Pd ateizmu

Harun Yahya
(Pevratn bod v djinch)
V djinch lidstva najdeme vznamn a pevratn udlosti. V souasn dob
provme jednu z nich. Nkte j kaj globalizace, zatmco ji jin nazvaj
zrodem informanho vku. Tyto pojmy jsou pesn, existuje vak jet
jeden dleitj pojem. I kdy si toho nkte nejsou vdomi, bhem
poslednch 20 a 25 let, zaznamenaly vda a filozofie obrovsk pokroky.
Ateizmus, kter vldl svtem vdy a filozofie od 19. stolet, se dnes hrout
nevyhnutelnm zpsobem.

Samozejm, ateizmus jako svtov nzor zamtajc existenci Boha, existoval

ji od starovku. Ve skutenosti vak tento nzor zaznamenal vzestup a v 18.
stolet v Evrop s rozmachem a vlivem filozofie nkolika protinboenskch
myslitel. Materialist jako Diderot a Baron dHolbach tvrdili, e vesmr byl
seskupenm hmoty a e takto existoval odedvna a navdy a e nic krom tto
hmoty neexistovalo. Ateizmus se rozil jet vce v 19. stolet. Myslitel jako
napklad Marx, Engels, Nietsche, Durkheim i Freud pouili ateistick uen
v rznch oborech vdy a filozofie.

Nejvt podpory se ateizmu dostalo od Charlese Darwina, kter zamtl Immanuel Kant: Pedkldal nzor o
mylenku stvoen a pedloil evolun teorii jako protiklad. Darwinizmus vesmru bez zatku a konce. Velice
poskytl rdoby vdeckou odpov na otzku, kter suovala ateisty po cel se mlil.
stalet. Jak vznikli lid a iv bytosti? Tato teorie pesvdila velk mnostv lid o tom, e v prod existoval
mechanismus, kter oivil neivou hmotu a z n vyprodukoval miliny rznch ivch bytost.

Ke konci 19. stolet zformulovali ateist svtov nzor, o nm si mysleli, e objasnil ve; zamtli pitom, e vesmr
byl stvoen a tvrdili, e neml zatek a e existoval odedvna. Tvrdili, e v existenci vesmru neexistoval zmr a e
jeho seskupen bylo vsledkem nhody; vili, e darwinizmus poskytl odpov na to, jak lidsk a jin iv bytosti
vznikly. Vili, e Marx i Durkheim dokzali vysvtlit historii a sociologii a e Freud dokzal vysvtlit psychologii
a to na zklad ateistickch domnnek.

Tyto nzory byly vak zbaveny platnosti ve 20. stolet a to za pomoci vdeckch, politickch a socilnch vvoj.
Mnoh a rznorod objevy v oblastech astronomie, biologie, psychologie a socilnch vd znehodnotily zklady
ateistickch hypotz.

Americk badatel Patrick Glynn z George Washington University pe ve sv knize nazvan, God: The Evidence,
The Reconciliation of Faith and Reason in a Postsecular World (Bh: Dkazy, usmen vry a sudku v post-
sekulrnm svt) nsledujc:

Posledn dv desetilet vzkumu zvrtily tm vechny dleit pedpoklady a pedpovdi pedchoz

generace modernch sekulrnch a ateistickch myslitel tkajcch se otzek Boha. Novodob myslitel
pedpokldali, e vda odhalila vesmr jako stle vce nhodn, nesouvisl a mechanick. Namsto toho
vak objevila nepedvdateln rovn sloitho du, kter svd o tm nepedstaviteln rozshlm
mistrovskm plnu. Novodob psychologov pedpovdli, e nboenstv bude chpno jako neurza a
pekonno; msto toho se vak ukzalo, e nboensk odevzdn je dleitou soust zkladnho duevnho
zdrav

Jen mlo lid si toto uvdomuje, dnes u by to vak mlo bt jasn: Ve velk debat mezi vdou a vrou se
za posledn stolet nzory pln obrtily. V Darwinovch zatcch poukazovali ateist a agnostici (lid,
kte nejsou naprostmi ateisty, ale o existenci Boha maj siln pochybnosti) jako Huxley a Russell na to, co
se zdlo bt pevnou soustavou prokazateln teorie, kter clen portrtovala ivot jako nhodn a vesmr
jako v podstat nahodil. Mnoz vdci a intelektulov stle na tto teorii lp. Jsou vak tlaeni do stle
vtch dlek, aby jej obhjili. Konkrtn fakta v dnen dob drazn poukazuj na smr Bosk hypotzy.

Vda, pedkldan jako pil ateistick/materialistick filozofie, se ukzala bt pravm opakem. Slovy jinho

-1-
spisovatele, Psn materializmus, kter ze svta vyluuje jakkoli el, volbu a duchovnost, jednodue neme
vysvtlit fakta valc se z laborato a observato.

V tomto lnku krtce rozebereme zvry, ke kterm doly rzn vdeck disciplny a prozkoumme, co nastvajc
post-ateistick obdob lidstvu pinese.

Kosmologie: Pd pojmu vnho vesmru a objev stvoen

Prvnho oku se ateizmu dostalo od vdy 20. stolet v oboru kosmologie. Domnnka, e vesmr existoval odjakiva
musela bt brna s rezervou a pilo se na to, e ml potek; jinmi slovy bylo vdecky dokzno, e byl stvoen z
nieho.

Tento nzor vn existujcho vesmru se do zpadnho svta dostal s materialistickou filozofi. Tato filozofie, kter
byla osvojena ve starovkm ecku, tvrdila, e nic jinho krom hmoty neexistuje a e vesmr pochz z vnosti a
nekonena a ubr se do nekonena. Ve stedovku, kdy byla crkev ovldnuta zpadnm uenm, se na materialismus
pozapomnlo. V novodobm obdob se vak zpadn vdci a filozofov zaali potkat se zvdavost ohledn tchto
eckch potk a obnovili jejich zjem o materializmus.

Prvnm lovkem modern doby, kter pedloil materialistick vysvtlen vesmru, byl vhlasn nmeck filozof
Immanuel Kant akoli nebyl materialistou v tom filozofickm smyslu slova. Kant piel s tm, e vesmr byl vn
a e kad monost byla uskuteniteln pouze v rmci tto vnosti. S pchodem 19. stolet bylo obecn pijato, e
vesmr neml potek a e neexistoval okamik vzniku. Pot se tento nzor, kter byl tak vniv pijat materialisty
jako Karel Marx a Friedrich Engels, dostal a do 20. stolet.

Tento nzor byl vdy ve shod s ateizmem. Pijmout to, e ml vesmr potek by znamenalo, e jej stvoil Bh a e
jedinm zpsobem, jak tuto mylenku popt bylo tvrzeni, e je vn i pesto, e toto tvrzen nebylo dnm
zpsobem vdecky podloeno. Tvrdohlavm zastncem tohoto tvrzen byl Georges Politzer, kter se v prvn polovin
20. stolet za pomoci sv knihy Fondamentaux de Philosophie (Fundamentalni principy filozofie) stal znmm
podporovatelem materialismu a marxismu. Politzer pedpokldal, e model vnho vesmru je platn a stavl se
proti mylence stvoen:

Vesmr nebyl vytvoenm pedmtem, kdyby byl, pak by musel bt stvoen Bohem v okamiku a piveden k
existenci z nieho. Abychom pipustili mylenku stvoen, museli bychom nejdve pipustit, e byla doba,
kdy vesmr neexistoval a e nco vzelo z nieho. Toto je nco, s m vda neme souhlasit.

Politzer si myslel, e ml vdu na svoj stran, kdy podporoval nzor vnho vesmru narozdl od stvoen. Brzy
nato se vak potvrdila skutenost, na n Politzer poukazoval tmito slovy: pokud tomu tak je, musme akceptovat
existenci stvoitele, tud e vesmr ml potek.

Tento dkaz se zrodil jako vsledek teorie Velkho tesku, pravdpodobn nejdleitjho pojmu astronomie 20.
stolet.

Teorie Velkho tesku byla zformulovna po ad objev. V roce 1929 zpozoroval americk astronaut Edwin Hubble,
e vesmrn galaxie se neustle pohybuj jedna od druh a e se vesmr roziuje. Pokud by se as posunul nazpt,
ukzalo by se, e musel cel vesmr vyjt z jedinho bodu. Astronomov, zkoumajc platnost Hublova objevu, elili
skutenosti, e tento bod byl metafyzickm stavem skutenosti, v n existovala nekonen gravitan pitalivost bez
jakkoli masy. Hmota a as vznikly exploz tohoto bez-masovho bodu. Jinmi slovy byl vesmr stvoen z nieho.

-2-
Na jednu stranu se astronomov, rozhodnut dret se materialistick
filozofie se zkladn mylenkou vnho vesmru, snaili postavit proti
teorii Velkho tesku a zachovat mylenku vnho vesmru. Ve slovech
Arthura Eddingtona, renovovanho materialistickho fyzika, meme
nalzt dvod pro tuto snahu. ekl: Filozoficky se mi protiv mylenka
nhlho potku souasnho prodnho seskupen. I pesto, e se teorie
Velkho tesku materialistm protiv, konkrtn vdeck objevy ji
nepestvaj potvrzovat. Vdci Arno Penzias a Robert Wilson objevili pi
svch pozorovnch v edestch letech devatenctho stolet radioaktivn
zbytky z vbuchu (pozad kosmickho zen). Tyto objevy byly v John Maddox: Jeho pedpov o Velkm
devadestch letech devatenctho stolet potvrzeny satelitem COBE
tesku selhala.
(Przkumnk pozad kosmickho zen).

Pi konfrontaci s tmito vemi fakty byli ateist zatlaeni do rohu. Anthony Flew, ateistick profesor filozofie na
Readingsk univerzit a autor ateistickho humanismu, pronesl toto zajmav doznn:

Jak je znmo, zpov je dobr pro lidskou dui. Zanu se tedy zpovdat tm, e stratoniciansk ateista mus
bt souasnm postojem kosmolog piveden do rozpak. Zd se toti, e kosmologov poskytuj dkaz
toho, o em svat Tom tvrdil, e nemohlo bt dokzno filozoficky a sice, e ml vesmr potek.
Dokud se o vesmru bude moci spokojen pedpokldat, e je nejen bez konce, ale i bez potku, bude
snadn tvrdit, e jeho hrub existence a jakkoli jeho nejzkladnj charakteristiky, mus bt pijaty jako
ultimta k vysvtlen. I kdy vm, e toto stle setrvv v platnosti, udrovn tohoto postoje je ve stetu s
pbhem Velkho tesku a nen ani jednoduch ani pohodln.

Pklad ateistick reakce na teorii Velkho tesku meme vidt v lnku Johna Maddoxe, editora jednoho z
nejznmjho materialisticko-vdeckho asopisu Nature (Proda) z roku 1989.

V tomto lnku, nazvanm Down With the Big Bang (Pry s Velkm teskem) pe Maddox, e Velk tesk je
filozoficky nepijateln, nebo kreativist a jim podobn pesvden....nachz v doktrn Velkho tesku
postaujc omluvu. Pedpovdl tak, e je nepravdpodobn, e by Velk tesk peil nadchzejc desetilet. I
pes Maddoxovo doufn zskal Velk tesk na vrohodnosti a mnoho objev potvrzuje, e byl vesmr stvoen.

Nkte materialist se na tuto otzku dvaj relativn logicky. Anglick materialistick fyzik H.P. Lipson napklad
neochotn pijal vdeck dkazy o stvoen. Pe:

Myslm si.e musmepipustit, e jedinm pijatelnm vysvtlenm je stvoen. Vm, e toto je pro
fyziky, tedy i pro m, prokletm, nesmme ale zamtnout nco, co se nm nelb, kdy to potvrzuj dkazy
vzkumu.

Tud je faktem, ke ktermu dola novodob astronomie, nsledujc: hmota a as vznikly za pomoci nekonen
mocnho Stvoitele, kter je na nich nezvisl. Ta nekonen sla, kter vytvoila vesmr, v nm ijeme, je Bh,
kter je vlastnkem neskonal moci, vdomosti a moudrosti.

Fyzika a astronomie: Pd vry v nahodil vesmr a objev antropogenetickho principu

Druh dogma ateizmu, kter pozbylo platnosti ve dvactm stolet dky objevm v astronomii, je mylenka
nahodilho vesmru. Nzor, e vesmrn hmota, nebesk tlesa a zkony podmiujc vztahy mezi nimi nemaj dn
vznam a jsou vsledkem nhody, je brn s velkou rezervou.

Skutenost, e celkov fyzikln rovnovha vesmru je citliv uspodan ve prospch ivota lid, se zaala poprv
uznvat v sedmdestch let devatenctho stolet. Dky pokroku ve vzkumu bylo zjitno, e fyzick, chemick a
biologick zkony vesmru, zkladn sly jako jsou gravitan a elektromagnetick, sloen atomu a prvk jsou
uspodny pesn tak, jak maj pro lidsk ivot bt. Zpadn vdci kaj tomuto neobyejnmu rozvren
antropogenetick princip. To znamen, e jsou vechny aspekty vesmru navreny s vidinou lidskho ivota.

-3-
Zklady antropogenetickho principu se daj shrnout nsledovn:

Rychlost prvotnho rozvoje vesmru (sla Velkho tesku) byla pesn takov velocity, jak bt
musela. Vpoty vdc ukazuj, e pokud by se rychlost rozvoje vesmru liila od rychlosti, kter
skuten doshl, o hodnotu vt ne zlomek miliardiny miliardy, potom by se vesmr bu znovu
rozpadl ped tm, ne by doshl dnen velikosti nebo by se rozttil vemi smry zpsobem takovm,
e by se nikdy u nemohl znovu spojit. eeno jinmi slovy i v samm prvopotku vesmrnho
ivota existoval znamenit vpoet v pesnosti miliardiny miliardy.

tyi vesmrn fyzikln sly (gravitan sla, slab nuklern sla, siln nuklern sla a
elektromagnetick sla) se vechny nachzej v rovnch nutnch k tomu, aby vesmr mohl vzniknout a
aby ivot mohl existovat. Dokonce i sebenepatrnj odlinost v tchto slch by zpsobila, e by byl
vesmr bu sloen pouze ze zen i by byl sloen pouze z vodku.

Existuje mnoho jinch pizpsoben, kter na zemi in ideln pro lidsk ivot: velikost Slunce,
jeho vzdlenost od planety Zem, jedinen fyzick a chemick vlastnosti vody, mrn posuvy
slunench paprsk, zpsob, jakm zemsk atmosfra obsahuje plyny, kter jsou nutn pro umonn
dchn i magnetick pole Zem uzpsoben pro lidsk ivot.

Tato pesn vyvenost je jednou z nejpekvapivjch objev modernch astrofyzik. Proslul astronom, Paul
Davies, napsal v poslednm paragrafu jeho knihy The Cosmic Blueprint (Kosmick pln): Dojem z tohoto designu je
ohromujc.

Astrofyzik W. Press napsal v lnku v asopise Nature (Proda): Ve vesmru existuje velkolep design, kter
podporuje vvoj inteligentnho ivota.

Zajmav na tomto vem je, e vdci, kte uinili tyto objevy byli materialisty a k tomuto zvru nedoli svvoln.
Tito vdci nepodstoupili vdeck zkoumn s clem najt dkaz Bo existence. Vtina z nich, pokud ne vichni, a to
navzdory jejich nevoli, dospli k tomuto zvru jako jedinmu vysvtlen tohoto neobyejnho designu, kter ve
vesmru existuje.

Americk astronom George Greenstein uznv v jeho knize The Symbiotic Universe (Symbiotick vesmr) tuto
skutenost:

Jak se to vlastn stalo [e se zkony fyziky pizpsobily ivotu]? Kdy prozkoumme veker dkazy,
neodbytn vyvstane mylenka, e mus bt zapojena jaksi nadpirozen sla i spe Sla. Je mon, e
jsme nhodou narazili, bez toho, abychom tak zamleli, na vdeck dkaz o existenci Nadpirozen
Bytosti? Byl to Bh, kter zakroil a tak phodn vytvaroval vesmr k naemu prospchu?

Zanajce jeho otzku Je to mon, Greenstein, ateista, se sna ignorovat jednoduchou skutenost, ped kterou byl
postaven. Mnoz vdci, kte doli k tto otzce bez pedsudk, vak uznali, e vesmr byl vytvoen zejmna pro
lidsk ivot. Materialismus je te povaovn za chybn nzor, vdeck oblasti vzdlen. Americk genetik Robert
Grittiths tuto skutenost uznv tmito slovy, Kdy pro debatu potebujeme njakho ateistu, zajdu do kabinetu
filozofie. Kabinet filozofie nen pli k pouit.

Ve sv knize Natures Destiny: How the Laws of Biology Reveal Purpose in the Universe (Osud prody: Jak
biologick zkony ve vesmru odkrvaj smysl), kter zkoum, jak jsou fyzick, chemick a biologick zkony
idelnm zpsobem neuviteln propotny s vidinou poadavk pro lidsk ivot, pe znm molekulrn biolog
Michael Denton:

Tento nov pohled, kter vyplul v astronomii 20. stolet na povrch, pedstavuje vnou vzvu pro
pedpoklad, kter ve vdeckch kruzch pevldal bhem vtiny ze ty minulch stolet: e ve vesmrnm
schmatu je ivot okrajovm a ist nhodnm jevem.

V krtkosti, mylenka nhodnho vesmru, pravdpodobn nejzkladnj pil ateizmu, byla prokzna neplatnou.

-4-
Vdci dnes oteven mluv o pdu materialismu. Pedpoklad, jeho
chybnost Bh odkrv v Kornu, A nestvoili jsme nebesa a zemi, a
co je mezi nimi, jen pro nic za nic; to je jen domnnka nevcch...
(Korn, kapitola 38, ver 27) byl vdou prokzn neplatnm v
sedmdestch letech dvactho stolet.

Kvantov fyzika a objev Bosk moudrosti

Jednou z oblast, kter rozbj tuto materialistickou povst a

poskytuje pozitivn dkazy pro teizmus je kvantov fyzika. Kvantov
fyzika se zabv tmi nejmenmi stekami hmoty, emu se k
pod-atomick oblast. Ve kole se kad u, e hmota se skld z
atom. Atomy se skldaj z nukleonu a nkolika elektron rotujcch
kolem nj. Zvltn skutenost je, e vechny tyto steky zabraj
pouze asi 0.0001 procenta atomu. Jinmi slovy je atom nco, co je z
99.9999 procent przdn.

Jet zajmavj je skutenost, e kdy se nukleony a elektrony Kdy se vdci dostali do atomu hloubji,
prozkoumaj dle, bylo zjitno, e ty jsou dle sloeny z jet shledali jej pekvapiv przdnm.
mnohem mench steek nazvanch quarky a e tyto quarky
nejsou stekami v tlesnm smyslu, ale pouhou energi. Tento objev prolomil ten klasick rozdl mezi hmotou a
energi. Te se zd, e v materilnm vesmru existuje pouze energie. To, emu kme hmota, je pouze zmrzl
energie. Je zde jet zajmavj skutenost: quarky, ty balky energie, se chovaj zpsobem, kter lze popsat jako
uvdoml. Pi pebrn Templetonovy ceny (Templeton Prize) prohlsil fyzik Freeman Dyson nsledujc:

Atomy jsou divn vci, chovajc se spe jako aktivn agenti neli pasivn sloky. Mezi alternativnmi
monostmi si podle zkon kvantov mechaniky vybraj to nepedvdateln. Zd se, e mylen, projevujc
se schopnost vbru, je kadho atomu do jist mry vlastn .

Tmto je myleno, e se za hmotou skrv informace. Informace, kter materiln sfru pedchz. Gerald Schroeder,
vdec, kter zskal kolen v MIT (Massatchusetts Institute of Technology) a pracujc jak v oblasti fyziky tak i
biologie a kter je autorem proslul knihy Science of God (Vda Boha), udlal na toto tma nkolik koment. V
jedn z jeho novjch knih, The Hidden Face of God: Science Reveals the Ultimate Truth (2001) (Skryt tv Boha:
Vda odkrv konenou pravdu), Schroeder vysvtluje, e kvantov fyzika spolu s dalmi vdeckmi obory je
nstrojem k objeven univerzln moudrosti, kter se za materilnm svtem skrv. Jak sm prav:

Lidstvu trvalo tiscilet, ne Einstein objevil, a se to me zdt divn, e podstatou hmoty je energie, tedy
e hmota je vlastn kondenzovan energie. Asi nm bude trvat jet njakou dobu, ne objevme, e existuje
jaksi ne-vc jet fundamentlnj ne energie, kter tvo zklad energie, je pot vytv podstatu hmoty.

John Archibald, profesor fyziky na Princetonsk universit a kandidt Einsteinovy ceny, vysvtlil stejnou skutenost,
kdy pravil, e informan bit (the binary digit) dv podklad pro it (ono), sloku hmoty. Podle Schroedera to m
hlubok vznam:

Vztahy hmoty/energie, funkce kvantovch vln, maj hlubok vznam. Vda se mon bl k uvdomn
toho, e cel vesmr je vyjdenm informace, moudrosti, mylenky, stejn jako jsou atomy hmotnmi
vyjdenmi neho tak nehmotnho (vzdunho) jako energie.

Tato moudrost je tak obshl, e se prostr pes cel vesmr:

Ve vesmru pevld jedin uvdomn, universln moudrost. Vdeck objevy, kter zkoumaj kvantovou
podstatu subatomick hmoty, ns penesly k hranici pevratnho uvdomn: veker existence je projevem
tto moudrosti. V laboratoch toto pozorujeme jako informaci, kter je zprvu fyzicky vyjdena jako energie
a pot kondenzovna v podob hmoty. Zd se, e kad lnek, kad bytost, od atomu a po lovka
pedstavuje informan stupe, stupe moudrosti.

-5-
Toto znamen, e materiln vesmr nen bezelnm a chaotickm shlukem atom, jak pedpokld
ateistick/materialistick dogma, ale namsto toho je vyjdenm moudrosti, kter existovala jet ped vesmrem a
kter absolutn dominuje nade vm, co existuje. Slovy Schroedera je to jako kdyby metafyzick substrt dominoval
nad tm fyzickm.

Tento objev rozbj celou materialistickou povst a odkrv, e materiln vesmr, jak jej vidme my, je pouze stnem
Absolutn Bytosti. Jak tedy Schroeder vysvtluje, kvantov fyzika se stala bodem, kde se setkv vda s teologi:

O vesmru petrvv odjakiva nzor, e veker existence je manifestac dominantn moudrosti a tou
manifestac je univerzln uvdomn. Pokud zamnme slovo moudrost se slovem informace, pak zane
teologie znt jako kvantov fyzika. Mon jsme svdky souznn toho fyziklnho s duchovnm.

Kvantum je opravdu bodem, kde se stetv vda s teologi. Skutenost, e v celm vesmru pevld moudrost je
tajemstvm, kter bylo zjeveno v Kornu ped 14. stoletmi. Jeden ver zn takto: Vam bostvem je jedin Bh a
nen bostva krom Nho a on vechny vci svm vdnm objm. (Korn, kapitola 20,
ver 98)

Prodn vdy: Pd darwinismu a vtzstv inteligentnho designu

Jak ji bylo eeno na zatku, jednou z hlavnch podpor pro vzestup ateizmu a k jeho
vrcholu v 19. stolet byla Darwinova evolun teorie. Prohlaujce, e pvod lovka a
vech ivch vc spov v neuvdomlch prodnch mechanismech, poskytl Darwin
ateistm pleitost, kterou ji po stalet hledali. Z tohoto dvodu byla Darwinova teorie
pijata tmi nejvnivjmi ateisty t doby a ateistit myslitel jako Marx a Engels
vysvtlovali tuto teorii jako zklad jejich filozofie. Od t doby vztah mezi darwinismem
a ateizmem pokraoval. Tato nejvt podpora pro ateizmus je vak souasn doktrnou,
kter se vdeckmi objevy dokala ve 20. stolet nejvtho oku. Objevy v rznch Darwin: Jeho teorie je
vdeckch oborech jako je paleontologie, biochemie, anatomie a genetika, otsly nyn zamtnuta dky
evolun teori z nkolika hledisek. Shrnut tchto objev je nsledujc: velkmu mnostv
vdeckch dkaz.
Paleontologie: Darwinova teorie spov na pedpokladu, e veker
druhy pochzej od jednoho spolenho pedka a e se bhem dlouhho asovho obdob malmi
postupnmi zmnami vyvinuly jeden z druhho. Pedpokld se, e budou pro toto objeveny dkazy ve
foslich, zkamenl pozstatky ivch vc. Fosiln vzkum, provdn ve 20. stolet, vak pinesl
pln odlin obrzek. Nebyla nalezena ani jedin zkamenlina nepochybnho pechodnho druhu,
kter by podpoila vru v postupn vvoj druh. Navc se ve fosilnm zznamu najednou objev kad
taxon a nebyla nalezena dn stopa o jakchkoli pedcch. Zvlt zajmav je jev zvan cambrinsk
exploze (Cambrian Explosion). V tomto rannm geologickm obdob se ve zvecm krlovstv
najednou objevily tm vechny kmeny (hlavn skupiny s vrazn odlinmi tlesnmi plny). Tento
nhl vvoj mnoha rznch kategori ivch vc s pln odlinmi tlesnmi strukturami a ohromn
komplexnmi orgny a systmy, vetn mkk, lenovc, jeovc a (jak bylo nedvno objeveno)
dokonce i obratlovc, pedstavuje pro darwinizmus velk zlom. Nebo, jak evolucionisti rovn
souhlas, nhl vskyt taxonu naznauje nadpirozen design a tud stvoen.

Biologick pozorovn: Darwin se pi rozvoji sv teorie spolhal na pklady, jak chovatel zvat
vyprodukovali rzn variace ps a kon. Z takovchto omezench zmn, kter v tchto ppadech
vypozoroval, vyvodil do celho prodnho svta a dal podnt k nzoru, e kad iv bytost mohla
takto vzniknout ze spolenho pedka. Darwin vak toto tvrzen pednesl v 19. stolet, kdy byl stupe
vdeck vysplosti nzk. Ve 20. stolet se vci velice zmnily. Desetilet pozorovn a
experimentovn na rznch druzch zvat ukzala, e variace v ivch vcech nikdy nepeshla uritou
genetickou hranici. Darwinova tvrzen, jako Nevidm nic tkho na druhu medvd, kter se prodn
selekc ve svch zvycch stane vce a vce vodn, s vtmi a vtmi tlamami, a vznikne tvor tak
ohromn jako velryba. Na druhou stranu, pozorovn a experimenty ukzaly, e mutace definovan
neo-darwinismem jako mechanismus evoluce nepidvaj ivm tvorm dnou genetickou informaci.

Pvod ivota: Darwin hovoil o spolenm pedku, nikdy se vak nezmnil o tom, jak tento prvn

-6-
 spolen pedek vznikl. Jeho jedin spekulace byla, e se prvn buka mohla vytvoit vsledkem
randomnch chemickch reakc v njakm malm teplm rybnku. Evolun biochemici, kte se
rozhodli uzavt tuto mezeru v darwinismu, se vak setkali s frustrac. Veker pozorovn a
experimenty ukzaly, e to bylo jednm slovem nemon, aby iv buka vznikla nhodnmi
chemickmi reakcemi v neiv hmot. Jak se dokonce vyjdil britsk ateista a nositel Nobelovy ceny
Fred Hoyle takovto scenrio lze porovnat s monost, e torndo pehnjc se pes skldku mon
ze zdejch soustek sestav Boeing 747.

Inteligentn design: Vdci, kte studuj buky, molekuly tvoc buky, jejich vjimen uspodn
v tle a deliktn sestaven a pln v orgnech el dkazu, poukazujc na skutenost, kterou si
evolucionist pej vehementn zamtnout: svt ivch vc je prostoupen designem pli komplexnm
na to, aby byl nalezen v jakmkoli technickm zazen. Sloit pklady designu, vetn naich o jsou
mnohem dokonalej, ne abychom je mohli porovnat s jakoukoli kamerou; kdla ptk, kter
inspirovala leteckou technologii, sloit propojen systm bunk ivch bytost a ta neuviteln
informace uchovan v DNA podlomily evolun teorii, kter povazuje iv vci za produkt slep
nhody.

Vechny tyto skutenosti vtsnaly do konce 20. stolet darwinizmus do rohu. Dnes je mezi vdci ve Spojench
sttech a dalch zpadnch zemch teorie inteligentnho designu pijmna stle vce. Ti, kte stoj za teori
inteligentnho designu, kaj, e darwinizmus byl v djinch velkm omylem a ke vzniku piel jako vsledek
materialistick filozofie vnucovan vdeckmu pstupu. Vdeck objevy ukazuj, e v ivch vcech existuje design,
kter je dkazem stvoen. V krtkosti, vda opt prokazuje, e Bh stvoil veker iv vci.

Psychologie: Pd freudianismu a pijet vry

Pedstavitel ateistickho dogma 19. stolet v oblasti psychologie byl rakousk

psychiatr Sigmund Freud. Freud navrhl psychologickou teorii, kter zamtla
existenci due a pokouela se vysvtlit duchovn svt lid na zklad sexulnch a
podobnch rozkonickch motivac. Freud nejvce toil na nboenstv.

Ve sv knize, The Future of an Illusion (Budoucnost iluze) vydan v roce 1927,

pednesl, e nboensk vra byla jakousi duevn chorobou (neurzou) a e
vvojem lovka vra pln zmiz. Dky primitivnm vdeckm podmnkm v t
dob byla tato teorie navrena bez nutnho vzkumu a vyeten a bez vdeck
literatury i monosti porovnn a tud byla jej tvrzen velice nedokonal. Nen
pochyb, e kdyby ml dnes Freud monost zhodnotit sv vroky, byl by sm
ohromen logickmi nedostatky svch tvrzen a byl by tm prvnm, kter by
kritizoval takovto nesmysln domnnky.
Pozdj studie prokzaly, e
Psychologie se po Freudovi vyvinula na ateistickch zkladech. Nejen Freud, ale
Freudovy mylenky, zvlt ty o
tak zakladatel dalch kol psychologie 20. stolet, byli vnivmi ateisty. Dva z
nboenstv, byly zcela myln.
nich byli B.F. Skinner, zakladatel behavioristick koly a Albert Ellis, zakladatel
racionln citov terapie. Svt psychologie se nakonec stal frem pro ateizmus. Anketa mezi leny Americk
psychologick asociace v roce 1972 ukzala, e pouh 1.1 procento psycholog v zemi bylo jakkoli nboensk
vry. Mnoz psychologov, kte byli takto oklamni, byli vak pedln svmi vlastnmi psychologickmi vzkumy.
Vylo najevo, e zkladn pedpoklady Freudovy koly nemly tm dn vdeck podklad a navc, e nboenstv
nebylo duevn chorobou, jak Freud a nkte psychologit teoretikov prokazovali, ale naopak e je zkladnm
prvkem duevnho zdrav. Patrick Glynn shrnuje tento dleit vvoj nsledovn:

Posledn tvrtina dvactho stolet nebyla jakousi psychoanalytickou vidinou. Nejpozoruhodnj se stalo to,
e Freudovy nzory na nboenstv vyly najevo jako naprosto chybn. Je ironi, e psychologick vdeck
vzkum za poslednch dvacet pt let prokzal, e je daleko vzdlena od toho, aby byla neurzou i zdrojem
neurzy, jak Freud a jeho nsledovnci tvrdili, je nboensk vra jednm z prvk, kter zsadn psob na
celkov duevn zdrav a tst. Studie za studi ukzaly dleit vztah mezi nboenskou vrou a
praktikovnm na stran jedn a zdravm chovn v souvislosti s problmy jako je sebevrada, alkoholismus,
drogov zvislost, rozvodovost, deprese, pekvapiv dokonce i stupe sexulnho uspokojen v manelstv
atd. na stran druh. V krtkosti, empirick data hls pesn opak vdeckho konsensu, ke ktermu dola

-7-
 psychoterapeutick profese.

Zvrem, jak Glynn k, se zd, e se modern psychologie na sklonku dvactho stolet opt seznamuje s
nboenstvm a ist sekulrn pohled na lidsk duevn ivot se ukzal nespnm nejen z teoretickho, ale tak
praktickho pohledu.

Jinmi slovy byl ateizmus odstrann i z oboru psychologie.

Lkastv: Objev Jak srdce nachz mr

Dalm vdeckm oborem, kter byl ovlivnn pdem ateistickch pedpoklad je lkastv.

Podle vsledk nashromdnch Davidem B. Larsonem a jeho tmem v Nrodnm institutu pro lkask vzkum
(National Institute for Healthcare Research) ukzalo porovnn mezi Ameriany podle dochzen do kostela velice
zajmav vsledky. Riziko ateriosklerzn srden choroby (arteriosclerotic heart disease) bylo u mu dochzejcch
do kostela pouze 60-procentn v porovnn s tmi, kte jej navtvovali zdka. U en byla sebevrada dvakrt tak
astj mezi tmi navtvujcmi kostel zdka; u kuk adc nboenstv v ivot mezi velice dleit bylo
sedmkrt vce pravdpodobnj, e jejich diastolick tlak bude normln ne u tch, kte jej za dleit
nepovaovali.

Sekulrn psychologov obvykle vysvtluj takovto jevy jako jevy zavinn psychologicky. V tomto smru tedy vra
zv morlku lovka a pid k jeho dobrmu byt. V tomto vysvtlen meme najt uritou pravdu, pokud se vak
podvme ble, rozpoznme nco daleko vnjho. Vra v Boha je daleko silnj ne jakkoli jin vliv na morlku
lovka. Dr. Herbert Benson z Harvardsk lkask koly se dostal k zajmavm vsledkm. Pestoe nebyl dnho
nboenskho vyznn, doel Benson k zvru, e vra v Boha a pobonost mly na lidsk zdrav mnohem
pozitivnj inek, ne bylo mon vypozorovat v emkoli jinm. Benson uzavr tm, e zjistil, e duchovn vra
uti mysl tak, jako dn jin vra i pesvden.

Pro existuje takov zvltn vztah mezi vrou a lidskou mysl a tlem? Zvr, k nmu doel Benson, kter je
sekulrnm vdcem, byl, jak sm k, e lidsk mysl a tlo jsou zdrtovan pro Boha.

Tato skutenost, kterou lkask svt zan pomalu zaznamenvat, je tajemstvm odkrytm v Kornu tmto verem,
Jak jinak, ne vzpomnkou na Boha se mohou srdce uklidnit? (Korn, kapitola 13, ver 28). Dvodem, pro jsou ti,
kte v v Boha, modl se k Nmu a vkldaj v Nj svou dvru, tlesn a mentln zdravj ne ti ostatn, je to, e
se chovaj v souladu se svou pirozenost. Filozofick systmy pc se lidsk pirozenosti zpsobuj lidem vdy
bolest, ltost, zkost a deprese.

Zkladnm zdrojem klidu, kter ct nboensky zaloen lovk je to, e jedn tak, aby zskal Bo uznn. Jinmi
slovy je tento klid pirozenm vsledkem toho, jak dan lovk naslouch hlasu jeho svdom. lovk nevede ivot
naplnn nboenskou morlkou jednodue pro to, aby byl klidnj i aby byl zdravj; lovk jednajc
s tmito mysly nen schopen najt klid v pravm smyslu slova. Bh dobe v, co tento lovk chov ve svm srdci a
co dv najevo. lovk ct klid ve sv mysli pouze svou upmnost a pokouenm se o zskn Boho souhlasu. Bh
pikazuje: Obra tv svou k nboenstv pravmu jako hanf (upmn vc) podle sklonu pirozenho lidem, v
nm Bh lidi stvoil. Stvoen Bo pak zmnit nelze - a toto je nboenstv nemnn, vak vtina lid to nev.
(Korn, kapitola 30, ver 30)

Ve svtle objev, kter byly v krtkosti vysvtleny ve, si modern lkastv tuto pravdu uvdomuje stle vce. Jak
Patrick Glynn k: Souasn medicna se jasn pohybuje ve smru uznn rozmr len, kter jsou za tmi ist
materilnmi.

Spolenost: Pd komunismu, faismu a sen hippies

Pd ateizmu se ve 20. stolet neodehrl pouze ve oborech astrofyziky, biologie, psychologie a lkastv; odehrl se
tak v politice a sociln morlce.

Komunismus lze povaovat za nejdleitj politick vsledek ateizmu 19. stolet. Vichni zakladatel tto

-8-
ideologie, Marx, Engels, Lenin, Trotsk i Mao pijali ateizmus jako zkladn princip. Prvoadm clem vech
komunistickch reim bylo, aby spolenost adoptovala ateizmus a zbavila se nboensk vry. Stalinovo Rusko,
rud na, Kamboda, Albnie a nkter zem vchodnho bloku aplikovaly na vc lidi ohromn tlak takovm
zpsobem, e pchaly i hromadn vrady.

Tento krvav ateistick systm vak pekvapiv padl koncem 80. let dvactho stolet. A prozkoumme dvody
tohoto dramatickho pdu, uvidme, e tm, co padlo, byl vlastn ateizmus. Patrick Glynn pe:

Aby si byli jisti, ekli by sekulrn historikov, e nejvtm omylem komunismu byl pokus o vzepen se
zkonm ekonomie. Tak dal zkony vak pichzej do hryCo vce, jak historikov vce pronikaj do
okolnost pdu komunismu, je stle jasnj, e sovtsk elita se sama ocitla v agonii ateistick nboensk
krize. ijc ateistickou ideologi tou, kter se skldala ze l a kter byla postavena na Velk li
utrpl sovtsk systm radikln demoralizaci a to v kadm smyslu toho slova. Lid, vetn vldnouc elity,
ztratili jakkoli pojem o morlce a veker smysl nadje.

Zajmavm znamenm velk nboensk krize sovtskho systmu byl pokus prezidenta Michaela Gorbaova o
reformu. Od t doby, kdy se stal prezidentem, se Gorbaov zajmal o morln problmy stejn jako ekonomick
reformy. Jednou z prvnch vc, kterou uinil napklad bylo to, e spustil kampa proti alkoholismu. Aby zvil
morlku ve spolenosti, pouval dlouhou dobu marxisticko-leninskou terminologii,
avak to nevedlo k dnm vsledkm.

Pot, v pozdjch letech jeho reimu, dokonce zaal zmiovat v nkterch z jeho
projev Boha, i kdy byl sm ateista. Tato neupmn slova o ve nikam
samozejm nevedla a nboensk krize sovtsk spolenosti se neustle
zhorovala. Vsledkem byl pd gigantick sovtsk e. 20. stolet zaznamenalo
pd nejen komunismu ale i dalho plodu protinboensk filozofie 19. stolet
faismu. Faismus je vsledkem filozofie, kterou lze nazvat sms ateizmu,
paganismu a kter je oste zaujat proti duchovnm nboenstvm. Friedrich
Nietzsche, kterho lze nazvat otcem faismu, vychvaloval morlku barbarskch
spolenost uctvajcch modly, toil na kesanstv a dal monoteistick
nboenstv a dokonce sm sebe nazval Antikrist. Nietschevo nsledovnk
Martin Heidegger byl dychtivm podporovatelem nacist a mylenky tchto dvou
ateistickch myslitel daly popud k hrzostranm inm nacistickho Nmecka.
(holocaust, jeden z nejstranjch in zla lidsk historie, byl vsledkem Gorbaov: Jeho povrchn
nacistickho anti-semitismu, ideologie, kter nenvidla idy a monoteistickou pokusy nedokzaly v Sovtsk
vru, kter byla zkladnm kamenem judaismu a tak Islmu.) Druh svtov spolenosti vylit krizi vry.
vlka, kter zpsobila smrt 55 milin lid, je dalm pkladem kalamity, kterou pinesly lidstvu ateistick filozofie
jako faismus a komunismus.

V tuto chvli si musme pipomenout dal ateistickou filozofii sociln darwinizmus kter byla jednou z pin
propuknuti prvn a druh svtov vlky. Harvardsk profesor historie James Joss uvd ve sv knize nazvan Europe
Since 1870 (Evropa od roku 1870), e za kadou z tchto vlek se skrvaly filozofick nzory socilnho
darwinismu evropskch vdc, kte vili v povst, e vlka byla biologickou nutnost a e se nrody vyvinuly skrze
konflikt.

-9-
Dal sociln nsledek ateizmu 20. stolet se vyskytl v zpadnch
demokracich. V souasnosti existuje tendence povaovat zpad za
kesansk svt. Od 19. stolet vak ateistick kultura ovlivovala
kesanskou kulturu a nyn existuje konflikt mezi tmito dvma
kulturami v tom, emu kme zpadn civilizace. A ateistick prvek
se stal tou pravou pinou zpadnho imperialismu, morln
degenerace, despotismu a dalch negativnch projev.

Americk spisovatel Patrick Glynn pout ve sv knize nazvan God:

The Evidence (Bh: Dkaz) k tto zleitosti pozornost a aby
porovnal Boha-obvajc se a ateistick prvky na Zpad, udv
pklady z americk a francouzsk revoluce. Americk revoluce byla
uskutenna vcmi; Americk deklarace nezvislosti stanov, e
vem lidem jsou jejich Stvoitelem udlena urit neodciziteln
prva. Jeliko byla francouzsk revoluce dlem ateist, francouzsk
deklarace pro lidsk prva se vrazn liila, postrdala jakoukoli
zmnku o Bohu a byla plna ateistickch a neo-paganistickch nzor.

Samotn vsledky tchto dvou revoluc se podstatn liily: v tom

americkm modelu bylo vytvoeno mrov a tolerantn prosted,
kter respektovalo nboenstv a nboenskou vru; ve Francii
potopilo krut neptelstv k nboenstv zemi v krvi a odpoutalo do V porovnn s teistickou a mrnou americkou
t doby nevdanou divokost. Jak Glynn prav: Mezi ateizmem na revoluc byla ateistick a neo-paganistick
francouzsk revoluce velice nsiln.

jedn stran a politickou katastrofou na stran

druh existuje zajmav historick pbuznost.

Glynn poznamenv, e pokusy o pevrcen

Ameriky v ateistickou zemi rovn spolenost
pokodily. Dokonce i sekulrn historikov
pipout tu skutenost, e (napklad) sexuln
revoluce, kter se rozila v 60. a 70. letech
zpsobila rozshlou spoleenskou kodu.

Hnut hippies bylo demonstrac tohoto

John Lennon: Svt, kter si pokozen spolenosti. Hippies vili, e byli
pedstavoval svt bez nboenstv schopni nalzt duchovn emancipaci skrze
nepinesl astn konec ani jemu sekulrn humanitn filozofie a skrze takov
ani jeho nsledovnkm. vci jako neomezen drogy a sex. Tito mlad
lid, kte se vytili do ulic s romantickmi
psnmi jako Imagine od Johna Lennona, v n zpval o svt bez zem a tak bez nboenstv vlastn utrpli
hromadnm podvodem.

Pravdou je, e svt bez nboenstv jim pinesl konec neastn. Ldi hnut hippies 60. let se bu sami zatkem 70.
let zabili i zemeli v drogch vyvolanch kmatech. Mnoz dal z tch mladch hippies s nimi sdleli podobn
osudy.

Ti mlad lid ze stejn generace, kte se obrtili k nsil se sami ocitli na konci, kter tm nsilm utrpl. Generace
roku 1968, kter se odvrtila od Boha a nboenstv a pedstavovala si, e nalezne spsu v pojmech jako revoluce i v
sobeckm epicureanismu, zniila jak sebe, tak i svou spolenost.

Zatek post-ateistickho svta

Skutenosti, kter byly do tto chvle krtce shrnuty jasn ukazuj, e ateizmus prochz neodvratnm pdem. Jinmi
slovy se lidstvo obrac a bude obracet k Bohu. Pravda tohoto tvrzen nen omezena pouze na vdeck a politick
oblasti, o kterch se zde psalo. Ti, kte ovlivuj nzory na Zpad, od prominentnch sttnk a po filmov hvzdy

- 10 -
a popov umlce, jsou mnohem vce vc ne kdysi bvali. Je mnoho lid, kte spatili pravdu a uvili v Boha pot,
co ili mnoho let jako ateist (Patrick Glynn, z jeho knihy jsme citovali, je jednm z tchto bvalch ateist.)

Zajmavm faktem je, e udlosti, kter pisply k tomuto vsledku, zapoaly v tom samm obdob, tedy ve druh
polovin 70. let. Antropogenetick princip se poprv objevil v 70. letech. Vdeck kritika darwinismu se zaala
hlasit ozvat v tom samm ase. Pevratnm bodem proti Freudov ateistick ve byla kniha nazvan The Road
Less Traveled (Cesta mn ulapan) vydan v roce 1978 Scottem Peckem. Z tohoto dvodu pe Glynn ve sv knize
vydan v roce 1997, e bhem poslednch dvaceti let vyvstalo velk mnostv dkaz podlomujcch zklady dlouho
pevldajcho modernho sekulrnho pohledu na svt.

Skutenost, e byl ateistick pohled na svt otesen znamen, e pevld jin pohled na svt, kterm je vra v Boha.
Od konce 70. let, (i od zatku 14. stolet podle muslimskho kalende) zaznamenal svt vzestup nboenskch
hodnot. Stejn jako jin spoleensk jevy se toto neuskuten bhem jednoho dne a vtina lid to mon ani
nezaznamen, protoe se to vyvjelo po dlouhou dobu. Ti, kte zhodnot tento vvoj ble vak uvid, e je svt na
rozhran pevratnho bodu v oblasti mylenek a nzor.

Sekulrn historikov se sna tento proces vysvtlit podle svch vlastnch princip, avak stejn jako jsou na velkm
omylu, co se te existence Boha, jsou tak na omylu ohledn vvoje djin. Faktem je, jak nsledujc vere odhal,
djiny se ubraj tak, jak peduril Bh: Nenalezne ve zvyklosti Bo zmnu dnou! A nenalezne ve zvyklosti
Bo odchylku dnou! (Korn, kapitola 35, ver 43)

Nsleduje tedy, e djiny maj smysl a odvj se, jak Bh poruil. A Bo pkaz je dokonalost Jeho svtla.

Chtli by zhasnout svtlo Bo sty svmi, avak Bh nechce nic jinho ne uinit svtlo Sv dokonalm, i kdy se
to protiv nevcm. (Korn, kapitola 9, ver 32)

Tento ver znamen, e Bh seslal lidstvu Jeho svtlo skrze nboenstv, kter zjevil. Ti, kte nev, se sna toto
svtlo svmi sty uhasit narkami, propagandou a filozofiemi, avak Bh nakonec zdokonal Jeho svtlo a
stanov na zemi nadvldu nboenskch hodnot.

Je mon, e je toto pevratnm bodem v djinch, jak bylo zmnno na zatku tohoto lnku a tak jak naznauj
dkazy, kter zde byly uvedeny, stejn jako vznamy rznch hadth (ren a tradice proroka Muhammada (nech
mu Bh ehn)) a uenc. Zajist, Bh v nejlpe.

Zvr

ijeme v dleitm obdob. Ateizmus, kter se lid po stalet pokoueli zobrazit jako zpsob odvodnn a vdy,
se prokazuje bt pouhou absurditou a nevdomost. Materialistick filozofie, kter se snaila o pouit vdy ve svj
vlastn prospch,sssssshhhhhhhhhhhhheeeeeeeee byla vdou pemoena. Svt zachraujc se ped ateizmem se obrt
k Bohu a nboenstv. Tento proces zaal ped dlouhou dobou.

Velice rychle se bl as, kdy mnoz lid ijc v nevdomosti o jejich Stvoiteli budou v nastvajcm post-
ateistickm svt ozdobeni vrou.

Harun Yahya. Z 2002

Peloeno pro osobn potebu (s. Fatima)

Pouit literatura:

(1) Patrick Glynn, God: The Evidence, The Reconciliation of Faith and Reason in a Postsecular World , Prima
Publishing, California, 1997, pp.19-20, 53
(2) Bryce Christensen, in a review of Gerald Shroeder's book The Hidden Face of God, Booklist March 15, 2001
(3) George Politzer, Principes Fondamentaux de Philosophie, Editions Sociales, Paris, 1954, p. 84
(4) S. Jaki, Cosmos and Creator, Regnery Gateway, Chicago, 1980, p.54

- 11 -
(5) Henry Margenau, Roy Abraham Vargesse, Cosmos, Bios, Theos, La Salle IL: Open Court Publishing, 1992,
p.241
(6) John Maddox, "Down with the Big Bang", Nature, vol. 340, 1989, p. 378
(7) H. P. Lipson, "A Physicist Looks at Evolution", Physics Bulletin, vol. 138, 1980, p. 138
(8) Paul Davies, The Cosmic Blueprint, London: Penguin Books, 1987, p. 203
(9) W. Press, "A Place for Teleology?", Nature, vol. 320, 1986, s. 315
(10) George Greenstein, The Symbiotic Universe, p. 27
(11) Hugh Ross, The Creator and the Cosmos, p. 123
(12) Denton, Michael Denton, Nature's Destiny: How the Laws of Biology Reveal Purpose in the Universe, The New
York: The Free Press,1998, p. 14
(13) Paul Davies and John Gribbin, The Matter Myth, Simon & Schuster, New York, 1992, p. 10
(14) As quoted in Gerald Schroeder, The Hidden Face of God, Touchstone, New York, 2001, p. 7
(15) Gerald Schroeder, The Hidden Face of God, Touchstone, New York, 2001, p. 8
(16) Ibid. p. 8
(17) Ibid. p. 28
(18) Ibid. p. xi
(19) Ibid. p. 48
(20) Ibid. xii
(21) Charles Darwin, The Origin of Species: A Facsimile of the First Edition, Harvard University Press, 1964, p. 184
(22) Charles Darwin, Life and Letter of Charles Darwin, vol. II, From Charles Darwin to J. Do Hooker, March 29,
1863
(23) "Hoyle on Evolution", Nature, vol. 294, November 12, 1981, p. 105
(24) Edwin R. Wallace IV, Psychiatry and Religion: A Dialogue, in Joseph H. Smith and Susan A. Handelman,
eds., Psychoanalysis andReligion, John Hopkins University Press, Baltimore, 1990, p. 1005
(25) Patrick Glynn, God: The Evidence, The Reconciliation of Faith and Reason in a Postsecular World , Prima
Publishing, California, 1997, pp.60-61
(26) Patrick Glynn, God: The Evidence, The Reconciliation of Faith and Reason in a Postsecular World , Prima
Publishing, California, 1997, p.69
(27) Patrick Glynn, God: The Evidence, The Reconciliation of Faith and Reason in a Postsecular World , Prima
Publishing, California, 1997, p.78
(28) Patrick Glynn, God: The Evidence, The Reconciliation of Faith and Reason in a Postsecular World , Prima
Publishing, California, 1997, pp.80-81
(29) Herbert Benson, Mark Stark, Timeless Healing, Simon & Schuste, New York, 1996, p. 203
(30) Herbert Benson, Mark Stark, Timeless Healing, Simon & Schuste, New York, 1996, p. 193
(31) Patrick Glynn, God: The Evidence, The Reconciliation of Faith and Reason in a Postsecular World , Prima
Publishing, California, 1997, p.94
(32) Patrick Glynn, God: The Evidence, The Reconciliation of Faith and Reason in a Postsecular World , Prima
Publishing, California, 1997,pp.161-162
(33) James Joll, Europe Since 1870: An International History, Penguin Books, Middlesex, 1990, pp. 102-103
(34) Patrick Glynn, God: The Evidence, The Reconciliation of Faith and Reason in a Postsecular World , Prima
Publishing, California, 1997, p.161
(35) Patrick Glynn, God: The Evidence, The Reconciliation of Faith and Reason in a Postsecular World , Prima
Publishing, California, 1997, p.163
(36) Patrick Glynn, God: The Evidence, The Reconciliation of Faith and Reason in a Postsecular World, Prima
Publishing, California, 1997, p. 2

Sekulrn svtsk
Stvoen peloeno z anglickho creation a vztahuje se ke stvoen Bohem
Velk tesk peloeno z anglickho Big Bang
Hmota peloeno z anglickho matter
Taxon - taxonomicka kategorie i skupina, uspodn, druh, rod i tda.

- 12 -