RENESANČNÍ LITERATURA – ITÁLIE

Dante Alighieri (1265 – 1321)

Narozen ve Florencii, studoval v Bologni a v Paříži. Věnoval se literatuře, ale také politice a
diplomacii. Kvůli politické činnosti byl vyhoštěn z Florencie (1302), žil ve Veroně a
v Ravenně, kde také zemřel. Psal odborná pojednání o politice a o gramatice (pravidla
spisovné ……………………. – O řeči lidové). Celoživotní inspirací k básnické tvorbě mu
byla láska k dívce Beatrici, která byla provdaná za jiného muže a zemřela v mladém věku.

Nejslavnější dílo: Božská komedie – duchovní epos (termín „komedie“ ve středověku měl jiný
význam než dnes, bylo to dílo, které končilo šťastně – spásou duše).
Je to pokus o umělecké ztvárnění historie světa. Využívá alegorie a symboliky čísel (devět
kruhů Pekla, sedm dní putování).
Poutník, provázený římským básníkem …………………………….. (autor eposu Aeneas),
prochází Peklem, Očistcem a vstupuje do ……………………………… Tam ho už
nedoprovází římský básník, ale jeho láska …………………………..

Renesanční prvky eposu: láska k vlasti, touha po poznání světa, úcta k antické kultuře,
prožitek lásky

Francesco Petrarca (1304 – 1374)

Narozen v Arezzu, studoval práva a byl vysvěcen na kněze. Věnoval se studiu antické kultury
a působil v diplomatických službách. Snažil se propojit antické žánry s křesťanskou
tematikou. Zakladatel moderní evropské lyriky. R. 1356 navštívil Prahu, byl hostem
………………….

Nejslavnější dílo: Zpěvník – dvoudílná sbírka převážně milostné poezie, většina básní má
formu …………………………………
Inspirací k tvorbě mu byla šlechtična Laura.

Giovanni Boccaccio (1313 – 1375)

Narozen v rodině obchodníka, studoval práva, působil v diplomatických službách. Přátelil se

s Petrarkou. Zpočátku psal latinsky, po r. 1348 italsky. Psal především prozaická díla. Pokusil
se vytvořit literární portréty slavných mužů (mj. také Život Dantův).

Nejslavnější dílo: Dekameron – inspirováno životem měšťanstva. Soubor, který obsahuje sto
novel, zasazených do jednoho rámce. Příběhy mají většinou milostnou tematiku (šťastná i
nešťastná láska, žárlivost, pokrytectví). Náměty nejsou zcela ……………………….(původní,
jedinečné). Autor využívá ……………………………………(užití slov a motivů v opačném
významu s cílem zesměšnit nedokonalosti).
Niccolò Machiavelli (1469 – 1527)

Narozen ve Florencii. Diplomat, politik, historik a vojenský odborník. Je považován za

zakladatele politologie. Působil ve službách florentského vladařského rodu Medicejských.
Kromě politických úvah napsal i komedii Mandragora, v níž se vysmívá pověrčivosti a
hlouposti.

Nejslavnější dílo: Vladař – politické úvahy, které odhalují a popisují mechanismy fungování
moci a uvádějí zásady pragmatické (věcné, účinné) politiky, zaměřené na konkrétní řešení
problémů doby a státu. Silný a moudrý vládce může použít k zajištění blaha státu jakékoli
prostředky (Účel ……………………………………………..). Základem úvahy je renesanční
pohled na člověka jako strůjce individuálního osudu (v protikladu ke spoléhání na Boží
prozřetelnost).

Marco Polo (1254 – 1324)

Narozen v italských Benátkách v rodině obchodníků. Roku 1271 odjel s otcem a strýcem do
Asie, po třech letech se dostali do Číny a zůstali tam dalších sedmnáct let. V r. 1295 se vydal
oklikou přes Indočínu, Indonésii, Cejlon (Srí Lanka) a další země zpět do rodného města, kde
strávil jako vážený obchodník zbytek života.

Milion – jediné dílo, první evropský cestopis. Byl zamýšlen jako příručka pro cestující
obchodníky. Obsahuje popis přírodního bohatství, fauny a flóry, také popisuje způsob života
v navštívených zemích. Autor se vyjadřuje kriticky ke všem náboženstvím kromě křesťanství.
Dílo dosáhlo velké obliby, inspirovalo i Kryštofa Kolumba. Podle některých badatelů si Polo
hodně věcí vymýšlel (v textu je mnoho faktických chyb). Literární hodnotu díla to však
nesnižuje.