1.

Slajd
Francie si prochází v 17. století složitým vývojem. Probíhaly boje mezi katolíky a
hugenoty, Velká Francouzská revoluce a nastala také velká ekonomická a
politická krize, která je právě předmětem rostoucí kritiky francouzských
osvícenských myslitelů jako je například Voltaire. Ještě v 18. století je Francie
spoutána feudálním systémem s absolutistickou monarchií a bezprávným
třetím stavem.

2. Slajd
- Některá díla psal na objednávku. Například dílo Říšské anály a Dějiny Petra
Velikého. Z vlastní vůle pak napsal Dějiny Karla 12. a Esej o lidských mravech.
- Pobýval na dvoře několika vládců, především Fridricha Velikého v Prusku.
- Ve Francii byl oblíbený hlavně mezi osvícenci, dostával se do sporů
s konzervativními vrstvami a kvůli tomu byl vypovězen z Francie.

3. Slajd
- Ve svých dílech Voltaire zachycuje své názory na svět a na život, které jsou do
značné míry ovlivněné deismem anglického osvícenství.
(Angličtí deisté většinou uznávali hlavní principy křesťanství (například že
je jeden Bůh, který stvořil svět, že člověk má rozum, vlastní svědomí, a
tedy potřebuje svobodu), ale kritizovali a odmítali všechno, co v něm
přesahuje lidské chápání: Boží zjevení, proroctví, zázraky, autoritu církve
- Ve svých dílech kritizuje společnost, církev a vlastně všechno co
člověku odpírá svobodu
- Kritiku podává čtenáři ve vtipných dialozích, slovníkových heslech a povídkách

4. Slajd
- Podle některých autorů (Čechák) Voltairova filozofie není nijak hluboká, spíše
dává již známým myšlenkám duchaplnost
- Podle Tretery se dá jeho filozofie shrnout jednoduše na přejímání Lockova
empirismu, Newtona a kritiky Descartovy metafyziky
- Jeho významným přínosem bylo, že díky svým Filozofickým listům přiblížil
Francouzům anglickou filozofii, hlavně Locka a Newtona
- Zabýval se hodně pojmem bůh – především ve svém díle Pojednání o
metafyzice. Tvrdí, že lidé se nerodí s poznáním boha
- Bůh je pro Voltaira prvním hybatelem a zákonodárcem přírody. Tvrdí, že nic
nemohlo vzniknout z ničeho. Bohem vysvětluje jinak nepochopitelné stvoření
světa
- Ve svém díle Pojednání o metafyzice dochází k názoru, že filozofové sami
nevědí, co je to duše, ale ví jen, že je společná pro živočichy.
- Odmítá názory, že zvířata nemají duši. Vysvětluje to tím, že zvířata mají stejné
orgány, kterými získávají vjemy jako lidé.

5. Slajd
- Odmítá historická náboženství (islám, křesťanství, židovství)
- Podle něj je pro společnost důležitá spravedlnost, kterou se snaží zastávat.
- Jeho idea rovnosti stojí na přirozenosti, ne na společenském postavení.
- Všichni lidé by podle něj měli mít stejná práva na svobodu, ochranu.
- Ideální panovník je podle něj ten, který vládne v souladu se zájmy národa.
- Ideální vláda je vláda panovníka, omezená parlamentem, tedy konstituční
monarchie.
- V díle Pojednání o vládě se právě zabývá otázkou ideální vlády, dostává se
skoro až k demokratickému republikánskému zřízení, protože podle něj by
všechny společenské vrstvy měly mít možnost zasahovat do vlády.