem si nezvykl. Byl jsem pry jenom rok, ale musm nkdy
vzpomnat na ulice. Vechno se tu zmnilo. Kdy jsem byl tady, tak
jsem to tolik nevnmal. Zmizeli vichni m muslimt a chorvatt
kamardi, sedmnct meit, kter patily k Banja Luce, ve kter jsem
vyrostl, bylo znieno. Jsem zptky, a je mi u njak jedno, co se se
mnou stane. Na zatku vlky jsem zaal rychle studovat, abych
nemusel do armdy. S pteli jsme dost vali do Banja Luky nezvisl
noviny z Chorvatska a ze Srbska, teba Feral Tribune, faa borba i
Republika a rozmnoovali jsme je. Jednu dobu jsme mli i vlastn
samizdat Xerox 93, kter pes vechny obte vychzel ve sto padesti
kopich. Neustle jsme se snaili uniknout odvodu dp armdy.
Tahle vlka se mn hnusila od zatku a nedokzal jsem si
pedstavit, e bych s n ml mt cokoli spolenho. Museli jsme

se i schovvat, ale jednou m chytili a strvil jsem edest dn na

Vozui v horch. Mli jsme tst, v tu dobu se nestlelo. Po dvou
mscch m pustili na deset dn dom a j zbhl. Odjel jsem do
Blehradu a jednu chvli jsem pracoval i v ern Hoe. V lt 1995
m jednou v blehradsk kavrn vyhmtla vojen sk policie. Pedali
ns bosenskosrbsk policii. Jedno vzen v Bijeljin, potom Manjaa
a dal vzen v Janje. Bylo to dost drsn, sto padest chlap v jedn
mstnosti s trochou sena. Jedno mal jdlo v poledne a jinak nic.
V z 1995, kdy armda ustupovala v zpadn Bosn, nm ek li, e
pjdeme do trestn jednotky u Arkana. Utekli jsme s ka mardem
oknem, kdy ns chvli nechali o samot. Vyskoili jsme z prvnho
patra a utkali bez pestvky asi deset minut p mo k Din. Bylo
z, Dina mla hodn vody, ale my jsme do n skoili. Doplavali
jsme asi do plky a u jsme nemohli. Nats t tam byl mal
kovinat ostrvek, kde jsme zstali pes noc a k rnu jsme
peplavali na srbskou stranu. Bylo nm hrozn zima, vechno jsme
mli mokr. Potom ns nael njak ryb a ukzal nm kudy jt."
[z rozhovoru s Draganem S., Banja Luka, bezen 1996]

UMN SLOU LIDU...

Ztrta Srbskho Sarajeva je rna, kter se nikdy nezacel. Je to
nejvt tragdie naeho nroda ve dvactm stolet. Svt ns opt
zradil. U nikdy nememe t spolen s Chorvaty a Muslimy.
Musme se rozdlit a t jako soused. Odeel jsem ze Sarajeva v
roce 1992. Celou vlku jsem pracoval pro televizi Republiky Srpske
jako vlen reportr. Nechci, aby se o mn kalo, e jsem produkt
sarajevsk dokumentrn koly. Ta kola

neexistuje. Mon existuje sarajevsk duch v ns, ale dn kola.

Natoil jsem dokument Exodus o odchodu Srb ze Sarajeva v noru a
beznu 1996. V dubnu dostal Zlatou cenu na festi valu vlasteneckch
fi lm v Blehrad. Nejsilnj zitek, kter mus vem jasn ukzet,
o co lo, byl zaznamenn v zbrech z hromadnch pohb naich
srbskch junk, kte byli ex-humovni z hrob v Sarajevu a estn
pohbeni na vojenskm hbitov v Sokolovaci. Pohbvali je pi
minus dvaceti od deseti veer do pti do rna. Je to mon proti vem
pravoslavnm pravidlm, ale lo o jejich dstojnost. Jejich hroby
nesmly zstat v neptelsk zemi. Doufm, e ten fi lm pronikne do
svta, aby ukzal pravdu. Te m televize posl, abych ukzal nai
republiku na naem zem, abych ukzal ivot normlnch lid."
Tak z tohoto rozhovoru mi bylo zle. Etnoumlec mluvil v hradn v
bolevickch frzch a bez pestn brumlal o celosv tovm spiknut
proti Srbm, kter bude poraeno. Odmtl mlu vit o tom, zda nkdy
fi lmoval zajatce a jestli vdl o zajateckch tborech, ve kterch se
vradilo. Neustle mluvil o padlch juncch. Pestal, a kdy jsem se
ho zeptal, jestli junci smrd lpe nebo jinak, ne ostatn mrtvoly.
Urit to dothne daleko.
[z rozhovoru s bosenskosrbskm fi lmaem Snjenanem, duben 1996]

KDO HRAJE NA PROHRU

Nejpozdji

potkem

ledna

1996

se

IFOR

pedstavitel

mezinrodnho spoleenstv v Sarajevu dozvdli o existenci tajnho

plnu Karadiovy vldy na vyprovokovn hromad nho odchodu
Srb ze sarajevskch pedmst, kter mla po dle daytonskch
mrovch dohod pejt v polovin bezna pod sprvu Federace.
Pinejmenm dva detaily z tohoto plnu byly

prozrazeny novinm a zveejnny: 1) mysl vybudovat v ka srnch

na Lukavici, vzdlench jenom pes kopec od Sarajeva, stanov
msto,

kter

mlo

zimnch

podmnkch

pilkat

pozornost

zahraninch sdlovacch prostedk a 2) Provokativn rozhodnut

pemstit znanou st sarajevskch Srb do oblas ti Brka, s clem
znemonit mezinrodn arbitr, je by mla koncem roku 1996
rozhodnout, komu oblast pipadne. Nikdo neudlal nic proti tomuto
plnu. Nikdo z mezinrodnch pedsta vitel se proti nmu neozval.
Nikdo z nich, a jim to daytonsk dohody umoovaly, se nepostavil
proti kampani ve sttn televizi a rdiu Republiky Srpske, zastraujc
edest

tisc

obyvatel

srbskch

pedmst

Sarajeva

vidinou

nevyhnutelnho pchodu islmsk damahrije". Pouze UNHCR,

nejzkuenj

mezinrodn

organizace

na

zem

BaH,

veejn

prohlsila, e odmt napomhat cynick manipulaci s lidskm

utrpenm". Neexistovalo nic, co by aspo pipomnalo clenou
informan kampa, kter by se snaila vyloit Srbm v pedmst
fakta o nastvajcm pechodu sprvy pod Federaci. IFOR dlal
mrtvho brouka a ti veejn vystoupen Bildtova zstupce Michaela
Stei-nera v Grbavici a na Ilidi byla jen donquijotskm vkikem v
pevldajcm podivnm tichu. O est tdn pozdji se non mra
stala skutenost. Vtina Srb z pedmst odela bhem nkolika
dn, berouce s sebou vechno, co lze rozebrat a odvzt. Nkte
dokonce vykopali z hrob sv pedky a pbuzn. Svtov sdlovac
prostedky dostaly patetick a tragick so- ries. Ale bylo to tak
jednoduch?
Koncem ledna zatkla bosensk vojensk policie dva vysok
dstojnky bosenskosrbsk armdy, kte za dodnes nevysvt lench
okolnost omylem pejeli demarkan linii na okraji Sa rajeva. Byli
okamit obalovni z vlench zloin a po nko lika dnech
pevezeni do Haagu. Vlda v Pale reagovala peru enm vech
kontakt s IFOR a mezinrodnm spoleenstvm. Znovunavzn
kontakt ohlsil vldn rozhlas v Pale a 21. no ra ve 21.25. Z
pohledu krize kolem sarajevskch pedmst je

dleit zjitn, e v nejkrititj dob byly veker kontak ty a

mon vliv, kter mezinrodn instituce mohly vykonvat, omezeny
na neofi ciln nebo dokonce velmi osobn rozhovory zkho potu
lid.

16.

nora se v Pale setkal pedseda Lidovho shromdn RS

Momilo Krajinik, jeden z tehdy u znmch autor lednovho

evakuanho

plnu,

Carlem

Bildtem

admirlem

Leighton--

Smithem, tedy s obma nejvymi pedstaviteli vojensk a politick

moci mezinrodnho spoleenstv v Bosn. Bosensko-srbsk vldn
informan agentura SRNA o tom v 15.55 pinesla zprvu, podle n
se jednalo zvlt o technick a logistick podpoe mrovch sil
evakuaci Srb ze Sarajeva, pokud - jak ekl pan Krajinik - k n
dojde". Ale u o dv hodiny dve ohl sila SRNA vstavbu doasnch
ubytovacch

zazen

luka-vickch

kasrnch

kam

ji

byly

pemstny poln kuchyn ervenho ke". V noci ze estnctho na

sedmnctho nora bylo svolno mimodn zasedn vldy RS, na
kterm bylo podle rannho komunik rozhodnuto vytvoit operan
tb pro pijet a ubytovn obyvatel ze Srbskho Sarajeva v ostatnch
oblastech RS". Vedenm tbu byl poven Gojko Klikovi.

17.

nora byla Vogoa jet relativn klidnm mstem s mno ha

lidmi, kte nebyli rozhodnuti, zda odejdou, nebo zstanou. Na

balknech visela spousta prdla a odjdjc nkladn auta bylo
mon spotat na pr prstech. Jet to bylo msto. Sv tov sdlovac
prostedky se soustedily na dvoudenn summit v m. Politikov
doufali, e kritick vvoj poslednch dvou tdn, eufemisticky
popsan admirlem Leighton-Smithem jako hrboly, kter se objevily
na cest", me bt pekonn jet jednm kolem vyjednvn. A u
znla

mluva

promlovala

politik
Pale

m
zcela

sebemrovji,
ji nou:

agentura

Vzhledem

SRNA

tomu,

mezinrodn spoleenstv neprojevilo dn zjem o vyeen statutu

Srbskho Sarajeva a nedokzalo garantovat dn politick a nrodn
prva pro sto tyicet tisc tamnch Srb, exodus ze Srbskho Sarajeva
u zaal...

ady v Bratunaci potvrdily, e jsou pipraveny pijmout vech ny

obany z Hadii, kte odchzej do exilu," - hlsila SRNA 17. nora
ve 14.08. V hlavnch veernch televiznch zprvch v pl devt
ministr zahrani RS Alexa Buha oteven vyzval sarajevsk Srby k
odchodu a navc prohlsil, e k ostud mezinrodnho spoleenstv
dnes zaal ve velkm mtku exodus obyvatel Srbskho Sarajeva".
Na pm telefonick pkaz Carla Bildta z ma IFOR nezah jil
roziovn podrobnho informanho letku, urenho oby vatelm
pedmst, kter zdrazoval ve trncti bodech zru ky osobn
bezpenosti a svobody pohybu a kter mohl, pokud by byl pouit
vas, uklidnit emoce. Bildt tvrdil, e text bude mon jet nutno
zmnit podle vsledk mskch jednn. Nezmnilo se nic. Letk se
zaal rozdvat s vce ne osmatyi-cetihodinovm zpodnm.
msk summit skonil 18. nora s mnoha sebepochvalnmi emi
a vzvou k Srbm, aby neopoutli sarajevsk pedmst. Slova, kter
nikoho nezranila a nic nezmnila. V tom ase u oddly ministerstva
vnitra RS dopravovaly na uren msta n kladn auta, autobusy a
palivo pro dlouho pipravovanou evakuan operaci.
Admirl Leighton-Smith a Carl Bildt strvili 19. nor na palu b
americk letadlov lod George Washington, kde marn ekali na
bosenskosrbskho generla Zdravka Tolimira. Ten se ml, podle
Miloeviova verejho slibu, dostavit na jednn o pln n vojensk
sti daytonskch dohod. Tolimir bez vysvtlen nepijel. Pro oba
mezinrodn vyjednvae to byl u tet den mimo Sarajevo. Veern
televizn zprvy z Pale mohly bt tko otevenj: Na dnenm
veernm zasedn operanho tbu pro pijet a ubytovn obyvatel
Srbskho Sarajeva bylo rozhodnuto, e evakuace sarajevskch Srb
zane ztra ve 12.00 a bude dokonena bhem t nsledujcch dn.
Bylo navreno, aby organizovan exhumace hrob na zem Srbskho
Sarajeva zaala ji dnes veer." Pot, co modertor doetl ofi ciln

prohlen, se na obrazovce objevil Gojko Klikovi, velitel

operanho tbu............dnes rno jsme pesn dohodli, kdo kam
pjde - seznam obc. Bratunac pijme obec Hadii, tedy lpe
obyvatele tto obce, Ilija pjde do Srebrenice, Zvorniku, Mi lice a
Brka, Stari grad pjde do oblasti Rudo, Ilida ve smru Trnov,
Srbinje a dl do Hercegoviny, Novo Sarajevo jde do Brka, protoe v
Brku je trochu vc msta, a Rajlovac, Vogoa a Centar pjdou do
Pale, Sokolace, Han Pisejaku, Visegrdu, Vlasenice a Rogatice. Toto
jsou tedy ty oblasti a my jsme se rozhodli podle monost, protoe
starostov z tchto oblast potvrdili, e mohou pijmout piblin
stejn poet osob, jako je tch, kdo chtj opustit pedmst..." O pr
minut

pozdji

pinesla

propagandistickho

SRNA

vkladu

nejotevenj

udlost:

formulaci

Pedseda

Lidovho

shromdn Republiky Srp-ske Momilo Krajinik ekl dnes veer v

Banja

Luce,

vina

za

exodus

sarajevskch

Srb

le

na

mezinrodnm spoleenstv."
Sly, kter chtj, aby se ze Sarajeva stal nov Tehern, zv tzily,"
prohlsil Krajinik ve stejnm rozhovoru a tento vrok byl v ptch
nkolika

dnech

neustle

opakovn.

Podle

nj

msk

summit

nevyeil problm Sarajeva, protoe mezinrodn spoleenstv chtlo,

aby Srbov opustili
mezinrodnho

msto. Nikdo z pedstavitel

spoleenstv

nereagoval

ani

na

napadenho

tuto

kiklavou

dezinterpretaci probhajcch udlost. Nejpozdji v tento den se

pracovnci kancele Vysokho komisae OSN a pedstavitele IFOR
dozvdli o rozkazu nmstka ministra vnitra RS vem policejnm
jednotkm v pedmst, vydanm ped dvma tdny. Varoval v nm
policisty, aby neuvaovali o monosti zstat a slouit dl ve federln
policii, nebo by to pokodilo est srbskho nroda, kdyby oblkli
u-niformu verejho neptele". Opt nikdo nereagoval a strai deln
povsti o pchodu muslimsk policie" jet vce pro hloubily paniku
v pedmstch.
V t dob se u zaala jasnji vynoovat urit metodick
pravidelnost - ve patn organizovan reprezentaci mezinrod

nho spoleenstv" v Bosn rozhodovali v krizovch okami cch

pouze dva lid - admirl Leighton-Smith a Carl Bildt. Jejich
notorick nechu k oteven konfrontaci ve vech dosavadnch
ppadech poruovn daytonskch dohod z nich dlala snadnc
manipulovateln hraky v rukou rozhodnch a tvrd jednajcch
vlench elit vech stran. Znechucen vysok initel UNHCF ekl:
O regionu nevd prakticky nic, o skuten situaci jenon velmi mlo
a nejvc je zajm, jak jsou v oblib ve Washingtoni a v Bruselu.
Kdykoliv jim nkdo v Pale ekne, e chce mr, tak s jsou jist, e u
ho maj hotov; jako kdybychom za sebou neml pes sedm set
poruench pm."
20. nora Momilo Krajinik jet zeslil tlak. V dopise Carh
Bildtovi vyhrooval: Je nezbytn, abyste odloili vstup federl n
policie i pevod sprvy. Jedin tak me obyvatelstvo odj bez
nepokoj. Musme vs varovat, e i sebemen inciden by mohl
vyprovokovat konfl ikt a skutenou tragdii. Neruen 1 vstup federln
policie a pevod sprvy budou mon a pot kdy budou evakuovni
vichni Srbov, kte chtj odejt, a zs tanou pouze ti, kdo budou
ochotni pijmout autoritu ad Fe derace BaH. Toto je jedin
zpsob, jak pedejt incidentm i kad jin zpsob tragdii, za
kterou poneseme zodpovd nost..." V t dob u vdce v Pale
oteven kritizovali i nkte bosenskosrbt politici z pedmst.
Blehradsk noviny Vesi otiskly rozhovor se starostou nejvt
pedmstsk tvrt Hic a Nedeljko Prstojeviem pod titulkem Za
exodus

me

Kraji

nik".

Mluv

UNHCR

Kris

Janowski

na

dopoledn tiskov konfe renci nezvykle oste odsoudil postup

bosenskosrbskho veder a prohlsil: Bosenskosrbsk ady nut
sarajevsk Srby, ab odeli z msta." Veer tho dne pilo z Pale
hnviv dement Mezinrodn policie OSN, umstn v pedmstch,
referoval o organizovanm odven zazen tovren, telefonnch
st den a transformtor. V pedmstskch kolch bylo zastaven
vyuovn a jejich zazen bylo odvezeno na zem RS.
Ve stedu 21. nora odepsal Bildt Krajinikovi a po cittec

z daytonskch dohod piel s touto podivuhodnou

formulac:

Pestoe jsem si v zklad pln vdom, jak je V nzor, doufm, e ady Republiky Srpske budou pipraveny pracovat v duchu a podle Utery
mskho prohlen o Sarajevu. Pozdji odpoledne dokonce osobn
odjel do dvacet kilometr vzdlenho Pale a dv hodiny jednal
s ministerskm pedsedou Rjkem Kasagiem a viceprezidentkou Biljanou Plavi se zvltnm zetelem na problmy Srbskho Sarajeva", jak v 15.28 oznmila SRNA. Pot se jet soukrom seel s Momilo Krajinikem, kter mu navrhl pipravit
spolenou nvtvu pedmst. Ve stejn dob mluvil obvinn
vlen zloinec a stle jet prezident RS Radovan Karadi
o nkolik set metr dl na zasedn parlamentu a v otevenm
rozporu s daytonskmi dohodami poadoval vyvlastnn majetku vech nesrbskch uprchlk................Musme se postarat o nae
uprchlky... lidem musme co nejvce pomoci majetkem oput nm
naimi nepteli... kdyby to nebyli nai neptel, tak by neodeli..."
Nikdo neprotestoval.
Veer mluvil v parlamentu Momilo Krajinik. Pateticky po pisoval
srbsk exodus ze Sarajeva: ...lid se rozhodli odejt. Je bolestiv
opustit vlastn msto a vlastn koeny. A nejhor ze veho je
ponechat za sebou to, co si nemete vzt sebou - hro by vaich
blzkch a vai zemi."
Ve tvrtek 22. nora kampa z Pale kulminovala. Karadi ml
odpoledne rozhlasov vystoupen a Krajinik dlouh tele vizn
rozhovor. Oba shodn obvinili mezinrodn spoleenstv z vyeen
problmu Sarajeva ve shod s pnm naich neptel [RS TV, Pale, 20.30].
Krajinik dokonce ekl: Je to propaganda, kter m donutit Srby,
aby odeli co nejrychleji. Musm prohlsit, e za to nese vhradn
zodpovdnost

mezinrodn

spoleenstv.

Nemo hu

ospravedlnit

dnou z jejich akc. Mohou ns obviovat, jak chtj, ale za

vechno, co se dnes dje, mohou obviovat jenom sami sebe." Opt
nikdo nereagoval.
Incident, pi kterm Karadiova ochranka v Pale samopaly
ohroovala italsk vojky IFOR, proel tm bez povimnut.

Druh letk s prohlenm adu Vysokho komisae OSN z al

bt v pedmstch roziovn pouhch tyiadvacet hodi ped
pchodem federln policie do Vogoe. Jeho emotiv: jazyk,
postaven na protikladu ofi cilnch l a fakt, mohl p moci ped
nkolika tdny. Te u bylo pli pozd.
V ptek 24. nora v est hodin rno vstoupila do Vogoc prvn
jednotka

federln

pslunk

policie,

Mezinrodn

doprovzen

policie

OSN.

velkm
Bylo

mno

pekvapil

stvm
mlo

problm a mnohem mn kod, ne se ekalo. Nams aby stavli

na tchto faktech, Leighton-Smith a Bildt opt odje do Pale na
jednn s Krajinikem. Prv na tomto jednn by dohodnuto, e
spolen navtv Vogou, kde bude na sobo pipraveno veejn
shromdn, kter, jak mnoz doufali, p me uklidnit emoce.
Veer se Bildt znovu spojil s Krajinike pes satelitn telefon a v
sobotu brzo rno dorazil s Leightc -Smithem do Pale opt.
Krajinik odmtl projet Sarajevem, i kd mu Leighton-Smith nabzel
spolenou cestu v jeho vlastnm r prstelnm ternnm aut,
doprovzenm na kadm met jednotkou americkch vojk.
Museli proto objet Sarajevo horskch kamenitch cestch.
Tak se stalo, e pijeli do Vogoe a devadest minut Bildtovi,
kter tam z Pale projel pohodlnou asfaltovou siln: pes msto.
Pedstavitel mezinrodnch organizac, kte chtli setkat s
obany Vogoe, byli velmi pekvapeni, kdy objevil Carl Bildt a
dal, aby byl zatek mtinku odloen. Ji t vce je pekvapilo,
kdy zmnil, e se mon objev i Leightt -Smith s Krajinikem.
Nikdo z ns si prost nedokzal peds vit, e kdokoliv s trochou
rozumu by mohl pozvat chlapa, kte ml cel ten bordel na svdom,
aby to uklidnil. Znlo to t hloup, e tomu asi nikdo moc nevil,"
ekl o den pozdji den z oitch svdk. Je to, jako by nkdo
pozval Goebbei v roce 1938, aby uklidoval situaci v Sudetech.
Ze zatku se shromdn vyvjelo jako obdobn setk; pedtm.
Emocionln prohlen, promchan racionln

otzkami a snahou zstupc mezinrodnch organizac a mezi nrodn

policie znovu a znovu zdrazovat zruky bezpenosti a monosti
svobodn se rozhodnout bez ohledu na as. Dejte tomu anci a
zstate. Pokud se vm to potom pestane lbit, mte neomezenou
monost voln se pohybovat a sthovat po celm zem obou st
Bosny a Hercegoviny." Vechno se pro mnilo ve chvli, kdy pili
Leighton-Smith a Krajinik.
Trvalo to jenom chvilku a Krajinik jim cel show ukradl ped
nosem. Ovldal publikum tak obratn, e se mu nikdo neodvil
odporovat. Bylo to nechutn. Povd:
- Vm, e byste radji chtli zstat, ale te mte strach. Ro zumm
vaemu strachu a my vichni jsme tady, abychom vm pomohli.
Ozve se pr pochvalnch vkik a on se hned pt:

Kdo chce zstat? A nikdo se neodv ani ppnout. A pak se

zept:

Kdo chce odejt? A dostane hlasit aplaus. I kdyby si nkdo

myslel nco jinho, tak ml. A on jde dl:

Slym vs a rozumm vm. My vichni tady vs slyme.

Dejte nm krtk as a my pjdeme tady vedle do mstnosti a

najdeme een, kter by vm pomohlo. Muste nm vit.
Odvede Leighton-Smithe za zaven dvee. Za chvli vylezou s
nvrhem,

IFOR

zaru

bezpenost

nkladnch

automobi l

bosenskosrbsk armdy, kter budou vyslny, aby pomohly pi

evakuaci."
CNN pinesla detailn zbry oblieje bledho a nejistho velitele
nejmocnjho vojenskho seskupen v Evrop, kter se tv v tv
stovce rozlobench zmanipulovanch civilist podvolil poadavku
pomhat jet jedn vln etnickch istek. Mnoho lid, kte ve
Vogoi a v dalch pedmstch chtli zstat, a pouvali nedostatek
dopravnch prostedk jako vmlu vu pro odkldn rozhodnut, bylo
konfrontovno s monost, e ped jejich domem zastav vojensk
nkladn vz a parta neznmch ciuUist jim nabdne pomoc pi
nakldn.

Kris Janowski pozdji prohlsil: Krajinikovo chovn byl na

tomto shromdn ve Vogoi ostudn. Oteven s tmi lic mi
manipuloval. Vznamn to pisplo k vytvoen mentality ol
klen a strachu mezi Srby ve vech sarajevskch pedm tich."
Budi zopakovno, e ho tam pozvali dva nejmocnji pedstavitel
mezinrodnho spoleenstv, kte dohlej r plnn podmnek
daytonsk mrov smlouvy na Balkn.
Z piblin edesti tisc sarajevskch Srb z pti pedms skch
tvrt zstalo ve mst asi deset tisc. Polovina z tch, c odeli, byli
sarajevt starousedlci. Odchzeli v mraze a snl do neznma,
ponechvajce za sebou znien a vyrabovan t vrny, nemocnice a
koly. Z 52 transformtor bylo 46 odvezei nebo znieno. Mnoho
dom bylo podpleno nebo zaminovn Miodrag Paji, starosta
msta Brko, oteven piznal, e d stal rozkaz z Pale ubytovat
pinejmenm deset tisc exulan ze Sarajeva. Krom kasren a kol
je nemm kam dt a nev: co budou jst a jak budou t." Podle
zprvy agentury VIP p novala podobn situace ve mstech Zvornik,
Bratunac, Sre renica a Visegrd.
29. nora navtvil Brko Bildt. Vyslechl podrobn inforn ce o
problmech, kter se objevily s pchodem sarajevsk Srb do
msta. Asistent Radovana Karadie byl ptomen vech setknch a
natel na magnetofon kad slovo, kte kdo pronesl. Veden msta,
ve svtle jasnho poruovn d; tonskch dohod a obstrukce
mezinrodnho

prva,

dokon

podalo

Carla

Bildta

zprostedkovn humanitrn pomc pro urychlen usdlen exulant

v Brku.
Carl Bildt neprotestoval. Carl Bildt mlel.

SRBCI VECH ZEM, SPOJTE SE!

Je hrozn poznat svt mrtvch. Jejich pornou dstojnost a

snobskou nadazenost. Spoutvajc skromnou poctivost a l tost
nehybnosti. Vychldn navdy nedokonench vc a sn. Smrt
vechny oblieje in dstojnmi - pokud zstanou zachovny. Jsme
vichni stejn, tak snadno smrteln a tolik patetit. Nhoda - bt
nkde o nkolik vtein dve nebo pozdji. Smrt prolet kolem a
jenom zahvzd. Veer by bylo o em povdat.
Vidl jsem mrtv v Salvadoru a v Nicaragui, ve Spojench sttech i
doma. Nejvc jsem jich potkal v Bosn. erstv zabit i proputn z
dr hromadnch hrob po mscch nebo po le tech. Stl jsem v Letech
u Psku na hrobech Rom, kte zahynuli v eskm koncentrku,
zaloenm na zklad eskch zkon a hldanm dobrovolnky z
esk policie na zatku tyi ctch let a opovrhoval ivmi, kte na
tlech mrtvch postavili pomnk, ani by se kli. Dupali po mrtvch,
vzdlench jenom pr centimetr pod podrkou jejich bot a ze veho
nejvce se snaili bt co nejble pana prezidenta, kter tam povdal.
Stl jsem v Pohoelicch na poli, kde jet po padesti letech esk
zabijctv vtz nad slunost a nedovoluje oteven hromad nho
hrobu stovek nmeckch civilist, brutln dovedench k smrti v roce
1945. Stl jsem v Buchenwaldu, kde k smrti osvo bozovala prce, v
Jasenovci, kde hzeli lidi do hloubky skalnch achet, u Moskvy, kde
NKVD hromadn zasypvalo mrtv u e ky odstelovnm vysokch
beh, v El Mozote, kde salvador-sk armda povradila stovky
vesnian, kte nechtli mt nic spolenho s vlkou, i v Mrkonji
gradu, kde vradili chorvatt armdn commandos. Poznm vhav let
much nad erstvm tlem i jejich slastnou nadazenost na nkolik dn
mrtvm oblieji. Znm mrtv, protoe jsou vichni stejn. Protoe
jsme vichni

stejn. Prochzm mezi nimi pli dlouho, abych se od nich nic

nenauil. Mnoho mn dali, kdy tolerantn pely zatenick slzy a
dsiv sny, aby mne vlastnm pkladem piblili klidu konce a
zbytenosti pedstrn ivota. ivot nem smysl, po kud neuctvme
jeho konec. Jako by mne vzali mezi sebe. Sta: se ze mne zombie, kter
si asto s dstojnmi mrtvmi rozum: vc, ne s ivmi za kadou
cenu. Pijal jsem dky nim konenosi a srovnal vzpouru s pokorou.
Zaal jsem iv posuzovat oim mrtvch a zaal vchzet do jejich
svta. Mluvil jsem s lidmi, kte peili fyzick muen. Rozumj
tomu. ivch mrtvch je n tomhle svt vc, ne si normln
nezastnn pipoutj.
Je hrozn hledat ve svt mrtvch klid. Jsou siln a pesvdi v.
Ukliduj

nemohoucnosti

svoj

absolutnost

nehybnost

Neodbytn a neustle se ptaj, iv dovdj k lenstv. Dokuc

existuje posledn stopa jejich tla, jsou neporaziteln. Proto Ka
radi - stejn jako nacist - pekopv masov hroby, aby s< jet
jednou

pokusil

mrtvch

zbavit.

belskost

pec

blzkos

ti

plynovch komor byla v pemn mrtvch na popel. Rozve li je na

pole i do les a rozsypvali do ek. Pesto zstali siloi abstraktnho
symbolu svho mnostv. Ale zbaveni tl, potebuj mrtv iv, aby si
pamatovali a nesli dl otzky jako vitki vinkm a pokus o
memento ostatnm. Dokud je mrtvm po nechno tlo, ptaj se sami.
Teprve pozdji jsem pochopil i obluzujc slu pitalivost svta
mrtvch, lkajc smutn iv do odevzdanosti a smrtc sebeltosti.
Od t doby se snam vrtit. Nejsem si jenom jis kam. Sbrm ty
skuten iv jako korlky, pomalu se jich dot km a oprm se o
n, jako kdy ve tm lovk stoup po nap zasypanch schodech, a
snam se neubliovat. Znmost s mrtv} mi je jako penen vzkazu.
Nm pota s osudem. Teba j nebe, kde si vichni navzjem dlaj
radost a maj srandu z veho, co se dje pod nimi.
Nejhroznj je vracet se mezi iv. Jednou jsem se po tdn v
mokrm podzimnm Sarajevu, pinav, zarostl a unaveny

dostal zptky do Prahy. Za nkolik mlo hodin. V Zhebu jsem z

przdnho nkladnho letadla ze Sarajeva jenom pebhl k od baven
pravideln linky do Prahy. Rno jsem jet vidl a ctil vlku. Ml
jsem ji v och a v hlav. A te, jako bych pistval na jin planet. V
zablcench botch, s tkou neprstelnou vestou a pilbou namsto
prunho zavazadla, jsem mezi cestu jc nezapadal. Celou dobu jsem
pedstral spnek, abych nemusel s nikm mluvit a trhat celofn z
pipravench svainek. V autobusu z prask Ruzyn do centra jsem
bezdky naslouchal rozhovorm kolem sebe. Kdo m nov boty... a co
f... a ta krva nm ekla... Potom nkdo ukonil debatu naprosto
nevinnm vrokem J bych ji za to zabil," a ostatn se zaali smt.
Vystoupil jsem o stanici dv a zbytek doel pky. Nebyla to jejich
vina - a nebyla to ani moje vina. Jen se dva ciz svty, dv tko
spojiteln sti lovka, a pli rychle piblily k sob. Dalo se to
stihnout za tyi hodiny. tyi hodiny mezi skutenm za bjenm a
svtem, kter pedstr, e o vlkch nic nev, e vl ky nejsou, a
pokud ano, tak jenom mezi hloupmi divochy. Lid jsou stejn, iv i
mrtv, kad na svoj stran smrti. Civilizace sklouzvaj k vlkm
bez ohledu na svou vzdlanost. Je zbyten pedstrat nco jinho. Ze
srbk a poser se ve vlce nestvaj hrdinov, ale nejvt zabijci.
Po Praze chod spousta ivotnch zbablc s pistol na zadku, kter v
mru vzruuj akn fi lmy a kick-box. Fand sob podobnm v rocku i
v politice. Jsou pesvdeni o sv dleitosti a podstata svta jim
unik. Oni jsou svt a neznaj slitovn. Kdyby na to pilo, z thle
frajrk, drsnch rocker s nnou skinheadskou du, politi k
individualismu za kadou cenu, se lehce stanou vrahov.
Praha nen vjimka. V dob nejhorch boj v Mostaru stailo odjet
pr kilometr pes hory a vlka jakoby zmizela. Na sobot nm korzu v
Posuje se projdli mlad hercegovt keftai v nejnovjch
modelech slavnch automobilovch znaek a pranic si nevmali
destek mrtnch oznmen za padl, vyle pench po zdech. Jim sluba
v armd nikdy nehrozila. Nikdo

nevydlal na vlce tolik jako hercegovsk mafi e. Keftovali ! vm a

se vemi. Prodvali zbran, stelivo i benzin vem arm dm - i tm,
proti kterm bojovali. Chorvatsk rada obrai (HVO), jak se
nazvala armda bosenskch Chorvat, jim z vt k sti patila.
Chorvatsk noviny po vlce otiskly dokonc kopie t, podle
kterch

byly

bosenskosrbsk

jednotky

ji

Hercegovin

pravideln zsobovny palivem v cisternc neptelsk HVO.

Pekldalo se v Trebinji a v tamnm hote mlo HVO dajn po
celou dobu vlky rezervovan pokoj Hercegovsk mafi e zskala
obrovskou moc v celm Chorvatsl a ke konci vlky zaala bt
zpadn Hercegovina povaoval za nov centrum stedomoskho
obchodu s drogami. Zpad: Mostar je dnes rozdlen mezi dva
gangy, kter se pranic nest raj o administrtory Evropsk unie
nebo o daytonsk politici dohody. Jeden z mn poslunch
chorvatskch politik v Bo n ekl, e pro n je politika a
Chorvatsk

demokratick

hnu

(HDZ),

kter

je

hlavn

nacionalistickou silou hercegovskc Chorvat, jenom jednou z

mnoha obchodnch aktivit". V Praze maj adu kamard. Srbci
vech zem, spojte se!

EKN NA VRAHA
V detektivkch, a asto i v politice jde o to, kdo je vrah. Jenor e
v politice, pokud jde o vlky, bv mnohdy odmnn pr\ vrah.
Clem politiky, na rozdl od detektivky, nen happy-em ale
prospch

nejsilnjho.

Bosensk

krize

by

proto

mla

b;

nejpodrobnjm zpsobem prostudovna a popsna, aby m> hla

nadlouho slouit coby pklad velmocenskho cynismu v< sttem
organizovanmu nsil a masovmu poruovn lidskc prv. Pro
postkomunitick stty stedn Evropy by to mla b] uebnice, ze
kter by se dala st vlastn smutn budoucnost

pokud se neprobud k aktivn spoluprci vi velmocem a me zinrodnm institucm, je pro vlastn klid dovedly demokracii v
mnohonrodnostn Bosn ke znien. Na vztahu velmoc k Bos n se
prokzalo,

neexistuj

hodnoty,

kter

by

nebyly

ochot ny

zapomenout, a dohody, kter by nebyly schopny poruit. Kla sick

konfl ikt modern televizn demokracie mezi zahranin a domc
politikou - nutnost udret mezinrodn mr i za cenu nasazen sly
mimo vlastn zem, je vdy podzena snaze bt doma za kadou
cenu populrn a znovu zvolen. V Bosn se na dlouhou dobu
defi nitivn zkompromitovala Organizace spoje nch nrod. Tv v
tv krizi se z idelu spolupracujcho me zinrodnho spoleenstv,
vyznvajcho a brncho stejn hod noty, stala spletenice vzjemn
se

pomlouvajcch

stt,

pipomnajc

nejhor

ddictv

devatenctho stolet.
Po celou dobu krize se kala nepravda. Pravdiv skutenost by pro
demokratick velmoci byla pli ostudn. Obas se k to mu pidala
neinformovanost a hloupost, nebo i takov jsou cesty svtov
diplomacie. Dky televizi je dnes politik chrnn ped pamt svch
protivnk i novin lpe, ne kdykoliv v d jinch. Dky televizi se
ije ze dne na den. Vci a udlosti nemaj souvislosti - jenom se dj.
Jakoby si nikdo nic nepamatoval. Proto je tak snadn lht. V Bosn
svou neinnost vi srbsk komunistick agresi, etnickm istkm a
masovmu vradn omlouvaly svtov demokracie pedevm pomoc
t otevench a myslnch l.
Prvn spovala v nerozliovn agresora a jeho obti. Dodnes
meme st slovn obraty jako vlc strany", znep telen
strany", nebo astnci konfl iktu". Srovnejme si fakta. Po pchodu
Slobodana Miloevie na post pedsedy Komunis tick strany Srbska
byla zruena autonomie Vojvodiny a Kosova a prakticky znemonna
samosprva ern Hory. Srbsk komu nistick elita paralyzovala
fungovn

osmilenn

Prezidentsk

rady

Jugoslvie,

provedla

etnickou oistu velen Jugoslvsk li dov armdy, v roce 1990

mysln zruinovala valutov rezervy

republikovch bank a odmtla uznat zvolen nekomunistick vld

ve Slovinsku a Chorvatsku. Srbt, a po nich i chorvatt 1
munistit

pedci

vdli,

by

pokraujc

demokratiz;

nevyhnuteln pili o moc. Zvolili si proto nacionalismus nai sto

titovskho bratrstv a jednoty", vlku namsto vyjednv
Druhm oblbenm argumentem je dajn nesmiitelnost s
letch" nebo dokonce vnch etnickch nenvist", kter celou
historii na Balkn periodicky vybuchovaly. Proto je p nejlepm a
nejrozumnjm eenm jednotliv nrody a i rodnosti od sebe
oddlit. Podrobnj pohled do historie p ke, e k vtm
nrodnostn motivovanm konfl iktm dos a ke konci minulho
stolet. V Sarajevu i v jinch mstech B( ny a Hercegoviny si
jednotliv nboensk komunity vily ; mnoho stalet natolik, e
si sv svatostnky stavly vedle set V Sarajevu, na rozdl od zbytku
civilizovan" Evropy, nik' nebylo idovsk ghetto. Nebyla tam
nikdy v historii ani jed: etnicky ist ulice. Ve stle srbtj Banja
Luce nezbyla ] prvnch dvou letech vlky ze sedmncti meit, je
po stalet c tvely horizont msta, ani jedin. Je to, jako kdyby v
Pra zbourali vechny stavby od Dienzenhofer.
Na pelomu let 1990-91 pedstavitel BaH politiky mocno. 1 a
mezinrodnch

instituc

mnohokrt

varovali

ped

dsled]

rozvjejc se krize. Prezident Izetbegovic drazn upozorov

americkho velvyslance v Jugoslvii Warrena Zimmermana: P kud
se Chorvatsko rozhodne pro samostatnost, Bosna bude zi ena."
Mnohonrodnostn vlda Bosny a Hercegoviny se do p sledn
chvle snaila zprostedkovat jednn a navrhnout koi promisn
een, kter by umonila pokojnou konfedera postkomunistick
Jugoslvie. Kdy bylo jasn, e se schylu k nacionalisticky
motivovanmu konfl iktu, podala na za ku roku 1991 dokonce
OSN o ochranu a plnou demilitariza Bosny a Hercegoviny pod
mezinrodn kontrolou. Nikdo nere goval. Tohle e m bt politika
expanze islmskho fundame talismu na evropsk kontinent?
Hovnajs, krli Ubu...

Jet ped vypuknutm boj v Chorvatsku se na jae 1991 seli na

Titov loveck chat v Karadjordjevu Slobodan Milosevic a Franjo
Tudjman. Podle nkterch svdectv prv tady dolo k neveejn
dohod o budoucm rozdlen zem Bosny a Her cegoviny a vzjemn
vmn obyvatelstva s konenm spole nm clem - po rozbit BaH
vytvoit Velk Srbsko a Velk Chorvatsko. Kdy se o rok pozdji
Radovan

Karadi

dsledk

svoval

mezinrodnho

pipomnl,

msk

Milo-eviovi

uznn

csa

BaH,

Caligula

se

svmi

rozesmt
sice

obavami

Slobodan

udlal

svho

z
mu

kon

sentorem, ale to neznamen, e ten k jako sentor fungoval.

Vdl, o em mluv.
Rada bezpenosti slovn mnohokrt odsoudila koncept vy tven
etnicky istch stt. Bez ohledu na slova lze jasn sle dovat, e
velmoci, a s nimi i OSN, velmi brzy pistoupily na princip etnickch
istek a v prbhu vlky nkolikrt zablo kovaly jednn, je vedla
jinm smrem. V beznu 1993 pode psalo estnct pedstavitel
srbskch mstnch sprv v Zpadn Slavonii dohodu se zstupci
chorvatsk vldy o postupnm znovupipojen tzv. Sektoru zpad k
Chorvatsku. Tento dokument, znm jako Daruuarsk dohoda, byl
vsledkem

prosted-kovn

mstnch

pedstavitel

OSN

UNPROFOR, kte se domnvali, e jejich kolem je napomhat

jednn o mrovch cestch z krize. Dohoda se stala na nkolik dn
pkladem, jak se mohlo postupovat i jinde. Prostedkovatel byli
urychlen -bhem deseti dn - peloeni a ti, kdo pili na jejich
msta, dovolili, aby extremistick vdce tzv. Republiky Srbsk Kraji na Milan Marti poslal do Zpadn Slavonie speciln policejn
jednotku, kter srbsk signate Daruuarsk dohodu pozatkala. Stejn
dopadla

koncem

kvtna

1993

podobn

dohoda,

podepsa n

chorvatskmi vyjednvai se zstupci mstnch sprv v Srb sk

Krajin.
Zvltn kapitolou byl UNPROFOR a jeho velen. Na zatku vlky
byl velitelem modrch pileb v Bosn kanadsk generl Lewis
MacKenzie, kter proslul svm oteven prosrbskm po

stojem, kvli nmu musel bt nakonec odvoln. Pozdji jez po

svt s pednkovm turn, placenm exilovmi srbsk
nacionalistickmi organizacemi. Jeho osobnm problmem i vc
bylo, e se povaoval za jakhosi bosenskho Lawren z Arbie blho gentlemana, kter dorazil do Bosny nastolit r zi divoskmi
kmeny mr. Bosenskosrbsk armda, vzel vl nou jen
pemalovnm znak na vzbroji a uniformch z p videlnch
jednotek JNA, byla pro MacKenzieho logicky pi telnjm
partnerem, ne banda civil, kte na zatku bri Sarajevo. Britt
a francouzt dstojnci pozdji vzpomnali, j obtn bylo na
zatku vlky brt vn vojensky nevzdl a nepedpisov
obleen velitele patn vyzbrojench bos skch vldnch milic.
Srbt dstojnci byli oproti nim ve vel vhod. Bez vjimky to
byli profesionln vojci s dlouholel prax v JNA, kte vzbuzovali
kolegiln respekt. Naivn v vldy i obyejnch lid BaH v
oividnou spravedlnost obra mnohonrodnostn demokracie ped
nacionalistickou agn pipravila vem z nich trpkou zkuenost
ztrty iluz. Mezinr n spoleenstv, OSN a UNPROFOR, kter
vtali jako zachra se staly spoluutlaovateli a nakonec dopomohly
mnohonr nostn Bosnu a Hercegovinu rozbt. Zn to tvrd?
UNPROFC s estnou vjimkou britskch jednotek ve stedn
Bosn, od tal monost vynutit si prjezd humanitrnch konvoj
do 1 dovjcch enklv a oblast, pesto, e mu to umoovalo hr
nkolik rezoluc Rady bezpenosti. Stovky konvoj byly \ ceny
zpt na zkladny jen proto, e se jim na check-poi postavil jeden
bosenskosrbsk policista se samopalem. Br v byli jedin, kdo si
na vech stranch vynutili respekt. Tep po vlce vylo najevo, e
souet ztrt na stran vech jej protivnk peshl ti stovky
mrtvch. Pokud se ale konvoj stal k britsk zn, dojel a na
msto. Britov tak zachrnili t ce ivot. Kdyby se tak chovali
vichni... Jejich pklad ukazi e to mon bylo. Britt dstojnci
mli vtinou sv politiky ma v hlubokm opovren. Na jeden
citt nikdy nezporn

Major

armdy

Jejho

Velienstva

popsal

pocity

vi

generlu

Mladiovi takto: To nen vojk, ale eznk, kter um jenom vradit

neozbrojen stda. Kdyby nm to dovolili, prosil by za tden o
milost. Jenome ode m by se j nedokal!"
Kdy Los Angeles bylo na nkolik dn rozvrceno rasovmi
bouemi, byl demokratick systm Spojench stt dost siln, aby se
s tm vyrovnal. Nikdo nemluvil o nutnosti rozdlit Los Angeles na
etnick a rasov ghetta. Kdyby mezinrodn sys tm projevil stejnou
vdr a vli, mohl kontrolovat u prvn bo sensk, nebo dokonce
chorvatsk problmy. Mnohokulturnost a nrodnostn pestrost je
normln v San Francisku, v Pai, ve Frankfurtu i v Londn. Pro to
svt povauje za nenormln v Sarajevu?" popsal svou trpkost
sarajevsk fi lma Ademir Kenovi. M pravdu.
Jednotky

generla

Mladie

beztrestn

bombardovaly

civiln

obyvatele v obklench mstech, braly vojky UNPROFOR po

stovkch jako rukojm a poruovaly vechny enevsk kon vence jako
na bcm pse. Pesto zstaly zneptelenou stranou" a velkosrbt
extrmist s jejich pomoc nakonec doshli svho cle. Bosna a
Hercegovina byla v Daytonu fakticky rozd lena podle etnickho
kle. V tom konci je nkolik tragikomic-kch moment. Karadi s
Miloeviem museli bt vlastn do- bombardouni k tomu, aby pijali
vlastn vtzstv. Druhou ironi je, e svtov demokracie pro sebe
vyeily" balknskou krizi tm, e na dlouho podpoily a poslily
autoritsk reimy v Chorvatsku a Srbsku. Demokracie, kter chce
budovat mr povzbuzovnm faismu. A tet ironi je, e na cest k
novmu Mnichovu musely ustoupit Rusku prakticky ve vech jeho
poadavcch. Nkdy to chtlo hodn siln aludek.
Rusko v letech 1991 a 1992 provalo vlastn krizi a zpotku
nemlo v myslu prosazovat na Balkn sv zjmy. Uznalo dip lomaticky Bosnu a Hercegovinu a ministr zahrani Andrej Ko-zyrev
prohlsil

vlku

za

nsledek

rozpnavosti

srbskch

komunist". Pelom nastal v lt 1992. Rusko se veejn

na-cionl-

Ademir Kenovi

stalo hlavnm spojencem a patronem Slobodana Miloem Rusk

armda vyslala do Bosny v rmci UNPROFOR svj tingent a do jeho
ela postavila prosrbsk plukovnky. Vi Loginov byl prvn z nich a
zapsal se vroky o spiknut Va nu, kter zpsobilo tuto vlku" a o
zrad, kterou na srbsl bratrech pchaj moskevt politikov". Jeho
psoben d< ten dokumentuj tyi dodnes neveejn vyetovac
zp OSN. Dokld se v nich, krom jinho i na videozznamech rusk
jednotky dodvaly bosenskm a krajinskm Srbm vo a stelivo, a
e dokonce v ad ppad zajiovaly pr konvoj s tkmi
zbranmi ze Srbska pes Vchodn Sla

Martina Blaevi pe dopis pteli na vojnu.

do Bosny. Loginov byl osobnm ptelem eljko Raznatovie,

zabijka,

znmho

pod

pezdvkou

Arkan.

Kdy

Loginovovy

eskapdy peshly vechny meze, byl odvoln. Rychle se vrtil

zptky jako soukrom vojensk poradce Arkanovch band a ta k
jako jeho obchodn spolenk. V dubnu 1994 ho ve velen Rusbat
nahradil plukovnk Alexandr Pereljakin. O nm se tvrdi lo, e je
stejn jako Loginov, jenom pr desetkrt arogant nj". Pod jeho
patrontem se bosenskosrbsk armd dostalo pes vechna formln
omezen a blokdu hranic i nkolika destek modernch mobilnch

protiletadlovch

raketovch

sys tm

rusk

vroby. Na Dunaji

neruen operovaly srbsk kulometn luny, a kdy se sousedn

belgit nebo jednou i sloven t vojci UNPROFOR dostali do palby
srbskch ostelova, Pereljakin odmtl zashnout a neinformoval o
incidentech ani velen mezinrodnch jednotek v Zhebu. Rusk
vlda zamtla

dost OSN o jeho odvoln a prezident Jelcin, aby dokzal, kdo je

skutenou velmoc, Pereljakina osobn povil na generla. Zpadn
demokracie mlely. Vydrelo jim to a do konce, kdy pijaly generla
Leonida evcova - jednoho z prvnch velitel masakr eenskho
civilnho obyvatelstva - jako ruskho pedstavitele v NATO, kter z
Bruselu dohlel na koordinaci ruskch jednotek v rmci IFOR. Toto
je, obvm se, pedobraz chovn demokratickch stt pokad,
kdy nejsou napadeny samy. Takto se budou chovat i ke stedn
Evrop, pokud se dostane do krize. Nkdo by si mohl zat brt
ponauen.

SMILUJ SE...
Ti nahoe mohou keftovat se vm, i s vsledky vlky. Poli tici,
kte u nepotebuj nikoho, protoe tvo osud svch n rod.
Nerozbitn vnitra, tajn a fzlov komunistick Jugoslvie, kterm se
nic nestalo za to, co udlali v minulosti, a kte se ped vlkou tie
rozpustili do polici a tajnch slueb vech vlcch skupin, aby se
po vlce vynoili jet mocnj ne ped tm. Ko munist, kte rychle
zaali

chodit

do

svatostnk

nrodnch

crkv,

velc

lhi

pesvden, kte jenom museli" zstat u moci, protoe urit lpe

ne kdo jin znaj poteby djin a li du. Keftai a soudruzi vech
barev.
Za nimi zstvaj ti ztracen a jejich nedokonen pbhy.
Goran Simi, bsnk, zstal tm do konce. Psal hry, lnky a
bsn, dokazuje vem, e jet chvli je mon vydret. Pr krt mu
ptel z mezinrodnch humanitrnch organizac pi vezli z druh
strany dopis od bratra, bosenskosrbskho gener la, kter velel
ostelovn msta, kde oba dva vyrostli. Nejprve odjela Amela s
dtmi, aby ekali u ptel v italskm Bari. Cho dili na pl dvat se
pes moe a dret ttovi palce. Nechtli se

uit italsky, protoe chtli brzy pokraovat do Kanady. Tta se

nemohl dostat z msta a dti se italsky nauily. Zapjeli jsme s
Goranem samotu a smutek. Pak odjel i on a tsn po konci vl ky
spolen pesdlili do Vancouveru. Jemu, Srbovi, pomohla njak
idovsk charitativn organizace. U nikdy se nechce vrtit. Semezdin
Mehmedinovi nechtl patit nikomu a k niko mu, aby si uchoval
jasnost vidn a nezvislost. Na cest do prce obas zastavil pan,
kter na pust ulici brzo rno stopova la pokad na stejnm mst. Ve
mst bez vody od t vn vymydlen a voav pan jednou dostal za
svoji ochotu runk a mdlo, protoe ona jich mla hodn, stejn jako
tepl vody. Umvala v mstsk mrnici mrtv. Ti mli privilegia devo na rakve a na zakryt hrob, kdy iv nemli m topit, teplou
vodu, mdlo a runk, kdy ivm se o tom mohlo jenom zdt.
Semezdin vydrel a do konce; te de jako pomocn sla ve Phoenixu
v Arizon a douf v zzrak - chtl by se v Americe prosadit jako
spisovatel. Jeho tinctilet syn Harun v Sarajevu vn kreslil
morbidn vlen comics. Knry etnikm zanal nad nosem tsn
pod oima. Po tech mscch se stal Ameri anem, kter u nikdy
nebude chtt zptky. Kemo Hadi, vlen fotograf, kter vil ve
spravedlnost a budoucnost malch nrod, odeel do Phoenixu s
nimi. Jak napsal Semezdin, ij tam v etnicky velmi istm bosenskm
ghettu. Hrvoje studoval v nejhorm ostelovn taroky, skldal
hudbu a kdy obas dorazila elektina, hrl na elektrofonick
varhany nebo si poutl na videu fi lm o delfnech. Nkdy nemohl
snst pocit, e se u nikdy nedostane ze Sarajeva. Potom si s Jasnou
zali k ndra, sedli si na koleje a pedstavovali si vechny zastvky
na cest k moi. Pobl jejich domku na kopci Bjelave il i moudr
star kaligraf, kter se vlce brnil pornou prac na kritickm pe pisu kornu, a vedle nho pan, je se zbavovala strachu vy kikovnm nejhrubch nadvek z okna do dol. Hrozila pst a
slibovala muka pekeln kadmu, kdo stlel do msta. Ho rolezec,
kter dva roky paoval do obklench enklv lky

a stelivo a potom dostal za odmnu ofrsk msto u humani trn

organizace. Otec, kter prvn pronikl pes hory z Gorade do
Sarajeva, aby se pokusil pinst lky pro nemocnou dceru. Osmdest
kilometr neptelskm zemm. Z obklen do ob klen a zpt.
Ukzal cestu ostatnm. Martin, ped vlkou sta vl po celm svt
pyn mosty a za vlky vymyslel jednoduchou formu na domc
vrobu briket ze starho papru.
Horsk fronta na Treskavici, kam se vechno muselo vynosit na
zdech. Inteligenci a fl kae tam poslali za trest kopat z kopy a
vynet stelivo. Vyslen nosii nkdy prosili, aby je pe adili do
frontovch jednotek. Tam aspo mli jdlo. Mezi tmi, kdo to peili,
se vyprvl pbh krutho generla, kter del lidi i zvata bez
ohledu na ztrty. Jednou se na zk skaln mse potkal s partou
nosi. Lid i kon se pomalu vlekli a u nedbali na jeho hromovn.
Na konci sundvali truhlky se stelivem ze starho kon, kter padl
vyslenm. Odevzdan leel na boku a pomalu zhasnal. Kdy uslyel
generlsk nadvky, z poslednch sil vstal. Na okamik stli proti
sob. Umrajc k a rozzuen vlenk. Dvali se jeden druhmu
do o a potom se k pomalu otoil - a skoil do propasti. Vechno
to pipomn tisc noc vlky v Sarajevu. Pipadla na Silvestra 1994.
Mraziv mlha obalovala svt jnm a veer zaalo snit. Ped plnoc
jsme vynesli idle ven do navtho snhu. Piovnn parta ptel
vech mstnch nrodnost a pr kamard odjinud. Ticho pm
tisc noci derem dvanct vybuchlo do rachotu oslavn stelby.
Mlhu

kiovaly

destky

svtelnch

stel

ze

samopal

kulomet, praskaly petardy a svtlice tvoi ly na nebi rozmazan

barevn kvty. Z temnoty za zdy najed nou zaznl majesttn hlas
Luciana Pavarottiho. Miserere, misert me... Vem vyhrkly slzy. Vichni
mrtv tu byli s nmi. Bylo tc ohluujc. Zvrtil jsem hlavu, ohostroj
nad sebou, vloky s rozplvaly na oblieji a kolem ze tmy se eptem
zaaly pipo jovat hlasy k modlitb za lsku. Smiluj se, smiluj se nade
mnou...
Byl v tom vzdor.

AU, KARIME,
kde se tu bere? Hned se mi dere na jazyk uctiv islmsk merhaba,
sousede! Jak je v nebi? Urit by ses hrozn chechtal, kdybych T
takhle potkal. Jenome jak T znm, tak bys m po dvou vtch
dostal. Moc bych o to stl. Nco bys plcnul, jenom tak, jako nic, a za
pr vtein bych musel vyprsknout a vecko zkazit. Byl si hrozn
rychlej. Je tinctho srpna, rok potom, co si umel. Ztra odevzdvm
posledn korektury a u na tuhle knku nebudu moci shnout. Jsem
na rok v Sarajevu, v tom Tvm hroznm Zapadkov, kde se mon
rozhoduje o osudu milion lovk, kte se dneska jet hrabou na
pskovitch nkde po svt, aby jednou, a je djiny a jejich nrodu
povolaj, chcpli zase za njakou a n svatou vc. Mon jsou to u
teenagei, ert v. Hele, Karime, mte vy v islmu vbec njak peklo
s erty? O moc pichzte, jestli ne.
Rok po smrti Ti vyla knka. Jet jsem ji neetl, jenom pro listoval. Radi bych s Tebou chlastal. U si nemu vybavit, jes tli
jsme si naposled, co jsme se vidli, dali panka, nebo ne. Te ba bys
u dneska nepil, kdybys teda neumel. Sprvnej Muslim nepije, e
ne? Jenome Tys kalal na vechno. Ale mon bys te v tomhle
hledal cestu. Mon bych s Tebou pestal pt, kdy bys tu byl. Je noc, a
j piju mikulovsk bl. Nikdy si ho neochutnal. Byl si jenom
bosensk mlad ucho a bylo Ti tyiadvacet. J, chlape, jak se k u
ns v echch, u Ti vc nebude. Ale o tom to nen. Hrozn rd bych
te vidl Tvou sarkastickou sekyru nad tm, co se prv te bez Tebe
dje v Bosn.
Fajn, naprost vtina, toho, o em jsem psal, se potvrdila. Hrdinn
americk admirl Leighton-Smith se rozlouil s vele nm IFOR a
odeel ped dvma tdny do penze. V poslednm rozhovoru pro
Reuters piznal, e chtl zahjit leteck toky proti Mladiov
armd jet ped Srebrenic. e mli vech ny plny hotov, ale e
mu to pr zarazil Akai. e ho to mrz, protoe pr uznv, e spousta
lid by nezemela. Take admi

rlovi je lto, e T zabili. No, hur. Ml bych sedt v dleitc

kavrnch a nechat si klepat po ramenou, e dolo na m slov Jsem
blbec, jezdm v deset let starm nissanu po Bosn a n chvm na
sebe vt policajty vech stran. Za msc bud volby, a u te je
jasn, e budou dalm velkm krokem k rc dlen svta, ve kter si
vil - t vn se pevalujc Bosr kde nezleelo na tom, jsi, ale
co um. Chlape, dneska ve s bt nejdv nacionln, a teprve
potom me koukat po e skch. A bacha, ne vechny jsou
proven. Je to sranda. Te! to tam odtud vid jinak. J jsem tady
a pebrm to po svm. 1
1
moudr ke mn moc nemluvte, a mn se nechce ekat, a dohrabu
k vm. Svt je plnej Neilovejch sr a pro to m bejt zrovna j, co
se s nima pere.
Mezi Tebou a mnou, lidi vdycky mluvili o nebi jako nem, je
nad nimi, a o pekle, co je nkde pod svtem, po kterm i iv
chodme. S sty plnmi andlskch kdel zapomnme zemskou
pitalivost. Mli bychom si piznat, e mme k p( lu bl ne k
nebi. Ped pr lety jsem jednou odpoledne laj vedrem salvadorsk
tropick louky k ece, kde jsem poti Andla, tedy Angela. Kdysi s
ttou a bratrem spoustu let et aby si mohli postavit domek na
samot u eky, na mst, o k rm vichni ti lta snili. Tta zemel a
brchu mu zabila I rodn garda, aby ostatn poslouchali. Angelovi
vzkzali, a pkn nech leet na lvovm poli, kam ho pohodili
pro vst hu ostatnm, jinak e by se mu nemuselo dait... Doel tam
p: celou vesnici, kde jako by v tu chvli nikdo neil, naloil bi ra na
zda, a dothl ho tch sedm kilometr pes pln vyl nnou
vesnici, ve kter jako by nikdo nikdy nebydlel, a doi Tam ho
pohbil. Sedm kilometr s mrtvolou na zdech.
Take vechno, co Ti, Karime, chci dnes v noci ci, je, e i co
jet dchme, bychom jasn mli piznat, e mme k pe bl ne k
nebi. Nemme andlsk kdla a chyb nm poke Ale i mezi nmi
ij Angele. Prosm T, nesmj se.

BOSNA I
HERCEGOVINA

SARAJEVO
pohled od severa

O AUTOROVI

JAN URBAN
- novin
Narozen 27. bezna 1951 v Hradci Krlov.
1965-69 Student Finsko-ruskho lycea v Helsinkch.
1969-74 Student Filosofi ck fakulty UK, obor historie a fi losofi e.
1974-75 Vojkem SLA - ani jednou nevystelil. Vyhrl ASUT s
divadlem poezie Hrani, obdrel ceny z Wolkerova Prostjova a rmkov
Pisku.
1975-77 trnct msc u na gymnziu v Prachaticch. Vyetovn StB
za spoluautorstv divadeln hry Tajemstv zelen houbiky aneb Prvn
prachatick horor. Proputn pro hrub poruen pracovn kzn za
nepodepsn protestnho dopisu proti Chart 77, pot vylouen z
ochotnickho souboru.
1977-85 Oetovatel dostihovch kon (v. jedni steepler v tr ninku),
pona, vaza, idi vysokozdvinch vozk, pomocn dlnk na stavb.
Narodily se mu dv dti. Sjd divokou vodu, lt na rogale, osm seskok s
padkem; ada vslech na StB.
1985 Vyuen v oboru zednik-pamtk.
1987 Setkn s ruskmi disidenty, pedevm s Andrejem Sacha-rovem a
Jelenou Bonnerovou.
1988-89 Pracuje v prvn redakci samizdatovch Lidovch novin. Setkv
se s polskmi disidenty, spoluzakld Vchodoevropskou informan
agenturu; opt vslechy na Sttn bezpenost. Spolupracuje s ruskm
vyslnm Radia Svoboda a eskm vyslnm Svobodn Evropy, Hlasu
Ameriky a BBC. Vstupuje do Obanskho fra.
1990 V lednu oznamuje, e po volbch odejde z politiky; pracuje ve veden
OF, od ervna je redaktorem Lidovch novin. Studijn pobyt na New School
for Social Research v New Yorku.

1991-94 Absolvuje est cest do Stedn Ameriky; studijn pobyt v

I mmanuel College University of Cambridge. Pedn na americkch a
britskch univerzitch. Obdrel Cenu organizace Humanitas v San
Francisku za obranu lidskch prv a Cenu Institutu DEMOS v San
Salvadoru za tot.
1992-94 Novinem na voln noze.
1993-? Spolupracuje s Nadac Lidovch novin a Nadac lovk v tsni
pi T. Podnik adu cest do BaH.
1994-95 Devt msc psob jako zstupce fredaktora zpravo dajstv
T. Oboustrann omyl. Opt novinem na voln noze.
1996 Zvltnm zpravodajem Open Media Research I nstitute v BaH.

EDIN POZNMKA

Vechny texty byly pro ptomn knin vydn znovu pehldnuty

pepracovny a upraveny. Rozhovory, pokud nen uvedeno jinak, jsou
pevzaty z Almanachu Msce Bosny a Hercegoviny v esk republice,
kter vydala Nadace lovk v tsni pi esk televizi v z 1995.
Pvodn jmna a mstopisn nzvy obsahujc psmeno " pepisujeme
s eskm znakem ".

vod

Sarajevo - ervenec 1995

12 Posledn rozhovor s Karimem

15

Otec

16

lovk lovku

24

Vlado

27

Letadla

31

Prvn pro

35

Sarajevo - pokcus o vedn den

38

Podzemn slunce

43

Izeta

45

Ponen evropsk demokracie

47

Asim a

53

Amila Baki

55

tunel

Zlatko Topi

56

Nadanci

58

Snajpr

61

Odpovdnost za Gorade

63

Vzpomnka na Mnichov

65

Brambory a klauni

68

MirsadPurivatra

70

Psi

74

Grbavica

78 Krysa a avle
81

Nvtvnk

84

Klaus versus Mazowiecki

89

Havel versus Sarajevo

91

Blzni

93

Vtipy ze dna smutku

94

Pjer alica

96

Denn rozvrh

98

Hesla

102 0 emesle
104 echkovstv a historie
106 Vem srm navzdory
109 Srebrenica
116 echo-Slovci a whisky u Bosn
120 Boro
122 Mr ex machina
127 Hromadn hrob
130 Mr nad spravedlnost
135 Cesta do Gorade

18.
19.
20.

Dezertr
Umn slou lidu...
Kdo hraje na prohru

154 Srbci vech zem, spojte se!

157 ekn na vraha
165 Smiluj se
168 au Karime
170 Mapky BaH a Sarajeva / O autorovi / Edin poznmka