Gabriel Garca Mrquez

Sto rok samoty

Peloil Vladimr Medek, 1971

Ze panlskho originlu
Cien aos de soledad
Editorial Sudamericana, Buenos Aires, 1967
Garca Mrquez, Gabriel
Sto rok samoty
Praha: nakladatelstv Hynek, s.r.o., 1997
Copyright Gabriel Garca Mrquez, 1967
Translation Vladimr Medek, 1971
Cover Petr Sacher, 1997
esk vydn nakladatelstv Hynek, s.r.o., 1997
ISBN 80-85906-71-6

Jommu Garcovi Ascotovi

a Marii Luise Elov

O mnoho let pozdji, kdy stl ped poprav etou, vzpomnl si plukovnk
Aureliano Buenda na ono vzdlen odpoledne, kdy ho otec vzal k ciknm, aby
si prohldl led. Macondo v onch dobch sestvalo z dvaceti domk z hlny a
divokho rkosu, postavench na behu eky, jej przran vody se hnaly
eitm plnm ohlazench kamen, blch a obrovskch jako pedvk vejce.
Svt byl tak mlad, e ada vc jet ani nemla jmno, a kdo o nich chtl
hovoit, musel na n ukzat prstem. Kadoron v beznu rozbila u vesnice svj
stan otrhan ciknsk rodina a s lomoznm doprovodem pal a bubnk
pedvdla nov vynlezy. Nejdv pinesli magnet. Podsadit cikn s divokou
bradou a s titrnma rukama, kter se pedstavil jako Melquades, sveep
pedvdl vesnianm objev, kter sm nazval osmm divem uench
alchymist makedonskch. Chodil od domu k domu se dvma kovovmi pruty a
vichni uasle hledli, jak hrnce, kotlky, klet a koe na rezav uhl padaj z
polic, devo skpe, jak se z nho zoufale pokouej vytrhnout vecky hebky a
rouby, a dokonce i vci, kter dvno poheili, se objevuj tam, kde se jich
nejvc nahledali, a v div zmti se plaz za Melquadesovmi kouzelnmi pruty.
Vci jsou nadny vlastnm ivotem, vyhlaoval cikn s drsnm pzvukem,
b jen o to, probudit v nich dui. Josho Arcadia Buendu, jeho nespoutan
pedstavivost zachzela obvykle jet dl ne dmysl prody, ba dokonce dl
ne zzraky a ry, napadlo, e onoho neuitenho vynlezu by bylo mono
vyut k dobvn zlata ze zem. Melquades byl poestn lovk a upozornil
ho: K tomu se nehod. Jos Arcadio Buenda vak v onch dobch na
poestnost cikn nevil, a vymnil s nm ony dva zmagnetizovan pruty za
mezka a stdo koz. Jeho ena, rsula Iguarnov, je ona zvata mnila prodat
a rozmnoit tak scvrkl rodinn jmn, mu to nedokzala vymluvit. Brzo
budeme mt zlata, e si s nm vydldme dm, odpovdl j manel. Nkolik
msc se pak pokouel dokzat sprvnost sv domnnky. P po pdi
prozkoumval cel kraj, nevyjmaje ani n dno, vleje s sebou ony dva
elezn pruty a odkvaje nahlas Melquadesovo zaklnadlo. Jedin, co pitom
vykopal, bylo brnn z patnctho stolet; reziv povlak spojil jednotliv dly
dohromady, a kdy jm pohnuli, dut zachestilo jako obrovsk tykev pln
kamen. Kdy se Josmu Arcadiu Buendovi a tyem mum, kte ho
doprovzeli, podailo brnn rozebrat, nali uvnit zvpenatlou kostru, kter
mla na krku mdn zvsek s kade enskch vlas.
V beznu se cikni vrtili. Tentokrt pinesli dalekohled a lupu, velikou jako
buben, a pedvdli je jako nejnovj objev amsterodamskch id. Jednu z
ciknek posadili na okraj vesnice a u vchodu do stanu postavili dalekohled. Za
pt rel se do nho vesnian mohli podvat a spatit ciknku na dosah ruky.
Vda odstranila vzdlenosti, vyhlaoval Melquades. Zanedlouho bude
lovk s to spatit, co se dje kdekoliv na zemi, ani by vysel z domu. Jednoho

havho poledne pedvedli podivuhodn pokus s obrovitou lupou: vysypali

doprosted ulice hromadu such trvy, soustedili na ni slunen paprsky a
zaplili ji. Jos Arcadio Buenda, kter jet pln nestrvil svj nespch s
magnety, pojal mysl vyut toho objevu jako vlen zbran. Melquades se
mu to i tentokrt snail vymluvit, nakonec vak vmnou za lupu pijal oba
zmagnetizovan pruty a ti koloniln zlaky. rsula to hoce oplakala; ony
penze pochzely z truhly se zlatmi mincemi, kter jej otec nashromdil dk
celoivotnmu odkn, a ona je mela zakopan pod postel, ekajc, a je bude
moci prospn vynaloit. Jos Arcadio Buenda se ji ani nepokouel utovat,
protoe byl pln zaujat svmi taktickmi pokusy, do nich se vrhal s obtavost
badatele, nevhaje nasadit vlastn ivot. Ve snaze dokzat inky lup na
neptelsk oddly se vystavil soustednm slunenm paprskm a utrpl pi
tom spleniny, kter se promnily ve vedy a dlouho se nechtly zahojit. Vzdor
nmitkm sv eny, poden vynlezem tak nebezpenm, mlem zaplil dm.
Cel hodiny vysedval ve svm pokoji a propotval strategick monosti sv
nov zbran, a o tom sepsal celou pruku, didakticky podivuhodn jasnou a
naprosto pesvdivou. Spolen s mnostvm svdeckch vpovd o svch
pokusech a s nkolika slokami vysvtlujcch nkres ji pak zaslal adm;
svil ji poslu, jen pekroil poho, zabloudil v nekonench molech, plavil
se po dravch ekch a jen zzrakem ho neschvlila drav zv, zoufalstv a
netovice, ne dorazil na cestu, kudy chodily potovn muly. Dostat se do
hlavnho msta bylo v onch dobch takka nemon; Jos Arcadio Buenda
vak ujioval, e se o to pokus, jakmile mu to vlda pike, aby svj vynlez
mohl nzorn pedvst vojenskm initelm a osobn je zauit do obtnho
umn slunen vlky. Nkolik let pak ekal na odpov. Nakonec ho ekn
omrzelo; postoval si Melquadesovi na nespch svch snah a cikn mu
poskytl pesvdiv dkaz o sv poestnosti: vzal si lupu nazpt, dublony mu
vrtil a navc mu pidal nkolik portugalskch map a navigan pstroje.
Vlastnorun mu pak sepsal strun pehled vzkum mnicha Hermanna, aby
dovedl uvat astrolbu, kompasu a sextantu. Jos Arcadio Buenda strvil
dlouh msce de v pokojku, kter si zbudoval v zadn sti domu, aby ho
nikdo neruil v pokusech. pln se pestal starat o hospodstv, vysedval cel
noci na dvoe a sledoval bh hvzd; jindy zas mlem dostal pal ve snaze najt
pesn zpsob, jak urit poledne. Nauil se s pstroji dokonale zachzet a
vesmr znal tak dobe, e se mohl plavit po neznmch moch, navtvovat
neobydlen koniny a navazovat styky s asnmi bytostmi, ani pitom opustil
svou pracovnu. V t dob si zvykl mluvit sm pro sebe, pechzet po dom a
nikoho kolem si nevmat; rsula a chlapci se zatm plahoili v zahrad, kde
mli bannovnky a rny, maniok a bataty, tykve hlaouk i tykve
bradavinat. Narz a bez nejmen vstrahy vsak jeho horenou innost

vystdalo jaksi obluzen; nkolik dn chodil jako zmmen, eptem si

opakoval dlouhou adu podivnch domnnek a neodvaoval se uvit svmu
vlastnmu rozumu. Jedno ter v prosinci pak pi obd narz vyslovil vecko,
co ho suovalo. Oba chlapci si na cel ivot zapamatovali, jak vzneen a
slavnostn jejich otec usedl do ela stolu, roztesen horekou a zmoen dlouhm
bdnm a vlastn rozjitenou pedstavivost, a odhalil jim svj objev:
Zem je kulat jako pomeran.
rsula ztratila trplivost. Jestli u mus blznit, blzni si sm, rozkikla se
na nj. Ale chlapcm ty svoje ciknsk npady do hlavy nenasazuj. Jos
Arcadio Buenda se vak tvil neten a nenechal se zastrait zoufalm kikem
sv eny, kter v nvalu vzteku uhodila astrolbem o zem a rozbila mu jej.
Zhotovil si nov, sezval do svho pokojku mue z vesnice a pomoc teori,
kterm dn z nich nerozuml, jim dokazoval, e je mon vrtit se zase zpt
do vchozho bodu, plavme-li se neustle na vchod. Cel vesnice byla pesvdena, e Jos Arcadio Buenda pisel o rozum, kdy tu se objevil
Melquades a uvedl vci na pravou mru. Veejn vyzdvihl dvtip onoho mue,
jen pouhmi astronomickmi vahami doel k teorii u oven v praxi, i kdy
v Macondu dosud neznm, a na dkaz sv cty mu dal dar, kter ml mt pro
budoucnost vesnice zsadn vznam: alchymistickou laborato.
Melquades v t dob zaal velice rychle strnout. Za jeho prvnch nvtv v
Macondu se zdlo, e je stejn star jako Jos Arcadio Buenda; ten si vak i
nadle udroval svou asnou slu, s n dokzal uchopit kon za ui a povalit
ho, kdeto cikna jako by srala jaksi porn choroba. Po pravd to byl
dsledek mnoha podivnch nemoc, kter ho postihly pi jeho nespoetnch
cestch kolem svta. Jak o tom sm vyprvl Jos Arcadiu Buendovi, kdy mu
pomhal zaizovat laborato, smrt za nm chodila po celm svt a oichvala
mu nohavice, neodvaovala se mu vak zasadit posledn rnu. Unikl vem
epidemim a pohromm, kter kdy suovaly lidsk rod. V Persii peil pelagru,
v Malajskm souostrov kurdje, v Alexandrii malomocenstv, v Japonsku beriberi, na Madagaskaru dmjov mor, na Siclii zemtesen a v Magalhesov
in hromadn ztroskotn. Onen zzran mu, jen dle svch vlastnch slov
znal kle k Nostradamovi, byl ponurho vzhledu, obklopoval ho jaksi podivn
smutek a jeho asijsk pohled jako by znal opanou stranu vc. Nosil velik
ern klobouk, podobn rozevenm havranm kdlm, a sametovou kazajku
pokrytou mdnkou stalet. Vzdor sv nezmrn uenosti a svmu tajuplnmu
vzezen vak zstval lovkem, jednm z pozeman, a co chvli se potkal s
malichernmi problmy vednho ivota. Stoval si na staeck choroby, trpil
se i pro sebemen hmotnou jmu a u lta se nezasml, ponvad kurdje ho
pipravily o vecky zuby. Onoho dusnho odpoledne, kdy jim cikn odhalil sv
tajemstv, si byl Jos Arcadio Buenda jist, e se mezi nimi zrodilo velk

ptelstv. Chlapci uasle naslouchali jeho podivuhodnm pbhm. Aurelianovi, ktermu bylo teprve pt let, se Melquades na cel ivot vryl do pamti tak,
jak ho vidl onoho odpoledne; opral se o kovov leskl, zc okno, svm
hlubokm, jakoby varhannm hlasem rozsvcoval i nejtemnj kouty
pedstavivosti a po skrnch se mu inul tuk, rozputn vedrem. Jeho star
bratr Jos Arcadio onu zzranou vidinu pedal jako ddinou vzpomnku vem
svm potomkm; zato rsula na jeho nvtvu vzpomnala ve zlen, ponvad
vela do mstnosti prv v okamiku, kdy Melquades z nepozornosti rozbil
lahviku s chloridem rtunatm.
To je puch blv, ekla.
Vbec ne, opravil ji Melquades. Je dokzno, e bel pchne srou, a
tohle je trochu sublimtu.
Vdy hotov ostatn pouit, pustil se do zasvcenho vkladu o belskch
vlastnostech rumlky; rsula ho vak neposlouchala, odvedla chlapce pry a
modlila se s nimi. Vzpomnka na Melquadese se j pak u vdycky v pamti
spojovala s tm tiplavm zpachem.
Ona primitivn laborato sestvala nepotme-li mnostv kelmk,
nlevek, retort, filtr a cednk z jednoduch pcky, sklenn zkumavky s
dlouhm zkm hrdlem, napodobeniny vejce mudrc a destilanho pstroje,
zhotovenho cikny podle novodobch popis tdln aparatury idovky Marie.
Navc k n Melquades pidal vzorky sedmi kov odpovdajcch sedmi
planetm, Mojovy a Zosimovy nvody, jak zdvojnsobovat zlato, a adu
poznmek a kreseb a postupech Velkho Mistrovstv, podle nich se ten, kdo by
je uml sprvn vyloit, mohl pokusit o zhotoven kamene mudrc. Jos
Arcadio Buenda se dal zlkat jednoduchost nvod, jak zdvojnsobit zlato, a
po nkolik tdn dotral na rsulu, aby mu dovolila vykopat jej koloniln
mince a rozmnoit je tolikrt, kolikrt jen lze rozdlit rtu. rsula se manelov
sklopevn umnnosti nakonec jako vdycky podvolila a Jos Arcadio Buenda
vhodil ticet dublon do kelmku, roztavil je s mdnmi pilinami,
auripigmentem, srou a olovem a pak to vecko vail na prudkm ohni v kotlku
ricinovho oleje, a dostal hust pchnouc sirup, podobn sp obyejnmu
karamelu ne ulechtilmu kovu. V prbhu dobrodrunch a zoufalch
destilanch pokus, kdy je tavil se sedmi planetrnmi kovy, psobil na n
vzduchotsnou rtut a kyperskou skalic a pak je znovu povail ve vepovm
sdle, ponvad neml edkvov olej. rsulino vzcn ddictv se promnilo ve
zuhelnatl pkvarek, kter nemohli dostat ze dna kotlku.
Ne se cikni zase vrtili, staila ped nimi rsula varovat cel Macondo.
Zvdavost se vak ukzala silnj ne strach. Ponvad tentokrt cikni proli
vesnic, vyluzujce z nejrznjch hudebnch nstroj ohluujc rmus, a
hlasatel oznamoval pedvdn nejasnjho objevu Nascinskch. Vichni se

tedy vypravili ke stanu, zaplatili po centavu a spatili Melquadese, omldlho a

svho, s tv bez vrsek s novm, zivm chrupem. Ti, kdo se pamatovali na
jeho dsn znien kurdjemi, povisl tve a zvadl rty, se zachvli hrzou pi
pohledu na ten jednoznan dkaz ciknovch nadpirozench schopnost.
Hrza se promnila v panick ds, kdy si Melquades vythl zuby, neporuen
a tkvc v dsnch, a na okamik je ukzal obecenstvu letm okamik, kdy se
znovu zmnil v selho starce z poslednch let , zase si je nasadil a opt se
usml s vekerm pvabem svho znovunabytho mld. Dokonce i Jos
Arcadio Buenda si pomyslil, e Melquadesovy vdomosti peshly nosn
meze; o to vc se vsak potil, kdy mu cikn mezi tyma oima vysvtlil
mechanismus svho umlho chrupu. Pipadalo mu to tak prost a asn
zrove, e pes noc ztratil vechen zjem o alchymistick bdn; znovu
propadl trudomyslnosti, pestal pravideln jst a cel dny bloumal po dome. Ve
svt se dj neuviteln vci, kal rsule. Pr krok od ns, na druh stran
eky, maj nejrznj kouzeln pstroje, a my tu pod ijeme jako bo
hovdka. Ti, kte ho znali z dob zaloen Maconda, kroutili hlavami nad tm,
jak velice se pod Melquadesovm vlivem zmnil.
V dob zaloen vesnice byl Jos Arcadio Buenda jakmsi mladistvm
patriarchou; dval pokyny k setb, radil pi vchov dt a chovu dobytka,
nevyhbal se ani tlesn prci a spolen s ostatnmi usiloval o rozkvt obce.
Jeho dm byl od samho zatku nejlep v cel osad, a ostatn domy proto
uzpsobili k jeho obrazu a podob; skldal se z prostornho, svtlho obvacho
pokoje, terasov jdelny s pestrobarevnmi kvtinami, dvou lonic, dvora s
obrovskm katanem, pravn zahrady a ohrady, kde pokojn ili vedle sebe
vepi, slepice a kozy. Z domcho zvectva byli nejenom v dom, ale v cel
osad zakzni jedin kohouti cvien k zpasm.
rsula se svou pracovitost vyrovnala manelovi. Byla to ena drobn
postavy a eleznch nerv, inorod a psn, a za cel ivot ji nikdo neslyel
zpvat; od svitu a do pozdnch veernch hodin jako by byla vude najednou,
neustle doprovzena tichm umnm svch lemovanch sukn. Dk jej pi
byly podlahy z udusan hlny, neblen hlinn stny a venkovsk devn
nbytek, kter si sami zhotovili, vdycky ist, a star truhly, kam ukldali
atstvo, vydvaly vlahou bazalkovou vni.
Jos Arcadio Buenda, nejpodnikavj lovk, jak kdy v Macondu byl,
vybral msta pro stavbu jednotlivch dom tak, aby odevad bylo stejn daleko
k ece pro vodu, a ulice vymil tak promylen, aby za poledne na dn dm
neprailo slunce vc ne na ostatn. Bhem nkolika let se z Maconda stala
spodanj a pracovitj obec ne vecky, kter jeho ti sta obyvatel do t
doby poznalo. Byla to opravdu astn vesnice, kde dnmu nebylo vc ne
ticet let a kde jet nikdo neumel.

Od samho zaloen vesnice Jos Arcadio Buenda dlal ihadla a klece.

Zakrtko naplnil luvami, kanry, velojedy a ervenkami nejenom vlastn dm,
ale vecky po cel vesnici. Zpv tolika rozlinch ptk byl nakonec tak
ohluujc, e si rsula ucpvala ui velm voskem, aby nepila o zdrav
rozum. Kdy se tu poprv objevili cikni z Melquadesova kmene a prodvali
sklenn kuliky proti bolestem hlavy, vichni se podivovali, jak vbec mohli
najt jejich vesnici, ztracenou v ospal bain, a cikni piznali, e li po ptam
zpvu.
Ono zaujet pro vc celku ho vak zanedlouho opustilo a nahradila je
posedlost magnety, astronomickmi propoty, sny o pemn kov a touha
poznat zzraky svta. Jos Arcadio Buenda, pedtm podnikav a istotn,
zaal vypadat jako povale, chodil nedbale obleen a tv ml zarostlou
divokmi vousy, kter mu rsula jen st zarovnvala kuchyskm noem.
Mnoz v osad ho mli za ob njakch podivnch ar; ale i ti, kte nejvc
prohlaovali, e se zblznil, opustili svou prci i rodiny a pidali se k nmu,
kdy si pehodil pes rameno sekyru a maetu a vechny je vyzval, aby mu
pomohli proklestit stezku, kter by Macondo spojila se svtem velkch
vynlez.
Jos Arcadio Buenda neml nejmen pedstavu o zempisu kraje. Vdl, e
na vchod le neproniknuteln hory a na opan stran poho starobyl msto
Riohacha, kde kdysi dvno jak mu vyprvl jeho dd, prvn Aureliano
Buenda Sir Francis Drake pro zbavu ranami z dl lovil kajmany, aby pak
jejich ke dal vyspravit, vycpat slmou a odvzt krlovn Albt. On a mui,
kte ho doprovzeli se enami, dtmi, dobytkem a se vm domcm nadm, ty
hory za mlada peli, kdy hledali cestu k moi; po estadvaceti mscch se
vzdali svho zmru a zaloili Macondo, aby se nemuseli vracet zptky. Ona
cesta ho tedy nezajmala, ponvad mohla vst jenom do minulosti. K jihu se
prostraly moly, pokryt vnou vrstvou rostlin, a rozlehl svt velik bainy,
kter podle tvrzen cikn nemela konce. Na zpad se velik baina prolnala s
nekonenmi vodnmi plochami, kde ili kytovci s hebkou k a s enskou
hlavou a hrud, kte svmi obrovskmi prsy okouzlovali plavce a pivdli je
do zhuby. Cikni se po on cest plavili celch est msc, ne doshli pruhu
pevn zem, kudy chodili potovn muly. Podle propot Josho Arcadia
Buendi je proto k civilizaci mohla zavst jedin severn cesta. Tyt mue, kte
spolu s nm zakldali Macondo, vybavil te sekyrami a maetami a loveckmi
zbranmi, uloil do tlumoku mapy a orientan pomcky a vydali se na
odvnou cestu.
V prvnch dnech se nesetkali s vnj pekkou. li po kamenitm nm
behu a k mstu, kde ped lety nali brnn starho vlenka, a tam se pustili do
lesa po stezce zarostl divokmi pomeranovnky. Na konci prvnho tdne

zabili a upekli jelena, sndli vak jenom polovici a zbytek si nasolili na dal
dny ve snaze oddlit okamik, kdy budou muset znovu jst papouky, jejich
modr maso melo drsnou pachu pima. Vce ne deset dn pak nespatili
slunce; pda byla mkk a vlhk jako sopen popel, les byl m dl zludnj,
vetn opic a pta kik se ozvaly ze stle vt dlky a svt navdy
zesmutnl. Obklopoval je vlhk mlenliv rj z as ped prvotnm hchem,
vysok boty se jim boily do tnk s dmajcm olejem, maetami roztnali
krvav lilie a zlat moky, a tsnili je ty nejstar vzpomnky. Po cel tden se
mlem beze slova jako nmsn prodrali tm truchlivm svtem; na cestu jim
blikotala jen nepatrn ze svtlkujcch muek a v plicch je til dusn pach
krve. Vrtit se nemohli, ponvad stezka, kterou razili, hned zase zarstala novmi rostlinami, kter jim bujely mlem ped oima. Na tom nesejde,
prohlaoval Jos Arcadio Buenda. Hlavn je neztratit smr. Neodkldal
kompas ani na chvli a vedl svou druinu dl k neviditelnmu severu, a
konen mli onen zaarovan kraj za sebou. Byla temn, bezhvzdn noc, tma
vsak byla pln istho, svho vzduchu. Vyerpni dlouhm pochodem, si
rozvsili st a poprv po trncti dnech tvrd usnuli. Probudili se, kdy slunce
u bylo vysoko, a samm divem div neztratili e. Obklopen kapradm a
palmami, stl tu ped nimi obrovsk panlsk korb, v tichm rannm svtle
bl a pokryt prachem. Naklnl se mrn na prav bok, z neporuench st
visely pinav cry plachet a lanov obrostlo pestrmi orchidejemi. Trup,
pokryt hladkm krunem ze zkamenlch ttono a hebkho mechu, vzel
pevn v kamenit pd. Cel lo jako by pebvala ve svm vlastnm prostoru,
prostoupenm samotou a zapomnnm a nepstupnm neestem asu a zvykm
ptactva. S obezetnou horlivost vnikli dovnit, ale nali tam jenom hust les
kvtin.
Objevenm korbu, ohlaujcm blzkost moe, zpal Josho Arcadia Buendi
nhle ochabl. S nevslovnmi obmi a trapami hledal kdysi moe a nenael je,
a te je nael, ani je hledal, postavilo se mu do cesty jako nepekonateln
pekka; pipadalo mu to jako vsmch rozpustilho osudu. O mnoho let
pozdji, kdy u tudy vedla pravideln potovn cesta, plukovnk Aureliano
Buenda znovu proel onm krajem a jedin, co z lodi nasel, bylo zuhelnatl
ebrov uprosted vlch mk. Teprve to ho pesvdilo, e onen pbh nebyl
jen vplodem otcovy pedstavivosti, a kladl si otzku, jak se korb mohl dostat
tak daleko na pevnou zem. Jos Arcadio Buenda se vak nad tou zhadou netrpil, kdy dvanct kilometr od korbu, po dalch tyech dnech cesty, uvidl
moe. Tady skonily jeho sny, u popelavho, pncho a pinavho moe, kter
nestlo za vechna nebezpe a obti jejich vpravy.
U erta! rozkikl se. Macondo je ze vech stran obklopeno vodou.
Nadlouho pak pevldla pedstava, e Macondo le na poloostrove;

10

vychzela z mapy, kterou podle svch pedstav nakreslil Jos Arcadio Buenda
po nvratu z vpravy. Pracoval na n se vztekem a zmrn pitom zdraznil
obtnost spojen se svtem, jako by chtl sm sebe vytrestat za naprostou
poetilost, s n zvolil msto pro osadu. Nikdy se nikam nedostaneme,
stoval si rsule. Shnijeme tu zaiva, bez dobrodin vdy. Ona jistota, kterou
se po nkolik msc sral ve svm pokojku, v nm vzbudila zmr
pesthovat Macondo na vhodnj msto. Tentokrt vsak rsula jeho horen
plny pedela. Skrytou a nenavnou mraven prac popudila vechny eny
proti nestlosti jejich mu, kte se u zanali chystat na sthovn. Jos
Arcadio Buenda ani nepostehl, kdy se jeho plny zaaly zapltat do zmti
zminek, pot a vytek, a se promnily v pouhopouh pelud, a jak sly to
vlastn zpsobily. rsula ho sledovala s nevinnou pozornost a onoho jitra, kdy
ho nala v zadnm pokojku, jak mezi zuby bru nco o sthovn a skld
jednotliv sousti laboratoe zptky do pvodnch beden, bylo j ho dokonce
trochu lto. Pokala, a skonil, zatloukl bedny a vzorovm barvivem na n
napsal zaten psmena svho jmna, ani mu nco vytkala; vdla vak, e
u chpe vyrozumla to z jeho polohlasn samomluvy , e mui z vesnice se
k jeho taen nepidaj. Teprve kdy vysazoval dvee pokojku, odvila se
zeptat, pro to dl, a on j ponkud zatrpkle odpovdl: Kdy nikdo nechce jt,
pjdeme sami. rsula zachovala klid.
Nikam nepjdeme, prohlsila. Zstaneme tady, ponvad tady se nm
narodil syn.
Jet nm tu nikdo neumel, namtl jej manel. Nikde nen lovk doma,
dokud tam nkoho nepochoval.
rsula odpovdla vldn, ale rozhodn:
Jestli musm umt, abyste tu zstali, tak umu.
Jos Arcadio Buenda nevil, e by vle jeho eny mohla bt tak pevn.
Snail se ji zvbit kouzly sv pedstavivosti, psliby zzranho svta, kde sta
vylt na zem nco zzranch tekutin, aby rostliny pinely plody, jak si
lovk peje, a kde mlem zadarmo prodvaj nejrznj pstroje proti
bolestem. rsula se vak jeho vidinami nedala oblomit.
Msto abys pod uvaoval o tch svch blznivch novotch, ml by ses
radi starat o sv syny, odpovdla mu. Jen se na n podvej, vdy rostou
jako stromy v lese, jak ta bo hovdka.
Jos Arcadio Buenda vzal eninu vzvu doslova. Vyhldl z okna a v slunn
zahrad spatil dva bos chlapce; zdlo se mu, jako by teprve v onom okamiku
zaali existovat, vyvolni v ivot rsulinm zaklnnm. V tu chvli se v jeho
nitru nco stalo; nco zhadnho a trvale platnho, co ho vytrhlo z ptomnho
asu a unelo neprobdanmi koninami vzpomnek nkam pry. rsula dl
zametala dm, te u jist, e tu zstane a do smrti. Jos Arcadio Buenda

11

zaujat sledoval chlapce, a se mu zamily oi a on si je utel hbetem ruky a

hluboce, odevzdan vzdychl.
Budi, ekl potom. Povz jim, a mi jdou pomoci vybalit ty bedny.
Josmu Arcadiovi, starmu z obou chlapc, bylo v t dob trnct let. Ml
hranatou hlavu, jeat vlasy a otcovu umnnou povahu. V budoucnosti ml
zejm doshnout otcova vzrstu a tlesn sly, u tehdy vak bylo zejm, e
mu chyb pedstavivost. rsula ho poala a porodila bhem namhavho
putovn pes hory, ped zaloenm Maconda, a spolu s manelem dkovali
nebesm, kdy se ujistili, e na sob nem nic zvecho. Aurelianovi, prvnmu
lidskmu tvoru, kter se narodil v Macondu, mlo bt v beznu est let. Byl
samotsk a zamlkl; v bie sv matky plakal a na svt piel s otevenma
oima. Kdy mu sthali pupen ru, pohyboval hlavou ze strany na stranu,
obeznamoval se s vcmi v mstnosti a s poklidnou zvdavost zkoumal tve
kolemstojcch. Nedbaje lid, kte si ho pichzeli prohldnout, zahledl se
upen na strop z palmovho list, kter jako by se pod asnou thou det ml
kadou chvli proboit. rsula si na onen pronikav pohled pak nevzpomnla a
do dne, kdy tlet Aureliano veel do kuchyn prv v okamiku, kdy sundala z
kamen hrnec vac polvky a postavila ho na stl. Chlapec se zaraen zastavil
ve dvech a ekl: Spadne. Hrnec pevn stl uprosted stolu, jakmile to vak
chlapec pronesl, zaal se nezadriteln sunout k okraji, jakoby hnn njakou
vnitn silou, a rozttil se o zem. Polekan rsula to vypravovala manelovi,
ten si vak onu phodu vyloil jako pirozen jev. Za cel lta nevnoval svm
synm nejmen pozornost; dlem proto, e dtstv povaoval za obdob duevn
omezenosti, dlem proto, e byl pespli zaujat vlastnm peludnm hloubnm.
Ode dne, kdy oba chlapce zavolal k sob, aby mu pomohli vybalit laborato,
jim vak vnoval svoje nejlep chvle. V odlehlm pokojku, jeho stny se pomalu zaplovaly neuvitelnmi mapami a bjnmi obrazci, je nauil st, pst a
potat a vypravoval jim o zzracch svta; uval pitom nejen svch
vdomost, ale vybioval svou pedstavivost a k nejneslchanjm mezm. Dk
tomu se chlapci nauili, e v jin sti Afriky ij mrumilovn a moud lid,
jejich jedinou zbavou je sedt a pemlet, a Egejsk moe e lze pejt
suchou nohou, skete-li z jednoho ostrova na druh a do pstavu Solun. Ony
peludn chvilky se obma chlapcm vryly tak hluboko do pamti, e jet
mnoho let nato, vteinu ped tm, ne dstojnk pravideln armdy dal poprav
et pkaz k palb, se plukovnku Aurelianu Buendovi znovu vybavilo ono
vlah beznov odpoledne, kdy otec nhle peruil hodinu fyziky a se zdvienou
rukou a nehybnmi zraky uchvcen naslouchal vzdlenm zvukm bubn,
pal a rolniek; to do vesnice znovu pichzeli cikni, aby ohlsili nejnovj
podivuhodn objev uenc memfidskch.
Byli to nov cikni; mlad mui a eny, kte znali jenom svj vlastn jazyk,

12

ndhern stvoen s naolejovanou k a ilma rukama, jejich tance a hudba

naplnily celou osadu ztetnm, hlunm veselm, s pestrobarevnmi
papouky, pednejcmi italsk romance, slepic, kter za zvuk tamburny
snesla sto zlatch vajec, cvienou opia, kter uhadovala lidsk mylenky,
sloitm strojem, kter dokzal pivat knoflky i sret horeku, pstrojem na
zahlazovn patnch vzpomnek, nplast na ukrcen asu a tiscem dalch
vynlez, natolik dmyslnch a neobyejnch, e Jos Arcadio Buenda
zatouil vynalzt pamov stroj, aby si je vecky dokzal zapamatovat. V
okamiku byla cel vesnice k nepoznn. Obyvatel Maconda, ohlueni tou
nesmrnou pout, si ve svch vlastnch ulicch narz pipadali jako ciz.
Jos Arcadio Buenda vedl oba chlapce za ruku, aby je v t vav neztratil,
vrel do kouzelnk s pozlacenmi zuby a kejkl se esti rukama, dusil se
smenm pachem hnoje a santlovho deva, vystupujcm z davu, a jako
posedl bloudil po cel vesnici a hledal Melquadese, aby mu objasnil bezmezn
zhady onoho asnho peludu. Oslovil nkolik cikn, dn z nich vak
nerozuml jeho jazyku; nakonec dorazil a na msto, kde Melquades obvykle
rozbjel svj sta, a nael tam zamlklho Armna, jak panlsky nabz sirup,
jen dl lovka neviditelnm. Armn do sebe prv obrtil plnou skleniku
jantarov tekutiny, kdy se Jos Arcadio Buenda protlail zstupem, zaujat
sledujcm tu podvanou, a jet se ho stail zeptat. Cikn ho obestel svm
uaslm pohledem a pak se promnil v kaluinu smrdutho dmajcho dehtu,
nad nm doznvala ozvna jeho odpovdi: Melquades umel. Jos Arcadio
Buenda zstal nehybn stt, otesen tou zprvou, a snail se pemoci svj
zrmutek; mezitm se dav rozptlil, pivben jinmi zzraky, a kaluina, kter
zbyla po mlenlivm Armnovi, se pln vypaila. Pozdji mu dal cikni
potvrdili, e Melquades opravdu podlehl zimnici v pesypech u Singapuru a
jeho tlo e hodili do vody na nejhlubm mst Jvskho moe. Chlapce ta
zprva nezajmala; umnn se doadovali, aby se s nimi el podvat na
podivuhodnou novotu memfidskch uenc, ohlaovanou u vchodu do stanu,
jen podle slov cikn patval krli alamounovi. Nalhali tak dlouho, a Jos
Arcadio Buenda zaplatil ticet rel a zavedl je doprosted stanu, kde stl
obrovsk cikn s chlupatou hrud a osthanou hlavou, s mdnm kruhem v
nose a tkm eleznm etzem na kotnku a steil pirtskou truhlici. Odklopil
vko a z truhly to studen zavanulo. Uvnit byl jenom obrovsk przran
valoun se spoustou jehliek, v kterch se veern svtlo lomilo do
pestrobarevnch hvzdic. Jos Arcadio Buenda si ho rozpait prohlel, vdl
vak, e chlapci oekvaj okamit vysvtlen, a odvil se zamumlat:
To je nejvt diamant na svt.
Ne, opravil ho cikn. To je led.
Jos Arcadio Buenda nechpav nathl ruku k przranmu balvanu, ale

13

obr ho zadrel: Dotknut stoj pt rel navc, ekl. Jos Arcadio Buenda
zaplatil, poloil ruku na ledov balvan a nkolik minut ji tam podrel; srdce mu
pekypovalo strachem, i radost, jak se dotkal onoho zhadnho pedmtu.
Nevdl, co na to ci, a zaplatil dalch deset rel, aby ten zzran zitek
dopl i svm synm. Mal Jos Arcadio se ledu odmtl dotknout: Aureliano
vsak pistoupil bl, poloil na nj ruku a hned zase ucukl. Vdy je to vac,
vykikl ustraen. Otec si ho vak nevmal. Uchvcen zzrakem, kterho se
mohl dotknout, zapomnl v tu chvli na nezdar svch blouznivch pln i na
Melquadesovo tlo, ponechan napospas spim. Zaplatil jet pt rel, poloil
ruku na ledov balvan, jako by vydval svdectv pi posvtn knize, a
prohlsil:
Tohle je nejvt vynlez naich as.
*
Kdy pirt Francis Drake v estnctm stolet napadl Riohachu, prababika
rsuly Iguarnov se tak polekala zvonn na poplach a hmn dl, e se
pestala ovldat a sedla si na rozplenou plotnu. Nsledkem splenin, kter
pitom utrpla, nebyla jako manelka a do smrti k niemu. Sedt mohla jen
napl, obloena polti, a nco podivnho se muselo pihodit i s jej chz,
ponvad od t doby ji nikdo ciz nevidl na nohou. Zekla se vech
spoleenskch styk, posedl utkvlou pedstavou, e jej tlo pchne
spleninou. Cel noci vysedvala na dvoe a neodvaovala se zamhouit oko,
ponvad se j zdlo, e Anglian se svmi ltmi tonmi psy se hrnou
oknem do lonice a podrobuj ji poniujcmu muen rozplenm elezem. Jej
manel, aragonsk obchodnk, s kterm mla dva syny, utratil polovinu svho
majetku za lky a kratochvle, ktermi se j pokouel ulevit v jejch mukch.
Nakonec obchod prodal a odsthovali se daleko od moe do mrumilovn
indinsk osady na pedho a tam sv en postavil lonici bez oken, aby se
pirti, kte ji straili ve spnku, nemli kudy dostat dovnit.
V on zapadl osad u dlouh lta il a pstoval tabk potomek
panlskch vysthovalc don Jos Arcadio Buenda. rsulin pradd a on se
stali spolenky a ponali si tak spn, e bhem nkolika let zbohatli. O
nkolik stolet pozdji se kreolv prapravnuk oenil s Aragoncovou
prapravnukou; proto pokad, kdy manelovy ztetn npady vyvedly
rsulu z mry, pomjela onch ti sta let nejrznjch nahodilost a proklnala
hodinu, kdy Francis Drake napadl Riohachu. Byly to jen ei, ktermi si
ulevovala; po pravd byli toti a do smrti spojeni pevnjm poutem ne
lskou: spolenmi vitkami svdom. Jos Arcadio Buenda byl rsulin
bratranec. Spolen vyrostli ve star osad, kterou jejich pedkov svou prac a

14

dobrmi mravy promnili v jednu z nejhezch vesnic v cel provincii. Jejich

satek byl nasnad od chvle, kdy se narodili; kdy vsak oznmili, e se chtj
vzt, vlastn pbuzn se jim v tom snaili zabrnit. Obvali se, e ony zdrav
ratolesti obou rod, po stalet se kcch navzjem, potk potupn osud a
pivedou na svt jetrky. Jeden odstraujc pklad tu u byl: rsulina teta,
provdan za strce Josho Arcadia Buendi, mla syna, kter po cel ivot nosil
irok voln kalhoty a zemel vykrvcenm ve dvaatyiceti letech, je proil
jako naprost panic, ponvad se narodil s chrupavitm ocasem ve tvaru
vvrtky a se ttikou chlup na konci, prasem ocasem, kter nikdy neukzal
dn en a kter ho nakonec stl ivot, kdy mu jeho ptel eznk prokzal
laskavost a sekerou na tvrcen dobytka mu ho usekl. Jos Arcadio Buenda s
lehkomyslnost svch devatencti let vyeil ten problm jedinou vtou: Pro
m a mme teba selata, hlavn aby umla mluvit. Slavili tedy svatbu s
kapelou a ohostroji. Trvala ti dny a od t chvle by bvali ili astn, kdyby
rsulina matka dceru nevystraila nejrznjmi pochmurnmi pedpovmi o
jejm potomstvu, a doshla toho, e se rsula odmtla manelovi oddat. Ze
strachu, aby ji hmotn a umnn manel neznsilnil ve spnku, navlkala si na
noc neuml kalhoty, kter j matka uila z plachtoviny a zeslila soustavou
navzjem propletench emen, je se vpedu zapnaly velikou eleznou
pezkou. Tak ili nkolik msc, Jos Arcadio Buenda se pes den staral o sv
cvien kohouty a rsula sedvala u matina rmu a vyvala. Kadou noc vak
spolu nkolik hodin zpasili, a roztouen prudkost onch potyek jako by se
jim u stvala nhrakou za milostn styk, kdy obecn mnn vytuilo, e tu
nen nco v podku, a po vesnici se zaalo proslchat, e rsula je rok po
svatb pod jet panna, ponvad jej manel je pohlavn nemohouc. Jos
Arcadio Buenda byl posledn, ke komu se to doneslo.
Tak vid, rsulo, co si lid povdaj, ekl sv en co mon nejklidnji.
Nech je, a si mluv, ekla rsula. My pece vme, e to nen pravda.
A tak se u nich jet est msc nic nezmnilo, a do on osudn nedle,
kdy kohout Josho Arcadia Buendi zvtzil nad kohoutem Prudencia Aguilara.
Poraen sok, rozzuen a vydrdn pohledem na krev svho ptka, odstoupil
nkolik krok od Josho Arcadia Buendi, aby vichni na zpasiti slyeli, co
mu te pov.
Blahopeju ti, rozkikl se. Uvidme, jestli aspo tenhle kohout doke
uspokojit tvou enu.
Jos Arcadio Buenda poklidn zvedl svho kohouta. Za okamik jsem
zptky, ekl vem a pak se obrtil na Prudencia Aguilara:
A ty si dojdi dom pro njakou zbra, ponvad t zabiju.
Deset minut nato se vrtil s mohutnm otpem svho dda. Prudencio
Aguilar na nho ekal u dve zpasit, kde se zatm shromdilo pl vesnice.

15

Neml as se brnit; otp Josho Arcadia Buendi, vren s b silou a se

stejnou pesnost, s jakou prvn Aureliano Buenda hubil v kraji jagury, mu
pronikl hrdlem. Toho veera, zatmco na zpasiti bdli u nebotka, Jos
Arcadio Buenda veel do lonice ve chvli, kdy si jeho ena navlkala kalhoty
cudnosti. Zamval j otpem ped oima a poruil j:
Dej to dol. rsula se manelovu rozhodnut nijak nezpovala. Jestli se
nco stane, bude to tvoje vina, zamumlala. Jos Arcadio Buenda zarazil otp
do hlinn podlahy.
Jestli m rodit jetrky, budeme mt jetrky, prohlsil. Ale vc mrtvch
u tu kvli tob nebude.
Byla krsn ervnov noc, sv a msn, a oni byli vzhru a do rannho
rozbesku a zmtali se po posteli, nevmajce si vtru, kter zanel a do jejich
lonice pl pbuznch Prudencia Aguilara.
Cel zleitost byla prohlena za estn souboj, pesto vak je oba tily
vitky svdom. Jedn noci, kdy nemohla spt, la se rsula na dvr napt
vody a u kd spatila Prudencia Aguilara. Byl sinal, ve tvi ml velice
smutn vraz a pokouel se ucpat si otvor v hrdle chomem esparta. V rsule
nevzbudil strach, ale soucit. Vrtila se do pokoje a vypravovala manelovi, co
vidla, ten ji vak nebral vn. Mrtv z hrob nevstvaj, mnil. rsula
spatila Prudencia Aguilara v koupeln, jak si chomem esparta smv
zaschlou krev z krku. Dal noc ho zahldla, jak se prochz v deti. To u
Josho Arcadia Buendu jej peludy omrzely, ozbrojil se otpem a vyel na
dvr. Venku stl mrtv a tvil se smutn.
Thni k ertu, rozkikl se na nj Jos Arcadio Buenda. Kolikrt se vrt,
tolikrt t zabiju.
Prudencio Aguilar vak pry neel, a Jos Arcadio Buenda se neodvil
hodit po nm otpem. Od t doby nemohl klidn spt. Trpil ho nesmrn
zrmutek, kter ml v och ten mrtv venku v deti, hlubok stesk, kter ho
thl k ivm, a dychtivost, s n chodil po celm dom a hledal vodu, aby si v n
namoil svj chom esparta. Urit hrozn trp, ekl rsule. Je vidt, jak je
sm. rsula sama byla tak dojata, e kdy pt spatila mrtvho, jak nahl
do hrnc na kamnech, pochopila, co hled, a od t doby mu nechvala po celm
dom koflky s vodou. Kdy ho vak Jos Arcadio Buenda jedn noci nael ve
svm pokoji, jak si vymv rnu, bylo to na nj u pli.
A je po tvm, Prudencio, ekl mu. Odsthujeme se odtud, jak to jen
nejdl pjde, a nikdy se u nevrtme. A te jdi klidn spt.
Tak se vydali na cestu pes hory. Nkolik ptel Josho Arcadia Buendi,
mladch jako on a nadench tm dobrodrustvm, sbalilo vechen svj majetek
a se svmi enami a dtmi se vydali do zem, kterou jim nikdo nezaslbil. Jos
Arcadio Buenda ped odchodem zakopal na dvoe svj otp a sv ndhern

16

cvien kohouty podezal jednoho po druhm v nadji, e tm Prudenciu

Aguilarovi dopeje aspo trochu klidu. rsula si vzala s sebou jen kufr se
atstvem, kter dostala do vbavy, trochu domcho nin a truhliku se
zlatmi mincemi, zddnou po svm otci. Nestanovili si dn urit smr;
vdli, kde le Riohacha, a snaili se prost jt na opanou stranu, aby po sob
nezanechali dn stopy a nepotkali nikoho znmho. Byla to nesmysln pou.
Po trncti mscch, se aludkem zkaenm opim masem a polvkou z had,
porodila rsula syna, po vech strnkch lidskho. Polovinu cesty proleela v
sti, zaven na tyi, kterou dva mui nesli na ramenou, ponvad j nestvrn
otekly nohy a keov ly j praskaly jako mdlov bubliny. Na dti s jejich
plochmi bky a unavenma oima byl smutn pohled, pesto vak snely
pochod lpe ne jejich rodie, a vtinou je to dokonce bavilo. Po tm dvouletm putovn spatili jednoho rna jako prvn smrtelnci zpadn svahy hor. Z
vrcholu ponoenho v mracch hledli na nesmrn vodn plochy velik bainy,
prostrajc se a na opan konec svta. Nikdy vak nenali moe. Jednoho
veera, kdy u nkolik msc bloudili v molech, daleko od poslednch
domorodc, kter cestou potkali, utboili se na behu kamenit eky, jej vody
pipomnaly proud studenho skla. O mnoho let pozdji, za druh obansk
vlky, pokusil se plukovnk Aureliano Buenda projt tout cestou a pekvapivm tokem dobt Riohachy, po esti dnech cesty vak uznal, e je to lenstv.
Onoho veera, kdy se utboili u eky, vypadali druhov jeho otce opravdu jako
trosenci odsouzen k zhub; jejich poet vak bhem cesty vzrostl a vichni
byli rozhodnuti (a podailo se jim to) umt teprve stm. Josmu Arcadiu
Buendovi se t noci zdlo, e na onom mst stoj hlun msto a jeho domy
maj stny ze zrcadel. Zeptal se, co je to za msto, a v odpov se mu dostalo
jmna, kter jet nikdy neslyel a kter nemlo dn vznam, kter vak ve
snu mlo jakousi nadpirozenou ozvnu: Macondo. Ptho dne pesvdil
druinu, e moe nikdy nenajdou. Vybral nejsvej msto na celm behu,
nadil vykcet stromy a na mtin zaloili vesnici.
Jos Arcadio Buenda po lta nebyl s to pochopit, co znamenal ten sen o
domech postavench ze zrcadel; teprve v den, kdy poprv uvidl led, domnval
se, e konen chpe jeho opravdov vznam. Pemlel o tom, e v nedalek
budoucnosti by ledov balvany mohli vyrbt ve velkch mnostvch z
materilu tak vednho, jako je obyejn voda, a postavit z nich ve vesnici nov
domy: Macondo by pestalo bt onm hnoucm mstem, jeho steje a
klepadla se kroutily samm vedrem, a promnilo by se v zimn msto. Plny na
vstavbu tovrny na led se nezabval vnji jen proto, e byl v t dob
pespli zaujat vchovou svch syn, obzvl Aureliana, jen od prvn chvle
projevoval mimodn nadn pro alchymii. Spolen oprili laborato a proli
znovu Melquadesovy poznmky, te u poklidn a bez vytren, do nho

17

Josho Arcadia Buendu ta novota kdysi uvedla, a dlouhmi, trplivmi pokusy

se snaili oddlit rsulino zlato z pkvarku, kter ulpl na dn kotlku. Mlad
Jos Arcadio se tch prac tm nezastnil. Zatmco se jeho otec tlem i du
oddval laboratoi, promnil se svhlav prvorozenec, ostatn vdycky pli
velk na svj vk, v mladka mohutn postavy. Hlas u ml hlubok a na
hornm rtu mu vyrazilo prvn chm. Jednoho veera pila rsula do mstnosti
prv ve chvli, kdy se svlkal na noc, a pi pohledu na nj ji zaplavil stud,
smen se soucitem: s vjimkou jejho manela to byl prvn mu, kterho v
ivot vidla nahho, a byl tak dobe vybaven pro ivot, e j to pipadalo
zrdn. V rsule, tenkrt potet thotn, znovu vyvstaly obavy z prvnch
msc jejho manelstv.
V t dob k nim obas chodvala vesel, prostoek a vyzvav ena, kter
pomhala jinm pi domcch pracch a umla st z karet budoucnost. rsula se
j svila; byla pesvdena, e nemrn velikost chlapcova pohlav znamen
stejn znetvoen jako prase ocas jejho bratrance. ena se hlasit rozesmla a
jej smch se rozlehl po celm dom, jako kdy se sype sklo. Naopak,
prohlsila. Bude astn. Aby svou pedpov potvrdila, nkolik dn nato
pinesla karty a zavela se s Jos Arcadiem na spce vedle kuchyn. Rozvn
rozkldala karty po starm truhlskm stole a klevetila pitom o vem monm;
chlapec stl vedle n a ekal, sp znudn ne zvdav. Narz nathla ruku a
dotkla se ho. Prokrista, ekla, upmn polekan, a to bylo vecko, co byla s to
ci. Jos Arcadio ctil, jak se mu podlamuj nohy a zavaluje ho jaksi nejasn
strach a straliv chu plakat. ena se mu nijak nenabdla, Jos Arcadio ji vak
po celou noc hledal v zpachu koue, kter uctil z jejho podpad a kter mu
ulpl pod k. Chtl bt neustle v jej spolenosti, chtl, aby byla jeho matkou,
aby u navdy se ho dotkala a znovu kala prokrista. Jednoho dne to u nevydrel a vypravil se k n; vykonal u n zdvoilostn a nepochopitelnou
nvtvu, sedel v obvacm pokoji a za celou dobu neekl jedin slovo. V tu
chvli po n netouil. Pipadala mu odlin, pln ciz on pedstav, kterou v
nm vzbouzel jej pach, jako kdyby to byla jin ena. Vypil kvu a sklen
odeel. V noci, kdy nemohl spt, vak po n znovu divoce zatouil; te vak u
netouil po en ze spky, ale po t, kterou spatil odpoledne.
Nkolik dn nato ho dost neobratn pozvala k sob, kdy byla s matkou sama
doma, a s tm, e mu chce pedvst jaksi karetn trik, ho zavedla do lonice.
Tam se ho dotkla tak opovliv, e po prvnm vzruen hned zase vystzlivl a
ctil sp strach ne rozko. Podala ho, aby k n v noci piel. Aby se z toho
svzelnho postaven njak dostal, Jos Arcadio j to slbil, i kdy vdl, e
nebude schopen pijt. V noci, kdy se neklidn pevaloval v posteli, vak
pochopil, e k n mus jt, a toho je schopen nebo nen. Ve tm slyel bratrovo
klidn oddechovn, otcv such kael ve vedlejm pokoji, dchavin slepice

18

venku na dvoe, kom bzikn, duniv dery svho vlastnho srdce a celou tu
nesmrnou vavu svta kolem sebe, kterou a do t chvle nevnmal; poslepu se
oblkl a vyel do spcch ulic. Touebn si pl, aby dvee nebyly zaven jen
naoko, jak mu slbila, ale pevn na zvoru; byly vak oteven. Stril do nich
koneky prst a steje vydaly ponur thl zvuk, pi kterm ho zamrazilo v
trobch. Ve chvli, kdy se co nejtieji prothl pootevenmi dvemi, uctil zase
ten pach. Stl vak teprve v mstnosti, kde spali jej brati. Nevdl, kde si v
spac st, a potm to nebyl s to zjistit; musel proto projt poslepu, otevt dvee
do lonice a rozhledt se v n natolik, aby si nespletl postel. Dokzal to, i kdy
cestou vrazil do provaz st, kter visely n, ne myslel, a njak mu, kter a
do t chvle hlasit chrpal, se ve spnku pevrtil a s jistm zklamnm pronesl:
Bylo to ve stedu. Stril do dve lonice, nemohl vak zabrnit, aby nedrhly o
nerovnou podlahu. Kolem byla naprost tma a on s nenapravitelnm smutkem
narz pochopil, e pln ztratil smr. V zk mstnosti spala matka, druh dcera
s manelem a s dvma dtmi a ena, kter na nho mon neekala. Bval by se
mohl dt vst onm pachem, kdyby ho nebylo plno v celm dom, tak oidnho
a zetelnho souasn, jako ho ctval z jej ke. Dlouho tam nehybn stl a
uasle si kladl otzku, jak se vbec mohl octnout v situaci tak naprosto
bezvchodn, kdy tu mu po tvi pejela si ruka s roztaenmi prsty, tpajc
ve tm; nepekvapilo ho to, ponvad podvdom nco takovho oekval.
Svil se j tedy a jako bez ducha se dal odvst a na jaksi nejasn msto, kde
ho vysvlkla do naha, cloumala s nm jako s pytlem brambor a pevracela ho ze
strany na stranu v neproniknuteln temnot, v n mla bezpotu rukou a
nepchla u enstvm, ale pavkem, a on se pokouel rozpomenout na jej
obliej, a msto nho se setkval s rsulinm; nejasn si uvdomoval, e dl
nco, co si u dvno pl dlat, nikdy vak netuil, e se to opravdu dlat d, a
nevdl, jak to vlastn dl, ponvad nevdl, kde m nohy a kde hlavu a
vlastn jsou kter nohy a kter hlava, a ctil, e u nedoke snst to chladn
proudn ve svm ledv a vzduch ve stevech a strach a zbrklou touhu utci a
souasn tu zstat navdy v onom drdivm tichu a v on dsn samot.
Jmenovala se Pilar Ternerov. Taen, kter vyvrcholilo zaloenm
Maconda, se zastnila z vle svch rodi, kte ji chtli odlouit od mue,
jen ji ve trncti letech svedl a miloval ji a do dvaadvaceti, nikdy se vak
neodhodlal pihlsit se k n veejn, ponvad byl cizinec. Slbil, e za n pjde
teba a na kraj svta, ovem pozdji, a uspod sv zleitosti, a ji u omrzelo vn na nho ekat a nachzet ho ve vech tch velkch i malch,
svtlovlasch i tmavovlasch much, jejich pchod j zvstovaly karty, jednou
po moi a podruh po soui, ve tech dnech, ve tech mscch, anebo ve tech
letech. Dlouhm eknm j zeslbla stehna, zmkly j prsy a odnauila se
nnosti, ztetn srdce j vsak zstalo. Jos Arcadio, zmmen tou zzranou

19

hrakou, ji noc co noc vyhledval v bluditi jejho pokoje. Jedenkrte nasel

dvee zaven na zvoru a dlouho na n klepal vdl, e nael-li v sob odvahu zaklepat poprv, mus te klepat dl , a mu po nekonenm ekn
nakonec otevela. Ve dne div neusnal vstoje a potajmu vychutnval vzpomnky
na minulou noc. Kdy se vak objevila v dom, vesel, lhostejn a povdav,
nemusil se nijak namhat, aby zakryl sv napt, ponvad ta ena, jej hlun
smch plail holuby, nemla nic spolenho s neviditelnou silou, kter ho
nauila zhluboka dchat a ovldat buen vlastnho srdce a dala mu poznat, pro
se mui obvaj smrti. Natolik byl zaujat sm sebou, e ani nechpal radost
vech kolem, kdy otec a bratr vzbouili cel dm zprvou, e se jim podailo
rozruit kovovou strusku a vydobt z n rsulino zlato.
Dk vytrvalmu sil a sloitm pokusm se jim to doopravdy podailo.
rsula byla astn, a dokonce dkovala Bohu za vynalezen alchymie.
Laborato byla pln lid z vesnice. rsula jim na oslavu toho zzraku podvala
gujavovou zavaeninu a suenky a Jos Arcadio Buenda vem pedvdl tyglk
se znovudobytm zlatem, jako kdyby je prv vynalezl. Nakonec se pitom ocitl
tv v tv svmu starmu synovi, kter se v posledn dob v laboratoi mlem
neukzal. Podrel mu tu suchou naloutlou hmotu ped oima a zeptal se: Co
mysl, e to je? Jos Arcadio mu upmn odpovdl: Ps hovno.
Otec ho hbetem ruky prudce uhodil pes sta, a mu vytryskla krev a slzy.
V noci pak Pilar Ternerov nala potm lahviku s arnikou a vatu, pikldala mu
na otok ninky a dlala vecko, co chtl, aby se pitom nemusel namhat,
milujc ho tak, aby mu neublila. Doshli takovho stupn dvrnosti, e
okamik nato, ani si to uvdomovali, si zaali eptat.
Chci s tebou bt sm, ekl Jos Arcadio. Jednou jim to vecko povm a
bude po schovvakch.
ena se mu to nesnaila vymlouvat.
Bylo by to pkn, ekla. A budeme sami, nechme svtit lampu,
abychom jeden na druhho dobe vidli, a j budu moci kiet, jak jen budu
chtt, a nikomu po tom nic nebude, a ty mi bude eptat do ucha vecky
praseinky, kter t napadnou.
Tento rozhovor, srav z, kterou pocioval vi svmu otci, a mylenka,
e by se zanedlouho mohli milovat beze vech zbran, vzbudily v Jos
Arcadiovi jakousi poklidnou odvahu. Narz a bez jakchkoli okolk to vecko
vypravoval bratrovi.
Mal Aureliano zpotku chpal jenom nesmrn nebezpe, kter s sebou
bratrova dobrodrustv pinej, unikal mu vak pvab, kter v sob mla.
Postupn se vak nakazil bratrovou rozdychtnost. Dval si vyprvt i
sebemen phody, spoluproval bratrovo utrpen i rozko a pipadal si
polekan a astn. A do svtn nezamhouil oko a ekval na nj v osaml

20

posteli, kter ho plila jako rezav uhl, a potom pokraovali v rozhovoru a do

chvle, kdy musili vstvat; zakrtko proto oba trpli stejnou ospalost, pociovali
tot pohrdn vi alchymii a otcov moudrosti a vyhledvali samotu. Ti kluci
chod jako v mtohch, kala rsula. Urit maj krkavky. Pipravila jim
odporn odvar z rozmlnnho pelyku, kter chlapci s neoekvanou
odevzdanost vypili, a za jedin den pak oba souasn jedenctkrt sedli na
nonku, a vypudili nkolik rovch ervk, kter s nleitm jsotem
kadmu pedvdli, a utajili tak ped rsulou prav dvod sv roztkanosti a
ospalosti. V t dob u Aureliano bratrovy zitky dovedl nejen pochopit, ale
spoluproval je; kdy mu jedenkrt bratr, neete podrobnostmi, vysvtloval
techniku milovn, peruil ho toti a zeptal se: A jak to je? Jos Arcadio mu
bez vhn odpovdl:
Jako zemtesen.
Jednoho lednovho dne o druh rann se narodila Amaranta. Jet ne nkdo
vesel do mstnosti, rsula si ji peliv prohldla. Byla lehouk a vodnat jako
jetrka, ale vecky dy mla lidsk. Aureliano o t novince nevdl a do
chvle, kdy zjistil, e dm je pln lid. Vyuil veobecnho zmatku a vydal se
pro bratra, kter v jedenct hodin zmizel z postele; rozhodl se tak nhle, e ani
neml as uvaovat, jak ho vlastn dostane z lonice Pilar Ternerov. Nkolik
hodin obchzel kolem jejho domu a pskal smluven znamen, a ho
nadchzejc svit piml vrtit se dom. Josho Arcadia nael v matin pokoji,
jak si hraje s novorozenou sestikou a tv se jako vtlen nevinnost.
rsule sotva skonilo estinedl, kdy se vrtili cikni. Byli to tit
kouzelnci a kejkli, kte svho asu pinesli do Maconda led. Zakrtko bylo
zejm, e na rozdl od Melquadesova kmene nejsou hlasateli pokroku, nbr
krami se zbavou. I tenkrt, kdy pinesli led, neukazovali ho jako nco
uitenho pro lidsk ivot, ale jako pouhou cirkusovou zvltnost. Tentokrt
spolu s mnostvm jinch zzranch hek pinesli ltac roho; nepedvdli
ji vak jako vznamn pnos k rozvoji dopravy, nbr jako zdroj zbavy.
Vesnian pochopiteln vythli posledn kousky zlata, aby si doply
chvilkov let nad Macondem. Jos Arcadio a Pilar, jim veobecn zmatek
sktal slastnou bezstarostnost, provali spokojen dny. Bloudili davem jako dva
astn milenci a zaali dokonce tuit, e lska me bt nco klidnjho a
hlubho ne zvratn, ale chvilkov tst jejich potajmch noc. Pilar vak to
kouzlo poruila, povzbuzena nadenm, s nm Jos Arcadio pobval v jej
spolenosti, zvolila nevhodn okamik i zpsob a jedinou vtou mu svalila na
ramena celou thu svta. Te je z tebe opravdov mu, ekla mu. A kdy
nepochopil, co tm mn, vysvtlila mu to po lopat:
Bude mt dt.
Jos Arcadio se nkolik dn neodvil vykroit z domu. Stailo, aby z

21

kuchyn zaslechl Pilarin zvun smch, a utkal se schovat do laboratoe, kde

zatm s rsulinm poehnnm oily alchymistick pstroje. Jos Arcadio
Buenda radostn uvtal ztracenho syna a zasvtil ho do hledn kamene
mudrc, do nho se konen pustil. Jednou odpoledne chlapci naden pozorovali ltac roho, kter se mihla kolem ve vi jejich okna, nesouc cikna,
jen ji dil, a houf vesnickch dt, kter jim vesele mvaly; Jos Arcadio
Buenda se na ni vak ani nepodval. Nechte je, a si sn, ekl. Jednou
budeme ltat lp ne oni, a pomoc vdetjch prostedk ne jejich uboh
pokrvka. Vzdor zjmu, kter se snail pedstrat, Jos Arcadio vak nikdy nepochopil moc vejce mudrc, kter mu pipadalo prost jako njak nepoveden
lahvika. Nepestval se srat starostmi. Ztratil chu k jdlu a nemohl spt,
propadl te trudomyslnosti jako jeho otec, kdy selhal nkter z jeho pln, a
ponal si tak zmaten, e ho sm Jos Arcadio Buenda zprostil povinnost v
laboratoi v domnn, e si alchymii vzal pespli k srdci. Aureliano
samozejm chpal, e bratrova sklenost nesouvis s hlednm kamene
mudrc, nedokzal ho vak pimt, aby se mu svil. Jos Arcadio ztratil svou
dvj otevenost; jak byl pedtm spikleneck a sdln, byl te uzaven a
neptelsk. Hnn touhou po samot a srn palivou zt vi celmu svtu,
vstal jedn noci z postele jako obvykle, neel vak k Pilar Ternerov, nbr
zapadl do davu na triti. Dlouho obchzel kolem nejrznjch zzranch
pstroj, ale dn z nich ho nezaujal, a si poviml neho, co do hry
nepatilo: mladik ciknky, mlem jet dtte, oven pestrmi cetkami,
nejkrsnj eny, jakou kdy v ivot vidl. Stla v zstupu, kter pihlel
smutnmu pedstaven o mui promnnm ve zmiji za to, e neposlouchal sv
rodie.
Jos Arcadio mu nevnoval pozornost. Zatmco probhal smutn vslech
lovka-zmije, protlail se zstupem a k prvn ad, kde stla ciknka, zstal
stt za n a pitiskl se k jejm zdm. Dvka se chtla odthnout, ale Jos
Arcadio se k n pitiskl jet pevnji. V tu chvli ho poctila; zachvla se
pekvapenm a strachy, jako by nevila vlastnm smyslm, a nakonec otoila
hlavu a roztesenm smvem se na nj podvala. V tom okamiku strili dva
cikni lovka-zmiji zptky do klece, odnesli ho do stanu a cikn, jen vedl
pedstaven, oznmil:
A te vm, dmy a pnov, ukeme hrzn pokus se enou, kter po sto
padest let mus kadoron v tuto hodinu pijt o hlavu jako trest za to, e
spatila nco, co vidt nemla.
Jos Arcadio a dvka se u stnn nezastnili. li do jejho stanu a se
zoufalou dychtivost se zaali lbat, strhvajce ze sebe atstvo. Ciknka si
svlkla mnostv ivtk a sukn s nakrobenmi krajkami, zbyten korzet
vyztuen drty a svou sbrku ozdbek a nezbylo z n mlem nic. Byla to

22

huben abka s pucmi prsy a s nohama tak thlma, e byly slab ne jeho
pae, mla vak v sobe odhodln a r, je vyrovnvaly jej kehkost. Jos
Arcadio ji vak nemohl splcet stejnou, ponvad byli v jakmsi veejnm
stanu, kudy prochzeli cikni s cirkusovm nadm, vyizovali si sv zleitosti
a obas si dokonce sedli vedle postele a hrli v kostky. Uprosted visela na tyi
lampa, ozaujc cel stan. V pestvce mezi lasknm se Jos Arcadio nathl
nah na postel, nevda co si pot; dvka se ho marn snaila povzbudit. Krtce
nato vela do stanu urostl ciknka spolu s jakmsi muem, kter nepatil ke
koovnkm, nebyl vak ani z osady, a kousek od postele se oba zaali svlkat.
ena se nechtn podvala na Josho Arcadia a pak si vzruen a horoucn
zaala prohlet jeho odpovajc velkolep d.
Chlape, prohlsila, a ti ho pnbh zachov!
Spolenice Josho Arcadia je podala, aby je nechali na pokoji, a dvojice se
uvelebila na podlaze, jen nkolik krok od postele. Ve tch dvou Josho
Arcadia vydrdila. Pi prvnm dotyku jako by dvce zaaly povolovat kosti,
zachestilo to v n jako v krabici s dominem, ki j zalil bled pot, z o j
vytryskly slzy a z celho jejho tla stoupal jaksi ponur nek a nejasn pach
pny. Pestla vak ten npor s podivuhodnou odvahou a rozhodnost. Jos
Arcadio si narz pipadal jakoby povznesen do stavu andlsk oduevnlosti a
srdce se mu promnilo v pramen nnch oplzlost, je proudily dvce do u a
hned j zase vychzely z st, pevedeny do jej ei. To se stalo ve tvrtek. V
sobotu veer si Jos Arcadio uvzal kolem hlavy erven hadr a odeel s cikny.
Kdy rsula zjistila synovu neptomnost, hledala ho po cel vesnici. V
oputnm ciknskm tboe nala jen hromady odpadk a mezi nimi jet
dmajc popel z uhaench oh. Jaksi mu, kter se tam potloukal a hledal v
tom smetiti sklenn cetky, j ekl, e pedchozho veera zahldl jejho syna v
houfu koovnk, jak strk vozek s klec lovka-zmije. On se dal k
ciknm! rozkikla se rsula na manela, kterho synovo zmizen zejm ani
trochu neznepokojilo.
K by to byla pravda, ekl Jos Arcadio Buenda a drtil v hmodi
jakousi hmotu, tisckrt u rozdrcenou, zahtou a znovu rozdrcenou. Aspo z
nho bude opravdov musk.
rsula se zeptala, kterm smrem se cikni vydali. Pustila se cestou, kterou
j udali, vyptvala se znovu a znovu v domnn, e je me jet dohonit, a
vzdalovala se m dl vc od vesnice: a se octla tak daleko, e vbec
nepomyslila na nvrat. Jos Arcadio Buenda postehl jej zmizen teprve v osm
hodin veer, kdy nechal chemiklie ht v lzni z teplho hnoje a el se
podvat, co je s malou Amarantou, kter u chraptla samm plem. Bhem
nkolika hodin pak shromdil skupinu dobe vyzbrojench mu, Amarantu
svil jaksi en, kter se nabzela, e ji bude kojit, a zmizel po neviditelnch

23

stezkch, hledaje rsulu. Aureliano el s nimi. Na svit jim domorod rybi,

jejich e neznali, pomoc posunk vysvtlili, e nevidli nikoho prochzet. Po
tech dnech marnho hledn se vrtili do osady.
Jos Arcadio Buenda na adu tdn propadl naprostmu zmatku. O malou
Amarantu peoval jako matka, koupal ji a vymoval j dokonce pleny, tyikrt
denn ji nosil nakojit a veer j dokonce zpval psn, jak rsula nikdy
nesvedla. Pilar Ternerov se jednou nabdla, e se jim postar o domcnost,
dokud se rsula nevrt. Kdy ji Aureliano, jeho tajemn intuice se tm
netstm jet piostila, uvidl ve dvech, ml zblesk jasnozivosti; vytuil,
e njakm ble nevysvtlitelnm zpsobem je vinna bratrovm tkem a
nsledujcm zmizenm jeho matky, a suoval ji do t mry, s tak zamlklm a
neprosnm neptelstvm, e se u nich vckrt neukzala.
as vrtil vcem jejich pirozen bh. Jos Arcadio Buenda a jeho syn ani
nevdli, kdy se vlastn znovu octli v laboratoi, oprili ji, zaplili ohe v pcce
a znovu se oddali trplivm pokusm s chemikliemi, kter po nkolik msc
odpovaly v hnojov lzni. Dokonce i Amaranta z proutnho koku zvdav
pozorovala svho otce a bratra, jak zaujat pracuj v pokojku, plnm rtuovch
par. Nkolik msc po rsulin odchodu se vak zaaly dt podivn vci.
Przdn lahvika, kter u bhvjak dlouho stla zapomenuta ve skni, byla
narz tak tk, e ji nebyli s to zvednout. Kelmek s vodou, postaven na
pracovnm stole, pl hodiny sm od sebe vel, a se vechna voda vypaila. Jos
Arcadio Buenda i jeho syn ty kazy pozorovali s polekanm nadenm;
nedovedli si je vysvtlit, vykldali si je jako projevy hmoty. Jednou se dal
Amarantin kok sm od sebe do pohybu a putoval kolem celho pokoje, k
hlubokmu asu Aureliana, kter ho spchal zadret. Otec se tomu vak
nepodivil; postavil kok zase zptky na msto a uvzal ho k noze stolu, pesvden, e oekvan udlost je nablzku. Tenkrt od nho Aureliano uslyel
slova:
Jestli se neboj Boha, boj se kov.
Znenadn, mlem pt msc po svm zmizen, se vrtila rsula, naden a
omldl; na sob mla nov aty, v Macondu dosud neznmho stihu. Jos
Arcadio Buenda sotva ten otes pestl. Tak tohle to bylo! vykikoval. J
vdl, e to takhle dopadne. A opravdu tomu vil, ponvad pi svch
dlouhch osamlch zpasech s hmotou se v hloubi due modlil, aby tm
oekvanm zzrakem nebylo objeven kamene mudrc a rozpoutn sil
oivujcch kovy, ba ani schopnost promnit domovn zmky a steje v ryz
zlato, nbr to, co se te opravdu stalo: rsulin nvrat. ena vak jeho radost
nesdlela. Zbn ho polbila, jako by nebyla pry dle ne hodinu a ekla:
Podvej se ven.
Kdy Jos Arcadio Buenda vyel na ulici a spatil ten zstup, dlouho se

24

nemohl vzpamatovat z asu. Nebyli to cikni, nbr mui a eny jako oni, s
hladkmi vlasy a s hndou plet; hovoili tm jazykem a stovali si na stejn
bolesti. Mli s sebou muly naloen potravinami a volsk povozy pln nbytku
a domcho nin, naprosto obyejnch svtskch poteb, s nimi obchodovali
bez obvyklho povyku kram s vedn skutenost. Pili z vesnic na opan
stran bainy, vzdlench jen dva dny cesty, kam kad msc dochzela pota
a kde znali pstroje usnadujc lidem ivot. rsula nedohonila cikny, nalezla
vsak cestu, kterou jej mu na sv marn pouti za svtem velkch vynlez
objevit nedokzal.
*
Synovi Pilar Ternerov bylo trnct dn, kdy ho pinesli k jeho prarodim.
rsula ho pijala jen neochotn; i tentokrt se podrobila umnnosti svho
manela, kter se nedovedl smit s pedstavou, e by potomek z jeho krve ml
zstat na ulici, vymnila si vsak, e ped chlapcem zataj jeho skutenou
totonost. Dali mu jmno Jos Arcadio, nakonec mu vak kala prost jen
Arcadio, aby se vyhnuli nedorozumnm. V t dob se v osad dlo tolik vc a
v samm dom byl takov ruch, e pe o dti ustoupila do pozad. Svili je
Visitacin, guajirsk Indince, kter pila do Maconda spolen se svm
bratrem, prchajc ped nespavou nemoc, kter u nkolik let suovala jejich
kmen. Oba byli tak uenliv a slun, e si je rsula vzala k sob, aby j
pomhali pi domcch pracch. Dky tomu Arcadio i Amaranta umli guajirsky
dv ne panlsky a nauili se pt vvar z jetrek a jst pavouci vajka, ani se
o tom rsula dozvdla, protoe byla pli zamstnna obchodem s
karamelovmi zvtky, kter se slibn rozvjel. Macondo vypadalo jinak ne
dv. Lid, kte pili s rsulou, vude rozhlsili jeho vhodnou polohu
nedaleko bainy a rodnost zdej pdy, a nkdej prost osada se zanedlouho
promnila v iv msteko s obchody, emeslnickmi dlnami a stlou obchodn
cestou, po n sem pili prvn Arabov v pantoflch a s kruhy v uch a
vymovali sklenn nhrdelnky za papouky. Jos Arcadio Buenda neznal
odpoinku. Stren skutenost, kter ho obklopovala a pro tu chvli mu pipadala
podivuhodnj ne rozlehl vesmr jeho pedstavivosti, ztratil vechen zjem o
alchymistickou laborato, nechal odpovat chemiklie, znaven dlouhmi
msci pokus, a stal se znovu onm podnikavm lovkem z dob zaloen obce,
jen rozhodoval, kudy povedou ulice a kde budou stt nov domy, aby se
dnmu nedostalo vtch vhod ne ostatnm. Mezi nov pchozmi si zskal
takovou vnost, e nikdo nevykopal zklady ani nepostavil plot, ani by se s
nm pedem neporadil, a nakonec se usnesli povit ho rozdlovnm pdy.
Kdy se vrtili ciknt kejkli, kte mezitm promnili svou putovn pou v

25

obrovskou hernu, kde se hrly hazardn hry, uvtali je s jsotem v domnn, e

se s nimi vrac i Jos Arcadio. Chlapec se vak nevrtil a nepivezli s sebou ani
lovka-zmiji, jen by jim podle rsulina mnn jedin mohl podat njakou
zprvu o synovi, a tak ciknm nedovolili utboit se v osad ani tam vkroit
kdykoliv v budoucnosti, ponvad je mli za hlasatele chlpnosti a zvrcenosti.
Jos Arcadio Buenda vak pitom vslovn zdraznil, e nkdej
Melquadesv kmen, jen svou tisciletou moudrost a svmi bjenmi
vynlezy tak pispl k rozvoji vesnice, najde u nich vdycky oteven dvee.
Podle slov poutnk byl vak Melquadesv kmen vyhlazen z tve zem,
ponvad pekroil meze lidskho vdn.
Jos Arcadio Buenda, alespo pro tu chvli zprotn trap, ktermi ho
suovala pedstavivost, piml zakrtko celou obec k podku a pracovitosti,
pipoutje v tom smru jen jedinou vjimku: propustili na svobodu ptky, kte
je u od zaloen Maconda obveselovali svm vitoenm, a msto nich povsili
do kadho domu hrac hodiny. Byly to krsn hodiny z vyezvanho deva,
kter Arabov smovali za papouky, a Jos Arcadio Buenda je navzjem
sladil tak pesn, e kadou plhodinu se msteko rozeznlo navazujcmi
akordy te skladby, a pesn o polednch vecky hodiny svorn zahrly cel
valk. A byl to rovn on, kdo v t dob rozhodl, e na ulicch zasad mandlon
msto akci, a kdo objevil zpsob, jak porostou vn, nikdy ho vak nikomu
neprozradil. Jet po letech, kdy se Macondo promnilo ve shluk devnch
domk a zinkovch stech, stly v tch nejstarch ulicch polman a upren
mandlon, i kdy u nikdo nevdl, kdo je tam zasadil. Zatmco jeho otec peoval o podek v obci a matka rozmnoovala rodinn jmn svou asnou
vrobou pocukrovanch rybek a kohout napchnutch na hlky z balzovho
deva kadodenn opoutly dm dv vrky Aureliano trvil dlouh hodiny
v oputn laboratoi a bez ciz pomoci se uil zlatotepectv. Byl u tak vysok,
e bratrovy odloen aty mu zakrtko byly mal a zaal chodit v otcovch,
Visitacin mu vsak musela zakldat koile a projmat kalhoty, ponvad nebyl
tak podsadit jako ostatn. Dospvnm mu zhrubl hlas a mladk zaal bt
zamlkl a samotsk, do o se mu nicmn vrtil onen pronikav pohled, jak
v nich ml pi narozen. Natolik se soustedil na sv zlatotepeck pokusy, e
opoutl laborato jen tenkrt, kdy ho zavolali k jdlu. Josho Arcadia Buendu
chlapcova uzavenost znepokojovala; napadlo ho, e chlapec by nejsp
poteboval njakou enu, a dal mu kle od domu a njak penze. Aureliano je
vak utratil za kyselinu solnou k pprav luavky krlovsk a zkrlil kle
menm ve zlat lzni. Pehnl v tom ohledu stejn jako Arcadio a Amaranta,
kterm u zaaly vypadvat mln zuby a jet pod se cel den dreli
Indin za pona, pevn rozhodnuti nemluvit panlsky, ale jazykem Guajir.
Nem si na stovat, kala rsula manelovi. Dti dd blznovstv svch

26

rodi. Jak nakala na svj bedny osud, pesvdena, e vstednosti jejich

potomk znamenaj nco stejn stranho jako prase ocas, podval se na ni
Aureliano upenm pohledem, pi kterm ji zaplavila nejistota.
Nkdo k nm pijde, oznmil j.
Jako pokad, kdy vyslovil njakou pedpov, pokusila se ho rsula
odzbrojit svou kuchyskou logikou. Na tom, e nkdo pijde, nebylo pece nic
zvltnho; Macondem denn prochzely destky cizinc, ani potaj oznamovali
svj pchod a ani to nkoho zneklidnilo. Pesto a vzdor v logice si vak
Aureliano byl jist svou pedtuchou.
Kdo to je, nevm, stl na svm, ale a je to kdokoli, u je na cest.
V nedli pak opravdu pila Rebeca. Bylo j teprve jedenct let. Namhavou
cestu z Manaure podnikla ve spolenosti nkolika obchodnk s kemi, kte
mli dvtko spolen s dopisem dopravit k Josmu Arcadiu Buendovi, nebyli
vak s to s uritost ci, kdo je o tu laskavost podal. Jej zavazadla sestvala z
jedinho kufku se atstvem, devn houpac idliky s run malovanmi
pestrmi kvtky a pytle z plachtoviny,kter ustavin chrastil, jako kdy
kdk slepice,a v kterm pinesla kosti svch rodi. Dopis Josmu Arcadiu
Buendovi znl velice srden a psal ho nkdo, kdo ho i nadle ml velice rd
vzdor asu a vzdlenosti, kter je dlila, a komu nejzkladnj smysl pro
lidskost pikazoval vykonat milosrdn skutek a poslat mu tu oputnou sirotu,
je byla rsulinou druhou sestenic, a tud i pbuznou Josho Arcadia
Buendi, i kdy vzdlenj, ponvad byla dcerou jejich nezapomenutelnho
ptele Nicanora Ulloy a jeho ven choti Rebecy Montielov, kterm Bh
dopej krlovstv nebesk a jejich pozstatky posl spolu s tmto dopisem, aby
je po kesansku pochovali. Jmna uveden v dopise byla dokonale iteln,
prv tak jako podpis, Jos Arcadio Buenda ani rsula si vak nevzpomnali,
e by kdy mli pbuzn toho jmna, ani neznali nikoho, kdo by se jmenoval tak
jako odeslatel, nato v miste tak vzdlenm jako Manaure. Od dvete nebyli s
to dozvdt se nic dalho; od chvle, kdy pila, sedla na houpac idli, cucala
si prst a prohlela si je velkma polekanma oima, ani sebem naznaila, e
rozum jejich otzkm. Na sob mla obnoen aty z ernho diagonlu a
oprskan lakov botky. Vlasy mla sesan za ui a pevzan ernou stukou.
Kolem krku j visel kapul s obrzky setenmi potem a na pravm zpst
mla pik jakhosi dravce, zasazen v mdnm nramku, jako amulet proti
utknut. Jej zelenav ple a bicho, kulat a napjat jako buben, ukazovaly na
chab zdrav a hlad star ne dvka sama, ale kdy j dali jdlo, ani je neokusila
a zstala sedt s talem v kln. Zanali si u myslet, e je hluchonm, a se j
Indini zeptali ve sv ei, chce-li trochu vody, a ona zvedla oi, jako kdyby je
poznvala, a souhlasn pikvla.
Nechali ji u sebe, ponvad jim nic jinho nezbvalo. Rozhodli se kat j

27

Rebeca, jak se podle dopisu jmenovala jej matka; Aureliano j toti trpliv
peetl cel kalend svatch, ale dn jmno j zejm nic nekalo. V on
dob jet v Macondu nebyl hbitov, ponvad tu dosud nikdo neumel, a tak
nechali pytel s kostmi v dom, dokud nenajdou msto, kde by je dstojn
pohbili. Kosti pak dlouho pekely na nejrznjch mstech a obvykle je
nachzeli tam, kde je nejmn ekali, vdycky s tm chrastnm, jako kdy
kdk kvona. Trvalo dlouho, ne se Rebeca zalenila do rodinnho ivota. Cel
dny vysedvala v nejodlehlejch koutech domu na sv devn idlice a cucala
si prst, nevmajc si nieho krom zvuk hracch hodin, po nich se kad pl
hodiny ohlela, jako by myslela, e se objev nkde ve vzduchu. Nkolik dn ji
nebyli s to pimt, aby nco sndla. Nechpali, jak to, e jet neumela hlady,
a teprve domorodci, kterm nic neuniklo, ponvad neustle ve vs tichosti
obchzeli po dom, zjistili, e Rebece chutn jedin vlhk hlna ze dvora a
kole vpna, kter nehty odlupovala ze zd. Jej rodie, nebo kdo ji vlastn
vychoval, ji za ten zlozvyk zejm krali, ponvad se mu oddvala potaj a s
vdomm, e se dopout neho patnho, snac se odnst svj lovek nkam,
kde by ji nikdo nevidl, a tam jej snst. Od t chvle na ni zaali psn dohlet.
Postkali dvr hovz lu a poteli zdi plivm pepem v domnn, e ji tm
on zhoubn neesti odnau, Rebeca si vak hlnu opatovala i nadle s takovou
lstivost a dvtipem, e rsula byla nucena pikroit k rznjm opatenm.
Smchala v kastrolku pomeranovou vu s rebarborou, nechala ji celou noc
stt venku a ptho rna dvku pimla vypt tu beku na lan aludek. Nikdo
j neekl, e by prv to byl nleit lk proti nvyku jst hlnu, rsula se vak
domnvala, e cokoliv hokho v przdnm aludku mus pimt jtra k innosti.
Vzdor svm kivinm dm byla Rebeca tak vzpurn a siln, e ji museli
pidrovat jako mladho bka, aby ten lk spolkla; jen st pitom pemohli
jej keovitou obranu a pestli jej divok nesrozumiteln vkiky, kter
stdala s kousnm a plivnm a je podle slov pohorench domcch
domorodc znamenaly nejhrub oplzlosti, jak si v jejich jazyce bylo mono
pedstavit. Kdy se to rsula dozvdla, doplnila lbu jet ranami emenem.
Nikdy se nezjistilo, zda zapsobila rebarbora, vprask nebo oboj dohromady,
jist vak je, e bhem nkolika tdn to s Rebecou zaalo jt k lepmu. Hrla
si s Arcadiem a s Amarantou, kte ji pijali jako star sestru, a jedla s velkou
chut, znale pitom uvajc pbor. Brzy se ukzalo, e mluv panlsky stejn
plynn jako jazykem Indin, je velice zrun pi tlesnch pracch a na npv
valku, kter hrly hodiny, e zpv pvabn slova, je si sama vymyslela.
Zanedlouho na ni hledli jako na jednoho z rodiny. K rsule se chovala
oddanji ne jej vlastn synov, Arcadiovi a Amarant kala bratku a
sestiko, Aurelianovi strku a Josmu Arcadiu Buendovi ddeku. Stejnm
prvem jako ostatn si tak nakonec zaslouila jmno Rebeca Buendov, jedin,

28

kterho se j kdy dostalo a kter dstojn nosila a do sv smrti.

Kdy u se Rebeca vylila ze zlozvyku jst hlnu a zaala spvat spolu s
ostatnmi dtmi, Indinka, kter s nimi spala, se jedn noci nhodou probudila a
zaslechla z kouta podivn peruovan zvuk. Polekan se posadila v domnn,
e do pokoje vniklo njak zve, a uvidla Rebecu v houpac idli, jak si cuc
prst a oi j ve tm svt jako koce. Visitacin, onml hrzou a zdrcen svm
neblahm osudem, v nich rozpoznala pznak choroby, kter jejho bratra i ji
kdysi donutila navdy opustit tiscilet krlovstv, v nm bvali knaty. Byla
to nespv nemoc.
Indin Cataure zmizel jet ped svitem z domu. Jeho sestra tu zstala,
ponvad jej srdce, odevzdan do vle osudu, j kalo, e ona smrtc choroba
by ji stejn pronsledovala a do nejzazch konin svta. Nikdo vsak nechpal,
co ji tak znepokojilo. Tm lip, kdy nebudeme spt, mnil Jos Arcadio
Buenda dobromysln. Aspo budeme mt vc ze ivota. Indinka jim vak
vysvtlila, e nejstranj na cel nemoci nen to, e lovk neme spt,
ponvad tlo nect dnou navu, nbr jej neprosn postup k nemu
vzdlenjmu: ke ztrt pamti. Zdraznila jim, e kdy si nemocn zvykne
bdt, zanou se mu z pamti vytrcet vzpomnky na dtstv, potom jmna a
vznamy vc a nakonec totonost rznch osob, a dokonce i vdom vlastnho
j, a se promn v hlupka bez minulosti. Jos Arcadio Buenda se mohl samm smchem potrhat a pomyslil si, e b o jednu z nesetnch nemoc
zplozench indinskou poverivost. rsula vak z opatrnosti Rebecu pece jen
uloila zvl od ostatnch dt.
Nkolik tdn nato, kdy u se zdlo, e se Visitacin uklidnila, pevracel se
Jos Arcadio Buenda jedn noci na posteli a nemohl spt. rsula, kter u tak
byla vzhru, se ho zeptala, co mu je, a manel j odpovdl: Zas u myslm na
Prudencia Aguilara. Nezamhouil oko ani na minutu, ptho dne si vak pipadal tak sv, e na zlou noc pln zapomnli. Pi obd Aureliario udiven
poznamenal, e se ct velice dobe, i kdy celou pedchoz noc strvil v
laboratoi a zlatil sponu, kterou hodlal dt rsule k narozeninm. Znepokojilo je
to a tet den, kdy ulehli a zjistili, e vbec nejsou ospal, a pak si uvdomili,
e u nesp dle ne padest hodin.
Dti jsou vzhru taky, ekla Indinka se svou odevzdanost do vle osudu.
Jakmile je nemoc jednou v dom, nikdo j neunikne.
Opravdu dostali nespavou nemoc. rsula, kter od sv matky znala liv
vlastnosti rznch bylin, pipravila odvar z omje a dala jim ho vypt, usnout se
jim vak pesto nepodailo a po cel den snili s otevenma oima. V onom
stavu obluzen jasnozivosti zahldli nejen postavy ze svch vlastnch sn, ale
vidli i postavy, o nich se zdlo druhm. Jako kdyby se cel dm narz zaplnil
nvtvnky: Rebeca sedla v rohu kuchyn na sv houpac idli a zdlo se j, e

29

jaksi mu, kter se j velice podob, v blm pltnm obleku a lmcem u

koile zapjatm na zlat knoflk, j pin kytici r. Doprovzela ho ena s
jemnma rukama, kter jednu kvtinu vythla a zastrila ji dvce do vlas.
rsula pochopila, e to jsou Rebeini rodie, a se vak sebevc snaila na n
upamatovat, jenom se utvrdila v jistot, e je nikdy v ivot nevidla. Dk
neopatrnosti, kterou si Jos Arcadio Buenda nikdy neprominul, se zatm po cel
osad dl prodvala karamelov zvtka od nich z domu. Dti i dospl naden
cucali sladk zelen kohoutky, vten rov ryby a kehk lut konky,
nakaen nespavost, a v pondl rno byla vzhru cel vesnice. Zpotku to
nikomu nedlalo starosti; naopak byli rdi, e nemus spt, ponvad v t dob
bylo v Macondu tolik prce, e jim as sotva postaoval. Pracovali tak vytrvale,
e zanedlouho u nemli co dlat, a ve ti hodiny rno tu sedli se zaloenma
rukama a potali, z kolika not se skld valk hracch hodin. Ti, kte chtli
spt, ne snad z navy, ale z touhy po snech, hledali nejrznj zpsoby, jak se
unavit. Schzeli se a vedli nekonen hovory, hodiny a hodiny opakovali stle
tyt vtipy a dovdli a k pln nesmyslnosti vyprvn o kapounovi, onu
nekonenou hru, pi n se vyprv pt ostatnch, zda chtj, aby jim
vypravoval o kapounovi, a kdy odpovd, e ano, vyprv prohls, e je
pece nedal, aby ekli, e ano, nbr zda chtj, aby jim vypravoval o
kapounovi, a kdy odpovd, e ne, vyprv prohls, e je pece nedal, aby
ekli, e ne, nbr zda chtj, aby jim vypravoval o kapounovi, a kdy ml,
vyprv prohls, e je pece nedal, aby mleli, nbr zda chtj, aby jim
vypravoval o kapounovi, a nikdo neme jt pry, ponvad to by vyprv
prohlsil, e je pece nedal, aby li pry, nbr zda chtj, aby jim vypravoval
o kapounovi, a tak pod dl v bludnm kruhu, kter trval cel noci.
Kdy si Jos Arcadio Buenda uvdomil, e nemoc zachvtila cel msteko,
sezval k sob hlavy rodin, vysvtlil jim vecko, co o nespav nemoci vdl, a
dohodli se na opatench, je mla zabrnit, aby se pohroma rozila do
ostatnch osad na bain. Odvzali kozlm zvonky, kter dostvali od Arab
vmnou za papouky, a umstili je na okraj msteka k pouit vem, kte by
nedbali rad a proseb hldek a chtli by obec pece jen navtvit. Kad cizinec,
kter v t dob prochzel macondskmi ulicemi, musel mt zvonek a zvonit, aby
nemocn vdli, e je zdrv. Po dobu sv ptomnosti v osad nesml nic jst ani
pt, nebo nebylo pochyb o tom, e choroba se pen jedin sty a vecky potraviny a npoje e obsahuj nkazu. Dky tornu se nemoc podailo udret v
hranicch osady. Karantna byla tak inn, e onen stav nouze jim asem zaal
pipadat pirozen, a zadili si ivot tak, e jejich prce znovu nabyla
pravidelnosti a se zbytenm zvykem spt u si nikdo nedlal tkou hlavu.
Postup, kterm se pak po nkolik msc chrnili proti selhvn pamti,
vymyslil Aureliario. Objevil ho nhodou. Jako jeden z prvnch postiench byl s

30

nespavou nemoc dvrn obeznmen, a za ten as se dokonale vyuil

zlatotepectv. Jedenkrt hledal malou podloku, kter uval k tepn kov, a
nevzpomnl si, jak se jmenuje. Otec mu to jmno ekl: kovadlinka. Aureliano
je napsal na kousek papru, arabskou gumou ho pilepil na spodn st podloky
a byl si jist, e slovo kovadlinka v budoucnu u nezapomene. Neuvdomil si, e
prv to je prvn znmka zapomnn, ponvad jmno t vci se obtn
pamatovalo. Nkolik dn nato vak zjistil, e se mu jen st vybavuj mlem
vecky vci v laboratoi. Oznail je tedy jmny, take mu stailo pest si
pslun npis a vdl, o jde. Kdy se mu otec znepokojen svil, e
zapomn i ty nejhlub zitky z dtstv, Aureliano mu vysvtlil svou metodu a
Jos Arcadio Buenda ji uplatnil po celm dom a pozdji ji prosadil v celm
msteku. Yzopovm barvivem oznail kadou vc jejm jmnem: stl, idle,
hodiny, dvee, stna, postel, kastrol. Potom el do zahrady a popsal zvata i
rostliny: krva, koza, prase, slepice maniok, malanga, bannovnk. Jak vak
rozvaoval nekonen monosti zapomnn, postupn pochopil, e by mohl
nastat den, kdy by jednotliv vci podle npis sice rozpoznali, nevdli by
vak, k emu slou. Zaal proto bt zevrubnj. Npis, kter povsil na ji
krv, byl pkladnou ukzkou toho, jak obyvatel Maconda hodlaj bojovat
proti ztrt pamti. Tohle je krva, kad rno je poteba ji podojit, aby dala
mlko, a mlko je poteba svait, smchat s kvou a udlat blou kvu. A tak tu
ili uprosted kluzk skutenosti, kterou na okamik zachytili slovy, je jim
vsak musela neodvolateln uniknout, jakmile by zapomnli, co znamen kter
psmeno.
Na cest od bainy postavili na okraj msteka npis Macondo a na hlavn
ulici jet vt, je ohlaoval Bh je. V kadm dom visely npisy, kter jim
pipomnaly nzvy vc a pocit. Tento zpsob vak vyadoval tolik bdlosti a
mravn sly, e mnoz podlehli kouzlu domnl skutenosti, kterou si sami
vymleli a kter jim pipadala snad mn eln, ale o to tnj. Na
rozen tohoto klamu mla nejvt podl Pilar Ternerov, kter se nauila st
z karet minulost, jako z nich dv tvala budoucnost. Dky tomuto objevu
zaali nemocn t ve svt zbudovanm z nejistch nznak karet, kde otec byl
jaksi ernovlas mu, jen se tu objevil kdysi zatkem dubna, matka prost
jen snd ena, kter na lev ruce nosila zlat prsten, a datum narozen se
scvrklo na posledn ter, kdy skivan zpval ve vavnovm list. Znechucen
takovm hlednm tchy, se Jos Arcadio Buenda rozhodl postavit pamov
stroj, po kterm touil u kdysi dvno, kdy si chtl zapamatovat vecky
zzran vynlezy cikn. lo o to, aby si lovk kadho rna mohl od zatku
a do koce zopakovat vecky vdomosti, kterch za cel ivot nabyl.
Pedstavoval si takov pstroj jako otiv slovnk, kter by osoba sedc na
jeho ose mohla pomoc kliky uvdt do pohybu, take by se j v nkolika mlo

31

hodinch vystdaly ped oima vechny nejzkladnj ivotn pojmy. Stail u

napsat piblin trnct tisc ttk, kdy se na cest od bainy objevil smn
stak se smutnm zvonkem sp; nesl objemn kufr, pevzan provazem, a
ped sebou tlail vozk pokryt ernmi hadry. Zamil pmo k domu Josho
Arcadia Buendi.
Visitacin, kter mu otvrala, ho nepoznala a pomyslela si, e jim hodl
nejsp nco prodat, protoe si neuvdomila, e v msteku, kter neodvolateln
zapad do bain zapomnn, se nic prodat ned. Byl to vetch staec, hlas ml
nalomen nejistotou stejn jako oni a jeho ruce jako by pochybovaly o existenci
vc, bylo vak zejm, e pichz ze svta, kde lid jet dovedou spt a pam
jim slou. Jos Arcadio Buenda ho nael v obvacm pokoji, jak se ovv
zplatovanm ernm kloboukem a se soucitnm zaujetm prot npisy
pilepen na stnch. Uvtal ho s halasnou srdenost v obav, e ho kdysi
znval a te se na nj nedoke upamatovat. Nvtvnk vak v jeho slovech
postehl neupmnost. Ctil, e tu na nj zapomnli, ne zapomnnm srdce, kter
lze napravit, ale zapomnnm krutjm a neodvolatelnm, kter velice dobe
znal, ponvad to bylo zapomnn smrti. Pochopil, co se tu stalo, otevel kufr,
nabit nejroztodivnjmi vcmi, a nael mezi nimi branu s mnostvm
lahviek. Dal Josmu Arcadiu Buendovi napt jaksi svtl tekutiny a tomu
svitlo v pamti. Oi se mu zamily slzami, jak spatil sama sebe v onom
nesmyslnm pokoji, kde bylo vecko oznaeno jmnem, zastydl se pi pohledu
na vzletn hlouposti napsan na stnch a v nvalu oslniv radosti poznal
pchozho. Byl to Melquades.
Zatmco Macondo oslavovalo nvrat vzpomnek, Jos Arcadio Buenda a
Melquades ksili sv star ptelstv. Cikn hodlal zstat v Macondu natrvalo.
Opravdu u pebval v krajch smrti, zase se vsak vrtil, ponvad nemohl snst
jejich samotu. Zavren vlastnm kmenem a za svou vrnost ivotu potrestn
odntm vech nadpirozench schopnost, rozhodl se utci do onoho koutu
svta, kter smrt jet neobjevila, a vnovat se daguerrotypick laboratoi. Jos
Arcadio Buenda o takovm vynlezu jet neslyel; kdy vak spatil sebe sama
a celou rodinu na vn asy zachycen na desce z mavho kovu, samm
asem se nezmohl na jedin slovo. Z on doby pochzel vybledl daguerrotyp
pedstavujc Josho Arcadia Buendu se zjeenmi popelavmi vlasy,
nakrobenm lmcem u koile, zapjatm na mdn knoflk, a s uasle slavnostnm vrazem, o nm usmt rsula prohlaovala, e tam vypad jako
ustraen generl. Onoho przranho prosincovho rna, kdy cikn podil
jeho daguerrotyp, byl Jos Arcadio Buenda opravdu ustraen, ponvad si
myslil, e lid se postupn opotebovvaj tm, e jejich obraz pechz na
kovov desky. Na rozdl od dvjka to byla kupodivu rsula, je mu ten npad
vymluvila, stejn jako zapomnla na svou dvj pedpojatost a rozhodla, e

32

Melquades zstane u nich, i kdy nikdy nepipustila, aby podil jej daguerrotyp, ponvad (jak sama doslova prohlsila) nechtla bt pro posmch
svm vnukm. Onoho rna oblkla dtem nejlep aty, napudrovala jim tve a
dala kadmu lci dovho sirupu, aby vydrely skoro dv minuty naprosto
nehybn stt ped Melquadesovm honosnm fotoapartem. Na rodinnm
daguerrotypu, jedinm, kter kdy existoval, stoj Aureliano, obleen v ernm
manestru, uprosted mezi Amarantou a Rebecou. U tenkrt vypadal stejn zasmuile a v och ml t jasnoziv vraz jako o mnoho let pozdji, kdy stl
ped poprav etou. Tenkrt vak jet nepoctil varovn osudu. Byl zrunm
zlatnkem a jeho mistrovsk prce si vili po cel bain. V dln, kterou sdlel
s Melquadesovou potetnou laborato, bylo sotva slyet jeho oddechovn.
Zatmco otec a cikn se hlun pokoueli o vklad Nostradarnovch
pedpovd, cinkali lahvikami a miskami a neustle nco shazovali lokty nebo
zas o nco zakopvali, a bylo vude plno rozlitch kyselin a rozsypanho
bromidu stbrnho, Aureliano jako by se uchyloval do jinch as. Ono
pohrouen do prce a rozvnost, s n peoval o sv zjmy, mu zanedlouho
umonily vydlvat vc penz ne rsula s jejmi lahodnmi karamelovmi
zvtky; vecky vak udivovalo, e je u hotovm muem, zejm vak jet
nepoznal enu. Opravdu toti jet dnou neml.
Nkolik msc nato se vrtil Francisco lovk, svtobnk, mlem dv st
let star, je asto prochzel Macondem a zpval psn, kter sm skldal a v
kterch a do nejmench podrobnost vyprvl o vem, co se pihodilo v
osadch, jimi proel, od Manaure a po hranice bainy. Jestlie nkdo chtl
poslat vzkaz nebo rozhlsit njakou novinku, zaplatil mu dva centavy, aby je
zahrnul do svho repertoru. Od nho se rsula irou nhodou dozvdla o
smrti sv matky, kdy jednou poslouchala Franciscovy psn s nadj, e se
dozv nco o svm synu Josm Arcadiovi. Francisco lovk, jemu tak kali
proto, e kdysi soupeil ve skladb a zpvu se samotnm blem a pemohl ho,
a jeho skuten jmno nikdo neznal, zmizel z Maconda bhem nespav nemoci
a jednoho veera se bez ohlen objevil v Catarinov krm. Vichni si ho pili poslechnout, zvdav, co se mezitm udalo ve svt. Tentokrt s nm pila i
jaksi ena, tak tlust, e ji tyi Indini museli nst v houpac idli, a mladik,
bezmocn vyhlejc mulatka, kter ji detnkem chrnila proti slunci.
Aureliano se toho veera vypravil do Catarinovy krmy. Nael Francisca
lovka, jak sed uprosted kruhu zvdavc jako chamelen vytesan z jedinho
kusu kamene. Svm starm skpavm hlasem vyzpvoval posledn zprvy,
doprovzel se na prastarou harmoniku, kterou mu kdysi v Guayan vnoval Sir
Walter Raleigh, a svmi velkmi chodidly, uvyklmi na dlouh pochody a
rozpukanmi od ledku, podupval do taktu. Vzadu u dve, kam kadou chvli
nkdo vchzel a po chvli el zase ven, sedla staena z houpac idle a mlky se

33

ovvala vjem. Catarino s umlou r za uchem prodval nvtvnkm lky

zkvaen ttinov vy a obas toho vyuil, aby se pitiskl k nktermu z mu
a shl mu tam, kam neml. Kolem plnoci bylo u horko k nesnesen. Aureliano
vyposlechl zprvy a do konce, nedozvdl se vak nic, co by jeho rodinu
zajmalo. U se chystal, e pjde dom, kdy na nj staena zakvala prstem.
Zajdi si taky dovnit, ekla mu. Stoj to jenom dvacet centav.
Aureliano vhodil minci do pokladniky, kterou staena drela mezi nohama,
a veel dovnit, i kdy nevdl pro. Mladik mulatka s cecky, jak mvaj
fenky, leela nah na posteli. Ped Aurelianem u toho veera prolo pokojeni
tiaedest mu. Vzduch v mstnosti byl tak vydchan a ztkl potem a
vzdechy, e se zanal mnit v blto. Dvka sthla promoen prostradlo a
podala Aureliana, aby je na jednom konci podrel. Bylo tk jako
plachtovina. Dkladn je vydmali, a zase nabylo sv obvykl vhy, pak
obrtili nnku a pot vyel z druh strany. Aureliano touil, aby ta prce nikdy
neskonila. Teoreticky se v technice milovn vyznal, nemohl se vak udret na
nohou, ponvad se mu podlamovala kolena; cel tlo ml jako v jednom ohni,
nebyl vak s to potlait nutkn vypudit onu thu ze stev. Kdy byla dvka s
postel hotova a pikzala mu, aby se svlkl, zaal j pekotn vysvtlovat, jak se
sem dostal: Poslali m dovnit. ekli mi, abych hodil do pokladniky dvacet
centav a abych se tu dlouho nezdroval. Dvka pochopila jeho rozpaky. Ho
tam jet dvacet centav, a pjde pry, a me se tu zdret o nco dle,
ekla vldn. Aureliano se svlkl propadaje se studem a nepestvaje myslet na
to, e jeho nah tlo nesnese srovnn s bratrovm. Vzdor dvinm snahm byl
stle lhostejnj a pipadal si straliv osaml. Hodm tam jet dvacet centav, ekl sklen. Dvka mu posunkem podkovala. Na zdech mla iv
maso, pod k j bylo vidt ebra a tce oddechovala, nepedstaviteln
vyerpan. Pede dvma lety veer usnula, ani zhasila svci, a probudila se
uprosted plamen. Z domu, kde bydlila s babikou, kter ji vychovala daleko
a daleko odtud , zbyla jen hromada popela. Od t doby ji babika vodila od
osady k osad a po dvaceti centavech ji prodvala mum, dokud j vyhoel
dm nesplat. Podle dvinch propot j jet zbvalo piblin deset let po
sedmdesti much kadou noc, ponvad navc musila platit i cestovn vlohy,
stravu pro sebe i pro babiku a mzdu Indin, kte nosili houpac idli. Kdy
staena podruh zabouchala na dvee, Aureliano vyel z pokoje, ani neho
doshl, a jen st pemhal pl. On noci nemohl spt a myslel na tu dvku,
napl roztouen a napl soucitn. Ctil neodolatelnou potebu milovat ji a
ochraovat ji. Na svit, vyslen bdnm a horekou, se pevn rozhodl oenit se
s n, aby ji zbavil babiiny tyranie a kad noci uval rozkoe, kterou te
sktala sedmdesti mum. V deset hodin rno piel do Catarinovy krmy,
dvka vak u byla pry. asem pozapomnl na svj nerozvn zmr, pocit

34

nezdaru se v nm vsak jet prohloubil. Smil se s tm, e zstane a do smrti

panicem, aby utajil svou potupnou nemohoucnost, a hledal toit ve sv prci.
Melquades u zatm zachytil na desky vecko, co kde v Macondu bylo, a
penechal daguerrotypickou laborato blouznivm npadm Josho Arcadia
Buendi, kter ji mnil pout k zskn vdeckch dkaz o existenci bo. Byl
si jist, e pomoc sloitho pekrvn snmk, pozench v rozlinch stech
domu, dve nebo pozdji zsk daguerrotyp Boha, jestlie njak je, nebo
jednou provdy skoncuje s dohady o jeho existenci. Melquades mezitm
prohluboval svj vklad Nostradama. Vysedval dlouho do noci, dusil se ve sv
vybledl sametov kazajce a mral po pape titrnma rukama, jejich prsteny
u dvno ztratily svj nkdej lesk. Jednoho veera prohlsil, e objevil pedpov, jak bude Macondo vypadat v budoucnosti. Bude to ziv msto s
velkmi sklennmi domy, kde nezstane ani stopy po rodu Buendovch. To
je omyl, zahml Jos Arcadio Buenda. Nebudou to domy ze skla, ale z ledu,
jak se zdlo mn, a vdycky tu bude njak Buenda, a na vky vk. rsula
se v tom dom plnm vstednost snaila udret zdrav rozum; ke svmu
obchodu s karamelovmi zvtky pidala jet pec, z n kadho veera
vychzel jeden kok chleba za druhm spolu s nejrozmanitjmi pudinky,
pusinkami a pikoty, kter se bhem nkolika hodin rozptlily po stezkch v
bain. Byla u v letech, kdy mla prvo si odpoinout, msto toho vak byla
m dl ilej. Jej spn podnikn ji natolik zamstnvalo, e jednoho
odpoledne, zatmco j Indinka pomhala sladit tsto, vyhldla roztrit na dvr
a spatila dv neznm pvabn dvky, jak v podveernm svtle sed u rm a
vyvaj. Byly to Rebeca a Amaranta. Nedvno odloily smutek po babice,
kter s neochvjnou psnost zachovvaly po ti lta, a s pestrmi aty jako by
naly ve svt nov msto. Vzdor oekvn byla z tch dvou krsnj Rebeca.
Mla przranou ple, velk a klidn oi a arovn ruce, ktermi jako by z
neviditelnch nitek tkala osnovu vivky. Mlad Amaranta byla trochu
nepvabn, mla vak vybran zpsoby a vrozenou povznesenost zemel babiky. Na Arcadiovi u bylo patrn, e doshne otcova vzrstu, vedle obou
dvek vsak vypadal jako dt. V posledn dob se od Aureliana uil
zlatotepectv, a navc ho strc nauil st a pst. rsula si narz uvdomila, e
dm je pln lid a jej dti e se zanedlouho oen a provdaj, budou mt dti a
budou muset z domu, ponvad by tu nemli dost msta. Vzala proto penze, nashromdn za dlouh lta tk prce, dohodla se se svmi zkaznky a zaala
dm roziovat. Dala postavit svten pokoj pro nvtvy a jin, pohodlnj a
chladnj, pro denn uvn, jdelnu se stolem pro dvanct lid, kam by se vela
cel rodina i se vemi hosty, devt lonic s okny do dvora a dlouhou verandu,
chrnnou ped polednm rem rovou zahradou a vroubenou zbradlm, na
kter hodlala postavit kvtine s kapradinami a begniemi. Kuchy dala

35

rozit a postavit tam dv pece; starou spku, kde kdysi Pilar Ternerov hdala
Josmu Arcadiovi budoucnost, dala zboit a postavit jinou, dvakrt tak velkou,
aby v dom bylo vdycky dost jdla. Na dvoe pod katanem pikzala postavit
koupelnu pro eny a koupelnu pro mue a vzadu velkou stj, kurnk ohrazen
drtnm plotem, chlv pro skot a voliru otevenou do vech ty svtovch
stran, aby se tam mohli voln usazovat toulav ptci. Jako kdyby se nakazila
manelovm blouznnm, obklopila se destkami zednk a tesa a plnovala
stavbu tak, aby tam bylo co nejvc svtla a co nejmen vedro, a hospodaila s
mstem, ani si pipoutla jakkoliv omezen. Pvodn prost budova se
naplnila nadm, stavivem a zpocenmi dlnky, kte kadho prosili, a
nepek, ani si pipoutli, e tu vlastn pekej oni; pytel s lidskmi
kostmi je svm hluchm chrastnm pronsledoval po celm dom a roziloval
je. Nikdo dost dobe nechpal, jak se uprosted veho toho nepohodl a pachu
nehaenho vpna a dehtu vynoil z trob zem nov dm, nejene nejvt,
jak kdy v Macondu ml stt, ale zrove i nejchladnj a nejhostinnj na
cel bain. Ze veho nejm to chpal Jos Arcadio Buenda, jen se uprosted
t pohromy snail pistihnout bo Prozetelnost. Nov dm u byl mlem
hotov, kdy ho rsula vytrhla z jeho peludnho svta a oznmila mu, e dostali
pika natt prel modrou barvou msto blou, jak zamleli. Ukzala mu
papr s ednm nazenm. Jos Arcadio Buenda, jen nechpal, co to
manelka povd, rozlutil podpis.
Co je to za chlapa? zeptal se.
Soudce, ekla rsula zasmuile. Pr je to ednk, kterho sem poslala
vlda.
Soudce, don Apolin Moscote, pijel do Maconda ve v tichosti. Ubytoval
se v Jacobov hotelu zadil si ho tu jeden z prvnch Arab, kte pili do
Maconda a smovali nejrznj tretky za papouky a ptho dne si pronajal
mstnstku s dvemi do ulice, dva bloky od Buendovch. Postavil do n stl a
idli, kter koupil od Jacoba, na ze pibil sttn znak, kter si pinesl s sebou, a
na dvee namaloval npis: Soudce. Sv psoben zahjil pkazem, aby na
oslavu vro nrodn nezvislosti nateli vechny domy modrou barvou. Jos
Arcadio Buenda se za nm vypravil s dotynm nazenm v ruce a nael ho, jak
po obde vyspv v sti, kterou si v prost kanceli povsil. To jste psal vy?
zeptal se ho. Don Apolin Moscote, mu v nejlepch letech, bojcn a
sangvinistickho zaloen, pisvdil. A jakm prvem? ptal se Jos Arcadio
Buenda dl. Don Apolin Moscote nael v zsuvce svho stolu kus papru a
ukzal mu ho. Byl jsem jmenovn soudcem v tomto mst. Jos Arcadio
Buenda se vsak na dekret ani nepodval.
U ns ve mst papry neporoume, ekl nevzruen. A mete si jednou
provdy pamatovat, e tu dnho soudce nepotebujeme, ponvad tu nen co

36

soudit.
Don Apolin Moscote nasadil neohroen vraz a Jos Arcadio Buenda,
ani pitom zeslil hlas, mu dopodrobna vypravoval, jak zaloili vesnici,
rozdlili si pdu, proklestili cesty a zavedli rozlin zlepen, kterch bylo
postupn zapoteb, ani s tm obtovali njakou vldu a ani nkdo obtoval
je. ijeme tak pokojn, e dokonce neumrme ani pirozenou smrt, ekl.
Vidte pece, e jet nemme hbitov. Nestoval si, e jim vlda nijak
nepomohla, naopak byl rd, e je a do nynjka nechala na pokoji, a doufal, e
tomu tak bude i do budoucna, ponvad nezaloili osadu jen proto, aby jim
prvn pivandrovalec chtl vykldat, co maj dlat. Don Apolin Moscote si
oblkl cvilinkov sako, bl stejn jako kalhoty, ani teba jen na okamik
odloil sv vybran zpsoby.
Jestli tu chcete zstat jako kad jin obyejn oban, jste srden vtn,
uzavel Jos Arcadio Buenda. Jestli tu ovem chcete zavdt nepodky a nutit
lidi, aby si natrali domy modrou barvou, mete si sebrat svch pt vestek a
thnout, odkud jste piel. Mj dm mus bt bl jako holub, a hotovo.
Don Apolin Moscote zbledl. Couvl, stiskl elisti a ekl trochu zarmoucen:
Chtl bych vs upozornit, e mm zbra.
Jos Arcadio Buenda ani nevdl, kdy se mu vrtila do rukou mladistv sla,
s jakou kdysi dokzal povalit kon. Uchopil dona Apolinara Moscota za klopy a
podrel si ho ped oima.
Radi vs vynesu ivho, ekl mu, ne abych vs a do smrti nosil na
svdom mrtvho.
Drel ho za klopy a nesl ho prostedkem ulice a na cestu k bain, a teprve
tam ho zase postavil na zem. Za tden se soudce vrtil se esti bosmi
otrhanmi vojky, ozbrojenmi runicemi, a s volskm povozem, na kterm mu
jela jeho ena a sedm dcer. Pozdji pijely jet dva povozy s nbytkem, kufry a
domcm ninm. Ubytoval rodinu v Jacobov hotelu, dokud si neopat dm, a
pod ochranou vojk znovu otevel svou kancel. Zakladatel Maconda,
odhodlni vetelce vypudit, pili i se svmi dosplmi syny postavit se pod
velen Josho Arcadia Buendi. Ten vak odmtl s tm, e don Apolin Moscote
se vrtil se svou enou a s dcerami, a nen hodno mu, aby pokoovali druh v
ptomnosti jejich rodiny. Rozhodl se proto urovnat celou zleitost po dobrm.
Aureliano el s nm. V t dob u si pstoval ern knr s napomdovnmi
pikami a zanal mt mohutn hlas, kterm se pak vyznaoval za vlky. Veli
do soudcovy kancele neozbrojeni a nevmajce si strnch. Don Apolin
Moscote zachoval klid. Pedstavil jim dv ze svch dcer, kter se tam prv
naskytly: estnctiletou Amparo, sndou jako jej matka, a Remedios, sotva
devtiletou, krsn dvtko s bloskvouc plet a zelenma oima. Byly
pvabn a dobe vychovan. Jakmile oba mui vstoupili, jet ne je otec ped-

37

stavil, nabdly jim idle, aby se posadili; oba pchoz vak zstali stt.
Budi, pteli, ekl Jos Arcadio Buenda, mete tu zstat, ne snad proto,
e jste si postavil ke dvem ty loupenky s muketami, ale z cty k va pan
choti a vaim dcerm.
Don Apolin Moscote zrozpaitl, Jos Arcadio Buenda mu vak nedopl
asu na odpov. Klademe si jenom dv podmnky, dodal jet. Prvn: kad
si me natt svj dm takovou barvou, jakou se mu zlb. Druh: vojci
okamit odejdou. Podek vm zarume sami. Soudce nathl pravou ruku s
napjatmi prsty.
estn slovo?
Slovo neptele, ekl Jos Arcadio Buenda. A trpce pipojil: Ponvad
jedno bych vm chtl ci: vy a j zstvme nepteli.
Jet tho odpoledne vojci odeli. Nkolik dn nato Jos Arcadio Buenda
opatil soudcov rodin dm a vichni zase ili pokojn, s vjimkou jedinho,
Aureliana. Obraz Remedios, soudcovy nejmlad, kter ve svch devti letech
mohla bt jeho dcerou, mu utkvl kdesi v tle a zraoval ho. Byla to tlesn
bolest, kter mu mlem pekela pi chzi, asi jako kamnek v bot.
*
Nov dm, bl jako holub, oteveli tanenm verkem. rsula se tou
mylenkou obrala u od onoho odpoledne, kdy shledala, e Rebeca a Amaranta
dospvaj, a mlem by se dalo tvrdit, e se pustila do stavby pedevm proto,
aby obma dvkm opatila dstojn msto, kde by mohly pijmat nvtvy.
Aby svj zmr mohla uskutenit s vekerou ndherou, pracovala jako galejnk
po celou dobu, kdy emeslnci pestavovali dm, a jet ne byli hotovi,
objednala nkladn vybaven a vzdobu, jako i podivuhodn vynlez, kter
ml uvst v as cel msteko a potit mlde: hrac sk. Pivezli ji
rozebranou v nkolika bednch, kter sloili v dom souasn s vdeskm
nbytkem, eskm sklem, ndobm ze Zpadoindick spolenosti, holandskmi
ubrusy a nejrznjmi lampami, svcny, vzami, alouny a koberci. Dovozn
firma vyslala na svj et Pietra Crespiho, italskho odbornka, aby sk
sestavil a naladil, vysvtlil kupujcm, jak s n zachzet, a nauil je mdnm
tancm, nahranm na esti paprovch vlecch.
Pietro Crespi byl nejhez a nejlpe vychovan mu, jak se kdy v Macondu
objevil; byl to svtlovlas mladk, natolik dbal na sv obleen, e vzdor
dusivmu vedru pracoval v broktov vest a v tkm saku z tmav ltky.
Zachovvaje uctiv odstup vi priu domu i ostatnm lenm rodiny, strvil
nkolik tdn v nvtvnm pokoji za zavenmi dvemi, zalit potem a zabrn
do sv prce podobn jako Aureliano ve zlatnick dln. Jednoho rna, ani

38

otevel dvee a pizval k tomu zzraku njak svdky, vloil pak do hrac skn
prvn vleek, a pi t ladn a ist hudb narz utichly ohluujc dery kladiv a
neustl praskot devnch lit a domem se rozhostilo uasl ticho. Vichni
spchali do nvtvnho pokoje. Josho Arcadia Buendu jako by ohromila ne
krsa melodie, ale klvesy, kter se pohybovaly samy od sebe, a pinesl si Melquadesv fotoapart v nadji, e se mu poda zskat daguerrotyp neviditelnho
hudebnka. Toho dne s nimi Ital poobdval. Rebeca i Amaranta, je posluhovaly
u stolu, se a zalekly obratnosti, s n onen andlsk mu s bledma rukama bez
prsten zachzel s pborem. V obvacm pokoji, sousedcm s nvtvnm, je
pak Pietro Crespi uil tanit. Pod pvtivm dohledem rsuly, kter se ani na
okamik nevzdalovala z mstnosti, dval jejm dcerm hodiny, ukazoval jim
kroky, ani se jich pitom dotkl, a pomoc metronomu jim udval takt. Nosil v
tch dnech zvltn kalhoty, velice prun a pilhav, a tanen lakrky. Pro
si s tm dl tkou hlavu? kal Jos Arcadio Buenda sv en. Vdy je to
teplou. rsula vak vytrvala ve sv bdlosti, dokud tanen hodiny neskonily
a Ital neopustil Macondo. Potom se pustila do pprav na slavnost. Psn
vybrala, koho pozvat, a jedinmi, kterm se dostalo t cti, byli potomci
zakladatel obce, a na rodinu Pilar Ternerov, kter u mezitm mla dal dv
dti s neznmmi otci. Po pravd to byl stavovsk vbr, vyplvajc ovem z
ptelskch vztah: poctn nejene mvali blzko k rodin Buendovch jet
ped taenm, je vyvrcholilo zaloenm Maconda, ale jejich synov a vnukov
byli u od dtstv obvyklmi spolenky Aureliana a Arcadia a jejich dcery byly
jedin, je chodily s Rebecou a Amarantou vyvat. Don Apolin Moscote,
blahovoln sprvce, jen ze svch nevelkch prostedk vydroval dva policisty
ozbrojen devnmi obuky, m jeho innost konila, byl v Macondu jen pro
okrasu. Aby pisply na domcnost, zadily si jeho dcery krejovskou dlnu, ve
kter souasn dlaly i uml kvtiny, pipravovaly gujavov zkusky a na
objednvku sestavovaly milostn dopisy. I kdy byly skromn a slun,
nejkrsnj z celho msteka a nejlpe se vyznaly v novch tancch, pozvn
na verek se jim zskat nepodailo.
Zatmco rsula a dvata vybalovaly nbytek, letily ndob a rozvovaly
po stnch obrazy dvek v lokch plnch r, vnejce do holch mstnost,
kter tu zednci postavili, dech novho ivota, Jos Arcadio Buenda upustil od
svch snah zobrazit Boha, pesvden, e dn nen, a rozebral hrac sk, aby
se dostal na kloub jejm tajemnm kouzlm. Dva dny ped slavnost jet tonul
v zplav nadbytench kolk a kladvek a nemotorn se potkal se zmt
strun, kter na jednom konci rozvjel a na druhm se mu zase svinovaly, a dal
pstroj zase jaktak dohromady. Jet nikdy nebylo v dom tolik rozruchu a
zmatku, ale ve stanoven den a hodinu se nov dehtov lampy skuten rozsvtily. Dm, jet pchnouc pryskyic a vlhkm vpnem, otevel sv brny a

39

potomci a prapotomci zakladatel si prohleli verandu s kapradinami a begniemi, tich pokoje a zahradu plnou tk vn r a pak se shromdili v
nvtvnm pokoji kolem neznmho vynlezu, pikrytho blm prostradlem.
Ty, kte znali fortepiano, oblben v jinch osadch na bain, pohled na hrac
sk pli nenadchl, jet trpeji vak byla zklamna rsula, kdy do n vloila
prvn vleek, aby Amaranta a Rebeca mohly zahjit tanec, a pstroj
nefungoval. Melquades, mlem u slep a pln zchtral vkem, se pracn
rozpomnal na sv nkdej znalosti a snail se dt pstroj do podku. Nakonec
Jos Arcadio Buenda omylem uvolnil zaraen spoutc zazen a ze skn
vyrazila hudba, nejdve v divokch poryvech a pak u v dravm proudu popletench not. Kladvka buila do strun, rozmstnch bez ladu a skladu a
odvn naladnch, a se pln uvolnila. Umnn potomci jednadvaceti
odvlivc, kte pronikli pohom hledajce moe na zpad, se vsak vyhnuli
skalm on melodick zmti a tanec trval a do samho svitu.
Pietro Crespi se vrtil, aby sk naladil. Rebeca i Amaranta mu pomhaly
podat struny a spolu s nm se smly popletenm valkm. Byl kromobyejn
mil a tak poestn, e na n rsula nakonec pestala dohlet. V pedveer jeho
odjezdu narychlo uspodali tanen verek pi opraven hrac skni a mladk
spolu s Rebecou na nm mistrovsky pedvdli modern tance. Arcadio a
Amaranta se jim vyrovnali obratnost i pvabem. Na chvli vsak museli pestat,
ponvad Pilar Ternerov, je spolu s dalmi zvdavci stla ve dvech, se
poprala s jakousi enou, kter se odvila podotknout, e mlad Arcadio m
enskou zadnici, a navzjem se kousaly a tahaly za vlasy. Ped plnoc se Pietro
Crespi rozlouil rozcitlivlm proslovem a slbil, e se zakrtko vrt. Rebeca
ho vyprovodila a ke dvem a pak zavela dm, pozhasnala lampy, odela do
svho pokoje a tam se rozplakala beztnm plem, jen trval nkolik dn a
jeho pinu neznala dokonce ani Amaranta. Jej uzavenost nebyla nikterak
pekvapujc; na prvn pohled se zdla sdln a srden, v jdru vak byla
samotka a nikdo nevdl, co se dje v jejm srdci. Vyrostla v krsn dve s
dlouhmi a pevnmi kostmi, i nadle vsak zatvrzele vysedvala na devn
houpac idlice, s kterou sem kdysi pila, i kdy u bez opradel a kolikrt
spravovan. Nikdo v dom nevdl, e jet pod m ve zvyku cucat si prst.
Nevynechala proto jedinou pleitost zavt se v koupeln a zvykla si spvat
tv ke zdi. Za detivch odpoledn, kdy s hloukem ptelky sedvaly na verand s begniemi a vyvaly, ztrcela narz nit rozhovoru, a hledc teskn do
zahrady na psy vlhk hlny a na hromdky bahna, kter tam nadlaly deovky,
ctila na pate slanou pchu slz. Ony utajovan choutky, v minulosti potlaen
pomeranovou vou s rebarborou, narz nezadriteln propukly, jakmile se
rozplakala. Zaala znovu jst hlnu. Poprv to udlala mlem ze zvdavosti,
pesvdena, e jej odporn chu bude nejlepm lkem proti pokuen, a

40

skuten ji nesnesla v stech. Vytrvala vak, protoe po n touila stle vc, a

postupn se j vracely chut zddn po pedcch, zliba v prvotnch nerostech,
bezvhradn uspokojen prapvodn potravou. Sypala si hrsti hlny do kapes a
se smenm pocitem tst a vzteku z nich krad po zrneku ujdala, zatmco
uila sv ptelkyn nejobtnjm stehm nebo rozmlouvala s jinmi mui,
kte nestli za to, aby kvli nim nkdo polykal vpno ze zdi. Ve chvlch, kdy
pojdala hlnu, pipadal j onen jedin mu, jen za takov ponen stl, hned
bli a jistj, jako by j zem, po kter nkdo v dlce lapal svmi jemnmi
lakovanmi botkami, dvala poctit thu a teplo jeho krve v nerostn pchuti, po
n drsn plil jazyk a v srdci se j usazoval klid. Jednoho odpoledne je Amparo
Moscotov nenadle podala o svolen prohldnout si dm. Amaranta i
Rebeca, udiveny neekanou nvtvou, se k n chovaly naprosto odmen.
Ukzaly j pestavn dm, pehrly j vleky z hrac skn a nabdly j
orandu a suenky. Amparo jim pedvedla ukzku dstojnho chovn,
osobnho kouzla a vybranch zpsob; na rsulu, kter s nimi nkolikrt na
okamik pobyla, to velice zapsobilo. Kdy u tam byla dv hodiny a rozhovor
zanal vznout, Amparo vyuila chvle, kdy Amaranta nedvala pozor, a
podstrila Rebece dopis. Ta jet staila zahldnout jmno veleven sleny
doni Rebecy Buendov, napsan tm uvlivm psmem, tm zelenm
inkoustem a se stejn puntikskm rozvrenm slov jako nvod k obsluze
hrac skn; koneky prst dopis peloila, ukryla ho v ivtku a podvala se na
Amparo Moscotovou s vrazem bezmezn, bezpodmnen vdnosti a s
mlenlivm pslibem spojenectv a do smrti.
Nenadl ptelstv mezi Amparo Moscotovou a Rebecou Buendovou
oivilo Aurelianovy nadje. Nepestval se trpit vzpomnkami na malou Remedios, nedostvalo se mu vsak pleitosti ji spatit. Kdy prochzel mstekem
se svmi nejblimi pteli, Magnficem Visbalem a Gerineldem Mrquezem,
syny stejnojmennch zakladatel obce, dychtiv ji vyhlel v krejovsk dln,
vdal vak pouze jej star sestry. Nvtvy Amparo Moscotov u nich v dom
na nj zapsobily jako pedzvst. Pece s n jednou mus pijt, kal si
Aureliano v duchu. Jedenkrt pijt mus. Opakoval si to tolikrt a natolik
pesvden, e jednoho odpoledne, kdy vytepval v dln zlatou rybku, poctil
nhle jistotu, e uposlechla jeho voln. Zanedlouho pak opravdu zaslechl
dtsk hlsek, a kdy zvedl zrak srdce mu pitom samm strachem div
neustydlo , spatil dvtko v rovm muelnu a v blch botkch, jak stoj
ve dvech.
Tam necho, Remedios, ekla Amparo Moscotov na verand. Tam se
pracuje.
Aureliano vak dvtku nedopl asu, aby uposlechlo. Zvedl zlatou rybku,
zavenou na etzku, kter j vychzel z st a vyzval je: Poj dl.

41

Remedios k nmu pistoupila, prohldla si rybku a poloila mu nkolik

otzek, na kter nebyl s to odpovdt, ponvad mu v tom zabrnila nenadl
zducha. Byl by tak chtl zstat navdy, blzko t bloskvouc pleti, blzko tch
smaragdovch o, co nejbl onomu hlasu, kter ho pi kad otzce oslovoval
pane se stejnou ctou, s jakou oslovoval jeho otce. Melquades sedl v kout u
psacho stolu a mral po pape nerozlutiteln znaky. V tu chvli ho Aureliano
nenvidl. Nedokzal ze sebe vypravit jedin slovo, a nakonec Remedios
nabdl, e j tu rybku d darem, a dvtko se tak polekalo, e co nejrychleji
uteklo z dlny. Onoho odpoledne Aureliano ztratil utajovanou trplivost, s n
pedtm ekval, kdy ji zase spat. Zaal zanedbvat svou prci. Mnohokrt ji v
duchu zoufale volal, vynakldaje na to vechnu svou vli, Remedios vsak
nepila. Vyhlel ji v dln jejch sester, v otcov kanceli a za zclonkami
jejich domu, nachzel ji vsak jedin v pedstavch, je zaplovaly jeho vlastn
stralivou samotu. Dlouh hodiny sedval spolu s Rebecou v nvtvnm pokoji
a poslouchali valky z hrac skn, Rebeca proto, ponvad to byla hudba, pi
n ji Pietro Crespi uil tanit, a Aureliano prost proto, e mu vecko kolem,
dokonce i hudba, pipomnalo Remedios.
Dm byl pln lsky. Aureliano ji vyjdil ve verch, kter nemly potku
ani konce. Psal je na drsn pergameny, kter dostal od Melquadese, na zdi
koupelny a na ki svch pa, a ve vech se objevovala promnn Remedios:
Remedios v ospalm vzduchu o druh odpoledn, Remedios v tichm dechu
r, Remedios ve skrytch vodnch hodinch mol, Remedios v pe stoupajc
za svitu z pecn chleba, Remedios vude a Remedios navdy. Rebeca ekvala
na svou lsku o tvrt odpoledn. Sedvala u okna a vyvala; vdla, e
potovn mula pijd jen jedenkrt za trnct dn, pesto vak na ni ekala
kad den, pesvdena, e njakm omylem se me objevit i jindy. Stal se
vak prav opak: jedenkrte mula v oekvan den nepijela. Rebeca, len
zoufalstvm, o plnoci vstala, la do zahrady a se sebevraednou dychtivost
polykala jednu hrst hlny za druhou, vkala mkk deovky, lmala si zuby o
hlemd ulity a plakala pitom bolest a vztekem. Zvracela a do svtn. Potom
ji pemohlo vyerpn a horeka, zaala tetit a v poblouznn jim bez
nejmench zbran vylila sv srdce. Pohoren rsula vypila zmek jejho
kufru a na dne nala estnct navonnch dopis, pevzanch rovmi
stukami, ebrov list a poupat, zaloen ve starch knkch, a vysuen
motly, kte se pi prvnm doteku promnili v prach.
Aureliano byl jedin, kdo dokzal pochopit hloubku jejho zoufalstv. Onoho
odpoledne, zatmco se rsula snaila pivst Rebecu zpt z mangrovovch bain blouznn, vypravili se s Magnficem Visbalem a Gerineldem Mrquezem
do Catarinova podniku, kter nedvno rozili o chodbu s devnmi pokojky,
kde bydlely osaml eny, pchnouc po zvadlch kvtinch. Harmonik a

42

bubenk hrli psn Francisca lovka, jen ped nkolika lety zmizel z
Maconda. Vichni ti pili zkvaenou ttinovou vu. Magnfico a Gerineldo,
Aurelianovi vrstevnci, ale znalej svta, rozvn upjeli ze svch sklenic a
kad ml na kln enu. Jedna z nich, zvadl a s pozlacenm chrupem,
Aureliana drdiv polaskala, ten ji vak odstril. Zjistil, e m vc pije, tm vc
mysl na Remedios, lpe vak sn muka, kter se k t vzpomnce poj.
Nepostehl, kdy mu zem zaala ubhat pod nohama; vidl sv ptele i eny,
jak pluj jakmisi zcmi paprsky, bez objemu a bez te, pronej slova, kter
jim nevychzej z st, a dvaj mu tajupln znamen, je nijak nesouvisej s
jejich pohyby. Catarino mu poloil ruku na zda a ekl: U bude jedenct.
Aureliano se otoil a spatil jeho obrovskou zkivenou tv s umlou kvtinou
za uchem; v tu chvli ztratil pam jako za as zapomnn, a znovu ji nabyl
teprve v jakmsi cizm svitu, v pokoji, kde jet v ivot nebyl. Stla tam Pilar
Ternerov v kombin, bos a rozcuchan, a svtila si na nj lampikou, nevc
vlastnm om.
Aureliano!
Aureliano se vzepel a zvedl hlavu. Netuil, jak se dostal a sem, vdl vak,
co ho sem pivedlo, ponvad ten zmr nosil od dtstv v nejtajnjm kout
svho srdce.
Piel jsem se s vmi vyspat, ekl.
aty mel potsnn bltem a zvratky. Pilar Ternerov, kter v t dob
bydlela jen se svmi dvma malmi dtmi, se na nic nevyptvala. Uloila ho do
postele, omyla mu tv vlhkm hadkem, sundala mu aty a pak se pln
vysvlkla a spustila moskytiru, aby ji nevidly dti, kdyby se nhodou
probudily. Unavilo ji u ekat na mue, kter zstal tam v dlce, na mue, kte
odeli, a na neist mue, kte ztratili cestu k jejmu domu, pomleni
nespolehlivmi kartami. Dlouhm eknm se j nadlaly vrsky, prsy j povisly
a ohe v srdci vyhasl. Potm nala Aureliana, poloila mu ruku na bicho a s
mateskou nhou ho polbila na krk. Chlapeku mj uboh, zaeptala.
Aureliano se zachvl. Neudlal jedin chybn krok, s poklidnou dovednost
pekonal vechna skal bolesti a nael Remedios, pemnnou v nekonenou
bainu, pchnouc syrovou ivoinost a erstv vyehlenm prdlem. Kdy
zase vyplul na povrch, rozplakal se. Nejdv to byly bezdn pervan vzlyky,
kter se pak promnily v drav proud, a Aureliano ml pocit, jako by se mu
nkde uvnit provalil jaksi bolestiv ndor. ena ekala a bky prst ho
hladila po hlav, a se jeho tlo pln zbavilo on temn ltky, je mu nedopla
t, a pak se zeptala: Kdo to je? Aureliano j to povdl, a Pilar Ternerov se
rozesmla smchem, jm kdysi plavala holuby a kter te u neprobudil ani
jej dti. To aby sis ji nejdv vychoval, vysmvala se mu. Za onm posmkem vak Aureliano vytuil tich porozumn. Kdy pak odchzel z

43

pokoje, nechvaje za sebou nejenom pochyby o sv munosti, ale i onu hokou

thu, kterou tolik msc nosil v srdci, Pilar Ternerov mu sama od sebe
pislbila pomoc.
J s n promluvm, ekla mu, a uvid, e vechno pjde jako po
drtkch.
Svj slib splnila; nanetst v nevhodnou chvli, ponvad z domu
Buendovch zmizel nkdej klid. Blouznc Rebeca pespli kiela, ne aby
jej ve dokzali utajit ped Amarantou, a pi tom zjitn ulehla v horekch i
ona. I j se toti zadral do srdce osten osaml lsky. Zavrala se v koupeln a
vylvala svou trznivou beznadjnou ve v horenatch dopisech, spokojujc
se tm, e je skldala na dno kufru. rsula sotva staila oetovat ob nemocn.
Vzdor dlouhm a zludnm vslechm nebyla s to se doptrat pin
Amarantiny choroby; nakonec osvcena dalm vnuknutm vypila zmek
jejho kufru a nala dopisy, pevzan rovmi stukami a erstvou lili v
kad oblce a jet zmen od slz, uren Pietru Crespimu a nikdy
neodeslan. Plac vzteky proklela rsula hodinu, kdy ji napadlo koupit hrac
sk, zakzala hodiny vyvn a vyhlsila jaksi smutek bez nebotka, kter
ml trvat tak dlouho, dokud se jej dcery nevzdaj svch nadj. Jos Arcadio
Buenda, kter si opravil svj prvn dojem o Pietru Crespim a obdivoval se jeho
zrunosti pi zachzen s hracmi stroji, se nadarmo pokouel zashnout. Proto
kdy Pilar Ternerov Aurelianovi oznmila, e Remedios je ochotna se za nj
provdat, uvdomil si, e tato zprva jeho rodie jen zarmout. Pesto se vak k
tomu odhodlal. Seli se v nvtvnm pokoji, aby si vn pohovoili, a Jos
Arcadio Buenda i rsula odhodlan vyslechli synovo oznmen. Kdy vak
uslyeli nevstino jmno, Jos Arcadio Buenda rozhoen zrudl. Lska je
mor, zahml. Vude kolem je tolik hezkch a slunch dvat, a tebe
samozejm napadne oenit se prv s dcerou naeho neptele. rsula vak se
synovou volbou souhlasila. Vyslovila se uznale o krse, pracovitosti, skromnosti
a dobrm vychovn sedmi sester Moscotovch a pochvlila synovo rozhodnut.
Jos Arcadio Buenda ustoupil naden sv eny a stanovil si jedinou podmnku:
Rebeca se provd za Pietra Crespiho, s kterm si dopisuje. Jakmile bude mt
rsula as, pojede s Amarantou do hlavnho msta provincie, aby ve styku s
jinmi lidmi zapomnla na sv zklamn. Rebeca se uzdravila, sotvae se o t
mluv dozvdla, a napsala svmu snoubenci rozjsan dopis, kter pedloila
rodim ke schvlen a pak ho odeslala, tentokrt bez jakhokoli prostednka.
Amaranta pedstrala, e s tm rozhodnutm souhlas, a postupn se zotavila z
horeek, v hloubi srdce si vak slbila, e Rebeca dojde k olti jedin pes jej
mrtvolu.
Pt sobotu si Jos Arcadio Buenda vzal tmav oblek, celuloidov lmec a
boty z jelenice, kter ml poprv na sob pi verku, a el podat o ruku

44

Remedios Moscotov. Soudce i jeho manelka ho uvtali poten a rozpait

zrove, nevdouce, emu za tu neekanou nvtvu vd, a pak se domnvali,
e si snad spletl jmno nevsty. Aby ten omyl vyjasnila, probudila matka
Remedios a v nru ji pinesla do pokoje, jet zmatenou spnkem. Zeptali se
j, jestli se opravdu chce vdvat, a ona zakourala, e nechce nic jinho, ne aby
ji nechali spt. Jos Arcadio Buenda, chpaje rozpaky, si el znovu pohovoit s
Aurelianem. Ne se vrtil, manel Moscotovi se staili slavnostn oblci,
pestavli nbytek, dali do vz nov kvtiny a ekali na nho ve spolenosti
svch dosplch dcer. Jos Arcadio Buenda, omrzel svm nevdnm
poslnm a tsnivm tvrdm lmcem, jim potvrdil, e jeho syn si opravdu vybral
Remedios. To pece nem smysl, prohlsil don Apolin Moscote uasle.
Mme jich jet est, vecky svobodn a v nejlepm vku, a vecky by se s
radost staly nejlepmi manelkami mue tak venho a pracovitho, jako je
v syn, a Aureliano si vybere zrovna tu jedinou, kter se v noci jet pourv.
Pan Moscotov, zachoval ena se smutnmi vky a smutnmi posunky, mu
vytkla jeho nezdvoilost. Ne dopili ovocn koktaj, vyslovili u souhlas s Aurelianovm rozhodnutm. Jen pan Moscotov podala, aby si mohla mezi tyma
oima pohovoit s rsulou. rsula se podivila a ohradila se proti tomu, e ji
zatahuj do muskch zleitost, po pravd ji to vak dojalo a zneklidnilo a
ptho dne la pan Moscotovou navtvit. Za pl hodiny se vrtila se zprvou,
e Remedios jet nen dospl. Aureliano to nepovaoval za vnj pekku.
ekal u tolik let, e byl ochoten pokat jet njak as, ne jeho nevsta
doshne vku, kdy by mohla pot.
Obnoven soulad naruila jen Melquadesova smrt. Musili sice potat, e
cikn u brzo ume, nemohli vak tuit, jak se to stane. Nkolik msc po
nvratu na nho st narz dolehlo tak kvapn a pustoiv, e ho zakrtko mli
za jednoho z onch zbytench staek, kte pechzej po lonicch jako
mtohy, sotva vleou nohy a nahlas vzpomnaj na lep asy, a o kter se nikdo
doopravdy nestar a nevzpomene si na n, dokud je jednou rno nenajdou v
posteli mrtv. Jos Arcadio Buenda mu zpotku pomhal v jeho zmrech,
uchvcen novost daguerrotypie a Nostradamovch pedpovd, postupn ho
vak stle vc zanechval jeho samot, ponvad bylo den ze dne obtnj se
starcem se dorozumt. Ztrcel zrak i sluch, lidi, kte s nm hovoili, si zejm
pletl s osobami, kter znval v zalch dobch lidskho rodu, a na jejich otzky
odpovdal nesrozumitelnou smsic nejrznjch jazyk. Pi chzi tpal rukama
ped sebou, i kdy se pitom pohyboval s nevysvtlitelnou obratnost, jako
kdyby dovedl vytuit pedmty kolem sebe a pudov se podle nich orientovat.
Jednoho dne si zapomnl nasadit uml chrup, kter na noc odkldal do
sklenice s vodou vedle postele, a od t doby u ho nenosil. Kdy rsula
roziovala dm, dala mu postavit vlastn pokojk vedle Aurelianovy dlny,

45

stranou veho shonu a hluku v dom, s oknem, jm dovnit proudilo svtlo, a s

polikou, na kterou sama narovnala starcovy knihy, mlem u znien prachem
a moly, kehk listy papru, hust popsan nesrozumitelnmi znaky, a sklenici s
umlm chrupem, v n se ujaly vodn rostlinky s drobnmi lutmi kvtky.
Nov pbytek se Melquadesovi zejm zamlouval, ponvad od t doby
nevkroil u ani do jdelny. Chodil jen do Aurelianovy dlny, kde dlouh hodiny
vysedval u psacho stolu a krbal sv zhadn znaky na pergameny, kter si
pinesl s sebou a kter jako by byly zhotoveny z jaksi such ltky, lmav jako
lstkov tsto. Tam tak jdval pokrmy, kter mu Visitacin dvakrt denn
pinela, i kdy v posledn dob ztratil chu k jdlu a ivil se jen zeleninou.
Brzy nabyl onoho zanedbanho vzhledu pznanho pro vegetariny. Ke mu
obrostla drobnm mechem, stejn mech vybujel i na jeho prastar kazajce,
kterou nikdy neodkldal, a z st mu pchlo jako spcmu zveti. Aureliano,
zaujat psanm ver, na nj nakonec zapomnl; jedenkrt se mu sice zdlo, e
ve starcov neustl samomluv nemu porozuml, a zaposlouchal se. Jedin,
co si z tch kloptavch e dokzal vybrat, bylo nalhav opakovan slovo
rovnodennost, rovnodennost, rovnodennost a jmno Alexandra von Humboldta.
Ponkud vce se s nm sblil Arcadio, kdy zaal Aurelianovi pomhat ve
zlatotepeck dln. Na jeho snahy o dorozumn Melquades tu a tam odpovdal
panlskmi vtami, kter mly jen mlo spolenho se skutenost. Jednou
odpoledne vak jako by ho narz ovldlo rozruen. Jet po letech, kdy stl
ped poprav etou, si Arcadio vzpomnl, jak rozechvle naslouchal
Melquadesovi, kdy mu pedtal nkolik stran svch zhadnch spis, jim
pochopiteln nerozuml, kter vak pi hlasit etb znly jako zpvn
encykliky. Potom se poprv po dlouhm ase usml a pronesl panlsky: A
umu, ti dny v mm pokoji palte rtu. Arcadio to vyprvl Josmu Arcadiu
Buendovi a ten se pokusil zjistit nco pesnjho, dostalo se mu vak jedin
odpovdi: Doshl jsem nesmrtelnosti. Kdy Melquadesovi zaalo pchnout z
st, Arcadio ho kad tvrtek rno vodil k ece vykoupat. Zdlo se, e to starci
prospv. Svlkl se, spolen s chlapcem vlezl do vody a jeho zhadn smysl
pro orientaci mu umooval vyhnout se hlubokm a nebezpenm mstm.
Jsme z vody, prohlsil jednou. Del as tak il, ani ho v dom kdokoliv
spatil, s vjimkou onoho veera, kdy vecky dojal svm silm opravit hrac
sk, a dn, kdy chodil s Arcadiem k ece, pod pa tykev a kouli palmovho
mdla, zabalen do runku. Jednou ve tvrtek, ne pro nj piel Arcadio, aby
ho odvedl k ece, Aureliano slyel, jak staec k: Umel jsem na zimnici v
pesypech singapurskch. Toho dne vstoupil do vody na nesprvnm mst a
nali ho teprve ptho dne rno nkolik kilometr po proudu, uvzlho na
mlin v ztoin zalit sluncem a s osamlm slepiincem, kter se mu
zachytil na bie. Vzdor pohorenm nmitkm sv eny, kter nebotka

46

oplakvala s vtm zrmutkem ne vlastnho otce, Jos Arcadio Buenda se

vzepel tomu, aby cikna pohbili. Je nesmrteln, ekl, a sm nm prozradil,
jak ho zas pivst k ivotu. Vzksil zapomenutou pcku, postavil na ni kotlk se
rtut a nechal ho vt vedle mrtvoly, kter se postupn pokrvala modrmi
bublinami. Don Apolin Moscote se ho odvil upozornit, e nepohben
utopenec ohrouje zdrav obyvatel msteka. Nijak ho neohrouje, ponvad je
iv, odpovdl mu na to Jos Arcadio Buenda a po dvaasedmdest hodin
mrtvolu nakuoval rtuovmi vpary, a se zaala rozkldat v sinal kvty,
jejich tich sykot naplnil cel dm odpornm zpachem. Teprve pak dovolil,
aby ho pochovali, ne vak jako nkoho bezvznamnho, nbr s poctami, jak
psluely nejvtmu dobrodinci Maconda. Byl to prvn poheb v msteku a ze
vech, co jich tu pak bylo, na nj pilo nejvc lid, a tm o sto let pozdji ho
pekonal smuten karneval za Velkou matku. Pochovali ho v hrob zzenm
uprosted pozemku, kter vybrali za hbitov, a na nhrobn kmen vyryli jedin,
co o nm vdli: Melquades. Smuten slavnost trvala devt dn. V zstupu lid,
kte se shromaovali na dvoe, pili kvu, vykldali si vtipy a hrli karty, nala
Amaranta pleitost vyznat se ze sv lsky Pietru Crespimu, jen se ped
nkolika tdny slavnostn zasnoubil s Rebecou a te si zaizoval obchod s
hudebnmi nstroji a hrakami na pero ve tvrti, kde ivoili Arabov, kte tu
kdysi smovali nejrznj vete za papouky, a kterou lid znali jako
Tureckou ulici. Ital, jeho hlava, pokryt lesklmi kudrnami, probouzela u en
neodolateln nutkn vzdychat, se k Amarant choval jako k vrtoivmu
dvtku, kter nem smysl brt pli vn.
Mm mladho bratra, ekl j. pijde mi pomhat v krm.
Amarantu to pokoilo a pomstychtiv mu oznmila, e je odhodlna sestin
svatb zabrnit, i kdyby jim mla zatarasit dvee svou vlastn mrtvolou. Jej
vzruen hrozby na Itala tak zapsobily, e neodolal a zmnil se o nich ped
Rebecou. Dky tomu se matka s Amarantou bhem necelho tdne vydaly na
cestu, kterou zamstnan rsula pedtm neustle odkldala. Amaranta se
nestavla na odpor, ale kdy lbala Rebecu na rozlouenou, poeptala j do ucha:
Jen si nemysli. I kdyby m odvezli na konec svta, tv svatb stejn njak
zabrnm, kdybych t mla teba zabt.
rsula tedy odjela, neviditeln Melquades dl krad pechzel z jednoho
pokoje do druhho a dm najednou vypadal velik a przdn. Rebece pipadlo
veden domcnosti a Indinka se starala o pekrnu. Naveer pichzel Pietro
Crespi, u pedem ohlaovn erstvou vn levandule, a pokad pinesl jako
drek njakou hraku. Nevsta ho pijmala v nvtvnm pokoji se vemi
dvemi a okny dokon, aby se vyhnula sebemenmu podezen. Byla to
zbyten opatrnost, ponvad Ital se choval tak uctiv, e nevzal enu, kter se
bhem necelho roku mla stt jeho manelkou, dokonce ani za ruku. Dk jeho

47

nvtvm se dm plnil podivuhodnmi hrakami. Jos Arcadio Buenda si

naden prohlel tanenice na pero, hudebn skky, opiky na lan, klusajc
konky a aky s tamburnami, vechny ty pestr a podivuhodn strojky, kter
Pietro Crespi pinel; postupn zapomnal na svj zrmutek nad
Melquadesovou smrt a vrtil se do sv dvn alchymistick minulosti. il v
rji, sestvajcm z vykuchanch zvtek a rozebranch strojk, a snail se je
zdokonalit pomoc perpetua mobile, zaloenho na principu kyvadla. Aureliano
v t dob zanedbval svou dlnu a uil malou Remedios st a pst. Dvtko
mlo zpotku radji sv panenky ne onoho mue, kter k nim pichzel kad
odpoledne a kvli ktermu ji vdycky vzali hraky, umyli ji, oblkli a posadili
do pokoje, aby se mu vnovala. Svou trplivost a oddanost si ji vak Aureliano
nakonec zskal a Remedios s nm trvila dlouh hodiny, uila se psmenkm a
pastelkami kreslila do seitu domky a krvy v ohrad a kulat slunce se lutmi
paprsky, zapadajc za vrcholky hor.
Jedin Rebeca se trpila Amarantinmi hrozbami. Znala povahu sv sestry,
znala jej pchu a dsila se hloubky jej zti. Trvila dlouh hodiny v koupeln
a cucala si prst, s nejvtm vyptm vle se pemhajc, aby zase nezaala jst
hlnu. Ve snaze njak si ulevit zala za Pilar Ternerovou, aby j hdala
budoucnost. Ta j chvli vykldala obvykl mlhavosti a potom prohlsila:
Nebude astn, dokud tvoji rodie zstanou nepohben.
Rebeca se zachvla. Jako ve snch uvidla sama sebe, jak vchz do domu
Buendovch, jet jako dvtko, s kufrem, devnou houpac idlikou a s
pytlem, o kterm se nikdy nedozvdla, co v nm bylo. Vzpomnla si na
holohlavho mue v pltnm obleku, kter neml nic spolenho se srdcovm
krlem, a na mladikou, velice krsnou enu s teplma voavma rukama, kter
se ani trochu nepodobaly revmatickm rukm kulov krlovny, enu, kter j
zapltala do vlas kvtiny a po odpolednch s n chodila na prochzky zelenmi
ulicemi jakhosi msteka.
Tomu nerozumm. ekla.
Pilar Ternerov se tvila zmaten.
J taky ne, ale v kartch to stoj.
Rebecu ona zhada tak souila, e o tom povdla Josmu Arcadiu
Buendovi a ten ji pokral za to, e v kartm, potom vak ve v tichosti zaal
prohlet skn a kufry, odtahovat nbytek, pevracet postele a zvedat paen,
hledaje pytel s kostmi. Vzpomnl si, e ho naposledy vidl pi pestavb domu.
Potaj navtvil zednky a jeden z nich mu prozradil, e pytel zazdili v nkter
lonici, ponvad jim pekel pi prci. Nkolik dn prohleli cel dm a tiskli
ucho na jednu ze po druh, a zaslechli hlubok kvok, kvok. Prorazili ze a
nali neporuen pytel s kostmi. Jet tho dne je pochovali do hrobu bez
nhrobnho kamene, narychlo zzenho vedle Melquadesova, a Jos Arcadio

48

Buenda se vrtil dom leh o bemeno, kter ho pro tu chvli tilo na svdom
stejn jako vzpomnka na Prudencia Aguilara. Kdy prochzel kuchyn, polbil
Rebecu na elo.
U na to vecko zapome, ekl j. Bude astn.
Dk ptelstv s Rebecou se Pilar Ternerov znovu otevely dvee Buendova
domu, do nho j rsula od Arcadiova narozen zakzala vstoupit. Vtrhvala
tam v kteroukoliv denn dobu jako stdo koz a vybjela svou horenatou energii
v nejtch pracch. Obas pichzela do dlny a se zrunost a citem, kter
chlapce nakonec pln zmtly, pomhala Arcadiovi pokrvat daguerrotypick
desky citlivou vrstvou. Vyvdla ho z mry; jej slunen ple, pach koue, kter
ji provzel, a jej nezzen smch v temn komoe, to vecko rozptylovalo jeho
pozornost a mladk vrel do veho kolem sebe.
Jedenkrt se tam naskytl i Aureliano, jen prav vytepval zlat plek; Pilar
Ternerov se opela o stl a obdivovala se jeho trpliv pli. Pak se to narz
stalo, Aureliano se ujistil, e Arcadio je v temn komoe, a potom zvedl oi a
setkal se s pohledem Pilar Ternerov, v kterm se zcela zeteln zraily jej
mylenky, jako kdyby na n svtilo poledn slunce.
No tak, ekl Aureliano. Povez mi, o b.
Pilar Ternerov se smutn usmla a kousla se do rt.
Jsi rozen vojk, ekla. Kam se podv, tam dopadne rna.
Aureliano pochopil, e jeho pedtucha se splnila. Potom se znovu vrtil ke
sv prci, jako kdyby se nic nestalo a promluvil s klidnou rozhodnost.
Hlsm se k nmu, ekl. Ponese m jmno.
Jos Arcadio Buenda konen doshl toho, o usiloval; pipojil tanenici na
pero k hodinovmu strojku a hraka po ti dny nenavn tanila podle sv
vlastn hudby. Onen objev ho vzruil daleko vc ne kterkoli z jeho dvjch
potetnch pln. Pestal jst i spt. Bez rsulina dohledu a pe se dal svou
pedstavivost zavlci a do stavu trvalho poblouznn, z kterho se u nemel
vzpamatovat. Cel noci pechzel po pokoji sem tam a nahlas pemlel o tom,
jak vyut principu kyvadla u volskch povoz, pluh a vbec u veho, co
lovku slou svm pohybem. Ono horenat bdn ho natolik unavilo, e
jednoho rna nebyl s to poznat blovlasho starce, jen tpavm krokem vstoupil do jeho lonice. Byl to Prudencio Aguilar. Kdy Jos Arcadio Buenda
konen pochopil, kdo to za nm piel, uasl nad tm, e i mrtv strnou, a
zachvtil ho nhl stesk. Prudencio, zvolal, jak ses dostal tak daleko?
Prudencio Aguilar, mrtv u tolik let, tak hluboce zatouil po ivch lidech, tak
nalhav poteboval jejich spolenost a tak se dsil onoho druhho konce, kter
ho u zanedlouho ekal v krajin smrti, e nakonec zaal mt rd svho
nejvtho neptele. Hledal ho u dlouho a dlouho. Vyptval se na nho u
mrtvch z Riohachy, mrtvch, kte pichzeli z dol Upar, i tch, kte pili z

49

bainy, nikdo mu vak nebyl s to nic ci, ponvad o Macondu dn z nich

nevdl, dokud nepiel Melquades a ernou tekou je nezanesl do
pestrobarevnch map smrti. Jos Arcadio Buenda rozmlouval s Prudenciem
Aguilarem a do svtn. Nkolik hodin nato, zmoen dlouhm bdnm, piel
do Aurelianovy dlny a zeptal se ho: Copak je dnes za den? Aureliano mu
odpovdl, e je ter. To jsem si myslel taky, ekl Jos Arcadio Buenda,
ale te jsem si najednou uvdomil, e je jet pod pondl jako vera.
Podvej se na zdi, podvej se na begnie. Jet pod je pondl. Aureliano,
zvykl na jeho poetil npady, mu nevnoval pozornost. Ptho dne, ve
stedu, se Jos Arcadio Buenda objevil v dln znovu. To je pece stran,
ekl. Podvej se vzhru, poslechni si bzuen slunce, vecko je stejn jako vera
a pedevrem. Jet pod je pondl. Toho veera ho Pietro Crespi nael na
chodb, jak ple nepknm plem starc, ple pro Prudencia Aguilara, pro
Melquadese, pro Rebeiny rodie, pro svho tatnka a maminku, pro vechny,
na n se dokzal rozpomenout a kte te byli sami v krajch smrti. Daroval mu
medvdka na pero, kter po zadnch nohch chodil po drtku, nepodailo se mu
vsak starce pivst na jin mylenky. Zeptal se ho, jak pokrauje v plnech na
kyvadlov stroj, kter by lovku umonil ltat, o nm mu vykldal nkolik
dn pedtm, a staec mu vysvtlil, e to nen mon, protoe kyvadlo sice
doke vynst do vzduchu cokoliv, ne vak samo sebe. Ve tvrtek se znovu
objevil v dln, ve tvi zmuen vraz udusan hlny. Stroj asu se rozbil,
mlem vzlykal, a rsula s Amarantou jsou tak daleko! Aureliano ho napomenul jako malho chlapce a staec poslun zmlkl. est hodin pak prohlel
vci kolem sebe a snail se v nich postehnout njak rozdl ve srovnn s pedchozm dnem, objevit v nich njakou zmnu, kter by mu ukzala mjen asu.
Celou noc leel v posteli s otevenma oima a volal Prudencia Aguilar a,
Melquadese a vecky ostatn mrtv, aby pili a sdleli s nm jeho souen, ale
dn z nich se neukzal. V ptek vstal dv ne ostatn a dlouho pozoroval
produ, a neml nejmench pochyb o tom, e je jet pod pondl. Pak strhl
ze dve zvoru, a uvaje sv obrovsk sly, zaal pustoit vecko kolem, a na
prach rozbil vecky alchymistick pstroje, daguerrotypickou komoru i zlatnickou dlnu; hulkal pitom jako posedl blem v jazyce, kter znl povznesen
a plynule, z kterho vsak nerozumli ani jedinmu slovu. Chystal se skoncovat i
se zbytkem domu, kdy Aureliano pivolal na pomoc sousedy. Bylo zapoteb
deseti mu, aby ho povalili, trncti, aby ho svzali, a dvaceti, aby ho dovlekli
a ke katanu na dvoe, kde ho nechali svzanho leet; Jos Arcadio Buenda
tkal v jaksi podivn ei a z st mu vytkala zelen pna. Kdy se rsula s
Amarantou vrtily, jet pod tam leel, za ruce i za nohy pipoutn ke
katanovmu kmeni, promen detm a ve stavu naprost nevdomosti.
Oslovily ho, staec vak na n pohldl cize a ekl jim nco nesrozumitelnho.

50

rsula mu uvolnila zpst a kotnky, kter mu pod tsnmi pouty zaaly hnisat,
a nechala mu jen provaz kolem pasu. Pozdji mu postavili psteek z
palmovch list, aby ho ochrnil ped sluncem a ped detm.
*
Aureliano Buenda a Remedios Moscotov byli oddni jedn beznov
nedle u olte, kter dal otec Nicanor Reyna postavit v nvtvnm pokoji. Tm
vyvrcholil tytdenn zmatek u Moscotovch, ponvad mal Remedios zaala
pohlavn vyspvat dv, ne se staila zbavit dtskch nvyk. I kdy ji matka
pedem pouila o zmnch, kter s sebou dospvn pin, jednoho norovho
odpoledne vpadla se zdenm kikem do pokoje, kde jej sestry rozmlouvaly s
Aurelianem, a ukazovala jim kalhotky potsnn okoldov hndou ka.
Domluvili se, e svatba bude za msc; za tu dobu se Remedios sotva staila
nauit sama se mt a oblkat a pochopila nejzkladnj vci z domcnosti.
Pinutili ji moit na hork cihly, aby si odvykla pomoovat se do postele. Jen
st ji dokzali pesvdit o neporuitelnosti manelskho tajemstv; Remedios
ono odhalen tak udivilo i nadchlo zrove, e by byla nejradji probrala
podrobnosti svatebn noci s kadm, kdo se j naskytl. Bylo to vyerpvajc
sil, ale v den obadu byla dvka stejn znal svta jako kterkoli z jejch sester.
Don Apolin Moscote ji vedl ulic ozdobenou kvtinami a girlandami, kolem
vybuchovaly rakety a hrlo nkolik kapel a Remedios mvala a smvem
dkovala vem, kdo j z oken pli mnoho tst. Aureliano, v ernch atech a v
tch vysokch botch z lakov ke s kovovmi hky, ve kterch o nkolik
let pozdji stl ped poprava etou, byl bled jako stna a v krku ho tlaila
jaksi tvrd koule, kdy u domovnch dve vtal svou nevstu a vedl ji k olti.
Remedios se chovala tak pirozen a ohledupln, e zstala klidn i ve chvli,
kdy j Aureliano nasazoval prsten a pitom ho upustil na zem. Host si nco eptali a zanali se tvit rozpait, Remedios vak drela ruku v krajkov
rukavice vzhru a ekala s nastavenm prstenkem, a se enichovi podailo
zachytit prsten botou, aby se nezakutlel a ke dvem, a zrudl rozpaky se vrtil
k olti. Jej matka a sestry zakusily tolik strachu, aby Remedios bhem obadu
neprovedla nco nemstnho, e nakonec samy poruily dobr mrav, zvedly ji
do ve a lbaly ji. Od toho dne se u n zaal projevovat smysl pro odpovdnost,
pirozen pvab a klidn sebeovldn, ktermi se pak za nepznivch
okolnost vdycky vyznaovala. Z vlastnho popudu vybrala nejlep dl, kter
ukrojila ze svatebnho dortu, a na tali s vidlikou ho odnesla Josmu Arcadiu
Buendovi. Obrovit staec, pipoutan ke katanovmu kmeni a poznamenan
sluncem i detm, shrben sedl na devn lavice pod pstekem z
palmovch list; podkoval j nejasnm smvem a sndl dort prsty, huhlaje

51

pitom jaksi nesrozumiteln alm. Bhem hlun oslavy, kter trvala a do

pondlnho rna, jedin Rebeca Buendov byla neastn. Pvodn to mla bt
i jej slavnost, ponvad z rsulina rozhodnut se jej svatba mla konat tho
dne, v ptek vak Pietro Crespi dostal zprvu, e jeho matka le na smrteln
posteli. Odloili svatbu a Pietro Crespi vyrazil do hlavnho msta provincie
hodinu pot, co dopis obdrel; cestou se minul se svou matkou, kter pijela v
sobotu veer, jak pvodn potali, a na Aurelianov svatb zpvala smutnou
rii, kterou si pipravila na svatbu svho syna. Pietro Crespi utval cestou pt
kon ve snaze vrtit se vas na svatbu, pijel vak teprve v nedli o plnoci, kdy
u slavnost pomalu skomrala. Nikdy se nezjistilo, kdo ten dopis psal. rsula
uhodila na Amarantu, ta se vak pohoren rozplakala a u olte, kter tesai
jet pln nerozbourali, psahala matce, e je nevinn.
Otec Nicanor Reyna, kterho don Apolin Moscote pivedl z bainy, aby
poehnal dcein satku, byl staec zakalen svm nevdnm poslnm. Ml
unavenou ki, pokrvajc mlem jen hol kosti, vystoupl kulat bicho a ve
tvi vraz starho andla, pramenc sp z prostoduchosti ne z dobroty.
Pvodn se po svatb hodlal vrtit na svou farnost, zdsil se vak duchovn
vyprahlosti obyvatel Maconda, kte ili v pohoren, posluni jenom zkon
prody, nesvedli svtky a nektili sv dti. Uvil, e dn jin zem tolik
nepotebuje sm bo, a rozhodl se zstat jet tden, obracet na vru obezance
a pohany, oddat dvojice, kter spolu ij bez dnho satku, a zaopatit umrajc. Nikdo si ho vak nevmal. Vysvtlovali mu, e u dlouh lta ij bez
fare, duchovn zleitosti si vyizuj pmo s Bohem a na zlo smrtelnho
hchu e u zapomnli. Unaven onm volnm na pouti, rozhodl se otec
Nicanor postavit tu chrm, nejvt na svt, se svtci v ivotn velikosti a s
barevnmi okny ve zdech, aby tak lid a z ma pichzeli uctvat Boha uprosted bezbonk. Chodil po celm msteku s mdnm talkem a prosil o
almunu. Dvali mu mnoho, on vak chtl jet vc, ponvad v chrmu ml bt
zvon, jeho dunn by dokzalo vyvolat utopence na hladinu eky. Prosil tak
usilovn, e nakonec ztratil hlas. Kosti v tle mu zaaly chrastit, stle vak jet
nevybral ani na chrmov dvee, a tak se jedn soboty dal pemoci zoufalstvm.
Narychlo zbudoval na nmst olt a v nedli proel celm mstekem se
zvonkem v ruce jako za as nespav nemoci a svolval vecky na mi. Mnoz
se tam vydali ze zvdavosti, druz ze stesku po zalch asech; dal proto, e by
si Bh mohl brt jako osobn urku, kdyby pohrdli jeho prostednkem. O osm
rann bylo proto pl msteka na nmst, kde otec Nicanor hlasem ochraptlm
od samho doproovn vyzpvoval evangelium. Nakonec, kdy u se ptomn
zaali rozchzet, zvedl pae, aby upoutal jejich pozornost.
Okamik, ekl. Te uvidte nevvratn dkaz nekonen moci bo.
Chlapec, jen pedtm pomhal pi mi, mu pinesl lek hust kouc

52

okoldy a knz ji jednm doukem vypil. Potom vythl z rukvu kapesnk, otel
si sta, rozthl pae, zavel oi a vznesl se do ve dvancti centimetr. Byl to
pesvdiv prostedek; nkolik dn pak chodil od domu k domu, povzbuzoval
se okoldou a vznel se ve vzduchu, aby dokzal bo moc. Ministrant pitom
sebral do pytle tolik penz, e bhem necelho msce zaali se stavbou chrmu.
Nikdo nepochyboval o boskm pvodu onoho jevu, a na Josho Arcadia
Buendu, jen nevzruen pozoroval sbh lid, kte se jednoho rna shromdili
okolo katanu, aby ten zzrak jet jedenkrt spatili. Jen se trochu prothl a
pokril rameny, kdy se otec Nicanor zaal zvedat ze zem i se idl, na kter
sedl.
Hoc est simplicissimum, mnil Jos Arcadio Buenda, homo iste statum
quartum materiae invenit.
Otec Nicanor zvedl ruku a vecky tyi nohy jeho idle spoinuly na zemi
souasn.
Nego, ekl. Factum hoc existentiam Dei probat sine dubio.
Tak se dozvdli, e ona zapeklit hatmatilka Josho Arcadia Buendi je
vlastn latina. Otec Nicanor vyuil toho, e byl jedin, kdo se s nm dokzal
dorozumt, a snail se starcovu zmatenmu mozku vtpit vru v Boha. Kad
odpoledne sedval pod katanem a latinsky kzal, Jos Arcadio Buenda vak
zatvrzele odmtal enick kliky i promny s pomoc okoldy a jako jedin
dkaz poadoval daguerrotyp Boha. Otec Nicanor mu tedy pinesl medailony a
barvotisky a dokonce i reprodukci Veroniina tku, Jos Arcadio Buenda je
vak prohlsil za emesln vrobky bez vdeckho opodstatnn. Byl tak
umnn, e se otec Nicanor vzdal svho myslu obrtit ho na vru a
navtvoval ho jen z ir lidskosti. Te se vak chopil iniciativy Jos Arcadio
Buenda a snail se podlomit farovu vru rozumskmi aludy. Jednou otec
Nicanor pinesl ke katanu achovnici a krabici s kameny a nabdl mu, aby si
zahrli dmu, Jos Arcadio Buenda vak odmtl s tm, e nikdy nedovedl
pochopit, jak smysl m utkn mezi dvma odprci, kte se shoduj v
zsadnch vcech. Otec Nicanor, kter se na dmu z tohoto hlediska nikdy
pedtm nedval, ji od t doby u nebyl s to hrt. Den ze dne vc asl nad
bystrozrakem svho spolenka a zeptal se, pro ho tu dr uvzanho u stromu.
Hoc est simplicissimum, odpovdl mu Jos Arcadio Buenda. Ponvad
jsem blzen.
Od t doby ho far pestal navtvovat, trpen obavami o svou vlastn vru,
a vecky sly vnoval tomu, aby uspil stavbu chrmu. Rebeca poctila novou
nadji. Jej budoucnost toti zvisela na dokonen stavby; bylo tomu tak ode
dne, kdy u nich otec Nicanor obdval a vichni u stolu mluvili o tom, jak
vzneen a ndhern budou nboensk obady, a bude chrn stt.
Nejastnj ze vech bude Rebeca, podotkla Amaranta. A kdy sestra

53

nepochopila, co tm mn, s nevinnm smvem j to vysvtlila:

Prvn obad v kostele bude pece tv svatba.
Rebeca si k tomu chtla ci sv dv, ne se ozve nkdo jin, a mnila, e pi
rychlosti, s jakou stavba pokrauje, nebude chrm stt dv ne za deset let. Otec
Nicanor nesouhlasil: rostouc tdrost vcch mu umoovala nadjnj
odhady. Vzdor nm nelibosti Rebecy, kter nedokzala ani dojst obd, rsula
schvlila Amarantinu mylenku a pispla znanou stkou, aby se prce
urychlily. Otec Nicanor prohlsil, e jet jeden takov pspvek a chrm bude
do t let hotov. Od t chvle Rebeca neztratila s Amarantou ani jedin slovo,
pesvdena, e jej nvrh nebyl tak nevinn, jak pedstrala. To bylo to
nejmen, co jsem mohla udlat, odpovdla j Amaranta ve zlobn rozepi, k
n mezi obma toho veera dolo. Aspo t jet ti roky nemusm zabt.
Rebeca jej vzvu pijala. Kdy se Pietro Crespi dozvdl o novm odkladu,
poctil hlubok rozarovn. Rebeca mu vak poskytla dkaz sv naprost
oddanosti. Uteeme spolu, jakmile bude chtt, ekla mu. Pietro Crespi vak
nebyl stvoen k podobnm dobrodrustvm. Postrdal vzntlivou povahu sv
snoubenky a vrnost danmu slovu povaoval za poklad, kter nelze promrhat.
Rebeca se proto uchlila k odvnjm zpsobm. Lampy v nvtvnm pokoji
zhel jaksi zhadn vtr, a rsula pistihla snoubence, jak se potm lbaj.
Pietro Crespi ji zmaten vykldal nco o patn jakosti novodobch plynovch
lamp, a dokonce j pomohl zavst v pokoji spolehlivj osvtlen. Znovu vak
narz dochzelo palivo nebo se ucpvaly hoky, a rsula nachzela Rebecu,
jak sed snoubenci na kolenou. Nakonec u nebyla ochotna smit se s dnm
vysvtlovnm. Svila pi o pekrnu Indince, sedla si do houpac idle a
dohlela na oba snoubence, rozhodnuta nedat se olit uskoky, kter byly star
u za jejho mld. Chudk maminka, kala Rebeca s posmvanou zlobou,
kdy rsula, unavena jejich schzkami, zanala zvat: Ta se v t houpac idli
bude trpit jet po smrti. Po tech mscch onch nmluv pod dozorem dal
Pietro Crespi, omrzen pomalm chodem stavby, na kterou se denn chodil
dvat, otci Nicanorovi penze na dokonen chrmu. Amarantu to nijak
neznepokojilo. Kad odpoledne k n pichzely ptelkyn; sedvaly spolen
na verand a pletly nebo vyvaly a bhem tch rozhovor se snaila vymlet
nov klady. Ten, kter mla za nejinnj, ztroskotal na nesprvnm odhadu.
Necel dva msce ped dokonenm chrmu toti vybrala ze sestinch
svatebnch at naftalnov kuliky, kter do nich Rebeca nasypala, kdy je
ukldala do prdelnku v lonici. Rebeca vak blc se svatbu oekvala tak
netrpliv, e se rozhodla uchystat si aty mnohem dv, ne Amaranta
pedpokldala. Otevela prdelnk, rozbalila papry a po nich i ochrann pltno a
zjistila, e atlasov aty, hkovan zvoj a dokonce i elenka z oranovch
kvt jsou pln proran od mol. Byla si sice jista, e do balku nasypala dv

54

hrsti naftalnovch kuliek, pohroma vak vyhlela tak nhodn, e se

neodvila dvat za ni vinu Amarant. Do svatby zbval necel msc, Amparo
Moscotov vsak slbila, e j nov aty uije bhem tdne. Onoho detivho
poledne, kdy k nim Amparo pila, zahalena v oblaku krajek, aby Rebeca
naposled vyzkouela aty, mla Amaranta pocit, e omdl. Nedokzala ze sebe
vypravit ani slovo a lbkem na ptei j stkala struka studenho potu. Po
mnoho msc se tsla strachy v oekvn tto chvle, jista, e sele-li j
pedstavivost a ona nedoke vymyslet dnou pekku, kter by s konenou
platnost zabrnila Rebein svatb, najde v sob v poslednm okamiku dost
odvahy, aby ji otrvila. Toho odpoledne, zatmco se Rebeca zalykala horkem v
atlasovm kruni, kter za n Amparo Moscotov s nekonenou trplivost a
tiscovkou pendlk spichovala, Amaranta se nkolikrt spletla pi hkovn a
pchla se jednou do prstu, s dsnou chladnokrevnost se vak rozhodla, e to
provede posledn ptek ped svatbou, a to tak, e j nalije do kvy laudnum.
Mezitm vak vyvstala vet pekka, stejn neekan jako neodstraniteln,
a pimla je k novmu odkladu, tentokrt na neurito. Tden pedtm, ne se
svatba mla konat, se mal Remedios uprosted noci probudila, zmena teplou
tekutinou, kter j s jakmsi pustoivm hnutm vyhrkla z trob, a ti dny nato
zemela, otrvena vlastn krv, i s dvojaty, kter se j vzpila v bie. V
Amarant se hnulo svdom. Tak usilovn pedtm prosila Boha, aby se stalo
nco stralivho a ona nemusela Rebecu otrvit, e se te ctila vinna
Remediosinou smrt. To pece nebyla pekka,
o kterou tolik prosila. Remedios pinesla do Buendova domu radost.
Spolen s manelem se usdlili v lonici vedle dlny, vyzdobila ji panenkami a
hrakami ze svho nedvnho dtstv, a jej radost ze ivota pekraovala tyi
stny lonice a vla po verand s begniemi jako zdrav povt. Od samho
rna si zpvala. Byla jedin, kdo se odvil dlat prostednka ve sporech mezi
Rebecou a Amarantou. Vzala na sebe obtn kol peovat o Josho Arcadia
Buendu. Nosila mu jdlo, pomhala mu pi kadodennch potebch, umvala
ho mdlem a hadrem, vyesvala mu z vlas a z vous vsi a hnidy, udrovala v
podku psteek z palmovch list a v boulivch obdobch ho navc jet
pikrvala nepromokavm pltnem. V poslednch mscch svho ivota se s
nm u dokzala dorozumt pomoc jednoduchch latinskch vt. Kdy se
narodil syn Aureliana a Pilar Ternerov a kdy ho pinesli k Buendovm a v
zkm kruhu pbuznch poktili jmnem Aureliano Jos, rozhodla Remedios,
aby ho povaovali za jejho nejstarho syna. Jej matesk pud rsulu
pekvapil. Pokud lo o Aureliana, znamenala pro nj dvod, pro t. Cel den
pracoval v dln a okolo dest mu Remedios pinela velk lek neslazen
kvy. Spolen trvili veery u Moscotovch. Aureliano hrl s tchnem
nekonen partie domina a Remedios si zatm povdala se sestrami nebo

55

probrala s matkou zleitosti dosplch. Svazek s Buendovmi zvil vnost,

j se don Apolin Moscote v msteku til. Pi svch astch cestch do
hlavnho msta provincie prosadil, aby vlda postavila v Macondu kolu s tm,
e ji dostane na starost Arcadio, jen zddil ddovu zlibu ve vyuovn.
Pesvdovnm nakonec doshl toho, e na oslavu nrodn nezvislosti
nakonec nateli vtinu dom modrou barvou. Na nalhn otce Nicanora dal
Catarinovu krmu pemstit do odlehl uliky a zavel nkolik pele neesti,
vzkvtajcch uprosted osady. Jednou s sebou pivedl est policist s pukami a
svil jim pi o veejn podek, ani si nkdo vzpomnl na nkdej dohodu,
podle n v Macondu nemli bt dn ozbrojenci. Aureliano poten sledoval
vsledky tchnovch snah. Za chvli bude zrovna tak tlust jako on, kali
mu ptel. Sedavm ivotem mu opravdu vystouply lcn kosti a oi mu zily
soustednji ne dv, na vze vak nijak nepibral a zdrenliv povaha mu
zstala; naopak, rty mu ztvrdly v pmku, ukazujc na osaml hloubn a
neprosnou rozhodnost. On i jeho ena byli v obou rodinch upmn oblbeni, a
kdy Remedios oznmila, e bude mt dt, dokonce i Rebeca s Amarantou
uzavely pm a domluvily se, e budou plst jak z modr vlny pro ppad, e
se j narod chlapec, tak i z rov pro ppad, e to bude dve. Remedios byla
posledn, na koho myslil Arcadio, kdy nkolik let nato stl ped poprav etou.
rsula vyhlsila hlubok smutek; dala pozavrat vecky dvee a okna a s
vjimkou nejnezbytnjch zleitost nesml nikdo dovnit ani ven; na rok
zakzala promluvit v dom nahlas, a v pokoji, kde bdli u mrtv, povsila
Remediosin daguerrotyp s ernou stukou pes okraj a s olejovou lampikou, je
mla hoet navdy. Pt pokolen, kter ji nikdy nenechala vyhasnout, si
rozpait prohlela onu dvenku ve skldan sukni, blch botkch a s
muelnovou mal ve vlasech, kter jim nijak nela dohromady s obvyklou
pedstavou prababiky. Amaranta si vzala na starost Aureliana Josho. Pijala
ho za syna, kter ji ml utovat v jej samot a pomoci j od nemysln dvky
laudna, kterou jej nerozvn prosby pimchaly do Remediosiny kvy.
Naveer po pikch pichzel Pietro Crespi s ernou stukou na klobouku a tie
hovoil s Rebecou, kter ve svch ernch atech s rukvy a po dlan jako by
mla kadou chvli vykrvcet. Bvalo by naprosto neslun teba jen pomyslet
na nov datum svatby, a tak se jejich zasnouben promnilo v jaksi vn
vztah, unavenou lsku, j si nikdo nevmal, jako by oba milence, kte jet
nedvno zhasnali lampy, aby se mohli lbat, te vydali vanc smrti. Rebeca
ztratila ivotn cl i vecky mravn zbrany a znovu zaala jst hlnu.
Kdy u smutek trval tak dlouho, e schzky s vyvnm smly znovu zat,
jedenkrt ve vraednm vedru a tichu o druh odpoledn narz nkdo stril do
domovnch dve a trmy se otsly v zkladech takovou silou, e Amaranta se
svmi ptelkynmi, kter sedly na verand a vyvaly, Rebeca, kter si v

56

lonici cucala palec, rsula v kuchyni, Aureliano v dln a dokonce i Jos

Arcadio Buenda pod osamlm katanem mli dojem, e zaalo zemtesen a
dm e pad. Veel jaksi obrovit mu. Jeho hranat ramena sotva prola
dvemi, na b ji mu visel medailnek s Pannou Mari Pomocnou, pae i prsa
mu do poslednho msteka pokrvalo nesrozumiteln tetovn a prav zpst
mu svral mdn kruh s erbem. Ke mu zhrubla sol a nepohodou, vlasy mel
krtk a jeat jako mez n, elisti jako ze eleza a v och smutek. Na sob
ml opasek, dvakrt tak irok jako kosk postroj, na nohch vysok boty s
kamaemi, ostruhami a s okovanmi podpatky a jeho chze vzbouzela dojem, e
se tese zem. V ruce ml nkolik odench cestovnch vak. Prosel nvtvnm
a obvacm pokojem a jako bouka vtrhl na verandu, kde Amaranta i jej
ptelkyn sedly v ohromen a s jehlami ve vzduchu. Brden, ekl jim
unavenm hlasem, hodil sv vaky na stolek s vyvnm a mlky zamil
dozadu. Brden, ekl vyden Rebece, kdy mjel dvee jej lonice.
Brden, ekl Aurelianovi, jen sedl ve zlatnick dln a vecky smysly ml
ve stehu. S nikm se nezdroval, el pmo do kuchyn a tam se poprv
zastavil, na konci cesty, kterou zapoal na opanm konci svta. Brden, ekl.
rsula na nho zlomek vteiny hledla s otevenmi sty, pak se mu podvala
do o, vykikla a vrhla se mu kolem krku, plac a vykikujc tstm. Byl to
Jos Arcadio. Vrtil se stejn chud, jako odeel; rsula mu dokonce musela
dt dv peso, aby mohl zaplatit za vypjenho kon. Mluvil panltinou
propletenou nmonickou hantrkou. Kdy se ho zeptali, kde cel ten as byl,
odpovdl jim: Tak, po svt. Povsil si s v pokoji, kter mu pidlili, a spal
ti dny. Kdy se probudil, sndl estnct syrovch vajec a zamil do Catarinovy
krmy, kde jeho velkolep postava vzbudila mezi enami strach a zvdavost. Na
svj et objednal hudbu a koalku pro vechny. Petlaoval se o szku s pti
mui najednou. Nejde to, prohlaovali, kdy zjistili, e mu nedokou zvrtit
ruku. M na ruce kruh s erbem. Catarino, jen nevil ve vynlezy, kter by
zvtovaly lidskou slu, se vsadil o dvanct peso, e nepohne nlevnm pultem.
Jos Arcadio ho zvedl z msta, vzepel si ho nad hlavu a vynesl na ulici. Bylo
zapoteb jedencti mu, aby ho dostali zptky. Uprosted bouliv zbavy
vyloil na nlevn pult sv neuviteln mustv, do poslednho msteka
tetovan ervenornodrou splet npis v nkolika jazycch. en, je ho dychtiv
oblehly, se zeptal, kter mu nejvc zaplat. Ta, kter byla nejvc pi penzch, mu
nabdla dvacet peso. Navrhl proto, aby o nj losovaly, po desti peso kad.
Bylo to nesmysln mnoho, ponvad ta nejdanj z nich vydlvala za noc
osm peso, vecky vak souhlasily. Napsaly sv jmna na trnct lstk, nasypaly
je do klobouku a kad si vythla jeden. Kdy u v klobouku zbvaly posledn
dva, zjistili, komu pat.
Pidejte kad jet pt peso, navrhl Jos Arcadio, a pjdu s vmi s

57

obma.
Z toho il. Mel za sebou ptaedest cest kolem svta na lodi, jej posdku
tvoili nmonci bez vlasti. eny, kter s nm spaly onoho veera v Catarinov
krm, ho pivedly nahho do tanenho slu, aby vichni vidli, e m cel tlo
tetovan a do poslednho msteka, vpedu i vzadu a od krku a po piky
prst. Nebyl s to zapadnout do rodiny. Cel den spal a noci trvil v pochybn
tvrti, pedvdje silck kousky. Jen zdka se ho rsule podailo dostat ke
stolu; tehdy vak dval najevo hlun ptelstv, obzvl kdy vyprvl o svch
dobrodrustvch ve vzdlench zemch. Ztroskotal v Japonskm moi a trnct
dn ho unel proud; ivil se tlem jednoho ze svch druh, jen zemel na eh
a jeho maso, dkladn prosolen a uvaen na slunci, mlo nasldlou chu.
Jednoho palivho poledne v Benglskm zlivu jeho lo pemohla moskho
hada a v jeho trobch nali pilbici, pezky a zbroj kickho ryte. V
Karibskm moi spatil pelud korzrsk lodi Victora Huguese s plachtovm
servanm vtry a stni proranmi od moskch vb, jak navky marn
hled Guadeloupe. rsula u stolu plakala, jako by etla dopisy, je nikdy
nedoly a v kterch Jos Arcadio vyprvl o svch dobrodrustvch a
strdnch. A tady pitom mme takov dm, chlape! vzlykala. A tolik jdla
hzme prasatm! V jdru vak nebyla s to pochopit, e onen hromotluk, kter
dokzal spodat k obdu pl selete, a kdy se upoukl, kvtiny kolem vadly, je
opravdu ten chlapec, kterho j odvedli cikni. Podobn tomu bylo i s ostatnmi.
Amaranta nedokzala zakrt odpor, jak v n vzbouzelo jeho nehorzn hn u
stolu. Arcadio, jen se nikdy nedozvdl tajemstv svho pvodu, sotva odpovdal na otzky, kter mu Jos Arcadio kladl se zjevnm myslem zskat si
jeho nklonnost. Aureliano se pokusil vzksit asy, kdy spvali v jednom
pokoji, a oivit jejich chlapeck spojenectv, Jos Arcadio na n vak zapomnl,
ponvad ivot na moi mu naplnil pam pli mnoha jinmi vzpomnkami.
Jedin Rebeca podlehla pi prvnm nporu. Onoho odpoledne, kdy ho zahldla
dvemi sv lonice, pomyslila si, e ve srovnn s tm nadsamcem, jeho
sopen dech je slyet po celm dome, je Pietro Crespi panek z cukrovho
tsta. Pod nejrznjmi zminkami vyhledvala jeho ptomnost. Jedenkrt si ji
Jos Arcadio s nestoudnm zjmem prohldl a ekl j: Ty jsi ale pkn ensk,
sestiko. Rebeca se pestala ovldat. Znovu zaala jst hlnu a vpno ze zd se
stejnou lanost jako kdysi a cucala si prsty tak dostiv, a se j na palci udlal
mozol. Zvracela zelenou tekutinu s mrtvmi pijavicemi. Cel noci probdla,
tesouc se v horece a pemhajc blouznn, a ekala a tk kroky, pi nich
se otsal cel dm, na svit ohls nvrat Josho Arcadia. Jednou odpoledne,
kdy vichni po obd vyspvali, u to nevydrela a vydala se do jeho lonice.
Jos Arcadio byl vzhru; leel v sti, kterou si pipevnil k domovnm trmm
pomoc lan, jakmi se uvazuj lodi, a ml na sob jen spodky. Pohled na jeho

58

obrovsk nah tetovan tlo ji tak zarazil, e se div nedala na stup. Promite,
omlouvala se. Nevdla jsem, e tu jste. Ztlumila vak hlas, aby nikoho
neprobudila. Poj sem, vyzval ji Jos Arcadio a Rebeca poslechla. Zstala
stt vedle st, zalita ledovm potem, a ctila, jak se j zadrhuj steva; Jos
Arcadio j pejdl bky prst po kotncch, po ltkch, a pak i po stehnech a
mumlal pitom: Ach sestiko, ach sestiko. Rebeca musela vynaloit nadlidsk sil, aby zstala naivu, kdy ji ona vichin a pitom naprosto clevdom
sla zvedla v pase, temi kubnutmi ji vysvlkla do naha a roztvrtila jako
pte. Staila jet podkovat Bohu za to, e se narodila, a pak u se propadla
do nevslovn rozkoe, kterou j ona nesnesiteln bolest sktala, a zmtala se v
dmajcm bahnisku st, je vpila jako sav papr vecku krev, kter z n
vytryskla.
Ti dny nato se pi odpoledn mi dali oddat. Pedchozho dne se Jos
Arcadio vypravil do obchodu Pietra Crespiho; nael Itala jak vyuuje he na
citeru a rovnou zaal, ani si ho vzal stranou. enm se s Rebecou, oznmil
mu. Pietro Crespi zbledl, pedal citeru jednomu z k a ukonil hodinu. Kdy
zstali sami v mstnosti peplnn hudebnmi nstroji a hrakami na pero,
namtl Pietro Crespi:
Je to vae sestra.
To je mi jedno, odvtil Jos Arcadio.
Pietro Crespi si otel elo kapesnkem navonnm levandul.
Nco takovho je proti prod, vysvtloval, a navc to zkon zakazuje.
Josho Arcadia nepodrdily ani tak jeho nmitky, jako sp jeho bledost.
Na produ j seru zvysoka, prohlsil drsn. A piel jsem vm to
povdt, abyste se nenamhal chodit za Rebecou a vyptvat se j.
Obmkil se vak, kdy spatil, e Pietru Crespimu vhrkly do o slzy.
Jestli vm ovem b o nai rodinu, ekl u jinm tnem, mte tu jet
Amarantu.
Pi nedlnm kzn otec Nicanor prozradil, e Jos Arcadio a Rebeca nejsou
sourozenci. rsula jim vsak nikdy neprominula jejich ponn, je povaovala
za svrchovan neslun, a kdy se novomanel vrtili z kostela, zakzala jim
vckrt vkroit dovnit. V jejch och jako by byli oba mrtvi. Najali si proto
nevelk domek u hbitova a nastehovali se tam, i kdy nemli jin nbytek ne
s Josho Arcadia. O svatebn noci kousl Rebecu do nohy tr, kter ji vlezl do
trepky. Zdevnl j jazyk, to jim vak nezabrnilo pohorit svmi lbnkami
cel okol. Soused se hrozili kiku, jen probouzel celou tvr i osmkrt za
jedinou noc a tikrt bhem polednho odpoinku, a modlili se, aby ona
nezzen ve nakonec neprobudila ze spnku i mrtv.
Aureliano byl jedin, kdo se o n staral. Koupil jim nkolik kus nbytku a
dval jim penze, dokud se Josmu Arcadiovi nevrtil zdrav rozum a on

59

nezaal obdlvat neobsazen pozemky, hranic s dvorem jejich domu.

Naproti tomu Amaranta nikdy nedokzala pekonat svou z vi Rebece, i
kdy j ivot poskytl zadostiuinn, o jakm se j ani nesnilo; na popud rsuly,
kter nevdla, jak odinit takovou hanbu, Pietro Crespi i nadle kad ter
obdval u Buendovch. Svj nezdar pijal s poklidnou dstojnost; na dkaz
cty k rodin nosil i nadle na klobouku ernou stuhu a rd dokazoval rsule
svou pze cizokrajnmi drky: nosil j portugalsk sardinky, zavaeninu z tureckch r a jedenkrt i pekrsn manilsk pehoz. Amaranta se k nmu
chovala laskav a pozorn. Uhadovala jeho zliby, trhala mu z manet u koile
uvolnn nitky a k narozeninm mu vyila tucet kapesnk s monogramem. V
ter odpoledne sedvala na verand a vyvala a on j dlal spolenost. Pietro
Crespi se na ni vdycky dval jako na dvtko a podle toho se k n choval; tm
vt objev pro nj te pedstavovala. Nebyla sice nijak pvabn, vyznaovala
se vak vzcnou schopnost ocenit skutenou hodnotu vc a navc skrytou
nhou. Jednoho dne, kdy u nikdo nepochyboval, e k tomu dve nebo pozdji
dojde, ji podal, aby se za nj provdala. Amaranta neodloila vyvn.
Pokala, a se j z usnch lalk vytratila tepl erve, a potom promluvila s
klidnm a zralm drazem.
Oveme ano, Crespi, ekla, ale a budeme jeden druhho lp znt.
lovk se nikdy nem unhlovat.
rsulu to pivedlo do rozpak. Pietra Crespiho si vila, nebyla vsak s to
posoudit, zda jeho rozhodnut je z mravnho hlediska sprvn nebo ne,
vzhledem k jeho dlouhm a boulivm nmluvm s Rebecou. Nakonec to vak
jednodue vzala na vdom, ponvad jej pochyby nikdo nesdlel. Aureliano,
jen te byl hlavou rodiny, ji jet vc zmtl svm zhadnm a rznm stanoviskem:
Te nen doba myslet na vdavky.
Ona vta, kterou rsula pochopila teprve za nkolik msc, pedstavovala
jedin upmn mnn, kterho byl Aureliano v tu chvli schopen, nejen pokud
lo o manelstv, ale o cokoliv na svt s vjimkou vlky. On sm, kdy stl
ped poprav etou, dost dobe nechpal, jak se zbhla ta ada drobnch, ale
nezadritelnch nhod, kter ho dovedly a tam. Remediosina smrt pro nj
neznamenala otes, jeho se obval. Sp to byl tup vztek, kter pomalu
pechzel v pocit osamlho, trpnho zklamn, podobnmu tomu, je pocioval
v dobch, kdy se smil s tm, e zstane starm mldencem. Znovu se pohrouil
do sv prce, zachoval si vak zvyk hrt s tchnem domino. Jejich veern rozhovory v dom ztichlm smutkem oba mue jet vc sblily. Oe se znovu,
Aurelito, kal mu tchn. Mm est dcer, z kterch si me vybrat. Jednoho
dne, nedlouho ped volbami, se don Apolin Moscote vrtil z hlavnho msta
provincie zneklidnn politickou situac v zemi. Liberlov byli odhodlni zat

60

vlku. Aurelianovy pedstavy o rozdlech mezi konzervativci a liberly byly v t

dob velice mlhav, a tchn mu je proto v hrubch rysech vysvtlil. Liberlov
byli podle jeho slov zedni, patn lid, kte hodlali obsit vecky knze,
zavst obansk satek a rozvod, piznat nemanelskm dtem stejn prva jako
manelskm a rozdrobit zemi pomoc federln soustavy, kter by zbavila moci
nejvy ady. Naproti tomu konzervativci, jim se dostalo moci pmo od
Boha, bojovali za zachovn veejnho podku a za rodinnou mravnost; byli
obhjci vry Kristovy, hlsali ctu k adm a nehodlali pipustit rozttn
zem na samosprvn jednotky. Z lidskho hlediska se Aurelianovi zamlouval
postoj liberl v otzce prv nemanelskch dt, pesto vak nechpal, e by
nkdo mohl vst vlku kvli dtem, na kter si nebylo mon shnout. Zdlo se
mu pemrtn, kdy si jeho tchn do Maconda, je neznalo politick vn, dal
ped volbami poslat est vojk s pukami pod vedenm seranta. Vojci
nejene pili, ale thli od domu k domu a zabavovali loveck zbran, maety, a
dokonce i kuchysk noe; teprve potom rozdali vem mum starm
jedenadvaceti let modr lstky se jmny konzervativnch kandidt a erven se
jmny liberl. V pedveer voleb don Apolin Moscote osobn peetl
vyhlku, kter na osmatyicet hodin, sobotn plnoc ponaje, zakazovala
prodej alkoholickch npoj a shromaovn vce ne t osob, kter by
nenleely k jedn rodin. Volby probhly v naprostm klidu. V nedli od osm
rann stla na nmst devn urna, steen esti vojky. Volilo se zcela
svobodn, jak si mohl ovit sm Aureliano, jen tm cel den spolu s
tchnem dohlel, aby nikdo nevolil vckrt ne jednou. Ve tyi hodiny
odpoledne ohlsilo ven bubn, e volby skonily, a don Apolin Moscote
zapeetil urnu ttkem, pes kter se pak podepsal. Veer, zatmco hrl s
Aurelianem domino, nadil serantovi ttek strhnout a spotat hlasy. ervench lstk bylo skoro stejn jako modrch, serant jich vsak nechal v urn
jenom deset a doplnil rozdl modrmi. Pak urnu zase zapeetili novm ttkem a
ptho dne asn rno ji odvezli do hlavnho msta provincie. Liberlov
pjdou do vlky, mnil Aureliano. Don Apolin nezvedl hlavu od kostek
domina. Jestli m na mysli ty vymnn lstky, nepjdou, ekl. Pr
ervench se tam nechv, aby nemohli nic namtat. Aureliano pochopil
nevhody opozice. Kdybych byl liberlem, ekl, el bych kvli tem lstkm
do vlky. Tchn se na nho podval pes rmeek brl.
V, Aureliano, ekl, sice jsi mj ze, ale kdybys byl liberl, nevidl bys,
e jsme je vymnili.
Pobouen v msteku vak nakonec nevzbudily vsledky voleb, nbr to, e
vojci nevrtili lidem zbran. Skupina en dala Aureliana, aby na svm
tchnovi vymohl vrcen kuchyskch no. Don Apolin Moscote mu pod
peet dvry vysvtlil, e vojci zabaven zbran odvezli s sebou jako dkaz o

61

tom, e liberlov chystali vlku. Cynismus tchnovch slov Aureliana zarazil.

Peel to mlenm; ale jednoho veera, kdy Gerineldo Mrquez a Magnfico
Visbal spolu s dalmi pteli hovoili o t zleitosti s noi a zeptali se ho, jestli
je liberl nebo konzervativec, nevhal ani na okamik:
Kdybych se u ml k nkomu dt, dal bych se k liberlm, ekl,
ponvad konzervativci jsou banda podvodnk.
Ptho dne se na nalhn ptel vypravil k doktoru Aliriu Noguerovi, aby
mu lil domnl bolesti jater. Dokonce ani nevdl, k emu ta le m vlastn
slouit. Doktor Alirio Noguera se v Macondu objevil ped nkolika lety s
lkrnikou plnou tabletek bez chuti a s lkaskm heslem, kter nikoho
nepesvdilo: Jeden kln vyr druh. Ve skutenosti to byl podvodnk. Za
jeho nevinnm vzezenm nevalnho lkae se tajil terorista, skrvajc ve
vysokch botch jizvy, kter mu na kotncch zanechalo pt let v kld. Padl do
zajet pi prvnm federalistickm povstn, podailo se mu vak uniknout na
Curaao v odvu, kterm na tomto svt ze veho nejvc pohrdal: v knsk
sutan. adu let strvil ve vyhnanstv, potom se vak dal strhnout vzruenmi
zvstmi, kter na Curaao pineli uteenci z cel karibsk oblasti, nalodil se
na paerckou goeletu a objevil se v Riohache s lahvikami plnmi tabletek,
kter neobsahovaly nic jinho ne rafinovan cukr, a s vlastnorun padlanm
diplomem lipsk university. Plakal zklamnm. Zancen pro federaci, o nm
uteenci hovoili jako o sudu prachu, hotovm vybuchnout, se rozplynulo v
mlhav volebn iluze. Roztrpen nezdarem, zatouil neprav homeopat po
bezpenm mst, kde by se v klidu mohl dokat st, a uchlil se do Maconda.
Pronajal si na nmst zk pokojk, naplnil ho przdnmi lahvikami a il u
nkolikt rok z nevyliteln nemocnch, kte pedtm vyzkoueli vechny
lky a te se utovali cukrovmi tabletami. Dokud don Apolin Moscote
zastval svj ad jen pro okrasu, odpovaly neinn i agittorsk sklony
doktora Noguery. Trvil as vzpomnkami a lenm sv zduchy. Blc se
volby vak byly nitkou, kter mu umoovala znovu se napojit na podvratnou
s. Navzal styk s mladmi lidmi z msteka, kte nemli jasnj politick
nzory, a potaj je zaal popouzet proti vld. Mnostv ervench lstk, kter
se objevily v urn a kter don Apolin Moscote pital zlib v novotch,
vlastn vem mladm lidem, bylo soust jeho plnu: piml sv ky jt k
volbm, aby jim dokzal, e je to fraka. Jedin, co m smysl, hlsal, je
nsil. Vtina Aurelianovch ptel byla mylenkou na odstrann
konzervativnch podk nadena, dn z nich se ho vak neodvil zasvtit do
jejich pln, nejen pro jeho pbuzenstv se soudcem, ale i pro jeho samotsk a
vyhbav zaloen. Navc vdli, e na tchnv popud hlasoval pro modr. Sv
politick ctn jim tud odhalil vlastn jen nhodou a jenom ir zvdavost ho
dovedla a sem, k lkai, jen ho ml vylit z choroby, kterou netrpl. V kum-

62

blu, kde to pchlo pavuinami a kafrem, spatil jakhosi uprenho jetra,

ktermu pi dchn vychzel z plic hvzdav zvuk. Doktor se na nic
nevyptval, odvedl ho k oknu a zevnit mu prohldl spodn vko. Tam ne,
ekl Aureliano, jak ho pouili. Zmkl si koneky prst jtra a dodal: tadyhle
m to bol, e ani spt nemu. Nato doktor Noguera zavel okno pod zminkou, e v mstnosti je pli mnoho slunce, a vysvtlil mu prost a jasn, e je
jejich vlasteneckou povinnost vyvradit konzervativce. Nkolik dn pak
Aureliano nosil v kapse u koile lahviku, kad dv hodiny ji vythl, vyklepal
si na dla ti tabletky, vloil je vecky narz do st a pak je pomalu rozpoutl
na jazyku. Don Apolin Moscote se posmval jeho ve v homeopatii, ale ti,
kte patili ke spiklencm, v nm poznali jednoho ze svch. Do spiknut byli
zapleteni tm vichni synov zakladatel obce, i kdy dn neml jasnj
pedstavu, v em spovaj plny, kter sami osnovali. V den, kdy mu doktor
ono tajemstv vyjevil, se vak Aureliano rzn se spiklenci rozeel. Byl u v t
dob pesvden, e konzervativn zzen je nutn zapoteb odstranit; pesto ho
jejich pln naplnil hrzou. Doktor Noguera choval mystickou vru v atentty
proti jednotlivcm. Cel jeho zmr se zakldal na sladn mnostv jednotlivch akc, kter by jedinm mistrnm derem v celonrodnm mtku
odstranily vldn ednky i jejich rodiny, pedevm jejich dti, aby tak
konzervativci byli vyhubeni a do koene. Don Apolin Moscote, jeho
manelka a jeho est dcer byli samozejm v seznamu.
Vy nejste liberl ani nic jinho, ekl mu Aureliano chladn. Jste docela
obyejn eznk.
V tom ppad mi tu lahviku vra, odvtil doktor se stejnm klidem. U
ji nepotebuje.
Teprve est msc nato se Aureliano dozvdl, e doktor ho vykrtl ze
svch pln, ponvad ho ml nikoliv za mue inu, nbr za citlivku bez
budoucnosti, trpn povahy a s vraznmi samotskmi sklony. Snaili se ho
hldat z obavy, aby spiknut neprozradil. Aureliano je uklidnil; neekne nikomu
ani slovo, ale t noci, kdy pjdou povradit rodinu Moscotovch, najdou ho u
dve se zbran v ruce. Prohlsil to s takovou rozhodnost, e svj pln radji
odloili na neurito. Prv v tchto dnech se ho rsula zeptala, jak by se dval
na satek Pietra Crespiho s Amarantou, a on j odpovdl, e na takov vci
nen vhodn doba. U tden nosil pod koil starodvnou pistoli. Bdl nad
svmi pteli. Odpoledne si obvykle zael vypt kvu s Jos Arcadiem a
Rebecou, kte si dvali do podku dm, a od sedmi hodin hrval s tchnem
domino. Pi obd rozmlouval s Arcadiem, jen zatm vyrostl v obrovitho
mladka a byl m dl vc naden blc se vlkou. Ve kole, kde ml ky star
ne on sm spolen s dtmi, kter sotva zanaly mluvit, se rozmohla liberln
horeka. Uvaovali o tom, e zastel otce Nicanora, promn chrm ve kolu a

63

zavedou volnou lsku. Aureliano se pokouel jeho vzplanut mrnit. Doporuoval mu zdrenlivost a rozvahu. Arcadio vak zstal hluch k jeho stzlivm
vahm a jeho zdravmu rozumu a veejn ho nakl, e je slaboch. Aureliano
ekal; jednoho dne potkem prosince konen vpadla do jeho dlny zmaten
rsula.
Je vlka!
Po pravd vypukla u ped temi msci a v cel zemi vldlo stann prvo;
jedin, kdo se o tom dozvdl vas, byl vak don Apolin Moscote a ten to
nepovdl ani vlastn en, dokud nepithl oddl vojska, kter ml Macondo
pekvapivm derem obsadit. Ped svtnm potichu vnikli do msteka s dvma
lehkmi dly, taenmi mulami, a zdili si ve kole kasrna. Vyhlsili zkaz
vychzen po est hodin veer. Dm od domu znovu prohledali msteko,
jet bezohlednji ne pedtm, a tentokrt zabavovali i zemdlsk nin.
Vyvlekli z domu doktora Nogueru, pivzali ho ke stromu na nmst a bez
soudu ho zastelili. Otec Nicanor se pokusil zapsobit na vojensk initele svm
zzranm vznenm ve vzduchu, jeden z vojk ho vsak srazil pabou k zemi.
Liberln zpal zanikl v tich hrze. Aureliano, bled a nemluvn, dl hrval s
tchnem domino. Pochopil, e vzdor sv nov hodnosti civilnho a vojenskho
sprvce msta je tu don Apolin Moscote zas jenom pro okrasu. Skuten
rozhodovn bylo v rukou vojenskho velitele, jen kad rno vybral
mimodnou dvku na udrovn veejnho podku. tyi vojci pod jeho
velenm vyrvali pbuznm jakousi enu, kterou pokousal vztekl pes, a
uprosted ulice ji utloukli pabami. Jedenkrt v nedli, trnct dn po obsazen
msteka, piel Aureliano ke Gerineldu Mrquezovi a s obvyklou etrnost
podal o lek neslazen kvy. Kdy spolu zstali v kuchyni sami, promluvil
Aureliano velitelskm hlasem, jak od nho nikdy dv neslyeli.
Piprav chlapce, ekl Pjdeme do vlky. Gerineldo Mrquez se zatvil
nevcn.
A kde vezme zbran? zeptal se.
Jim, odpovdl Aureliano.
V ter o plnoci se jedenadvacet mu, vichni mlad ticeti let, pod
vedenm Aureliana Buendi vrhlo do ztetn akce; ozbrojen jdelnmi noi a
kusy ostrho eleza dobyli pekvapivm tokem kasrna, zmocnili se zbran a
na ndvo zastelili kapitna a tyi vojky, kte zavradili onu enu.
Jet te noci, zatmco hmly vstely poprav ety, jmenovali Arcadia
civilnm a vojenskm sprvcem msta. enat povstalci se sotva staili rozlouit
s manelkami, je zstaly odkzny samy na sebe. Na svit odeli, bouliv
pozdravovni obyvateli msteka, kter zprostili hrzy; hodlali se pipojit k
jednotkm revolunho generla Victoria Mediny, jen podle poslednch zprv
bojoval v okol Manaure. Jet ne odeli, Aureliano vythl ze skn dona

64

Apolinara Moscota. Nieho se nebojte, tchne, ekl mu. Nov vlda vm i

va rodin svm estnm slovem zaruuje osobn bezpenost. Don Apolin
Moscote jen st poznal onoho povstalce ve vysokch botch a s pukou pes
rameno, s kterm hrl a do devti hodin veer domino.
To je pece hloupost, Aurelito, prohlsil.
dn hloupost, ekl Aureliano. To je vlka. A pestate mi kat
Aurelito, ponvad jsem plukovnk Aureliano Buenda.
*
Plukovnk Aureliano Buenda vyvolal dvaaticet ozbrojench povstn a ve
vech byl poraen. Se sedmncti rznmi enami zplodil sedmnct syn a
vichni byli povradni bhem jedin noci, dve ne nejstar z nich doshl
ptaticeti let. Unikl trncti atenttm, tiasedmdesti lkm a jedn poprav
et. Peil dvku strychninu v kv, kter by byla staila zabt kon. Odmtl
d za zsluhy, kter mu propjil prezident republiky. Byl vrchnm velitelem
vech revolunch vojsk a podle nzoru vldy nejnebezpenjm muem v cel
zemi, porouel a soudil od jedn hranice a po druhou, nikdy vak nedovolil,
aby ho nkdo vyfotografoval. Odmtl doivotn dchod, kter mu po vlce
nabzeli, a ivil se a do samho st prodejem zlatch rybek, kter vytepval
ve sv dln v Macondu. Vdycky bojoval v ele svch mu, jedinou rnu,
kterou utril, si vak zpsobil sm po podepsn kapitulace v Neerlandii, j
skonalo tm dvacet let obanskch vlek. Stelil se pistol do prsou a kulka
vyltla zdy, ani pokodila njak ivotn dleit orgny. Jedin, co z toho
veho zstalo, byla ulice, kterou po nm v Macondu pojmenovali. Jak vak
prohlsil nkolik let pedtm, ne zemel stm, onoho rna, kdy se svmi
jedenadvaceti mui vythl pipojit se k jednotkm generla Victoria Mediny,
nepotal ani s tm.
Tady ti nechvme Macondo, to bylo vecko, co ped odchodem ekl
Arcadiovi. Nechvme ti ho v podku, sna se, a vypad jet lp, a se
vrtme.
Arcadio si jeho doporuen vyloil velmi svrzn. Podle rytin v jedn z
Melquadesovch knih si nechal ut uniformu s marlskmi prmky a
nramenky a na opasek si povsil avli se zlatmi tapci po zastelenm
kapitnovi. Ob dla dal postavit na okraj msteka a sv bval ky,
rozncen plamennmi provolnmi, oblkl do uniforem a nechal je ozbrojen
potulovat se po ulicch, aby v cizincch vzbouzeli dojem nezranitelnosti. Byl to
dvojsen tah, ponvad vlda se celch deset msc neodvila msteko
napadnout, potom vsak proti nmu nasadila tak nepimen sly, e za pl
hodiny potlaily vechen odpor. Od prvnho dne sv vldy dal Arcadio najevo

65

svou zlibu ve vyhlkch. Denn vydval a tyi a rozhodoval v nich o vem,

co mu prv pilo na mysl. Zavedl povinnou vojenskou slubu od osmncti let,
dal ve prospch obce zabavovat vechna zvata, kter se objevila na ulici po
est hodin veer, a vem dosplm mum nadil nosit na rukv ernou
psku. Pohrozil otci Nicanorovi zastelenm, jestlie vyjde na krok z fary, a
zakzal mu slouit mi a vyzvnt na zvony s vjimkou oslav vtzstv
liberlnch oddl. Aby nikdo nepochyboval o vnosti jeho mysl, nadil, aby
se poprav eta uprosted nmst cviila ve stelb do hadrovho panka.
Zpotku ho nikdo nebral vn; koneckonc to byli chlapci ze koly, kte si
hrli na dospl. Jednoho veera, kdy Arcadio piel do Catarinovy krmy, ho
vak trumpetista pozdravil besknou fanfrou, pi n se vichni host dali do
smchu, a Arcadio ho dal zastelit pro nectu k adm. Ty, kte nco namtali,
vsadil o chleb a vod do kldy, kterou dal postavit v jedn ze kolnch
mstnost. Jsi sprost vrah! splala mu rsula pokad, kdy se dozvdla o
njak nov svvoli. A se to dozv Aureliano, d t zastelit, a j budu prvn,
kdo se nad tm zaraduje. Vecko vak bylo marn. Arcadio dl se zbytenou
psnost pitahoval ote, a se stal nejkrutjm vldcem, jakho kdy Macondo
mlo. Te aspo vidte ten rozdl, pronesl pi jaksi pleitosti don Apolin
Moscote. Takhle vypad liberln rj. Arcadio se o tom doslechl. V ele stre
pepadl dm, rozbil nbytek, zbil soudcovy dcery a dona Apolinara Moscota
odvlekl pry. rsula utkala pes cel msteko, stnajc hanbou a vztekle
tmajc v ruce bi naputn dehtem, a vpadla na dvr kasren prv v
okamiku, kdy se Arcadio osobn chystal dt poprav et pkaz k palb.
Jen se opova, parchante jeden rozkikla se rsula.
Ne se Arcadio stail vzpamatovat, pethla ho poprv bkovcem. Opova
se, vrahoune! vykikovala. A m zab taky, ty zkurvysynu. Aspo bych
nemusela plakat hanbou, e jsem vychovala takovou stvru. Nemilosrdn ho
lehala biem a zahnala ho a do kouta, kde se svinul do klubka jako hlem.
Don Apolinar Moscote bezvldn visel v provazech u sloupu, kde pedtm bval
hadrov pank, rozcupovan na kusy cvinou stelbou. Chlapci z poprav ety
se rozprchli v obavch, aby si nakonec nevylila vztek i na nich, rsula se za
nimi vak ani nepodvala. Nakonec u Arcadia v upinn uniform, icho
bolest a vztekem, nechala bt, odvzala dona Apolinara Moscota a odvedla ho
dom. Jet ne odela z kasren, propustila vzn z kldy.
Od t doby porouela v msteku ona. Obnovila nedln me, zruila uvn
ernch psek a odvolala Arcadiovy luovit vyhlky. Vzdor sv rznosti
vak dl plakvala nad svm neblahm osudem. Pipadala si tak osaml, e
zaala vyhledvat neuitenou spolenost svho mue, zapomenutho venku
pod katanem. Vid, jak to s nmi dopadlo, kvala mu, zatmco psteek z
palmovch list se za ervnovch de uu rozpadal. Dm je przdn, nai

66

synov roztroueni po svt a my jsme zase sami jako na zatku.

Jos Arcadio Buenda, zapadl v propastech nevdom, vak k jejm nkm
zstval hluch. V potcch svho lenstv ohlaoval nalhavm latinskm
pokikem sv kadodenn poteby. V prchavch zblescch jasnho vdom,
kdy mu Amaranta pinela jdlo, se j svoval s tm, co mu psobilo nejvt
pote, a poslun si od n dval pikldat baky a hoin nplasti. V dob,
kdy si mu rsula pila postovat, vak u dvno ztratil veker spojen se
skutenost. Sedl na lavice a manelka ho postupn omvala a vypravovala
mu, co je v dom novho. Aureliano ped vc ne tymi msci odeel do
vlky a od t doby jsme o nm neslyeli, oznamovala mu a drhla mu zda
namydlenm hadrem. Jos Arcadio se vrtil, je z nho jet vt chlapisko ne
ty a ki m celou jako vyvanou, ale pinesl do naeho domu jenom hanbu.
Zdlo se j vak, e ony patn zprvy jejho mue zarmucuj. Radji mu proto
zaala lht. Nev tomu, co povdm, kala a zasypvala popelem jeho
vkaly, aby je mohla sebrat na lopatku. Bh chtl, aby se Jos Arcadio a
Rebeca vzali, a te jsou velice astn. asem ho klamala tak upmn, e se
tmi vmysly nakonec zaala utovat sama. Z Arcadia je u cel mu,
oznamovala mu. Je velice staten a v t uniform se avl mu to opravdu
slu! Pipomnalo to rozhovor s mrtvm, ponvad Jos Arcadio Buenda si u
dn starosti nebyl s to pipoutt. rsula se nicmn nevzdvala. Jos Arcadio
Buenda byl tak krotk a lhostejn ke vemu kolem, e se rozhodla ho odvzat,
on vak ani nevstal z laviky. Dl tu vysedval na slunci i v deti, jako by
vecky provazy bvaly byly zbyten, ponvad jaksi sla, pevnj ne
vechna viditeln pouta, ho i nadle pidrovala u katanovho kmene. Nkdy v
srpnu, kdy u se zdlo, e zima bude trvat navky, mohla mu rsula konen
sdlit zprvu, kter znla pravdiv.
Pedstav si, jak se ns dr tst, ekla mu. Amaranta se vd za toho Itala,
kter nm ladil hrac sk.
Ptelstv mezi Amarantou a Pietrem Crespim se opravdu prohloubilo;
rsula k nim mla plnou dvru a tentokrt nepovaovala za nutn dohlet na
jejich schzky. Byly to podveern nmluvy. Ital pichzel za soumraku s
gardni v klop a pekldal Amarant Petrarcovy znlky. Sedvali spolu na
verand uprosted tk vn r a divok majornky, lhostejn k zmatkm
vlky a patnm zprvm; Pietro Crespi etl a ona palikovala krajky, dokud je
komi nezahnali do pokoje. Amarantina citlivost a jej skrvan, ale stravujc
nha opdaly snoubence neviditelnou pavuinou, ji musel doslova rozhrnout
svmi bledmi prsty bez prsten, chtl-li o osm odejt z domu. Spolen
sestavili krsn album z pohlednic, kter Pietru Crespimu chodily z Itlie. Byly
to obrzky milenc v osamlch parcch a byla na nich srdce prostelen pem
a holubi, kte dreli v zobku zlat stuky. Tenhle park ve Florencii znm,

67

kal Pietro Crespi, kdy si je prohlel. Sta nathnout ruku a ptci piltnou
zobat. Nad akvarely z Bentek mu jeho stesk asto mnval zpach bahna a
shnilch kebl v kanle ve vlahou vni kvtin. Amaranta vzdychala, smla se a
snila o druh vlasti, pln krsnch mu a en, hovocch dtskm jazykem, a
starodvnch mest, z jejich nkdej slvy te zbvaly jen koky v sutinch.
Pietro Crespi peplul ocen, hledaje lsku; pak si ji zmlil s vn pi
Rebeinnch boulivch nnostech, te ji vsak konen nael. Se tstm se
dostavil i spch. Jeho obchod u zaujmal mlem cel blok; byl to fantastick
sklenk s modely florentsk zvonice, kter zvonkohrou udvaly as, hudebnmi
skkami ze Sorrenta a s nskmi pudenkami, kter pi oteven hrly melodii
o pti tnech, se vemi hudebnmi nstroji, kter si bylo lze pedstavit, a vemi
hrakami na pero, jak si lid dokzali vymyslit. Obchod vedl jeho mlad bratr
Bruno, ponvad Pietro Crespi sotva stail vyuovat v hudebn kole. Dk jeho
oslniv pehldce nejrznjch tretek se Tureck ulice promnila v tuln
zkout, kde lid zapomnali na Arcadiovy svvole a na vzdlen pzrak vlky.
Kdy rsula rozhodla obnovit nedln me, Pietro Crespi daroval chrmu
nmeck harmonium, dal dohromady dtsk sbor a nacviil s nm gregorinsk
repertor, jen vnesl do zasmuilch obad otce Nicanora jiskivou notu. Nikdo
nepochyboval, e s nm Amaranta bude astn. Nijak se ve svch citech
neukvapovali a dvali se unet pirozenmi cestami srdce, a doli k okamiku,
kdy u jim zbvalo jen stanovit datum satku. dn pekky jim nestly v
cest. rsula si v duchu kladla za vinu, e opakovanmi odklady zkazila Rebece
ivot, a nemnila k tm vitkm pidvat jet dal. trapy vlky, Aurelianova
neptomnost, Arcadiovy surovosti a vyhnn Jos Arcadia a Rebecy odsunuly
do pozad i psn smutek za mrtvou Remedios. S ohledem na blc se svatbu
Pietro Crespi sm navrhl, aby Aureliana Josho, ke ktermu chov mlem
otcovsk city, povaovali za jeho nejstarho syna. Vecko se zdlo naznaovat,
e Amaranta bez pekek smuje ke tst. Na rozdl od Rebecy vak nedvala
najevo jakoukoliv nedokavost. Se stejnou trplivost, s jakou zdobila ubrusy,
palikovala krajky a vyvala pvy, ekala, a Pietro Crespi podlehne nutkn
svho srdce. Jej chvle pila za neblahch jnovch de. Pietro Crespi ji vzal
z klna koek s vyvnm a stiskl jej ruku ve svch. U to ekn nesnesu,
ekl j. Pt msc se vezmeme. Amaranta se pi dotyku jeho ledovch prst
ani nezachvla, odthla ruku, jako kdyby to bylo njak mrtn zvtko, a
vrtila se zase k vyvn.
Nebu hloup, Crespi, usmla se, neprovdm se za tebe ani po smrti.
Pietro Crespi se pestal ovldat. Rozplakal se beze veho ostychu a samm
zoufalstvm si div nepolmal prsty, Amarantu se mu vak nepodailo oblomit.
Neztrcej as, ekla mu jenom. Jestli m m opravdu tak rd, vckrt se u
ns neukazuj. rsula samou hanbou dive nepila o rozum. Pietro Crespi

68

vyerpal vecky zpsoby doproovn a pak se zaal a k neuven poniovat.

Cel jedno odpoledne proplakal na kln rsule, kter by byla upsala svou dui,
aby ho dokzala utit. Za detivch noc ho vdali, jak se s hedvbnm
detnkem potuluje kolem Buendovch a h na svtlko v Amarantin lonici.
Nikdy nechodil lpe obleen ne v on dob. Jeho vzneen hlava zmuenho
csae budila podivn dojem vzneenosti. Nalhal na ptelkyn, kter s
Amarantou sedvaly na verand a vyvaly, aby se ji pokusily obmkit. Zanedbval svj obchod. Cel dny vysedval v mstnosti za krmem a psal ztetn
psanka, kter poslal Amarant spolu s vysuenmi okvtnmi lstky a motly,
a ona mu je vracela neoteven. Dlouh hodiny sedval sm a hrl na citeru.
Jedn noci se dal do zpvu. Macondo se uasle probudilo, povzneseno k
nebesm citerou, kter jako by ani nebyla z tohoto svta, a hlasem, v nm bylo
tolik lsky, e to snad nemohlo mt obdoby na cel zemi. Pietro Crespi vidl, jak
se ve vech oknech rozsvcuj svtla s vjimkou jedinho, Amarantina. Druhho
listopadu, v den Duiek, jeho bratr otevel krm a nael vecky lampy
rozsvcen, vecky hrac skky oteven a vecky hodiny zastaven a
donekonena odbjejc celou, a uprosted onoho nesmyslnho koncertu nael
vzadu v psrn Pietra Crespiho se zpstmi podezanmi bitvou a s obma
rukama ponoenma do umvadla s benzolem.
rsula rozhodla, e nebotka vystav u nich v dom. Otec Nicanor se
zpoval vykonat nboensk obady a pohbt ho do posvtn zem. rsula se
postavila proti nmu. Svm zpsobem, kter vy ani j nejsme schopni
pochopit, byl ten lovk svtec, ekla mu. A proto ho pohbm vedle
Melquadesova hrobu i proti va vli. Se souhlasem celho msteka mu
vypravila velkolep poheb. Amaranta nevyla ani na krok ze sv lonice. Ze
svho lka slyela rsulin pl, kroeje a eptn davu, kter se nahrnul
dovnit, nek plaek a potom hlubok ticho, prostoupen vn polapanch
kvt. Dlouho pak za soumraku ctvala levandulov parfm Pietra Crespiho,
byla vak dost siln, aby nepropadla lenstv. rsula na ni zanevela. Nezdvihla
zrak a nepolitovala ji ani onoho odpoledne, kdy Amaranta pila do kuchyn,
poloila ruku na rezav uhl v kamnech a drela ji tam tak dlouho, a u nectila
vbec dnou bolest, jen puch vlastnho splenho masa. Onou surovou lbou
se mnila zbavit vitek svdom. Nkolik dn pak chodila po dom s rukou ponoenou v tku s vajenmi blky, a kdy se j spleniny vyhojily, zdlo se, e
j blky zajizvily i vedy na srdci. Jedin vnj znmka, ji na ni ta tragdie
zanechala, byl obvaz z ernho gzu, kterm si pevzala splenou ruku a kter
u neodloila a do smrti.
Arcadio projevil nezvyklou velkomyslnost: zvltn vyhlkou nadil
veobecn smutek za Pietra Crespiho. rsula si to vykldala jako nvrat
ztracen oveky. Zmlila se vak. Arcadia neztratila ve chvli, kdy si oblkl

69

vojenskou uniformu, ale na samm potku. Byla pesvdena, e ho vychovala

jako vlastnho, stejn jako vychovala Rebecu, bez jakchkoli vsad nebo strk.
Ve skutenosti vak Arcadio proil osaml a ustraen dtstv za as nespav
nemoci, obklopen rsulinou ziskuchtivost, tetnm Josho Arcadia Buendi,
Aurelianovou uzavenost a smrtelnm neptelstvm mezi Amarantou a
Rebecou. Aureliano ho nauil st a pst a myslil pitom na nco jinho, jako
kdyby ho tomu uil nkdo ciz. Dval mu sv atstvo, kdy u bylo na zahozen,
aby mu je Visitacin pesila. Arcadia trpily jeho pli velk boty, spravovan
kalhoty a jeho ensk zadnice. V ivot si s nikm nerozuml lp ne s
Visitacin a Cataurem v jejich vlastn ei. Melquades byl jedin, kdo se mu
opravdu vnoval, pedtal mu sv nesrozumiteln spisy a zasvtil ho do umn
daguerrotypie. Nikdo netuil, jak chlapec potaj oplakval jeho smrt a jak
zoufale se ho pokouel oivit marnm bdnm v jeho listinch. Teprve kola,
kde ho poslouchali a mli ho v ct, a potom moc s rznmi vyhlkami a s
ndhernou uniformou ho on letit zatrpklosti zbavily. Jednoho veera se mu v
Catarinov krm kdosi opovil ci: Nezaslou si jmno, kter nos.
Vzdor veobecnmu oekvn ho Arcadio nedal zastelit.
Povauji si za est, ekl, e nejsem Buenda. Ti, kte znali tajemstv
jeho pvodu, z on odpovdi usoudili, e je do nho zasvcen tak, ve
skutenosti se to vak nikdy nedozvdl. Pilar Ternerov, jeho matka, kter mu
rozbouila krev tenkrt v daguerrotypick komoe, vzbouzela v nm stejn
nepotlaitelnou touhu jako kdysi v Jos Arcadiovi a potom v Aurelianovi. U
dvno ztratila sv pvaby a svj zvun smch, on ji vak pesto hledal a
nachzel podle jejho kouovho pachu. Krtce ped vlkou, kdy jednou v
poledne pila do koly pro svho nejmladho pozdji ne obvykle, ekal na ni
Arcadio v mstnosti, kde obvykle trvil poledn odpoinek a kde pak dal umstit
kldu. Chlapec si hrl na dvoe a Arcadio leel v sti, ekal Pilar Ternerovou a
tsl se nedokavost. Vdl, e kolem nho mus projt, a ona opravdu pila.
Arcadio ji uchopil za zpst a snail se ji vthnout do st. Nemu, to
nemu, zdsila se Pilar Ternerov. Neum si pedstavit, jak rda bych ti
vyhovla, ale Bh je mi svdkem, e nemu. Arcadio ji svou obrovskou silou,
zddnou po otci a po ddovi, uchopil v pase a ctil, jak se mu svt rozplv
ped oima, kdy uctil pod prsty jej ki. Nedlej ze sebe svatou, ekl.
Koneckonc kad pece v, e jsi kurva. Pilar pemohla hnus, kter v n
vzbouzel jej neastn osud.
Vimnou si toho dti, zamumlala. Radi dnes veer nezavrej na zvoru.
T noci na ni Arcadio ekal ve sv sti a tsl se v horece. Leel s
otevenma oima a poslouchal nekonen vrzn cvrk ped svitem a
neprosn houkn buka, m dl vc jist, e ho podvedla. Kdy u jeho
roztouen vystdal vztek, dvee se narz otevely. Nkolik msc nato, kdy

70

stl ped poprav etou, vzpomnal na ony tich kroky v przdn uebn, hluk,
jak nkdo kloptl o lavici, a nakonec obrys n postavy ve tm a tetelen
vzduchu, rozechvvanho srdcem toho druhho. Nathl ruku a setkal se s jinou,
se dvma prsteny na jedinm prst, jak marn tpe ve tm. Ctil jej kehk
ilky, jej vyden tep a jej vlhkou dla s arou ivota u koene palce peatou
sprem smrti. V tu chvli pochopil, e to nen ena, na kterou ekal, ponvad
msto pachu koue uctil kvtinovou brilantinu; mla obl pevn prsy s
muskmi bradavkami a pohlav tuh a kulat jako oech a zmaten se k nmu
pitiskla, nezkuen a uchvcen. Byla jet panna a mla neuviteln jmno
Santa Sofia de la Piedad. Pilar Ternerov j dala padest peso, polovinu svch
celoivotnch spor, aby s nm la spt. Arcadio ji vidl u mnohokrt, jak
prodv v krmku s potravinami, jen patil jejm rodim, nikdy si ji vak neviml, ponvad mla onen vzcn dar dret se stranou a objevovat se jen tehdy,
kdy toho bylo zapoteb; od onoho dne se vak choulil do jejho teplho podpa
jako kocour. Se souhlasem rodi, jim Pilar Ternerov dala polovinu svch
spor, chodvala bhem polednho odpoinku do koly, a kdy je pak vldn
oddly odtamtud vypudily, milovali se mezi plechovkami tuku a pytli s kukuic
vzadu za krmem. V dob, kdy Arcadia jmenovali civilnm a vojenskm
sprvcem msta, se jim narodila dcera.
Z cel rodiny se o tom dozvdli jen Jos Arcadio a Rebeca, s nimi v t
dob Arcadio udroval dvrn styky, zaloen sp na spojenectv ne na
pbuzenskch svazcch. Jos Arcadio sklonil ji pod manelsk jho. Rebeina
pevn povaha, nenasytnost jejho lna a jej urputn ctidost staily manelovu
ohromnou energii pln vyerpat; namsto zahlky a chozen za dvaty se te
zmnil v obrovit tan zve. Dm mli spodan a ist; na svit Rebeca
pozotvrala vecko vude dokon a vtr od hbitova proudil okny dovnit a
dvemi zase ven na dvr, stny pomalu blely a nbytek oprskal ledkem
mrtvch. Touha jst hlnu, kdkav chrastn kost jejch rodi i jej netrpliv
vbuchy nad trpnou povahou Pietra Crespiho, to vecko zstalo zapomenuto v
zapadlch koutech jej pamti. Pes den sedvala u okna a vyvala, vzdlena
zmatkm vlky, a se kameninov hrnce narz rozdrnely a ona vstala a la
oht veei dvno pedtm, ne se objevili vychrtl sldic psi a za nimi obr s
kamaemi, ostruhami a dvojhlavovou pukou, obas s jelenem pes rameno a
tm pokad s vncem zajc nebo divokch kachen. Hned v potcch sv
vldy je Arcadio jedenkrt odpoledne piel neekan navtvit. Nevidli ho od
t doby, co opustil rodiovsk dm, choval se vak tak srden a ptelsky, e
ho pozvali k veei.
Teprve pi kv Arcadio prozradil dvod sv nvtvy; dostal na Jos
Arcadia udn, e nejdv rozoral svj dvr a pak se svmi bky oral na
sousednch polch, vyvracel ploty a boil chatre, a se nsilm zmocnil

71

nejlepch pozemk kolem obce. Rolnkm, kter nevyhnal, ponvad o jejich

pole nemel zjem, uloil da, kterou se svmi loveckmi psy a dvojhlavovou
pukou chodil kadou sobotu vybrat. Jos Arcadio to nevyvracel. Opral se o to,
e pole, kter si pivlastnil, rozdlil Jos Arcadio Buenda v dobch po zaloen
obce, a mnil prokzat, e jeho otec byl u tenkrt len, ponvad rozdval z
majetku, jen ve skutenosti nleel jejich rodin. Obhajoval se zbyten,
ponvad Arcadio nepiel zjednat prchod spravedlnosti. Jednodue mu nabdl,
e zd pozemkov knihy, aby tak Jos Arcadio mohl uzkonit sv prva na
pole, je si pisvojil, pod tou podmnkou, e prvo vybrat dan postoup
mstsk sprv. Domluvili se. Kdy pak nkolik let nato plukovnk Aureliano
Buenda pezkoumval vlastnick prva, zjistil, e na jmno jeho bratra jsou
zanesena vecka pole, je bylo mono pehldnout z pahorku, na kterm stl
jeho dm, nevyjmaje ani hbitov, a e Arcadio za jedenct msc sv vldy si
pisvojil nejenom vecky dan, ale i penze, kter od lid vybral za prvo
pohbvat mrtv na pozemcch Josho Arcadia.
Trvalo nkolik msc, ne se o tom rsula dozvdla; vdli to u vichni v
msteku, ale tajili to ped n, aby j nepidvali trpen. Nejdv j to zaalo bt
podezel. Arcadio si stav dm, oznmila s pedstranou pchou manelovi,
kdy se mu snaila vpravit do st lci dovho sirupu. Mimodk vak pitom
vzdychla: Nevm pro, ale njak se mi to vecko nelb. Pozdji se dozvdla,
e Arcadio nejenom stavl dm, ale stail si u objednat vdesk nbytek, a
utvrdila se v podezen, e zneuv obecnch prostedk. Dl hanbu naemu
jmnu, kikla na nho jednou v nedli po mi, kdy ho zahldla v novm dome,
jak hraje karty se svmi dstojnky. Arcadio si j nevmal. Teprve tehdy se
rsula dozvdla, e m estimsn dceru, a Santa Sofia de la Piedad, s kterou
il beze satku, e je znovu thotn. Rozhodla se, e nape plukovnku
Aurelianovi Buendovi, a u je v tu chvli kdekoliv, a vecko mu to vypov.
Udlosti, je se v onch dnech zbhly, vak nejen zmaily jej mysly, ale
vzbudily v n ltost, e je vbec kdy pojala. Vlka, kter a do t doby zstvala
jen slovem oznaujcm cosi neuritho a vzdlenho, se narz promnila v ivouc skutenost. Koncem nora pijela do Maconda jaksi staena s popelavou
tv. Sedla na oslu naloenm koaty a vypadala tak nekodn, e j hldky
nechaly projt bez jedinho dotazu; pipoetly ji prost k obchodnkm z osad
na bain, kte sem asto pijdli. Staena zamila pmo ke kasrnm.
Arcadio ji pijal v mstnosti, kde dv bvala uebna a kter te slouila za
jakousi tlovou zkladnu: na kruzch visely svinut st, v kout leela hromada
roho a na podlaze se povalovaly puky, karabiny a dokonce i loveck zbran.
Staena se postavila do pozoru, vzdala mu est a pak se pedstavila:
Jsem plukovnk Gregorio Stevenson. Pinel patn zprvy. Posledn
ohniska liberlnho odporu dajn podlehla jedno za druhm. Plukovnk

72

Aureliano Buenda, kterho opustil pi stupovch bojch nedaleko Riohachy,

mu uloil promluvit s Arcadiem. Ml vydat msto bez odporu, na estn slovo,
e vldn vojsko uet ivoty a majetek liberl. Arcadio si soucitn prohlel
onoho divnho posla, kterho si jeho lid dokzali zmlit s njakou prchajc
staenou.
Samozejm s sebou mte nco psemn, ekl.
Samozejm, e nemm, odvtil posel. Jist pochopte, e v dnench
podmnkch nen mon mt u sebe cokoliv podezelho.
Pi tch slovech vythl ze ivtku zlatou rybku a poloil ji na stl. Myslm,
e tohle sta, ekl. Arcadio se ujistil, e je to opravdu jedna z rybek
zhotovench plukovnkem Aurelianem Buendou. Nkdo si ji vsak mohl koupit
jet ped vlkou nebo ji mohl ukrst, a jako prvodn list proto nemla dnou
cenu. Posel nakonec zael tak daleko, e mu prozradil vlen tajemstv, aby
dokzal svou totonost. Vysvtlil, e ho poslali na Curaao, kde doufal
shromdit uteence z cel karibsk oblasti a opatit si takov mnostv zbran a
zsob, aby se koncern roku mohli pokusit o vylodn. Plukovnk Aureliano
Buenda spolhal na tento pln a nechtl proto, aby v tu chvli pineli zbyten
obti. Arcadio vak byl neoblomn. Dal posla zavt do vzen, dokud si neov
jeho totonost, a rozhodl se brnit msto a do smrti.
Nemusil ekat dlouho. Zprvy o porce liberl byly stle uritj. Jedn
noci koncem bezna se spustil pedasn d a ped svitem pak napjat ticho
pedchozch tdn narz roztrhl zoufal zvuk trubky a po nm rna z dla, kter
srazila kosteln v. Arcadiovo rozhodnut klst odpor bylo ve skutenosti pln
len. Ml sotva padest patn vyzbrojench mu a nanejv dvacet nboj
na kadho. Mezi nimi vak byli jeho bval ci, rozncen jeho nabubelmi
provolnmi a odhodlni obtovat svou ki za ztracenou vc. Uprosted dupotu
vysokch bot, rozkaz, kter si navzjem odporovaly, dlovch ran, pi nich se
tsla zem, nerozvnch vstel a nesmyslnho trouben se domnlmu
plukovnku Stevensonovi podailo dostat se k Arcadiovi. Uette m t potupy,
abych tu umel v kld a v enskch hadrech, ekl mu. Jestli u mm umt, a
padnu v boji. Dokzal ho pesvdit. Arcadio poruil, aby mu dali zbra a
dvacet nboj, a s pti mui ho nechal hjit kasrna; sm se spolu se svmi
dstojnky el postavit do ela obrnc. Nedostali se vak ani na cestu k bain.
Ztarasy byly rozvalen a nechrnn obrnci se bili v ulicch, nejdv stelbou z
puek, dokud jim staily nboje, pak pistolemi proti pukm a nakonec mu
proti mui. Porka u byla mlem skutenost, a na ulici vybhlo i nkolik en
ozbrojench klacky a kuchyskmi noi. Uprosted toho zmatku uvidl Arcadio
Amarantu, kter ho hledala jako len, na sob non koili a v rukou dv star
pistole Josho Arcadia Buendi. Dal svou puku dstojnkovi, jen v arvtce
piel o zbra, a spolu s Amarantou zmizel v postrann ulice, aby ji odvedl

73

dom. rsula stla ve dvech a ekala, nevmajc si vstel, kter prodravly

prel sousednho domu. D slbl, ulice vak byly kluzk a mkk jako
rozputn mdlo a v eru bylo nutn odhadovat vzdlenosti. Arcadio odevzdal
Amarantu rsule a vrhl se proti dvma vojkm, kte od nro spustili
divokou stelbu. Star pistole, po lta schovvan ve skni, vak selhaly. rsula
zakryla Amarantu svm tlem a snaila se ho odthnout dom.
Proboha, poj! kiela. U je tch hloupost dost!
Vojci na n namili.
Puste ho pan, kikl jeden z nich, nebo za nic nerume!
Arcadio odstril rsulu k domovnm dvem a vzdal se jim. Nedlouho potom
stelba ustala a zaaly vyzvnt zvony. Odpor byl rozdrcen bhem necel
plhodiny. Ani jedin z Arcadiovch mu tok nepeil, pedtm vak staili
poslat na onen svt na ti sta vojk. Posledn batou odporu byla kasrna. Ne
je vojci napadli, domnl plukovnk Gregorio Stevenson propustil vzn a
poruil svm mum, aby li bojovat do ulic. Jeho kromobyejn pohyblivost a
jist muka, s n z rznch oken vystlel svch dvacet nboj, vzbudily dojem,
e kasrna jsou siln obsazena, a tonci je proto rozstleli dlem. Kapitn,
jen tok vedl, jen uasle zakroutil hlavou, kdy pak nael oputn trosky a
jedinho mrtvho ve spodkch a s vystlenou pukou, jet sevenou v ruce
utren od tla. Ml hust ensk vlasy, na krku zachycen ozdobnm hebnkem, a na hrdle kapul se zlatou rybkou. Kapitn ho pikou boty obrtil, aby
mu vidl do tve, a zstal zaraen stt. Do prdele, prohlsil. Ostatn
dstojnci se shlukli kolem.
Podvejte se, kde jsme ho nakonec nali, ekl jim kapitn. To je Gregorio
Stevenson.
Na svit po strunm vojenskm soudu Arcadia zastelili u hbitovn zdi. V
poslednch dvou hodinch svho ivota nebyl s to pochopit, kam se podl
strach, kter ho od dtskch let suoval. Neten naslouchal nesetnm bodm
obaloby, a dokonce se ani nepokouel prokzat svou nedvno objevenou
udatnost. Myslel na rsulu, kter te asi sedla pod katanem a pila s Jos
Arcadiem Buendou kvu. Myslil na svou osmimsn dceru, kter jet nedali
jmno, a na dt, kter se mlo narodit v srpnu. Myslel na Santu Sofi de la
Piedad, kter zrovna nasolovala jelena na sobotn obd, kdy vera veer
odchzel, a zatouil po jejch vlasech, splvajcch a na ramena, a po jejch
brvch, kter vyhlely jako uml. Psn toval se ivotem a bez
rozcitlivlosti myslel na sv blzk, zanaje chpat, jak velice ve skutenosti
miloval ty, kter nejvc nenvidl. Pedseda vlenho soudu u zaal zvrenou e, ne si Arcadio uvdomil, e mezitm uplynuly dv hodiny. A kdyby
oven obvinn k tomu nebyla dostatenm dvodem, kal pedseda,
nezodpovdn a zloinn smlost, s n obalovan vehnal sv podzen

74

zbyten na smrt, staila by sama o sob, aby mu byl udlen nejvy trest. V
oprskan kole, kde poprv vychutnal jistotu moci, jen nkolik metr od
mstnosti, kde poznal nejistotu lsky, shledal Arcadio, e obady spojen se
smrt jsou smn. Po pravd mu neselo na smrti, ale na ivot, a kdy vynesli
rozsudek, nepoctil strach, ale stesk. Neekl ani slovo, dokud se ho nezeptali na
jeho posledn pn.
eknte m ene, odpovdl zvunm hlasem, a d dvtku jmno
rsula. Na okamik se odmlel a pak to zopakoval: rsula, jako se jmenuje
babika. A jet j eknte, jestli se j narod chlapec, a ho pojmenuj Jos
Arcadio, ne po strci, ale po ddekovi.
Ne ho odvedli na popravit, pokusil se ho otec Nicanor vyzpovdat.
Nemm se z eho kt, prohlsil Arcadio, vypil lek ern kvy a oznmil
poprav et, e je pipraven. Jej velitel, odbornk na rychl popravy, ml
jmno, kter ani zdaleka nebylo nhodn: kapitn Roque Carnicero*. Jet pod
vytrvale milo; cestou ke hbitovu vak Arcadio zahldl, jak na obzoru zan
ziv den. Jeho stesk se rozplynul zrove s mlhou a ustoupil nesmrn
zvdavosti. Teprve kdy mu poruili, aby se postavil zdy ke zdi, Arcadio
uvidl Rebecu s mokrmi vlasy a v atech s rovmi kvty, jak otvr okna
dokon. Snail se, aby si ho vimla. Rebeca se skuten nhodou podvala ke
zdi a zstala ohromen stt; jen st se vzpamatovala natolik, aby mu zamvala
na rozlouenou. Arcadio j odpovdl stejn. V tom okamiku na nj zamily
oazen hlavn pusek a on uslyel slovo za slovem Melquadesovy zpvn encykliky, zaslechl tich kroeje Santy Sofie de la Piedad, tenkrt jet panny, po
przdn uebn a uctil v nose tut ledovou ztuhlost, j si kdysi poviml v
nosnch drkch mrtv Remedios. Zatracen, stail si jet pomyslit,
zapomnl jsem jim ct, jestli to bude dve, aby mu dali jmno Remedios. V
tu chvli znovu poctil vechnu hrzu, kter ho suovala, soustednou te v
jedin drsav npor. Kapitn dal pkaz k palb. Arcadio sotva stail vypnout
prsa a zvednout hlavu, nechpaje odkud prt ona hork tekutina, kter ho pl
do stehen.
Hajzlov! rozkikl se. A ije liberln strana!
*
V kvtnu vlka skonila. trnct dn pedtm, ne to vlda edn oznmila
v nabubelm prohlen, slibujcm, e pvodce povstn stihne nemilosrdn
trest, padl plukovnk Aureliano Buenda do zajet, kdy v pestrojen za
indinskho kouzelnka u mlem doshl zpadnch hranic. Z jedenadvaceti
*

eznk (pozn. pekl.)

75

mu, s nimi vythl do vlky, jich trnct padlo v boji, est bylo zranno a
jenom jedin s nm byl ve chvli porky: plukovnk Gerineldo Mrquez. V
Macondu bylo jejich zajet oznmeno mimodnou vyhlkou. Je iv, ohlsila
rsula manelovi. Musme prosit Boha, aby jeho neptel mli slitovn.
Plakala od rna do veera; tetho dne odpoledne, kdy pipravovala v kuchyni
mln pikot, zeteln zaslechla blzko ucha synv hlas. To byl Aureliano,
vykikla a rozbhla se ke katanu, aby to oznmila manelovi. Nevm, jak se
ten zzrak stal, ale je iv a zakrtko ho uvidme. Potala s tm jako s hotovou
vc. Dala umt vecky podlahy v dom a pestavt vechen nbytek. O tden
pozdji se bhvodkud vynoila povst, tentokrt nepodloen dnou
vyhlkou, osudov vak potvrzujc rsulinu pedtuchu. Plukovnk Aureliano
Buenda byl odsouzen k smrti a rozsudek mel bt vykonn v Macondu pro
vstrahu celmu mstu. Jednou v pondl, dvacet minut po dest, kdy
Amaranta oblkla Aureliana Josho, zaslechla vzdlen dupot kon a vesk
trubky; vteinu nato vpadla do pokoje rsula a vykikla: U ho vedou. Ulice
byla pln lid a vojci se je snaili zatlait pabami. rsula s Amarantou utkaly
na nro a lokty si klestily cestu davem, a ho spatily. Vypadal jako ebrk.
aty ml roztrhan, vlasy a vousy rozcuchan a byl bos. el, jako by ani nectil
rozplen prach pod nohama, s rukama na zdech svzanma provazem, kter
drel u hruky sedla jaksi dstojnk na koni. Vedle nho vedli stejn selho a
zbdovanho plukovnka Gerinelda Mrqueze. Nevypadali smutn; sp jako by
je onen dav, jen zahrnoval vojky nejrznjmi nadvkami, uvdl do
rozpak.
Synku! vykikla rsula uprosted toho povyku a udeila vojka, kter se
ji snail zadret. Dstojnkv k se vzepjal. V tu chvli se plukovnk Aureliano
Buenda vhav zastavil, vyhnul se matinm pam a podval se j psn do
o.
Jdte dom, maminko, ekl. Podejte ady o povolen a pijte za
mnou do vzen.
Podval se na Amarantu, je nerozhodne postvala dva kroky za rsulou,
usml se na ni a zeptal se: Co se ti stalo na ruce? Amaranta zvedla ruku s
ernm obvazem. Splila jsem se, ekla a strhla rsulu stranou, aby ji kon
neporazili. Oddl vyrazil vped. Zajatce obklopila zvltn str a hnala je
poklusem a do vzen.
Naveer toho dne pila rsula za plukovnkem Aurelianem Buendou do
vzen. Snaila se zskat povolen prostednictvm dona Apolinara Moscota, u
vemocnch vojk vak jeho slovo nemlo sebemen vhu. Otec Nicanor leel
s jatern horekou. Rodie plukovnka Gerinelda Mrqueze, jen nebyl odsouzen k smrti, se pokusili syna navtvit, vojci je vak odehnali pabami.
rsula byla pesvdena, e jejho syna na svit zastel, a kdy se j

76

nepodailo najt dnho prostednka, zabalila vecko, co mu chtla zanst, a

vydala se do kasren sama.
Jsem matka plukovnka Aureliana Buendi, ohlsila se.
Strn j zahradili cestu. Stejn pjdu dovnit, varovala je rsula. Jestli
vm nadili stlet, mete rovnou zat. Odstrila jednoho z nich stranou a
vela do bval uebny, kde nkolik vysvleench vojk mazalo pusky. Jaksi
rolc dstojnk v poln uniform, s tlustmi brlemi na och a s obadnmi
posunky pokynul strnm, aby se vrtili na sv msta.
Jsem matka plukovnka Aureliana Buendi, opakovala rsula.
Chcete snad ci, opravil ji dstojnk s ptelskm smvem, e jste pan
matka pana Aureliana Buendi.
V jeho strojenm zpsobu ei rsula rozpoznala pomalou mluvu hejsk z
nhornch rovin.
Jak si pejete, pane pipustila, hlavn, kdy m k nmu pustte.
Z nejvych mst bylo nazeno nepoutt k odsouzencm na smrt dn
nvtvy, dstojnk j vak na vlastn zodpovdnost povolil patnctiminutov
rozhovor. rsula mu ukzala, co m v balku: ist atstvo, boty, kter ml jej
syn na nohou o sv svatb, a mln pikot, kter mu schovvala ode dne, kdy
vytuila jeho nvrat. Plukovnka Aureliana Buendu nala v mstnosti s kldou;
leel na kavalci a pae ml roztaen, ponvad podpa ml sam ved.
Dovolili mu, aby se oholil, a hust knr s nakroucenmi pikami jet vc
zdrazoval jeho vystoupl lcn kosti. rsule se zdlo, e je bled ne tenkrt,
kdy odchzel, o trochu vy a osamlej ne kdy dv. Vdl o vem, co se
udalo doma: o sebevrad Pietra Crespiho, o Arcadiovch svvolnch skutcch
a jeho smrti, o zmuilosti Josho Arcadia Buendi venku pod katanem. Vdl,
e Amaranta zasvtila sv panensk vdovstv pi o Aureliana Josho a ten e
zan projevovat znan schopnosti a nauil se st a pst souasn s tm, jak se
uil mluvit. Od chvle, kdy vela do mstnosti, rsulu zarazila zralost jejho
syna, jeho panovanost a autorita, kter z nho vyzaovala. Pekvapilo ji, e je o
vem tak dobe zpraven. Vdy vte, e jsem vtec, zaertoval Aureliano a
dodal vn: Dnes rno, kdy m sem pivedli, se mi zdlo, jako bych to
vecko u jednou zail. Zatmco okolo nho huel dav, byl toti opravdu zabrn do svch vah a ohromen tm, jak velice msteko za jedin rok zestrlo.
Mandlovnky mely polman list a domy naten na modro, pak na erveno a
potom znovu na modro nakonec nabyly jakhosi neuritho zbarven.
Co jsi ekal? vzdychla rsula. as let.
J vm, piznal Aureliano, ale tak rychle zas ne. Setkn, na kter tak
dlouho ekali a na n si oba pipravili mnostv otzek a dokonce si promyslili
i odpovdi, se tak nakonec zmnilo v obvykl vedn rozhovor. Kdy strn
ohlsil konec nvtvy, Aureliano vythl zpod nnky na kavalci svitek

77

propocench papr. Byly to jeho vere, ty, kter napsal z lsky k Remedios a
pi odchodu si je odnesl s sebou, i ty, kter napsal pozdji, v nejistch
pestvkch mezi bojem. Slibte mi, e je nikdo nebude st, ekl. Jet dnes
veer s nimi zatopte v peci. rsula mu to slbila a vstala, aby ho na
rozlouenou polbila.
Pinesla jsem ti revolver, zaeptala. Plukovnk Aureliano Buenda se
ujistil, e se strn nedv. Nebude mi nic platn, odpovdl eptem. Ale
dejte mi ho, kdyby vs pi odchodu prohleli. rsula vythla revolver ze
ivtku a on ho schoval pod nnku. A te se nelute, uzavel klidn a
drazn. Nikoho o nic neproste a ped nikm se neponiujte. Myslete si, e m
zastelili u dvno a dvno. rsula skousla rty, aby se nerozplakala.
Dvej si na ty vedy hork kameny, ekla.
Otoila se a vyla z mstnosti. Plukovnk Aureliano Buenda zstal
zamylen stt, dokud se za n nezavely dvee; pak znovu ulehl s roztaenmi
paemi. Od chvle, kdy zaal dospvat a uvdomil si svou schopnost nahlet do
budoucna, vil, e se mu smrt ohls zetelnm, nezamnitelnm a
neodvolatelnm znamenm, te vak mu zbvalo sotva nkolik hodin ivota a
znamen nepichzelo. Svho asu pila do jeho leen v Tucurince pekrsn
ena a podala strnho, aby ji k nmu pustili. Nechali ji projt, protoe znali
posedlost nkterch matek, je poslaly sv dcery do postel nejproslulejch
vlenk, aby jak samy kaly vylepily plemeno. Onoho veera plukovnk
Aureliano Buenda prv dokonoval bse o lovku, kter zabloudil v deti,
kdy dvka vstoupila. Obrtil se k n zdy, aby popsanou strnku uloil do
skky, do n zamykal sv vere, a v tu chvli to poctil. Zstal stt zdy k n a
vythl ze skky pistoli.
Nestlejte, prosm vs, ekl.
Kdy se pak otoil s nataenou pistol v ruce, dvka u zatm sklonila zbra a
nevdla, co si pot. Tak se mu podailo uniknout tyem lkm z jedencti.
Naproti tomu nkdo, koho nikdy nechytili, vnikl jednou v noci do
revolucionskch kasren v Manaure a ubodal dkou jeho dvrnho ptele
plukovnka Magnfica Visbala, jemu t noci penechal svj kavalec, aby se
vypotil z horeky. On sm spal v sti v te mstnosti, jen nkolik metr od
nho, a nieho si neviml. Snail se najt v onch pedtuchch njak d, bylo
to vak marn. Dostavovaly se narz, v zblesku nadpirozen jasnozivosti,
jako okamit a naprost, ale nepostiiteln jistota. Obas si ani neuvdomil, e
to jsou pedtuchy, dokud se nevyplnily, tak byly samozejm. Jindy se
nevyplnily, i kdy vyznvaly naprosto jednoznan. Leckdy to tak byly jen
obyejn zchvaty povrivosti. Kdy ho vak odsoudili k smrti a zeptali se na
jeho posledn pn, bez nejmench obt dovedl rozeznat pedtuchu, kter mu
vnukla odpov:

78

Prosm, aby rozsudek byl vykonn v Macondu.

Pedseda soudu se zamrail.
Nemluvte hlouposti, Buendo, ekl mu. To je jen trik, abyste zskal as.
Jestli mi vyhovte, to u je vae vc, ekl plukovnk, ale je to m posledn
pn.
Od t chvle ho pedtuchy opustily. Toho dne, kdy ho rsula navtvila ve
vzen, doel po dlouhch vahch k zvru, e tentokrt se mu smrt mon
neohls, ponvad nezle na osudu, ale na vli jeho kat. Vedy ho tak
bolely, e za celou noc nezamhouil oko. Nedlouho ped rozbeskem zaslechl na
chodb kroky. U jdou, uvdomil si a bhvpro si vzpomnl na Josho
Arcadia Buendu, jen na nho v tu chvli myslel v ponurm svitu venku pod
katanem. Nectil strach ani stesk, sp jaksi nitern vztek pi pomylen, e
ona zludn smrt mu zabrn zjistit, jak dopadne tolik vc, kter tu nechval
nedokonen. Dvee se otevely a vstoupil strn se lkem kvy. Ptho dne
ve stejnou hodinu tu jet pod leel a zuil nad bolestmi v podpa, a dopadlo
to zase tak. Ve tvrtek se rozdlil se strnmi o mln pikot, oblkl si ist
atstvo, kter mu bylo tsn, a obul si lakov boty. Ani v ptek ho vak
nezastelili.
Vojci se toti neodvaovali rozsudek vykonat. Odbojn nlada v msteku
je vedla k nzoru, e popraven plukovnka Aureliana Buendi by mlo vn
politick nsledky nejen v Macondu, ale po cel bain, a podali proto o radu
ady v hlavnm mst provincie. V sobotu veer, zatmco ekali na odpov,
kapitn Roque Carnicero se spolu s jinmi dstojnky, vypravil do Catarinovy
krmy. Jen jedin ena se vsak odvila jt s nm na pokoj, a i t musel mlem
vyhroovat. Nechtj spt s nkm, o kom vd, e ume, piznala mu. Nikdo
nev, jak se to stane, ale kad k, e dstojnk, kter zastel plukovnka
Aureliana Buendu, a vichni vojci z poprava ety budou jeden za druhm dv
nebo pozdji povradni a dn moc jim nepome, i kdyby utekli a na kraj
svta. Kapitn Carnicero se o tom zmnil ostatnm dstojnkm a ti se o tom
zmnili svm nadzenm. I kdy to nikdo upmn nepiznal a vojci neudlali
nic, m by poruili napjat klid onch dn, v nedli u cel msteko vdlo, e
vichni dstojnci jsou odhodlni pod nejrznjmi zminkami se vyhnout
odpovdnosti za popravu. Pondln potou piel edn pkaz: poprava m bt
vykonna do tyiadvaceti hodin. Toho veera dstojnci vhodili do epice sedm
paprk se svmi jmny a nemilosrdn osud pisoudil neblah lstek kapitnu
Roque Carnicerovi. Kdy u m lovk smlu, m ji pod, pronesl kapitn
trpce. Jako zkurvysyn jsem se narodil a jako zkurvysyn umu. O pt rann
uril losem poprav etu, nechal ji nastoupit na dvoe a probudil odsouzence
vstranou vtou:
Jdeme, Buendo, ekl mu. Piel ns as.

79

Tak takhle to bylo, odpovdl plukovnk. A mn se zdlo, e se mi

provalily vedy.
Od chvle, kdy se Rebeca Buendov dozvdla, e Aureliana zastel,
vstvala ve ti hodiny rno. Vysedvala v temn lonici, a zatmco se postel pod
n otsala chrpnm Josho Arcadia, hledla pootevenm oknem na hbitovn
ze. ekala cel tden s tout skrytou zatvrzelost, s n kdysi ekvala dopisy
od Pietra Crespiho.
Pece ho nezastel tady, tvrdil j Jos Arcadio. Zastel ho o plnoci v
kasrnch a na mst ho pohb, aby se nikdo nedozvdl, kdo byl v poprav
et. Rebeca vak ekala dl. Jsou tak hloup, e ho zastel tady, mnila.
Byla si tm tak jista, e si u promyslila, jak oteve dvee a zamv mu na
rozlouenou. Pece ho nepovedou po ulici, stl na svm Jos Arcadio, jen se
esti vystraenmi vojky, kdy pitom vd, e lid jsou schopni veho.
Rebeca, lhostejn k manelovm logickm vvodm, vak vysedvala u okna
dl.
Uvid, e tak hloup jsou, prohlsila.
V ter o pt rann Jos Arcadio u vypil kvu a odvzal psy, kdy Rebeca
zavela okno a pidrela se ela postele, aby neupadla. Tamhle ho vedou,
vzdychla.
Ten je ale krsn. Jos Arcadio vyhldl z okna a spatil ho, rozechvlho v
jasnm rannm svtle, v kalhotch, kter za mlada patvaly jemu. Stl u zdy
ke zdi a ruce si podpral o opasek, ponvad paliv uzliny v podpa mu
nedovolily spustit pae. Takhle se mordovat, eptl si plukovnk Aureliano
Buenda. Takhle se mordovat, a nakonec lovka odstel est usmrkanc a
neme se nijak brnit. Opakoval to s takovm vztekem, e to vypadalo mlem
zbon, a kapitna Roque Carnicera to dojalo, ponvad myslel, e se modl.
Kdy na nj vojci zamili, vztek se narz zhmotnil v cosi lepkavho a trpkho,
co mu svzalo jazyk a pimlo ho zavt oi, V tu chvli zmizel hlinkov lesk
svitu a on znovu spatil sama sebe, kdy byl jet mal, v krtkch kalhotch a
se stukou na krku, spatil svho otce onoho ndhernho odpoledne, kdy ho
zavedl do ciknskho stanu, a spatil led. Kdy uslyel vkik, myslil, e je to
posledn rozkaz poprav et. S mrazivou zvdavost otevel oi v domnn, e
proti sob spat svtiv drhy stel, uvidl vak jen kapitna Roque Carnicera s
rukama nad hlavou a Josho Arcadia, jak pechz ulici se svou hrzostranou
pukou pipravenou k vstelu.
Nestlejte, ekl Josmu Arcadiovi kapitn. Vs posl sama bosk
prozetelnost.
Toho dne zaala nov vlka. Kapitn Roque Carnicero a est mu z jeho
ety se spolu s plukovnkem Aurelianem Buendou vydali osvobodit
revolunho generla Victoria Medinu, ekajcho na smrt v Riohache. Doufali,

80

e zskaj as, pekro-li poho po cest, j proel Jos Arcadio Buenda ped
zaloenm Maconda, za necel tden se vak pesvdili, e po n jt nelze.
Museli se proto dt nebezpenou cestou po pedh; nboje, kter dostala
poprav eta, pedstavovaly pitom vecko stelivo, kter mli. Rozbjeli sv
leen v okol mst a jeden z nich se za blho dne vydval v pestrojen do ulic,
v ruce zlatou rybku, a navazoval styk s vykvajcmi liberly, kte pak ptho
jitra vyjdli na lov a u se nevraceli. Kdy z horskho ohb spatili Riohachu,
generla Victoria Medinu u zatm zastelili. Povstalci tedy provolali
plukovnka Aureliana Buendu velitelem revolunch jednotek na celm
karibskm pobe v hodnosti generla. Plukovnk funkci pijal, poven vak
odmtl a v duchu se rozhodl, e je nepijme, dokud nesvrhnou konzervativn vldu. Bhem t msc se jim podailo vyzbrojit vce ne tisc mu, tm
vichni vak padli. Ti, kte peili, uprchl pes vchodn hranice. Njak as
pak o nich nebylo slyet, a pila zprva, e vyrazili z antilskho souostrov a
vylodili se na Cano de la Vela, a vldn zprva, oznamovan telegrafem a
rozhlaovan jsavmi vyhlkami po cel zemi, zvstovala smrt plukovnka
Aureliana Buendi. Dva dny nato vak obshl telegram, jen piel tm
souasn s tm prvnm, oznmil novou vzpouru v jinch stepch. Tak se zrodila
legenda o vudyptomnosti plukovnka Aureliana Buendi. Zprvy o nm se
naprosto rozchzely; byl poraen v Guacamayalu, snden Indiny z kmene
Motilon, zemel v ktersi vesnici na bain a zahjil dal povstn v Urumit.
Liberln pedci, kte v t chvli jednali o zastoupen v parlament, ho
prohlsili za dobrodruha nepatcho k dn stran. stedn vlda ho zaadila
mezi bandity a vypsala na jeho hlavu odmnu pt tisc peso. Po estncti
porkch plukovnk Aureliano Buenda vytrhl z Guajiry s dvma tisci dobe
ozbrojenmi Indiny a posdka v Riohache, zaskoena ve spnku, vyklidila
msto. Plukovnk Aureliano Buenda tam zdil svj hlavn sta a vyhlsil
veobecnou vlku proti vld. Prvn odezvou, j se mu od ad dostalo, byla
hrozba, e plukovnk Gerineldo Mrquez bude bhem osmatyiceti hodin
zastelen, nesthnou-li se jeho jednotky a k vchodn hranici. Plukovnk Roque
Carnicero, kter v t dob byl nelnkem jeho tbu, mu telegram pedal s
rozpaitm gestem, on ho vak peetl s neoekvanou radost.
To je vborn, prohlsil. U mnie v Macondu telegraf!
Jeho odpov byla rzn. Oekv, e do t msc zd v Macondu svj
hlavn sta, a nenajde-li plukovnka Gerinelda Mrqueze ivho, zastel bez
soudu vecky dstojnky, kter v tu chvli bude mt v zajet, generly ponaje, a
vyd svm podzenm rozkaz, aby stejnm zpsobem postupovali a do konce
vlky. Kdy o ti msce pozdji vtzn vthl do Maconda, prvn, kdo ho objal
na cest od bainy, byl plukovnk Gerineldo Mrquez.
V dom bylo plno dt. rsula k sob vzala Santu Sofii de la Piedad s dcerou

81

i s dvojaty, kter se narodila pt msc po Arcadiov smrti. Vzdor posledn

vli popravenho dala dvtku jmno Remedios. Vm urit, e ve
skutenosti chtl Arcadio ci Remedios, prohlsila. rsula j kat nebudeme,
ponvad lid s takovm jmnem v ivot hodn zkus. Dvojata pojmenovali
Jos Arcadio Segundo a Aureliano Segundo. Amaranta si je vecky vzala na
starost. Postavila do pokoje devn idliky, pibrala dal dti ze sousednch
rodin a zdila dtskou kolku. Kdy se plukovnk Aureliano Buenda vrtil,
uvtal ho spolu s raketami a vyzvnnm zvon i sbor dtskch hlsk.
Aureliano Jos, vysok jako jeho dd a v uniform revolunho dstojnka, mu
vzdal po vojensku est.
Ne vecky zprvy byly ovem dobr. Rok po tku plukovnka Aureliana
Buendi se Jos Arcadio a Rebeca pesthovali do domu, kter si postavil
Arcadio. O tom, e Jos Arcadio svm zsahem zabrnil poprav, se nikdo
nedozvdl. V novm dom, postavenm v nejlepm kout nmst, pod
mandlovnkem, kter se honosil temi hnzdy ervenek, s velkmi dvemi pro
nvtvy a se tymi okny, jimi proudilo dovnit svtlo, si zadili pohostinnou
domcnost. Rebeiny ptelkyn z minula, vetn ty sester Moscotovch, kter
byly jet svobodn, k nim znovu zaaly chodit na dchnky s vyvnm, jak
bvaly kdysi na verand s begniemi. Jos Arcadio uval i nadle pol, kter si
pisvojil a jejich vlastnictv mu piznala i konzervativn vlda. Vdali ho kad
den odpoledne, jak jede na koni dom se svmi divokmi psy, se svou
dvouhlavovou pukou a s vncem krlk povenm u sedla. Jednoho
zijovho dne se vrtil dom dv ne obvykle, ponvad se schylovalo k
bouce. V jdeln pozdravil Rebecu, uvzal na dvoe psy, krlky povsil v kuchyni s tm, e je pak nasol, a el se do lonice pevlknout. Rebeca pozdji
vyprvla, e se zavela v koupeln, jakmile manel veel do lonice, a e nic
neslyela. Znlo to mlem neuviteln, dn vrohodnj vklad se vak
nenael a nikdo nebyl s to najt dvod, pro by Rebeca mla zavradit mue,
kter ji uinil astnou. Byla to snad jedin zhada v Macondu, kter se nikdy
nevysvtlila. Jakmile Jos Arcadio za sebou zavel dvee do lonice, zahmla
domem rna z pistole. Zpode dve vytryskl pramnek krve, protekl pokojem,
vyrazil na ulici a inul se vped po nerovnch chodncch, stkal ze schodi a
zase stoupal vzhru, protekl Tureckou ulic, na jednom nro zahnul doprava,
na dalm nalevo a pak se v pravm uhlu zatoil k Buendovm, pronikl pod
zavenmi dvemi a nvtvnm pokojem tekl podl sten, aby nepotsnil koberce, vnikl do dalho pokoje a irokm obloukem se vyhnul stolu v jdeln,
aby pak vyrazil na verandu s begniemi a nevidn protekl pod idl Amarant,
je prv vyuovala Aureliana Josho potm, vhrkl do pirny a pak se objevil
v kuchyni, kde se rsula prv chystala rozbt estaticet vajec na chleba.
Rodiko bo peist! vykikla rsula.

82

Pustila se opanm smrem, aby zjistila, odkud se tu onen pramnek krve

vzal, prola pirnou a pela po verand s begniemi, kde Aureliano Jos
prozpvoval, e ti a ti je est a ti je devt, prola jdelnou a obma pokoji a
la ulic pmo vped, pak zahnula doprava a potom nalevo, a dola k Tureck
ulici, neuvdomujc si, e m jet pod na sob pekaskou zstru a na nohou
domc papue, vyla na nmst a vela do domu, ve kterm jet nikdy nebyla,
strila do dve lonice a div se nezalkla zpachem splenho prachu; na
podlaze nala Josho Arcadia, jak le tv na kamach, kter si prv sundal, a
uvidla zatek onoho pramnku, kter mu u zatm pestal vytkat z pravho
ucha. Na celm tele mrtvho nezjistili jedinou rnu a smrtc zbra nikde
nenali. Navc nebyli s to zbavit mrtvolu pronikavho zpachu po stelnm
prachu. Nejdv ji tikrt vydrhli mdlem a hadrem, teli ji sol a octem, potom
popelem a citrnem, a nakonec ji naloili do sudu s louhem a nechali ji tam est
hodin, Drhli ji tak usilovn, e tetovan ornamenty zaaly ztrcet barvu.
Nakonec se uchlili k zoufalmu prostedku; pidali k mrtvole pep, kmn a
bobkov list a cel den ji vaili na mrnm ohni, to u se vak zaala rozkldat a
museli ji spn pohbt. Uloili ji do zvl zhotoven neprodyn rakve, dva
metry ticet dlouh a sto deset centimetr irok, zevnit pobit eleznmi
plechy a staen ocelovmi svornky, pesto vsak v ulicch, kudy pohebn
prvod prochzel, bylo ctit zpach stelnho prachu. Otec Nicanor s jtry nateklmi a tuhmi jako buben mu poehnal z lka. V ptch mscch hrob
vyztuili nkolika vrstvami zdiva, je proloili udusanm popelem, pilinami a
nehaenm vpnem, na hbitove vak jet dlouh lta bylo ctit steln prach,
dokud ineni bannov spolenosti nepekryli hrob Josho Arcadia ttem z
betonu. Jakmile vynesli nebotka z domu, Rebeca pozavrala vecky dvee a
pohbila se zaiva, chrnna tuhou korou pohrdn, kterou dn svtsk svody
nedokzaly prorazit. Na ulici se od t doby objevila jen jedenkrt, u velice
star, ve stevcch barvy starho stbra a v klobouku s drobnmi kytikami;
stalo se to v dob, kdy mstem proel Vn id a pivodil takov vedro, e
ptci proreli drtn st v oknech a umrali lidem v lonicch. Naposledy ji
vidli ivou, kdy jedinou pesnou ranou zastelila zlodje, kter se pokusil
vypit dvee jejho domu. S vjimkou Argnidy, sv sluebn a dvrnice, se
od t doby s nikm nestkala. Jeden as se kalo, e pe dopisy biskupovi,
kterho povaovala za svho pokrevnho bratrance, o dn odpovdi vak
nikdy nebyla e. V msteku na ni zapomnli.
Vzdor svmu vtzoslavnmu nvratu se plukovnk Aureliano Buenda
nedval unst zdnm. Vldn oddly vyklzely bez odporu jedno msto po
druhm a stoupence liberl to naplovalo klamnm pocitem vtzstv, o kter
je nemnili pipravovat, revolucioni vak znali skutenou pravdu, a plukovnk
Aureliano Buenda ji znal nejlp ze vech. Velel v tu chvli vce ne pti tiscm

83

mu a ovldal dva poben stty, uvdomoval si vak, e ho v podstat

zatlaili k moi a politick situace v zemi je tak zmaten, e kdy nadil opravit
kosteln v, poboenou dlostelbou vldnch, nemocn otec Nicanor jen
poznamenal ze svho lka: To je ale blzniv svt. Obrnci Kristovy vry
zbouraj chrm a zedni ho daj opravit. Ve snaze najt njak vchodisko
trvil dlouh hodiny na telegrafnm ad, jednal s veliteli jinch mst a
odchzel s pokad uritjm pocitem, e vlka ustrnula na mrtvm bod. Kdy
pichzely zprvy o novch spch liberl, oznamovali je jsavmi
vyhlkami, plukovnk Aureliano Buenda vak mil na map jejich skuten
dosah a uvdomoval si, e jeho vojska pronikaj do pralesa, zpas s komry a s
bahenn zimnic a postupuj opanm smrem, ne by mla. Zbyten ztrcme
as, stoval si svm dstojnkm. A budeme ho ztrcet, dokud ti darebci ze
strany budou ebrat o jedno msteko v kongresu. Za bezesnch noc lehval
na zdech v sti poven v mstnosti, kde kdysi ekal na popravu, a
pedstavoval si ty ern odn advokty, jak za chladnho jitra vychzej z
prezidentskho palce s lmci kabt zvednutmi a k um, mnou si ruce, nco
si ukaj a jdou si sednout do nkter z ponurch rannch kavren, kde pak
hloubaj nad tm, co vlastn chtl prezident ci, kdy ekl ano, nebo co chtl
ci, kdy ekl ne, a dokonce se dohaduj, co vlastn prezident myslel, kdy ekl
nco pln jinho, zatmco on tu v ptaticetistupovm vedru odhnl komry
a ctil, jak se pomalu bl ono hrzn rno, kdy bude muset nadit svm
vojkm, aby naskkali do moe.
Jednoho veera, kdy ho ty pochyby obzvl suovaly, podal Pilar
Ternerovou, kter zpvala s vojky venku na dvoe, aby mu hdala z karet
budoucnost. Dvej si pozor na sta, to bylo vecko, co mu Pilar Ternerov
dokzala ci, kdy karty tikrt rozloila a zase je sebrala. Nevm, co to
znamen, ale znamen je naprosto jasn: m si dt pozor na sta. Dva dny nato
dal nkdo jednomu z pkaznk lek neslazen kvy, ten ho pedal jinmu a
ten zas dalmu, a se octl v pracovn plukovnka Aureliana Buendi. Plukovnk
sice dnou kvu nechtl, ale kdy u ji pinesli, vypil ji. Bylo v n tolik
kulibovho semene, e by to zabilo kon. Kdy ho pinesli dom, byl
zkroucen a ztuhl a jazyk mu bezvldn visel z st. rsula ho vyrvala ze spr
smrti. Vyistila mu aludek dvicmi prostedky, zabalila do nahtch
pokrvek a dva dny mu dvala vajen blky, a ztran tlo nabylo zase
normln teploty. tvrtho dne byl mimo nebezpe. Pod ntlakem rsuly a
svch dstojnk zstal proti sv vli jet tden v posteli. Teprve tehdy se
dozvdl, e matka nesplila jeho vere. Nechtla jsem se unhlovat,
vysvtlila mu rsula. Kdy jsem ten veer la zatopit v peci, ekla jsem si, e
radi pokm, a t pinesou mrtvho.
V mlhch uzdravovn, obklopen zaprenmi panenkami po Remedios,

84

plukovnk Aureliano Buenda etl sv verse a pipomnal si nad nimi

rozhodujc okamiky svho ivota. Zaal znovu pst. Stranou vech zmatk
on bezvhledn vlky po dlouh hodiny vkldal do rmovanch ver sv
zitky na behu smrti. Pitom si natolik ujasnil sv mylenky, e se na n dokzal podvat ze vech stran. Jedenkrt veer se zeptal plukovnka Gerinelda
Mrqueze:
ekni mi jedno, bratku: za vlastn bojuje?
Za co bych bojoval, odpovdl plukovnk Gerineldo Mrquez, za slavnou
liberln stranu.
Bu rd, e to v, odpovdl mu plukovnk Aureliano Buenda. Co se
m te, teprve te jsem pochopil, e bojuju z pchy.
To je patn, bratku, mnil plukovnk Gerineldo Mrquez.
Plukovnka Aureliana Buendu jeho znepokojen pobavilo. To jist, ekl.
Ale je to pod lep ne nevdt, za lovk bojuje. Podval se mu do
o a s smvem dodal:
Nebo bojovat za nco, co nikomu nic nek, jako ty.
A do t doby mu pcha brnila vejt do styku s ozbrojenmi skupinami ve
vnitrozem, dokud vdcov strany veejn neodvolaj prohlen, e je bandita.
Uvdomoval si vak, e jakmile na to pestane brt ohled, doke prolomit
bludn kruh vlky. Dny na lku mu poskytly as k pemlen, a kdy vstal,
vyprosil si od rsuly zbytek zakopanho ddictv i jej rozshl spory,
jmenoval plukovnka Gerinelda Mrqueze civilnm a vojenskm sprvcem
Maconda a vydal se navzat styk s povstaleckmi skupinami ve vnitrozem.
Plukovnk Gerineldo Mrquez byl nejen nejblim dvrnkem plukovnka
Aureliana Buendi, ale i rsula na nho hledla jako na jednoho z rodiny. Byl
kehk a nesml a vyznaoval se vrozenmi dobrmi zpsoby, vzdor tomu
vak byl lepm vlenkem ne vldcem. Jeho politit poradci ho snadno
zapltali do svch teoretickch bludi. Dokzal vak v Macondu nastolit
poklidn venkovsk ovzdu, po jakm touval plukovnk Aureliano Buenda,
aby mohl dl tepat sv zlat rybky a jednou v klidu umt stm. Bydlel u svch
rodi, dvakrt a tikrt do tdne vak chodval na obd k rsule. Zasvtil
Aureliana Josho do uvn stelnch zbran, poskytl mu pedasn vojensk
vcvik a s rsulinm souhlasem ho vzal na nkolik msc do kasren, aby se z
nho stal mu. Ped mnoha lety, mlem jet v chlapeckch letech, Gerineldo
Mrquez vyznal Amarant lsku, ta vak v on dob byla natolik poblouznn
svou osamlou touhou po Pietru Crespim, e se mu vysmla. Gerineldo
Mrquez ekal. Jedenkrt poslal Amarant z vzen lstek, v nm ji prosil, aby
mu vyila tucet batistovch kapesnk s monogramem jeho otce, a souasn j
poslal penze. Za tden mu Amaranta pinesla do vzen tucet vyvanch
kapesnk, penze mu vrtila a nkolik hodin spolu hovoili o minulosti. A se

85

odtud dostanu, oenm se s tebou, ekl j Gerineldo Mrquez, kdy se louili.

Amaranta se tomu zasmla, kdy vak v nsledujcch dnech uila dti st,
nepestvala na nho myslet a snaila se vzksit ve svm nitru ve, s n v
mld touvala po Pietru Crespim, a vnovat ji jemu. V sobotu, kdy byl ve
vznici nvtvn den, chodvala ke Gerineldovm rodim a doprovzela je do
vzen. Jednou se rsula zatvila pekvapen, kdy ji nala v kuchyni, jak ek
a vythnou z trouby pikoty, aby z nich vybrala ty nejlep a zabalila je do
ubrousku, kter k tomu zvl vyila.
Provdej se za nho, ekla j. Druhho takovho bys tko hledala.
Amaranta pedstrala pekvapen.
Nepotebuju lovit enichy, odpovdla. Nesu Gerineldovi ty pikoty,
ponvad je mi lto, e ho dv nebo pozdji zastel.
ekla to jen tak; prv v t dob vak vlda veejn pohrozila povstalcm,
e d plukovnka Gerinelda Mrqueze zastelit, jestlie nevydaj Riohachu.
Nvtvy byly zastaveny. Amaranta se zavrala ve svm pokoji a plakala,
srna obdobnm pocitem viny, jak ji suoval tenkrt, kdy umela Remedios;
jako by jej nerozvn slova opt pivodila n smrt. Matka ji utovala.
Ujistila ji, e plukovnk Aureliano Buenda urit nco podnikne, aby poprav
zabrnil, a slbila j, e ona sama se postar o to, aby k nim Gerineldo Mrquez
zase zaal chodit, jakmile bude po vlce. Svj slib splnila dve, ne oekvala.
Kdy se u nich Gerineldo Mrquez opt objevil ve sv nov hodnosti civilnho a
vojenskho sprvce msta, uvtala ho jako syna, zahrnovala ho vybranmi
lichotkami, aby ho zdrela, a z cel due se modlila, aby se rozpomnl na svj
zmr oenit se s Amarantou. Zdlo se, e jej prosby budou vyslyeny.
Plukovnk Gerineldo Mrquez k nim nkolikrt tdn chodil na obd a zstval
u nich cel odpoledne, sedval s Amarantou na verand s begniemi a hrli
nskou dmu. rsula jim nosila blou kvu a pikoty a starala se o dti, aby je
neruili. Amaranta se upmn snaila rozdmchat ve svm srdci zavt popel
mladistv touhy. S nedokavost, kter nakonec byla a k nesnesen, ekvala na
obdy s nm a na odpoledne nad nskou dmou; ve spolenosti onoho nelnka
s tesklivm jmnem, jemu se neznateln chvly prsty, kdy pohyboval
kameny, j as utkal, jako by ml kdla. V den, kdy j plukovnk Gerineldo
Mrquez zopakoval svj mysl oenit se s n, vak odmtla.
Nevdm se za nikoho, ekla mu, a za tebe u vbec ne. M tak rd
Aureliana, e se chce oenit se mnou, ponvad s nm se oenit neme.
Plukovnk Gerineldo Mrquez byl trpliv lovk. Budu t dat o ruku
znovu a znovu, ekl. Dv nebo pozdji t pesvdm. Chodil k nim na
nvtvu dl; Amaranta se zavrala ve sv lonici, potajmu plakala a strkala si
prsty do u, aby neslyela hlas svho npadnka, jen vypravoval rsule
posledn zprvy z vlky. I kdy vak umrala touhou ho spatit, dokzala se

86

pemoci a nela za nimi.

Plukovnk Aureliano Buenda ml v t dob dost asu, aby kadch trnct
dn poslal do Maconda podrobnou zprvu. Jen jedenkrt, tm za osm msc
po svm odchodu, vak napsal rsule. Zvltn posel pinesl Buendovm
zapeetnou oblku a v n list papru, na kterm stlo plukovnkovm
puntikskm krasopisem: Starejte se dobe o tatnka, ponvad ume.
rsula se polekala. Kdy to k Aureliano, urit to v, mnila a podala
sousedy, aby j Josho Arcadia Buendu pomohli penst do lonice. Byl stejn
tk jako pedtm, a bhem let strvench pod katanem se navc nauil
mysln zvtovat svou vhu, take ho ani sedm mu nedokzalo zvednout a
museli ho odthnout po bie do postele. Vzduch v lonici narz naskl pachem
drobnch hub, magnliovch kvt a dlouholetho ivota pod irm nebem,
kdy se v n ocitl ten obrovit staec, vyluhovan deti a slunenm rem.
Ptho dne rno vak v posteli nebyl. rsula ho hledala po vech pokojch, a
nakonec ho nala znovu pod katanem. Pivzali ho proto k posteli. Jos
Arcadio Buenda byl jet v pln sle, nebyl vak s to se brnit. Na niem mu
nezleelo; i ke katanu se vrtil ne z vlastn vle, ale z tlesnho nvyku.
rsula o nho peovala, krmila ho a pinela mu zprvy o Aurelianovi. Po
pravd vak jedin, s km u po dlouh lta pichzel do styku, byl Prudencio
Aguilar, u tak sel hlubokou vetchost smrti, e se div nerozpadl v prach.
Prudencio Aguilar si s nm dvakrt denn pichzel popovdat. Hovoili o
kohoutech a domluvili se, e si spolen zad chov ndhernch ptk, ne proto,
aby se tili z vtzstv, kter u tam nebudou potebovat, ale aby se mli m
bavit za nudnch nedl v krajch smrti. To Prudencio Aguilar ho omval, krmil
a pinel mu asn zprvy o jakmsi neznmm, kter se jmenoval Aureliano
a byl plukovnkem ve vlce. Kdy zstal sm, Jos Arcadio Buenda se utoval
snem o nekonen ad pokoj. Zdlo se mu, jak vstv z postele, otvr dvee a
ocit se v dalm stejnm pokoji s tou postel s elem z kovanho eleza, s
tm proutnm keslem a s tm obrzkem Panny Marie Pomocn vzadu na
stn. Z onoho pokoje peel do dalho, pln stejnho, odkud vedly dvee do
dalho, pln stejnho, a opt do dalho, zase pln stejnho, a tak a do
nekonena. Rd chodil z pokoje do pokoje jako po chodb se soubnmi
zrcadly, dokud mu Prudencio Aguilar nepoklepal na rameno. Potom zamil zpt
a prochzel z pokoje do pokoje, postupn se probouzeje, a ve svm
opravdovm pokoji nael Prudencia Aguilara. Jedn noci, trnct dn po tom, co
ho pinesli do pokoje, mu vak Prudencio Aguilar poklepal na rameno u po
cest a on tam zstal navdy v domnn, e je ve svm opravdovm pokoji.
Kdy mu ptho jitra rsula nesla sndani, spatila na verand mue, kter el
smrem k n. Byl drobn, podsadit postavy, v atech z ernho sukna a na
hlav ml obrovsk ern klobouk, staen a k zasmuilm om. Mj ty

87

Boe, pomyslila si rsula, byla bych psahala, e to je Melquades. Byl to

vak Cataure, bratr Visitacin, jen kdysi opustil dm, prchaje ped nespavou
nemoc, a o kterm od t doby nic neslyeli. Visitacin se ho zeptala, pro se
vrac, a on j odvtil ve svm obadnm jazyce:
Piel jsem na krlv poheb.
li tedy do pokoje Josho Arcadia Buendi, tsli jm ze vech sil, kieli mu
do ucha a pidrovali mu u nosnch drek zrctko, probudit ho vsak nedokzali.
Kdy mu o chvli pozdji bral tesa mru na rakev, uvidli z okna, jak shry
pad d drobnch lutch kvtk. Celou noc padaly na msteko jako tich
boue, pokryly stechy, zatarasily dvee a udusily zvata, kter spala pod irm
nebem. Napadlo jich tolik, e na svit byly vecky ulice vystlan souvislm
pkrovem kvt a museli je odklzet lopatami a hrbmi, aby pohebn prvod
mohl projt.
*
Amaranta sedla v proutnm kesle, vyvn odloen v kln, a hledla na
Aureliana Josho s bradou plnou pny, jak brous na emeni bitvu, aby se
poprv oholil. Sezl si pitom nkolik uhr a poezal si horn ret, kdy se ze
svch svtlch chlup pokouel stvoit knrek, a nakonec vypadal stejn jako
pedtm; v Amarant vsak ono pracn sil zanechalo dojem, e v tom okamiku
zaal strnout.
Vypad pln jako Aureliano, kdy byl tak star jako ty, ekla mu. U je
z tebe mu.
Byl jm ve skutenosti u dvno, u od onch vzdlench dn, kdy ho
Amaranta jet povaovala za chlapce a svlkala se ped nm v koupeln jako
dv, jak tomu uvykla od t doby, kdy j ho Pilar Ternerov pedala na
vychovn. Kdy ji poprv uvidl nahou, upoutal jeho pozornost jedin hlubok
lbek mezi jejmi prsy. Byl jet natolik prostoduch, e se zeptal, co se j
stalo; Amaranta pedstrala, e si koneky prst rozdr hru, a odpovdla mu:
To mi ezali jeden kousek masa za druhm. Njak as nato, kdy se
vzpamatovala ze sebevrady Pietra Crespiho a zaala se s Aurelianem Josm
znovu chodit koupat, u si onoho lbku nevmal; pi pohledu na jej ndhern
prsy s modrofialovmi bradavkami vak poctil jaksi neznm vzruen.
Upen na ni hledl, p za pd objevoval jej zzranou nahotu a ctil, e m
cel tlo jako v ohni, stejn jako se rozpalovala jej ple pi dotyku s vodou. U
od dtskch let mval ve zvyku vylzat ze sv st a rno se probouzet v
Amarantin posteli; dotyk jejho tla mu stail, aby se pestal bt tmy. Od
chvle, kdy si uvdomil jej nahotu, vak u ho pod jej moskytiru nezahnl
strach ze tmy, ale touha ctit jej tepl dech, a se rno probud. V dob, kdy

88

Amaranta odmtla plukovnka Gerinelda Mrqueze, se Aureliano Jos jednou

rno probudil s pocitem, e se dus. Ctil Amarantiny prsty, tpajc mu po bie
jako tepl a dychtiv ervci. Pedstral, e sp, obrtil se vak, aby j to co nejvc
usnadnil, a uctil jej nezavzanou ruku, zapadajc jako slep mkk mezi
chaluhy jeho touhy. Oba pedstrali, jako e o niem nevd a nemaj tuen, zda
nco v ten druh, od on noci je vak spojilo nerozlun spiklenectv.
Aureliano Jos nedokzal usnout, dokud hodiny v pokoji nezahrly plnon
valk, a strnouc panna, jej ple u zanala vadnout, nepoznala okamik
klidu, dokud pod jej moskytiru nevklouzl onen nmsnk, kterho vychovala
netuc, e j pome snet samotu. Od t doby spolu nejen spali, naz a
zahrnujce druh druha vysilujcm lasknm, ale honili jeden druhho po celm
dom a v kteroukoliv denn dobu se zavrali nkde v lonici, ve stavu trvalho
bezvchodnho vytren. Jednou odpoledne je pitom div nepistihla rsula, je
pila do pirny prv v okamiku, kdy se zaali lbat. M tetiku rd?
zeptala se nevinn Aureliana Josho, a chlapec pisvdil. Tak to m bt,
pikvla rsula, namila si mouky na chleba a vrtila se do kuchyn. Ona udlost vytrhla Amarantu z obluzen. Uvdomila si, e zala pli daleko a e si u
nehraje s malm chlapcem na pusinky, ale potc se v pozdn vni,
bezvhledn a nebezpen, a jednm rzem s n skoncovala. Aureliano Jos,
jen prv konil svj vojensk vcvik, to nakonec uznal a odsthoval se do
kasren. V sobotu chodval s vojky do Catarinovy krmy. Hledal lk na svou
nhlou samotu a na svou pedasnou dosplost a nachzel ho u en pchnoucch
zvadlmi kvtinami, kter si ve tm pedstavoval lep, ne opravdu byly, a
vynakldal vecku svou pedstavivost, aby se mu promnily v Amarantu.
Nedlouho nato zaaly z bojit pichzet protikladn zvsti. Sama vlda sice
piznvala spchy povstalc, dstojnci v Macondu vsak mli dvrn zprvy,
e se schyluje k mrovm jednnm. Potkem dubna se u plukovnka Gerinelda
Mrqueze ohlsil zvltn posel. Potvrdil mu, e vedouc initel strany opravdu
veli do styku s povstaleckmi veliteli ve vnitrozem a chystaj se uzavt
pm vmnou za ti ministerstva pro liberly, meninov zastoupen v
parlament a veobecnou amnestii pro povstalce, kte slo zbran. Navc posel
pinel nanejv dvrn rozkaz plukovnka Aureliana Buendi, jen s
podmnkami pm nesouhlasil. Plukovnk Gerineldo Mrquez mel ze svch
lid vybrat pt nejlepch a spolu s nimi se pipravit na odchod ze zem. Rozkaz
byl splnn za nejpsnjho utajen. Tden pedtm, ne byla dohoda vyhlena,
v zplav nejrznjch povst, kter si navzjem odporovaly, plukovnk
Aureliano Buenda a deset spolehlivch dstojnk plukovnk Roque
Carnicero byl mezi nimi po plnoci potaj pijeli do Maconda, rozpustili
posdku, zakopali zbran a zniili archvy. Za svtn byli u zase pry spolu s
plukovnkem Gerineldem Mrquezem a s jeho pti dstojnky. Vecko probhlo

89

tak rychle a potaj, e se o tom rsula dozvdla teprve v poslednm okamiku,

kdy nkdo tie zaklepal na okno jej lonice a zaeptal: Jestli chcete uvidt
plukovnka Aureliana Buendu, podvejte se rychle ze dve, rsula vyskoila z
postele a vybhla v non koili ven, zaslechla vak u jenom cvlajc kon,
opoutjc msteko v nmm oblaku prachu. Teprve ptho dne se dozvdla,
e Aureliano Jos odjel se svm otcem.
Deset dn pot, co spolen komunik vldy a opozice oznmilo konec
vlky, doly zprvy o prvnm ozbrojenm povstn plukovnka Aureliana
Buendi nedaleko zpadnch hranic. Jeho neetn a patn vyzbrojen oddly
byly za necel tden rozpreny. Bhem onoho roku, zatmco se liberlov i
konzervativci snaili, aby zem uvila ve smen, se vak pokusil o dalch
sedm povstn. Jedn noci osteloval z dl sv goelety Riohachu a mstn
posdka v odvetu vythla z postel trnct nejznmjch liberl ve mst a postlela je. Dle ne trnct dn ml v rukou jednu z pohraninch celnic a odtud
vydal k nrodu vzvu k veobecn vlce. Pi jinm taen zmizel na ti msce v
pralese v nesmyslnm pokusu pejt vce ne patnct set kilometr
neprozkoumanho zem a zanst vlku a na pedmst hlavnho msta.
Jedenkrt byl sotva dvacet kilometr od Maconda, vldn hldky ho vak
donutily sthnout se do hor nedaleko zaarovanho kraje, kde jeho otec ped
mnoha lety nalezl zkamenl panlsk korb.
V t dob zemela Visitacin. Ze strachu ped nespavou nemoc se kdysi
zekla trnu, a te si dopla to poten a zemela pirozenou smrt; jejm
poslednm pnm bylo, aby zpod jej postele vykopali penze, kter si za dle
ne dvacet let naetila, a poslali je plukovnku Aurelianovi Buendovi, aby
mohl pokraovat ve vlce. rsula se vak neobtovala je hledat, ponvad
prv v t dob kolovaly povsti, e plukovnk Aureliano Buenda zahynul pi
vylodn nedaleko hlavnho msta provincie. Del as o nm nebylo nic slyet,
a tak edn zprvu o jeho smrti u tvrtou bhem necelch dvou let skoro
est msc povaovali za pravdivou. rsula s Amarantou u ke smutku za
ostatn zemel pipojily i smutek za nj, kdy tu nhle dola neekan zprva.
Plukovnk Aureliano Buenda byl iv, zejm se vak vzdal boje proti vld sv
zem a pipojil se k vtznm federlm v jinch karibskch republikch.
Objevoval se pod rznmi jmny dl a dl od sv vlasti. Teprve pozdji se
dozvdli, e ho vedla mylenka na sjednocen vech federalistickch sil ve
Stedn Americe, kter by smetlo konzervativn vldy od Aljaky a po
Patagonii. Prvn zprva, kterou rsula dostala pmo od nho, nkolik let po
jeho odchodu, byl pomakan a vybledl dopis, jen z ruky do ruky putoval ze
Santiaga de Cuba a sem.
Ztratili jsme ho navdy, prohlsila rsula, kdy jej doetla. Takhle strv
vnoce nkde na konci svta.

90

lovk, ktermu to ekla a prvn, komu ukzala synv dopis byl

konzervativn generl Jos Raquel Moncada, od skonen vlky starosta v
Macondu. Tenhleten Aureliano, mnil generl Moncada, koda, e nen
konzervativec. Opravdu se mu obdivoval. Stejn jako mnoho jinch civilist z
ad konzervativc el Jos Raquel Moncada do vlky bojovat za svou stranu a
na bitevnm poli doshl hodnosti generla, i kdy ho vojensk drha nijak
nethla. Naopak byl antimilitarista; ani tm se neliil od mnoha pslunk sv
strany. Vojky z povoln povaoval za bezzsadov povalee, pletiche a
ctidostivce, kte vn jen tvou civilisty proti sob a pak z toho zmatku t.
Byl bystr, iv povahy a pjemnch zpsob, rd dobe jedl a vniv miloval
kohout zpasy; v jistm obdob byl nejobvanjm protivnkem plukovnka
Aureliana Buendi. Dokzal si zjednat vnost u vojk z povoln na znan
sti pobe. Kdy jednou ze strategickch dvod musel vydat ktersi msto
oddlm plukovnka Aureliana Buendi, nechal mu tam dva dopisy. V jednom z
nich, velice obshlm, mu navrhoval, aby se spolen piinili o zlidtn vlky.
Druh dopis byl uren jeho manelce, kter ila na zem ovldanm liberly, a
provzela ho prosba, aby ho plukovnk Aureliano Buenda dal doruit. Od t
doby oba velitel i za nejpornjch boj uzavrali obasn pm a vymovali si zajatce. Ony chvle oddechu mvaly ponkud slavnostn rz a generl
Moncada jich vyuval k tomu, aby plukovnka Aureliana Buendu nauil hrt
achy. Stali se dvrnmi pteli, a obas dokonce uvaovali o monosti
sjednotit prost lidi z obou stran, zbavit moci vojky a politiky z povoln a
nastolit lidsk d, jen by si vzal to nejlep z obou uen. Po skonen vlky,
zatmco plukovnk Aureliano Buenda unikal soutskami neustlch vzpour,
generl Moncada byl jmenovn soudcem v Macondu. Oblkl si civiln odv,
nahradil vojky neozbrojenmi strnky, uvedl do ivota zkony o amnestii a
pomhal rodinm nkterch liberl padlch ve vlce. Doshl toho, e Macondo
bylo poveno na msto, stal se jeho prvnm starostou a nastolil v obci ovzdu
dvry, v nm vlka vypadala jako njak nesmysln pelud z minulosti. Otce
Nicanora, zkruenho jaternmi horekami, vystdal otec Coronel, vetern z
prvn federalistick vlky, ktermu pezdvali Stene. Bruno Crespi, manel
Amparo Moscotov, jeho obchod s hrakami a hudebnmi nstroji stle vc
vzkvtal, tu dal postavit divadlo a panlsk spolenosti je zahrnuly do svch
cestovnch pln. Byl to rozlehl sl pod irm nebem, s devnmi lavicemi,
sametovou oponou zdobenou eckmi maskami a s temi pokladnami ve tvaru
lvch hlav, v jejich otevench tlamch se prodvaly vstupenky. Ve stejn dob
opravili i koln budovu. Dostal ji na starost don Melchor Escalona, star uitel
vyslan sem z bainy, jen se souhlasem rodi nechval leniv ky lzt po
kolenou po ledkov pd dvora a mluvky nutil polykat tluen pep. Jako prvn
zasedli ve td se svmi tabulkami, kdami a hlinkovmi dbny, na kterch

91

stla jejich jmna, Aureliano Segundo a Jos Arcadio Segundo, svhlav

dvojata Santy Sofie de la Piedad. Remedios, je zddila matinu istou krsu,
u tehdy zanala bt znm jako Krsn Remedios. Vzdor plynoucmu asu,
rnm, kter ji postihly, a smutku, kter drela za vechny sv mrtv, rsula
odmtala zestrnout. S pomoc Santy Sofie de la Piedad jet vc rozila svou
vrobu peiva a bhem nkolika let nejenom opt nabyla jmn, kter jej syn
promrhal ve vlce, ale znovu naplnila ryzm zlatem i tykve zakopan v lonici.
Dokud mi Bh dopeje ivota, kvala, nebudou v tomhle blznivm dom
chybt penze. Tak to vypadalo u Buendovch, kdy Aureliano Jos zbhl z
nicaragujskch federlnch oddl, dal se najmout na nmeckou lo a jednoho
dne se objevil doma v kuchyni, statn jako k, snd a zarostl jako Indin a s
tajnm myslem oenit se s Amarantou.
Kdy ho Amaranta uvidla ve dvech, vdla okamit, pro se vrtil, i
kdy se o tom slovem nezmnil. Pi jdle se neodvaovali pohldnout jeden
druhmu do tve. trnct dn po nvratu se j vak v rsulin ptomnosti
podval do o a ekl: Celou dobu jsem na tebe myslel. Amaranta se mu
vyhbala. Chrnila se nhodnch setkn a ani na okamik se nevzdalovala od
Krsn Remedios. Roztrpil ji rumnec, kter j zalil tv, kdy se j synovec
zeptal, jak dlouho jet mn nosit ten ern obvaz na ruce, a ona si jeho otzku
vyloila jako narku na sv panenstv. Od chvle, kdy se vrtil, zavrala se v
lonici na zvoru; tak dlouho vsak slchala z vedlejho pokoje jeho pokojn
chrpn, e se pestala mt na pozoru. Jednou k rnu, tm dva msce po jeho
nvratu, vak narz zaslechla, jak vchz do jej lonice, a msto aby utekla nebo
se dala do kiku, jak mla v myslu, prostoupil ji pjemn pocit levy. Ctila,
jak vklouzl k n pod moskytiru, jako to dlval v dtstv a jako to dlval
vdycky, a pes vecko sil ji zalil studen pot a zaala cvakat zuby, kdy si
vimla, e je pln nah. Jdi pry, zaeptala, zalykajc se zvdavost. Jdi
pry, nebo zanu kiet. Aureliano Jos vsak u vdl, co m dlat; nebyl to u
chlapec, kter se boj tmy, ale drsn chlap z vojenskch leen. Od t chvle
znovu zaaly ony nm a bezvsledn potyky, trvajc a do samho svitu.
Jsem tvoje teta, eptvala Amaranta vyerpan. A mlem jako bych byla tv
matka, nejenom lety, ale ve vem, jedin e jsem t nedokojila. Na svit se
Aureliano Jos vytratil a ptho dne k rnu pichzel znovu, pokad vzruenj pi zjitn, e Amaranta zase nezavela na zvoru. Nepestal po n touit
ani na okamik, i kdy byl v cizin. Nachzel ji v temnch lonicch dobytch
mst, obzvl v tch nejuboejch, a vyvstvala mu ped oima, kdy ctil
zaschlou krev na obvazech rannch, i kdy pocioval chvilkov strach ze
smrti, vdal ji vude a ve vem. Utekl ped n a snail se potlait kadou
vzpomnku nejen dlkou, kter je dlila, ale i bezhlavou bojechtivost, kterou
jeho spolubojovnci povaovali za smlost. m vc vak utpl jej podobu ve

92

splakch vlky, tm vc se vlka podobala Amarant. Tak protrpl vyhnanstv

ve snaze najt smrt a tak sprovodit ze svta i vzpomnku na ni, a jednou uslyel
starou historku o mui, kter se oenil se svou tetou, je navc byla jeho
sestenic, a jeho syn se tak stal svm vlastnm ddekem.
Copak se lovk me oenit se svou tetou? zeptal se uasle.
Jiste me, odpovdl mu jeden z vojk, a tuhle vlku proti farm
vedeme proto, aby se mohl oenit i s vlastn matkou.
trnct dn nato Jos Aureliano zbhl. Nael Amarantu zvadlej,
zdumivj a stydlivj, ne si ji pamatoval, a po pravd u na samm prahu
st; potm v lonici si vak ponala horenatji ne kdy dv, a vbojnost, s
jakou mu kladla odpor, byla m dl drdivj. Jsi surovec, kala mu
Amaranta, kdy na ni dotral jako buldok. Takov vci se uboh tetice dlat
nesmj, ledae bys ml zvltn povolen od papee. Aureliano Jos sliboval,
e pojede do ma, pejde na kolenou celou Evropu a polb opnky Svatho
otce, jen aby spustila sv padac mosty.
To nen vecko, odmtala Amaranta. Potom se rod dti s prasem
ocskem.
Aureliano Jos byl k jejm vvodm hluch.
I kdyby se narodili psovci, adonil. Jednou k rnu podlehl nesnesiteln
bolesti svho potlaovanho mustv a vypravil se do Catarinovy krmy. Nael
tam jakousi enu se zvadlmi prsy, ptulnou a lacinou, kter jeho cht na
njak as ukojila. Rozhodl se, e zane Amarantu pehlet. Vdal ji na verand, jak sed u icho stroje na kliku, na nm se nauila t se zvidnhodnou
obratnost, a neztratil s n jedin slovo. Amarant odlehlo, jako kdyby se zbavila
njakho bemene, a sama nechpala, pro zaala znovu myslet na plukovnka
Gerinelda Mrqueze, pro si tak teskn pipomnala ona odpoledne nad nskou
dmou, a dokonce si ho zaala pedstavovat ve sv lonici. Aureliano Jos
nakonec u nevydrel dl pedstrat lhostejnost a jedn noci piel znovu do
jejho pokoje; netuil vak, jak mnoho zatm ztratil. Amaranta ho odmtla,
jednoznan a neoblomn, a zvora na jejch dvech bvala od t doby vdycky
zaven.
Nkolik msc po nvratu Aureliana Josho pila k Buendovm krsn
ena, vonc jasmnovou voavkou, s piblin ptiletm chlapcem. Prohlsila,
e je to syn plukovnka Aureliana Buendi a e ho pivd proto, aby ho rsula
poktila. Nebylo pochyb, e onen bezejmenn chlapec je skuten
plukovnkovm synem; vypadal stejn jako on v dobch, kdy ho otec vzal k
ciknm, aby si prohldl led. ena jim vyprvla, e se narodil s otevenma
oima a prohlel si ptomn se soudnost dosplho a zeji lek, jak upen
pozoruje vci kolem sebe, ani pohne brvou. Pesn jako Aureliano, ekla
rsula. Chyb jen, aby pouhm pohledem pevracel idle. Dali mu jmno

93

Aureliano a pjmen po matce, ponvad zkon dtem nedovoloval uvat

otcovo pjmen, pokud je neuznali za sv. Generl Moncada el za kmotra.
Amaranta nalhala, aby j chlapce nechali na vychovn, matka se vak postavila
proti tomu.
rsula tehdy jet neznala zvyk poslat dvky do postel vlenkm, jako se
pipoutj slepice k vybranm kohoutm, brzy se vak s nm seznmila: bhem
onoho roku j pivedli dalch devt syn plukovnka Aureliana Buendi, aby je
poktila. Nejstarmu, zvltnmu tmavovlasmu chlapci se zelenma oima,
jen v niem nepipomnal otcovu rodinu, bylo u deset pry. Pivdli j dti
nejrznjho vku a nejrznj barvy pleti; bez vjimky to vak byli chlapci a
vichni mli onen osaml vraz, jen nepipoutl pochyb, kdo je jejich otcem.
Jen dva se njak liili od ostatnch. Prvn, pli velk na svj vk, porozbjel v
dom vzy a nkolik tal, ponvad jeho ruce jako by samy od sebe ttily na
kusy vecko, eho se dotkl. Druh byl svtlovlas chlapec s modrma oima po
matce, ktermu nechali narst dlouh kadee jako dvtku. Veel dovnit, jako
kdyby tu vyrostl a vecko dvrn znal, zamil pmo k truhle v rsulin
lonici a podal: Chci tanenici na pero. rsula se polekala. Otevela truhlu
a hledala mezi starodvnmi a zaprenmi vcmi z Melquadesovch dob, a v
jednom pru punoch nala tanenici na pero, kterou kdysi pinesl Pietro Crespi
a na kterou si od t doby nikdo nevzpomnl. Za necelch dvacet let poktili
jmnem Aureliano spolu s pjmenm po matce vecky sny, kter plukovnk rozesel kem krem po krajch, kde vlil: celkem jich bylo sedmnct.
Zpotku jim rsula plnila kapsy penzi a Amaranta se pokouela ponechat si
je; nakonec u jim jen chodily za kmotry a dvaly jim drky. Dost na tom,
kdy je poktme, kala rsula a zapisovala do seitku jmna a adresy matek
spolu s msty a daty narozen dt. Aureliano si jist vede podn zznamy, a
si o tom rozhodne on, a se vrt. Jednou pi obd, kdy vyprvla generlu
Moncadovi o on zarejc plodnosti, vyslovila pn, aby se plukovnk
Aureliano Buenda jednou vrtil a sezval k sob vecky sv syny.
Nestarejte se, pan kmotro, ekl generl Moncada zhadn. Objev se tu
dv, ne si myslte.
Generl Moncada toti vdl, i kdy to pi obd nechtl prozradit, e
plukovnk Aureliano Buenda je u na cest zptky, aby se postavil do ela
nejdelho, nejradiklnjho a nejkrvavjho povstn ze vech, k nim do t
doby dolo. Zakrtko byla situace stejn napjat jako v mscch, je
pedchzely prvn vlce. Kohout zpasy, podporovan samm starostou, byly
zakzny. Moc ve mst v podstat pevzal velitel posdky, kapitn Aquiles
Ricardo. Liberlov ho prohlsili za provokatra. Stane se nco stranho,
kala rsula Aurelianu Josmu. Necho po est hodin ven. Jej prosby
vak byly marn. Aureliano Jos j u dvno pestal nleet, stejn jako kdysi

94

Arcadio. Nvrat dom a monost t, ani se musel starat o sv kadodenn

poteby, jako by u nho vzbudily sklon k chlpnosti a k zahlce, pipomnajc
jeho strce Josho Arcadia. Jeho touha po Amarant vyhasla a nezanechala
jizvy. Dval se prost unet proudem, chodil hrt kulenk, obas si svou
samotu zpjemnil njakou enou a plenil skre, do kterch si rsula
schovvala penze a pak na n zapomnala. Nakonec se u dom chodil jen
pevlknout. Jsou vichni stejn, stskala si rsula. Zpotku je radost se o
n starat, jsou poslun a zdvoil a ekli byste, e nedokou ublit ani moue,
ale sotva jim narostou vousy, zanou se spoutt. Na rozdl od Arcadia, kter
se nikdy nedozvdl, kdo byli jeho rodie, Aureliano Jos vdl, e je synem
Pilar Ternerov, kter mu ve svm dom uchystala s a on v n trvval poledn
odpoinek. Sp ne vztah mezi matkou a synem to vak bylo spojenectv dvou
osamlc. Pilar Ternerov u dvno ztratila posledn zbytky nadje. Jej smch
te svou hloubkou pipomnal varhany, jej prsy povisly navou z chvilkovch
laskn a jej bicho a stehna podlehla neodvolatelnmu osudu eny, o n se dl
vce mu, jej srdce vak strlo beze v zatrpklosti. Byla tlust a en a nosila
nos vzhru jako dmika v netst; ke st se zekla neplodnho mmen karet
a nala tchu v cizch lskch. Do jejho domu, kde si Aureliano Jos zvykl
trvit poledn odpoinek, si dvata ze sousedstv vodila sv nhodn milence.
Pj mi pokoj, vi, Pilar, kvaly prost, kdy u byly uvnit.
Samozejm, odpovdala Pilar. A kdy se k tomu naskytl nkdo dal,
vysvtlila mu:
Jsem rda, kdy je lidem spolu dobe v posteli.
Nikdy od nich nebrala penze a nikdy jim tu slubu neodmtla, jako nikdy
neodmtla nepoetn mue, kte ji vyhledvali a do pokroilho vku a
neodvdovali sej penzi ani lskou, a jenom zdka rozko. Jejch pt dcer
zddilo jej horkou krev a ztratilo se na stezkch ivota, jakmile dosply. Ze
dvou chlapc, kter se j podailo vychovat, jeden padl v oddlech plukovnka
Aureliana Buendi a druhho poranili a chytili ve trncti letech, kdy se v jedn
vesnici na bain pokouel ukrst klec se slepicemi. Svm zpsobem byl
Aureliano Jos onm vysokm tmavovlasm muem, kterho j u pl stolet
ohlaoval srdcov krl a kter nalezl cestu k jejmu srdci teprve v dob, kdy u
ho poznamenala smrt, jako kad, koho j karty poslaly. Pilar Ternerov to v
nich vidla.
Necho dnes veer ven, ekla mu. Zsta na noc tady; Carmelita
Montielov m beztak pod pros, abych ji k tob pustila.
Aureliano Jos vak nepostehl pnlivou prosbu, kter se za onou nabdkou
skrvala.
Povz j, a na m ek o plnoci, ekl.
el do divadla, kde jaksi panlsk spolenost dvala Likovu dku;

95

vlastn to byla Zorrillova hra, jej jmno na pkaz kapitna Aquilese Ricarda
pozmnili, ponvad pezdvky Gtov uvali liberlov pro konzervativce.
Teprve kdy u dve odevzdval vstupenku, Aureliano Jos si viml, e kapitn
Aquiles Ricardo spolu se dvma ozbrojenmi vojky prohledv pchoz.
Pozor, kapitne, varoval ho. lovk, kter by na m vzthl ruku, se jet
nenarodil. Kapitn se ho pokusil prohledat nsilm a Aureliano Jos se dal na
tk, ponvad neml zbra. Vojci odmtli stlet. Pat k Buendovm,
vysvtlil jeden z nich. Kapitn, slep vztekem, mu vytrhl puku, rozkroil se
uprosted ulice a zamil.
Hajzlov! kikl jet. K by to byl plukovnk Aureliano Buenda!
Carmelita Montielov, dvacetilet panna, se mezitm u vykoupala ve vod s
pomeranovmi kvty a prv sypala po posteli Pilar Ternerov rozmarnov
list, kdy se ozval vstel. Aurelianu Josmu bylo souzeno nalzt u n tst,
kter mu Amaranta odepela, zplodit s n sedm dt a umt stm v jejm
nru; kulku z puky, kter mu vnikla do zad a rozttila mu hrudnk, vak vedl
nesprvn vklad z karet. Ve skutenosti ml t noci zahynout kapitn Aquiles
Ricardo, jen nakonec zemel o tyi hodiny dv ne on. Sotva zaznl vstel,
srazily ho souasn dv kulky nikdy se nezjistilo, kdo je vlastn vyplil a
noc zahml mnohohlasn kik:
A ije liberln strana! A ije plukovnk Aureliano Buenda!
Do plnoci, kdy Aureliano Jos vykrvcel a Carmelita Montielov zjistila,
e karty, kter j mly odhalit budoucnost, zej przdnotou, pelo u kolem
divadla vce ne tyi sta mu a vichni vyprzdnili sv revolvery do
oputnho tla kapitna Aquilese Ricarda. Musela pijt cel eta, aby vbec
dostali na vozk jeho mrtvolu, ztklou olovem, kter se drobila jako chlb
namoen v polvce.
Roztrpen dnm vojk, generl Jos Raquel Moncada vyuil svch
politickch styk, oblkl si znovu uniformu a pevzal civiln i vojenskou sprvu
Maconda. Nicmn nedoufal, e by jeho smliv postoj mohl zabrnit
nevyhnutelnmu. Zprvy, je pichzely v z, si navzjem odporovaly. Vlda
prohlaovala, e m moc v cel zemi ve svch rukou, liberlm vak dochzely
tajn zprvy o ozbrojench povstnch ve vnitrozem. Vlen stav vlda
piznala teprve ve vyhlce oznamujc, e plukovnk Aureliano Buenda byl v
neptomnosti postaven ped vlen soud a odsouzen k smrti. Vyhlka
pikazovala vykonat rozsudek prvn posdce, kter by padl do rukou. To
znamen, e se vrtil, ekla rozradostnn rsula generlu Moncadovi. Ani ten
vak nevdl nic uritho.
Plukovnk Aureliano Buenda byl ve skutenosti v zemi u dle ne msc.
Pedchzely ho povsti, kter si navzjem odporovaly a podle nich se
objevoval souasn v nejrznjch koninch zem; sm generl Moncada

96

tud nevil, e se vrtil, dokud nebylo edn oznmeno, e se zmocnil dvou

pobench stt. Blahopeju vm, pan kmotro, ekl rsule, kdy j ten
telegram ukazoval. U brzo ho tu budete mt. rsula se poprv zatvila
znepokojen. A co udlte vy, pane kmote? zeptala se ho. Generl si tu
otzku kladl u dlouho.
Tot co on, pan kmotro, odpovdl. Splnm svou povinnost.
Prvnho jna za svtn plukovnk Aureliano Buenda s tiscem dobe
vyzbrojench mu zatoil na Macondo, a posdka dostala rozkaz klst odpor
a do konce. V poledne, kdy generl Moncada sedl s rsulou u obda, rozlehl
se po celm mst vstel z povstaleckho dla a rozboil prel obecn
pokladny. Jsou ozbrojen stejn dobe jako my, vzdychl generl Moncada,
ale bojuj s vt chut. O druh odpoledn, kdy u se zem tsla
dlostelbou z obou stran, rozlouil se s rsulou s vdomm, e jde do ztracen
bitvy.
Modlm se k Bohu, abyste Aureliana nemla dnes veer doma, ekl. A
jestli ano, obejmte ho za m, ponvad j u ho asi v ivote neuvidm.
Zajali ho tho dne veer, kdy se pokouel uprchnout z Maconda: pedtm
jet plukovnku Aurelianu Buendovi napsal obshl dopis, v nm mu
pipomnal jejich spolen plny na zlidtn vlky a pl mu rozhodn vtzstv
nad platkskmi vojky a ctidostivmi politiky z obou stran. Ptho dne s
nm plukovnk Aureliano Buenda poobdval v rodiovskm dom, kde ho
uvznili, dokud revolun vojensk soud nerozhodne o jeho osudu. Bylo to
ptelsk setkn; zatmco vak oba sokov zapomnali na vlku a pipomnali si
star asy, rsula mla nepjemn pocit, e jej syn je tu vetelcem. Mla ten
dojem u od prvnho okamiku, kdy se objevil ve dvech provzen hlunmi
stremi, je zpevracely vecky lonice vzhru nohama, a mly jistotu, e
nikde nehroz dn nebezpe. Plukovnk Aureliano Buenda s tm nejen
souhlasil, ale vydal jim nejpsnj rozkazy a nedovolil, aby kdokoli,
nevyjmaje ani rsulu, k nmu pistoupili bl ne na ti metry, dokud vojci z
jeho doprovodu nepostavili kolem celho domu stre. Na sob ml uniformu z
obyejnho cvilinku bez jakchkoli hodnostnch oznaen a vysok boty s
ostruhami pokrytmi bltem a zaschlou krv. Na opasku mu viselo rozepjat
pouzdro s pistol, a ruka, neustle spovajc na pab, prozrazovala tot bdl
a odhodlan napt jako jeho pohled. Jeho hlavu, te s vysokmi kouty, jako by
vyplili na pomalm ohni, a jeho tv, olehan sol Karibskho moe, byla
kovov tvrd. Proti nadchzejcmu st ho chrnila jeho ivotn energie, kter
mla nco spolenho s jeho chladnm nitrem. Byl bled, kostnatj a vy
ne tenkrt, kdy odchzel, a projevovaly se u nho prvn znmky odolnosti
vi stesku. Mj ty Boe, pomyslila si rsula polekan. Te vypad jako
lovk schopn veho. Opravdu takov byl. Aztck tek, kter pinesl

97

Amarant, jeho vzpomnky na star asy, kdy sedli u obda, a zbavn

historky, kter jim vyprvl, to vecko byly u jenom zbytky jeho nkdej
dobrosrdenosti. Sotva pohbili mrtv do hromadnho hrobu, povil
plukovnka Roque Carnicera, aby co nejrychleji uspodal vlen soud, a sm
na sebe vzal obtn kol uskutenit pronikav reformy, kter by z prohnilho
konzervativnho du nenechaly kmen na kameni. Musme pedejt politiky z
na strany, kval svm rdcm. A otevou oi a rozhldnou se, zjist, e
stoj ped hotovou vc. Mimo jin se rozhodl pezkoumat pozemkov
vlastnictv za poslednch sto let a piel pitom na edn potvrzen nsilnosti
svho bratra Josho Arcadia. Jedinm krtem pera ony zznamy zruil. Nato
udlal posledn zdvoilostn gesto: peruil na hodinu svou prci a navtvil
Rebecu, aby j oznmil sv rozhodnut.
Osaml vdova, je kdysi dvno bvala dvrnic jeho potlaovanch cit a
jej umnnost mu zachrnila ivot, ve svm ponurm dom vypadala jako
pzrak z minula. ern rukvy j sahaly a po zpst, srdce j ustydlo na popel
a o vlce mlem nic nevdla. Plukovnk Aureliano Buenda ml dojem, e j
k prosvtaj svtlkujc kosti a e ije v jakmsi svt bludiek, v zahoustlm
vzduchu, ve kterm dosud visel zpach stelnho prachu. Nejdv j poradil, aby
si vyvtrala, prominula u svtu smrt Josho Arcadia a smutek za nho nedrela
tak psn. Rebece vak u byla vechna samolibost ciz. V minulosti marn
hledvala klid v hln, kterou polykala, v navonnch psankch od Pietra
Crespiho i v boulivm milovn s manelem; te ho konen nala tady v
dom, kde se dk jejmu pornmu vyvolvn vzpomnek zhmotovaly jedna za
druhou a putovaly uzavenmi pokoji, podobny lidskm bytostem. Sedla
pohodln ve sv proutn houpac idli, hledla na plukovnka Aureliana
Buendu, jako kdyby snad on vypadal jako pzrak z minulosti, a nedotkla se j
dokonce ani zprva, e pole, kter si Jos Arcadio pivlastnil, budou zase
vrcena zkonnm majitelm.
Stane se, jak rozhodne, Aureliano, vzdychla. Vdycky jsem si myslela,
e ses odrodil, a te se v tom jenom utvrzuji.
Provrka pozemkovho vlastnictv probhla souasn se zasednm
vlenho soudu, jemu pedsedal plukovnk Gerineldo Mrquez a kter vynesl
rozsudek smrti nad vemi dstojnky vldn armdy padlmi do rukou
povstalc. Jako posledn stanul ped soudem generl Jos Raquel Moncada.
rsula se pokusila zashnout. Je to nejlep sprvce, kterho jsme kdy v Macondu mli, ekla plukovnku Aurelianovi Buendovi. A o tom, e m dobr
srdce, ani o jeho ptelstv k nm ti pece nemusm nic povdat, ponvad ho
zn lp ne kdo jin. Plukovnk Aureliano Buenda se na ni krav podval.
Nemohu si osobovat prvo rozhodovat o spravedlnosti, odpovdl j.
Pokud k tomu mte co ci, eknte to ped vlenm soudem.

98

rsula to doopravdy udlala, a navc pimla k vpovdi i matky vech

revolunch dstojnk ijc v Macondu. Star zakladatelky obce, z nich se
cel ada zastnila odvnho pochodu pes hory, jedna po druh vychvalovaly
ctnosti generla Moncady. rsula vypovdala jako posledn. Jej truchliv
dstojnost, vha jejho jmna a nalhav pesvdivost jejch slov na chvli
rozhoupaly vky spravedlnosti. Berete tuhle stralivou hru velice vn, a to
je sprvn, ponvad plnte svou povinnost, ekla lenm soudu. Ale nezapomete, e dokud nm Bh dopeje ivota, budeme pod vae matky, a a jste
revolucioni jac chcete, pi prvn neposlunosti mme prvo sthnout vm kalhoty a naprskat vm biem. Jej slova jet doznvala ve koln budov,
promnn te v kasrna, kdy se porota odebrala k porad. O plnoci odsoudili
generla Josho Raquela Moncadu k smrti. Plukovnk Aureliano Buenda mu
vzdor rsulinm hnvivm vitkm odmtl trest zmrnit. Nedlouho ped
svitem se vydal do mstnosti s kldou, aby navtvil odsouzenho.
Uvdom si, kamarde, e t nedvm zastelit j, ekl mu. Dv t
zastelit revoluce.
Generl Moncada ani nevstal z kavalce, kdy ho spatil ve dvech.
Jdi do prdele, kamarde, odpovdl mu.
Od svho nvratu a do t chvle si plukovnk Aureliano Buenda nedovolil
podvat se na nj opravdu jako na ptele. Uasl nad tm, jak ten druh zestrl,
jak se mu tesou ruce a s jakou skoro navyklou smlivost oekv smrt; v tu
chvli poctil hlubok opovren vi sob sammu, omylem je vak povaoval
za prvn znmku soucitu.
V zrovna tak dobe jako j, ekl, e vechny vlen soudy jsou jen
fraka a ve skutenosti e plat za zloiny jinch, ponvad tentokrt musme
vlku vyhrt za kadou cenu. Kdybys byl na mm mst, neudlal bys tot?
Generl Moncada vstal a podolkem koile si otral tlust brle ze elvoviny.
Nejsp ano, ekl. Mn ovem nedl starost, e m d zastelit, ponvad u
lid jako myje to koneckonc pirozen smrt. Odloil brle na postel a vythl z
kapsiky hodinky na etzku. Dl mi starost to, dodal, es tolik nenvidl
vojky, tak dlouho jsi proti nim bojoval a tolik na n myslel, a jsi nakonec
stejn jako oni. A dn idel v ivot nestoj za to, aby se kvli nmu lovk
tak snil. Sundal si snubn prsten a medailon s Pannou Mari Pomocnou a
pidal je k brlm a hodinkm.
Bude-li takhle pokraovat, dokonil, stane se z tebe nejen nejkrutj a
nejkrvavj dikttor v naich djinch, ale d zastelit i kmotru rsulu, abys
umlel sv svdom.
Plukovnk Aureliano Buenda to neten vyslechl. Generl Moncada mu
pedal brle, medailon, hodinky a prsten a nasadil jin tn.
Nechtl jsem s tebou mluvit proto, abych ti nco vytal, ekl. Chtl jsem

99

t poprosit, abys tyhle vci poslal m zen.

Plukovnk Aureliano Buenda si je uloil do kapes.
Bydl jet pod v Manaure?
Ano, potvrdil generl Moncada, pod v tom dom za kostelem, kam jsi
tenkrt poslal ten dopis.
Rd ti vyhovm, Jos Raqueli, ekl plukovnk Aureliano Buenda.
Vysel do modrho, mlhavho vzduchu a narz mu zvlhla tv stejn jako za
jinho svtn kdysi dvno; teprve v tu chvli pochopil, pro rozhodl, aby
rozsudek byl vykonn na ndvo, a ne u hbitovn zdi. Poprav eta,
nastoupen u dve, mu vzdala poctu psluejc hlav sttu.
Mete ho pivst, poruil.
*
Plukovnk Gerineldo Mrquez byl prvn, kdo poctil przdnotu vlky.
Jakoto civiln a vojensk sprvce Maconda dvakrt tdn hovoval po
telegrafu s plukovnkem Aurelianem Buendou. Zpotku jejich rozhovory
rozhodovaly o vlce z masa a kost, jej obrysy byly dokonale zeteln a
umoovaly kdykoliv urit, v kterm bod se prv nachz, a vytuit, jakm
smrem se bude vyvjet. I kdy se plukovnk Aureliano Buenda nedval nikm
strhnout k dvrnostem, dokonce ani svmi nejblimi pteli ne, podrel si v
t dob ptelsk tn, podle nho ho plukovnk Gerineldo Mrquez na
opanm konci linky snadno poznal. Mnohdy pokraoval v rozhovoru, i kdy
stanoven as u vyprel, a sklouzvali pitom k poznmkm rodinnho rzu.
Jak se vsak vlka stupovala a roziovala, zaal se jeho obraz postupn
rozplvat v jakmsi neskutenm vesmru. Teky a rky jeho hlasu byly den za
dnem vzdlenj a neuritj a slova, v kter se skldaly, postupn ztrcela
jakkoliv vznam. Plukovnk Gerineldo Mrquez radji jenom poslouchval,
stsnn pocitem, e mluv po telegrafu s kmsi neznmm z jinho svta.
Rozumm, Aureliano, kval do telegrafnho pstroje zvrem. A ije
liberln strana!
asem pln ztratil jakkoliv spojen s vlkou. To, co pro nho kdysi
pedstavovalo opravdovou innost, neodolatelnou ve jeho mld, promnilo
se te v cosi vzdlenho a przdnho. Jedinm toitm mu byl Amarantin ic
stroj. Navtvoval ji kad odpoledne. Rd sledoval jej ruce, kdy nabrala
lemovky na icm stroji s klikou, kterou toila Krsn Remedios. Dlouh hodiny
tak sedvali beze slova, astni v ptomnosti toho druhho; zatmco vak
Amaranta se v duchu radovala z toho, e udruje ohe jeho oddanosti,
plukovnk nevdl, jak zmry se skrvaj v jejm nepstupnm srdci. Pi
zprv o jeho nvratu se Amaranta samou nedokavost div nezalkla; kdy ho

100

vak uvidla na prahu, ztracenho v hlunm doprovodu plukovnka Aureliana

Buendi a zbdovanho trapami vyhnanstv, oklivho, zestrlho lety i
zapomnnm, pokrytho potem a prachem, pchnoucho ivotem v houfu a s
levou pa zavenou v obvazu, zklamnm dive neomdlela. Mj ty Boe,
pomyslela si, na tohohle lovka jsem pece neekala. Ptho dne se vak u
nich objevil znovu, umyt a oholen, s knrem navonnm levandul a bez
krvavho obvazu, a pinesl j brevi v deskch vykldanch perlet.
Mui jsou stejn zvltn, ekla Amaranta, ponvad j nic jinho
nenapadlo. Cel ivot bojuj proti knm a pitom rozdvaj modlitebn
knky.
Od t doby k n chodil kad odpoledne, nevyjmaje ani nejt dny vlky.
Nebyla-li s nimi Krsn Remedios, toval j kolem icho stroje sm.
Vytrvalost, oddanost a pokora onoho mue, kter byl nadn takovou pravomoc,
a pesto odkldal sv zbran v saln a do icho pokoje pichzel bez nich,
uvdly Amarantu do rozpak. Po tyi lta j optovn vyznval lsku,
Amaranta vsak pokad nala zpsob, jak ho odmtnout, ani by ho zranila;
zamilovat se do nho sice nedokzala, t bez nho vsak u nemohla. Krsn
Remedios, kter se zdla lhostejn k celmu svtu a kterou mli za duevn
zaostalou, plukovnkova oddanost neunikla a pimlouvala se za nho. Amaranta
narz objevila, e ono dvtko, kter od malika vychovvala a kter teprve
zan dospvat, je u te tou nejkrsnj enou, jakou kdy v Macondu spatili.
Ctila, jak j v srdci ov z, kterou kdysi pociovala vi Rebece, a prosc
Boha, aby ji nedohnal tak daleko, e by dveti pla smrt, zapovdla j pstup
do icho pokoje. Prv v t dob se plukovnku Gerineldu Mrquezovi zaala
pit vlka. Sebral vecku svou vmluvnost i vecku nesmrnou nhu, kterou
skrval v srdci, rozhodnut vzdt se kvli Amarant slvy, j obtoval sv
nejlep lta. Nedokzal ji vak pesvdit. Jednoho srpnovho odpoledne,
zmoena nesnesitelnm bemenem vlastn umnnosti, zavela se Amaranta ve
sv lonici a plakala nad tm, e zstane sama a do smrti, kdy pedtm dala
svmu vytrvalmu npadnkovi konenou odpov:
Zapomeme navdy jeden na druhho, ekla mu, na tyhle vci jsme u
pli sta.
Toho odpoledne plukovnk Aureliano Buenda zavolal plukovnka Gerinelda
Mrqueze k telegrafu. Byl to bn rozhovor a do vlky, kter u dvno uvzla
na mrtvm bod, nevnesl dnou zmnu. Kdy skonili, podval se plukovnk
Gerineldo Mrquez na smutnou ulici a na deov kapky, kter se tpytily v
korunch mandlovnk, a ze vech stran ho zavalila samota.
Aureliano, ekl smutn do telegrafnho pstroje, v Macondu pr.
Hodnou chvli bylo na lince ticho, a pak se pstroje narz rozdrnely
neltostnmi znakami plukovnka Aureliana Buendi.

101

Nemluv hlouposti, Gerineldo, kaly znaky. Na tom, e v srpnu pr,

nen pece nic zvltnho.
Nevidli se u tak dlouho, e ona ton odpov uvedla plukovnka
Gerinelda Mrqueze do rozpak. Dva msce nato, kdy se plukovnk Aureliano
Buenda vrtil do Maconda, se vak jeho rozpaky promnily v ohromen.
Dokonce i rsulu udivilo, jak velice se jej syn zmnil. Pijel ve vs tichosti, bez
doprovodu, vzdor vedru zahalen do pona a s temi milenkami, kter nasthoval
vecky do tho domu, a vtinu asu tam proleel v sti. Depee, pinejc
zprvy o bnch operacch, sotvae etl. Jedenkrt ho plukovnk Gerineldo
Mrquez podal o pokyny k vyklizen pohranin obce, je hrozilo perst v
mezinrodn spor.
S takovmi malikostmi za mnou necho, nadil mu plukovnk Aureliano
Buenda. Pora se s boskou prozetelnost.
Provali snad nejt okamik vlky. Liberln statki, kte zpotku
podporovali revoluci, podepsali tajn mluvy s konzervativnmi statki, aby
zabrnili zsahm do pozemkovho vlastnictv. Politikov, kte z vyhnanstv
dili vlku, veejn odmtli tvrd opaten plukovnka Aureliana Buendi, ani to
mu vak zejm nedlalo starosti. Nevrtil se ani ke svm verm, kter u
zabraly vce ne pt svazk a leely zapomenuty na dn kufru. Veer nebo za
polednho odpoinku si obvykle zavolal jednu ze svch en, nael u n to
nejzkladnj uspokojen a pak usnal tvrdm spnkem, neruenm ani
sebemen znmkou starost. Jen on sm tehdy vdl, e jeho otupl srdce je
provdy odsouzeno k nejistot. Zpotku, zpit svm slavnm nvratem a
neuvitelnmi vtzstvmi, nahldl obas do propasti velikosti. Rd ml
neustle po ruce vvodu z Marlboroughu, svho velikho uitele vlenho
umn, jeho odv z tygch koz a drp vzbouzel v dosplch ctu a v dtech
strach. V t dob tak nadil, e dn lidsk bytost, nevyjmaje ani rsulu, se
k nmu nesm piblit na mn ne ti metry. Kamkoli pisel, kreslili jeho
pobonci kdov kruh, do nho sml vkroit jedin on, a z jeho stedu
rozhodoval strunmi a neodvolatelnmi rozkazy o osudech svta. Kdy poprv
od zastelen generla Moncady pijel do Manaure, pospil si splnit posledn
pn sv obti; vdova si od nho vzala brle, medailon, hodinky a prsten,
nepustila ho vak dovnit.
Nechote dl, plukovnku, ekla mu. Mon, e poroute ve sv vlce,
ale ve svm dom poroum j.
Plukovnk Aureliana Buenda na sob nedal znt hnv, jeho mysl vak
nedola klidu, dokud jeho tlesn str vdovin dm nevydrancovala a nevyplila
do zklad. Pozor na srdce, Aureliano, ekl mu tehdy plukovnk Gerineldo
Mrquez. Takhle uhnije zaiva. V t dob svolal druh shromdn hlavnch
povstaleckch velitel. Nael mezi nimi lidi nejrznjho zrna: nadence,

102

ctidostivce, dobrodruhy, ukivdn, a ke vemu i sprost zloince. Nechybl

dokonce ani bval konzervativn pedk, jen pebhl k povstalcm, aby se
vyhnul soudnmu zen pro zpronevru. ada z nich vbec nevdla, za
vlastn bojuj. Uprosted onoho pestrho houfu, jeho nzorov rozdly mohly
kadou chvli vystit v otevenou roztrku, vynikala pochmurn osobnost
generla Teofila Vargase. Byl to istokrevn Indin, divoch, kter neuml st a
pst, nadan mlenlivou zchytralost a spasitelskmi sklony, kter v jeho
vojcch vzbouzely nepetn fanatismus. Plukovnk Aureliano Buenda svolal
schzku proto, aby sjednotil povstaleck velen proti pletichm politik. Generl
Tefilo Vargas vak jeho zmry pedstihl: bhem nkolika hodin zhatil pln na
sdruen nejzkuenjch velitel a zmocnil se vrchnho velen. Ten lovk je
nebezpen jako elma, ekl plukovnk Aureliano Buenda svm dstojnkm.
Pro ns znamen vt hrozbu ne ministr vlky. Nato opatrn zvedl
ukazovek mladik kapitn, kter se vdycky vyznaoval svou nesmlost:
To je jednoduch, plukovnku, navrhl, je poteba ho zabt.
Plukovnka Aureliana Buendu nezarazila ani tak kapitnova chladnokrevn
slova jako skutenost, e o zlomek vteiny pedstihl jeho vlastn mylenky.
Takov rozkaz ode mne neekejte, ekl.
Skuten takov rozkaz nevydal; trnct dn nato vak generla Teofila
Vargase nkdo pepadl ze zlohy a maetou ho rozsekal na kusy a plukovnk
Aureliano Buenda pevzal vrchn velen. V noci po tom, co ho uznali vichni
povstalet velitel, se vak vyden probudil a s pokikem se doadoval pona.
Nitern chlad, kter mu hryzl kosti a nepestval ho trznit ani v slunenm
ru, ho po nkolik msc pipravoval o spnek, a mu nakonec uvykl. Opojen
moc zaalo ustupovat nvalm omrzelosti. Ve snaze zbavit se onoho chladu dal
zastelit mladho dstojnka, jen navrhl zavradit generla Teofila Vargase.
Jeho rozkazy byly plnny dv, ne je vydal, ba dokonce dv, ne o nich zaal
uvaovat, a zachzely obvykle mnohem dl, ne by se bval odvil zajt on
sm. Zabloudil v samot sv nesmrn moci a zaal tpat. Lid, kte mu
provolvali slvu v dobytch mstech, mu byli na obt, a zdlo se mu, e jsou
to t, kte provolvali slvu jeho neptelm. Vude se potkval s vrostky,
kte na nho hledli jeho vlastnma oima, mluvili jeho vlastnm hlasem,
zdravili ho s tout nedvivost, s jakou on zdravil je, a prohlaovali se za jeho
syny. Ml pocit, jako kdyby ho rozptlili a mnohonsobn zopakovali, a
pipadal si osamlej ne kdy dv. Byl pesvden, e jeho vlastn dstojnci
mu lou. Znesvil se s vvodou z Marlboroughu. Nejlep ptel, kval v
onch dobch, je ten, co vera umel. Unavila ho nejistota, bludn kruh on
nekonen vlky, kter ho nachzela stle na stejnm mst, jen stle starho,
vyerpanjho a nevdoucho pro, jak a jak dlouho jet. U kdovho kruhu
neustle nkdo stl. Jeden poteboval penze, druhmu leel syn s ernm

103

kalem a tet by byl nejradji ulehl k vnmu spnku, ponvad u nebyl s to

snet v stech tu zasranou pachu vlky, pesto vsak sebrali posledn zbytky
energie, postavili se do pozoru a hlsili mu: Vecko probh normln, plukovnku. Prv normlnost, to, e se nic nedlo, to bylo to nejhroznj na on
nekonen vlce. Sm, oputn svmi pedtuchami a prchaje ped chladem,
kter ho u neml opustit a do smrti, uchlil se nakonec do Maconda, aby se
ohl v teple svch nejstarch vzpomnek, Natolik propadl zahlce, e kdy mu
oznmili pjezd komise liberln strany, kter s nm mla projednat dal
zamen vlky, pevrtil se jen v sti a ani se pln neprobudil.
Zavete je ke kurvm, ekl.
Komisi tvoilo est advokt v osatch kabtech a v cylindrech, stoicky
snejcch paliv listopadov slunce. rsula je ubytovala v dom. Vtinu dne
trvili tajnmi poradami za zavenmi dvemi ve svch lonicch, za soumraku
si vydali doprovod a skupinu harmonik a zabrali pro sebe Catarinovu
krmu. Necht je na pokoji, pikazoval plukovnk Aureliano Buenda. J
pece vm, co chtj. Zatkem prosince konen dolo k dlouho oekvan
schzce; mnoz pedpokldali, e to bude nekonen debata, netrvala vak ani
hodinu.
Seli se v rozplenm nvtvnm pokoji u hrac skn, zakryt blm
prostradlem a pipomnajc pzrak. Plukovnk Aureliano Buenda tentokrt
neusedl do kdovho kruhu, nakreslenho pobonky. Posadil se mezi sv
politick poradce, zahalil se do vlnnho pona a mlky vyslechl strun nvrhy
vyslanc. dali za prv, aby upustil od zsah do pozemkovho vlastnictv,
aby tak znovu zskali podporu liberlnch statk. Za druh, aby upustil od boje
proti crkvi, aby tak zskali podporu katolickho obyvatelstva. Konen dali,
aby upustil od snah o zrovnoprvnn nemanelskch a manelskch dt, aby
tak byla zachovna nedotknutelnost rodiny.
To znamen, usml se plukovnk Aureliano Buenda, kdy doetli, e
bojujeme jedin o moc.
B o taktick reformy, odpovdl jeden z vyslanc. V tu chvli je
nejdleitj rozit lidovou zkladnu vlky. Pak u se uvid.
Jeden z politickch poradc plukovnka Aureliana Buendi spn zashl.
V tom je ovem rozpor, ekl. Jsou-li ty reformy dobr, znamen to, e je
dobr i konzervativn zzen. Jestlie s jejich pomoc dokeme rozit lidovou
zkladnu vlky, jak tvrdte vy, znamen to, e vlda m rozshlou lidovou
podporu. hrnem to znamen, e u skoro dvacet let bojujeme proti ctn
naeho nroda,
Chtl jet pokraovat, plukovnk Aureliano Buenda ho vak posunkem
peruil. Neztrcejte as, doktore, ekl mu. Dleit je, e od tohoto
okamiku bojujeme jedin o moc. Nepestvaje se usmvat, vzal listiny, kter

104

mu vyslanci pedloili, a chystal se je podepsat.

Kdy je to tak, dodal jet, meme klidn pijmout.
Jeho dstojnci se na sebe uasle podvali.
Promite, plukovnku, ekl plukovnk Gerineldo Mrquez tise, ale to je
zrada.
Plukovnk Aureliano Buenda zstal sedt s namoenm perem v ruce a
zdrtil ho velitelskm pohledem.
Odevzdejte mi zbran, pikzal mu.
Plukovnk Gerineldo Mrquez vstal a poloil zbran na stl.
Hlaste se v kasrnch, nadil mu plukovnk Aureliano Buenda, a ekejte
na zasedn revolunho soudu.
Potom podepsal prohlen a vrtil listiny vyslancm se slovy:
Tady mte sv papry, pnov. A vm jsou k uitku.
Dva dny nato byl plukovnk Gerineldo Mrquez, obalovan z velezrady,
odsouzen k smrti. Plukovnk Aureliano Buenda leel ve sv sti, neten ke
vem prosbm o slitovn, a vydal rozkaz, aby ho nikdo neruil. Veer ped
popravou vak rsula jeho zkaz pestoupila a pila za nm do lonice. Vela
cel v ernm a nezvykle dstojn a po cel ti minuty s nm hovoila vstoje.
Vm, e d Gerinelda zastelit, ekla klidn, a nemu tomu nijak zabrnit.
Jedno ti ale km: Jakmile uvidm jeho mrtvolu, psahm ti pi kostech svho
otce a sv matky a pi pamtce Josho Arcadia Buendi, psahm ti ped
Bohem, e t najdu, a se schov kdekoliv, a zabiju t vlastnma rukama. Nato
odela z pokoje, neekajc na odpov, a ve dvech jet dodala:
Jako bych t bvala zabila, kdyby ses byl narodil s prasem ocasem.
On nekonen noci, zatmco plukovnk Gerineldo Mrquez vzpomnal na
pominul odpoledne v Amarantin icm pokoji, plukovnk Aureliano Buenda
po dlouh hodiny drsal tvrdou skopku sv osamlosti a snail se ji prolomit.
Od onoho vzdlenho odpoledne, kdy ho otec vzal k ciknm, aby si prohldl
led, proil jedin astn chvilky ve sv zlatnick dln, kdy tam sedval a
tepal zlat rybky. Musel vyvolat dvaaticet vlek, poruit vecky sv mluvy se
smrt a vlet se jako vep na hnojitch slvy, ne tm se tyicetiletm
zpodnm objevil pednosti prostoty.
Na svit, unaven onm neklidnm bdnm, piel hodinu ped popravou do
mstnosti s kldou. Fraka je u konce, bratku, ekl plukovnku Gerineldu
Mrquezovi. Pojme pry, ne t tu odprav komi. Plukovnk Gerineldo
Mrquez nedokzal zakrt opovren, kter v nm takov postoj vzbouzel.
Ne, Aureliano, odpovdl. Radi umu, ne bych vidl, jak se z tebe stv
sprost zabijk.
To taky neuvid, ekl plukovnk Aureliano Buenda. Obuj se a poj mi
pomoct, a s tou zasranou vlkou skoncujeme.

105

V t chvli jet netuil, e je snaz vlku zat ne skonit. Stlo ho mlem

rok krvavho sil, ne pinutil vldu, aby povstalcm nabdla vhodn mrov
podmnky, a dal rok, ne pesvdil sv stoupence, aby na n pistoupili. Zael
a do nepedstavitelnch krutost, kdy potlaoval vzpoury vlastnch dstojnk,
odmtajcch obchodovat s vtzstvm, a pln si je podrobil teprve s podporou
neptelskch oddl.
Nikdy nebyl lepm vojkem ne tehdy. Jistota, e konen bojuje za sv
vlastn osvobozen, ne za pomysln idely a za hesla, kter mohou politikov
pekrucovat, jak se jim zrovna hod, v nm rozntila nov naden. Plukovnk
Gerineldo Mrquez, jen usiloval o porku stejn pesvden a oddan jako
pedtm o vtzstv, mu vytal, e se zbyten vystavuje nebezpe. Nestarej
se, usmval se plukovnk Aureliano Buenda. Umt je daleko t, ne lovk
mysl. V jeho ppad to byla pravda. Vdom, e jeho hodina je urena, ho
nadalo zhadnou nezranitelnost, doasnou nesmrtelnost, kter mu byla
spolehlivou ztitou proti nebezpem vlky a nakonec mu umonila dobt
porky, kter byla mnohem obtnj, krvavj a bolestnj ne vtzstv.
Bhem skoro dvaceti let boj byl plukovnk Aureliano Buenda mnohokrt
doma, ale spch, s jakm vdycky pijdl, vojensk doprovod, kter ho neopoutl ani na okamik, a konen legenda, kter se vzala k jeho osob a j
se dokonce ani rsula zcela neubrnila, ho nakonec promnily v cizho lovka.
Za svho poslednho pobytu v Macondu si zabral dm pro sv ti soulonice a
doma se ukzal jen dvakrt nebo tikrt, kdy ml as pijmout pozvn na obd.
Krsn Remedios i dvojata, narozen uprosted vlky, ho mlem neznaly.
Amarant zase vzpomnka na bratra, jen strvil mlad lta tepnm zlatch
rybek, nijak nela dohromady s onm bjnm vlenkem, kter se oddlil od
ostatnch lid tmetrovm kruhem. Kdy se vak dozvdli, e pm je
nablzku, zaali doufat, e se vrt pemnn opt v lidskou bytost, schopnou
pijmat lsku svch blzkch, a rodinn city, kter tak dlouho dmaly, oily s
vt silou ne kdy dv.
Konen zas budeme mt v dom mue, ekla rsula.
Amaranta prvn vytuila, e ho ztratily navdy. Tden ped pmm, kdy
se objevil doma bez doprovodu, jen s dvma bosmi pkaznky, kte sloili na
verandu postroj jeho muly a kufr s versi, jedin co mu zstalo z nkdej
honosn vstroje, zahldla ho dvemi icho pokoje a zavolala na nj. Plukovnk
Aureliano Buenda se zejm pracn rozpomnal, kdo to vlastn je.
J jsem Amaranta, vysvtlila vesele, astna, e se vrtil, a ukzala mu
ruku s ernm obvazem. Podvej.
Plukovnk Aureliano Buenda se na ni usml stejn jako tenkrt, kdy ji s
tm obvazem uvidl poprv, onoho vzdlenho rna, kdy se vracel do Maconda
odsouzen k smrti. To je hrza, ekl, jak ten as let!

106

Vldn vojsko muselo chrnit dm. Lid ho proklnali, plivali po nm a

obviovali ho, e vyhnal vlku do krajnosti jen proto, aby ji dr prodal. Tsl
se horekou a chladem a podpad ml znovu pln ved. est msc pedtm,
kdy zaslechla povsti o pm, rsula otevela jeho manelskou lonici,
poklidila tam a plila v koutech myrhu domnvajc se, e jej syn se vrt dom s
myslem zvolna zestrnout mezi Remediosinmi plesnivmi panenkami. Ten
vak v poslednch dvou letech splatil ivotu vecky spltky, a st v tom nebylo
vjimkou. Kdy mjel zlatotepeckou dlnu, kterou rsula pipravila s obzvltn
p, dokonce ani nepostehl, e v zmku vz kl. Neviml si drobnch kod,
ktermi as poznamenal dm a kter by po tak dlouh neptomnosti musely
pipadat jako vysloven pohroma kadmu, kdo by se pamatoval, jak to tu
vypadalo dv. Nevadily mu stny, z kterch oprskalo vpno, pinav chome
pavuin v koutech, upren begnie, chodbiky vekaz v trmech, mech na
stejch dve ani dn z skonch past, kter mu nastrojil stesk. Sedl si na
verandu, zahalil se do pona a nesundal si ani vysok boty, jako by ekal, jen co
pestane pret, a cel odpoledne se vydrel dvat, jak do begni pad d. To
u rsula pochopila, e j tu dlouho nezstane. Nebude-li to vlka, pomyslila
si, me to bt jedin smrt. Ona domnnka byla tak jasn a pesvdiv, e ji
povaovala za pedtuchu.
Toho dne pi veei si domnl Aureliano Segundo pravou rukou nadrobil
chlb a levou sndl polvku. Jeho dvojenec, domnl Jos Arcadio Segundo, si
nadrobil chlb levou rukou a polvku sndl pravou. Jejich pohyby byly
navzjem tak sladn, e nevypadali jako dva brati sedc proti sob, ale sp
jako njak kousek se zrcadly. Na poest pchozho te opakovali pedstaven,
kter si vymysleli, jakmile zjistili, e vypadaj stejn; plukovnk Aureliano
Buenda je vak nepostehl. Sedel tu tak lhostejn, e si neviml dokonce ani
Krsn Remedios, kdy cestou do lonice prola okolo nah. Jedin rsula se
nakonec odvila vytrhnout ho ze zahloubn.
Jestli zas mus odejt, ekla mu uprosted veee, zapamatuj si aspo, jak
jsme tu dnes veer sedli.
Plukovnk Aureliano Buenda si pi tch slovech uvdomil, e rsula jedin
ze vech lid dokzala odhalit jeho trpen; nepekvapilo ho to, a poprv za
dlouh lta nael odvahu pohldnout j do tve. Mla rozpukanou ple,
vykotlan zuby, vlasy splihl a vybledl a udiven oi. Porovnval ji se svou
nejstar vzpomnkou na nijak vypadala onoho odpoledne, kdy pedpovdl, e
hrnec s vac polvkou spadne ze stolu, a pochopil, jak neetrn s n as
zachzel. V jedinm okamiku objevil vechny krbance, puche, odeniny,
vedy a jizvy, kter na n zanechalo vce ne pl stolet ivota, a uvdomil si, e
ony stopy zkzy v nm neprobouzej dokonce ani soucit. Pokusil se proto jet
jednou objevit ve svm srdci msto, kde zetlely jeho city, a nenael je. V

107

minulosti aspo mval nejasn pocit studu, kdy z vlastn ke postehl rsulin
pach, a najednou si uvdomil, jak se do jeho mylenek narz vmsily jej. To
vecko vak odplavila vlka. Dokonce i po Remedios, jeho manelce, zbval v
tu chvli u jenom nejasn obraz dvky, kter mohla bt jeho dcerou, a po
nesetnch ench, s nimi se setkal v pustinch milovn a kter roznesly jeho
sm po celm pobe, nezstalo v jeho citech ani stopy. Vtinou pichzely
do jeho pokoje za tmy a ped svitem odchzely, a ptho dne mu je
pipomnalo u jenom trochu maltnosti v dech. Jedin cit, kter petrval as i
vlku, byla jeho chlapeck oddanost bratrovi Josmu Arcadiovi, a ta se
nezakldala na lsce, nbr na spoluspiklenectv.
Promite, omluvil se pi rsulin dosti, ale ta vlka zniila vecko.
Pt dny vynaloil na to, aby odstranil vecky stopy svho pozemskho
byt. Vyprzdnil zlatotepeckou dlnu, ponechvaje jen pedmty, kter k nmu
nemly dn vztah, rozdal pkaznkm sv atstvo a s tm pocitem pokn, s
jakm jeho otec zakopal otp, jen usmrtil Prudencia Aguilara, zahrabal na
dvoe sv zbran. Ponechal si jen jedinou pistoli a jedinou kulku. rsula se do
toho nemchala. Zashla jenom jedenkrt, ve chvli, kdy se chystal zniit
Remediosin daguerrotyp, poven v pokoji a ozaovan vnm svtlem.
Tenhleten obraz ti u dvno nepat, ekla mu. Je to rodinn pamtka.
V pedveer pm, kdy u nikde v dom nezstalo vbec nic, co by ho
njak pipomnalo, pinesl do pekrny kufr se svmi veri; Santa Sofia de la
Piedad se prv chystala zatopit v peci.
Podpalte to tmhle, ekl a podval j prvn svitek zaloutlch papr. Lp
ho, ponvad jsou to hodn star vci.
Santa Sofia de la Piedad, ta mlenliv a ochotn ena, je nikdy
neodporovala ani vlastnm dtem, vak mla pocit, e jde o nco zakzanho.
Ty papry jsou dleit, ekla.
Ale kde, ekl plukovnk. To jsou vci, kter lovk pe sm pro sebe.
Tak si je spalte sm, plukovnku, ekla mu.
Nejene to udlal, ale roztpal i kufr a tsky nahzel do ohn. Nkolik
hodin pedtm ho pila navtvit Pilar Ternerov. Plukovnk Aureliano Buenda,
kter ji u lta nevidl, uasl nad tm, jak zestrla a ztloustla a jak naprosto
ztratila svj ndhern smch, uasl vak i nad tm, jak jasnovidnosti doshla pi
hdn z karet. Dvej si pozor na sta, ekla mu, a on se ptal sm sebe, zda
tenkrt, kdy mu to ekla poprv, na vrcholu slvy, jen s pekvapivou
dlnozivost nevytuila jeho osud. Chvli nato, kdy mu jeho osobn lka
odstranil vedy, zeptal se jakoby mimodk, kde pesn m srdce. Lka ho
prohldl a pak mu vatikou namoenou v jdu nakreslil na prsa kruh.
Den, kdy melo bt podepsno pm, zaal vlahm detm. Plukovnk
Aureliano Buenda piel ped ptou do kuchyn a vypil svou obvyklou

108

neslazenou kvu. Takovhle byl den, kdy ses narodil, ekla mu rsula. A
vichni se polekali, e m oteven oi. Syn j vak nevnoval pozornost,
ponvad dychtiv naslouchal ppravm oddl, zvukm trubky a hlasm
velitel, rozrejcm svit. Po tolika letech vlky u mu to vecko mlo
pipadat dvrn znm, tentokrt vak poctil tut slabost v kolenou a tot
chvn po celm tle jako kdysi zamlada v ptomnosti nah eny. Konen mu
stesk nastrojil spnou past a on nejasn zauvaoval o tom, e kdyby se s n
bval oenil, nebyl by mon poznal vlku ani slvu a zstal by bezejmennm
emeslnkem, byl by astnm tvorem. Ono pozdn zamrazen, s nm potal,
mu ztrpilo sndani. O sedm pro nj piel plukovnk Gerineldo Mrquez
spolen se skupinou povstaleckch dstojnk a nael ho zamlklejho,
zamylenjho a osamlejho ne kdy dv. rsula se mu pokusila pehodit
pes ramena nov pono. Co si o tob pomysl vlda, ekla mu. eknou si, e
ses vzdal, ponvad u jsi neml ani na nov pono. Plukovnk je vak nepijal.
Teprve ve dvech, kdy zjistil, e jet pod pr, nechal si nasadit star
plstn klobouk Josho Arcadia Buendi.
Aureliano, ekla mu v tu chvli rsula, jestli t tam nkde ekaj zl
chvle, slib mi, e bude myslet na svou matku.
Plukovnk Aureliano Buenda se na ni neurit usml, zdvihl ruku s
roztaenmi prsty a beze slova vyel z domu vstc vkikm, urkm a
kletbm, kter ho pronsledovaly a na okraj msteka. rsula zavela dvee na
zvoru, odhodlna je u neotevt, dokud bude iva. Radi tu shnijeme,
pomyslila si. Radi se rozpadneme na popel v tomhletom dom bez mu, ale
tu radost, e by ns vidli plakat, tomuhle zatracenmu mstu nedopejeme.
Cel odpoledne pak hledala v nejzapadlejch koutech nco, co by j pipomnalo syna, ale nedokzala nic najt.
Jednn se konalo dvacet kilometr od Maconda, pod obrovskou seibou,
kolem n pozdji vzniklo msteko Neerlandia. O vyslance vldy a politickch
stran i o povstaleckou komisi, je odevzdala zbran, peoval hlun houf
novicek v blch hbitech, pipomnajcch holuby vyplaen detm. Plukovnk
Aureliano Buenda pijel na zablcen mule. Byl neoholen a vedy v podpa
mu psobily vt muka ne nesmrn zhroucen jeho sn; u dvno doel na
konec v nadje, daleko za pomez slvy i stesku po slv. Jak rozhodl on sm,
pm se obelo bez hudby a bez raket, bez jsavho vyzvnn a provolvn
slvy, bez veho, co by mohlo njak naruit truchliv rz on chvle. Potulnho
fotografa, jen pi tom podil jedin plukovnkv snmek, kter by se bval
mohl uchovat, donutili nevyvolan desky zniit.
Jednn trvalo jen tak dlouho, ne se vichni staili podepsat. Vyslanci sedli
u venkovskho stolu, postavenho uprosted zplatovanho cirkusovho stanu, a
kolem stli posledn dstojnci, kte zstali vrni plukovnku Aurelianu

109

Buendovi. Osobn vyslanec prezidenta republiky chtl dohodu o kapitulaci jet

nahlas pest, ne ji podep, plukovnk Aureliano Buenda se vak postavil
proti tomu. Neztrcejte as formalitami, prohlsil a chystal se listiny podepsat,
ani je etl. V tu chvli vak poruil ospal ticho ve stanu jeden z jeho
dstojnk.
Plukovnku, ekl, prokate nm laskavost a nepodepisujte prvn.
Plukovnk Aureliano Buenda jim vyhovl. Ve stanu se rozhostilo takov
ticho, e by podle krbn pera po pape bvalo mon uhadovat jednotliv
podpisy; listina obela cel stl, prvn dek vak byl jet przdn. Plukovnk
Aureliano Buenda zvedl pero, aby ho zaplnil.
Plukovnku, pronesl v tu chvli jin z jeho dstojnk, jet mte as
zachovat si est.
Plukovnk Aureliano Buenda nepohnul ani brvou a podepsal stejnopis.
Nedostal se jet k poslednmu, kdy se ve dvech stanu objevil povstaleck
plukovnk a vedl za ohlvku mulu s dvma kufry. Vzdor svmu mimodnmu
mld vypadal suchoprn a ve tvi ml trpliv vraz. Byl pokladnkem
revolunch oddl v macondskm okrsku. est dn se tval, vleje za sebou
mulu polomrtvou hlady, jen aby sem dorazil vas. S rozilujc rozvlnost
sloil kufry, otevel je a jednu po druh vyrovnal na stl dvaasedmdest zlatch
cihel. Na existenci onoho pokladu si nikdo nevzpomnl. Ve zmatcch
poslednho roku, kdy se vrchn velen rozpadlo a revoluce se zvrhla v krvav
soupeen jednotlivch pohlavr, nebylo mon zjistit, za kdo odpovd, a
povstaleck zlato, odlit do blok, kter pak pokryli vyplenou hlnou, se octlo
mimo vechen dohled. Plukovnk Aureliano Buenda dal tch dvaasedmdest
cihel zahrnout do soupisu odevzdvanch vc, a nepipoutje dn proslovy,
uzavel jednn. Huben mladk zstal stt vedle nho a svmi klidnmi zraky
barvy ovocnho sirupu mu hledl do o.
Jet nco? zeptal se plukovnk Aureliano Buenda.
Mlad plukovnk zaal zuby.
Stvrzenku, ekl.
Plukovnk Aureliano Buenda mu ji vlastnorun vystavil.
Pak vypil sklenici limondy a sndl kousek pikotu, kter novicky roznely,
a odebral se do polnho stanu, kter mu pipravili pro ppad, e by si chtl
odpoinout. Tam si svlkl koili, posadil se na okraj kavalce a ve tvrt na tyi
odpoledne si vplil kulku z pistole doprosted jdovho kruhu, kter mu jeho
osobn lka nakreslil na prsa. V Macondu v tu chvli rsula zdvihla poklici z
hrnce mlka, aby se podvala, pro se tak dlouho neva, a zjistila, e je pln
erv.
Aureliana zabili! vykikla.
Poslun zvyku vypstovanho za lta samoty vyhldla na dvr a spatila

110

Josho Arcadia Buendu, promenho detm, smutnho a mnohem starho,

ne kdy umel. Zabili ho zrdn, doplnila jet, a nikdo se nesmiloval a
nezatlail mu oi. Za soumraku zahldla zvojem slz oranov kotoue, je
peletly oblohou rychle jako blesk, a pomyslila si, e je to znamen smrti. Jet
pod sedla pod katanem, vzlykajc na kolenou svho manela, kdy pinesli
plukovnka Aureliana Buendu, zabalenho do pona zatvrdlho krv a s oima
otevenma samm vztekem.
Byl mimo nebezpe. Stela proltla tlem tak ist, e mu lka zepedu
zasunul do rny tkanici naputnou jdem a zdy ji vythl ven. To je m
mistrovsk dlo, ekl mu spokojen. Bylo to jedin msto, kudy me projt
kulka, ani by pokodila njak dleit stroj. Plukovnk Aureliano Buenda
si pedstavil soucitn novicky, jak pj zoufal almy za vn odpoinut jeho
due, a litoval, e si nevplil kulku do st, jak ml pvodn v myslu, jen proto,
aby se nesplnila pedpov Pilar Ternerov.
Kdybych ml jet tu moc, ekl doktorovi, dal bych vs bez soudu
zastelit. Ne proto, e jste mi zachrnil ivot, ale e jste m zesmnil.
Onen nezdaen pokus o sebevradu mu bhem nkolika hodin vrtil
ztracenou vnost. Tit lid, kte pustili do svta tvrzen, e prodal vlku za
dm vystavn ze zlatch cihel, hledli na to, e si chtl shnout na ivot, jako
na estn skutek a prohlsili ho za muednka. Kdy pak odmtl d za zsluhy,
kter mu propjil prezident republiky, dokonce i jeho nejzavilej sokov jeden
za druhm pichzeli za nm do pokoje a dali ho, aby ustoupil od podmnek
pm a zaal novou vlku. Cel dm byl pln drk na usmenou. Plukovnk
Aureliano Buenda, pli pozd dojat hromadnou podporou svch bvalch
spolubojovnk, nijak nevyluoval, e jim vyhov; naopak v jistm okamiku se
zdl tak zaujat mylenkou na novou vlku, a si plukovnk Gerineldo Mrquez
pomyslil, e ek jen na vhodnou zminku, aby ji vyhlsil. Zminka se mu
skuten naskytla, kdy prezident republiky odmtl piznat vlen dchody
bvalm vojkm, liberlm i konzervativcm, dokud kadou dost neprov
zvltn komise a kongres neschvl zkon o dchodech. To je pece
sprosrna, zahml plukovnk Aureliano Buenda. To budou ekat na
listonoe, dokud neumou stm. Poprv od svho zrann vstal z lenoky,
kterou mu rsula zvl koupila, a pechzeje po lonici, nadiktoval rozhodn
poselstv prezidentovi republiky. V onom telegramu, jen nebyl nikdy
zveejnn, poukazoval na to, e jde o prvn poruen neerlandskch dohod, a
hrozil vlkou na ivot a na smrt, nebude-li otzka dchod bhem trncti dn
vyzena. Dalo se pedpokldat, e se k nmu pipoj dokonce i bval
konzervativn vojci, tak spravedliv byl jeho postoj; jedinou odpovd vldy
vak bylo zeslen vojenskch str, kter pod zminkou ochrany postavili u
domovnch dve, a zkaz vekerch nvtv. Podobn opaten byla uinna i

111

vi dalm nebezpenm pedkm po cel zemi. Cel zsah byl proveden

natolik promylen, nevybrav a inn, e dva msce po pm, kdy lka
uznal plukovnka Aureliana Buendu za uzdravenho, byli ti, kte ho pedtm
nejvc podncovali, mrtvi nebo ve vyhnanstv nebo je navdy do sebe vstebala
sttn sprva.
Plukovnk Aureliano Buenda poprv opustil svj pokoj v prosinci; stailo,
aby se rozhldl po verand, a pestal uvaovat o vlce. S energi, jak se v jejm
vku zdla nemon, rsula optovn omladila cel dm. Te teprv uvidte,
co doku, prohlsila, kdy se dozvdla, e jej syn zstane na ivu. Po
celm kraji nebude hez a pohostinnj msto ne tenhle blzniv dm. Dala
ho umt a vymalovat, vymnila nbytek, dala do podku zahradu a nasela nov
kvtiny a pootvrala okna i dvee dokon, aby oslujc letn jas pronikl a do
lonic. Vyhlsila konec vech smutk, kter dreli, a sama vymnila star ern
aty za mladistv pestr. Domem znovu zaznla radostn hudba hrac skn.
Kdy ji uslyela Amaranta, vzpomnla si na Pietra Crespiho, na jeho podveern
gardnie a levandulovou vni, a na dn jejho zvadlho srdce vykvetla ir z,
proitn asem. Jednou odpoledne, kdy se rsula snaila poklidit v pokoji,
podala o pomoc vojky stec dm. Mlad velitel stre jim k tomu dal
svolen. Postupn jim rsula ukldala jednu prci za druhou. Zvala je k jdlu,
dvala jim atstvo a boty a uila je st a pst. Kdy potom vlda zruila vojensk dohled, zstal jeden z nich u Buendovch a dlouh lta u nich slouil. Na
Nov rok nali pod oknem Krsn Remedios mladho velitele stre, kterho
jej odmtn pipravilo o rozum a z lsky k n se zabil.
*
Mnoho let nato, kdy leel na smrtelnm loi, vzpomnl si Aureliano
Segundo na ono detiv ervnov odpoledne, kdy piel do lonice podvat se na
svho prvnho syna. Chlapec byl chab a uplakan a nim nepipomnal
Buendv rod, pesto vsak otec nemusil dlouho uvaovat, jak mu d jmno.
Bude se jmenovat Jos Arcadio, ekl.
Fernanda del Carpio, jeho krsn ena, s n se oenil pedchozho roku, s
tm souhlasila. Zato rsula nedokzala zakrt nejasn neklid. Vytrval
opakovn tch jmen v dlouh historii jejich rodu j umoovalo dojt k
zvrm, kter j pipadaly nepochybn. Aurelianov byli samott, ale
bystrho ducha; Jos Arcadiov byli vzntliv a podnikav, byli vsak
poznamenni tragickm znamenm. Jedin, kter nebyla s to nikam zaadit, byli
Jos Arcadio Segundo a Aureliano Segundo. V dtskch letech bvali tak
rozpustil a podobn jeden druhmu, e dokonce ani Santa Sofia de la Piedad je
nedokzala rozeznat. V den ktu Amaranta kadmu z nich navlkla na ruku

112

krouek se jmnem a oblkla je do at odlin barvy s naitmi monogramy,

kdy vsak chlapci zaali chodit do koly, rozhodli se, e si vymn krouky i
atstvo a budou uvat opanch jmen. Uitel Melchor Escalona, zvykl, e
Josho Arcadia Segundu pozn podle zelen koile, pln ztratil pehled, kdy
zjistil, e chlapec m krouek Aureliana Segunda, jeho bratr se vsak pesto
prohlauje za Aureliana Segunda, i kdy m koili blou a krouek se jmnem
Josho Arcadia Segunda. Od t doby nikdo urit nevdl, kter je kter. I
pozdji, kdy vyrostli a ivot je navzjem odliil, kladla si rsula otzku, zda v
nkterm okamiku on spletit hry na zmny se nedopustili omylu i oni sami
a nezstali u navdy vymnn. A do chvle, kdy zanali dospvat,
pipomnali dv sladn soustroj. Probouzeli se v tut hodinu, v te chvli
pociovali potebu jt na stranu, trpli tmi nemocemi a dokonce se jim
zdvaly stejn sny. Ostatn v dom se domnvali, e chlapci slauj sv ponn
jen proto, aby je zmtli, a nikdo si tud neuvdomoval skuten stav vc a do
dne, kdy Santa Sofia de la Piedad dala jednomu z chlapc sklenici limondy, a
ten jet ani nepestal pt, kdy jeho bratr u prohlsil, e nen sladk. Santa
Sofia de la Piedad, kter ji opravdu zapomnla osladit, to vypravovala rsule.
Takov jsou vichni, ekla rsula nevzruen. Blzni od samho narozen.
as ten zmatek jet dovril. Chlapec, jemu pi hrch na zmny zstalo jmno
Aureliano Segundo, byl obrovit postavy jako jeho dd, a ten, ktermu zstalo
jmno Jos Arcadio Segundo, byl kostnat jako plukovnk; jedin co jim zstalo
spolenho, byl osaml vraz, vlastn cel rodin. Snad to bylo prv ono
pomen postav, jmen a zaloen, co v rsule vyvolvalo podezen, e se u v
dtstv navzjem spletli. Nejpodstatnj rozdl mezi obma se projevil
uprosted vlky, kdy Jos Arcadio Segundo podal plukovnka Gerinelda
Mrqueze, aby ho vzal s sebou podvat se na popravu. Vzdor rsulinm
nmitkm mu plukovnk Gerineldo Mrquez vyhovl. Zato Aureliano Segundo
se zachvl u pi pouhm pomylen, e by ml bt poprav ptomen. Zstval
radji doma. Kdy mu bylo dvanct let, zeptal se rsuly, co je v uzamenm
pokoji. Papry, odpovdla mu. Melquadesovy knihy a ty podivn vci,
kter psal v poslednch letech svho ivota. Namsto, aby ho jej odpov
uspokojila, jenom zvtila jeho zvdavost. Tak dlouho kemral a tak horliv
sliboval, e bude na vecko opatrn, a mu rsula dala kle. Ode dne, kdy
odtud vynesli Melquadesovu mrtvolu a povsili na dvee zmek, jeho
soustky se u zatm slily rz, nikdo do pokoje nevkroil; kdy vak Aureliano
Segundo otevel okno, vedralo se dovnit dvrn znm svtlo, kter jako by
sem svtilo kadodenn, a nikde nebylo ani stopy po prachu a po pavuinch.
Vecko bylo uklizen a ist, uklizenj a ist ne v den pohbu, inkoust v
kalami nevyschl, kovov pedmty se leskly nedoteny rz a dokonce ani
eav uhl v pcce, kde Jos Arcadio Buenda odpaoval rtu, jet nevyhaslo.

113

Na polikch stly nedoten rukopisy a knihy, svzan do ehosi tuhho a

bledho, co pipomnalo vydlanou lidskou ki. Dlouh lta tu nikdo nevtral,
vzduch se vak pesto zdl ist ne jinde v dom. Vecko vypadalo nov, e
kdy sem nkolik tdn nato pila rsula s kbelkem vody a kottem, aby
umyla podlahu, zjistila, e tu nem co na prci. Aureliano Segundo byl
pohrouen do etby jaksi knihy. Nemla desky a nikde nebylo vidt nzev,
chlapec vak zaujat etl pbh o en, kter sedvala u stolu a jdala jen zrnka
rze, napichujc si je pendlky, a pbh o rybi, kter si od souseda vypjil
olovo na zaten st, a ryba, j se mu pak odvdil, mla v aludku diamant, o
lamp, kter plnila lidsk pn, a o ltajcch kobercch. Uasle se zeptal
rsuly, zda je to vecko pravda, a ta mu odpovdla, e je, e ped mnoha lety
cikni pineli do Maconda zzran lampy i ltajc rohoe.
Pot je v tom, vzdychla, e se svtem to pomalu jde z kopce a dnes u
takov vci lovk neuvid.
ada povdek nemla konec, protoe v knize chybly strnky, a kdy ji
Aureliano Segundo doetl, pustil se do lutn rukopis. Bylo to nemon.
Psmena vypadala jako prdlo rozven na drty, aby uschlo, a pipomnalo
sp notov zpis ne abecedu. Jednoho havho poledne, kdy hloubal nad
rukopisy, ml narz pocit, e nen v pokoji sm. U okna ozenho sluncem
sedl Melquades s rukama na kolenou. Nebylo mu vc ne tyicet let. Na sob
ml tou starodvnou kazajku, na hlav klobouk podobn havranm kdlm a
po bledch skrnch mu z vlas stkal tuk rozputn vedrem, stejn jako kdy
ho v dtskch letech vidli Aureliano a Jos Arcadio. Aureliano Segundo ho
okamit poznal, ponvad ona ddin vzpomnka se penela z pokolen na
pokolen a z pamti jeho dda se dostala a k nmu.
Bute zdrv, ekl Aureliano Segundo.
Bu zdrv, mladku, ekl Melquades.
Po nkolik let se pak schzeli tm kadodenn. Melquades mu vypravoval
o svt a snail se mu vtpit svou staeckou moudrost, rukopisy mu vak peloit odmtl. Nikdo se nesm dozvdt, co v nich stoj, dokud nebudou star sto
let, vysvtlil mu. Aureliano Segundo uchoval ony schzky navdy v tajnosti.
Jedenkrt u ml pocit, e se jeho soukrom svt hrout, ponvad rsula vela
do pokoje ve chvli, kdy tam Melquades sedl. Nespatila ho vak.
S km mluv? zeptala se.
S nikm, ekl Aureliano Segundo.
Zrovna jako tvj praddeek, ekla rsula. Ten taky mluvval sm pro
sebe.
Jos Arcadio Segundo zatm u uspokojil svou touhu uvidt popravu. Na
cel ivot si zapamatoval sinal zblesk esti vstel souasn, jejich ozvnu
ztrcejc se v horch, a pedevm smutn pohled a zmaten oi popravence,

114

jen zstal zpma stt, zatmco mu krev zalvala koili, a nepestal se usmvat
ani potom, kdy ho odvzali od klu a hodili do rakve pln vpna. Je iv,
pomyslil si chlapec. Pochovaj ho zaiva. Natolik to na nj zapsobilo, e se
mu od t doby pila vlka i vojensk zpsoby, ne kvli popravm, ale kvli
hrznmu zvyku pohbvat popraven zaiva. Nikdo nevdl, kdy vlastn zaal
vyzvnt na vi a pomhat otci Antoniu Isabelovi, nslednkovi tnte, jak pi
mi, tak i s cvienmi kohouty na farskm dvoe. Kdy se o tom dozvdl
plukovnk Gerineldo Mrquez, pke mu vytkl, e se u povolnm, je
liberlov zavrhuj. Mn se toti zd, odpovdl mu Jos Arcadio Segundo,
e ze m vyrostl konzervativec. Vil tomu, jako kdyby to byla vle osudu.
Plukovnk Gerineldo Mrquez to pobouen vypravoval rsule.
Tm lp, schvlila. K by se stal knzem, aby do naeho domu konen
vstoupil Bh.
Krtce nato se doslechli, e otec Antonio Isabel pipravuje Josho Arcadia
Segunda k prvnmu pijmn. Holil kohoutm krky a vyuoval ho pitom
katechismu. Kdy spolu usazovali kvony na vejce, vysvtloval mu na
jednoduchch pkladech, jak druhho dne stvoen Bohu napadlo, aby se uvnit
vajec tvoila kuata. V t dob u se u nho zaaly projevovat prvn pznaky
staeck pomatenosti, kter ho po letech dovedla k vroku, e blova vzpoura
proti Bohu skonila zejm vtzstvm a te e sed na nebeskm trn, zakrv
vak svou opravdovou totonost, aby zlkal neopatrn. Uitelova nebojcnost
dodala Josmu Arcadiu Segundovi jistoty, a v nkolika mscch se vyznal
stejn dobe v teologickch uskocch, kter mly zmst bla, jako v aludech
pi kohoutch zpasech. Amaranta mu uila pltn oblek s lmcem a s
vzankou, koupila mu pr blch stevc a zlatmi psmeny vyryla jeho jmno
na syrskou smyku. Dva dny ped prvnm pijmnm se otec Antonio Isabel s
nm veer zavel v sakristii a s pomoc soupisu hch ho vyzpovdal. Seznam
byl tak dlouh, e star far, zvykl ulhat o est, usnul v kesle dv, ne s
nm byli hotovi. Jeho otzky pedstavovaly pro Josho Arcadia Segunda skuten objev. Kdy se ho pter zeptal, zda se dopoutl nemravnost se enami,
nepekvapilo ho to a po pravd odpovdl, e ne, zarazila ho vak otzka, zda se
jich dopoutl se zvaty. Prvnho kvtnovho ptku el k pijmn, uraje se
zvdavost. Pozdji se na to zeptal Petronia, nemocnho kostelnka, jen bydlel
ve vi a kalo se o nm, e se iv netopry, a ten mu odpovdl: Nkte
zkaen kesan to dlvaj s oslicemi. Zvdavost Josho Arcadia Segunda
vak nebrala konce a vyptval se na tolik vc, e Petronio ztratil trplivost.
J chodm kad ter veer, piznal. Kdy slb, e to nikomu neekne,
vezmu t pt s sebou.
Ptho terka Petronio opravdu vylezl z ve s devnou lavikou, o kter
do t doby nikdo nevdl, k emu slou, a zavedl Josho Arcadia Segunda do

115

nedalekho sadu. Chlapec si ony non vpravy natolik oblbil, e se pak del
dobu vbec neukzal v Catarinov krm. Nadchl se pro kohout zpasy.
Odnes si ty ptky nkam jinak, nadila mu rsula, kdy ho poprv spatila ve
dvech s jeho vybranmi cvienmi kohouty. Do naeho domu u pinesli dost
a dost trpen, ne abys nm sem te nosil dal. Jos Arcadio Segundo je bez
nmitek odnesl a nadle je choval u Pilar Ternerov, sv babiky, kter mu
poskytla vecko, co poteboval, jen aby k n chodil. Zhy prokzal na zpasiti
znalosti, kter mu vtpil otec Antonio Isabel, a ml dost penz nejen na
rozmnoen svho chovu, ale i na to, aby si opatoval musk rozkoe. rsula
ho v t dob porovnvala s jeho bratrem a nebyla s to pochopit, jak dv
dvojata, kter v dtstv jako by byla jedinou osobou, mohou bt narz tak
odlin. Jej rozpaky vak netrvaly dlouho; zhy se toti u Aureliana Segunda
zaaly objevovat znmky zahalestv a rozmailosti. Dokud vysedval v
Melquadesov pokoji, bval to zamylen mladk, stejn jako plukovnk
Aureliano Buenda v jeho vku. Nedlouho ped podepsnm neerlandskch
dohod vak ho nhodn udlost vytrhla z jeho uzavenosti a postavila tv v
tv skutenmu svtu. Jaksi mlad ena, je po ulicch rozprodvala losy na
loterii o tahac harmoniku, ho pozdravila se znanou dvrnost. Aureliana
Segunda to nepekvapilo; stvalo se mu toti asto, e si ho nkdo zmlil s
bratrem. Nevysvtlil j vak jej omyl, ani kdy se ho pokouela obmkit
slzami a nakonec ho odvedla do svho pokoje. U od prvnho setkn si ho
oblbila natolik, e podvdla v loterii, jen aby harmoniku vyhrl on. Po trncti
dnech Aureliano Segundo pochopil, e spv stdav s nm i s jeho bratrem v
domnn, e jde o jedinho mue, a msto aby j vysvtlil, jak se vci maj,
zadil to tak, aby ve svm omylu setrvala co nejdle. Do Melquadesova pokoje
u nechodil. Odpoledne sedval na dvoe a po pamti se uil hrt na harmoniku,
i kdy mu v tom rsula brnila; v on dob toti kvli smutku zakzala v
dome jakoukoliv hudbu, a harmoniku navc povaovala za nstroj vhodn jen
pro potuln ddice Francisca lovka. Vzdor tomu se na ni nauil mistrovsky
hrt a zstal v tom mistrem i pozdji, kdy se oenil, mel dti a stal se jednm z
nejvenjch lid v Macondu.
Tm dva msce se o onu enu dlil s bratrem. Hldal ho, mail jeho plny,
a kdy ml jistotu, e Jos Arcadio Segundo toho veera k jejich spolen
milence nepjde, chodil s n spt. Jednoho rna zjistil, e je nemocn. Dva dny
nato nasel bratra v koupeln, jak se dr trmu, pot se a z o mu teou slzy, a
pochopil, o b. Bratr mu piznal, e ho milenka vyhnala, ponvad ji nakazil
chorobou, kter kala nemoc z nemravnho ivota. Navc mu povdl, jak se ho
Pilar Ternerov sna vylit. Aureliano Segundo se potaj podrobil palivm
vplachm hypermanganem a moopudnmi odvary a po tech mscch
skrvanch muk se oba vylili, kad z nich zvl. Jos Arcadio Segundo u

116

k on en vckrt nevkroil; Aureliano Segundo doshl jejho odputn a

chodil k n a do smrti.
Jmenovala se Petra Cotesov. Do Maconda pijela uprosted vlky spolen
s nhodn zskanm manelem, kter se ivil loteriemi, a kdy pak zemel,
pokraovala v jeho ivnosti. Byla to istotn mlad mulatka se lut
mandlovma oima, je propjovaly jejmu oblieji sveep vraz pardl
samice, mla vsak tdr srdce a doslova jako by byla stvoen k lsce. Kdy se
rsula dozvdla, e Jos Arcadio Segundo pstuje kohouty a Aureliano
Segundo vyhrv na harmoniku pi hlunch vercch u sv soulonice,
myslela, e samou hanbou pijde o rozum. Jako by se v obou dvou soustedily
rodinn chyby a dn z jejch ctnost. Rozhodla se proto, e napt se u
nikdo nebude jmenovat Aureliano ani Jos Arcadio. Kdy se vak Aurelianu Segundovi narodil prvn syn, neodvila se mu odporovat.
Budi, ekla, ale pod jednou podmnkou: e ho vychovm j.
Bylo j u sto let pry a ed zkal ji skoro pln pipravil o zrak, zachovala
si vak tlesnou pohyblivost, istotu charakteru i duevn rovnovhu. Nikdo
nebyl povolanj k tomu, aby z dtte vychoval ctnostnho lovka, kter by
obnovil dobr jmno rodiny, lovka, kter by v ivot neslyel o vlce,
cviench kohoutech, pochybnch entinch a ztetnch plnech, tyech
pohromch, je podle rsulina mnn pivodily padek jejich rodu. Stane se
knzem, slbila slavnostn. A jestli mi Bh dopeje ivota, bude nakonec
papeem. Vichni se pi tch slovech dali do smchu, nejenom v lonici, ale po
celm dom, kde se shromdili hlun ptelkov Aureliana Segunda. Vlka,
kter se te u promnila jen ve zlou vzpomnku, na okamik znovu oila ve
vbuch ampaskho.
Na zdrav papee, pipil Aureliano Segundo.
Host se sborem pipojili. Potom jim pn domu zahrl na harmoniku,
vystelovali rakety a pro cel msto objednali oslavn bubnovn. Na svit pak
host, napojen ampaskm, porazili est krav a vyloili je na ulici, aby si
kad vzal, kolik se mu zachce. Nikdo se nad tm nepohoroval. Od t doby, co
Aureliano Segundo pevzal hospodstv, staly se podobn slavnosti nm
bnm, i kdy k nim nemli tak vn dvod jako narozen budoucho papee.
Bez nejmen nmahy a jen zenm tstny nahromadil v nkolika letech jedno
z nejvtch jmn na bain; dkoval za n nadpirozenmu mnoen svho
zvectva. Jeho klisny rodily trojata, slepice mu snely dvakrt denn a prasata
pibvala tak nezzen, e si tu bezuzdnou plodnost nedokzali vysvtlit jinak
ne kouzly. Zani etit, kala rsula svmu hivmu pravnukovi. Takov
tst cel ivot mt nebude. Aureliano Segundo si j vak nevmal. m vc
otvral lahv ampaskho, aby napojil sv ptele, tm ztetnji rodila jeho
zvata a tm vc se utvrzoval v nzoru, e jeho astn hvzda nezvis na jeho

117

ponn, ale na vlivu Petry Cotesov, jeho soulonice, jej lska byla s to
rozncovat produ. Byl natolik pesvden, e prv v tom je zdroj jeho
bohatstv, e Petra Cotesov musela bt neustle nablzku jeho chlvm a
kurnkm, a i potom, kdy se oenil a ml dti, s Fernandinm souhlasem s n il
dl. Byl obrovit a hmotn jako jeho dd a pradd, na rozdl od nich vak
dokzal uvat ivota a oplval osobnm kouzlem. Na svj dobytek ml sotva
as dohlet; stailo mu zavst Petru Cotesovou ke svm chlvm a kurnkm a
objet s n na konch sv pole, aby vechna zvata, je mla vyplenu jeho
znaku, zachvtil nezadriteln sklon rozmnoovn.
Jako vecky dobr vci, kterch se jim bhem jejich dlouhho ivota
dostalo, i ono nezzen bohatstv vzniklo vlastn nhodou. A do konce vlky
se Petra Cotesov ivila z vnosu svch loteri a Aureliano Segundo j obas
vypomhal plennm rsulinch pokladniek. Tvoili spolu lehkovn prek,
kter se nestaral o nic jinho, ne jak se kad veer dostat do postele, dokonce
i v zapovzench dnech, a vyvdt v n a do svtn. Ta ensk t pivede do
zhuby, pedpovdala rsula pravnukovi, kdy vidla, jak se vrac dom jako
nmsn. Tak ti popletla hlavu, e se tu brzo bude kroutit v kech a s
ropuchou v bie. Kdy Jos Arcadio Segundo konen zjistil, e bratr zaujal
jeho msto, nebyl s to pochopit jeho ve. V jeho vzpomnkch byla Petra
Cotesov pln obyejn ena, v posteli sp ln a ve zpsobech milovn ani
trochu vynalzav. Aureliano Segundo vak zstval hluch k rsulinm
nkm a k bratrovm posmkm; myslil jen na to, jak si opatit zamstnn,
kter by mu umonilo udrovat Pete Cotesov dm a umt s n, na n a pod n
v jedin horenat a nestoudn noci. Kdy se plukovnk Aureliano Buenda
nechal konen zlkat pvaby klidnho st a otevel znovu svou dlnu,
Aureliana Segunda napadlo, e by bylo vhodn vnovat se vrob zlatch
rybek. adu hodin prosedl v rozplenm pokojku a dval se, jak plukovnk s
nepedstavitelnou trplivost lovka, kter u od ivota nic neek, tepe tvrd
kovov plky a ty se pomalu mn ve zlat upiny. Ono emeslo mu vak pipadalo pli pracn a vzpomnky na Petru Cotesovou byly tak vytrval a
neodbytn, e po tech tdnech zmizel z dlny. V t dob Petru Cotesovou
napadlo podat loterie o krlky. Mnoili se a dospvali s takovou rychlost, e
sotva staila prodvat losy. Aureliano Segundo zpotku nepostehl, jak
znepokojiv se rozmnouj. Kdy u vak po celm Macondu nechtli o krli
loterii ani slyet, zaslechl jedn noci ze dvora ramot. Neboj se, ekla Petra
Cotesov, to jsou krlci. Krli hemen jim natolik vadilo, e a do rna
nezamhouili oka. Za svtn Aureliano Segundo otevel dvee a spatil dvr
poset krlky. V jasnm rannm svtle se zdli bt mod. Petra Cotesov,
polomrtv smchy, neodolala a vystelila si z nho.
Tihle se narodili vera veer, ekla.

118

To je hrza, ekl Aureliano Segundo. Pro to nezkus s kravami?

Aby uvolnila dvr, nkolik dn nato Petra Cotesov vymnila krlky za
krvu, a ta za dva msce porodila trojata. Tm to vecko zaalo. Aureliano
Segundo se pes noc stal majitelem polnost a std a sotva stail roziovat
peplnn stje a chlvy. Byl to ztetn blahobyt, kter mu sammu byl k
smchu, a musel si tud aspo ponat vstedn, aby dal prchod svmu vesel.
Jdte z cesty, krvy, vdy ivot je krtk, vykikoval. rsula si kladla
otzku, do eho se to zapletl, jestli snad nekrade nebo se nakonec nestal
zlodjem dobytka, a pokad, kdy vidla, jak otvr lhev ampaskho jen
proto, aby si poitksky vylil pnu do vlas, vytala mu hlasit jeho
rozmailost. Aurelianu Segundovi to natolik vadilo, e jednoho rna v nejlep
nlad vstal, pinesl si truhlici s penzi, plechovku lepidla a ttku a prozpvuje
si hrdelnm hlasem star psn Francisca lovka, polepil cel dm zevnit i
zven a odshora a dol jednopesovmi bankovkami. Star budova, naten
blou barvou jet z dob, kdy sem pivezli hrac sk, narz budila pochybn
dojem meity. Uprosted rodinnho pozdvien, rsulinch pobouench nmitek a jsn zstupu, jen zaplnil ulici do poslednho msteka, aby zahldl tu
oslavu marnotratnosti, Aureliano Segundo polepil vecky zdi od prel a ke
kuchyni, nevyjmaje koupelny a lonice, a pebyten bankovky rozhodil po
dvoe. A te doufm, prohlsil nakonec, e u mi tu dn nebude vykldat
nic o penzch.
Skuten to tak dopadlo. rsula dala strhat bankovky, kter pilnuly k
velkm kolm vpna, a dala dm znovu natt na blo. Mj Boe, modlila
se, ui ns tak chudmi, jako jsme bvali, kdy jsme tohle msto zaloili,
abys ns pak na onom svt nemusil trestat za takov mrhn. Jej prosby byly
vyslyeny v opanm smyslu. Jeden z dlnk, kte odlepovali bankovky, z
nepozornosti vrazil do svatho Josefa ze sdry, kterho tu nkdo nechal v
poslednch letech vlky, a velk dut socha spadla na zem a rozbila se. Byla
napchovan zlatmi mincemi. Nikdo si u nepamatoval, kdo onoho svtce v
ivotn velikosti vlastn pinesl. Byli to ti mui, vysvtlila Amaranta.
Podali m, abych jim ho tu schovala, ne pestane pret, a j jsem jim ekla,
a ho nechaj v kout, aby do nho nikdo nevrazil; opatrn ho tam postavili a od
t doby tam stoj, protoe si pro nj u nepili. V poslednch letech k nmu
rsula postavila svce a klekvala ped nm na modlitbch, netuc, e namsto
svtce uctv mlem dv st kilogram zlata. Ono pozdn zjitn jejho nechtnho pohanstv jen prohloubilo jej trudnomyslnost. Plivla na onu asnou
hromadu minc, nasypala je do t pytl a potaj je zakopala, oekvajc, e oni
ti neznm se o ne dve nebo pozdji pihls. Jet po letech, kdy u schzela
samm stm, pletla se asto do ei etnm pocestnm, kte se v onch
dobch u Buendovch zastavovali, a vyptvala se jich, zda si u nich za vlky

119

neschovali sdrovou sochu svatho Josefa, dokud nepestane pret.

Tyto vci, je rsulu tak ohromovaly, byly v t dob bn. Macondo tonulo
v zzranm rozkvtu. Pvodn domy z hlny a divokho rkosu nahradily te
cihlov stavby s devnmi aluziemi a betonovmi podlahami, ve kterch bylo
dusn odpoledn vedro snesitelnj. Z nkdej vesnice Josho Arcadia Buendi
zstaly jenom upren mandlovnky, kter mly snet i nejt podmnky, a
przran eka, jej pedvk kameny dal Jos Arcadio Segundo rozdrtit
kamenickmi palicemi, kdy si usmyslel vyistit eit a zavst tu lodn
dopravu. Byl to ztetn sen, srovnateln leda s npady jeho pradda, ponvad
kamenit eit a mnostv zkrut znemoovaly proplout z Maconda a k
moi. Jos Arcadio Segundo vak s neoekvanou smlost tvrdojn lpl na
svm zmru. A do t doby se u nho neprojevily sebemen znmky
pedstavivosti. A na choulostiv dobrodrustv s Petrou Cotesovou nebylo
znmo, e by byl spal s njakou enou. rsula ho povaovala za
nejnanicovatj stvoen, jak se v rodin za celou jej historii objevilo,
neschopn vyniknout dokonce ani vtrnostmi na kohoutch zpasech. Jedenkrt
mu vsak plukovnk Aureliano Buenda vyprvl o panlskm korbu, ztroskotanm dvanct kilometr od moe, jeho zuhelnatl ebrov za vlky sm
spatil. Onen pbh, jen tolika lidem tak dlouho pipadal vybjen, znamenal
pro Josho Arcadia Segunda objev. V drab prodal sv kohouty tomu, jen
nabdl nejvc, nakoupil nstroje, najal dlnky a pustil se do obrovskho dla:
drtili kamen, kopali prplavy, lmali skly a dokonce vyrovnvali vodopdy.
Tohleto u znm zpamti, kiela rsula. Jako kdyby se as otel kolem
dokola a my jsme se octli zase na zatku. Kdy Jos Arcadio Segundo
usoudil, e eka je splavn, vysvtlil bratrovi dopodrobna sv plny a dostal od
nho penze, kter poteboval k uskutenn svho zmru. Dlouho pak o nm
nebylo slyet a mezi lidmi se u zaalo kat, e jeho pln na zakoupen lodi byl
jen uskok, kterm si pomohl k bratrovm penzm, kdy tu se narz rozltla
zprva, e se k msteku bl podivn plavidlo. Obyvatel Maconda, kte se u
nepamatovali na velkolep zmry Josho Arcadia Buendi, se shlukli na behu
a nevcma oima hledli na pjezd prvn a posledn lodi, kter kdy v
msteku pistla. Byla to pouh pramice z kmen, pomoc tlustch lan vleen
dvaceti mui, kte li po behu. Na pdi stl Jos Arcadio Segundo se spokojenou pchou v och a dil tu nkladnou dopravu. Spolu s nm pijela
skupina pvabnch dmiek, kter se okzalmi slunenky chrnily proti
hnoucmu slunci, pes ramena mly drah hedvbn pehozy, po tvch
barevn mastiky, ve vlasech opravdov kvtiny, na rukou zlat hdky a v
zubech diamanty. Pramice z kmen byla jedinm plavidlem, s kterm Jos
Arcadio Segundo dokzal piplout a do Maconda, a jenom jedenkrt, nikdy
vak nepipustil, e by jeho pln skonil nespchem, a prohlaoval svj in za

120

vtzstv vle. Peliv sloil bratrovi ty a zanedlouho zase zapadl do

kadodennho ivota na zpasiti. Jedin, co zbylo z onoho neblahho pokusu,
byl nov duch, kter s sebou pivezly francouzsk dmiky, jejich mistrovsk
umn zmnilo ustlen zpsoby milovn a jejich pedstavy o spoleenskm
blahu naplnily starosvtskou Catarinovu krmu a promnily celou ulici v trit
s japonskmi lampiny a tesklivmi kolovrtky. Od nich vzela i mylenka na
krvav karneval, pi kterm Macondo na ti dny propadlo lenstv a jeho
jedinm trvalm nsledkem bylo, e Aureliano Segundo poznal Fernandu del
Carpio.
Krsn Remedios byla prohlena krlovnou. rsula, j znepokojiv krsa
jej pravnuky nahnla strach, nedokzala volb zabrnit. A do t doby dbala
na to, aby dve nevychzelo na ulici; jenom v nedli chodila s Amarantou na
mi, na to si vak musela zakrvat tv ernm zvojem. Nepli zbon mui,
kte se pevlkali za knze a slouili svatokrden me v Catarinov krm,
te chodili do kostela jen proto, aby teba jen na okamik spatili obliej Krsn
Remedios, o jej bjeslovn krse si u uchvcen vyprvli po cel bain.
Trvalo dlouho, ne se jim to zdailo, a bvalo by lpe, kdyby se jim ta pleitost
nikdy nenaskytla, ponvad vtina z nich nemohla od t doby klidn spt.
Cizinec, kter to umonil, navdycky pozbyl duevn rovnovhy, zabedl do
bain ponen a bdy a nkolik let nato ho rozdrtil non vlak, kdy usnul na
kolejch. Od chvle, kdy ho spatili v kostele, v obleku ze zelenho sukna a
vyvan vest, nikdo nepochyboval, e pichz zdaleka, snad z njakho
vzdlenho msta v cizin, pivben arovnm pvabem Krsn Remedios. Byl
tak krsn, urostl a klidn a ponal si tak vybran, e Pietro Crespi by vedle
nho vypadal jako chvstav hejsek, a mnoho en si se zlobnm smvem
eptalo, e zvoj by ml nosit vlastn on. S nikm Macondu se nestkal.
Pijdl v nedli rno, jako princ z pohdky, na koni se stbrnmi ostruhami a
sametovou abrakou, a po mi zase odjdl z msta.
Jeho ptomnost zapsobila tak hluboce, e od chvle, kdy se poprv objevil
v kostele, nikdo nepochyboval o tom, e mezi nm a Krsnou Remedios zavldl
mlenliv a napjat souboj, tajn dohoda, neodvolateln stetnut, jeho
naplnnm nebude jenom lska, ale i smrt. est nedle piel cizinec do kostela
se lutou r v ruce. Jako pokad vyslechl mi vstoje a po n vkroil Krsn
Remedios do cesty, podvaje j onen jedin kvt. Pijala ho naprosto pirozen,
jako kdyby s onou poctou pedem potala, a na okamik si odhalila tv a
odvdila se mu smvem. To bylo vecko; nejenom jemu, ale vem, jim se
dostalo neblah vsady ji spatit, vak ten okamik utkvl v pamti navdy.
Od t doby cizinec denn pivdl pod okno Krsn Remedios kapelu a
leckdy hrvali a do svtn. Aureliano Segundo s nm jako jedin ctil
upmnou ast a snail se mu rozmluvit jeho vytrvalost. Pestate ztrcet as,

121

ekl mu jednoho veera. ensk u ns v dom jsou paliatj ne muly.

Nabdl mu sv ptelstv, pizval ho ke koupelm v ampaskm a snail se mu
vysvtlit, e eny z jejich rodiny maj srdce z kemene, nedokzal vak oblomit
jeho zatvrzelost. Plukovnk Aureliano Buenda, podrdn onmi nekonenmi
nonmi koncerty, mu pohrozil, e ho ze zrmutku vyl pistol. Nic vak
cizince nepimlo, aby se vzdal svho myslu, a teprv jeho vlastn alostn
padek. kvalo se, e ve sv vzdlen vlasti opustil moc a bohatstv, po
pravd se vak nikdy nedozvdli, odkud piel. Zaal vyhledvat spory a
hospodsk hdky a probouzel se ve vlastnch vkalech na podlaze Catarinovy
krmy. Nejsmutnj na jeho osudu bylo vak to, e Krsn Remedios si ho
nevimla ani tehdy, kdy pichzel do kostela odn jako princ. Pijala onu
lutou ri bez jakchkoli vedlejch mysl, sp pobavena onm vstednm
gestem, a zvoj zdvihla ne proto, aby mu ukzala tv, ale aby si ho lpe
prohldla.
Krsn Remedios toti nebyla stvoena pro tento svt. Byla u mlem
dospl, a Santa Sofia de la Piedad ji jet pod musela koupat a oblkat; pak
u to sice dovedla sama, museli ji vak hldat, aby prutem namoenm ve
vlastnm hovnku nemalovala po stnch zvtka. Ve dvaceti letech neumla
st a pst ani jst pborem a chodila po dom nah, ponvad jej povaha se
zpovala vem spoleenskm zvyklostem. Mladho velitele stre, kter ji
vyznal lsku, odmtla prost proto, e ji udivila jeho lehkovnost. Pedstav si,
jak je hloup, ekla pak Amarant. Tvrd, e ho pivedu do hrobu, jako
kdybych byla njak stevn chipka. Kdy ho pak opravdu nali mrtvho pod
jejm oknem, Krsn Remedios se jen utvrdila ve svm pvodnm nzoru.
Tak vidte, ekla k tomu. Byl pln hloup. Zdlo se, e j jaksi
bystrozrak umouje pominout vecky vnjnosti a spatit skutenou tv vc.
To byl aspo nzor plukovnka Aureliana Buendi, jen Krsnou Remedios v
dnm ohledu neml za duevn zaostalou, jak se tvrdilo, ale prv naopak.
Jako kdyby se vrtila z dvacetilet vlky, kal o n. Pokud jde o rsulu,
dkovala Bohu za to, e obdail jejich rodinu stvoenm tak vzcn istm,
matlaj vak jej krsa, ponvad se j zdlo, e je s tm nesluiteln, e je to
blova lka, skryt pod nevinnost. Proto se rozhodla vzdlit ji od ostatnch
lid a uchrnit ji vech svtskch pokuen, netuc, e Krsn Remedios je u z
matina lna zabezpeena proti v nkaze. Nikdy ji nenapadlo, e by ji mohli
zvolit krlovnou krsy uprosted karnevalovho tetn; Aureliano Segundo,
kter se u nemohl dokat, a se pestroj za jagura, vsak pivedl dom otce
Antonia Isabela, aby rsulu pesvdil, e karneval nen pohansk slavnost, jak
prohlaovala ona, nbr katolick zvyk. Nakonec se dala pesvdit, i kdy
nerada, a pivolila ke korunovaci.
Zprva, e Remedios Buendov bude krlovnou karnevalu, v nkolika

122

hodinch pekroila hranice bainy, dostala se a do vzdlench kraj, kde

netuili, jak asnmu vhlasu se t jej krsa, a znepokojila vechny, kte jej
pjmen stle jet povaovali za symbol vzpoury. Jejich starosti byly naprosto
neopodstatnn; byl-li v t dob nkdo opravdu nekodn, byl to zestrl a
zklaman plukovnk Aureliano Buenda, jen pozvolna ztrcel jakkoli spojen
se ivotem nroda. Vysedval ve sv dln a s ostatnm svtem ho spojoval
jedin obchod se zlatmi rybkami. Jeden z bvalch vojk, kte v prvnch
dnech mru steili jeho dm, je rozprodval v osadch na bain a vracval se s
penzi a s novinkami. Oznamoval mu, e konzervativn vlda za podpory
liberl upravuje kalend tak, aby kad prezident byl v ad sto let; e byl
konen podepsn konkordt se Svatou stolic, z ma e pijel kardinl s
diamantovou korunou a trnem z ryzho zlata a liberln ministi e se dali
fotografovat, jak ped nm kle a lbaj mu prsten, e prvn sboristka panlsk
spolenosti, hostujc v hlavnm mst, byla tlupou zakuklenc unesena ze sv
atny a pt nedli tanila nah v letnm sdle prezidenta republiky.
Nevykldej mi tu o politice, kal mu plukovnk. My se starejme o zlat
rybky. Mezi lidmi se tvrdilo, e se nezajm o pomry v zemi, ponvad svm
emeslem bohatne; kdy se to doneslo k rsule, srden se tomu zasmla. Se
svm vyvinutm smyslem pro praktinost nebyla s to pochopit obchody svho
syna, jen smoval rybky za zlat mince, z tch zase dlal dal rybky a tak pod dl, take m vc prodval, tm vc musel pracovat, aby onen rozilujc
bludn kruh uspokojil. Po pravd ho toti nezajmaly obchody, ale prce sama.
Kdy vytepval upiny, zasazoval do o malik rubny, uhlazoval bry a
pipevoval ploutve, musel se natolik soustedit, e mu nezstala jedin voln
chvilka, kam by proniklo zklamn z vlky. Jeho mistrovsk emeslo si dalo
takovho vypt, e v krtkm ase zestrl vc ne za vecka vlen lta,
sedv prce mu zkivila pte a zrak mu zeslbl neustlm namhnm,
odmnou za ono neprosn soustedn vak mu byl duevn klid. Naposled
piel do styku s nm, co souviselo s vlkou, kdy ho skupina vyslouilc z
obou stran pila podat, aby se zasadil o schvlen doivotnch dchod,
vn slibovanch a nikdy neprojednanch. Zapomete na to, ekl jim. Vte
pece, e j jsem dchod odmtl, abych se nemusel a do smrti trpit samm
eknm. Zpotku ho za soumraku navtvoval plukovnk Gerineldo
Mrquez, sedvali spolu pede dvemi a vzpomnali na star asy. Amaranta
vak nedokzala snst vzpomnky, je v n probouzel onen unaven mu, z
kterho jeho olysalost pedasn dlala starce, a zahrnovala ho nespravedlivmi
strky, a zaal pichzet jen o mimodnch pleitostech a nakonec jim pln
seel z o, upoutn na lko svmi ochrnutmi dy. Plukovnk Aureliano
Buenda byl zasmuil a zamkly a nevnmal u onen zvan ivota, rozechvvajc cel dm; v t dob konen pochopil, e tajemstv spokojenho

123

st nespov v niem jinm ne v estn dohod se samotou. O pt rno

vstval, poslen lehkm spnkem, v kuchyni vypil svj lek hok kvy a pak
na cel den zmizel v dln; ve tyi hodiny odpoledne peel po balkn se
stolikou v ruce, nevmaje si zplavy rovch ke, zivho odpolednho
slunce ani nebojcn Amaranty, jej trudnomyslnost bublala jako vrouc kotlk,
jak pibvalo soumraku, a sedl venku pede dvemi, dokud ho nevypudili
komi. Jedenkrt se nkdo odvil vyruit ho z jeho osamlosti.
Co pod dlte, plukovnku? zeptal se ho cestou kolem.
Sedm tu, odpovdl mu plukovnk. ekm, a pjde kolem mj poheb.
Znepokojen, vyvolan tm, e v souvislosti se zvolenm Krsn Remedios
krlovnou karnevalu se jeho pjmen znovu objevilo na veejnosti, postrdalo
tud jakhokoli opodstatnn. Mnoz se na to ovem dvali jinak. Obyvatel
msteka zaplavili nmst a oddali se boulivm radovnkm, netuce
pohromu, kter je ekala. Karneval u dostoupil nejzazch mez blznovstv,
Aureliano Segundo konen ukojil svou touhu a pevleen za jagura se astn
potuloval rozdivoelm zstupem, ochraptl od samho evu, kdy se na cest
od bainy objevil poetn prvod nesouc na zlatch nostkch enu tak
chvatnou, e by si ji lidsk pedstavivost ani vysnt nedokzala. Mrumilovn
obyvatel Maconda odloili na okamik kraboky, aby si mohli lpe
prohldnout onu oslujc bytost se smaragdovou korunou a v hermelnovm
plti, kter jako by byla nadna opravdovou moc, ne pouhm majesttem z
lesklch plk a krepovho papru. Nkolik lid bylo dost jasnozivch, aby
vytuili, e jde o provokaci: Aureliano Segundo vak okamit pekonal
rozpaky, prohlsil nov pchoz za estn hosty a alamounsky posadil Krsnou
Remedios i veteleckou krlovnu na tent piedestal. Cizinci, pestrojen za
beduny, se a do plnoci astnili veobecnho tetn a dokonce k nmu
pispli okzalm ohostrojem a akrobatickmi kousky, je obyvatelm
Maconda pipomnly umn cikn. Tetn dosahovalo vrcholu, kdy onu
kehkou rovnovhu narz nkdo poruil.
A ije liberln strana! vykikl. A ije plukovnk Aureliano Buenda!
V tu chvli pohltily ndhern ohostroj vstely z puek, hudbu pehluily
zden vkiky a vesel vystdala hrza. Po lta se pak tvrdilo, e krlovskou
str veteleck panovnice tvoila ve skutenosti kadrona vldnch vojk, kte
pod svmi irokmi burnusy skrvali vojensk puky. Vlda vydala
mimodnou vyhlku, v n takov obvinn odmtla a slbila dsledn
proeten krvav udlosti. Pravdu se vak nikdy nepodailo zjistit, a tak
pevldl nzor, e krlovsk str na znamen svho velitele bez nejmenho
dvodu zaujala bojov postaven a zaala nemilosrdn plit do zstupu. Kdy
konen zavldl klid, nezstal v msteku ani jedin z nepravch bedun a na
nmst leeli mrtv nebo rann ti hudebnci, devt ak, tyi kolombny,

124

sedmnct karetnch krl, jeden bel, dva francouzt pairov a ti japonsk

csaovny. V nastalm zmatku se Josmu Arcadiovi Segundovi podailo
dopravit do bezpe Krsnou Remedios a Aureliano Segundo pinesl v nru
dom veteleckou panovnici v potrhanch atech a s hermelnovm pltm
zbrocenm krv. Jmenovala se Fernanda del Carpio. Vybrali ji jakoto
nejkrsnj z pti tisc nejkrsnjch en v zemi a pivedli ji do Maconda pod
slibem, e ji prohls krlovnou madagaskarskou. rsula se o ni starala jako o
vlastn dceru. Obyvatel msteka, msto aby pochybovali o jej nevinnosti, ji
litovali pro jej prostomyslnost. est msc po krveprolit, kdy se rann
uzdravili a na spolenm hrob uvadly posledn kvty, Aureliano Segundo si
pro ni zajel do vzdlenho msta, kde ila se svm otcem, pivezl ji do Maconda
a oslavil svou svatbu dvacetidennm henm.
*
Po dvou mscch se jejich manelstv mlem rozpadlo, ponvad Aureliano
Segundo dal vyfotografovat Petru Cotesovou v odvu krlovny madagaskarsk,
aby si ji usmil. Kdy se o tom Fernanda dozvdla, poskldala svou vbavu
zptky do kufr a bez rozlouen opustila Macondo. Aureliano Segundo ji
dohonil na cest k bain. Po mnoha prosbch a slibech, e se polep, ji pivezl
zpt dom a sv soulonice se zekl.
Petra Cotesov, vdoma si sv sly, nedala najevo nejmen znepokojen.
Ona z nho udlala mue. Dostala ho z Melquadesova pokoje, tenkrt jet
chlapce s hlavou plnou blouznivch pedstav a bez nejmenho styku se
skutenost, a postavila ho na vlastn nohy. Od prody byl uzaven a plach a
ml sklon k samotskmu hloubn, ona mu vak vtpila povahu zcela opanou, ivou, otevenou a sdlnou, nauila ho radovat se ze ivota a uvat pitek a
hen, a z nho po vech strnkch udlala mue, o jakm snila u od samho
mld. Te se tedy oenil, stejn jako se dv nebo pozdji oen synov. On
sm se j to neodvil pedem sdlit. Ve snaze najt njak vchodisko se zaal
chovat pln dtinsky, pedstral hnv a zahrnoval ji vymylenmi vitkami,
aby tak ona sama vyvolala roztrku. Kdy j vak jednou cosi neprvem vytkl,
Petra Cotesov mu nesedla na lep a uvedla vci na pravou mru.
Cel pot je v tom, ekla, e se chce oenit s tou krlovnou.
Zahanben Aureliano Segundo pedstral zchvat hnvu, prohlsil, e ho
Petra Cotesov nechpe a ur ho, a od t doby se u n neukzal. Jeho
soulonice, neztrcejc ani na okamik sv dokonal sebeovldn odpovajc
elmy, klidn poslouchala svatebn hudbu, rakety a divokou vavu veobecnho
hen, jako kdyby to vecko bylo jen njak nov ulinictv Aureliana Segunda.
Ty, kte ji chtli litovat, s smvem uklidovala. Nestarejte se, ekla jim,

125

Mn krlovny obstarvaj poslky. Sousedce, kter j pinesla ozdobn svce,

aby je postavila k obrazu ztracenho milence, ekla se zhadnou jistotou:
Jedin svce, kter ho pivede zptky, ho ve dne v noci.
Jak sprvn pedvdala, Aureliano Segundo se k n vrtil, jakmile skonily
lbnky. Pivedl s sebou sv obvykl ptelky a potulnho fotografa a pinesl
krlovsk at a zakrvcen hermelnov pl, kter Fernanda mla na sob pi
karnevalu. Bhem bouliv pitky, kter se toho odpoledne strhla, pimel Petru
Cotesovou, aby se oblkla jako krlovna, korunoval ji za samovldnou a
doivotn panovnici Madagaskaru a jej snmky rozdal ptelm. Petra Cotesov
se propjila k on he a navc ho v duchu litovala; uvdomovala si, jak mus
bt vystraen, kdy zvolil tak vstedn zpsob usmen. V sedm hodin veer s
nm la spt, jet pod v krlovskm hvu. Byl enat sotva dva msce, Petra
Cotesov vak okamit postehla, e mezi manely nco nen v podku, a
poctila slastnou rozko z dokonal pomsty. Kdy se vak neodvil pijt znova
a dva dny nato k n poslal prostednka, aby dojednal podmnky rozchodu,
pochopila, e se mus vyzbrojit vt trplivost, ne pvodn potala, jeliko
Aureliano Segundo byl zejm ochoten se obtovat, aby zachoval zdn. Ani to
se j vak nedotklo. Opt mu vecko usnadnila s pokorou, je potvrdila rozen
mnn, e je jen uboh ena, a jedin vzpomnka, kterou si na svho milence
ponechala, byl pr vysokch lakovch bot, je mu dle jeho vlastnch slov mli
obout do rakve. Obalila je hadry, schovala je na dno kufru a pipravovala se na
dlouh ekn, nijak nepodlhajc beznadji.
Dv nebo pozdji pijt mus, pomyslila si, i kdyby si piel jen pro ty
boty.
Nemusila vak ekat tak dlouho, jak se obvala. U o svatebn noci
Aureliano Segundo toti pochopil, e se k Pete Cotesov vrt daleko dv, ne
ty lakov boty bude potebovat. Fernanda nebyla stvoen pro svtsk ivot.
Narodila se a vyrostla tisc kilometr od pobe, v ponurm mst, jeho
kamennmi ulikami za straidelnch noc doposud rachotily kory mstokrl.
O est veern tam vyzvnli umrkem na dvaaticeti zvonicch. Do panskho
domu, vydldnho nhrobnmi kameny, nikdy nevstoupilo slunce a vzduch
nehybn ustrnul v cypich na ndvo, v bledch zvsech lonic a ve vlhkch
podloubch nardov zahrady. Jedin, co Fernanda za cel sv dtstv poznala z
okolnho svta, byla zdumiv cvien na klavr, dolhajc sem odnkud ze
sousedstv, kde nkdo po dlouh lta hovl svmu rozmaru a o polednch
neodpoval. Sedvala v pokoji sv nemocn matky, jej tv v kalnm svtle,
kter sem vnikalo barevnmi okny, vypadala lut a zelen, naslouchala onm
promylenm, vytrvalm a trudnomyslnm stupnicm a uvaovala o tom, e
hudba je soust svta tam venku, zatmco ona tu usych nad vnci z list
smutench palem. Matka, zalit souchotinskm potem, j vyprvla o slavn

126

minulosti. Jet jako mal dvtko jedn msn noci Fernanda spatila
pekrsnou, ble odnou enu, jak kr zahradou smrem k modlitebn. Pi
pohledu na ono prchav zjeven ji nejvc zneklidnil pocit, e ta druh vypad
pln stejn jako ona, jako kdyby uvidla sebe samu za dvacet let. To je tv
prababika, krlovna, vysvtlila j matka mezi dvma zchvaty kale. Kdy
jednou uezvala nardovou vtviku, ovanulo j patn povt a umela. O
mnoho let pozdji, kdy si zaala pipadat stejn jako jej prababika, zaala
Fernanda o onom dtskm peludu pochybovat, matka ji vak za tu nevcnost
pokrala.
Jsme nevslovn bohat a mocn, ujistila ji. Jednoho dne se stane
krlovnou.
Fernanda tomu uvila, i kdy na velkm stole pokrytm lnnmi ubrusy a
stbrnm ndobm je ekval jen lek okoldy s vodou a krajc chleba se
zavaeninou. A do sv svatby nepestvala snt o on smylen korun vzdor
tomu, e jej otec don Fernando, musel zadluit dm, aby j koupil vbavu.
Pinou nebyla jej prostoduchost ani opojen velikost; prost ji tak vychovali.
Kam a jej pam sahala, vykonvala sv poteby do zlatho nonku s
rodinnm erbem. Poprv opustila dm ve dvancti letech ve voze taenm
komi, jen pejel jen dva bloky dom a dopravil ji do kltera. Spoluaky se
podivovaly tomu, e ji jeptiky posadily stranou, na idli s vysokm opradlem,
a e se k nim nepidru ani o pestvkch. Je jin ne vy, vysvtlovaly
jeptiky. Bude krlovnou. Dvata tomu uvila, ponvad Fernanda byla u
tehdy nejkrsnj dvkou, jakou kdy v ivot vidly, nejdvtipnj a nejvybranjch mrav. Nauila se skldat latinsk vere, hrt na spinet,
rozmlouvat se lechtici o sokolnictv a s arcibiskupy o apologetice, projednvat
sttn zleitosti s cizmi vladai a bo zleitosti s papeem, a po osmi letech
se zase vrtila dom vt vnce ze smutench palem. Rodinn dm nala
vyplenn. Zstal tu sotva nejpotebnj nbytek, svcny a stbrn ndob,
ponvad domc nin kus po kuse rozprodali, aby uhradili nklady na jej
vchovu. Jej matka mezitm umela na souchot. Otec, don Fernando, odn v
ernm, s tvrdm lmcem a se zlatm etzem na prsou, j kad pondl dval
stbrnou minci na domc vdaje a odnel smuten vnce, kter pedchozho
tdne uvila. Vtinu dne trvil ve sv pracovn; ven z domu chodval jen zdka
a vdycky se vracel ped estou, aby se spolen pomodlili renec. Nikdy se s
nikm dvrn nesblila. Nikdy neslyela o vlkch, kter vysilovaly zemi.
Denn ve ti hodiny odpoledne slchala cvien na klavr. Mlem u pozbvala
nadje, e se kdy stane krlovnou, kdy nkdo dvakrt rzn zabuil na vrata a
na prahu stanul urostl dstojnk uhlazench zpsob s jizvou na tvi a se
zlatou medail na prsou. Spolen s otcem se odebrali do jeho pracovny a dv
hodiny nato otec piel do icho pokoje za Fernandou. Pipravte si zavazadla,

127

ekl j. ek vs dlouh cesta. Tak ji odvezli do Maconda. V jedinm dnu j

ivot dal poctit vekerou thu drsn skutenosti, kterou ped n rodie lta
ukrvali. Po nvratu dom se zavela ve svm pokoji a plakala, nevmajc si
proseb a vysvtlovn dona Fernanda, a snaila se zapomenout na rnu, kterou j
zasadil onen neslchan ert. Zaekla se, e a do smrti nepekro prh sv
lonice, tu si vak pro ni piel Aureliano Segundo. Tko pochopit, jak astn
nhoda ho dovedla a k n, ponvad Fernanda mu v nvalu rozhoen,
zahanben a vzteku namluvila hromadu l, aby ped nm utajila svou skutenou
totonost. Jedin opravdov stopy, kter Aureliano Segundo ml, kdy se ji
vydal hledat, byl jej zpsob ei, vlastn lidem z nhornch rovin, a skutenost,
e si vydlv na ivobyt vitm vnc ze smutench palem. Neltostn po n
ptral. S nezmrnou smlost, s jakou Jos Aureliano Buenda pekroil poho a
zaloil Macondo, se slepou pchou, s jakou se plukovnk Aureliano Buenda
vrhal do svch zbytench vlek, a s poetilou umnnost, s jakou rsula
zajistila pokraovn rodu, tak hledal Aureliano Segundo Fernandu, ani na
okamik neklesaje na duchu. Kdy se vyptval, kde prodvaj smuten palmy,
vodili ho od domu k domu, aby si vybral ty nejlep. Kdy se vyptval, kde
najde nejkrsnj enu, jak se kdy zrodila, vecky matky mu pivdly svoje
dcery. Putoval soutskami mlh, asem vydanm zapomnn a bluditi zklamn.
Pekroil lutou pustinu, kde ozvna opakovala lidsk mylenky a zkost
vyvolvala varovn peludy. Po tdnech bezvslednho hledn dorazil do
neznmho msta, kde na vech zvonicch vyzvnli umrkem. I kdy je
nikdy nespatil a nikdo mu je nikdy nepopsal, okamit poznal ty zdi rozleptan
ledkem, vetch devn balkny rozeran houbou a ten nejsmutnj ttek na
svt, pibit na vratech a skoro u smyt detm: Prodej vnc ze smutench
palem. Od t chvle a do onoho chladnho jitra, kdy Fernanda v doprovodu
matky pedstaven opustila dm, jeptiky sotva staily ut nevst vbavu a
sloit do esti kufr svcny, stbrn ndob a zlat nonk spolu s mnostvm
dalch nepotebnch pozstatk rodu, jeho padek se po dvou stoletch konen naplnil. Zvali dona Fernanda, aby jel s nimi, ten vak odmtl. Slbil, e
pijede pozdji, a ho tu nebudou poutat dn zvazky, a od chvle, kdy
poehnal sv dcei, uchlil se znovu do sv pracovny a psal j dopisy s
truchlivmi ozdobkami a rodinnm erbem; za vecka ta lta to byl prvn lidsk
vztah, kter je spojoval. Fernanda jako by se toho dne opravdu narodila; pro
Aureliana Segunda onen den znamenal tm souasn potek i konec jeho
tst. Fernanda si pivezla krsn kalendek se zlatmi klky, ve kterm j
jej duchovn pastka fialovm inkoustem oznaila dny pohlavn zdrenlivosti.
Po odeten velikononho tdne, nedl, crkevnch svtk, prvnch ptk v
msci, dn v stran, pst a kadomsnch zbran scvrkl se jej rok na
dvaatyicet dn, roztrouench ve zmti fialovch kk. Aureliano Segundo,

128

pesvden, e onen neptelsk ztaras se asem sm zhrout, oslavoval svatbu

dle ne pvodn zamlel. rsulu omrzelo pod poslat na smetit przdn
lhve od koaku a od ampaskho, aby nezaplnily cel dm, a souasn ji
znepokojovalo, e novomanel sp kad jindy a v oddlench pokojch,
zatmco venku pokrauj ohostroje, vyhrv hudba a porej jeden kus
dobytka za druhm; vzpomnla si na vlastn manelstv a napadlo ji, zda tak
Fernanda nem njak ps cudnosti, kter by dv nebo pozdji vzbudil v
msteku posmky a stal se pinou tragdie. Fernanda j vak piznala, e
prost nechv ubhnout dva tdny, ne svol k prvnmu styku s manelem. Po
uplynut on lhty mu skuten otevela dvee sv lonice se stejnou
odevzdanost, s jakou by njak ob la vstc smrti, a Aureliano Segundo
spatil nejkrsnj enu svta s ndhernma oima vylekanho zvtka a s
dlouhmi vlasy barvy mdi, rozhozenmi po polti. Ta podvan ho uchvtila,
a tak a za okamik postehl, e Fernanda si oblkla blou non koili, dlouhou
a po kotnky, s rukvy a po zpst a s umn obroubenm velkm kulatm
otvorem ve vi bicha. Aureliano Segundo se neudrel a propukl v hlasit
smch.
Nco tak necudnho jsem jet v ivot nevidl, vykikoval a chechtal se
na cel dm. Oenil jsem se s milosrdnou sestrou.
Msc nato, kdy se mu manelku nepodailo pimt, aby si koili svlkla,
navtvil Petru Cotesovou a dal ji vyfotografovat v krlovskm at. Kdy pak
pesvdil Fernandu, aby se vrtila, v zpalu smiovaek konen ustoupila jeho
nalhn, nedokzala mu vak poskytnout klid, o jakm snil, kdy si pro ni
piel do msta s dvaaticeti zvonicemi; Aureliano Segundo u n nael jen
hlubok pocit beztnosti. Nedlouho pedtm, ne se jim narodilo prvn dt, si
Fernanda jednoho veera uvdomila, e jej manel se potaj vrtil do lka
Petry Cotesov.
Je to pravda, piznal Aureliano Segundo. A vysvtlil j sklesle a
odevzdan: Musel jsem to udlat, aby zvata nepestala rodit.
Njak as trvalo, ne Fernanda uznala dvod tak podivn, kdy ji vak o
nm konen pesvdil pomoc dkaz, kter se zdly bt nevvratn, vynutila
si na nm jedin slib: e nedopust, aby ho v posteli jeho soulonice zastihla
smrt. ili tedy dl ve tech, nepekejce si navzjem; Aureliano Segundo se
choval ochotn a laskav vi obma, Petra Cotesov se nadouvala pchou nad
usmenm s milencem a Fernanda pedstrala, e o niem nev.
Vzdor on dohod se vak Fernanda nedokzala st s manelovou rodinou.
Nadarmo j rsula domlouvala, aby odloila vlnn lmec, kter nosvala rno
po milovn a kter vzbuzoval ukn mezi sousedy. Nedokzala ji pimt, aby
chodila na zchod nebo uvala non vzu a aby zlat nonk prodala plukovnku Aurelianu Buendovi, kter by z nho nadlal rybky. Amarant se natolik

129

pil jej zvltn zpsob ei a jej zvyk uvat pro vecko co nejjemnjch
vraz, e v jej ptomnosti hovoila jedin hatmatilkou.
Tatahlete, prohlaovala, jete z litidt, ktett sete tttt svthoto
vlastanthoto hovtonata.
Podrdna jejmi posmky, se j Fernanda jed noho dne zeptala, co to
vlastn k, a Amaranta nehledala jemn vrazy, aby j odpovdla.
km, vysvtlila, e pat k lidem, kte si pletou prdel s tdennm
pstem.
Od t chvle u spolu nepromluvily ani slovo. Kdy je k tomu donutily
okolnosti, poslaly si vzkazy nebo si rzn vci sdlovaly nepmo. Vzdor
zjevnmu neptelstv cel rodiny se Fernanda nevzdala myslu zavst tu zvyky
svch pedk. Skoncovala se zvykem jst v kuchyni a podle toho, kdy ml kdo
zrovna hlad, a donutila je jdat v pravidelnou hodinu u velkho stolu v jdeln,
prostenho lnnmi ubrusy, na stbrnm ndob a se svcny. Obadnost ve
vci, na kterou rsula vdycky hledla jako na nejprost soust kadodennho
ivota, vytvoila v jdeln poven ovzdu, proti nmu se jako prvn vzbouil
mlenliv Jos Arcadio Segundo. Fernanda to vsak prosadila, stejn jako
prosadila obyej modlit se ped vee renec; brzo si toho povimli soused a
zaalo se kat, e u Buendovch u nesedaj u stolu jako jin smrtelnci, ale e
si z jdla udlali velkou mi. Dokonce i rsuliny povry, vzel sp z
okamitch podnt, ne zddn po pedcch, se dostaly do rozporu s
povrami, kter Fernanda pevzala od svch rodi a kter byly naprosto jasn
vymezen a utdn pro kadou pleitost. Dokud se rsula tila dobrmu
zdrav, udrely se nkter dvj zvyklosti, a jej pedtuchy i nadle do jist
mry ovlivovaly ivot rodiny, kdy vak pozbyla zraku a tha let ji odsunula do
stran, upjat mravy, kter se Fernanda pokouela nastolit hned od svho
pjezdu, pevldly pln a osud rodiny se octl pedevm v jejch rukou.
Obchod s peivem a karamelovmi zvtky, kter Santa Sofia de la Piedad z
rsulina rozhodnut vedla dl, povaovala Fernanda za nco nedstojnho a
zakrtko ho zakzala. Domovn dvee, kter a dosud za svtn otvrali dokon
a zavrali je teprve, kdy li spt, zaali te zavrat i bhem polednho
odpoinku pod zminkou, e slunce rozpaluje lonice, a nakonec je zaveli
natrvalo. Vtviku aloe a chlb, kter visely nade dvemi od as zaloen obce,
nahradil te vklenek se Srdcem Jeovm. Plukovnku Aurelianu Buendovi
ty zmny neuly a pedpovdl jejich dsledky: Stvaj se z ns lep lid,
reptal. Takhle nakonec pjdeme znovu do boje proti konzervativn vld,
tentokrt vak proto, abychom msto n dosadili krle. Fernanda velmi peliv
dbala, aby se s nm nestetla. V duchu j vadila jeho nezvisl povaha a jeho
odpor vi vem projevm spoleensk upjatosti. Drdily ji jeho lky kvy v
pt hodin rno, nepodek v jeho dln, roztepen pono a jeho zvyk vysedvat

130

naveer pede dvemi. Nezbvalo j vak nic jinho, ne onu neposlunou soustku v rodinnm soustroj strpt; chpala toti, e star plukovnk u sice lety
a zklamnm zkrot, v zchvatu staeckho buistv by vak byl schopen vyvrtit dm v zkladech. Kdy jej manel rozhodl, e prvnho syna pojmenuje po
praddovi, neodvila se nic namtnout, ponvad tu byla teprve rok. Kdy se j
vak potom narodila dcera, jednoznan ohlsila, e ji pokt Renata, jako se
jmenovala jej matka. rsula rozhodla, e dvtko dostane jmno Remedios.
Po prudk rozepi, v n Aureliano Segundo vystupoval jako pobaven
prostednk, j pi ktu dali jmno Renata Remedios, Fernanda j vak dl kala
prost Renata, zatmco manelova rodina i cel msteko j kali Meme,
zdrobnlinou z Remedios.
O sv rodin Fernanda zpotku nemluvila, asem vak zaala idealizovat
svho otce. U stolu o nm mluvvala jako o vjimenm lovku, kter se zekl
vech svtskch marnost a postupn se stv svtcem. Aureliano Segundo,
udiven neekanm velebenm svho tchna, neodolal a za manelinmi zdy si
z toho dlval aky. Ostatn lenov rodiny nsledovali jeho pkladu a
dokonce i rsula, kter mimodn dbala na rodinn soulad a potaj se trpila
nad kadou domc tenic, si obas dovolila poznamenat, e jej pravnouek m
cestu k papeskmu stolci otevenu, ponvad je vnukem svtce a synem
krlovny a zlodje dobytka. Vzdor onomu posmvanmu spiknut si vak dti
zvykly myslet na ddeka jako na jakousi vybjenou bytost, kter jim ve svch
dopisech psv zbon verky a ke kadm vnocm jim posl bednu s drky
tak velkou, e sotva projde domovnmi dvemi. Ve skutenosti to byly posledn
pozstatky rodinnho jmn. V dtsk lonici z nich zbudovali olt se svtci v
ivotn velikosti; sklenn oi jim propjovaly zneklidujc zdn ivotnosti a
jejich umn vyvan hvy byly z lepho sukna, ne jak kdy nosil kdokoliv v
Macondu. Do svtlho domu Buendovch se pomalu sthoval smuten
pepych starho a studenho sdla del Carpi. U nm poslali cel rodinn
hbitov, poznamenal jedenkrt Aureliano Segundo. Chyb jenom vrby a
nhrobn kameny. V bednch se nikdy neobjevilo nic, s m by si dti mohly
hrt, pesto vsak se po cel rok tily na prosinec, ponvad ony starobyl a zcela nepedvdateln drky pedstavovaly v dom nco novno. O destch
vnocch, kdy u se mal Jos Arcadio pipravoval na cestu do semine, pila
obrovsk bedna od ddeka o nco dv ne v jinch letech, peliv zatluen a
zalit dehtem, a obvyklou frakturou na n stlo jmno veleven pan doni Fernandy del Carpio Buendov. Fernanda si v lonici etla otcv dopis a dti zatm
nedokav otvraly bednu: jako obvykle jim pi tom pomhal Aureliano
Segundo. Sekrbali dehtov tsnn, zvedli vko, vybrali ochrannou vrstvu pilin
a uvnit nali velikou olovnou truhlu, staenou mdnmi svornky. Aureliano
Segundo, sledovn netrplivmi zraky Josho Arcadia a Meme, vech osm

131

svornk sundal, a sotva stail vykiknout a odstrit dti stranou, kdy zvedl
ploch olovn vko a spatil dona Fernanda, odnho v ernm, s krucifixem v
rukou a s k popraskanou pchnoucmi pupnky, jak se pomalu va v pniv,
bublajc polvce ze ivch perel.
Nedlouho po narozen Meme bylo neoekvan ohleno jubileum
plukovnka Aureliana Buendi, nazen vldou na oslavu dalho vro
podepsn neerlandskch dohod. Ono rozhodnut bylo natolik v rozporu s vldn
politikou, e se plukovnk proti nmu rozhoen ohradil a poctu odmtl. Slovo
jubileum slym poprv v ivot. ekl. Ale a u je to co chce, nic jinho ne
posmch v tom bt neme. Do jeho zk zlatnick dlny pichzel jeden posel
za druhm. Znovu se objevili advokti v ernch atech, kte kdysi plukovnka
obletovali jako havrani, daleko star a dstojnj ne dv. Plukovnk
Aureliano Buenda si pipomnl, jak tenkrt pichzeli brzdit vlku, a kdy je
te zase uvidl, nebyl s to snet nestoudnost jejich chvalozpv. Poruil jim,
aby ho nechali na pokoji, a prohlsil, e nen dnm nrodnm hrdinou, jak tvrdili oni, nbr emeslnkem, kter se na nic nepamatuje a netou po niem
jinm, ne aby umel navou v zapomnn a bd nad svmi zlatmi rybkami.
Nejvc ho rozhoila zprva, e oslav v Macondu se hodl zastnit sm
prezident republiky a chce mu pitom udlit d za zsluhy. Plukovnk
Aureliano Buenda mu doslova vzkzal, e s opravdovou dychtivost oekv
onu pozdn, ale zaslouenou pleitost vplit mu kulku do hlavy, ne proto, aby
mu splatil zvli a peitky jeho vldy, ale za nectu k starci, kter nikomu
neubliuje. Pronesl tu hrozbu s takovou prudkost, e prezident na posledn
chvli cestu odvolal a vyznamenn mu poslal po svm osobnm zmocnnci. Na
plukovnka Gerinelda Mrqueze nalhali nejrznjmi zpsoby, a nakonec
opustil lko, kde leel s ochrnutmi dy, a el svho nkdejho
spolubojovnka pesvdovat. Kdy plukovnk Aureliano Buenda spatil ve
dvech keslo, nesen tymi mui, a v nm na bachratch poltch ptele,
jen s nm od mld sdlel vecko, i vtzstv i nepzn osudu, nepochyboval ani
na okamik, e vynaloil takov sil proto, aby ho ujistil svou podporou. Kdy
vak seznal skuten el jeho nvtvy, nadil, aby ho vynesli z dlny.
A moc pozd vidm, ekl mu, e bych ti bval prokzal velkou slubu,
kdybych t tehdy dal zastelit.
Oslav jubilea se tud nezastnil nikdo z Buendovy rodiny. Shodou
okolnost se konaly prv v karnevalovm tdnu, plukovnku Aurelianu
Buendovi vak nikdo nedokzal vymluvit, e i to vlda udlala vdom, aby tak
jet vc podtrhla krutost onoho ertu. Do jeho osaml dlny zalhaly vojensk
pochody, slavnostn dlostelba, zvony pi Tedeum a vty z projev, je
proneli venku ped domem, kdy dvali ulici jeho jmno. Samm
rozhoenm a bezmocnm vztekem mu vhrkly slzy do o a poprv od porky

132

ho zamrzelo, e u ztratil mladickou rznost, s n by se vrhl do krvav vlky a

beze zbytku skoncoval s konzervativnm zzenm. Ozvna on slavnosti jet
docela neutichla, kdy rsula zaklepala na dvee jeho dlny. Dejte mi pokoj,
ekl. Nemm as.
Otevi, nalhala rsula svm obvyklm hlasem. Tohleto nem s
oslavami co dlat.
Plukovnk Aureliano Buenda otevel zvoru a ve dvech spatil sedmnct
mu nejrznjch postav, vzhledu a barvy pleti; vichni vak mli ve tvi
osaml vraz, podle nho by je dokzali poznat kdekoliv na svt. Byli to
jeho synov. Neznali se mezi sebou a nijak se navzjem nedomlouvali; vzdor
tomu se tu vak seli i z nejvzdlenjch konin pobe, pilkni rozruchem
kolem jubilea. Vichni se honosili jmnem Aureliano a pjmenm po sv matce.
Bhem t dn, kter tu strvili k poten rsuly a k Fernandinu pohoren ,
vypadalo to v dom jako na bojiti. Amaranta vyhledala mezi starmi papry
seitek, kam rsula zapisovala jmno, den narozen a den ktu jich vech, a u
kadho si poznamenala, kde te bydl. S pomoc onoho seznamu by bvalo
mon shrnout tch dvacet let vlky, sestavit pehled plukovnkovch nonch
putovn, ponaje onm rnem, kdy v ele jedenadvaceti mu vyrazil z
Maconda vstc peludnmu povstn, a do okamiku, kdy se vrtil naposled,
zabalen do pona ztvrdlho uschlou krv. Aureliano Segundo si nedal ujt
pleitost a uspodal pro sv bratrance hlunou pitku s harmonikou a
ampaskm; chpal ji jako opodnou nhradu za karneval, pokaen jubileem. Rozbili polovinu ndob, honili po zahrad bka, trali ho a zniili pitom
rov kee, postleli slepice, donutili Amarantu, aby tanila smutn valky
Pietra Crespiho, pimli Krsnou Remedios, aby si oblkla musk kalhoty a
vylezla na ty natenou olejem, a do jdelny pustili prase namazan lojem, je
vbhlo Fernand pod nohy a porazilo ji; nikdo vak nelitoval vzniklch kod,
ponvad cel dm se otsal pod nporem zdrav. Plukovnk Aureliano
Buenda, kter je nejdv pijal s nedvrou a u nkterch dokonce vyslovil
pochybnosti o svm otcovstv, se jejich poetilostmi upmn bavil a ped
odchodem kadmu daroval zlatou rybku. Dokonce i uzaven Jos Arcadio
Segundo pro n uspodal kohout zpasy, kter vak mlem skonily tragicky,
ponvad cel ada Aurelian se natolik vyznala ve fintch kohoutch zpasi,
e na prvn pohled prohldli triky otce Antonia Isabela. Aureliano Segundo si
uvdomil, kolik pleitost k hen by mu sktalo tak nevzan pbuzenstvo, a
navrhl jim, aby vichni zstali v Macondu a pracovali spolu s nm. Pijal vsak
jedin Aureliano Triste, mulat vysok postavy, jen zddil vzntlivou povahu
svho dda a jeho badatelskho ducha; zkouel u tst mlem po celm svt a
nezleelo mu na tom, kde zstane. Ostatn, a jet svobodn, u na svm
osudu nemnili nic mnit. Vichni byli zrun emeslnci, pracovit a mrumilov-

133

n. Na Popelen stedu je Amaranta pimla, aby si oblkli nedln aty a li s

n do kostela, ne se zas rozjedou po celm pobe. Sp pobaven ne zbon
se nechali dovst a k oltn mce, kde otec Antonio Isabel kadmu z nich
namaloval popelem na elo k. Po nvratu z kostela si nejmlad chtl elo
umt, zjistil vak, e skvrna je nesmazateln a skvrny jeho brat tak. Zkoueli
to vodou a mdlem, potom hadrem a hlnou a nakonec pemzou a louhem,
nepodailo se jim vak ony ke odstranit. Naproti tomu Amaranta i ostatn,
kte se zastnili me, si je snadno seteli. Takhle to je lep, rozlouila se s
nimi rsula. Te u si vs nebudou moci splst. Odeli vichni najednou,
ped sebou kapelu a vystelujce rakety, a zanechali v msteku dojem, e
Buendv rod zapustil koeny na dlouh stalet. Aureliano Triste s popelavm
kem na ele si na okraji msteka zadil tovrnu na led, o jak snval Jos
Arcadio Buenda pi svch blouznivch vzkumech.
Nkolik msc po svm pchodu, kdy u ho v msteku znali a vili si
ho, zaal si Aureliano Triste hledat dm, kam by mohl pivst svou matku a
svobodnou sestru (kter nebyla plukovnkovou dcerou). Zaujala ho sel budova
v rohu nmst, kter vypadala oputn. Zeptal se, komu pat, a nkdo mu
ekl, e je to dm bez pna, kde kdysi dvno bydlila osaml vdova, kter se
ivila hlnou a vpnem ze zd; v poslednch ltech ivota se pr na ulici objevila
jen dvakrt, v klobouku s drobnmi umlmi kvtky a ve stevcch barvy
starho stbra, kdy pela nmst k potovnmu adu, aby poslala dopis
biskupovi. Jej jedinou spolenic pr bvala zl sluebn, kter zabjela psy,
koky i vechna ostatn zvata, je k nim zabhla a mrtvoly hzela doprosted
ulice, kde svm hnilobnm pachem obtovaly cel msteko. Od chvle, kdy
slunce vysuilo przdnou koku poslednho psa, uplynula u ada let, a vichni
byli pesvdeni, e pan i sluebn zemely dvno pedtm, ne skonila vlka,
a dm jet nespadl jedin proto, e v poslednch letech nepila dn krut
zima ani pustoiv vichice. Rz rozdroben steje, dvee, kter u pidrovaly
jenom chuchvalce pavuin, okna slit vlhkem a schodit prorostl trvou a
polnmi kvtinami, v jeho trbinch se usadily jetrky a velijak hav, to
vecko se zdlo potvrzovat nzor, e sem lidsk noha nevkroila u aspo pl
stolet. Vzntliv Aureliano Triste by se bval spokojil i s menmi dkazy, aby
el dl. Opel se ramenem do hlavnch dve, ervotoiv devo neslyn
povolilo a kolem se zvedl mlenliv oblak prachu a hlny ze vekazch hnzd.
Aureliano Triste zstal stt na prahu a ekal, a se mlha rozplyne; potom vak
spatil uprosted pokoje vyhublou enu, obleenou jet v atech z minulho
stolet, s nkolika lutmi vlkny na hol lebce, velkma, jet pod krsnma
oima, ve kterch u dvno uhasly posledn jiskrky nadje, a s obliejem
plnm vrsek, jimi ji poznamenala pustoiv samota. Aureliano Triste, udiven
onm peludem z jinho svta, sotva postehl, e ena na nj m starodvnou

134

vojenskou pistol.
Promite, zamumlal.
ena zstala nehybn sedt uprosted pokoje, peplnnho haraburdm, p
po pdi si prohlela onoho ramenatho obra s popelavm znamenm na ele, a
skrze mlhu prachu ho spatila v mlhch jinch dob, s dvojhlavovou pukou
pes rameno a s vncem krlk v ruce.
Pro lsku bo, pronesla tie, tohle u mi nepipomnejte, to nen
spravedliv!
Chtl bych si najmout v dm, ekl Aureliano Triste.
ena zvedla pistoli, pevnou rukou mu zamila prv na popelov k a s
neodvolatelnou rozhodnost nathla kohoutek.
Jdte pry, poruila mu.
Toho dne pi veei Aureliano Triste vypravoval o t udlosti cel rodin a
rsula se uasle rozplakala. Pro Boha svatho, ekla a drela si hlavu v
dlanch. Ona je jet naivu! as, vlky a bezpotu kadodennch pohrom j
zapudily v mysli kadou vzpomnku na Rebecu. Jedin, kdo ani na okamik
nezapomnal, e Rebeca je jet na ivu a pomalu skomr ve sv polvce z
erv, byla neprosn Amaranta. Myslvala na ni za svtn, kdy ji vychladl
srdce probudilo v osaml posteli, a myslvala na ni, kdy si mydlila zvadl prsy
a huben bicho, kdy si oblkala lemovan bl spodniky a ivtky, jak
nosily star eny, a kdy si vymovala ern obvaz na ruce, pamtku na ono
hrzn pokn. Po cel dny, a spala nebo byla vzhru, v tch nejkrsnjch i v
nejneastnjch okamicch Amaranta myslela na Rebecu, ponvad samota
prosla jej vzpomnky, seehla na popel obtn nvje tesklivho smet, kter
j ivot nahromadil v srdci, a ty ostatn, ty nejtrp, proistila, zvtila a
zvnila. Dky tomu vdla o Rebece i Krsn Remedios. Pokad kdy spolu
mjely onen vetch dm, vyprvla j Amaranta o njak nemil udlosti, o
njak pohan, kterou j Rebeca zpsobila, snac se, aby jej skomrajc z
pela na jej nete a pokraovala tak i po jej smrti; nedoshla vak svho,
ponvad Remedios byla od prody odoln vi vem vnivm hnutm ducha,
tm spe pak vi cizm. Naproti tomu rsula prola opanm vvojem ne
Amaranta a jej vzpomnky na Rebecu byly prosty vech ruivch pms,
ponvad obraz ubohho dvtka, kter k nim kdysi pilo a pineslo si v pytli
kosti svch rodi, pevldl nad provinnm, jm pozbyla prva nleet k
rodinnmu kmeni. Aureliano Segundo navrhl, aby ji vzali k sob a postarali se o
ni, jeho dobe mnn zmr vak ztroskotal na Rebein neoblomnosti; po
dlouh lta musela t v utrpen a bd, ne doshla vsad samoty, a nehodlala
se jich te vzdt a vymnit je za st ruen livmi pvaby soucitu.
V noru znovu pilo do Maconda estnct syn plukovnka Aureliana
Buendi, pod jet poznamenanch ki z popela; bhem bouliv pitky jim

135

Aureliano Triste vyprvl o Rebece a oni za pl dne dali dm do podku,

vymnili okna a dvee, nateli prel jsavmi barvami, podepeli zdi a znovu
vybetonovali schodit, nedostali vak svolen pokraovat v opravch i uvnit.
Rebeca ani nevyhldla ze dve. Pokala, a tu kvapnou opravu dokon, potom
spotala, kolik stla, a po Argnid, star sluce, kter u n jet pod byla, jim
poslala hrst minc, u od posledn vlky staench z obhu; Rebeca se vak
domnvala, e jet pod plat. Z toho pochopili, jak velice se u vzdlila
ostatnmu svtu, a uvdomili si, e ji z jej zatvrzel samoty neme nikdo
vysvobodit, dokud v n zstane jiskika ivota.
Pi druh nvtv zstal v Macondu dal ze syn plukovnka Aureliana
Buendi, Aureliano Centeno, a pidruil se k Aurelianu Tristovi. Jeho matka ho
kdysi pivedla ke ktu jako jednoho z prvnch a rsula i Amaranta se na nj
velmi dobe pamatovaly, ponvad v nkolika hodinch stail rozbt vecky
kehk vci, kter se mu dostaly do rukou. as pibrzdil jeho poten rst a
stal se z nho mu stedn postavy, poznamenan jizvami od netovic, ona
asn niiv sla v rukou mu vak zstala. Rozbil nkolik tal leckdy ani
se jich dotkl , take mu Fernanda radji koupila cnovou soupravu, ne j
rozbije posledn kusy z jejho drahho ndob, a dokonce i byteln kovov tale
byly zanedlouho cel oprskan a pokroucen. Ona nezadriteln sla
rozilovala dokonce i jeho; na druh stran se vak vyznaoval srdenost, kter
vzbouzela okamitou dvru, a asnou pracovitost. Zanedlouho zvil vrobu
ledu natolik, e peshla poteby mstnho trhu, a Aureliano Triste byl nucen
uvaovat, jak rozit sv obchody do dalch osad na bain; to ho dovedlo k
rozhodujcmu kroku, jen ml nejenom zmodernizovat jeho tovrnu, ale spojit
msteko s ostatnm svtem.
Potebujeme eleznici, prohlsil.
Bylo to poprv, kdy v Macondu ono slovo uslyeli. Pi pohledu na nrt,
kter Aureliano Triste nakreslil na stl a kter byl pmm potomkem vkres,
jimi Jos Arcadio Buenda doprovodil svj pln slunen vlky, utvrdila se
rsula v nzoru, e as se opravdu ot kolem dokola. Na rozdl od svho dda
vak Aureliano Triste neztratil chu k jdlu, nepestal spt ani nesuoval sv
okol vlevy trudnomyslnosti. I nejdivoej plny povaoval za nco okamit
proveditelnho, poustel se do stzlivch propot vdaj a lht a dovdl je do
konce bez podrdnch pestvek. Zddil-li Aureliano Segundo nco po svm
praddovi a chyblo-li mu nco do plukovnka Aureliana Buendi, byla to jeho
naprost neschopnost pouit se ze patnch zkuenost; poskytl Aurelianu
Tristovi penze na stavbu eleznice se stejnou lehkovrnost jako pedtm svmu
bratrovi na jeho nesmyslnou plavebn spolenost. Aureliano Triste si prohldl
kalend a pt stedu se vydal na cestu s tm, e se vrt a skon det. Od t
doby o nm neslyeli. Aureliano Centeno tonul v hromadch ledu, a zaal ho u

136

vyrbt z ovocnch v msto z vody nevdomky a nechtn tm vytvoil

zklady k vynlezu zmrzliny , aby njak rozrznil vrobu podniku, na kter se
u dval jako na svj, ponvad det u dvno skonily a po nich uplynulo cel
lto, bratr se vsak stle neobjevoval a nedostali od nho jedinou zprvu.
Potkem dal zimy vak jaksi ena, kter v nejvtm vedru prala u eky
prdlo, narz probhla hlavn ulic, rozruena na nejvy mru, a poden
jeela.
Jede sem njak nestvra, vypravila ze sebe nakonec, kou jako kuchyn
a thne za sebou cel msto.
V t chvli otsl mstekem dsiv hvizd, kter se rozlehl iroko daleko, a
po nm hlun, supiv oddechovn. V pedchozch tdnech sice vidli skupiny
dlnk, jak pokldaj prace a kolejnice, nikdo jim vsak nevnoval pozornost;
domnvali se, e je to njak nov kejkl cikn, kte se vracej se svm
staletm a zevednlm rmusem pal a rolniek, vyhlaujce pednosti
kdovjak zatracen beky uvannch mudrc jeruzalmskch. Kdy se vsak
probrali z asu nad vm tm hvzdnm a supnm, vyhrnuli se na ulici a
spatili Aureliana Trista, jak jim kyne z lokomotivy, a unesen hledli na kvty
ozdoben vlak, jen napoprv pijel s osmimsnm zpodnm; nevinn lut
vlek, kter ml do Maconda pinst tolik pochyb i jistot, tolik radosti i
netst, tolik zmn, pohrom a stesku.
*
Obyvatel Maconda narz obklopilo takov mnostv zzranch vynlez,
e brzo nevdli, emu se divit dv. Cel noci probdli a pozorovali bled
rovky, zsobovan z elektrrny, kterou pivezl Aureliano Triste pi druh
cest vlakem, a na jej dotrn klapot si dlouho a pracn zvykali. Dvali se na
pohybliv obrazy, kter zmon obchodnk don Bruno Crespi promtal v
divadle s pokladnami ve tvaru lvch tlam, a rozhoilo je, kdy hrdina, kter v
jednom filmu zemel a byl pochovn a nad jeho neastnm osudem hoce plakali, se v ptm filmu narz objevil znovu, iv a promnn v Araba. Divci,
kte zaplatili po dvou centavech, aby mohli pihlet vrtkavmu tst hrdin,
nebyli ochotni se smit s vsmchem tak neslchanm a porozbjeli sedadla. Na
dost dona Bruna Crespiho vydal starosta zvltn vyhlku, vysvtlujc, e
kino nezobrazuje skuten udlosti, a tud nestoj za to, aby se obecenstvo
kvli nmu rozvovalo. Po onom odrazujcm vysvtlen mnoz usoudili, e se
stali obt novho a okzalho ciknskho kejklu, a rozhodli se vckrt do kina
nevkroit s tm, e maj dost svch vlastnch trpen, ne aby plakali nad
vylhanmi trapami pomyslnch stvoen. Podobn to dopadlo i s vlekovmi
gramofony, kter si vesel francouzsk dmiky pivezly namsto starodvnch

137

kolovrtk a kter na urit as zle pokodily mstn kapelu. Zpotku zvdavost pivdla do zakzan uliky mnohem vc zkaznk ne dv, dokonce se
vdlo i o vench dmch, kter se pestrojily za venkovany, aby si tu novotu
prohldly zblzka; prohlely si ji vak dostaten dlouho a tak zblzka, aby
pochopily, e to nen dn kouzeln mlnek, jak se vichni domnvali a jak
prohlaovaly Francouzky, nbr mechanick hraka, kterou nelze srovnvat s
nm tak dojemnm, lidskm a plnm kadodenn pravdy, jako je kapela.
Rozarovn bylo tak hlubok, e i pozdji, kdy se gramofony rozmohly natolik, e je mli v kadm dom, nepovaovali je stle za prostedek k pobaven
dosplch, nbr za hraku, vhodnou leda k tomu, aby ji dti rozebraly na
soustky. Zato kdy se nkomu z msteka naskytla pleitost seznmit se s
drsnou skutenost telefonu, umstnho na ndra, na kter dky klice hledli
jako na jaksi primitivn gramofon, dokonce i ti nejvt pochybovai uasli.
Jako kdyby se Bh rozhodl vyzkouet, jak dlouho se vydr divit, a neustle je
zahrnoval nadenm a zklamnm, pochybnostmi a jistotami souasn, a
nakonec nebyl u nikdo s to bezpen ci, kde jsou hranice skutenosti. Byla to
spletit smsice pravdy a zdn, je znepokojila nakonec i pzrak Josho
Arcadia Buendi venku pod katanem a pimla ho chodit sem a tam po celm
dom dokonce i za blho dne. Od chvle kdy eleznice slavnostn zahjila provoz, postavili v Macondu jednoduch devn ndra s kancel, telefonem a
oknkem, kde se prodvaly jzdenky, a vlaky zaaly pijdt pravideln kadou
stedu o jedenct, v ulicch msteka se zaali objevovat mui a eny, kte se
snaili chovat jako obyejn lid, po pravd vak pipomnali cirkusky. V
msteku, pouenm patnmi zkuenostmi s cikny, nekynula onm
podomnm kejklm, kte stejn drze nabzeli konvici s palou i nvody
zaruujc spsu due dne sedmho, dn zvltn budoucnost; u tch, kte se
nechali umluvit dlouhmi emi, a neopatrnk, jac se najdou vude, dosahovali
vak vtench zisk. Spolu s onmi potulnmi stvoenmi jedn stedy pijel
do Maconda a poobdval u Buendovch i kulaouk a usmvav Mr. Herbert
v jezdeckch kalhotch a kamach, s korkovou pilbou, brlemi s ocelovou obroukou, topasovma oima a k vybranho kohouta.
Nikdo u stolu si ho neviml, dokud nesndl prvn trs bann. Aureliano
Segundo ho nhodou nael, jak se roziluje lmavou panltinou, ponvad v
Jacobov hotelu nemli voln pokoj, a pivedl ho dom, jako to u udlal s
mnoha cizinci. Mr. Herbert cestoval s upoutanmi balny. Pinelo mu to
vten zisky a sjezdil s nimi u pl svta, tady vak nenael nikoho, kdo by se
s nm chtl vznst; obyvatel Maconda, kte znali ltajc koberce od cikn,
hledli na onen vynlez jako na nco pekonanho. Zamlel proto odjet
nejblim vlakem. Kdy pinesli na stl han trs bann, jen pi obd
obvykle visel v jdeln, utrhl prvn plod bez zvltnho naden. Bhem dalho

138

rozhovoru vak nepestval jst, vkat a vychutnvat, sp s roztritost uence

ne s poitkstvm milovnka dobrho jdla, a kdy byl hotov s prvnm trsem,
podal o dal. Nato otevel krabici s nadm, kterou nosil neustle s sebou, a
vyal z n mal pouzdro s optickmi pstroji. S nedvivou soustednost
nkupho diamant peliv zkoumal jeden z bann, zvltnm nokem ho
rozezal na jednotliv dly, zvil je na lkrnickch vkch a zbrojskou
mrkou zjistil jejich tlouku. Potom vythl z krabice nkolik pstroj a zmil
jimi teplotu, vlhkost ovzdu a intenzitu svtla. Cel ten obad vzbudil tolik
zvdavosti, e nikdo nedokzal klidn jst a vichni ekali, e nakonec pronese
nco objevnho; Mr. Herbert vak neekl nic, z eho by mohli usuzovat na jeho
zmry.
V ptch dnech ho vdali v okol msteka, jak se skou a kokem lov
motly. Ve stedu pijela skupina inenr, agronom, hydrolog, topograf a
zemmi a po nkolik tdn zkoumala tat msta, kde Mr. Herbert lovil
motly. Pozdji pijel i pan Jack Brown ve zvltnm vagnu, kter pipojili na
konec lutho vlaku a kter byl cel obloen stbrem, sedadla byla potaena
biskupskm sametem a stecha byla z modrho skla. V tomt zvltnm
vagnu, obletujce pana Browna, pijeli i dstojn, ern odn advokti, kte
kdysi chodvali v patch plukovnku Aurelianu Buendovi, a to vzbuzovalo v
lidech domnn, e vichni ti agronomov, hydrologov, topografov a
zemmii, prv tak jako Mr. Herbert se svmi spoutanmi balny a svmi
pestrmi motly a pan Brown se svou pojzdnou hrobkou a svmi zuivmi
nmeckmi ovky, maj nco spolenho s vlkou. Na podobn vahy vak
podezravm obyvatelm Maconda nezbvalo mnoho asu; sotva se zaali ptt,
co se to vlastn ije za ertovinu, msteko se u zatm promnilo v tbor z
devnch domk se zinkovmi stechami, osdlen cizinci, kter sem vlak
pivel mlem z celho svta, nejenom na sedadlech a na ploinch, ale
dokonce i na stechch vagn. Amerian si zdili sv vlastn msteko na
opan stran trati, s alejemi palem v ulicch, domy s kovovmi stmi v
oknech, blmi stolky na verandch a lopatkovmi vtrky nahoe u stropu a s
rozshlmi modrmi luinami, po nich se prochzeli pvi a kepelky, a pak si
pivezli i sv unyl eny v muelnovch atech a velkch kloboucch se
zvojem. Cel osada byla obklopena kovovou st jako njak obrovsk
elektrick kurnk a v chladnch letnch mscch bvala s za svtn pln
ukvaench vlatovek. Nikdo jet nevdl, co tu vlastn hledaj, nebo zda jsou
to opravdu jen lidumilov, a u staili zpsobit nesmrn pevrat, daleko
znepokojivj ne vecko, co kdysi dokzali cikni, a navc zhadnj a
trvalejho rzu. Nadni prostedky, je v minulosti bvaly vsadou bosk prozetelnosti, posunuli pchod de, urychlili dozrvm rody a eku i s jejmi
blmi kameny a ledovou vodou peloili z mst, kudy tekla odedvna a na

139

opan konec msteka, dozadu za hbitov. V t dob postavili i betonov kryt

na zalm hrob Josho Arcadia, aby eka nenaskla pachem stelnho prachu,
vychzejcm z mrtvoly. Pro cizince, kte pijdli bez en, promnili ulici
ptulnch francouzskch dmiek v cel msto, rozshlej ne to druh, a
jednoho slavnho dne pivezli cel vlak pln nejneuvitelnjch bhen,
babylnskch entin znalch nejstarch zpsob milovn a vybavench
nejrznjmi mastikami a prostedky na rozncen netench, povzbuzen
bojcnch, ukojen nenasytnch, vydldn skromnch, potrestn tch, kte si
libovali v mnostv, a napraven samot. Tureckou ulic, obohacenou o ziv
obchody s kolonilnm zbom, je vytlaily nkdej pestr bazary, se kadou
sobotu veer potulovaly zstupy dobrodruh. Tlaili se u stolk s losy, u pult
stelnic, v ulice, kde hdali budoucnost a vykldali sny, i u stol se smaenmi
rybami a s npoji, kter pak v nedli rno bvaly rozlit po zemi uprosted
lidskch tl, je obas patila astnm opilcm, a mnohem astji zvdavcm,
kte v hdce strili kulku, rnu lahv, bodnut nebo rnu pst. Jejich vpd byl
tak bouliv a nenadl, e v prvnch dobch nebylo mon ani projt po ulici,
kolik vude bylo nbytku a kufr, kolik lid usilovn tesailo a stavlo si domy
na ktermkoli przdnm mst, ani se ptali na n souhlas, a kolik dvojic si natahovalo st mezi mandlonmi a nestoudn se milovalo pod plachtou, za blho
dne a vem na och. Jedin klidn kout vytvoili pokojn antilt ernoi, kte
se usadili v ulice na okraji msta, postavili si devn domy na klech a
naveer sedvali venku a svm zmtenm nem zpvali smutn duchovn
psn. V krtkm ase dolo k tolika zmnm, e osm msc po nvtv Mr.
Herberta macondt starousedlci vstvali asn zrna a chodili si prohldnout
sv vlastn msto.
Podvejte se, co jsme si nadrobili, kval v t dob plukovnk Aureliano
Buenda, jen proto, e jsme jednomu Ameriknovi nabdli bann.
Zato Aureliano Segundo nad tou zplavou cizinc nevychzel z naden.
Dm se zhy zaplnil neznmmi hosty, nezdolnmi hily prolmi celm
svtem, a bylo nutn pistavt na dvoe lonice, rozit jdelnu a star stl
nahradit novm se estncti idlemi, s novm ndobm a pbory, i tak se vak
obd musel podvat na nkolikrt. Fernanda byla nucena potlait sv pedsudky
a po krlovsku peovat o nvtvnky nejhrubho zrna, kte j botami zabltili
jdelnu, moili v zahrad, rozkldali si rohoe k polednmu odpoinku, kde je
prv napadlo, a pi ei se neohleli na citlivost dam ani na upjat mravy pn.
Amaranty se onen vpd chtry tak dotkl, e zase zaala jdat v kuchyni jako
kdysi. Plukovnk Aureliano Buenda doel k nzoru, e vtina lid
pichzejcch do dlny, aby ho pozdravili, to nedl ze sympatie ani z cty, ale
chce si ho prost prohldnout jako historickou pamtihodnost, jako muzeln
zkamenlinu; zavel si proto dvee na zvoru, a tak venku pede dvemi se

140

objevoval jen velice zdka. Zato rsulu zachvacovala dtinsk radost, kdykoliv
ml pijet vlak, dokonce i v dobch, kdy u jen ztka vlela nohy a pi chzi
tpala rukama po zdech. Musme pipravit maso a ryby, naizovala tyem
kuchakm, kter pod rozvnm vedenm Santy Sofie de la Piedad usilovaly
stihnout vecko vas. Musm pipravit vecko, zdrazovala, ponvad
lovk nikdy nev, co budou cizinci chtt. Vlak pijdl za nejvtho vedra.
Pi obd bvalo v dom povyku jako na triti a upocen stolovnci, kte ani
nevdli, kdo je to vlastn host, se jeden pes druhho hnali do jdelny, aby si
zabrali nejlep msto u stolu, zatmco kuchaky si navzjem pekely s
obrovskmi hrnci polvky, kotlky masa, podnosy se zeleninou a msami re, a
nabrakami nalvaly limondu z bezednch sud. Vude vldl takov zmatek,
e Fernandu trpila mylenka, zda mnoz neobdvaj dvakrt, a nejednou dive
si neulevila a nespustila jako njak trhovkyn, kdy ji nkter popleten
stolovnk podal o et. Od nvtvy Mr. Herberta uplynulo u vce ne rok, a
lid v msteku vdli jen to, e Amerian zamlej pstovat banny v
zaarovanm kraji, jm kdysi proli Jos Arcadio Buenda a jeho druina,
hledajce cestu ke svtu velkch vynlez. Streni onm sopenm vbuchem,
pili do Maconda dal dva synov plukovnka Aureliana Buendi s popelovmi
ki na ele a sv rozhodnut zdvodnili vtou, kter mon platila pro vecky
pchoz.
Pili jsme proto, ekli, ponvad sem jdou vichni.
Krsn Remedios byla jedin, koho bannov horeka nezashla. Zstvala
mladistv a ndhern a byla m dl nevmavj ke vem ustlenm obyejm,
m dl netenj k lidsk zlob a podezravosti, astn ve svm vlastnm
prostm svt. Nechpala, pro se eny zatuj ivtky a spodnikami, a uila
si jakousi tuniku z kanafasu, kterou si navlkla pes hlavu, a tm byla s celm
oblknm hotova; zstval j pitom pocit, e je nah, co byl podle jejch
pedstav jedin vhodn zpsob, jak chodit doma. Tak dlouho na ni nalhali, aby
si osthala hust vlasy, kter u j spadaly a po ltka, a upletla si drdol s
ozdobnmi hebnky a copy s barevnmi stukami, a si jednodue osthala
hlavu dohola a z vlas udlala svtcm paruky. Mela pudovou snahu vecko
zjednoduovat; m vc vak odmtala jakoukoliv mdu a dlala si pohodl a m
vc pomjela ustlen zvyky, poslun jen vlastn pirozenosti, tm oslnivj
byla jej neuviteln krsa a tm drdivji psobila na mue. Kdy synov
plukovnka Aureliana Buendi poprv navtvili Macondo, uvdomila si rsula,
e v jejich ilch koluje stejn krev jako v ilch jej pravnuky, a zachvla se
zapomenutou hrzou. Dvej pozor, varovali ji. S kmkoliv z nich bys
pivedla na svt dti s prasem ocasem. Krsn Remedios si jej vstrahu
vzala tak mlo k srdci, e se pevlkla do muskch at a vlela se v psku ve
snaze vylzt na ty natenou olejem, a dive pitom mezi sedmncti bratranci,

141

vydrdnmi onou nesnesitelnou podvanou, nezpsobila njakou tragdii. To

byl tak dvod, pro pi nvtv v Macondu dn z nich nespal v dom, a
tyi, kte tu zstali, z rsulina rozhodnut bydlili v pronajatch pokojch.
Krsn Remedios by ovem bvala pukla smchy, kdyby se o tch opatench
dozvdla. A do poslednho okamiku, kter proila tady na zemi, netuila, e
jej neodvolateln osud drdiv krsn eny vyvolv denn nov a nov
pohromy. Pokad kdy se pes rsulin zkaz ukzala v jdeln, zpsobila mezi
cizinci hotov pozdvien. Bylo pli zejm, e pod hrubou koil je pln
nah, a nikdo nebyl s to pochopit, e jej osthan, dokonal lebka nen mnna
vyzvav a e nestoudnost, s n si odhaluje stehna, aby j nebylo vedro, a
poten, s jakm j rukama a pak si olizuje prsty, neznamenaj zloinnou
provokaci. Nikdo z rodiny se toti nikdy nedozvdl to, co cizinci postehli na
prvn pohled: e z Krsn Remedios vychz drdiv vn, poryv boue, patrn
jet nkolik hodin potom, co prola kolem. Mui zkuen ve zmatcch lsky a
prol celm svtem zjiovali, e jet nikdy v ivot nepoctili takovou dost,
jakou v nich vyvolal pirozen pach Krsn Remedios. Na verand s begniemi,
v nvtvnm pokoji nebo kdekoli jinde v dom, vude bylo mon pesn
ukzat, kde byla, a urit, jak dlouho uplynulo od jejho odchodu. Bylo to jasn,
nesmazateln znamen, kter nikdo z domcch lid nebyl s to rozeznat,
ponvad jim u dvno splynulo s ostatnmi pachy, cizinci je vak postehli
okamit. Jedin oni proto dokzali pochopit, pro mlad velitel stre z lsky k
n zemel a urozen pn z ciz zem propadl zoufalstv. Krsn Remedios si
vak neuvdomovala vzruen, kter kolem sebe , ani nesnesiteln muka, je
vyvolv na kadm kroku; hovoila s mui bez jakchkoli vedlejch mysl a
svou nevinnou vldnost je pipravovala o posledn zbytky rozumu. Kdy rsula
prosadila, e bude jdat v kuchyni spolen s Amarantou, aby ji cizinci nevidli,
Krsnou Remedios to potilo, ponvad se tm vymkla veker kzni. V jdru
j nijak neselo na tom, kde bude jst, a nejdala v urit hodiny, nbr tenkrt,
kdy dostala chu k jdlu. Obas vstvala ve ti hodiny rno, naobdvala se a
pak cel den prospala, a po nkolik msc mla pevrcen den a noc, a ji
njak nhodn udlost zase vrtila do obvyklch kolej. V takovch ppadech
vstvala o jedenct, v koupeln se svlkla do naha a pobvala tam nkdy a
dv hodiny, pobjejc try a postupn procitajc z dlouhho a hlubokho spnku.
Potom si tykv nabrala z ndrky vodu a polvala se. Vnovala se tomu tak
dlouho, tak peliv a s takovou dvkou obadnosti, e ten, kdo by ji dobe
neznal, bval by si mohl myslet, e se oddv zaslouenmu uctvn vlastnho
tla. Z jejho hlediska vak byl onen osaml obad prost jakkoli smyslnosti:
byl to prost zpsob, jak mait as, ne dostane hlad. Kdy se jednou zanala
koupat, zdvihl jaksi cizinec ze stechy taku a pi pohledu na jej ndhern tlo
se mu zatajil dech. Krsn Remedios zahldla rozbitmi takami jeho zoufal

142

oi, a msto aby se zastydla, polekala se.

Pozor, vykikla, vdy spadnete.
Chci si vs jenom prohldnout, zamumlal cizinec.
Ach tak, ekla. Ale dvejte pozor, ty taky jsou zteel.
Cizincova tv se sthla bolestivm asem a zdlo se, e nm zpol se
svmi nejzkladnjmi pudy, jen aby tu vidinu nezaplail. Krsn Remedios
usoudila, e m strach, aby se taky neproboily, a umvala se rychleji ne
obvykle, aby tam nezstval zbyten dlouho. Polvala se vodou z ndrky a
vysvtlovala mu, jak j dl starosti, e stecha je v takovm stavu, ponvad
mysl, e ti padaj do koupelny prav z t vrstvy list, zetlel detm. Cizinec
jej tlachn myln povaoval za zakrytou vldnost, a kdy se zaala mydlit,
podlehl pokuen a chtl se dostat o kus dl.
Mohl bych vs namydlit? zamumlal.
Dkuji vm za ochotu, ekla, ale doku to sama.
Tak aspo zda, zaprosil cizinec.
To by byla zbytenost, ekla Krsn Remedios. Kdo to kdy vidl, aby si
lid mydlili zda.
Kdy se pak utrala, cizinec ji se slzami v och podal, aby se za nho
provdala. Krsn Remedios mu se v upmnost odpovdla, e by se nikdy
nevdala za takovho proska, kter doke promarnit mlem hodinu a jet ke
vemu zstat bez obda, jen aby se mohl dvat, jak se njak ena koupe. Kdy
si pak navlkala tuniku, cizinec nebyl s to se smit se skutenost, e pod n
doopravdy nic nenos, jak se vichni domnvali, a ctil, e ho ono tajemstv
navdycky poznamenalo jako hav elezo. Odsunul jet dv taky a zaal se
spoutt dol do koupelny.
Je to stran vysoko, varovala ho Krsn Remedios vylekan. Vdy se
zabijete!
Zteel taky se s ponurm rachotem proboily a mu sotva jet stail
vyrazit zden vkik, rozrazil si lebku o betonovou podlahu a v tu chvli byl
mrtev. Hluk zaslechli nvtvnci v jdeln a pispchali sem; kdy pak
nebotka odneli, uctili z jeho ke omamn pach Krsn Remedios. Natolik
u prostoupil cel tlo, e z prasklin v lebce neprtila krev, ale ambrov olej
naskl onou tajuplnou vn, a oni pochopili, e pach Krsn Remedios suuje
mue a za hrob, dokud se neobrt v prach. Pesto vak onu hrznou udlost
nespojovali s dalmi dvma mui, kte kvli n zemeli; bylo zapoteb jet
jedn obti, aby cizinci a s nimi i mnoz macondt starousedlci uvili
povstem, e z Remedios Buendov nevyzauje lska, ale smrt. O nkolik
msc pozdji, kdy se Krsn Remedios s hloukem ptelky la podvat na
nov plante, dolo k udlosti, kter to potvrdila. Obyvatel Maconda si toti
nali novou zbavu: prochzeli se po vlhkch, nekonench chodncch

143

vroubench bannovnky, kde vldlo ticho, jakoby pinesen odjinud a dosud

nezvykl na lidsk hlasy, kter se proto nesly naprosto neekan. Stvalo se, e
lid na pl metru od sebe mlem nerozumli jeden druhmu, na opanm konci
plante bylo vak jejich slova slyet zeteln. Macondsk dvata ona nov hra
rozesmvala, lekala je, nahnla jim strach a slouila jim k rznm ertkm, a
veer si o tch prochzkch vyprvla jako o nem peludnm. Zakrtko se o
tichu na plantch mluvilo tolik, e rsula nemla srdce Krsnou Remedios
pipravit o takov povyraen, a jednou odpoledne j dovolila jt s ostatnmi;
musela si ovsem vzt klobouk a patin se oblci. Od chvle, kdy hlouek dvek
piel na plant, rozhostila se ve vzduchu jaksi zhoubn vn. Mui, kte
kopali pkopy, ctili, jak je zachvtilo podivn okouzlen, ctili neviditeln
nebezpe, kter jim narz hrozilo, a mnoz podlehli nutkn a rozplakali se.
Krsn Remedios a jejm vydenm ptelkynm se v poslednm okamiku
podailo nalzt toit v nedalekm dom a uniknout tak houfu rozdivoelch
samc. Krtce nato je vysvobodili tyi Aurelianov, jejich popelav ke
vyvolvaly posvtnou ctu, jako kdyby to bylo znamen njak kasty, pee
nezranitelnosti. Krsn Remedios se nikomu nezmnila o tom, e jeden z mu
vyuil vavy a hmtl j na bicho rukou pipomnajc sp pat orla, kter se
chce zachytit na okraji propasti. Na okamik ji zachvtil zmatek, pohldla na
tonka a spatila jeho zoufal oi, kter se j vryly do pamti jako dva smutn
uhlky. Tho veera se onen mu v Tureck ulici chvstal svou odvahou a
vychloubal svm tstm; nkolik minut nato ho kopl k a rozdrtil mu hru a
houf cizinc pihlel, jak umr uprosted ulice, zalykaje se svou vlastn krv.
Domnnka, e Krsn Remedios pin mum smrt, se od t doby oprala
o tyi nevvratn udlosti. Nkte mluvkov sice s oblibou prohlaovali, e by
rdi obtovali ivot za jedinou noc lsky s enou tak drdiv krsnou, po
pravd se vak o to dn z nich nepokusil. Bval by mon stail cit tak
jednoduch a prost jako lska, aby ji podmanil a spolu s tm zaehnal i hrozbu,
kter se v n skrvala, to jedin vak nikoho nenapadlo. rsula se o ni u
nestarala. V minulosti, kdy se jet snaila zachovat ji pro svtsk ivot, dbala
na to, aby se zajmala aspo o nejzkladnj otzky domcnosti. Mui toho
chtj daleko vc, ne si mysl, kvala j zhadn. K tomu, co ty si
pedstavuje, pat jet spousta vaen a uklzen a spousta trpen kvli
malikostem. Snaila se ji vychovat k rodinnmu tst, v jde vak pitom
klamala sama sebe, ponvad byla pesvdena, e se na cel zemi nenajde mu,
kter jakmile by ukojil svou ve by teba jen na jedin den dokzal snet
dvinu nedbalost, pesahujc vecky meze chpn. Kdy se pak narodil
nejmlad Jos Arcadio a rsula se pevn rozhodla vychovat z nho papee,
pestala se o pravnuku zajmat pln. Ponechala ji svmu osudu, utujc se
nadj, e se dve i pozdji stane zzrak a na tomto svt, kde se d najt

144

vecko, najde se i mu dostaten klidn, aby s n vydrel. Amaranta se u

dvno pedtm vzdala vech pokus nauit ji nemu uitenmu. U za onch
dvnch odpoledn v icm pokoji, kdy nete st pimla teba jen otet
klikou icho stroje, dola k prostmu zvru, e je hloup. Budeme t muset
dt do loterie, kvala j, zmatena jej netenost k muskm eem. Kdy pak
rsula prosadila, e Krsn Remedios mus chodit na mi s tv zahalenou
zvojem, Amaranta si pomyslela, e ono tajupln opaten mue jen vydrd a
brzo e se najde nkdo dost zvdav, aby zaal trpliv hledat slab msto jejho
srdce. Kdy vak vidla, jak poetile opovrhla npadnkem, kter byl v ad
ohled doucnj ne njak princ, vzdala se v nadje. Fernanda se ani
nepokusila Krsn Remedios porozumt. Kdy ji spatila v krlovskm hvu pi
onom krvavm karnevalu, domnvala se, e je to vjimen ena. Kdy vak
potom vidla, jak j rukama, a a se j zeptaj na cokoliv, jej odpovdi jsou
prostota sama, litovala jen, e rodinn hlupkov maj tak dlouh ivot. Vzdor
tomu, e plukovnk Aureliano Buenda i nadle vil a zdrazoval, e Krsn
Remedios je nejbystej bytost, jakou kdy poznal, a e to denn znovu dokazuje
svou asnou schopnost vem se vysmvat, nechali ji t jako strom v lese.
Krsn Remedios bloudila pout samoty a bezstarostn trvila sv dny
poklidnm spnkem, nekonenmi koupelemi, jdlem v nejrznjch hodinch
a hlubokm, dlouhm mlenm, nepoznamenanm dnmi vzpomnkami, a
do onoho beznovho odpoledne, kdy Fernanda chtla sloit na zahrad sv
prostradla z holandskho pltna a pozvala si na pomoc ostatn eny. Sotva
zaaly, vimla si Amaranta, e Krsn Remedios je bl jako stna.
Nen ti patn? zeptala se j.
Krsn Remedios, kter drela prostradlo za opan konec, se alostn
usmla.
Naopak, ekla. Nikdy mi nebylo tak dobe jako te
Jen to doekla a u Fernanda uctila, jak j jaksi jemn, ziv vtr vytrhl
prostradla z rukou a rozprostel je v cel i. Amaranta uctila ve svch
krajkovch spodnikch podivn zachvn a chtla se zachytit prostradla, aby
neupadla; to vak u se Krsn Remedios zaala vznet vzhru. Poloslep
rsula jedin zachovala dost rozvahy, aby pochopila, jak to vtr zavl, a
ponechala mu prostradla napospas, hledc za Krsnou Remedios, jak j mv na
rozlouenou ze zmti blostnch prostradel, kter nezadriteln stoupala
spolen s n, spolu s n opustila svt chrobk a jiin, proltla vzduchem, kde
prv dobhala tvrt hodina odpoledn, a navdy zmizela v nezmrnch
vkch, kde ji nemohli dostihnout ani nejsmlej ptci pamti.
Cizinci se samozejm domnvali, e Krsn Remedios konen podlehla
svmu nevyhnutelnmu dlu vel krlovny a jej pbuzn se emi o
nanebevzet pokouej zachrnit rodinnou est. Fernanda, zelen zvist, se s tm

145

divem nakonec smila, a dlouho pak prosila Boha, aby j vrtil jej prostradla.
Vtina lid uvila, e se stal zzrak a dokonce zapalovala svce a modlila se
novny. Lid v msteku by asi dlouho nemluvili o niem jinm, kdyby jejich
as nevystdalo zden nad surovm vyvradnm Aurelian. Plukovnk
Aureliano Buenda svm zpsobem pedvdal alostn konec svch syn, i kdy
si nikdy neuvdomil, e je to pedtucha; kdy Aureliano Serrador a Aureliano
Arcaya, dva z brat, kter do Maconda pivedla bannov horeka, oznmili, e
tu hodlaj zstat, snail se jim to rozmluvit. Nechpal, co chtj dlat v
msteku, kter pes noc zaalo bt nebezpen. Aureliano Centeno a Aureliano
Triste jim vak se souhlasem Aureliana Segunda dali prci ve svch podnicch.
Plukovnk Aureliano Buenda sm jet dost dobe nechpal, pro jejich
rozhodnut neschvaluje. Od chvle, kdy spatil pana Browna v prvnm
automobilu, kter se v Macondu objevil, oranovm otevenm voze s houkakou, kter svm tknm dsila psy, star vlenk se pohoroval nad
ponenm obdivem lid z msteka a uvdomil si, e od as, kdy mui
dokzali opustit eny a dti, hodit si pes rameno puku a jt do vlky, se v jejich
povaze nco zmnilo. Od neerlandskho pm stli v ele obce nepodnikav
starostov, soudci jen pro okrasu, vybran z mrumilovnch a unavench
macondskch konzervativc. Co je tohle za ubohou vldu, kval plukovnk
Aureliano Buenda, kdy vdal bos policisty, ozbrojen devnmi holemi.
Tolik vlek jsme vedli, a jenom proto, aby nm nenateli domy modrou
barvou. Kdy se vak v Macondu usadila bannov spolenost, nahradili mstn
hodnoste rzn cizinci, kter pan Brown ubytoval ve svm elektrickm
kurnku, aby jak vysvtlil povali dstojnosti psluejc jejich adm a
netrpli vedrem, komry a nespoetnmi trapami a nepohodlm v msteku.
Dvj policisty nahradili zabijci s maetami. Plukovnk Aureliano Buenda
sedval ve sv dln, uvaoval o tch zmnch a poprv za zamlkl lta samoty
ho naplnila naprost jistota, e se dopustil chyby, kdy nepokraoval ve vlce a
do konce. V t dob jeden z brat zapomenutho plukovnka Magnfica Visbala
zavedl svho sedmiletho vnuka na nmst k vozkm s limondou a chlapec
neastnou nhodou vrazil do policejnho kaprla a polil mu uniformu. Neurval
policista ho maetou rozsekal na kusy a jedinm mchnutm srazil hlavu i
ddovi, kter se ho snail zadret. Cel msteko vidlo starcovo bezhlav tlo,
kdy je hlouek mu odnel dom, uatou hlavu, kterou jaksi ena nesla za
vlasy, a zakrvcen pytel, do nho posbrali chlapcovy pozstatky.
Pro plukovnka Aureliana Buendu znamenala ta udlost nejzaz mez
pokn. Narz ho zaplavilo tot rozhoen jako kdysi v mld nad mrtvolou
eny, kterou utloukli holemi, ponvad ji pokousal vztekl pes. Pohldl na
hlouky zvdavc, postvajc ped domem, a svm dvjm hromovm
hlasem, vytrysklm z hlubokho opovren vi sob sammu, na n vychrlil

146

vecku tu nenvist, kterou u nedokzal snet v srdci.

Jednou ozbrojm sv chlapce, rozkikl se, aby tm zasranm
Ameriknm dali co proto!
Bhem onoho tdne neviditeln zloinci na nejrznjch mstech pobe
honili jeho syny jako krlky, mce do stedu jejich popelavch k.
Aureliano Triste o sedm veern vychzel z domu sv matky, kdy ze tmy
piltla kulka z puky a prorazila mu elo. Aureliana Centena nali v sti, kterou
vval v tovrn, se sekkem na led zaatm mezi obo a po rukoje.
Aureliano Serrador byl se svou snoubenkou v kin, potom ji odvedl dom, a
kdy se vracel osvtlenou Tureckou ulic, vyplil na nj nkdo rnu z revolveru,
kter ho srazila do pnve s rozplenm tukem, a zmizel v zstupu. Nkolik
minut nato nkdo zaklepal na dvee pokoje, kde Aureliano Arcaya leel s
jakousi enou, a kikl na nj: Posp si, tv bratry zabjej! ena, kter s nm
byla, pak vypravovala, e Aureliano Arcaya vyskoil z postele a otevel dvee,
nae mu rna z mauzerovky rozttila lebku. On smrtonosn noci, zatmco
doma se chystali bdt u ty nebotk, bhala Fernanda po msteku jako
len, hledajc Aureliana Segunda; Petra Cotesov ho toti zamkla do skn v
domnn, e pkaz k vyhlazen se vztahuje na vecky, kte nesou plukovnkovo
jmno. Pustila ho ven teprve za tyi dny, kdy z telegram dolch z
nejrznjch mst na pobe pochopili, e dn neviditelnch neptel
smuje pouze proti bratm poznamenanm popelavm kem. Amaranta nala
seitek, kde mla zapsny daje o svch synovcch, a jak pichzely telegramy,
krtala jedno jmno po druhm, a zstal jenom nejstar. Pamatovali se na
nho velmi dobe dk jeho velkm zelenm om, je kontrastovaly s jeho
tmavou plet. Jmenoval se Aureliano Amandor, byl tesaem a il v zapadl
osad kdesi na pedh. Aureliano Segundo trnct dn ekal na telegram o jeho
smrti a potom vyslal posla, aby ho varoval, v domnn, e netu, jak nebezpe
mu hroz. Posel se vrtil se zprvou, e Aureliano Amador je v bezpe. On
vraedn noci za nm pili dva mui a vystleli na nj sv revolvery, jeho
popelov k vak nezashli. Aurelianu Amadorovi se podailo peskoit plot
kolem dvora a zmizet v horskch bluditch, kter dvrn znal dk svmu
ptelstv s Indiny, od nich kupoval devo. Od t doby o nm neslyeli.
Pro plukovnka Aureliana Buendu to byly ern dny. Prezident republiky
mu zaslal soustrastn telegram, ve kterm slbil podrobn vyeten cel udlosti
a vzdal ctu pamtce mrtvch. Z jeho pkazu se na poheb dostavil starosta se
tymi pohebnmi vnci a chtl je poloit na rakve, plukovnk ho vak vykzal
z domu. Po pohbu napsal prezidentovi hrub telegram a osobn ho odnesl na
potu, telegrafista ho vak odmtl odeslat. Doplnil ho tedy o nkolik zvl
avnatch nadvek, vloil ho do oblky a poslal ho potou. Stejn jako kdysi
pi smrti sv eny a jako tolikrt za vlky, pi smrti svch nejlepch ptel,

147

nectil ani te smutek, ale slep, bezcln hnv a vysilujc nemohoucnost.

Obvinil dokonce otce Antonia Isabela, e je spoluvinkem vrah, ponvad jeho
syny poznamenal nesmazatelnm popelem, aby je neptel poznali. Staik
knz, kter u zanal plst pt pes devt a z kazatelny dsil sv farnky
rznmi potetnmi vklady, pisel jednou odpoledne k Buendovm se lkem, v kterm si na Popelen stedu pipravoval popel, a pokouel se pott
celou rodinu, aby jim dokzal, e se vodou d smt. Ona pohroma jim vak
nahnala tolik strachu, e se k takovmu pokusu nepropjila dokonce ani
Fernanda, a nikoho z Buend u vckrt nevidli na Popelen stedu kleet u
oltn mky.
Plukovnk Aureliano Buenda se z t rny dlouho nemohl vzpamatovat.
Zlatch rybek se ani nedotkl, skoro nic nejedl a bloudil po celm dom jako
nmsn, vleje s sebou sv pono a drt v zubech nm hnv. Bhem t
msc mu zeedivly vlasy a nkdej knrek s napomdovanmi pikami mu
zplihle visel pes beztvar rty, zato jeho oi se znovu promnily ve dva rezav
uhlky, je kdysi podsily vecky, kdo byli ptomni jeho narozen, a pouhm
pohledem dokzaly pevracet idle. Ve svm trpen a vzteku se marn snail
pivolat pedtuchy, kter ho zamlada provedly vm nebezpem a k
beztnm pustinm slvy. Ztratil se, zbloudil v cizm dom, kde u ho vbec
nic ani trochu nedojmalo. Jedenkrt otevel Melquadesv pokoj, ptraje po
nem, co by mu pipomnlo pedvlen lta, a nael jenom sutiny, smet a
hromady pny, nakupen za vecky ty roky, kdy tu nikdo neuklzel. Na deskch
knih, kter u dvno nikdo neetl, a po starch pergamenech rozmench
vlhkem vybujely sinal kvtky, a vzduch v mstnosti, kdysi nejist v celm
dom, te nesnesiteln pchl zetlelmi vzpomnkami. Jednoho rna nael
rsulu pod katanem, jak ple na kolenou svho mrtvho manela. Plukovnk
Aureliano Buenda byl jedin z rodiny, kdo nevidl obrovitho starce,
zbdovanho plstoletm pobytem pod irm nebem. Pozdrav svho otce,
vyzvala ho rsula. Plukovnk Aureliano Buenda na okamik zstal stt pod
katanem a znovu si ovil, e ani ona przdn prostora ho nijak nedojm.
Co k? zeptal se.
Je velice smutn, odpovdla rsula, Mysl si, e ume.
Povz mu, usml se plukovnk, e lovk neumr, kdy by ml, ale
tenkrt, kdy me.
Pedtucha jeho mrtvho otce prohrbla posledn uhlky pchy, kter mu
doutnaly v srdci, on si to vak vzloil jako nenadl nval sly. Zaal proto
nalhat na rsulu, aby mu prozradila, v kter sti dvora zakopala zlat mince,
je nali v sdrov soe svatho Josefa. To se nikdy nedozv, ekla mu pevn,
pouena patnmi zkuenostmi z dvjka. Jednou se tu urit objev jejich
majitel, dodala, a jenom ten je doke najt. Nikdo nechpal, pro plukovnk,

148

vdycky tak nezitn, zaal najednou bait po penzch, a ne po nevelkch

stkch, jimi by mohl uspokojit njakou nalhavou potebu, nbr po
bohatstv tak nesmrnm, e Aureliano Segundo pi pouh zmnce o nm onml asem. Jeho nkdej pvrenci, na kter se obrtil o pomoc, se zaprali,
aby se s nm nemuseli setkat. V t dob prohlsil: Jedin opravdov rozdl
mezi liberly a konzervativci je v tom, e jedni chod na odpoledn mi a druz
na veern. Nalhal vak tak vytrvale, doprooval se tak usilovn a do t mry
poruil vecky sv zsady, shnje nco tady a nco tamhle, propltaje se vude
s mlenlivou pl a s pornou vytrvalost, e bhem osmi msc dokzal
shromdit vc penz ne rsula kdysi zakopala. Potom se vypravil za
nemocnm plukovnkem Gerineldem Mrquezem, aby mu pomohl rozpoutat
celonrodn vlku.
V urit dob byl plukovnk Gerineldo Mrquez, i kdy s ochrnutmi dy
leel v houpac idli, opravdu jedin, kdo by bval dokzal uvst do pohybu
zeteln nitky vzpoury. Po neerlandskm pm, kdy se plukovnk Aureliano
Buenda sthl do sv dlny, zstal ve styku s povstaleckmi dstojnky, kte mu
zstali vrni a do chvle porky. Spolen s nimi vedl smutnou vlku
kadodennho poniovn, dost a prosebnch dopis, vlku, kter se
jmenovala pijte ztra, u brzo, zabvme se vam ppadem s nleitou
pozornost, beznadjn prohranou vlkou proti vaim oddanm a ponenm
sluebnkm, kte jim mli piznat doivotn dchody a nikdy jim je
nepiznali. Ona pedchoz vlka, dvacetilet a krvav, jim nezpsobila takov
ztrty jako ona srav vlka vnch odklad. Sm plukovnk Gerineldo
Mrquez, jen unikl tem atenttm, peil pt zrann a se zdravou k proel
nesetnmi bitvami, nakonec podlehl nav z vnho ekn a dal se bdn
pemoci stm, vzpomnaje na Amarantu mezi kosotverci svtla v pronajatm
dom. Naposledy bylo o vyslouilcch slyet, kdy noviny pinesly snmek
nkolika z nich s tv pokivenou studem, ve spolenosti kterhosi
bezejmennho prezidenta republiky, kter jim rozdal knoflky se svou
podobiznou, aby je nosili v klop, a vrtil jim vlajku, upinnou krv a stelnm
prachem, aby s n jednou mohli pikrt jejich rakve. Ti ostatn, hrdj ne oni,
jet pod v stran veejn dobroinnosti ekali na njak dopis, umrajce
zvolna hlady, udrujce se pi ivot vlastn u jenom vztekem a uhnvajce
stm ve vybranch srakch slvy. Kdy mu proto plukovnk Aureliano
Buenda navrhl, aby rozpoutali vlku na ivot a na smrt a vyvrtili a do koene
prohnil a nestoudn d udrovan cizmi vetelci, plukovnk Gerineldo
Mrquez nedokzal potlait zchvv soucitu.
Ach, Aureliano, vzdychl, e jsi star, to jsem vdl, ale teprve te vidm,
e jsi daleko star, ne vypad.

149

*
V otuplosti, kter ji v poslednch letech zmhala, zbyla rsule jen
zdkakdy voln chvle, aby vychovvala Josho Arcadia pro papesk stolec, a
pak u narz byl as, aby ho spn vypravila do semine. Jeho sestra Meme,
vychovvan napl psnou Fernandou a napl zatrpklou Amarantou, doshla
tm souasn vku, kdy mla jt do kltern koly, aby se nauila mistrovsky
hrt na spinet. rsulu trpily znan pochybnosti o innosti metod, jimi
zakalovala ducha liknavho uednka Svatho otce, nedvala vak vinu ani
svmu st, ani ernm mranm, ktermi zahldla jen pouh obrysy vc,
nbr nemu, co sama nedovedla dost dobe pojmenovat, nejasn to vak
vnmala jako postupn mizri asu. Lta u nejdou tak, jako la dv,
tvrdvala a ctila, jak j kadodenn skutenost unik pod rukama. Dv trvalo
dlouho zdlo se j , ne dti vyrostly. Stailo si vzpomenout, jak dlouho
trvalo, ne Jos Arcadio, jej nejstar, odeel s cikny, a co vecko se stalo, ne
se vrtil pomalovan jako had a hovoe jako hvzd, a kolik se toho v dom
udalo, ne Amaranta a Arcadio zapomnli jazyk Indin a nauili se panlsky.
Stailo si pedstavit, kolik dn a noc proil uboh Jos Arcadio Buenda venku
pod katanem a jak dlouho plakala nad jeho smrt, ne j pinesli polomrtvho
jistho plukovnka Aureliana Buendu, jemu po tolika letech vlky a po vem
trpen, kter kvli nmu zakusila, nebylo jet ani padest let. V minulosti cel
dny dlvala karamelov zvtka a jet j zbyl as, aby se postarala o dti,
prohldla jim blma a zjistila, e potebuj napt ricinovho oleje. Zato te, kdy
nemla nic na prci a Jos Arcadio j sedval na kolen od rna do veera, nutil
ji onen podivn as dlat vecko jen poloviat. Ve skutenosti toti rsula
odmtla zestrnout, i kdy u dvno nevdla, kolik j vlastn je let, vude toti
byla na obt, do veho se chtla plst a ciz nvtvnky obtovala
vyptvnm, jestli tu za vlky nenechali sdrovou sochu svatho Josefa, aby jim
ji schovali, ne pestane pret. Nikdo dost dobe nevdl, kdy zaala ztrcet
zrak. Dokonce v poslednch letech ivota, kdy u nedokzala vstt z postele,
zdlo se prost, e ji pemohlo st, nikdo vak nepiel na to, e je slep. Ona
sama to postehla jet ped narozenm Josho Arcadia. Zpotku si myslela, e
je to jenom pechodn slabost, pila potaj dov sirup a kapala si do o vel
med, brzo vsak shledala, e se neodvolateln propad do tmy tak hlubok, e nikdy nenabyla jasnjch pedstav o vynlezu elektrickho svtla; kdy zavdli
prvn rovky, dokzala u vnmat jen jejich zi. Neekla to vak nikomu,
ponvad by tm veejn piznala, e u nen k niemu. Mlky a porn se uila
znt vzdlenosti a lidsk hlasy, aby s pomoc pamti dokzala dl vidt, a j to
ed zkal znemon pln. Pozdji objevila neekanou uitenost pach, je
potm byly daleko zetelnj ne tvary a barvy a s konenou platnost ji

150

zachrnily, take se nemusela potupn vzdt. Dovedla v tmavm pokoji navlci

do jehly nit a ut poutko a poznala, kdy se zan vait mlko. Vdla bezpen,
kde co le, a obas zapomnala, e je slep. Jedenkrt Fernanda vzbouila cel
dm, protoe ztratila svj snubn prsten, a rsula ho nala na police v dtsk
lonici. Zatmco toti ostatn bezstarostn chodili po celm dom, rsula je
stehla svmi tymi smysly, aby ji nikde nezaskoili, a po njakm ase
shledala, e vichni lenov rodiny nevdomky kadodenn chod na t msta a
dlaj tot, a dive neopakuj t slova v tut hodinu. Jedin tehdy, kdy z
onch navyklch kolej vyboili, hrozilo nebezpe, e nco ztrat. Kdy proto
slyela, jak Fernanda bduje nad ztracenm prstenem, rsula si vzpomnla, e
toho dne dlala jen jednu nezvyklou vc: vynesla na slunce dtsk nnky,
ponvad pedchoz noci Meme nala tnici. Dti s klidem pomhaly, a
rsula si proto domyslila, e Fernanda poloila prsten na jedin msto, kam
nedoshly: na poliku. Fernanda ho vak hledala pouze tam, kam chodvala kadodenn, nevdouc, e pi hledn ztracench vc jsou ustlen nvyky jen na
obt, a proto bv tak tk je najt.
Vchova Josho Arcadia rsule pomohla v jejm namhavm sil, aby j
neunikla ani sebemen zmna v dom. Kdy zjistila, e Amaranta oblk v
lonici svtce, pedstrala, e chlapce u rozeznvat barvy.
Poj, ekla mu, povz mi, jak m aty archandl Rafael.
Tak ji chlapec zpravoval o vcech, kter j oi povdt nemohly, a dvno
pedtm, ne odjel do semine, rsula u dokzala podle zpsobu tkan
rozliovat jednotliv barvy odvu svtc. Obas pitom dochzelo k neekanm
phodm; jednou odpoledne Amaranta sedla na verand s begniemi a
vyvala a rsula do n vrazila.
Pro lsku bo, ohradila se Amaranta, dvejte se na cestu.
J ne, ekla rsula, to ty sed na nesprvnm mst.
Z jejho hlediska to byla pravda. Onoho dne si vak zaala uvdomovat
nco, na jet nikdo nepiel: e toti bhem roku slunce neznateln mn svou
polohu a ti, kdo sedaj na verand, e nevdomky pozvolna mn msto. Od t
doby stailo, aby si vzpomnla, co je za den, a pesn vdla, kde Amaranta
sed. I kdy se j ruce tsly m dl zetelnji a jen ztka u vlela nohy,
nikdy pedtm jej drobnou postaviku nevidli na tolika mstech souasn. Byla
mlem tak piinliv jako kdysi, kdy na jejch bedrech spovala cel
domcnost. Nepstupn samota st ji vak nadala bystrozrakem, kter j
umooval pemtat i o tch nejnepatrnjch udlostech v rodin, a poprv
jasn pochopila adu vc, kter pro sam zaneprzdnn dv nevidla. V dob,
kdy Josho Arcadia vypravovali do semine, staila u v duchu probrat a do
nejmench podrobnost cel ivot v dom od zaloen Maconda, a pln pitom
zmnila mnn, kter po lta mla o svch potomcch. Uvdomila si, e

151

plukovnk Aureliano Buenda nepestal mt rd sv blzk, ponvad mu vlka

zatvrdila srdce, jak se domnvala dv, nbr proto, e nikdy nikoho nemiloval,
dokonce ani svou manelku Remedios, ani vecky ty eny na jednu noc, je
proly jeho ivotem, a tm m jejich syny. Vytuila, e vecky sv vlky nevedl
ze zancen pro idel a vtzstv, kter ml na dosah ruky, e se nevzdal jen z
navy, jak se vichni domnvali, nbr e vtzil i prohrval z tho dvodu, z
ir a hn pchy. Dola k zvru, e jej syn, za kterho by bvala dala ivot,
je prost lovk nezpsobil lsky. Jet kdy ho nosila v bie, slyela ho
jednou v noci plakat. Nek byl tak zeteln, e Jos Arcadio Buenda vedle n
se probudil a zaradoval se pi pedstav, e chlapec bude bichomluvcem. Jin
pedvdali, e bude jasnovidcem. rsula si vak byla jista, e onen ev v jejm
nitru je prvn zmnkou obvanho praseho ocasu, a prosila Boha, aby j dal
zemt s dttem v bie. Staeck bystrozrak j vsak ukzal a opakovalo se to
mnohokrt , e kdy dt v matin bie ple, nen to pedzvst
bichomluvectv ani vteckch schopnost, nbr neomyln znamen
nezpsobilosti k lsce. Ono vystzlivn z klamnch pedstav o vlastnm synovi
v n narz probudilo vechen soucit, kter mu dluila. Naopak Amaranta, jej
tvrd srdce ji po lta dsilo a jej nekonen zatrpklost j ztrpovala ivot, se j
te narz ukzala jako nejnnj ena, jak kdy ila, a rsula s bolestnou
jasnozivost pochopila, e nespravedliv muka, jim kdysi podrobila Pietra
Crespiho, nevychzela z touhy po pomst, jak se vichni domnvali, a pomal
trznn, kterm zniila ivot plukovnku Gerineldu Mrquezovi, e
nepramenilo z jej luovit zatrpklosti, ale e oboj bylo bojem na ivot a na
smrt mezi nezmrnou lskou a nepekonatelnou zbablost, a nakonec e zvtzil
nesmysln strach, kter Amaranta ze svho vlastnho ztrpenho srdce mla po
cel ivot. V t dob rsula zaala hovoit o Rebece a vzpomnat na ni s
dvj lskou, te jet zdraznnou pozdnm poknm a nenadlm obdivem,
ponvad pochopila, e jedin Rebeca, kter se nikdy nesytila jejm mlkem, ale
jen hlnou a vpnem ze zd, Rebeca, v jejch ilch nekolovala jej krev, nbr
neznm krev dvou neznmch, jejich kosti jet pod chrastily v hrob,
Rebeca netrplivho srdce a s horoucm klnem jako jedin mla onu bezuzdnou
odvahu, kterou rsula touila spatit u svch potomk.
Rebeco, kvala, tpajc po zdech, jak jsme k tob byli nespravedliv!
Ostatn se prost domnvali, e se j zan mst rozum, zvl od t doby,
kdy si zvykla chodit s pravou pa zdvienou jako archandl Gabriel. Fernanda
si vak zhy uvdomila, e ve tmch on pomatenosti svt jasnoziv slunce,
ponvad rsula byla s to bez vhn ct, kolik se v dom utratilo za posledn
rok. Amarantu napadlo nco podobnho, kdy matka jedenkrt v kuchyni
mchala polvku a narz, netuc, e ji nkdo sly, prohlsila, e mlnek na
kukuici, kter koupili od prvnch cikn a kter se ztratil dvno pedtm, ne

152

Jos Arcadio ptaedestkrt obeplul svt, m jet pod Pilar Ternerov. Ani
tu, mlem u stoletou, dosud vak zdravou a ilou i pes nepedstavitelnou
tlouku, kter lekala dti stejn, jako jej smch kdysi plaval holuby, nijak
nepekvapilo, e to rsula uhdla; jej vlastn zkuenost j zanala ukazovat, e
bdl st se pravd me piblit daleko vc ne hdn z karet.
Kdy si vak rsula uvdomila, e u nesta Josho Arcadia utvrdit v
posln, kter mu urila, propadla zden. Ve snaze rozeznat oima vci, kter
j jej nitern chpn ukazovalo mnohem jasnji, zaala se dopoutt omyl.
Jedenkrt rno vylila chlapci na hlavu kalam v domnn, e je to kolnsk
voda. Ve sv tvrdohlav snaze do veho zasahovat tropila takov zmatky, e ji
pepadly zchvaty trudnomyslnosti a ona se snaila vymanit se z temnot, do
nich se te konen zapltala jako do koile z pavuin. V t dob se j v hlav
zrodila mylenka, e jej neobratnost neznamen prvn vtzstv st a tmy,
nbr je zavinna jakousi vadou asu. Zdlo se j, e dv, dokud jet Bh
neprovdl s msci a lty takov kejkle jako Turci, kdy m yard perklu,
vypadalo vecko jinak. Nejenome te dti dorstaly rychleji, ale i city se
vyvjely jinak. Krsn Remedios sotvae vstoupila zaiva na nebesa, bezohledn
Fernanda u potaj brblala, e ji s sebou odnesla prostradla. Tla vech
Aurelian sotva vychladla v hrobech, a Aureliano Segundo u zase vyzdobil
cel dm a naplnil ho opilci, kte vyhrvali na harmoniku a napjeli se
ampaskm, jako kdyby to neumeli kesan, ale psi, a jako by se onen
blzniv dm, kter ji stl tolik bolen hlavy a tolik karamelovch zvtek, ml
stt smetitm neesti. Pemlela o tom, kdy chystali Josmu Arcadiovi kufr,
kladla si otzku, zda by j nebylo lpe, kdyby si rovnou lehla do hrobu a dala se
zahzet hlnou, a bez bzn se ptala Boha, zad si opravdu mysl, e lid jsou ze
eleza, aby vydreli tolik zrmutku a trzn; ptala se znovu a znovu, prohlubujc
tak sv vlastn zmatky, a ctila nezadritelnou touhu podn si zanadvat jako
nkter z cizinc, dopt si konen aspo kratikou vzpouru, po kter touila a
tolikrt ji odloila, vzdt se veho snaen a jedenkrt se u na vecko vykalat,
a jet ulevit svmu srdci od nezmrnho mnostv kleteb, kter musela
spolknout za cel stolet pizpsobovn.
Zatracen prce! vykikla.
Amaranta, kter zanala skldat do kufru prdlo, se domnvala, e ji kousl
tr.
Kde je? zeptala se polekan.
Co?
Ten tr pece! vysvtlila Amaranta.
rsula si ukzala prstem na srdce.
Tady, ekla.
Jednoho dne o druh odpoledn odjel Jos Arcadio do semine. rsule

153

navdycky utkvl v pamti tak, jak si ho pedstavovala pi odjezdu: nesml,

vn a bez jedin slzy v oku, jak ho tomu nauila, zalykaje se horkem v obleku
ze zelenho sukna s mdnmi knoflky a s nakrobenou stukou kolem krku. V
jdeln po nm zstala pronikav vn kolnsk vody, kterou mu stkala do
vlas, aby ho byla s to sledovat po dom. Bhem obda na rozlouenou vichni
z rodiny zakrvali svj neklid hlunm veselm a s pehnanm nadenm se
obdivovali mylenkm otce Antonia Isabela. Kdy vak odnesli sametem
potaen kufr se stbrnm kovnm, bylo to, jako kdyby z domu vynesli rakev.
Jedin, kdo se rozlouen odmtl zastnit, byl plukovnk Aureliano Buenda.
Tohle je jedin, co nm tu jet chyblo, brblal, mt tu papee!
Ti msce nato Aureliano Segundo a Fernanda odvezli Meme do kltern
koly a vrtili se se spinetem, kter postavili msto hrac skn. V t dob si
Amaranta zaala tkt svj rub. Bannov horeka polevila. Pivandrovalci
zatlaili pvodn obyvatele Maconda do stran a ti si jen s nmahou udrovali
sv nejist jmn, utovali se vak pocitem, e peili ztroskotn. U
Buendovch mvali pi obd i nadle hosty a po pravd se nevrtili k
nkdejm zvyklostem, dokud bannov spolenost nkolik let nato Macondo
neopustila. Dolo vak k zsadnm zmnm v ustlenm chpn pohostinnosti,
ponvad te tu bylo zkonem Fernandino slovo. rsula se potcela v tmch,
Amaranta se soustedila na svj rub a ona, kter se kdysi uila bt krlovnou,
si mohla vybrat stolovnky podle svho a vnucovat jim psn mravy, kter j
vtpili rodie. Zatmco se msteko zmtalo v kech sprostoty, s n cizinci
utrceli sv snadno nabyt jmn, Fernandina psnost promnila dm v batu
dvjch zvyklost. Slun lid byli v jejch och jednodue ti, kte nemli nic
spolenho s bannovou spolenost. Obt jej zaujatosti se stal dokonce i jej
vagr Jos Arcadio Segundo, jen v prvnm nvalu naden prodval cvien
kohouty a stal se pedkem u bannov spolenosti.
A se neodvauje pekroit ns prh, prohlsila Fernanda, dokud ho dr
ta cizck praivina.
Zavedla v dom tak psn mravy, e Aureliano Segundo se v kadm
ohledu ctil lp u Petry Cotesov. Nejdv tam zaal podat sv pitky pod
zminkou, e chce manelce ulehit. Potom pod zminkou, e zvata pestvaj
rodit, pesthoval chlvy a konrny, a nakonec pod zminkou, e v dom jeho
soulonice nen takov vedro, tam pemstil i malou kancel, kde vyizoval sv
obchody. Kdy si Fernanda uvdomila, e je vdovou, kter jet neumel
manel, bylo u pli pozd chtt vci vrtit do pvodnho stavu. Aureliano Segundo se dom chodil nanejv najst, a to, co jet dlal, aby zachoval zdn
napklad to, e s manelkou spval , nedokzalo nikoho pesvdit. Jedenkrt
si nedal pozor, a rno ho zastihlo v posteli Petry Cotesov. Vzdor jeho
oekvn mu Fernanda nic nevytala a nedala na sob znt sebemen nelibost;

154

jet tho dne mu vak poslala k jeho soulonici oba kufry, ve kterch ml
atstvo. Poslala je za blho dne a nadila, a je nesou stedem ulice, aby to
vidlo cel msteko, v domnn, e zbloudil manel nesnese takovou hanbu a
se svenou hlavou se vrt do ovince. Ono hrdinsk gesto bylo vak jen dalm
dkazem, jak patn Fernanda zn nejen povahu svho mue, ale i rz celho
spoleenstv, kter se v niem nepodobalo svtu jejch rodi; kad, kdo ony
kufry vidl, si toti pomyslil, e je to koneckonc pirozen vystn pbhu,
kter vichni znali a do nejdvrnjch podrobnost, a Aureliano Segundo
oslavil darovanou svobodu tdenn pitkou. V manelin neprospch svdilo i
to, e ve svch ponurch dlouhch atech, se svmi starodvnmi medailony a
svou nemstnou pchou zanala bt star a nehezk, zatmco soulonice, nadit
v kiklavch atech z prodnho hedvb a s oima, ve kterch divoce hnuly
majetnick plamnky, jako by rozkvetla druhm mldm. Aureliano Segundo se
j znovu oddal s mladistvm zpalem jako kdysi, kdy ho Petra Cotesov jet
nemilovala proto, e to byl on, ale pletla si ho s jeho dvojencem, spvala s
obma a domnvala se, e j Bh dopl tst a poslal j mue, kter doke
milovat za dva. Ona obivl ve byla tak prudk, e nejednou, kdy se
chystali k jdlu, pohldli jeden druhmu do o, beze slova pikryli tale a li do
lonice zmrat hlady a lskou. Aureliano Segundo si vzal vzor z toho, co spatil
za svch kradmch nvtv u francouzskch dmiek, a koupil Pete Cotesov
postel s arcibiskupskmi nebesy, na okna povsil sametov zvsy a strop i zdi
lonice obloil velkmi kilovmi zrcadly. Rozhazoval a hil vc ne
kdykoliv dv. Vlaky, kter te jezdily kad den o jedenct, mu pively
jednu bednu ampaskho a koaku za druhou. Cestou z ndra sbral kadho,
koho potkal, a byl z Maconda nebo ne, a ho znal nebo se s nm teprv musel
seznmit, nevybraje si ani v nejmenm, a vodil je na ony nepipraven zbavy.
Dokonce i vyhbav pan Brown, jen hovoil jen cizm jazykem, se dal zlkat
jeho vnivmi posunky a nkolikrt se u Petry Cotesov zpil mlem k smrti, a
dokonce piml sv zuiv nmeck ovky, kte ho vude doprovzeli, aby
tanili pi texaskch psnch, kter sm za zvuk harmoniky huhlal, jak dovedl.
Jdte z cesty, krvy, vykikoval Aureliano Segundo, rozohnn zbavou.
Jdte z cesty, vdy ivot je krtk.
Jet nikdy nevypadal tak blahobytn, nikdy ho nemli tak rdi a jeho
zvata nikdy nerodila tak horliv jako te. Bhem onch nekonench pitek
poreli tolik kus hovzho a prasat a podezvali tolik slepic, e hlna na
dvoe zernala a zbahnla samou krv. Bylo to hotov smetit zbytk, na
kterm se vn povalovaly kosti a vnitnosti, a kadou chvli se tu museli
odpalovat dynamitov patrony, aby luci nevyklovali nvtvnkm oi.
Aureliano Segundo jedl s chut, s jakou jdal leda snad Jos Arcadio, kdy se
vrtil z cesty kolem svta, ztloustl, zbruntnl a v oblieji se podobal elv. Po-

155

vsti o jeho nevzan hltavosti, nezmrn marnotratnosti a neslchan

pohostinnosti pekroily hranice bainy a pivbily nejvt routy z celho
pobe. Ze vech stran sem pichzeli proslul hltouni, aby se zastnili onch
nesmyslnch sout v nenasytnosti a vytrvalosti, podanch u Petry Cotesov.
Aureliano Segundo z nich vychzel vtzn a do on neastn soboty, kdy se
tu objevila Camila Sagastumov, ena podobn totemu, znm po cel zemi pod
phodnm jmnem Slonice. Souboj se prothl a do ternho rna. V prvnch
tyiadvaceti hodinch Aureliano Segundo spodal tele s bataty, maniokem a
peenmi banny a navc pldruh bedny ampaskho a byl si jist vtzstvm.
Ponal si pitom ivji a nadenji ne jeho klidn sokyn, jej pstup k jdlu
byl zejm odbornj, prv proto vak mn strhoval rznorod obecenstvo,
je zaplavilo dm. Zatmco Aureliano Segundo ukusoval jedno sousto za
druhm, pohnn touhou po vtzstv, Slonice krjela maso se zrunost
chirurga, pojdajc je beze spchu a dokonce s uritm potenm. Byla
mohutn, obrovit postavy, nad jej nesmrnou tlnatost vak pevldla ensk
nha, a mla tak krsn obliej, tak jemn a pstn ruce a tak neodolateln
osobn kouzlo, e kdy ji Aureliano Segundo uvidl ve dvech, poznamenal
eptem, e by se s n utkal radji v posteli ne za stolem. Kdy pak vidl, jak
sndla celou telec ktu, ani pitom poruila jedin pravidlo slunho chovn,
prohlsil vn, e onen nn, okouzlujc a nenasytn chobotnatec svm
zpsobem pedstavuje ideln enu. Nemlil se. Povst orlosupa, kter Slonici
pedchzela, postrdala opodstatnn. Netvrtila voly, ani nebyla vousatou
enou z eckho cirkusu, jak se o n tvrdilo. Ve skutenosti byla editelkou
pveck akademie a jst se nauila teprve jako ctihodn matka rodiny, kdy se
snaila pimt sv dti, aby lpe jedly, ne vak umlm vyvolvnm chuti k
jdlu, nbr naprostm klidem ducha. Jej teorie, vyzkouen v praxi, vychzela
ze zsady, e m-li nkdo v naprostm podku sv svdom, me jst bez
pestvky, dokud ho nepeme nava. K tomu, aby opustila domov i akademii
a jela se utkat s muem, jeho povst velkho jedlka bez jakchkoli zsad u
obletla celou zemi, ji tud nepiml sportovn zjem, ale mravn dvody. Od
chvle, kdy ho spatila, vdla, e Aureliana Segunda nezrad jeho aludek,
nbr jeho povaha. Koncem prvnho veera, zatmco Slonice dl nevzruen
jedla, Aureliano Segundo u zanal bt unaven ze vech tch e a smchu.
Spali tyi hodiny. Po procitnut kad z nich vypil vu z padesti pomeran,
osm litr kvy a ticet syrovch vajec. Dalho rna, po mnoha probdlch
hodinch, bhem nich spodali dv prasata, trs bann a tyi bedny
ampaskho, Slonici napadlo, e Aureliano Segundo nevdomky objevil
stejnou metodu jako ona, ovem zvrcenou cestou naprost nezodpovdnosti.
Byl tedy nebezpenj, ne si myslela. Kdy vak Petra Cotesov pinesla na
stl dva peen krocany, Aureliano Segundo neml daleko k mrtvici.

156

Necht toho, jestli u nemete, ekla Slonice. Bude to nerozhodn.

Mnila to upmn, uvdomujc si, e u tak nedoke pot ani jedin
sousto z obavy, aby se nestala pinou smrti svho soka. Aureliano Segundo si
to vak vyloil jako novou vzvu a cpal se krocanem, a pekroil meze sv
neuviteln hltavosti. Narz ztratil vdom. Padl obliejem do tale s kostmi,
na rtech mu vyvstala pna jako psovi, dusil se a chroptl v smrtelnm zpase.
Ped oima ml tmu a ctil, jak ho shazuj z vrcholu jaksi ve do bezedn
propasti, a v poslednm zblesku vdom pochopil, e na konci onoho nekonenho pdu ho ek smrt.
Odneste m k Fernand, dokzal ze sebe vypravit.
Ptel, kte ho dopravili dom, se domnvali, e splnil slib, kter dal
manelce, a neume v posteli sv soulonice. Petra Cotesov u vyletila vysok
lakov boty, kter si chtl vzt do rakve, a shnla nkoho, kdo by mu je zanesl,
kdy j oznmili, e Aureliano Segundo je mimo nebezpe. Za necel tden byl
opravdu zase zdrv a o trnct dn pozdji uspodal nevdanou pitku na oslavu
toho, e zstal naivu. Bydlel i nadle u Petry Cotesov, Fernandu vak denn
navtvoval a obas zstal doma na obd, jako by osud pevrtil vecko naruby
a on te byl manelem sv soulonice a milencem sv manelky.
Fernand se tm ulevilo. V nud a oputnosti jejho ivota j pinela
rozptlen jenom hra na spinet bhem polednho odpoinku a dopisy od dt. V
obshlch listech, kter jim poslala kadch trnct dn, nebyla pravdiv ani
jedin dka. Skrvala ped nimi sv trpen. Zatajovala jim, jak smutno je te v
dom, kter se vzdor slunen zi zaplavujc begnie, dusnmu vedru o druh
odpoledn a hlunm zbavm, kter sem asto zalhaly zven, m dl vc
podobal kolonilnmu sdlu jejch rodi. Bloudila tu osamle mezi temi
ivoucmi pzraky a mrtvm pzrakem Josho Arcadia Buendi, kter si
pichzel sednout do zeeelho pokoje a zvdav sledoval, jak hraje na spinet.
Plukovnk Aureliano Buenda chodil jako stn. Naposledy vyel z domu, kdy
chtl plukovnka Gerinelda Mrqueze vyzvat k bezvhledn vlce; od t doby
opoutl dlnu jen tehdy, kdy se el pod katan vymoit. Kad ti tdny k
nmu chodil holi; jin nvtvy k sob nepoutl. Jedl to, co mu rsula
jedenkrt za den pinesla, a to bylo, co to bylo, a zlat rybky sice dlal se
stejnm zaujetm jako dv, pestal je vak prodvat, ponvad se dozvdl, e je
lid nekupuj jako perky, nbr jako historick pamtky. Vynesl na dvr
panenky, ktermi Remedios po svatb vyzdobila jejich lonici, a splil je. Bdl
rsula si vimla, co dl jej syn, nedokzala mu v tom vak zabrnit.
M srdce z kamene, ekla mu.
To nem se srdcem co dlat, odpovdl plukovnk. V pokoji je spousta
mol.
Amaranta tkala svj rub. Fernanda nechpala, pro obas psv Meme

157

dopisy a dokonce j posl drky, zato o Josm Arcadiovi ani slyet nechce.
Umete a nedozvte se to, odtuila Amaranta, kdy j tu otzku rsulinm
prostednictvm poloila, a ona odpov zasela do Fernandina srdce hdanku,
kterou nedokzala nikdy rozlutit. Amaranta, vysok, huben a pyn, obleen
vdycky v mnostv krajkovch spodniek a s vybranmi zpsoby, kter
odolvaly asu a patnm vzpomnkm, jako by nosila na ele popelov
znamen panenstv. Ve skutenosti je mla na ruce v podob ernho obvazu,
kter si nesundvala ani na noc a kter si sama prala a ehlila. Vechen svj as
te vnovala it rube. Dalo by se ci, e ve dne ije a v noci pe, ne vak s
nadj, e onm zpsobem peme samotu, ale prv naopak: e si ji uchov.
V letech, kdy Fernanda ila bez manela, ji nejvc ze veho trpila pedstava,
e Meme nenajde Aureliana Segunda doma, a poprv pijede na przdniny.
Mrtvice vak uinila onm obavm ptr. Ne se Meme vrtila, rodie se u
dohodli, jak si budou ponat, aby vila, e Aureliano Segundo zstv
poslunm manelem, a nevimla si ani toho, jak je v dom smutno. Kadoron po dva msce Aureliano Segundo hrval lohu vzornho manela a
podal slavnosti se zmrzlinou a suenkami, je ipern, vesel studentka
doplovala hrou na spinet. U tehdy bylo zejm, e z matiny povahy zddila
jen mlo. Pipomnala sp Amarantu v jejch dvancti, trncti letech, kdy
jet neznala zatrpklost a chodila tanenm krokem, kter se rozlhal po celm
dome, dve ne utajovan touha po Pietru Crespim navdycky pokivila cesty
jejho srdce. Na rozdl od Amaranty a od vech ostatnch vak Meme dosud
nejevila znmky rodinnho samotstv a ila s ostatnm svtem v nejlep
shod, dokonce i od druh odpoledn, kdy se zavrala v pokoji a s neochvjnou
ukznnost cviila na spinetu. Bylo zejm, e se j doma lb, e po cel rok
sn o pozdvien, kter jej pjezd vyvol mezi mlde, a e j nen nijak ciz
otcv sklon k oslavm a jeho pemrtn pohostinnost. Prvn znmky onoho
neblahho ddictv se projevily o tetch przdninch, kdy se objevila doma se
tymi jeptikami a osmaedesti spoluakami, kter z vlastnho podntu a bez
ohlen pozvala na tden dom k rodim.
To je hrza, stskala si Fernanda. To dve je zrovna tak bezohledn jako
jej otec!
Museli si od soused vyprosit postele a st, podvat kad jdlo nadevtkrt,
zavst v koupeln rozvrh a vypjit tyicet stoliek, aby dvata v modrch
stejnokrojch a muskch botkch cel den jenom nepobhala sem tam.
Nvtva se nevydaila, ponvad hlun studentky byly sotva po sndani, a u
zas prvn musely jt k obdu a potom k veei, a za cel tden se jenom jednou
dostaly na prochzku k plantm. Naveer bvaly jeptiky pln vyerpan,
neschopn se pohnout a vydat teba u jen jedin pkaz, shluk nenavnch
dvat vak jet pod sedl na dvoe a zpval drsn kolsk psn. Jednou

158

mlem porazily rsulu, kter se pokouela bt uiten prv tam, kde pekela nejvc. Jindy zas strhly povyk jeptiky, ponvad plukovnk Aureliano
Buenda se el pod katan vymoit, neohleje se na to, e studentky jsou na
dvoe. Amaranta dive nevyvolala veobecn zden, ponvad jedna jeptika
pila do kuchyn prv ve chvli, kdy solila polvku, a nenapadlo ji nic lepho,
ne se zeptat, co jsou ty hrsti blho prku.
Otruk, vysvtlila Amaranta.
V den jejich pjezdu, kdy si ped ulehnutm chtly zajt na zchod, vznikl
takov zmatek, e na ty posledn se dostalo a kolem jedn hodiny v noci. Fernanda tedy koupila dvaasedmdest nonk, tm vak jen promnila veern
obte na rann, ponvad u od svtn ekala ped zchodem dlouh ada dvek
s nonky v rukou, aby si je mohly vyplchnout. Nkter dostaly horeku a
dalm se zantila kom tpnut, vtina vak i v nejtch podmnkch
prokzala elezn zdrav a dokonce v nejvtm vedru pobhala po zahrad.
Kdy pak konen odjely, byly kvtiny znien, nbytek rozbit a zdi pln
obrzk a npis. Fernanda jim vak ty kody prominula ze sam radosti, e
jsou pry. Vrtila vypjen postele a stoliky, a nonky uloila do
Melquadesova pokoje. Uzamen mstnost, je kdysi bvala stedem
duchovnho ivota v dom, byla od t doby znm jakoto nonkov pokoj. V
och plukovnka Aureliana Buendi to bylo nejphodnj pojmenovn; ostatn
lenov rodiny i nadle asli nad tm, e Melquadesv pokoj odolv prachu i
zkze, on vsak tam vidl smetit. Ostatn mu zejm neselo na tom, kdo m
vlastn pravdu, a o nov loze pokoje se dozvdl jen proto, e Fernanda cel
odpoledne chodila kolem a ruila ho v prci, kdy nonky odnela.
V t dob se v dom znovu objevil Jos Arcadio Segundo. Obvykle proel
po verand, ani nkoho pozdravil, a el si do dlny pohovoit s plukovnkem.
rsula ho sice nevidla, sledovala vak dupot jeho pedckch vysokch bot a
podivovala se, jak nepekonateln vzdlenost ho dl od ostatnch len rodiny,
nevyjmajc ani jeho dvojence, se kterm v dtstv hrvali dmysln hry na
zmny a s nm ho te nepojil ani jedin spolen rys. Chodil zpma a v
oblieji podzimkov barvy se mu zrailo zamylen, saracnsk smutek a jaksi
ponur ze. Byl ze vech nejpodobnj sv matce, Sant Sofii de la Piedad.
rsula si vytala, e na nj zapomn, hovo-li o rodin; kdy vak postehla,
e k nim znovu chod a plukovnk e ho pout k sob do dlny v dob, kdy
pracuje, znovu si v duchu prola star vzpomnky a utvrdila se v nzoru, e se s
bratrem nkdy v dtstv musili zamnit, ponvad Aureliano se ml jmenovat
on, a ne ten druh. O jeho ivot nevdl nikdo nic bliho. Jeden as se
doslechli, e nem stl bydlit, chov kohouty u Pilar Ternerov a obas tam i
pespv, tm kadou noc e vak trv v pokojch francouzskch dmiek.
Dval se unet proudem, nezaten city ani ctidost, jako bludn hvzda v

159

rsulin planetrn soustav.

Ve skutenosti toti Jos Arcadio Segundo do rodiny nepatil a nikdy do
dn patit nemohl u od onoho dvnho rna, kdy ho plukovnk Gerineldo
Mrquez vzal s sebou do kasren ne proto, aby se podval na popravu, nbr
proto, aby a do smrti nezapomnl na smutn a trochu posmvan smv
popravence. Byla to nejen jeho nejstar vzpomnka z dtstv, ale vlastn jedin.
Tu druhou, v n jaksi staec ve starodvn kazajce a v klobouku podobnm
havranm kdlm sedl u ozenho okna a vyprvl o zzracch, nebyl s to
nikam zaadit. Byla to nejasn vzpomnka, nezabarven dnm ponauenm
ani steskem, na rozdl od vzpomnky na popravence, kter po pravd vymezila
smr jeho ivota, a jak strnul, vynoovala se mu v pamti m dl zetelnji,
jako kdyby se s uplvajcmi lety pibliovala. rsula se Josho Arcadia Segunda snaila vyut k tomu, aby dostala plukovnka Aureliana Buendu ven z
dlny. Domluv mu, a jde do kina, kala mu. I kdy se mu filmy nelb, bude
se moci aspo jedenkrt nadchat erstvho vzduchu. Zhy vak zjistila, e je
k jejm prosbm stejn hluch, jako by byl plukovnk, a e jsou oba obrnni
stejnou lhostejnost vi vem citovm hnutm. Nikdy se nedozvdla a
nedozvdl se to nikdo , o em spolu mluvili za onch dlouhch hodin v dln,
pochopila vsak, e jsou jedin dva z cel rodiny, kter zejm spojuje vzjemn
podobnost.
Po pravd by plukovnka z jeho dlny nedokzal dostat ani Jos Arcadio
Segundo. Vpd studentek peshl meze jeho trplivosti. Pod zminkou, e i po
odstrann Remediosinch pvabnch panenek se to v manelsk lonici hem
moly, si v dln povsil s a od t doby vychzel jen tehdy, kdy el na dvr
vykonat potebu. rsula s nm nedokzala navzat ani nejvednj rozhovor.
Vdla, e se na tal s jdlem ani nepodv a nechv jej na okraji stolu, dokud
nedokon rybku. A nesejde mu na tom, jestli se na polvce udl kraloup a
maso vystydne. Od chvle, kdy ho plukovnk Gerineldo Mrquez odmtl
podpoit ve staeck vlce, byl den ze dne nepstupnj. Uzavel se sm v sob
na zvoru, a ostatn na nj nakonec mysleli jako na nebotka. V niem se
nechoval jako ostatn lid, a do jedenctho jna kterhosi roku, kdy vyel
ped dm, aby se podval na cirkusov prvod. Onen den mu zaal stejn jako
vecky ostatn v poslednch letech. O pt rann ho probudilo kvkn ropuch a
vrzn cvrk na domovn zdi. Milo u od soboty, a on by ani nemusel slyet
tich elestn det v list na zahrad, ponvad ho stejn ctil ve svch
vystydlch kostech. Na sobe ml jako obvykle vlnn pono a dlouh spodky ze
surov bavlny, kter z pohodlnosti stle jet nosil, i kdy dk jejich zapren
peitosti jim sm kal panlsk spodky. Nathl si zk kalhoty, nezapjal si
vak pezky, ani si do lmce koile nezastril zlat knoflk, kter jindy nosval,
ponvad se hodlal vykoupat. Potom si pethl pono pes hlavu jako kapuci,

160

prsty si urovnal splihl knr a el se na dvr vymoit. Do vchodu slunce bylo

jet daleko a Jos Arcadio Buenda dosud klmal pod pstekem z palmovch
list, zetlelch detm. Plukovnk ho nevidl, jako ho nevidl nikdy, a
nezaslechl ani nesrozumitelnou vtu, kterou pronesl otcv pzrak, kdy ho
narz probudil proud tepl moi, stkajc mu na boty. Odloil koupel na
pozdji, ne snad kvli vlhku a zim, ale kvli nepjemn jnov mlze. Cestou
zptky do dlny uctil pach lou, ktermi Santa Sofia de la Piedad prv
zatpla v kamnech, pokal v kuchyni, a kva zane vt, a pak si odnesl svj
lek bez cukru. Stejn jako jindy se ho Santa Sofia de la Piedad zeptala, co je
za den, a on j odpovdl, e je ter jedenctho jna. Hledl na tu nebojcnou
enu, zalitou nazltlou z ohn, kter jako by ani te, ani kdykoli jindy nebyla
zcela ptomna, a narz si vzpomnl, jak kterhosi jedenctho jna uprosted
vlky procitl s drsnou jistotou, e ena, s kterou t noci spal, je mrtv. Skuten
mrtv byla, a ono datum mu utkvlo v pamti, protoe i ona se ho hodinu
pedtm zeptala, koliktho je. Vzdor on vzpomnce si vak ani tentokrt
neuvdomil, jak naprosto u ho opustily jeho pedtuchy, a dokud kva nezaala
vt, ist jen ze zvdavosti, ani se vak sebem vystavoval stesku, myslel na
onu enu, jej jmno se nikdy nedozvdl a jej tv zaiva nespatil, ponvad k jeho sti dokloptala potm. U si vak nevzpomnl, e ze vech en, je
stejn jalov proly jeho ivotem, to byla prv ona, je v rozkoi nad jejich
prvnm spojenm div neutonula ve vlastnch slzch a necelou hodinu ped smrt
psahala, e ho bude milovat, dokud bude iva. Od chvle, kdy s koucm
lkem veel do dlny, si u nevzpomnl na ni ani na dnou jinou. Rozsvtil
svtlo a pepotal zlat rybky, uloen v plechovm hrnci. Bylo jich sedmnct.
I te kdy u je neprodval, dlal dl dv rybky denn, a kdy jich ml
ptadvacet, roztavil je v tyglku a zaal znovu. Soustedn pracoval cel
dopoledne a nemyslel na nic, neviml si, e kolem dest d zeslil a nkdo
probhl pod oknem a kiel, a pozavraj dvee, aby dovnit nenateklo, a
neuvdomoval si dokonce ani to, e tu sed, dokud nepila rsula s obdem a
nezhasla svtlo.
Leje jako z konve, ekla rsula.
Je jen, ekl plukovnk.
Ani pitom nezvedl zrak od sv dnen rybky, ponvad prv zasazoval do
o rubny. Teprve kdy s n byl hotov a pidal ji do hrnce k ostatnm, pustil se
do polvky. Potom velice pomalu sndl kus duenho masa s cibul, r a
pltky peenho bannu, vecko z jednoho tale. Jst mu chutnalo pod stejn,
a v nepjemnch nebo v nejtch podmnkch. Kdy byl po obd, poctil
nval lenivosti. Na zklad jaksi vdeck povry dv hodiny po jdle nikdy
nepracoval, neetl, nekoupal se ani nemiloval; vil tomu natolik, e nkolikrt
odloil vlen operace, aby sv vojky nevystavil nebezpe mrtvice. Lehl si

161

tedy do st, vyistil si perozkem maz z u a bhem nkolika minut u spal.

Zdlo se mu, e vchz do przdnho domu s blmi stnami, a zneklidoval ho
tiv pocit, e je prvnm lovkem, jen vstupuje dovnit. Ve snu si vzpomnl,
e tot se mu zdlo i pedchoz noci a bhem mnoha noc v poslednch letech, a
uvdomil si, e a se probud, zase na tu vidinu zapomene, ponvad onen
opakovan sen byl z tch, kter se vybavuj jedin v tom snu samm. Kdy pak
o chvli pozdji zaklepal na dvee holi, plukovnk Aureliano Buenda se skuten probudil s pocitem, e nevolky na nkolik vtein usnul a nemel as, aby se
mu nco zdlo.
Dnes ne, ekl holiovi. Uvidme se v ptek. Na tvi ml tdenn
strnisko, promen blmi chlupy, nepovaoval vsak za nutn dt se oholit,
ponvad v ptek se chtl dt osthat a mohl tedy odbt vecko najednou.
Bhem onoho nechtnho odpoinku ho zalil lepkav pot a v podpa ho zaaly
bolet jizvy po vedech. Neprelo u, slunce vak jet nevysvitlo. Plukovnk
Aureliano Buenda hlasit hl. Na pate pitom uctil kyselou pachu polvky, a
jeho tlo jako kdyby mu pikzalo, aby si pehodil pono pes ramena a el na
zchod. Depl si na prknko, zpod nho vychzel tk nakysl pach, a zstal
tam sedt dle, ne bylo zapoteb, dokud ho zvyk neupozornil, e je naase
vrtit se k prci. Bhem toho ekn si znovu uvdomil, e je ter a Jos
Arcadio Segundo dnes nepiel, ponvad na statcch bannov spolenosti maj
vplatu. Ta vzpomnka, stejn jako kad jin v poslednch letech, ho pivedla k
mylenkm na vlku, i kdy to spolu nijak nesouviselo. Vzpomnl si, e
plukovnk Gerineldo Mrquez mu kdysi slbil opatit kon s blou hvzdou na
ele, od t doby vak o tom nepadlo ani slovo. Pak sklouzl k rznm drobnm
udlostem, nepokouel se je vak nijak hodnotit; jeliko nebyl s to myslet na nic
jinho, nauil se u dvno uvaovat chladn, aby ho ony nevyhnuteln
vzpomnky nemohly nijak zranit. Po nvratu do dlny zjistil, e vzduch zan
bt su, a rozhodl se, e se pjde vykoupat, Amaranta ho vak pedstihla.
Pustil se tedy do druh rybky a prv vytepval ocas, kdy nhle vysvitlo slunce
a zaalo zit tak prudce, e to zaskpalo jako alupa. Vzduch, promyt
tdennm menm, se naplnil ltavmi mravenci. Plukovnk si uvdomil, e se
mu chce moit, a odkldal to tak dlouho, dokud nebyl s rybkou hotov. Bylo
deset minut po tvrt. Cestou na dvr zaslechl z dlky est, dunn velkho
bubnu a dtsk jsot a poprv od mladch let vdom lpl do pasti, kterou mu
nastrojila tesknice, pipomnaje si ono zzran odpoledne u cikn, kam ho
zavedl otec, aby si prohldl led. Santa Sofia de la Piedad nechala stt svou prci
v kuchyni a rozbhla se ke dvem.
Cirkus jede, vykikla.
Plukovnk Aureliano Buenda, msto aby el pod katan, zamil tak k
domovnm dvem a pipojil se ke zvdavcm pozorujcm prvod. Uvidl enu

162

ve zlatm odvu, jak sed slonovi na ji, smutnho velblouda a medvda,

nastrojenho jako Holananka, jak v rytmu hudby bu nabrakou do kastrolu.
Na konci prvodu spatil aky metajc kozelce a potom, kdy vecko skonilo
a zstala tu jen ulice zalit sluncem, vzduch pln ltavch mravenc a hrstka
zvdavc nahlejcch do propasti nejistoty, uvdomil si znovu svou bednou
samotu. Zamil proto ke katanu, pemtaje jet o cirkusu, a jak moil,
pokouel se v tch vahch pokraovat, ale vzpomnka se u mezitm vytratila.
Skril hlavu mezi ramena jako kue, opel se elem o kmen katanu a zstal
nehybn stt. Ostatn lenov rodiny se o tom dozvdli teprve ptho dne,
kdy Santa Sofia de la Piedad v jedenct hodin nesla na zadn dvorek odpadky a
vimla si, e se luci snej dol.
*
Kdy Meme naposled pijela na przdniny, dreli doma smutek za
plukovnka Aureliana Buendu. V uzavenm dom nebylo ani pomylen na
slavnosti. Mluvili eptem, jedli potichu a tikrt denn se modlili renec, a
dokonce i jej cvien na spinet v polednm vedru znla jako o pohbu.
Navzdory utajovanmu neptelstv, kter vi plukovnkovi chovala, vyhlsila
onen psn smutek Fernanda, na kterou hluboce zapsobila chvla, j vlda
zahrnula pamtku mrtvho neptele. Aureliano Segundo po dobu dceinch
przdnin jako obvykle spval doma, a Fernanda se zejm pokusila domoci se
svch prv zkonn manelky, ponvad ptho roku Meme nala doma
novorozenou sestiku, kterou pes matin odpor poktili Amaranta rsula.
Meme dokonila sv studia. Diplom, kter ji prohlaoval koncertn mistryn
na spinet, dotvrdila mistrovstvm, s nm hrla lidov motivy ze sedmnctho
stolet na verku, kterm oslavila zvr jejch studi a souasn jm ukonili
smutek. Vce ne jejmu umn se vak host obdivovali jej zvltn dvojakosti.
Svou lehkomyslnou a trochu dtinskou povahou jako by se nehodila k niemu
vnjmu; jakmile vsak usedla ke spinetu, promnila se v pln jin dve,
ktermu jeho neoekvan zralost dodvala dosplho vzezen. Tak tomu bylo
vdycky. Po pravd ji hudba nijak zvl nevbila, neochvjnou kzn vak
doshla nejvych ohodnocen, jen aby se vyhnula sporm s matkou. Kdyby j
bvali uloili, aby se nauila nemu jinmu, bvala by doshla stejnch
vsledk. U od ranho dtstv ji tsnila Fernandina psnost, jej zvyk
rozhodovat za jin, a bvala by schopna daleko vtch obt ne hry na spinet,
jen aby se nestetla s matinou nesmlouvavost. Pi zvrenm obadu mla
pocit, e onen pergamen popsan frakturou s ozdobnmi velkmi psmeny ji
zprouje zvazku, kter na sebe vzala sp kvli svmu pohodl ne z
poslunosti, a domnvala se, e od t chvle se i umnn Fernanda pestane

163

zajmat o nstroj, na kter dokonce i jeptiky hledly jako na muzeln vykopvku. V prvnch letech se zdlo, e jej odhady byly myln; uspala u dobrou
polovinu msta, nejenom v nvtvnm pokoji, ale na vech dobroinnch vercch, kolnch besdkch a vlasteneckch slavnostech, kter se v Macondu
konaly, a jej matka jet pod zvala vecky nov pchoz, u nich
pedpokldala schopnost ocenit dceino umn. Teprve po Amarantin smrti,
kdy znovu dreli smutek a naas se zekli styk se svtem, mohla Meme zavt
spinet a zapomenout kl nkde v prdelnku, ani se Fernanda pokouela
zjiovat, kdy a vinou se ztratil. Sv vystoupen nesla se stejnou vyrovnanost,
s jakou se pedtm vnovala studiu. Byla to cena, kterou platila za svou
svobodu. Fernanda byla tak potena jej uenlivost a tak pyn na obdiv, kter
dcera svm umnm vzbuzovala, e nikdy nevznesla jedinou nmitku, kdy si
vodila dom houfy ptelky, trvila odpoledne na plantch a chodila s
Aurelianem Segundem nebo s njakou dvryhodnou dmou do kina, pokud
otec Antonio Isabel film z kazatelny schvlil. V onch chvilkch rozptlen se
projevovaly Meminy skuten zliby. Jej tst bylo v pkrm protikladu k
jakkoli kzni, v hlunch zbavch, v klevetn o zamilovanch, v dlouhch
besedch v kruhu ptelky, kde se uily kouit a rozmlouvaly o muskch
zleitostech a kde to jedenkrt pehnaly, kdy vypily ti lhve ttinovho rumu
a nakonec si pln nah navzjem mily a porovnvaly jednotliv sti tla.
Meme do smrti nezapomnla na onen veer, kdy se vrtila dom, vkajc
oddenky lkoice, a pisedla ke stolu, u nho v hlubokm mlen sedly
Fernanda a Amaranta, ani si nkter z nich vimla, jak se potc. Strvila prv
dv asn hodiny v lonici jedn ze svch ptelky, plac smchy a strachem,
a na konci t krize v sob objevila nezvykl pocit odvahy, j mla zapoteb,
aby utekla z kltern koly a ekla matce, a u doslova nebo opsan, aby se
dala vycpat i se spinetem. Sedla v ele stolu, jedla slepi polvku, kter j
stkala do aludku jako elixr ivota, a vidla Fernandu i Amarantu obklopen
alobnou svatoz skutenosti. Musela se velice pemhat, aby jim nevmetla do
tve jejich upjatost, chudobu ducha a poetil sny o vzneenosti. U o druhch
przdninch se dozvdla, e otec bydl doma jen proto, aby zachoval zdn;
vdla, jak je Fernanda, a kdy si pozdji prohldla Petru Cotesovou, dala
svmu otci za pravdu. Bvala by radji tak byla dcerou jeho soulonice. V
otuplosti alkoholem si s rozko pedstavovala, jak by se strhla bouka, kdyby
v tu chvli vyslovila sv mylenky nahlas, a v duchu se tm prmem tak bavila,
a si toho Fernanda vimla.
Co je s tebou? zeptala se j.
Nic, odpovdla Meme. Teprve te pichzm na to, jak vs mm rda.
Amaranta se zhrozila nad zjevnou nenvist, kter v tch slovech byla.
Fernandu to vak tak dojalo, e kdy se pak Meme o plnoci probudila,

164

zalykajc se luovitmi zvratky a stujc si na stran bolesti hlavy, dive

nepila o rozum. Dala j lahviku bobho oleje, pikldala j na bicho obklady
a na hlavu pytlky s ledem a donutila ji dodrovat dietu a zstat pt dn doma,
jak to nadil nov a vstedn francouzsk lka, kter ji pes dv hodiny
prohlel a pak doel k mlhavmu zvru, e se jedn o ensk pote. Meme u
zase ztratila odvahu, propadla naprostmu mravnmu rozkladu a nezbylo j ne
se s tm smit. rsula, v t dob u pln slep, dosud vak il a bystr, jedin
sprvn uhdla Meminu chorobu. Mn se zd, pomyslila si, e jsou to vci,
kter se stvaj opilcm. Nejene vak tu mylenku zavrhla, ale jet jednou si
vyetla svou lehkomyslnost. V Aurelianu Segundovi se ozvalo svdom, kdy
vidl, jak je Meme zbdovan, a umnil si, e se o ni napt bude vc starat.
Tak se zrodilo vesel kamardstv mezi otcem a dcerou, je Aureliana Segunda
na njak as vytrhlo z trpk osamlosti pitek a Meme zprostilo Fernandina
porunkovn, ani musela vyvolat rodinnou krizi, kter se u zdla
nevyhnuteln. Aureliano Segundo odkldal vecky zvazky, jen aby mohl bt s
Meme, chodil s n do kina nebo do cirkusu a vnoval j vtinu svho volnho
asu. V poslednch letech ztloustl tak nesmysln, e u si nebyl s to ani zavzat
tkaniky u bot, vrchovatou mrou ukojil vecky sv choutky a zanal bt
zatrpkl. S objevenm dcery se mu vrtila jeho dvj veselost, a zliba, s n
pobval v jej spolenosti, ho postupn odvdla od hen. Meme se blila
plodnmu vku. Nebyla krsn, stejn jako nikdy nebyla krsn Amaranta, zato
vak byla mil a prost a lid ji mli od prvn chvle rdi. Mla modernho
ducha, kter se pil Fernandin starosvtsk stdmosti a patn skrvan
lakot, Aureliano Segundo ji v tom vak rd podporoval. To on ji dal vysthovat
z lonice, kde spvala od dtstv a kde bzliv oi svatch udrovaly pi ivot
jej dv strachy, a zadil j pokoj s postel s nebesy, velkm toaletnm stolkem
a sametovmi zvsy, neuvdomuje si, e vlastn vytv napodobeninu pokoje
Petry Cotesov. Byl k Meme tak tdr, e ani nevdl, kolik penz j vlastn
dv, ponvad mu je sama vybrala z kapes, a opatoval j vecky nov krlc
prostedky, je doly do skladi bannov spolenosti. Memin pokoj se plnil
pemzovmi poltky na letn neht, elzky na vlasy, letidly na zuby,
vodikami na zjemnn pohledu a tolika dalmi zbrusu novmi kosmetickmi
ppravky a krlcmi prostedky, e kdykoli Fernanda pila do jej lonice,
pohorovalo ji pomylen, e dcein toaletn stolek zejm vyhl stejn jako
stolky francouzskch dmiek. Fernanda vak v t dob rozdlovala svou
pozornost mezi malou Amarantu rsulu, kter byla nladov a neduiv, a
vzruujc korespondenci s neviditelnmi lkai, a kdy postehla spojenectv
mezi otcem a dcerou, vynutila si na Aurelianu Segundovi jenom jedin slib: e
Meme nikdy nevezme k Pete Cotesov. Byla to zbyten vstraha, ponvad
soulonici se kamardsk vztah jejho milence k vlastn dcei zamlouval tak

165

mlo, e o n nechtla slyet. Trpila se dosud nepoznanmi obavami, jako by ji

tuen naznaovalo, e kdyby se Meme zachtlo, mohla by dokzat to, eho
Fernanda nikdy nebyla schopna: pipravit ji o lsku, kterou u mela za
zajitnou a do smrti. Poprv od n Aureliano Segundo musel snet zlobn
oblieje a jedovat smky, a uu se zaal obvat, e jeho vn sthovan
kufry nastoup zpten cestu k manelce. K tomu vak nedolo. dn ena neznala njakho mue lp ne Petra Cotesov svho milence, a vdla, e by
kufry zstaly tam, kam by je poslala; jestli toti Aureliano Segundo opravdu
nco nesnel, byly to pedevm zmny a sthovn, kter mu ztovaly ivot.
Kufry tedy zstaly tam, kde byly, a Petra Cotesov nabrousila jedin zbran, v
kterch s n dcera nemohla soupeit, aby ho zskala zptky. Ostatn i ona se
namhala zbyten, ponvad Meme nikdy nemla v myslu zasahovat do
otcovch zleitost, a kdyby to bvala pece jen udlala, bylo by to urit ve
prospch soulonice. Nemla as na to, aby se do neho takovho pletla. Ve
sv lonici si sama uklzela a stlala si postel, jak ji tomu nauily jeptiky.
Dopoledne se starala o sv atstvo; sedla na verand a vyvala nebo ila na
Amarantin starm icm stroji na kliku. Za poledne, kdy ostatn odpovali,
cviila dv hodiny na spinet, vdouc, e touto kadodenn obt upokoj
Fernandu. Z tho dvodu dl hrvala na crkevnch bazarech a kolnch
vercch, i kdy ji o to dali stle ideji. Naveer se upravila, oblkla si
jednoduch aty a obula si tvrd nrovac stevce, a pokud nemla nic
dohodnuto s otcem, vypravila se k nkter ptelkyni a zstala tam a do veee.
Obvykle pro ni Aureliano Segundo piel a li spolen do kina.
Mezi Meminmi ptelkynmi byly i ti mlad Amerianky, je prolomily
hradbu elektrickho kurnku a sptelily se s macondskmi dvaty. Jednou z
nich byla Patricia Brownov. Aby se odvdil Aurelianu Segundovi za jeho
pohostinnost, pan Brown otevel Meme dvee svho domu, a pozval ji na
sobotn tanen verky; to byla jedin pleitost, kdy se Amerian stkali s
mstnmi obyvateli. Kdy se o tom dozvdla Fernanda, na okamik zapomnla
na Amarantu rsulu i na neviditeln lkae a spustila hotov melodram.
Pedstav si, ekla Meme, co si o tom v hrob pomysl plukovnk. lo j
pochopiteln o rsulinu podporu. Vzdor tomu, co vichni oekvali, vak slep
staena prohlsila, e nevid nic patnho v tom, aby se Meme zastnila
tanench verk a sptelila se s Ameriankami stejnho vku, zachov-li si
pitom pevn nzory a ned se obrtit na protestantskou vru. Meme prababiinu mylenku velice dobe pochopila, a rno po tanench vercch vstvala
dve ne obvykle a chodila na mi. Fernandin odpor vak trval a do dne, kdy ji
Meme odzbrojila zprvou, e by Amerian rdi slyeli, jak hraje na spinet.
Jet jedenkrte vynesli nstroj z domu a dopravili ho k panu Brownovi, kde se
mlad umlkyni opravdu dostalo upmnho potlesku a nadench blahopn.

166

Od t doby ji zvali nejen na tanen verky, ale i na nedln koupn na

plovrn a jedenkrt tdn na obd. Meme se nauila hrt tenis, plavat jako
zvodnk z povoln a jst virinskou unku s pltky ananasu. Dky tanenm
verkm, tenisu a plavn se zanedlouho dokzala dorozumt anglicky.
Aureliano Segundo byl dceinmi pokroky tak naden, e j od jakhosi
obchodnho cestujcho koupil estisvazkovou encyklopedii s mnostvm
barevnch ilustrac a Meme si v n ve volnch chvlch tvala. etba j zabrala
as, kter dv vnovala klevetn o zamilovanch a nevzanostem v kruhu
ptelky, ne proto, e by si to pedsevzala, nbr proto, e u ji omrzelo hovoit
o tajemstvch, kter kad znal. Na sv opilstv vzpomnala jako na dtinsk
dobrodrustv a natolik se tm bavila, e o nm vyprvla Aurelianu Segundovi,
kterho to pobavilo jet vc. To kdyby vdla tv matka, ekl j, zalykaje se
smchy, jak to kval vdycky, kdy se mu s nm svila. Musila mu slbit, e
se mu stejn upmn sv i se svou prvn znmost, a opravdu mu povdla, e
se j lb zrzav Amerian, kter pijel na przdniny k rodim. No nazdar,
sml se Aureliano Segundo. To kdyby vdla tv matka. Meme mu vsak tak
povdla, e chlapec odjel zptky dom a od t doby jako kdyby se nad nm
voda zavela. Jej zral sudek pispl ke klidu v rodin; Aureliano Segundo
zaal vnovat vc asu Pete Cotesov, a i kdy mu tlo ani duch neslouily tolik
jako dv, nezanedbval jedinou pleitost zat pitku a vythnout z pouzdra
harmoniku, kter u mla nkolik klapek pivzanch tkanikami od bot. Doma
zatm Amaranta ila svj nekonen rub a vetch rsula se propadala a na
sam dno temnot, odkud u dokzala spatit jen pzrak Josho Arcadia Buendi
venku pod katanem. Fernandino slovo nabylo vt vhy. V dopisech, kter
kad msc psvala svmu synu Josmu Arcadiovi, nebylo v t dob jedin
liv dky a zatajovala ped nm jenom svou korespondenci s neviditelnmi
lkai, kte ji nedvno nali vyliteln ndor na tlustm stev a pipravovali ji
na to, e j ho pomoc telepatie odstran.
Bvalo by mono ci, e v unavenm dom Buendovch zavldl nadlouho
klid a obyejn tst, kdyby Amarantina nenadl smrt nebvala vzbudila zas
nov pohoren. Dolo k tomu neoekvan. Byla u star a ila samotskm
ivotem, jet pod se vak drela pevn a zpma a mla elezn zdrav jako
vdycky. Ode dne, kdy s konenou platnost odmtla plukovnka Gerinelda
Mrqueze a pak se zavela ve svm pokoji a plakala, nevdl nikdo, co j thne
hlavou. Kdy se tenkrt zase ukzala, nezbvala j u ani jedin slza. Neplakala,
kdy Krsn Remedios vstoupila na nebesa, ani pi vyvradn Aurelianu, ba
dokonce ani pi smrti plukovnka Aureliana Buendi, kterho mla ze vech lid
na svt nejradji, i kdy to mohla dokzat teprve tehdy, kdy nali pod
katanem jeho mrtvolu. Pomhala ho odnst dom. Oblkla ho do jeho
vlenickho strje, oholila ho a uesala a napomdovala mu knrek lp, ne to

167

dovedl on sm v dobch sv slvy. Nikoho nenapadlo, e ji k tomu vede lska,

ponvad byli zvykl, e Amaranta se vyzn ve vem, co souvis se smrt.
Fernandu pohorovalo, e nechpe katolicismus v jeho vztazch k ivotu, nbr
jen ve vztahu ke smrti, jako kdyby to ani nebylo nboenstv, ale soubor pohebnch zvyklost. Amaranta vsak byla pli pohrouena ve svch zmatench
vzpomnkch, ne aby pochopila takov apologetick jemnstky. Zestrla, ale
vecky jej tesknice zstaly iv. Kdy naslouchala valkm Pietra Crespiho,
draly se j slzy do o stejn jako zamlada, jako kdyby as a trapy nic
neznamenaly. Vleky s hudbou, kter sama vyhodila na smetit pod zminkou, e vlhkem zplesnivly, se v jej pamti dl otely a jejich kladvka dl
zvuela. Snaila se je pehluit neistou vn, j si dopvala se svm
synovcem Aurelianem Josm, a pak se pokouela uchlit se pod munou
ochranu plukovnka Gerinelda Mrqueze, nedokzala se jich vak zbavit ani tm
nejzoufalejm poinem svho st, kdy ti roky pedtm, ne malho Josho
Arcadia vypravili do semine, ho koupala a hladila ne tak, jak by se sluelo na
babiku a vnuka, nbr tak, jak by laskala ena mue, jak to podle vyprvn
provdly francouzsk dmiky a jak to ona sama ve svch dvancti, trncti
letech chtla dlat s Pietrem Crespim, kdy ho vidla v jeho tanench kalhotch
a s kouzelnou hlkou, kterou udval takt metronomu. Obas ji trpilo, e za
sebou nechv takovou eku netst, a obas ji to tak pobuovalo, e si vrela
jehly do prst; ze veho nejvc ji vak trpilo, pobuovalo a ztrpovalo j ivot
ono vonn a erviv gujavov jablko lsky, kter s sebou nesla ke smrti. Stejn
jako se plukovnk Aureliano Buenda nedokzal zbavit mylenek na vlku,
Amaranta myslela na Rebecu. Zatmco vak jej bratr dokzal zbavit sv
vzpomnky veho ost, Amaranta je dokzala jen rozjitit. Po adu let neprosila
Boha o nic jinho ne o to, aby ji ve svm hnvu nenechal umt dv ne
Rebecu. Pokad, kdy prochzela kolem jejho domu a zjiovala, jak zkza
pokrauje, tila se pomylenm, e ji Bh sly. Jednou odpoledne, kdy sedla
na verand a ila, poctila narz jistotu, e prv tady, na tomto mst a v tomhle
svtle bude sedt, a j pinesou zprvu o Rebein smrti. Sedla si tedy a ekala
na nijako kdy nkdo ek na dopis, a v jist dob opravdu trhala knoflky a
znovu je pivala, aby nemusela zahlet a jej ekn nebylo o to del a
zkostnj. Nikdo v dom netuil, e Amaranta tenkrt utkala ndhern rub
pro Rebecu. Kdy jim Aureliano Triste pozdji lil, jak ji uvidl, promnnou
ve zjeven s popraskanou k a s nkolika lutmi vlkny na lebce, Amarantu
to nepekvapilo; straidlo, kter popisoval, se navlas podobalo tomu, co si u
dlouho pedstavovala. Pedsevzala si, e d Rebeinu mrtvolu do podku,
stm zpustoen obliej vysprav parafinem a udl j paruku z vlas svtc.
Udl z n krsnou mrtvolu v rubi z lnnho pltna, v rakvi vyloen plyem a
s purpurovm lemovnm, uspod j ndhern poheb a vyd ji napospas

168

ervm. Promyslila svj pln s takovou nenvist, a ji pitom zarazila

mylenka, e by mu vnovala stejnou pi, kdyby to udlala z lsky, nedala se
vak tm pomylenm zmst a dl zdokonalovala vecky podrobnosti tak peliv, a se v pohebnch obadech stala sp mistryn ne pouhou odbornic.
Jedin, s m ve svch hrznch plnech nepotala, bylo nebezpe, e by
vzdor svm modlitbm mohla umt dv ne Rebeca. Nakonec to tak opravdu
dopadlo. Pesto vak v poslednm okamiku Amaranta nectila zklamn, a
naopak ji opustila dvj zatrpklost, ponvad smrt j dopla nebvalou
vsadu a ohlsila se j nkolik let pedem. Spatila ji jednoho havho poledne
nedlouho pot, co Meme odjela do kltern koly, jak spolu s n sed na verand
a ije. Poznala ji okamit, a nebylo na n vbec nic stranho: byla to ena v
modrch atech a s dlouhmi vlasy, vyhlejc ponkud starosvtsky a trochu
podobn Pilar Ternerov v dob, kdy jim chodila pomhat do kuchyn.
Nkolikrt se k tomu naskytla Fernanda, ta ji vak nespatila, i kdy byla tak
skuten a lidsk, e jedenkrt Amarantu dokonce poprosila, aby j navlkla do
jehly nit. Smrt j neekla, kdy ume, a neprozradila j, e jej hodinka pijde dv
ne Rebeina, nadila j vsak, aby si estho dubna ptho roku zaala tkt
rub. Dovolila j, aby ho uila tak sloit a dovedn, jak jen bude chtt, ale
stejn poctiv, jako ho uila Rebece, a oznmila j, e ume bez bolesti, beze
strachu a bez trpkosti naveer onoho dne, kdy rub dokon. Aby tu lhtu co
nejvc prodlouila, objednala si Amaranta jemnou lnnou pzi a sama si utkala
pltno. Vnovala tomu takovou pi, e jenom ona prce j zabrala tyi roky.
Potom se pustila do it. Konec se vak nevyhnuteln piblioval a ona zanala
chpat, e jenom zzrak by j umonil prodluovat prci, dokud Rebeca neume;
prv soustednost, s jakou se j zabvala, j vak dodala potebnho klidu, aby
se s tm zklamnm smila. Tenkrt pochopila bludn kruh zlatch rybek, v
kterm il plukovnk Aureliano Buenda. Svt konil na povrchu jej ke, a jej
nitro bylo uchrnno v zatrpklosti. Mrzelo ji, e onen objev neudlala u ped
mnoha lety, dokud by jet bvala mohla proistit vecky vzpomnky a v novm
svtle znovu zbudovat cel vesmr, bez zachvn si pipomnat levandulovou
vni Pietra Crespiho za soumraku a zachrnit Rebecu z bdy, v kter si zvykla
t, ne z nenvisti, ani z lsky, nbr z nezmrnho pochopen samoty. Nenvist,
kterou jednoho veera vyctila z Meminch slov, se j nedotkla proto, e patila i
j, nbr proto, e zahldla svj vlastn obraz v jinm mld, je vyhlelo stejn
ist jako kdysi jej, bylo vak u porueno zt. V on dob se j nicmn
nedotklo u ani pomylen, e vecky cesty k nprav jsou uzaveny, tak pln
byla smena se svm osudem. Jejm jedinm clem bylo dokonit rub. Msto
aby svou prci zdrovala zbytenou vyumlkovanost, jako to dlala zpotku,
pospila si s n. Tden pedtm si spoetla, e posledn steh udl veer tvrtho
nora, a bez udn dvod navrhla Meme, aby koncert na spinet, kter se ml

169

konat den nato, uspodala dve, ta vsak jej dosti nedbala. Amaranta proto
hledala zminku, jak se zdret jet o osmatyicet hodin, a dokonce mla
dojem, e j smrt vychz vstc, ponvad tvrtho nora veer bouka
porouchala elektrrnu. Ptho dne v osm hodin rno vsak udlala posledn steh
na nejznamenitj vivce, jakou kdy njak ena ukonila, a bez nejmen
dramatinosti oznmila, e naveer ume. Ohlsila to nejenom lenm rodiny,
ale celmu msteku, ponvad si vzala do hlavy, e me odinit svj uboh
ivot posledn laskavost vi svtu, a ze vech nejlep j pipadalo vzt s sebou
dopisy mrtvm.
Zprva, e Amaranta Buendov za soumraku vyr na posledn cestu a bere
s sebou potu nebotkm, se po Macondu rozkikla nedlouho ped polednem, a
ve ti hodiny stla u v pokoji truhla pln dopis. Ti, kte nechtli pst,
svovali Amarant sv vzkazy stn a ona si je psala do seitku spolen se
jmnem a datem mrt adresta. Nestarejte se, uklidovala odeslatele.
Jakmile se tam dostanu, hned se po nm zeptm a vydm mu v vzkaz.
Vypadalo to jako fraka. Nezdlo se, e by Amaranta mla njak pote, a
nejevila sebemen znmky bolesti; dokonce jako by trochu omldla pocitem, e
splnila svou povinnost. Byla stejn thl a drela se zpma jako vdycky.
Nebt vystouplch lcnch kost a zub, kter j chybly, vypadala by daleko
mlad, ne ve skutenosti byla. Ona sama nadila, aby dopisy sloili do
dehtovan bedny, a vysvtlila, jak ji uloit do hrobu, aby ji co nejlp uchrnili
ped vlhkem. U rno pozvala truhle a ten j vzal mru na rakev, v pokoji a
vstoje, jako by j bral mru na aty. V poslednch hodinch se v n probudila
takov energie, a si Fernanda myslila, e se jim vem vysmv. rsula, kter ze
zkuenosti vdla, e Buendov umraj bez nemoci, nijak nepochybovala, e j
pedtucha oznmila blc se smrt, trpila ji vak obava, aby pi tom shonu s
dopisy zaslepen odeslatel Amarantu nepohbili zaiva ve snaze, aby jejich
dopisy co nejdv doly. Zaala proto vyklzet dm a po boulivch hdkch s
vetelci se j to o tvrt odpoledn podailo. Amaranta u zatm rozdala svj
majetek chudm a na stroh rakvi z neohoblovanch prken si nechala jen ist
prdlo a obyejn trepky, kter si mnila vzt do rakve. Vzpomnla si toti, e
kdy umel plukovnk Aureliano Buenda, museli mu koupit nov boty,
ponvad u ml jen pantofle, ve kterch chodil po dln, a nezapomnla se v
tom ohledu zabezpeit. Chvli ped ptou piel Aureliano Segundo odvst
Meme na koncert a pekvapen shledal, e v dom je vechno pipraveno k
pohbu. Vypadal-li nkdo iv a zdrv, byla to klidn Amaranta, kter si nala
as dokonce i na to, aby si vyloupla ku oka. Aureliano Segundo a Meme se s
n se smchem rozlouili a slbili j, e pt sobotu oslav nleitou pitkou jej
zmrtvchvstn. Pivben emi o tom, e Amaranta Buendov sbr dopisy pro
mrtv, piel o pt otec Antonio Isabel s poslednm pomaznm, a musel dle

170

ne tvrt hodiny ekat, ne umrajc vyla z koupelny. Kdy potom pila v

upanu z hladk bavlnn ltky a s rozputnmi vlasy, vetch knz si pomyslil,
e je to patn vtip, a poslal ministranta pry. Rozhodl se vak vyut pleitosti
a mlem po dvaceti letech Amarantu zase vyzpovdat. Amaranta vsak proste
odtuila, e dnou duchovn pi nepotebuje, protoe m ist svdom.
Fernandu to pobouilo. Nestarajc se o to, jestli ji usly, zeptala se nahlas, jak
stranho hchu se asi Amaranta dopustila, dv-li pednost bezbon smrti
ped hanbou zpovdi. Po tch slovech Amaranta ulehla a pimla rsulu, aby
veejn potvrdila, e je panna.
A si nikdo nemysl, kiela, aby j Fernanda slyela. Amaranta
Buendov opout tento svt tak, jak na nj pila.
Od t chvle u nevstala. Leela v podukch, jako kdyby byla opravdu
nemocn, spletla si sv dlouh copy a stoila si je k um, jak je podle pkazu
smrti mla mt v rakvi. Potom si od rsuly vydala zrctko, po vce ne
tyiceti letech spatila zase znmou tv, zpustoenou asem a trpenm, a
podivila se, jak velice se podob pedstav, kterou sama o sob mla. Podle
ticha v lonici rsula usoudila, e se zaalo smrkat.
Rozlu se s Fernandou, poprosila. Minuta usmen vyd za vc ne cel
ivot v ptelstv.
To u nestoj za to, odpovdla Amaranta.
Meme nebyla s to zbavit se mylenek na ni, kdy se na improvizovanm
jeviti rozsvtila svtla a zaala druh st programu. Uprosted skladby j kdosi
poeptal tu zprvu, a koncert peruili. Kdy pili dom, musel si Aureliano
Segundo proklestit cestu zstupem, aby vbec spatil mrtvolu star panny,
oklivou a bledou, s ernm obvazem na ruce a ve skvostnm rubi. Vystavili
ji v pokoji vedle truhlice s dopisy.
Po smuten slavnosti za Amarantu u rsula nevstala z postele. Santa Sofia
de la Piedad si ji vzala na starost. Nosila j do lonice jdlo a orelnkov odvar,
aby se mohla umt, a vypravovala j o vem, co se v Macondu zbhlo.
Aureliano Segundo ji asto navtvoval a pinel j atstvo, kter si skldala
vedle postele, spolu s nejnezbytnjmi pedmty kadodennho ivota, a zhy si
tak vybudovala svj vlastn svt na dosah ruky. Zskala si hlubokou lsku mal
Amaranty rsuly, kter se j navlas podobala, a nauila ji st. Jej duevn svest a schopnost stait si sama vzbuzovaly dojem, e na ni prost dolehla tha
jejch sto let, a i kdy bylo zejm, e patn vid, nikdo netuil, e je pln
slep. Mla te tolik asu a takov ticho ve svm nitru, e mohla podrobn
sledovat ivot v dom, a jako prvn si tud vimla Memina mlenlivho trpen.
Poj sem, ekla j. Te, kdy jsme tu sami, povz star bb, co je s
tebou.
Meme se vak jen krtce zasmla a vyhnula se rozhovoru. rsula

171

nenalhala, utvrdila se vak ve svm podezen, kdy za n Meme vckrt

nepila. Vdla, e se vypravuje ven dv ne obvykle a vdycky u na tu chvli
netrpliv ek, e se cel noci v sousednm pokoji pevrac na posteli a e ji
suuje jaksi motl, kter kolem n neustle krou. Jedenkrt zaslechla, jak
Meme k, e m schzku s Aurelianem Segundem, a ten pak za chvli piel a
ptal se po n. Fernanda vak zejm nepojala dn podezen, a rsula se
podivila, jak je krtkozrak. Bylo a pli zejm, e Meme m plnou hlavu
tajnost, nalhavch schzek a potlaovanch tueb; bylo to zejm dvno
pedtm, ne Fernanda vzbouila cel dm, ponvad ji nala, jak se v kin lb s
njakm muem.
Meme nakonec nakla rsulu, e ji prozradila, tak mlo si v t dob vmala
svho okol. Ve skutenosti se prozradila sama. U dlouho za sebou zanechvala
ru stop, kter by bvaly probudily i nejvtho spe, a Fernanda je objevila
tak pozd jen proto, e byla rovn obluzena svmi tajnmi styky s
neviditelnmi lkai. Nakonec vak pece postehla jej hlubok mlen,
nenadl leknut, stdn nlad a rozpory v jejch tvrzench. Zaala ji potajmu,
ale neprosn steit. Poutla ji ven s obvyklmi ptelkynmi, pomhala ji s
oblknm na sobotn verky a nikdy j nepoloila jedinou dotrnou otzku,
kter by ji mohla poplait. Mela u adu dkaz, e Meme dl nco jinho, ne
tvrd, nedvala vak sv podezen najevo, ekajc na rozhodnou pleitost.
Jednoho veera j Meme oznmila, e jde s otcem do kina. Chvli nato vak
Fernanda zaslechla od Petry Cotesov ohostroj a nezamnitelnou harmoniku
Aureliana Segunda. Oblkla se tedy, la do kina a v eru nala na jednom z
pednch sedadel svou dceru. Zjitn, e se nemlila, ji natolik vyvedlo z mry,
e ani nevnmala mue, s nm se Meme lbala, staila vak postehnout jeho
taslav hlas uprosted pskn a ohluujcho chechotu obecenstva. Promi,
milku, slyela jet a pak u mlky vyvlekla dceru ze slu, potupn ji vedla
hlunou Tureckou ulic a zamkla ji doma v lonici.
Ptho dne v est hodin odpoledne Fernanda poznala hlas mue, kter ji
piel navtvit. Byl mlad, zaloutl pleti a s temnma zdumivma oima,
kter by ji tolik nepekvapily, kdyby byla znvala cikny, a zasnnho vzhledu,
kter by kad en mn psnho srdce dokzal objasnit dceiny pohnutky. Na
sob ml znan obnoen oblek z lnnho pltna, stevce, kter se zoufale
snail zachrnit ntrem zinkov bloby, a v ruce slamk, kter si koupil
minulou sobotu. Nikdy dv ani pozdji nebyl tak vyplaen jako v on chvli,
zachovval si vak dstojnost a sebeovldn, kter ho uchrnily od ponenosti,
a vybran zpsoby, v kterch ho zrazovaly jen jeho ruce, poznamenan tkou
prac, a polman nehty. Fernand vak stail jedin pohled, aby vytuila, e je
nmezdn dlnk. Pochopila, e m na sob sv jedin nedln aty a ki pod
koil e m rozeranou praivinou bannov spolenosti. Nepipustila ho k ei

172

a nepustila ho dokonce ani do dve, kter okamik nato ostatn musela zavt,
ponvad v dom bylo plno lutch motl.
Zmizte odtud, ekla mu. Mezi slunmi lidmi nemte co pohledvat.
Jmenoval se Mauricio Babilonia. Narodil se a vyrostl v Macondu a te se
uil mechanikem v dlnch bannov spolenosti. Meme se s nm seznmila
nhodou, kdy si s Patrici Brownovou ly jednou odpoledne vypjit auto a
projet se po plantch. ofr vak byl nemocn; povili proto Mauricia
Babiloniu, aby jim dil, a Meme mohla dt prchod svmu dvnmu pn
sednout si vedle volantu a zblzka sledovat ovldn vozu. Na rozdl od dnho
ofra j to Mauricio Babilonia nzorn pedvedl. Stalo se to v dob, kdy Meme
zaala navtvovat dm pana Browna a dit vz se jet povaovalo za
nedstojn opravdov dmy. Spokojila se tedy s teoretickm pouenm a
nkolik msc pak Mauricia Babiloniu nespatila. Pozdji si uvdomila, e u
bhem t projky ji upoutal jeho mun pvab, vyjma jeho drsn ruce, potom
vak ekla Patricii Brownov, e ji drdila jeho poven sebejistota. Kdy poprv pila v sobotu s otcem do kina, uvidla Mauricia Babiloniu, jak sed
nedaleko nich ve svm pltnm odvu, a vimla si, e vbec nesleduje film a
kadou chvli se po n ohl ani ne proto, aby ji uvidl, ale aby postehla, e se
po n dv. Pipadalo j to neslun. Po pedstaven Mauricio Babilonia piel
Aureliana Segunda pozdravit, a teprve pitom Meme zjistila, e se znaj,
ponvad svho asu pracoval v primitivn elektrrn Aureliana Tristeho a k
jejmu otci se choval jako k nadzenmu. Ono zjitn j dalo zapomenout na
rozmrzelost, kterou v n vyvolalo jeho poven chovn. Nikdy se nesetkali o
samot ani mezi nimi nepadlo jin slovo ne pozdrav, a do on noci, kdy se j
zdlo, e ji pi jakmsi ztroskotn zachrnil, nectila vak vdnost, nbr
vztek. Jako kdyby mu poskytla pleitost, o ni usiloval; Meme vak touila po
opaku, nejenom s Mauriciem Babiloniou, ale i s kadm jinm muem, kter by
se o ni zajmal, a proto ji tak pohorilo, kdy druhho dne rno, msto aby jm
pohrdala, poctila neodolatelnou potebu ho spatit. Bhem tdne ona touha jet
zeslila a v sobotu byla u tak nalhav, e se musela krajn pemhat, aby
Mauricio Babilonia nepostehl, e m srdce a v hrdle, kdy se v kin pozdravili. Pociovala radost i vztek souasn; zmaten mu poprv podala ruku, a
teprve te si ji Mauricio Babilonia dovolil stisknout. Na zlomek vteiny toho
npadu zalitovala, ltost se vak okamit promnila v krut pocit
zadostiuinn, kdy zjistila, e i on m ruku zpocenou a studenou. Onoho
veera pochopila, e nedojde klidu ani na okamik, dokud Mauriciu Babiloniovi
nedoke marnost jeho tueb, a cel tden o tom vzruen uvaovala. Uchlila
se k nejrznjm marnm lstem ve snaze pimt Patricii Brownovou, aby ji
vzala na projku autem. Nakonec vyuila zrzavho Ameriana, kter v t
dob pijel do Maconda na przdniny, a pod zminkou, e si chce prohldnout

173

nov modely aut, se dala zavst do dlen. Od chvle, kdy uvidla Mauricia
Babiloniu, pestala klamat sama sebe, pochopila, e ve skutenosti u nen s to
dle pemhat touhu bt s nm o samot, a pobouilo ji vdom, e to pochopil,
jakmile ji uvidl ve dvech.
Pila jsem se podvat na nov modely, prohlsila.
To nen patn zminka, ekl on.
Meme si uvdomila, e se kva v ohni jeho povenosti, a zoufale hledala,
jak ho ponit. Mauricio Babilonia j k tomu vak nedopl asu. Nebojte se,
poeptal j. Nen to poprv, kdy se njak ena zblznila do mue. Ctila se
tak bezradn, e odela z dlny, ani si nov modely prohldla, a a do samho
rna se pak pevracela po posteli a rozhoen plakala. Zrzav Amerian, kter
ji opravdu zaal zajmat, j narz pipadal jako nemluvn v plenkch. Tenkrt si
tak vimla lutch motl, ohlaujcch pchod Mauricia Babilonii. Vidla je
u dv, pedevm v opravsk dln, a domnvala se, e je tam vb pach
barvy. Nkolikrt je postehla potm v kin, jak j poletuj nad hlavou. Kdy ji
vsak Mauricio Babilonia zaal pronsledovat jako pzrak, kter jedin ona
dokzala v zstupu zahldnout, pochopila, e lut motli njak souvisej s nm.
Mauricio Babilonia bval mezi posluchai na koncertech, divky v kin i mezi
vcmi pi velk mi, a ona ho nemusela spatit, aby to zjistila, ponvad j ho
ukzali motli. Aureliana Segunda ono nepjemn hemen jedenkrt tak
rozlilo, e se mu uu chtla se svm tajemstvm svit, jak kdysi slbila,
tuen j vak napovdlo, e tentokrt by se nesml jako jindy. Co by ekla tv
matka, kdyby to vdla. Kdy spolu jednoho rna v zahrad prostihovaly re,
Fernanda narz poden vykikla a chtla Meme odthnout z msta, kde stla,
tho msta, kde Krsn Remedios vstoupila na nebesa. Na okamik mla
dojem, e se zzrak bude opakovat s jej dcerou, ponvad ji polekalo nenadl
hemen kdel. Byli to motli. Meme je spatila, jako by se v tu chvli zrodili ze
svtla, a srdce j poskoilo. V tu chvli se objevil Mauricio Babilonia s jakmsi
balkem a prohlsil, e je to drek od Patricie Brownov. Meme pemohla stud,
potlaila sv souen, a dokonce se zmohla na pirozen smv, kdy ho dala,
aby poloil balek na zbradl, ponvad m ruce od hlny. Jedin, eho si
Fernanda povimla na mui, kterho nkolik msc nato mela vyhnat z domu,
nevdouc, e ho u nkdy vidla, byla jeho luovit ple.
Zvltn lovk, ekla. Pozn se na nm, e brzo ume.
Meme si pomyslila, e na jej matku zapsobili motli. Kdy byly s
prostihovnm hotovy, umyla si ruce, odnesla balek do lonice a tam ho
otevela. Byla v nm nsk hraka sestvajc z pti krabic poskldanch jedna
do druh a v posledn z nich leel lstek, pracn namalovan nkm, kdo sotva
uml pst: Sejdeme se v sobotu v kin. Meme se dodaten zhrozila pi
pomylen, e krabice leela tak dlouho na zbradl v dosahu zvdav Fernandy,

174

a i kdy j lichotila odvaha a dvtip Mauricia Babilonii, dojala ji jeho

prostomyslnost; opravdu si snad pedstavoval, e na tu schzku pijde. Vdla,
e Aureliano Segundo m sobotn veer u zadn; bhem tdne ji vak touha
spalovala vc a vc, a tak v sobotu veer otce pesvdila, aby ji nechal v kin
samotnou a po pedstaven se pro ni zastavil. Jet svtila svtla, a u j
zakrouil nad hlavou non motl. Pak se to stalo. Kdy svtla zhasla, Mauricio
Babilonia si k n pisedl. Meme mla pocit, jako by se zmtala v nebezpen
bain a zachrnit ji mohl stejn jako ve snu jedin onen mu pchnouc
strojovm olejem, kterho v eru sotva zahledala.
Kdybyste nebyla pila, ekl, vckrt u byste m neuvidla.
Meme uctila na kolen jeho ruku a chpala, e oba v t chvli pronikaj na
druhou stranu oputnosti.
Nejvc m na tob zar, usmla se, e vdycky k prv to, co bys
neml.
pln se do nho zblznila. Pestala spt, ztratila chu k jdlu a natolik
propadla samot, e u j i otec byl na obt. Vytvoila si sloitou sple
smylench zvazk, aby Fernandu svedla na nepravou stopu, pestala se
schzet s ptelkynmi a pehlela vecky ustlen obyeje, jen aby se mohla
schzet s Mauriciem Babiloniou, kdekoliv a kdykoliv. Zpotku j vadila jeho
hrubost. Kdy se poprv seli o samot, v oputnch lukch za opravskou
dlnou, strhl ji neltostn do ivoinho stavu, kter ji pln vyerpal. Njak
as trvalo, ne pochopila, e i to je jedna z podob nhy, a pak u vbec ztratila
rozvahu a ila jenom pro nj, zmtna touhou navdy se propadnout do jeho
omamnho olejovho pachu, kter se marn pokouel odstranit louhem. Krtce
ped Amarantinou smrt se v jejm lenstv naskytl jasn okamik a ona se
zachvla, uvaujc o sv nejist budoucnosti. V t dob se doslechla o jaksi
en, kter hd z karet, a potajmu k n zala. Byla to Pilar Ternerov. U v
okamiku, kdy Meme spatila ve dvech, vytuila jej tajn pohnutky. Posa
se, ekla j. Nepotebuju karty, abych uhdla budoucnost nkoho z Buend.
Meme nevdla, e ona stolet vtkyn je jej prababika, a nikdy se to nedozvdla. Ostatn by tomu nebyla ani uvila, ponvad Pilar Ternerov j s
tonou vcnost vysvtlila, e svou rozdychtnou zamilovanost me ukojit
jedin v posteli. Mauricio Babilonia zastval stejn nzor, Meme se vak
zpovala mu uvit; v hloubi due se toti domnvala, e vychz z pochybnch
hledisek ndenka. Domnvala se, e jeden druh lsky vyvrac druh, ponvad
je v povaze mu potlait dal touhu, jakmile ukojili sv choutky. Pilar
Ternerov ji nejen vyvedla z omylu, ale navc j nabdla i starou postel pokrytou
pltnem, kde kdysi sama poala Arcadia, Memina dda, a pak i Aureliana
Josho. Krom toho ji nauila, jak odpaovnm hoinch nplast zabrnit
nedoucmu poet, a dala j pedpis na odvary, kter v ppad nesnz

175

vyhnj dokonce i vitky svdom. Onen rozhovor vnukl Meme t pocit

odvahy, jak mla tenkrt odpoledne, kdy se opila. Amarantina smrt ji vak
pimla to rozhodnut odloit. Dokud trvala smuten slavnost, nevzdalovala se
ani na okamik od Mauricia Babilonii, kter se vmsil do zstupu zaplavivho
dm. Pak piel dlouh smutek a povinn peruen styk s ostatnm svtem, a
na njak as se museli rozlouit. Meme v tch dnech trpla takovm vnitnm
rozruenm, potlaovanmi tubami a nepotlaitelnou dychtivost, e hned
prvnho dne, kdy se zas dokzala dostat ven, la pmo k Pilar Ternerov.
Oddala se Mauriciu Babiloniovi bez odporu, bez studu a bez zbytench okolk,
zato s takovou zrunost a pudovou znalost vc, e podezravj mu, ne byl
jej milenec, by si je bval mohl zmlit s vytbenou zkuenost. Dle ne ti
msce se dvakrt tdn milovali, chrnni spojenectvm Aureliana Segunda,
kter nic netuil a v dobr ve potvrzoval dceina alibi, jen aby j pomohl
uniknout z matina psnho dohledu. Onoho veera, kdy Fernanda pistihla
milence v kin, hnulo se v Aurelianovi Segundovi svdom a piel za Meme do
lonice, kam ji Fernanda zavela, oekvaje, e mu vylije sv srdce a sv se
mu se vm, co mu zatajila. Meme vak vechno zapela. Ponala si tak
sebejist a tak lpla na sv samot, a to v otci zanechalo dojem, e u je
nespojuje dn pouto a jejich kamardstv a spojenectv jsou u jen klamnou
pedstavou z dvjka. Uvaoval o tom, e promluv s Mauriciem Babiloniou, v
domnn, e jeho slovo bvalho zamstnavatele mladka pimje, aby upustil
od svch zmr. Petra Cotesov ho vak pesvdila, e to jsou ensk
zleitosti, a on se dl zmtal v nerozhodnch vahch a utoval se jen nadj,
e odlouen od svta skoncuje s dceinm trpenm.
Meme nedvala najevo sebemen sklenost. Naopak, rsula v sousedn
lonici slchala, jak ve spnku klidn oddechuje, rozvn se zabv domcmi
pracemi, pravideln j a zdrav trv. Kdy u jej trest trval mlem dva msce,
pozastavila se rsula nad tm, pro se Meme nekoupe rno jako vichni ostatn,
ale a v sedm hodin veer. Dokonce u ji chtla upozornit, aby si dala pozor na
try, Meme vak byla pesvdena, e ji prababika prozradila, a natolik se j
stranila, e ji radji nedrdila dotrnmi poznmkami. Naveer zaplavovali
cel dm lut motli. Pi nvratu z koupelny Meme denn nachzela zoufalou
Fernandu, jak je postikuje ppravkem proti hmyzu. To je stran, kvala.
Vdycky jsem slchala, e non motli pinej netst. Jednou veer, kdy
Meme byla v koupeln, Fernanda nhodou vela do jej lonice; bylo v n tolik
motl, e se tam sotva dalo dchat. Sebrala prvn hadr, kter j padl do ruky, a
odhnla je, a pak j narz ustydla krev v ilch, kdy si spojila dceiny veern
koupele s hoinmi nplastmi, kter se vlely po podlaze. Tentokrt u
neekala na vhodn okamik jako poprv. Ptho dne pozvala na obd novho
starostu, kter stejn jako ona piel z nhornch rovin, a podala ho, aby pes

176

noc postavil na zadn dvr hldku, protoe se j zd, e jim nkdo krade slepice.
Onoho veera strn postelil Mauricia Babiloniu, kdy zvedal taky, aby vlezl
do koupelny, kde uprosted tr a motl ekala Meme, nah a rozechvl
lskou, jako na nj v poslednch mscch ekvala tm kadodenn. Stela mu
uvzla v ptei a odsoudila ho strvit zbytek ivota na lku. Umel stm,
pln sm, ani si kdy postoval, cokoliv namtal nebo se pokusil nco
vyzradit, suovn vzpomnkami a lutmi motly, kte mu nedopli klidu ani
na okamik, a zavren veejnost jakoto zlodj slepic.
*
V dob, kdy k Buendovm pinesli Memina syna, zanaly se u na obzoru
rsovat udlosti, je mly Macondu zasadit smrtelnou rnu. Pomry v msteku
byly tak nejist, e nikoho nelkalo zabvat se soukrommi skandly, a
Fernanda usoudila, e je vhodn pda k tomu, aby chlapce zatajila, jako by
nikdy neexistoval. Musela ho vzt k sob, ponvad okolnosti, za kterch j ho
pinesli, j nedovolily odmtnout. Proti sv vli se o nj musela a do smrti
starat, ponvad v rozhodnm okamiku nenala odvahu, aby splnila sv tajn
pedsevzet a utopila ho v ndri v koupeln. Zavela ho do bval dlny
plukovnka Aureliana Buendi. Sant Sofii de la Piedad dokzala namluvit, e
chlapce nala v koku plujcm po ece. rsula zemela, ani se o nm
dozvdla. Mal Amaranta rsula, kter jednou pila do dlny, kdy ho
Fernanda krmila, uvila rovn v pbh o plovoucm koku. Nepochopiteln
zpsob, jm Fernanda eila Meminu tragdii, s konenou platnost vytvoil
pehradu mezi n a manelem, a Aureliano Segundo se o svm vnukovi
dozvdl a ti roky pot, co ho k nim pinesli, kdy chlapec vyuil Fernandiny
nepozornosti, unikl ze svho vzen a na zlomek vteiny vybhl na verandu,
nah, rozcuchan a s pohlavm jako krocan hebnek, jako kdyby to ani nebylo
lidsk dt, ale vyobrazen lidojeda z encyklopedie.
S podobnm uskokem svho nenapravitelnho osudu Fernanda nepotala. S
chlapcem jako kdyby se k nim vrtila hanba, o n si myslela, e ji navdycky
vyhostila z domu. Mauricia Babiloniu s peraenou pte sotva odnesli, a
Fernanda si u staila do nejmench podrobnost promyslit pln, jak smazat
kadou stopu on hanby. Ani se o tom zmnila manelovi, sbalila si ptho
dne zavazadla, sloila do kufku troje aty, kter jej dcera mohla potebovat, a
pl hodiny ped pjezdem vlaku pro ni pila do lonice.
Jdeme Renato, ekla j.
Nic j nevysvtlovala; ostatn Meme dn vysvtlen neekala a o dn
nestla. Nevdla, kam jedou, a bvalo by j jedno, kdyby ji odvdli na jatka.
Od chvle, kdy zaslechla ze zadnho dvorku vstel a souasn s nm bolestn

177

vkik Mauricia Babilonii, nepromluvila jedin slovo, a nemla promluvit a do

smrti. Kdy j matka nadila, aby la s n, nepokusila se umt ani uesat a
nastoupila do vlaku jako nmsn, nevmajc si dokonce ani lutch motl,
kte ji stle doprovzeli. Fernanda se nikdy nedozvdla a nenamhala se to
zjistit , zda jej kamenn mlen vyplv z jejho rozhodnut, nebo zda pi
onom otesu onmla. Mlem si ani nevimla, e projd nkdejm
zaarovanm krajem. Nevidla stinn a nekonen bannov plante po obou
stranch trati. Nevidla bl domy Amerian a jejich zahrady, vyprahl
prachem a vedrem, ani jejich eny v krtkch kalhotch a mode proukovanch
koilch, jak hraj na verandch karty. Nevidla volsk povozy, naloen trsy
bann, jak jedou po zaprench cestch. Nevidla dvky, kter skkaly jako
ryby do przranch ek a zanechvaly trpkou pchu v stech cestujcch,
hledcch na jejich ndhern prsy, ani velijak stluen, uboh obydl dlnk,
nad nimi krouili lut motli Mauricia Babilonii a ped ktermi sedly
vychrtl zelen dti na noncch a thotn eny, je projdjc vlak
zahrnovaly nadvkami. Ona prchav podvan, kter pi nvratech z kltern
koly pro ni znamenala nco svtenho, prola tentokrt Meminm srdcem a
neprobudila je. Nevyhldla z oknka dokonce ani tehdy, kdy vlhk vedro
plant zstalo za nimi a vlak projdl rovinou porostlou vlmi mky, kde
jet pod stlo zuhelnatl ebrov panlskho korbu, a pak se ped nimi
otevel tent przran vzduch a tot zpnn, pinav moe, kde mlem ped
sto lety ztroskotaly sny Josho Arcadia Buendi.
V pt hodin odpoledne, kdy pijely do posledn stanice na bain,
vystoupila Meme z vlaku, ponvad ji k tomu Fernanda pimla. Nasedly do
koru, kter vypadal jako obrovsk netopr, a dchavin k je vezl
oputnm mstem, v jeho nekonench ulicch, rozpukanch ledkem, se
ozvala stejn cvien na klavr, jak slchvala Fernanda v letech svho mld.
Nastoupily na n lo, jej devn koleso duniv rachotilo a jej zrezivl
elezn plty slaly jako dvka pece. Meme se zavela ve sv kajut. Dvakrt
denn ji Fernanda nechvala u postele tal s jdlem a dvakrt denn ho zase
nedoten odnela, ne proto, e by se Meme rozhodla umt hlady, nbr proto,
e se j pila i sama vn potravy a jej aludek odmtal dokonce i vodu. Ani
ona sama tenkrt jet nevdla, e jej plodnost byla silnj ne hoin
vpary, a Fernanda se to dozvdla a mlem rok nato, kdy j chlapce pinesli.
Meme leela v dusn kajut, otupl neustlm chvnm eleznch stn a
nesnesitelnm zpachem bahna zvenho kolesem lodi, a ztratila pehled, jak
dlouho u je na cest. Od chvle, kdy zahldla poslednho lutho motla, jak
hyne v lopatkch vtrku, uplynulo u hodn asu a ona se smila s pedstavou,
e Mauricio Babilonia je mrtev. Pesto se vak neodevzdala svmu osudu.
Myslela na nj na hbet muly bhem strastipln pouti peludnou pustinou, kde

178

kdysi zabloudil Aureliano Segundo, kdy hledal nejkrsnj enu, jak se kdy
zrodila, a nepestala na nj myslet ani potom, kdy po indinskch stezkch
vystoupily do hor a ocitly se v ponurm mst, v jeho kamennch ulikch
vyzvnly umrky dvaaticeti kostel. T noci spaly v oputnm kolonilnm
sdle, na prknech, kter Fernanda poloila na zem v mstnosti zarostl plevelem,
a pikryly se cry zclon, kter strhly z oken a kter se pi nejmenm pohybu
trhaly. Meme u vdla, kde jsou, ponvad v noci nemohla usnout a ve sv
hrze zahldla ern odnho pna, kterho k nim kdysi ped vnocemi pivezli
v olovn truhle. Ptho dne po mi ji Fernanda zavedla do ponur budovy, v
n Meme podle vyprvn, je slchvala od matky, okamit poznala klter,
kde ji vychovvaly pro krlovsk trn, a pochopila, e je na konci sv cesty. Zatmco Fernanda s kmsi hovoila v pilehl kanceli, Meme zstala v saln,
plnm velikch olejomaleb arcibiskup z kolonilnch dob, a tsla se zimou,
ponvad mla jet pod na sob aty z etamnu s ernmi kvtky a nrovac
stevce, ztvrdl chladem nhorn planiny. Stla uprosted salnu a ve lutm
svtle, kter sem proudilo barevnmi okny, myslela na Mauricia Babiloniu,
kdy vyla z kancele pekrsn novicka a nesla kufk s jejm atstvem. Jak
Meme mjela, nathla ruku, ani se pitom zastavila.
Pojme, Renato, ekla j.
Meme ji vzala za ruku a nechal se odvst. Fernanda ji naposledy spatila, jak
se sna vyrovnat krok s novickou, a pak se za nimi zavely elezn dvee
klauzury. Meme pod jet myslela na Mauricia Babiloniu, pchnoucho
olejem a obletovanho motly, a nepestala na nj myslet po vecky dny svho
ivota a do onoho vzdlenho podzimnho jitra, kdy pod zmnnm jmnem a
ani za cel lta pronesla jedin slovo, umela stm v ponur krakovsk
nemocnici.
Vlak, kterm se Fernanda vrtila do Maconda, steili ozbrojen policist.
U po cest si vimla napt mezi cestujcmi, vojenskch pprav v osadch
kolem trat a jistoty, e se stane nco vnho, kter jako by visela ve vzduchu;
nevdla vak, o b, dokud nepijela do Maconda a nedozvdla se, e Jos
Arcadio Segundo ponouk dlnky bannov spolenosti k stvce. Tohleto nm
jet chyblo, pomyslela si. Mt v rodin anarchistu. Stvka vypukla trnct
dn nato, nemla vak vn dsledky, kterch se v msteku obvali. Dlnci se
doadovali, aby nemuseli sklzet a nakldat banny i v nedli, a jejich
poadavek se zdl tak oprvnn, e se za nj pimluvil dokonce i otec Antonio
Isabel s tm, e je v souladu se zkonem bom. spch on akce a po n i
dalch, ke kterm dolo v ptch mscch, obrtil veobecnou pozornost na
bezvraznho Josho Arcadia Segundu, o kterm se dv tvrdilo, e v ivot
nesvedl nic jinho ne naplnit msteko francouzskmi bhnami. Tak jako kdysi
prodal cvien kohouty a zdil poetilou plavebn spolenost, bez dlouhho

179

rozmlen se te zekl msta pedka u bannov spolenosti a pidal se na

stranu dlnk. Zhy ho prohlsili za agenta mezinrodnho spiknut proti
veejnmu podku. Pak piel tden pln pochmurnch povst a jednoho
veera Jos Arcadio Segundo jen zzrakem unikl tyem rnm z revolveru,
kter na nj vyplil kdosi neznm, kdy odchzel z tajn schzky. V ptch
mscch bylo ovzdu tak napjat, e to postehla dokonce i rsula ve svm
temnm kout a zdlo sej, jako by znovu provala ony nejist asy, kdy jej
syn nosil v kapse homeopatick tabletky bui. Chtla si s Jos Arcadiem
Segundem pohovoit a povdt mu o tom, Aureliano Segundo j vak vysvtlil,
e ode dne atenttu o nm nikdo nev.
Zrovna tak jako Aureliano, prohlsila rsula. Jako kdyby se svt otel
kolem dokola.
Fernandy se nejistota onch dn nedotkla, protoe s okolnm svtem vbec
nepichzela do styku. Po nvratu dom se prudce stetla s manelem, ponvad
bez jeho souhlasu rozhodla o Memin osudu; Aureliano Segundo byl odhodln
dceru osvobodit teba i s pomoc policie, Fernanda mu vak ukzala doklady,
dokazujc, e vstoupila do kltera z vlastn vle. Meme je opravdu podepsala,
kdy u stla na opan stran elezn me, se stejnm opovrenm, s jakm
se dala odvst. Aureliano Segundo v hloubi due nevil v pravost onch
dkaz, stejn jako nikdy neuvil, e by k nim Mauricio Babilonia piel krst
slepice, s pomoc obojho vak dokzal upokojit sv svdom a mohl se bez
vitek vrtit pod ochrann kdla Petry Cotesov, kde se znovu vrhl do
hlunch pitek a nevzanch hostin. Fernanda, nevnmajc neklid v msteku a
hluch k rsulinm hrznm pedpovdm, zatm udlala teku za dovrenm
plnem. Napsala obrn dopis svmu synu Josmu Arcadiovi, ktermu se u
mlo dostat niho svcen, a oznmila mu, e jeho sestra Renata dostala ern
kael a odevzdala svou dui Bohu. Potom svila Amarantu rsulu Sant Sofii
de la Piedad a zaala dvat do podku svou korespondenci s neviditelnmi
lkai, naruenou neastnou zleitost s Meme. Ze veho nejdv urila
konen datum pro odkldan telepatick zsah. Neviditeln lkai j vak
odpovdli, e by to nebylo moudr, dokud v Macondu trv stav socilnho
napt. Fernanda vak na celou vc spchala a vbec nevdla, co se v msteku
dje; v ptm dopise jim proto vysvtlila, e dn takov stav v Macondu
nen a vecko jsou to jen dsledky poetilch npad jejho vagra, kter si te
vzal do hlavy odborov hnut, stejn jako dv kohout zpasy a lodn dopravu.
Jet se nestaili dohodnout, kdy jednoho parnho dne zaklepala na domovn
dvee star jeptika; na ruce nesla kok zakryt krsnm krajkovm pehozem.
Santa Sofia de la Piedad, kter j pila otevt dvee, se domnvala, e nese
njak dar, a chtla ho od n vzt, jeptika j v tom vak zabrnila, ponvad
mla pkaz odevzdat ho osobn a v nejvt tajnosti pan Fernand del Carpio

180

Buendov. V koku byl Memin syn. Nkdej Fernandina duchovn pastka j

v dopise vysvtlovala, e se narodil pede dvma msci a e si dovolily poktt
ho Aureliano, stejn jako se jmenoval jeho dd, ponvad matka neotevela
sta, aby vyjdila sv pn. Fernandu onen vsmek osudu v duchu pobouil,
nala vak v sob dost sly, aby to ped jeptikou nedala najevo.
ekneme, e jsme ho nali v koku na ece, usmla se.
To vm nikdo neuv, mnila jeptika.
Kdy to uvili Psmu svatmu, odpovdla Fernanda, nechpu, pro by
nemli uvit mn.
Jeptika u nich zstala na obd, ekajc na zpten vlak, a s ohleduplnost,
kterou j uloili, se o chlapci u nezmnila, Fernanda vsak na ni pesto hledla
jako na nevtanho svdka sv pohany a litovala, e u pominul stedovk zvyk
obsit posla pinejcho patn zprvy. Bhem obda si pedsevzala, e
chlapce utop v ndri, jakmile jeptika odejde, nakonec vak v sob nenala
dost odvahy a rozhodla se radji trpliv ekat, a ji Bh ve sv nesmrn
dobrotivosti onoho bemene zbav.
Nejmladmu Aurelianovi bylo u vce ne rok, kdy napt v msteku bez
vstrahy perostlo v oteven vbuch. Jos Arcadio Segundo a dal odborov
pedci, kte a do t chvle ili v ilegalit, se jedn soboty neekan objevili v
osadch bannov oblasti a uspodali veejn shromdn. Policie dohlela na
to, aby byl zachovn podek, a jinak nezashla. V pondl veer vak odborov
vdce vyvlekli z jejich pbytk a s ptikilovmi okovy na nohch je poslali do
vzen v hlavnm mst provincie. Spolu s dalmi odvedli i Josho Arcadia
Segunda a Lorenza Gavilna, plukovnka z mexick revoluce, kter v Macondu
il ve vyhnanstv a prohlaoval o sob, e byl svdkem hrdinskch in svho
druha Artemia Cruze. Za necel ti msce vak byli opt na svobod, ponvad
vlda a bannov spolenost se nebyly s to dohodnout, kdo je m ve vzen
ivit. Tentokrt si dlnci stovali na nezdrav ubytovn, ejdskou lkaskou
pi a nerovnost pracovnch podmnek. Navc prohlaovali, e jim spolenost
neplat hotovmi penzi, nbr poukzkami, za kter si mohou koupit jedin
virinskou unku z jejich skladi. Josho Arcadia Segundu uvznili proto,
ponvad prozradil, e systm poukzek umouje spolenosti hradit provoz
jejch lod na ovoce, kter by se z New Orleansu do nkladnch pstav musely
vracet przdn, nebt zbo, je vozily do skladi. Ostatn obvinn byla obecn
znm. Lkai bannov spolenosti nemocn vbec neprohleli; nechali je
prost ped oetovnou nastoupit do ady a oetovatelka kadmu poloila na
jazyk pilulku barvy modr skalice, a ml bahenn zimnici, kapavku nebo zcpu.
Tento zpsob lby byl natolik rozen, e dti se stavly do ady nkolikrt, a
msto aby pilulky polykaly, odnely si je dom a oznaovaly jimi sla taen v
loterii. Dlnci spolenosti se tsnili v ubohch ubytovnch. Ineni, msto aby

181

postavili latrny, o vnocch piveli do tbor penosn zchodky, po jednom

na padest osob, a veejn pedvdli, jak jich uvat, aby vydrely co nejdle.
Obstaron advokti v ernm, kte kdysi oblhali plukovnka Aureliana
Buendu a te byli zmocnnci bannov spolenosti, vyvraceli ona obvinn
prostedky, kter pipomnaly sp kouzla. Kdy dlnci jednomysln schvlili
seznam svch poadavk, trvalo dlouho, ne se jim vbec podailo spolenost o
nich nleit vyrozumt. Jakmile se pan Brown dozvdl o jejich radku,
pipojil svj pepychov sklenn vagn k nejblimu vlaku a spolu s
nejznmjmi pedstaviteli spolenosti zmizel z Maconda. Pt sobotu vak
nkolik dlnk zastihlo jednoho z nich v bordelu, v pokoji eny, kter se
propjila k tomu, e ho vlk do pasti, a nahho ho pinutili podepsat jedno
vyhotoven seznamu. Truchliv advokti vak u soudu dokzali, e onen lovk
nem se spolenost co dlat, a aby nikdo nepochyboval o jejich vvodech, dali
ho uvznit jako podvodnka. Pozdji dlnci pistihli pana Browna, jak v
pestrojen cestuje vagnem tet tdy, a pinutili ho podepsat dal vyhotoven
seznamu. Ptho dne se vak objevil u soudu s vlasy obarvenmi na erno a
hovoil plynn panlsky. Advokti dokzali, e to nen Jack Brown, vrchn
dozorce bnnov spolenosti, narozen v Practvillu, Alabama, nbr nekodn
prodava livch bylin, narozen v Macondu a tamt poktn jmnem
Dagoberto Fonseca. Nedlouho nato, aby dlnkm zabrnili v dalch snahch,
advokti veejn vystavili mrtn list pana Browna, oven konzuly a sekreti,
v kterm se potvrzovalo, e devtho ervna toho roku ho v Chicagu pejel
hasisk vz. Zmoeni onm hermeneutickm tetnm, dlnci odmtli jednat s
macondskmi ady a obrtili se se svmi stnostmi na nejvy soudy zem.
Tam vak prvn kouzelnci dokzali, e jejich poadavky postrdaj jakkoli
opodstatnn prost proto, e bannov spolenost nikdy dnho dlnka
nezamstnvala, nezamstnv ani zamstnvat nebude, nbr si je najm jen
pleitostn a na pechodnou dobu. Vecky vmysly o virinsk unce,
zzranch pilulkch a vnonch zchodech byly proto odmtnuty a dstojn
vyhlky oznmily vrok soudu, jen shledal, e dn dlnci vlastn neexistuj.
Velik stvka konen propukla. Prce na plantch ustala v polovin,
banny hnily na stromech a vlaky o sto dvaceti vagnech zstaly stt na
vlekch. Zahlejc dlnci zaplavili osady. Tureckou ulic bouila mnohadenn
sobota a kulenkov sl v Jacobov hotelu musel bt v provozu po celch
tyiadvacet hodin. Tam se zdroval Jos Arcadio Segundo v den, kdy dola
zprva, e armda byla povena obnovit veejn podek. V ivot nemval
dn pedtuchy, ona zprva vak jako kdyby mu zvstovala smrt, na kterou
ekal u od toho dvnho rna, kdy mu plukovnk Gerineldo Mrquez dovolil
podvat se na popravu. Ono neblah tuen ho vak nevyvedlo z klidu. Udlal
ouch, k nmu se pedtm chystal, a neminul se. Nedlouho nato mu rachot

182

bubn, potkvn trubek a vkiky zstupu oznmily, e nejen jeho partie

kulenku, ale i ona samotsk a mlenliv hra, kterou hrl sm se sebou od
onoho vzdlenho jitra, je u konce. Vyhldl tedy na ulici a spatil je. Byly jich
ti pluky, pochodovali v rytmu galejnickho bubnu, zem se jim tsla pod
nohama a jejich dech mnohohlav san naplnil sv poledn povt smrdutmi
vpary. Byli drobn postavy, podsadit a drsn. Potili se jako kon, pchli po ki vysuen sluncem a ve tvi se jim zraila mlenliv, nepstupn smlost lid
z nhornch planin. Pochodovali kolem vce ne hodinu, bvalo by vak mon
se domnvat, e je to jen nkolik kadron, kter chod pod dokola, ponvad
vypadali vichni naprosto stejn, jako synov te matky, a vichni se stejnou
tupohlavost sneli thu svch toren a utor, hanbu svch puek s nasazenmi
bodky a nesoulad mezi slepou poslunost a smyslem pro est. rsula je slyela
ze svho lka ponoenho v tmch, zvedla ruku a prsty udlala znamen ke.
Santa Sofia de la Piedad se na okamik zhmotnila, sklonna nad vyvanm
ubrusem, kter prv doehlila, a vzpomnla si na svho syna Josho Arcadia
Segunda, jen v tu chvli ze dve Jacobova hotelu nevzruen sledoval posledn
vojky.
Stann prvo armd ukldalo pevzt ve sporu lohu rozhodho, k
dnmu pokusu o smen vsak nedolo. Vojci pedvedli Macondu svou slu a
hned nato odloili puky a zaali sklzet a nakldat banny a vypravovat jeden
vlak za druhm. Dlnci, kte se a do t chvle spokoj ovli eknm, vtrhli te
do les, ozbrojeni jen svmi pracovnmi maetami, a zaali onu sabot
sabotovat. Podpalovali statky a skladit, vytrhvali koleje, aby zabrnili
prjezdu vlak, kter si zaaly razit cestu kulometnou palbou, a peezvali telefonn a telegrafn drty. Zavodovac struky zrudly krv. Pana Browna, kter
iv a zdrv ekal v elektrickm kurnku, spolu s rodinou a s rodinami jeho krajan, odvezli z Maconda a pod vojenskou ochranou je dopravili do bezpench
konin. Pomry na plantch hrozily u perst v nerovnou a krvavou
obanskou vlku, kdy ady vyzvaly dlnky, aby se shromdili v Macondu.
Vzva ohlaovala, e pt ptek pijede do Maconda civiln a vojensk sprvce
provincie, aby do sporu zashl.
Jos Arcadio Segundo stl v zstupu, kter se v ptek od samho rna
shromaoval u ndra. Zastnil se pedtm schzky odborovch vdc a
spolen s plukovnkem Gavilnem dostal za kol vmsit se do davu a podle
okolnost ho usmrovat. Od chvle, kdy postehl, e vojci rozestavili okolo
nmstka kulometn hnzda a zadrtovan msteko bannov spolenosti je
chrnno dly, nepipadal si ve sv ki a na patro se mu lepilo jaksi tsto s
pchut ledku. Vlak nejel a nejel, a kolem poledne u oteven prostranstv ped
ndram zaplavilo vce ne ti tisce ekajcch osob, dlnk, en a dt, a
tlailo se i do pilehlch ulic, kter vojci pehradili adami kulomet. Vypadalo

183

to sp jako na veselm triti ne jako uvtn vldnho hodnoste. Z Tureck

ulice sem pesthovali stnky se smaenmi rybami a krmky s npoji a lid v
nejlep nlad sneli navn ekn i paliv slunce. Chvli ped tet se
proslechlo, e vlak s ednky pijede a druh den. Unaven dav zklaman
vzdychl. V tu chvli na stechu ndran budovy, odkud proti zstupu mila
tyi kulometn hnzda, vylezl jaksi poruk a na znamen trubky vichni
ztichli. Vedle Josho Arcadia Segunda stla bos zavalit ena s dvma chlapci,
tyletm a sedmiletm. Vzala menho do nru a podala Josho Arcadia
Segunda, i kdy ho neznala, a vezme starho, aby chlapec lp slyel, co jim
budou povdat. Jos Arcadio Segundo si ho posadil rozkromo na ji. Jet po
letech pak chlapec vypravoval, i kdy mu to nikdo nevil, e videi poruka,
jak gramofonovou troubou te vnos slo tyi civilnho a vojenskho sprvce
provincie. Byl podepsn generlem Carlosem Cortesem Vargasem a jeho
tajemnkem, majorem Enriquem Garcou Isazou, a ve tech lncch o osmdesti
slovech prohlaoval stvkujc za skupinu zloinc a zmocoval vojsko, aby je
postlelo.
Po peten vnosu se kolem rozlehl ohluujc pobouen pskot; poruka
na stee ndra zatm vystdal njak kapitn a gramofonovou troubou ukazoval, e chce mluvit. Zstup opt ztichl.
Dmy a pnov, ekl kapitn pomalm a trochu unavenm hlasem, mte
pt minut na to, abyste se rozeli.
Pskot a jet hlasitj kik ne pedtm pehluily zvuk trubky, jen ohlsil
zatek lhty. Nikdo se nepohnul z msta.
Pt minut uplynulo, ekl kapitn stejnm tnem. Jet minutu a zaneme
stlet.
Josho Arcadia Segunda zalil ledov pot; sundal chlapce z ramenou a pedal
ho matce. Ti hajzlov jsou schopn stlet, zamumlala ena. Jos Arcadio Segundo neml as j odpovdt, ponvad v tu chvli poznal chraplav hlas
plukovnka Gavilna, jak hlasit ki tot. Opojen naptm t chvle a
nesmrnm tichem kolem sebe a navc pesvden, e onm zstupem, jemu
uhranula smrt, nedoke nic pohnout, Jos Arcadio Segundo si stoupl na piky,
a vidl pes hlavy lid ped sebou, a poprv v ivot zvil hlas.
Hajzlov! vykikl. Tu minutu vm darujeme.
To, co pak nsledovalo, v nm nevzbudilo hrzu, ale jaksi obluzen.
Kapitn dal pkaz k palb a trnct kulometnch hnzd ho okamit uposlechlo.
Vypadalo to vak jako fraka. Jako by kulomety byly nabit jen njakmi
pyrotechnickmi hrakami, ponvad slyel jejich dychtiv rachot a vidl, jak
plivou ohe, ze sraenho davu, kter jako by zkamenl ve chvilkov
nezranitelnosti, se vak neozvalo vbec nic, ani jedin hlas, dokonce ani
vzdech ne. Potom to kouzlo narz poruil si smrteln vkik nedaleko ndra:

184

Aaach maminko. Hned nato uprosted zstupu vybuchla jaksi zemtesn

sla, sopen dech a ev pohromy, a s nesmrnou prudkost se ila kolem. Jos
Arcadio Segundo sotvae stail zvednout chlapce; matku i s druhm dttem u
zatm pohltil zstup, rozmetan stelbou do vech stran.
Jet mnoho let nato pak chlapec vyprvl i kdy ho soused nepestvali
mt za potrhlho dedka , e Jos Arcadio Segundo ho zvedl nad hlavu a nesl k
jedn z pilehlch ulic, mlem ve vzduchu, jako by byl nadnen zdenm
zstupem. Dk on vhodn poloze chlapec vidl, jak v tu chvli splaen zstup
dorazil na nro a ada kulomet zahjila palbu. Nkolik lid vykiklo
souasn:
Lehnte si na zem! Lehnte si na zem!
V prvnch adch u to udlali, smeteni dvkami z kulomet. Ti, kte zstali
naivu, se vak chtli vrtit na nmstko, msto aby si lehli na zem, strach je
vihl svm dram ocasem a ve sraen vln je poslal proti jin, kter se tila z
opanho smru, dery tho draho ocasu vyhnna z opan ulice, kde
kulomety rovn bez ustn stleli. Byli obkleni a krouili tu v obrovitm
vru, kter se pomalu stahoval do stedu, ponvad nenasytn a dsledn noe
stel ho soustavn okrajovaly kolem, jako kdy se loupe cibule. Na przdnm
mst, jakousi zhadou uchrnnm ped zbsilm prkem davu, uvidl chlapec
klec enu se zkenmi paemi. Tam ho postavil Jos Arcadio Segundo a
pak se zhroutil s tv zalitou krv, okamik pedtm, ne se onen asn dav
pelil pes to przdn msto, klec enu, slunce na vysok vyprahl obloze a
pes cel ten zkurven svt, kde kdysi rsula Iguarnov prodala tolik
karamelovch zvtek.
Kdy se Jos Arcadio Segundo zase probral, leel na zdech a kolem byla
tma. Uvdomil si, e jede v jakmsi nekonenm a tichm vlaku, vlasy m
slepen zaschlou krv a vecky kosti v tle e ho bol. Chtlo se mu straliv
spt. Rozhodl se, e se podn vysp, daleko od v hrzy a dsu, lehl si na bok,
kter ho tolik nebolel, a teprve v tu chvli zjistil, e le na mrtvch. V celm
vagnu nebylo ani kousek volnho msta, a na chodbiku uprosted. Od
vradn u muselo uplynout nkolik hodin, ponvad mrtvoly mly tut teplotu, jakou mv sdra na podzim, a tut tuhost zkamenl pny, a ti, kte je
narovnali do vagnu, mli dost asu uloit je stejnm zpsobem, jakm se
pevej bannov trsy. Ve snaze uniknout on non me se Jos Arcadio
Segundo vlekl z jednoho vagnu do druhho ve smru, kterm jel vlak, a v
zblescch svtla, je sem pronikaly mezi prkny, jak projdli spcmi osadami,
vidl mrtv mue, mrtv eny a mrtv dti, kter mli nahzet do moe, jako
vytdn banny. Poznal jen enu, kter prodvala na nmst limondy, a
plukovnka Gavilna, jen pod jet ml v ruce stoen opasek s pezkou z
morelijskho stbra, kterm si chtl proklestit cestu zdivoelm davem. Kdy

185

dorazil do prvnho vagnu, vyskoil do tmy a zstal leet v pkopu, dokud vlak
nepejel. Byl to nejdel vlak, jak kdy vidl, mlem o dvou stech nkladnch
vagnech, s lokomotivou na kadm konci a s tet uprosted. Neml dn
svtla, dokonce ani erven a zelen polohov lampy ne, a kradmo ujdl tmou.
Nahoe na vagnech bylo vidt temn obrysy vojk s pipravenmi kulomety.
Po plnoci se spustil prudk lijk. Jos Arcadio Segundo neml tuen, kde
to vyskoil, vdl vak, e pjde-li opanm smrem, ne jel vlak, dostane se do
Maconda. Na svit, po vce ne tech hodinch chze, uvidl prvn domy; byl
promen a na ki a straliv ho bolela hlava. Dal se zlkat vn kvy a veel
do jedn kuchyn, kde se njak ena s dttem v nru sklnla ke kamnm.
Brtro, ekl vyerpan. J jsem Jos Arcadio Segundo Buenda.
Vyslovil cel sv jmno, hlsku za hlskou, aby se ujistil, e je naivu.
Udlal dobe, ponvad kdy ena spatila ve dvech jeho vychrtlou,
zdumivou postavu s hlavou i atstvem potsnnm krv a poznamenanou
velebnost smrti, myslela nejdv, e vid pzrak. Znala ho. Pinesla mu
pikrvku, aby se do n zabalil, ne mu u kamen uschnou aty, ohla mu vodu,
aby si vymyl rnu byla to jen roztren ke , a dala mu ist tek, aby si
ovzal hlavu. Potom mu nalila lek neslazen kvy, jak slchvala, e ji pij u
Buend, a rozloila mu aty kolem ohn.
Jos Arcadio Segundo neekl ani slovo, dokud nedopil kvu.
Musely jich bt takov ti tisce, zamumlal potom.
eho?
Mrtvch, vysvtlil. Nejsp to byli vichni, co pili na ndra.
ena si ho zmila soucitnm pohledem. Tady jsme dn mrtv nemli,
ekla potom. Od as tvho strce, plukovnka, se v Macondu nic nestalo.
Ne doel dom, Jos Arcadio Segundo se zastavil jet ve tech kuchynch, a
vude slyel tot: dn mrtv jsme tu nemli. Na nmstku u ndra
vidl pulty s peenmi rybami, narovnan jeden na druh, ani tam vak nenael
sebemen stopu po krveprolit. Przdnmi ulicemi uml vytrval d a
pozavran domy neprozrazovaly, e by uvnit nkdo byl. Jedinou znmkou
lidsk ptomnosti bylo prvn zvonn na mi. Zaklepal u dve plukovnka
Gavilna. Jaksi thotn ena, kterou u vidl mnohokrt, mu pibouchla dvee
ped nosem. Odejel, ekla ustaran. Vrtil se dom. Hlavn vchod do
zadrtovanho kurnku steili jako obvykle dva mstn policist v nepromokavch pltch a epicch z voskovho pltna, kte v deti vypadali jako z
kamene. Antilt ernoi ve sv postrann ulice vyzpvovali sborem sobotn
almy. Jos Arcadio Segundo peskoil plot kolem dvora a kuchyn se dostal
dovnit. Santa Sofia de la Piedad mlem ani nezvila hlas: A t neuvid
Fernanda, ekla. Ped chvl vstvala. Jako by plnila njakou samozejmou
dohodu, odvedla syna do nonkovho pokoje, upravila mu Melquadesv

186

rozvrzan kavalec a o druh odpoledn, kdy Fernanda odpovala, mu oknem

podala tal s jdlem.
Aureliano Segundo spal toho dne doma, ponvad ho tu zastihl d, a ve ti
hodiny odpoledne jet pod ekal, a pestane pret. Santa Sofia de la Piedad
ho potaj zpravila o bratrov pchodu a Aureliano Segundo se za nm vypravil
do Melquadesova pokoje. Ani on vak neuvil jeho vyprvn o krveprolit a o
hrznm vlaku naloenm mrtvolami a ujdjcm k moi. Pedchozho dne
veer byla vydna mimodn vldn vyhlka, oznamujc, e dlnci uposlechli
pkazu vyklidit ndra a v pokojnch prvodech se ubraj do svch domov.
Vyhlka rovn oznamovala, e odborov pedci projevili vysok vlasteneck
uvdomn a omezili sv poadavky na dva body: zlepen lkask pe a
vybudovn latrn v obytnch prostorch. Pozdji bylo oznmeno, e vojent
pedstavitel, jakmile se dohodli s dlnky, okamit informovali pana Browna,
a ten nejene nov podmnky pijal, ale navc projevil ochotu zaplatit ti dny
veobecnch radovnek na oslavu ukonen sporu. Kdy se ho vak dstojnci
zeptali, kdy bude dohoda podepsna, aby to mohli sdlit veejnosti, podval se z
okna na blesky kiujc oblohu a nerozhodn pokril rameny.
A bude po deti, ekl. Dokud nepestane, zastavme vekerou innost.
Neprelo u ti msce a bylo obdob sucha. Jakmile vak pan Brown ohlsil
sv rozhodnut, spustil se v cel bannov oblasti prudk lijk, jen Josho
Arcadia Segunda zastihl na cest do Maconda. O tden pozdji jet pod
prelo. edn podn, po cel zemi tisckrt opakovan a pevkan ve vech
sdlovacch prostedcch, jich vlda mohla pout, se nakonec prosadilo: Nikde
dn mrtv nebyli, uspokojen dlnci se vrtili ke svm rodinm a bannov
spolenost zastavila innost, dokud nepestane pret. Stann prvo zstalo v
platnosti pro ppad, e by nekonen lijk zpsobil njakou pohromu a bylo
nutno shnout k nouzovm opatenm, vojsko se vak sthlo do kasren. Pes
den vojci chodili po rozvodnnch ulicch, kalhoty vyhrnut a ke kolenm, a
hrli si s dtmi na ztroskotn. Veer po klekn vyreli pabami domovn
dvee, vytahovali podezel z postel a odvdli je na cestu, z n se u nemli
vrtit. Jet pod hledali a hubili zloince, vrahy, he a buie podle vnosu
slo tyi, poprali to vak dokonce i pbuznm svch obt, kte zaplavovali
velitelskou kancel ve snaze se nco dozvdt. To se vm urit jen zdlo,
prohlaovali dstojnci. V Macondu se nic nestalo, nedje a dt nebude. Tady
jsme ve astnm mst. Tak dovedli a do koce vyhlazen odborovch
vdc.
Jedin, kdo to peil, byl Jos Arcadio Segundo. Jedn norov noci uslyel
nezamniteln dery paeb na domovn dvee. Aureliano Segundo, jen jet
pod ekal, a pestane pret, aby mohl odejt, vpustil dovnit est vojk pod
vedenm dstojnka. Byli promokl a na ki a beze slova prohledali dm,

187

mstnost po mstnosti a sk po skni, od pokoj a po pirnu. rsula se

probudila, kdy v jejm pokoji rozsvtili, a bhem cel prohldky nevydala ani
vzdech, prsty vak mla zken a obracela je smrem, kterm se vojci
pohybovali. Santa Sofia de la Piedad jet staila varovat Josho Arcadia
Segunda, kter spal v Melquadesov pokoji, ten vak pochopil, e je pli
pozd pokouet se o tk. Santa Sofia de la Piedad proto zase zavela dvee a on
si nathl koili, obul se, posadil se na kavalec a ekal, a pijdou. V tu chvli
prohleli zlatotepeckou dlnu. Dstojnk dal odemknout visac zmek, letmo
pejel svtilnou po mstnosti a spatil pracovn stl, sklennou sk a v n
lahviky s kyselinami a nstroje, kter leely tam, kde je zanechal jejich majitel,
a zejm pochopil, e tu nikdo nebydl. Pesto se zludn zeptal Aureliana
Segunda, zda je zlatotepcem, a ten mu vysvtlil, e tady bvala dlna plukovnka
Aureliana Buendi. Ach tak, pronesl dstojnk, rozsvtil svtlo a nadil
prohledat vecko tak dkladn, e jim neuniklo ani osmnct zlatch rybek, kter
u plukovnk nestail roztavit a kter leely v plechovce schovan za lahvikami. Dstojnk je vysypal na pracovn stl, prohldl si jednu po druh a narz
pln zlidtl. Rd bych si jednu vzal, jestli dovolte, ekl. Kdysi to bvalo
znamen vzbouenc, ale te je to pamtka. Byl mlad, mlem jet chlapec,
bez nejmen znmky nesmlosti, a byly mu vlastn pjemn zpsoby, kter dal
najevo teprve te. Aureliano Segundo mu rybku daroval. Dstojnk ji s
chlapeckm leskem v och schoval do kapsy u koile, nasypal ostatn do
plechovky a vrtil ji zase na msto.
Je to dar nesmrn ceny, ekl. Plukovnk Aureliano Buenda byl jednm z
nejvtch mu na zem.
Onen zchvat lidskosti vak nijak neovlivnil jeho vojensk vystupovn. U
dve Melquadesova pokoje, na kterch znovu visel zmek, se Santa Sofia de la
Piedad uchlila k posledn monosti. Tady u mlem sto let nikdo nebydl,
ekla. Dstojnk dal zmek otevt a peletl svtilnou po pokoji; Aureliano
Segundo i Santa Sofia de la Piedad zahldli arabsk oi Josho Arcadia
Segunda, kdy mu proud svtla pejel po tvi, a pochopili, e onou chvl kon
jedna zkost a zan druh, z n nen jinho vchodiska ne smen s osudem.
Dstojnk vsak dl svtilnou prohlel pokoj a o nic neprojevoval sebemen
zjem, dokud neobjevil dvaasedmdest nonk, narovnanch ve sknch.
Rozsvtil tedy svtlo; Jos Arcadio Segundo sedl na okraji kavalce, pipraven k
odchodu, klidnj a zamylenj ne kdy jindy. Vzadu za nm leely na
polikch napl rozpadl knihy a svitky pergamen, pracovn stl byl ist a
uspodan a inkoust v kalamch byl jet erstv. Vzduch byl prv tak ist
a przran a pokoj stejn odolval prachu a zkze, jako kdy ho Aureliano
Segundo vdal v dtstv a jak ho nebyl s to spatit jenom plukovnk Aureliano
Buenda. Dstojnka vak zajmaly jedin nonky.

188

Kolik osob tu bydl? zeptal se.

Pt.
Dstojnk se zatvil nechpav. Utkvl pohledem v mstech, kde Aureliano
Segundo i Santa Sofia de la Piedad nepestvali vidt Josho Arcadia Segunda,
a ten si rovn uvdomil, e se na nj dstojnk dv, ale nevid ho. Potom zhasil
svtlo a zavel dvee. Kdy pak promluvil k vojkm, Aureliano Segundo
pochopil, e mlad dstojnk vidl Melquadesv pokoj stejnma oima, jakma
ho vdal plukovnk Aureliano Buenda.
V tomhle pokoji u opravdu takovch sto let nikdo nebyl, ekl dstojnk
vojkm. Potm, e tam budou i hadi.
Ve chvli, kdy se za nm zavely dvee, Jos Arcadio Segundo pochopil, e
jeho vlka je u konce. Ped lety mu plukovnk Aureliano Buenda vypravoval o
uhranivm kouzlu vlky a snail se mu je vysvtlit pomoc nesetnch
pklad, vybranch zvl z vlastn zkuenosti. Tehdy tomu uvil, ale on
noci, kdy na nj vojci hledli a nevidli ho, myslel na napt poslednch
msc, trapy ve vzen, zden zstup na ndra a na vlak naloen mrtvmi
a doel k zvru, e plukovnk Aureliano Buenda byl bu komediant, nebo
pitomec. Nechpal, pro tenkrt poteboval tolik slov, aby vysvtlil, co lovk
za vlky ct, kdy stailo ci: strach. V Melquadesov pokoji, chrnn
nadpirozenm svtlem, umnm det a vdomm, e je neviditeln, vak
nael klid, jak za cel svj ivot nepoznal dosud ani na okamik, a bl se jen
toho, aby ho nepochovali zaiva. Svil se s tm Sant Sofii de la Piedad, kter
mu denn pinela jdlo, a ta mu slbila, e se vynasna zstat za kadou cenu
naivu, aby se mohla ubezpeit, e ho pochovaj mrtvho. Od t doby se Jos
Arcadio Segundo nebl u nieho a cel dny znovu a znovu prochzel
Melquadesovy pergameny s tm vtm zalbenm, m mn jim rozuml.
Uvykl elestn det, kter se za ty dva msce promnil v novou podobu ticha,
a jedin, co ho jet ruilo v jeho samot, byly pchody a odchody Santy Sofie
de la Piedad. Podal ji proto, aby mu jdlo nechvala ve vklenku pod oknem,
a dvee aby zavela na zmek. Ostatn lenov rodiny na nho zapomnli,
nevyjmaje Fernandu, kter proti jeho pobytu v dom nic nenamtala, kdy j
ekli, e ho vojci vidli a nepoznali ho. Kdy u tam il pl roku, Aureliano
Segundo sundal ze dve zmek, ponvad vojci konen z Maconda odeli a
on hledal nkoho, s km by si obas mohl pohovoit, ne pestane pret. Jakmile
otevel dvee, uctil pav pach z nonk, rozestavnch po podlaze a
mnohokrt pouitch. Jos Arcadio Segundo, ztrcejc se v hout vlas a
vous a neten k odpornm vparm zamoujcm cel pokoj, znovu a znovu
etl nesrozumiteln pergameny. Obklopovala ho jaksi andlsk ze. Sotva
zvedl zrak, kdy slyel, e se dvee otvraj, bratrovi vak onen pohled stail,
aby pochopil, e se v nm opakuje neodvratn osud jejich pradda.

189

Bylo jich pes ti tisce, to bylo ve, co Jos Arcadio Segundo ekl. Te
jsem si jist, e to byli vichni, co pili na ndra.
*
Prelo tyi roky, jedenct msc a dva dny. Obas u jenom drobn milo,
a vichni si u oblkali svten aty a nasazovali vraz nemocnch, kte se
uzdravuj, na oslavu toho, e je po deti; brzo vak uvykli tomu, e ony pomlky
jsou pedzvst dalho zhoren. Obloha se rozpadala v hlomoznch bouch a
ze severu pily smrt, je strhaly stechy, poboily zdi a vytrhaly z koen
posledn kee na plantch. Stejn jako v dobch nespav nemoci, na kter
rsula v onch dnech asto vzpomnala, sama pohroma souasn vytvela
zbrany proti nud. Aureliano Segundo patil k tm, kte vynaloili nejvt
sil, aby je nepemohla zahlka. Onoho veera, kdy pan Brown pivolal boui,
se kvli jaksi malikosti zastavil doma a Fernanda ho chtla zaopatit napl
zborcenm detnkem, kter nala kdesi ve skni. To nen poteba, ekl j
manel. Pokm tu, dokud nepestane. Ono prohlen ho pochopiteln nijak
nevzalo, Aureliano Segundo mu vak mnil do psmene dostt. Vecko atstvo
ml u Petry Cotesov, a tak si kad ti dny svlkal to, v kterm piel, a ekal
ve spodkch, a mu je vyperou. Aby se nenudil, pustil se do opravovn
nejrznjch vc v domcnosti. Uthl steje, namazal zmky, pirouboval
zstrky a vyrovnal zvory. Nkolik msc se potuloval po dom s bednikou
nad, kterou tu zejm zapomnli cikni jet za as Josho Arcadia Buendi;
nikdo nevdl, zda to pist onomu nedobrovolnmu tlocviku, zimn nud
nebo vynucen stdmosti, bicho se mu vak postupn scvrkvalo, jako kdy
vypout mch, obliej, pipomnajc pobonou elvu, neml u tak krevnat a
lalok pod bradou mu mn vystupoval, a nakonec vcelku daleko m
pipomnal tlustokoce a byl u s to zavzat si tkaniky u bot. Kdy Fernanda
vidla, jak seizuje kliky a rozebr hodiny, kladla si otzku, zda u tak
nepropad rodinn neesti a nenamh se jen proto, aby sv sil hned zase
zmail, jako plukovnk Aureliano Buenda se zlatmi rybkami, Amaranta s
knoflky a rubem, Jos Arcadio Segundo s pergameny a rsula se svmi
vzpomnkami. Nebyla to vak pravda. Nesnz byla v tom, e d vecko niil,
v soukol nejsuch stroj vyrely kvtiny, jakmile je kad ti dny nenamazal,
nit brokt rezivly a na vlhkm atstvu bujely afrnov asy. Ovzdu bylo
tak vlhk, e by ryby bvaly mohly vplout dvemi dovnit, proplout vzduchem v
pokojch a okny se dostat zase ven. Jednoho rna se rsula probudila s pocitem,
e se propad v jakousi slastnou mdlobu, a podala u, aby ji dopravili k otci
Antoniu Isabelovi, i kdyby ji tam mli donst na nostkch, kdy tu Santa Sofia
de la Piedad zjistila, e m zda samou pijavici. Strhali j jednu po druh,

190

spalujce je havmi uhlky, dv ne by z n vysly vechnu krev. Musili

vykopat struky, odvodnit dm a vyhubit ropuchy a hlemd, aby mohli
vysuit podlahy, vythnout cihly, na kterch stly postele, a zat zase chodit v
botch. Zaujat nesetnmi malikostmi, kter si daly jeho pe, Aureliano
Segundo si ani neuvdomoval, e strne, a jednou odpoledne sedl v houpac
idli, sledoval pedasn soumrak a zjistil, e na Petru Cotesovou mysl bez
nejmenho vzruen. Nebvalo by mu zatko vrtit se k mdl lsce sv
manelky, j se se zralm vkem vrtila krsa, d ho vak zbavil vech
boulivch vn a nadl ho houbovitm klidem nezjmu. Bavil se pomylenm
na to, co by za takovho det trval u mlem rok bval vecko podnikl dv.
Jako jeden z prvnch pivezl do Maconda zinkov plech, dvno pedtm, ne ho
tu zavedla bannov spolenost, jen proto, aby jm zasteil lonici Petry
Cotesov a mohl uvat pocitu hlubokho soukrom, kter v nm v onch
dobch vzbouzelo elestn det. Dokonce i ty potrhl vzpomnky z jeho
boulivho mld ho vak nechvaly chladnm, jako by pi posledn pitce
vyerpal posledn zbytky chlpnosti, j ho proda obdaila, a te u mu zstala
jen ona zzran odmna, e na ni mohl vzpomnat bez trpkosti a bez vitek.
Snad by se nkdo mohl domnvat, e mu lijk poskytl pleitost sednout si a
uvaovat a jeho pochzky s kletmi a s maznikou e vyplvaj z pozdn touhy
po mnoha uitench vcech, kter v ivot mohl udlat a kter neudlal, ani
jedno, ani druh vak nebyla pravda, ponvad sklon k usedlmu ivotu a k
domckmu kutn u nho nevychzel ze zamylen nad minulost ani z
ponauen, kter si z nho vzal. D ho vyplavil z as mnohem vzdlenjch,
z dob, kdy v Melquadesov pokoji tval zzran bajky o ltajcch kobercch
a o velrybch hltajcch lod i s posdkami. V t dob mal Aureliano vyuil
Fernandiny nepozornosti a vybhl na verandu a jeho dd seznal tajemstv
chlapcova pvodu. Osthal mu vlasy, oblkl ho a odnauil ho strachu z lid, a
brzo bylo zejm, e je to opravdov Aureliano Buenda, s jeho vystouplmi
lcnmi kostmi, podivnm pohledem a osamlm vrazem. Fernand se tm
ulevilo. Pochopila u dvno, jak zpupn se zachovala, nenachzela vak zpsob,
jak to napravit; m dle pemtala o rozlinch eench, tm nesmyslnj j
vecka pipadala. Vdt, e Aureliano Segundo pijme vecko tak, jak to
nakonec pijal, rozradostnn zjitnm, e m vnuka, nebyla by o t vci tolikrt
uvaovala a odkldala ji, nbr by se t trzn zbavila u pedchozho roku. Pro
Amarantu rsulu, kter u zanaly rst druh zuby, znamenal synovec jakousi
pohyblivou hraku, kter ji uchrnila ped nudou detivch dn. V t dob si
Aureliano Segundo vzpomnl na anglickou encyklopedii v nkdej Memin
lonici, kter se od t doby nikdo nedotkl; zaal dtem ukazovat ilustrace,
obzvl zvata, a pozdji i mapy, fotografie z dalekch zem a slavn lidi.
Jeliko neuml anglicky a dovedl poznat jen nejznmj msta a nejbnj

191

osobnosti, zaal si vymlet jmna a legendy, aby njak ukojil nenasytnou

zvdavost obou dt.
Fernanda se skuten domnvala, e jej manel ek, a bude po deti, a pak
se vrt ke sv soulonici. V prvnch mscch de se obvala, e se nkdy pokus pijt k n do lonice a ona bude nucena zahanben mu vysvtlovat, e od
narozen Amaranty rsuly nen u schopna usmen. To bylo pinou jej zkostn korespondence s neviditelnmi lkai, peruovan astm selhnm
poty. V prvnch mscch, kdy se proslechlo, e nkolik vlak v boui
vykolejilo, ji jeden z list neviditelnch lka upozornil, e se jej dopisy
ztrcej. Pozdji d jej styk s neznmmi lkai pln peruil a Fernanda se
vn obrala mylenkou, e si nasad jagu kraboku, kterou ml jej manel
na sob pi onom krvavm karnevalu, a pod smylenm jmnem se d
prohldnout lkai bannov spolenosti. Jeden z etnch nvtvnk, kte k
nim v t dob pichzeli a pineli neblah zvsti o lijku, ji vak pouil, e
bannov spolenost ru sv oetovny a odv je do kraj, kde nepr.
Fernanda ztratila vekerou nadji a smen ekala, a bude po deti a pota
zane zase chodit obvyklm zpsobem; mezitm svou utajovanou chorobu lila
prostedky, kter si sama vymlela, ponvad by byla radji zemela, ne aby
se svila do rukou jedinho lkae, jen v Macondu zstal, vstednho
Francouze, kter se ivil bylinkami, jak dvali oslm. Obrtila se na rsulu v
dve, e bude znt njak prostedek, kter by jej pote zmrnil. Dk svmu
zvyku vecko obchzet a nenazvat vci pravm jmnem vak sv bolesti
pemstila z pedn sti tla do zadn, rozen nahradila vymovnm a vtoky
plenm, aby se nemusela tak stydt; rsula tud prvem usoudila, e jej
pote nejsou dlonho, ale stevnho rzu, a poradila j, aby denn na lan aludek sndla kornoutek kalomelu. Nebt on nemoci, na n by nebvalo nic
neslunho pro nikoho, kdo by souasn netrpl chorobnou stydlivost, a onch
ztracench dopis, nebylo by Fernand na deti zleelo, ponvad pro ni jako
by koneckonc prelo po cel ivot. Nezmnila denn rozvrh a neupustila od
obad, kter zavedla. Dokonce i v dob, kdy stl stl na cihlch a idle na
prknech, aby si stolovnci nezmeli nohy, dvala na stl lnn ubrusy a nsk
porceln a pi veei zaehovala svcny, soudc, e iveln pohromy nesmj
slouit jako zminka k uvolnn mrav. Na ulici nikdo ani nevyhldl. Kdyby
zleelo na Fernand, nebyli by se tam podvali nikdy, nejenom od chvle, kdy
zaalo pret, ale mnohem dv, ponvad byla pesvdena, e dvee jsou od
toho, aby se zavraly, a zjem o to, co se dje na ulici, pslu leda nevstkm.
Byla vak prvn, kdo vyhldl ven, kdy se dozvdli, e pochovvaj plukovnka
Gerinelda Mrqueze, i kdy to, co pootevenm oknem spatila, na ni
zapsobilo tak skliujcm dojmem, e potom dlouho litovala sv slabosti.
Smutnj pohebn prvod nebylo mono si pedstavit. Rakev spovala na

192

voze taenm voly a nad n postavili psteek z bannovch list; d se vak

lil s takovou prudkost a ulice byly tak rozblcen, e kola na kadm kroku
zapadala do bahna a psteek se jenjen sesout. Na rakev se inuly proudy
smutn vody a smely vlajku, kter ji zakrvala; byla to ona vlajka pinav
krv a stelnm prachem, kterou hrdj vyslouilci odmtli. Na rakev poloili i
avli s mdnmi a hedvbnmi tapci, kterou si plukovnk Gerineldo Mrquez
kdysi vval v nvtvnm pokoji, aby do Amarantina icho pokoje vstoupil
neozbrojen. Za vozem vachtali v bahn posledn pamtnci kapitulace z
Neerlandie, s kalhotami vyhrnutmi a ke kolenm a nkte bosi, v jedn ruce
karetovou hl a v druh vnec z paprovch kvtin, ze kterch d smyl barvu.
Jako njak neskuten vidina proli ulic, kter jet pod nesla jmno
plukovnka Aureliana Buendi, a vichni se pitom ohldli smrem k domu;
kdy pak zahnuli na nmst, uvzl vz v bahn a oni si museli vydat pomoc,
aby ho dostali ven. rsula podala Santu Sofii de la Piedad, aby ji odnesla ke
dvem. Sledovala cel poheb s takovm zaujetm, e nikdo nepochyboval o
tom, e ho skuten vid, obzvl ve chvlch, kdy se jej zdvien ruka
archandla zvstovatele pohybovala souasn s kymcenm vozu.
Sbohem, Gerineldo, synku, volala. Pozdravuj vecky od ns z domu a
vyi jim, e se uvidme, a pestane pret.
Aureliano Segundo ji odnesl zptky do postele a stejn pirozenm tnem,
jakm s n hovoil vdycky, se zeptal, jak to myslela.
Je to tak, ekla. ekm jen, a bude po deti, abych mohla umt.
Pohled na rozblcen ulice Aureliana Segunda polekal. Veden pozdn
starost o osud svch std, pehodil si pes sebe voskovan pltno a vypravil se k
Pete Cotesov. Nael ji na dvoe, jak stoj po ps ve vod a sna se vyprostit
zdechlho kon. Aureliano Segundo vzal kldu a pomohl j a napuchl,
obrovsk tlo se pevrtilo a plulo pry, uneno proudem dkho bahna. Od t
doby, kdy zaalo pret, Petra Cotesov nedlala nic jinho, ne odklzela ze
dvora mrtv zvata. V prvnch tdnech Aurelianu Segundovi vzkazovala, aby
nco urychlen podnikl, ten vak odpovdl, e nen naspch, e to snad nen
tak hrozn a e si u nco vymysl, a pestane pret. Vzkzala mu, e voda
zaplavuje ohrady a dobytek e utk do hor, kde nenajde dnou pastvu a
zstane na pospas jagurm a nemocem. Ned se nic dlat, odpovdl
Aureliano Segundo. Vak se narod nov, a pestane pret. Petra Cotesov
ale vidla, jak zvata houfn umraj, a sotva staila tvrtit ta, kter uvzla v
bahn. S nmou bezmocnost sledovala, jak lijk neltostn pusto majetek, jen
kdysi bval povaovn za nejvt a nejtrvalej v celm Macondu a z kterho
te zbval jen morov zpach. Kdy se Aureliano Segundo odhodlal pejt a
zjistit, co se dje, nael u jenom zdechlho kon a v poboen stji jednu
vychrtlou mulu. Petra Cotesov ho uvtala bez nejmenho pekvapen, bez

193

radosti a bez vitek, a dovolila si jen utpan smv.

To jde brzo! ekla mu.
Zestrla, byla jen kost a ke a jej trbinkovit oi drav elmy ze veho
toho det zkrotly a posmutnly. Aureliano Segundo tam zstal pes ti msce,
ne proto, e by mu u n bylo lpe ne doma, nbr proto, e cel ten as sbral
odvahu znovu si pehodit pes hlavu onen kus voskovanho pltna. Nen
naspch, mnil, jako to pedtm prohlaoval u Fernandy. Doufejme, e v
nejblich hodinch pestane. Bhem prvnho tdne pivykl jmm, je as a
det zanechaly na zdrav jeho soulonice, a postupn ji zaal vidt takovou
jako dv. Vzpomnal na jejich nevzan zbavy a na ztetnou plodnost, kterou
svm milovnm probouzeli ve zvatech, a kdy u n byl druh tden, jedn noci ji probudil vytrvalm lasknm, dlem z lsky a dlem ze zitnosti. Petra
Cotesov je vak neoptovala. Jen spi, zamumlala. Na takov vci u nen
doba. Aureliano Segundo se podval do zrcadla na strop a spatil sebe sama,
uvidl pte Petry Cotesov, podobnou ad cvek navleench na svazku
unavench nerv, a pochopil, e m pravdu a e ne doba, ale oni sami u na
takov vci nejsou.
Dom se vrtil i se svmi kufry, pesvden, e nejen rsula, ale vichni
obyvatel Maconda ekaj, a pestane pret, aby mohli umt. Vidl je cestou,
jak sed ve svch pokojch se zaloenma rukama a s neptomnmi pohledy a
kolem nich mj as ve sv celistvosti, nepodroben lidskm mtkm; nemlo
smysl dlit ho na msce a roky a dny na hodiny, ponvad stejn nemohli dlat
nic jinho ne pozorovat d. Doma ho dti uvtaly s jsotem a on jim znovu
zaal hrvat na dchavinou harmoniku. Hudba je vak nezaujala tolik jako
besdky nad encyklopedi, take se zaali znovu schzet v Memin lonici, kde
pedstavivost Aureliana Segunda mnila vzducholo v ltajcho slona, jen
hled v oblacch msto, kde by si zdml. Jedenkrt objevil obrzek jezdce na
koni, kter mu vzdor cizokrajnmu odn pipadal znm, a po dlouhm zkoumn doel k zvru, e je to plukovnk Aureliano Buenda. Ukzal ho
manelce, a dokonce i Fernanda uznala, e se podob nejen plukovnkovi, ale
vem lenm rodiny, i kdy to po pravd byl tatarsk vlenk. Tak mu ubhal
as mezi rhodskm kolosem a zaklnai had, a mu manelka oznmila, e ve
pirn zbv u jen est kilogram solenho masa a jeden pytel re.
A co mm podle tebe dlat? zeptal se.
To j nevm, ekla Fernanda. To je musk starost.
No dobe, ekl Aureliano Segundo. Jen co pestane pret, nco u
podnikneme.
I nadle se vc zajmal o encyklopedii ne o domcnost, i kdy se pi obd
musel spokojit s odezkem masa a s hrstkou re. Te se ned nic dlat, kal.
Cel ivot pece pret neme. m vc vak odkldal pi o pirnu, tm

194

hlub byla Fernandina nevole, a se jej obasn nmitky a vlevy hnvu, do t

chvle dk, promnily v nezadriteln, drav pval, jen zaal jednou rno a
zpotku se podobal jednotvrnmu refrnu kytary, jak vsak den ubhal, nabval
na sle a byl stle vydatnj a barvitj. Aureliano Segundo si jejho lteen
viml a ptho dne po sndani, kdy mu v uch zaalo znt jaksi ustavin
bzuen, v t dob u plynulej a hlasitj ne elestn det, a pochopil, e
Fernanda chod po celm dom a stuje si, e ji vychovali jako krlovnu, aby
nakonec skonila jako sluka v tomhletom blznivm dom, s manelem lenochem, modlem a prostopnkem, kter cel dny jen lh na zdech a ek,
a mu do st budou ltat peen holubi, zatmco ona tu de do padku, aby
udrela nad vodou tuhle domcnost na spadnut, kde od boho probuzen a do
chvle, kdy jde spt, m tolik prce a tolik vc mus snet a napravovat, e
chod do postele s oima plnma tluenho skla, a za celou dobu j tu nikdo
neekl ani dobr jitro, Fernando, jak ses vyspala, Fernando, a nezeptaj se j, i
kdyby jenom ze zdvoilosti, pro je tak bled a pro rno mv pod oima
fialov kruhy, i kdy ona samozejm nepot, e by se neho takovho
dokala od ostatnch len rodiny, kte se na ni koneckonc vdycky dvali
jako na vetelce, jako na njak hadr na odstavovn hrnc, jako na panka
namalovanho na stene, a cel ten as se proti n potajmu domlouvali, pezdvali
j svatouk, pokrytc a jetrek, a Amaranta, a j je zem lehk, jedenkrt
dokonce ekla nahlas, e pat k lidem, kte si pletou konenk s tdennm
pstem, pro Boha ivho, co je to vbec za vrazy, a ona to z vle Otce svatho
vecko odevzdan snela, ale nesnesla u, kdy ten nestoudn Jos Arcadio
Segundo prohlsil, e cel netst rodiny je v t fajnovce, kterou si nasadili
dom, jen si to pedstavte, fajnovce, kter by jen porouela, Boe mj, fajnovce
ze zkaen krve, stejn jako ti hejskov, kter sem vlda poslala zabjet dlnky,
slyte to, a to nemluvil o nikom jinm ne o n, kmotence vvody z Alby,
dm tak urozen, e z toho manelky prezident zelenaly zvist, opravdov
lechtin, kter m prvo pipojovat k svmu jmnu jedenct panlskch
pjmen a v tomhle mst plnm parchant je jedin, kdo neupadne do rozpak
pi pohledu na estnct pbor, aby pak jej manel, ten cizolonk, div
nepraskl smchy a ekl e tolik lic a vidliek a tolik no a liek se nehod pro
lidi, ale pro stonoky, jedin, kter doke i se zavenma oima ci, kdy se
nalv bl vno, z kter strany a do jak sklenky, a ne jako ta nemotora
Amaranta, a je j zem lehk, kter si myslela, e bl vno se podv ve dne a
erven veer, a jedin na celm pobe, kter se me pynit tm, e svou
potebu konala vdycky jen do zlatch nonk, aby se j pak plukovnk
Aureliano Buenda, a je mu zem lehk, ve sv zednsk luovitosti opovil
zeptat, m si tu vsadu zaslouila, jestli snad nesere hovna, ale pukolov kvty,
jen si to pedstavte, doslova takhle to ekl, a jej vlastn dcera Reneta, kter dky

195

sv vtravosti jedenkrt zahldla v lonici jej vkaly, aby mu na to ekla, e

nonk je opravdu sam zlato a sam erb, ale uvnit e je docela obyejn lidsk
hovno, a vlastn jet hor ne u ostatnch, ponvad je to hovno fajnovky, jen
si pedstavte, tohle ekla jej vlastn dcera, take o ostatnch lenech rodiny si
nikdy nedlala iluze, rozhodn vak m prvo ekat trochu vc ohled od svho
manela, ponvad a se dje co se dje, je to jej manel ped Bohem, jej
kdce, jej zkonn poruitel, jen z vlastn svobodn a svrchovan vle vzal
na sebe velikou odpovdnost, kdy ji odvedl z otcovskho sdla, kde si nikdy
nemusela nic odkat a nic ji netrpilo a kde pro vlastn povyraen vila vnce z
list smutench palem, ponvad jej kmotr jim poslal dopis, opaten
vlastnorunm podpisem a otiskem peetnho prstenu, jen aby zdraznil, e
Fernandiny ruce nejsou stvoeny ke svtskm pracm s vjimkou hry na spinet,
jej poetil manel ji vak pesto odvedl z domu, vzdor vem vstrahm a
varovnm, a pivedl ji do tohohle pekelnho kotle, kde samm vedrem ani
dchat neme, a dv ne skonala svj svatodun pst, sebral u svoje koovn
kufry a svou tulckou harmoniku a el se cizolon peleit se entinou, kter se
stailo podvat na zadek, no dobe, u to bylo venku, stailo se podvat, jak
krout tm svm kobylm zadkem, aby lovk poznal, e je to njak, njak, e
je pravm opakem j sam, kter se um chovat jako dma v palci i v prasem
chlvku, u stolu i v posteli, kter je rozen dma, bohabojn, poslun boch
zkon a podizujc se jeho zmrm, a samozejm s n neme provdt takov kejkle a necudnosti, jak dl s tou druhou, kter je samosebou ochotn ke
vemu, jako ty francouzsk dmiky, a kdy se to tak vezme, je vlastn hor,
ponvad ty jsou aspo tak poctiv, e maj u dve ervenou lucernu, a takov
sviainky, jen si to pedstavte, to by tak jet chyblo, by chtl provdt s
jedinou a milovanou dcerou pan Renaty Argotov a dona Fernanda del Carpio,
pedevm toho, samozejm, svatho mue, kesana, jakch je mlo, ryte
du Svatho hrobu, jednoho z tch, kterm se pmo od Boha dostalo on
vsady, e se jich ani po smrti nedotkne zkza, ki maj hebkou jako atlas
svatebnch at a oi iv a przran jako smaragdy.
To nen pravda, peruil ji Aureliano Segundo, pece u pchl, kdy ho
pinesli.
Byl tak trpliv, e ji vydrel cel den poslouchat, a ji pistihl pi chyb.
Fernanda toho nedbala, ztiila vak hlas. Toho dne pi veei trzniv bzukot
jejho lteen pln pehluil elestem det. Aureliano Segundo sedl se
sklopenou hlavou, jedl velice mlo a brzo odeel do sv lonice. Ptho dne pi
sndani byla Fernanda neklidn, zejm patn spala, a zdlo se, e si u vylila
vechen svj hnv. Kdy se j vak manel zeptal, zda by nemohl dostat vejce
namkko, neekla mu prost, e u od minulho tdne vejce nemaj ani jedno,
nbr spustila zlobnou promluvu proti mum, kte cel as jen zbouj

196

vlastn pupek a pak jet najdou odvahu chtt u sndan skivn jtra.
Aureliano Segundo si jako kadodenn el s dtmi prohlet encyklopedii,
Fernanda vsak pedstrala, e uklz v Memin lonici, jen aby manel slyel, jak
muml, e na to samozejm u mus bt povaha, tvrdit tm ubohm
nevitkm, e v encyklopedii je obrzek plukovnka Aureliana Buendi. Po
obd, kdy dti odpovaly, el si Aureliano Segundo sednout na verandu,
Fernanda ho vak pronsledovala i tam, drdila ho a trznila, krouila okolo
nho a neprosn bzikala jako steek, mumlajc, e v celm dom u nen k jdlu nic jinho ne kamen, ale jej manel, e si tu samozejm sed jako persk
sultn a dv se, jak pr, ponvad je docela obyejn pivnk, vydrovan
musk a budikniemu, uboej ne hromdka vaty, zvykl t na et en a
pesvden, e se oenil s Jonovou manelkou, kter dokzala spolknout i tu
povdaku o velryb. Aureliano Segundo ji neten poslouchal pes dv hodiny,
jako by byl hluch. Peruil ji teprve na samm sklonku odpoledne, kdy u
nebyl s to dle snet rachocen bubnu, kter mu dunl v hlav.
Prosm t, ml u, podal ji.
Fernanda vak naopak zvila hlas. Nemm pro mlet, prohlsila. Jestli
m nkdo nechce poslouchat, a si jde. Nato se Aureliano Segundo pestal
ovldat. Zvolna vstal, jako by si mnil jen prothnout dy, a s dokonale
uvenm a soustavnm vztekem bral kvtine s begniemi, koene s
kapradinami a truhlky s majornkou a jeden po druhm je rozbjel o zem.
Fernanda se polekala; a do t chvle si neuvdomovala, jak asn sla se
skrv v jejm plsnn, bylo vak u pli pozd chtt nco napravovat. Opojen
nezadritelnm pocitem levy, Aureliano Segundo porozbjel vecko sklo v
pbornku a potom beze spchu vytahoval jeden kus ndob za druhm a
roztloukal je o podlahu. Klidn, dkladn a s tou uvlivost, s jakou kdysi
polepil cel dm bankovkami, rozbjel pak o zdi esk sklo, run malovan
vzy, obrzky dvek v lokch plnch r a zrcadla v pozlacench rmech,
prost vecko, co se dalo rozbt, od nvtvnho pokoje a po pirnu, a skonil
kuchyskou kd, kter se s dunivou ranou rozttila uprosted dvora. Potom si
umyl ruce, pehodil si pes hlavu voskovan pltno a ped plnoc se vrtil s
nkolika tuhmi rtkami solenho masa, s pytlky re a erviv kukuice a
nkolika zakrslmi trsy bann. Od t doby u v dom jdlo nikdy nechyblo.
Amaranta rsula a mal Aureliano pozdji vzpomnali na obdob de jako
na astn asy. Vzdor Fernandinu psnmu dohledu se vachtali v bahn na
dvoe, chytali jetrky a tvrtili je a ve chvlch, kdy Santa Sofia de la Piedad
nedvala dost pozor, snaili se pisypat do polvky prek z motlch kdel a
jakoby ji otrvit. Jejich nejoblbenj hrakou vak byla rsula. Hledli na ni
jako na velkou chatrnou loutku a vleli ji z kouta do kouta, navleenou do
barevnch hadk a s obliejem natenm sazemi a orelnkovm barvivem, a

197

jedenkrt j div nevypchli oi zahradnickmi nkami, jako to dlvali

ropuchm. Ze veho nejvc vak je obveselovalo jej tetn. Ve tetm roce
de se toti v rsulin mozku opravdu muselo nco stt, ponvad postupn
pestala vnmat vci kolem sebe a souasnost se j mtla s dvnou minulost,
take jednou po ti dny beztn plakala nad smrt Petronily Iguarnov, sv
prababiky, pohben ped vce ne sto lety. Nakonec se j vecko tak zmtlo, e
malho Aureliana povaovala za svho syna plukovnka v dobch, kdy ho vzali
k ciknm, aby si prohldl led, a Josho Arcadia, kter te byl v semini, mla
za svho prvorozence, jen utekl s cikny. Tak asto hovoila o rodin, e j dti
zaaly podat pomysln nvtvy lid, kte nejenom byli u dvno mrtvi, ale
navc ili kad v jin dob. rsula sedla na posteli, vlasy posypan popelem a
tv zakrytou ervenm tkem, a ctila se astn v kruhu neskutench
pbuznch, kter j dti lily s nejrznjmi podrobnostmi, jako kdyby je
opravdu znaly. rsula rozmlouvala s jejich pedky
o udlostech, kter se staly dvno ped jejich narozenm, poten
naslouchala zprvm, kter j pineli, a spolu s nimi oplakvala mrtv,
zemel mnohem pozdji ne jej spolubesednci. Zakrtko dti postehly, e
bhem onch peludnch nvtv rsula nikdy neopomene poloit otzku, kdo
to k nim za vlky pinesl sdrovou sochu svatho Josefa v ivotn velikosti, aby
mu ji schovali, ne pestane pret. Dky tomu se Aureliano Segundo rozpomnl
na poklad zakopan bhvkde na mst, kter znala jen rsula, ale vecky jeho
otzky i dmysln uskoky, kter si vymlel, nevedly k dnmu cli, ponvad
v bluditi jej pomatenosti jako by zstvalo svtl msto, vdom, e mus hjit
sv tajemstv a odhalit je jen tomu, kdo proke, e je skutenm majitelem
zakopanho zlata. Ponala si pitom tak dmysln a pke, e kdy Aureliano
Segundo navedl jednoho ze svch ptel z mokr tvrti, aby se vydval za
majitele pokladu, pln ho popletla podrobnm vslechem, plnm dmyslnch
lek.
Pesvden, e si rsula odnese sv tajemstv do hrobu, Aureliano Segundo
pod zminkou, e na dvoe i na zadnm dvorku vykopou odvodovac struky,
najal skupinu kop a sm kadodenn velice peliv zkoumal pdu eleznmi
tyemi a nejrznjmi pstroji na hledn kov, za ti msce vyerpvajcho
ptrn vak nenarazil na nic, co by se podobalo zlatu. Obrtil se tedy na Pilar
Ternerovou v nadji, e mu karty odhal vc ne kopi, ta mu vak nejdv ze
veho vysvtlila, e jej snaen neme vst k niemu, nesejme-li karty sama
rsula. Potvrdila mu vsak, e poklad opravdu existuje a e obn pesn sedm
tisc dv st trnct minc ve tech pytlcch z plachtoviny, pevzanch
mdnm drtem a zakopanch uvnit kruhu o polomru stodvaadvaceti metr,
jeho stedem je rsulina postel, upozornila ho vak, e poklad nenajdou dv,
ne pestane pret a ervnov slunce po ti roky za sebou nevysu vecka

198

bahniska na prach. Dsledn neuritost onch daj a jejich mnostv Aurelianu

Segundovi natolik pipomnly duchask bajky, e vytrval ve svm sil, i kdy
byl srpen a bval by musel pokat aspo jet ti roky, aby vyhovl podmnkm
vtby. Ze veho nejdv ho udivilo zjitn zrove to vak jen zvtilo jeho
zmatek , e od rsuliny postele k plotu zadnho dvorku je pesn sto dvacet
metr. Kdy Fernanda vidla, jak provd men, pojala obavy, e se snad
zblznil stejn jako jeho dvojenec, a jej strach dle vzrostl, kdy pak nadil
kopm, aby pkopy prohloubili jet o metr. Zachvtila ho badatelsk ve,
s jakou kdysi jeho pradd hledal cestu ke svtu velkch vynlez, ztratil
posledn tukov polte, kter mu jet zbvaly, a zaal se znovu podobat
svmu dvojenci jako v mld, nejen vychrtlou postavou, ale i svm zdrenlivm
chovnm a zahloubnm do vlastnho nitra. O dti se pln pestal zajmat.
Jdal, kdy ho prv napadlo, nkde v kuchyni v kout, zablcen od hlavy a k
pat, a kdy se ho pitom Santa Sofia de la Piedad na nco zeptala, sotvae j
odpovdl. Kdy ho Fernanda vidla pracovat s pornost, jak by se u nho ani
ve snu nenadl, myln povaovala jeho smlost za pli, hrabivost za obtavost
a paliatost za houevnatost a v duchu si vytala zlobu, s n mu kdysi splala
pro jeho zahlivost. Aureliano Segundo vak v t dob neml ani pomylen na
soucitn smiovaky. Vzel a po krk v bahn plnm uschlch haluz a zetlelch
kvtin a krok za krokem pevracel hlnu v zahrad s dvorem a zadnm
dvorkem u byl hotov a podkopal pitom zklady vchodnho kdla domu do
takov hloubky, e se jedn noci vyden probudili, e zan zemtesen;
ctili, jak se dm chvje, a z hloubi zem se ozval straliv rachot, ve
skutenosti se vak sesuly ti pokoje a od verandy a k Fernandin lonici zela
hroziv trhlina. Aureliano Segundo se pesto nevzdal svho ptrn. I potom,
kdy jeho posledn nadje pohasly a jedin, co jet mohlo mt njak smysl,
byly pedpovdi Pilar Ternerov, vyztuil pokozen zklady, vyplnil trhlinu
maltou a pokraoval ve vkopech na zpadn stran. Kopal tam jet ve druhm
ervnovm tdnu, kdy d zaal zvolna polevovat, mraky stoupaly vzhru a
bylo zejm, e kadou chvli pestane pret. Opravdu pestalo; jednoho dne o
druh odpoledn zaplavilo svt pihloupl slunce, erven a drsn jako cihlov
prach a mlem stejn chladn jako voda, a potom deset let ani nekplo.
Macondo leelo v troskch. V rozbahnnch ulicch se povaloval rozbit
nbytek, zvec kostry obrostl rudmi liliemi a posledn zbytky po tlupch
pivandrovalc, kte z Maconda uprchli stejn spn, jako sem kdysi pili.
Domy, postaven s takovm chvatem za bannov horeky, byly te oputn.
Bannov spolenost rozebrala sv zazen a odvezla je pry. Z nkdejho
msteka obehnanho drty zbvaly jenom rozvaliny. Devn domky a chladn
terasy, kde trvvali poklidn odpoledne u karet, jako by strhla pedzvst onoho
prorockho vtru, kter ml v budoucnu Macondo vymazat z tve zem.

199

Jedinou stopou ptomnost lid, kterou tu onen hltav poryv zanechal, byla rukavika Patricie Brownov v automobilu, kter se ztrcel v macekch.
Zaarovan kraj, kter probdal Jos Arcadio Buenda po zaloen Maconda a
kde pak vyrostly bannov plante, se zmnil v bainu plnou tlejcch ke a v
dlce na obzoru pak jet nkolik let zahledali tichou pnu moe. Kdy si
Aureliano Segundo v nedli poprv oblkl such atstvo a el si prohldnout
msteko, padl na nj hlubok smutek. Lid, kte pohromu pekali, tit, kte
ili v Macondu u pedtm, ne jm otsl orkn bannov spolenosti, sedli
te uprosted ulice a uvali prvnho slunce. Ki mli jet pod zelenou od
vodnch as a vychzel z nich zatuchl pach, kterm naskli za det, v hloubi
srdce vak zejm byli astni, e msteko, v kterm se narodili, nle znovu
jim. Tureck ulice vypadala zase tak jako kdysi v dobch, kdy Arabov v
trepkch a s kruhy v uch, putujce svtem a smujce papouky za bezcenn
tretky, nali v Macondu msto, kde si mohli oddechnout od svho tisciletho
koovnho dlu. Kdy d konen ustal, zbo v bazarech se rozpadalo, ltky
vyloen ve dvech obrostly mechem, pulty prorali vekazi a zdi zniila
vlhkost, tet pokolen Arab sedlo na tch mstech a v te poloze jako jejich
otcov a ddov, mlenliv, nebojcn a nezraniteln asem a pohromami, stejn
iv nebo stejn mrtv, jako byli po nespav nemoci a po dvaaticeti vlkch
plukovnka Aureliana Buendi. Pi pohledu na trosky hracch stol, stnk s
peenmi rybami, stelnic a uliky, kde se vykldaly sny a hdala budoucnost, v
nejmenm neklesali na duchu; Aureliana Segunda to tak udivilo, e se jich se
svou obvyklou bezprostednost zeptal, jakch zhadnch prostedk pouili,
aby v t boui nezahynuli, a jak to u erta provedli, e se neutopili, a jak el ode
dve ke dvem, jeden po druhm mu odpovdali zchytralm smvem a
zasnnm pohledem, a ani se domlouvali, odvtili mu vichni stejn:
Proplavali jsme.
Petra Cotesov snad jako jedin z mstnch lid mla srdce Araba. Vidla, jak
boue strhv posledn zbytky chlv a stj, dm vak dk jejmu sil zstal
stt. Bhem poslednho roku poslala Aurelianu Segundovi nalhav vzkazy, ten
ji vak odpovdl, e nev, kdy se k n vrt, v kadm ppad e vak s sebou
pinese truhlu zlatch minc a vydld jimi lonici. Ptrala tedy ve svm
vlastnm srdci po sle, s n by dokzala to netst pet, a se v promylenm
a spravedlivm vzteku zapishla, e znovu shromd majetek, kter zsti
promrhal jej milenec a jeho zbytky zniil lijk. Jej rozhodnut bylo tak
neoblomn, e kdy se k n Aureliano Segundo zase vrtil, osm msc po jejm
poslednm vzkazu, byla zelen a rozcuchan, vka mla zapadl a ple
pokrytou svrabem, prv vak psala na kousky papru sla loterie. Aureliano
Segundo uasl nad jejm ponnm. Byl tak vychrtl a vypadal tak vn, e
Petra Cotesov zapochybovala, zda to opravdu je jej celoivotn milenec nebo

200

jeho bratr.
Ty ses zblznila, ekl j. Ledae bys podala loterii o kosti.
Nato ho Petra Cotesov vybdla, aby se podval do lonice, a Aureliano
Segundo spatil mulu. Byla jen kost a ke, prv tak jako jej majitelka, byla
vak stejn iv a odhodlan jako ona. Petra Cotesov ji udrovala pi ivot
svm vztekem, a kdy u pro ni nemla trvu, kukuici ani konky, nasthovala
ji do vlastn lonice a krmila ji perklovmi prostradly, perskmi koberci,
plyovmi pehozy, sametovmi zclonami a baldachnem ze svho loe,
protkvanm zlatmi nitkami a hedvbnmi tsnmi.
*
rsula musela vynaloit znan sil, aby splnila svj slib, e ume, a
pestane pret. Zblesky jasnho vdom, tak dk v dobch det, zaaly bt
mnohem astj, jakmile v srpnu zaal foukat such vtr, kter udusil rov
kee, promnil bahniska v kmen a nakonec posil Macondo hnoucm prachem,
jen navdy pokryl zrezivl stechy a stolet mandlon. rsula hoce plakala,
kdy zjistila, e dle ne ti roky slouila dtem jako hraka. Umyla si
zmalovanou tv, strhla ze sebe strakat hadky, vyschl jetrky a ropuchy,
rence a starobyl arabsk nhrdelnky, ktermi ji celou ovsily, a poprv od
Amarantiny smrti bez ciz pomoci vstala z postele a znovu se zalenila do
rodinnho ivota. Jej odvn, nepemoiteln srdce j ukazovalo cestu v
tmch. Ti, kte vidli jej kloptavou chzi a narazili na pai, kterou neustale
drela ve vi hlavy jako archandl, mysleli, e se sotva udr na nohou, ani
tehdy si neuvdomili, e je slep. rsula nepotebovala vidt, aby pochopila, e
kvtinov zhony, kter pstovala s takovou p od prvn pestavby domu,
vzaly za sv v deti a pi vkopech Aureliana Segunda, zdi a cementov
podlahy jsou popraskan, nbytek zvetel a ztratil barvu, dvee jsou vyvrcen
ze stej a rodin e hroz smenost s osudem a smutek, jak by si za jejch as nebvalo mon ani pedstavit. Tpala przdnmi lonicemi a slyela
neustl ramocen vekaz, provrtvajcch vecko, co bylo ze deva, moly, jak
hryou atstvo ve sknch, a pustoiv kusadla obrovskch ervench
mravenc, kte se bhem lijku rozmohli a te podkopvali dm v zkladech.
Jedenkrt otevela truhlu s obleenm pro svtce a musela si pivolat na pomoc
Santu Sofii de la Piedad, aby se zbavila vb, kte z n vyskkali a vecko
atstvo u dvno rozhlodali na prach. V takov spouti se pece t ned,
prohlsila. Vdy by ns ta sb nakonec serala. Od t chvle si nedopla
klidu ani na okamik. Od asnho rna bvala na nohou a zamstnvala vecky,
kte byli po ruce, nevyjmajc ani dti. Vynesla na slunce tch pr kousk
atstva, kter se jet daly nosit, pekvapivm pouitm prku proti hmyzu

201

vypudila vby, ze dve a z oken sekrbala chodbiky vekaz a nehaenm

vpnem zadusila mravence v jejich drch. Obnovitelsk zpal ji nakonec
dovedl i k zapomenutm pokojm. Na jej pkaz vynosili su a vymetli
pavuiny z pokoje, kde Josmu Arcadiu Buendovi kdysi vyprahl mozek, kdy
hledal kmen mudrc; dala do podku zlatotepeckou dlnu, zpevrcenou
vojky, a nakonec si vydala kle od Melquadesova pokoje, aby se podvala,
jak to tam vypad. Santa Sofia de la Piedad, dc se pnm Josho Arcadia
Segunda, jen zakzal, aby ho kdokoliv vyruoval, dokud nebudou s uritost
vdt, e je po smrti, se uchlila k nejrznjm vytkm, aby rsulu odvedla
od jejho zmru. rsula vak byla neochvjn rozhodnuta nenechvat hmyzu
ani nejskrytj a nejneuitenj kout v dom; pekonala proto vecky
pekky, kter j kladla do cesty, a po tdennm nalhn pimla Santu Sofii
de la Piedad, aby j otevela. Musela se pidret dve, aby ji neporazil puch. Ve
dvou vteinch se vak staila rozpomenout, e tady uloili dvaasedmdest
nonk po studentkch a v jedn z prvnch detivch noc e vojci prohledali
cel dm, ptrajce po Josm Arcadiu Segundovi, najt se jim ho vak
nepodailo.
Pro Boha ivho, prohlsila, jako kdyby to vecko vidla. Tak dlouho
jsme se snaili nauit t zpsobm, a nakonec tu ije jako prase.
Jos Arcadio Segudno stle jet etl pergameny. V neproniknuteln
houtin jeho vlas a vous bylo vidt jen zuby, pokryt zelenm slizem, a
nehybn oi. Kdy poznal prababiin hlas, otoil se ke dvem, pokusil se o
smv a nevdomky opakoval vtu, kterou kdysi pronesla rsula.
Co jste myslela, zamumlal. as let! J vm, ekla rsula, ale tak
rychle zas ne. Ve chvli, kdy je vyslovila, uvdomila si, e jsou to t slova,
ktermi j odpovdl plukovnk Aureliano Buenda, kdy ve sv cele ekal na
smrt, a zachvla se nad tm novm dkazem, e as nelet, jak prv prohlsila,
ale ot se kolem dokola. Ani v tom vak nehledala zminku, aby se smila s
osudem. Vyplsnila Josho Arcadia Segunda, jako by byl mal chlapec, a rzn
prohlsila, e se mus vykoupat a oholit a bt j npomocen pi opravch v
dom. Josho Arcadia Segunda zdsilo u samo pomylen, e by mel opustit
mstnost, kde nael mr. Rozkiel se, e ho dn lidsk sla nedostane ven,
ponvad nechce spatit ten vlak o dvou stech vagnech, naloen mrtvolami,
jen denn za soumraku odjd z Maconda smrem k moi. Jsou tam vichni,
co pili na ndra, kiel. Ti tisce tyi sta osm lid. Teprve pi tch
slovech rsula pochopila, e ije ve svte temnot, neproniknutelnjch ne jsou
jej vlastn, nepstupnm a osamlm jako svt jeho pradda. Nechala ho v
Melquadesov pokoji, vynutila si vak, aby na dvee nedvali zmek, kad
den aby mu uklzeli, nonky vyhodili na smetit a nechali mu jenom jeden, a
jeho samho aby udrovali stejn istho a spodanho, jako bval jeho pradd

202

za dlouhho vzen pod katanem. Fernanda si jej sil zpotku vykldala jako
nval staeck pomatenosti a jen st skrvala sv rozhoen. V t dob vak j
z ma napsal Jos Arcadio, e zaml pijet do Maconda, ne se navky
zaslb Bohu, a ona radostn zprva v n vzbudila takov naden, e narz
zaala tyikrt denn zalvat kvtiny, aby si jej syn neodnesl z rodnho domu
patn dojem. T pohnutka ji pimla, aby urychlila svou korespondenci s
neviditelnmi lkai a znovu postavila na verandu kvtine s kapradinami a
majornkou a koene s begniemi, dv ne se rsula vbec dozvdla, e se
staly obt pustoivho vzteku Aureliana Segunda. Pozdji prodala stbrn
jdeln nin, nakoupila ndob z kameniny, cnov polvkov msy a
nabraky a pbory z alpaky a naplnila jimi skn uvykl porcelnu
zpadoindick spolenosti a eskmu sklu. rsula se snaila zachzet stle dl a
dl. A pootvraj okna a dvee, kiela. A napeou masa a ryb, a koup
nejvt elvy a a pijdou cizinci, rozvs tu rohoe a mo na rov kee, a se
posad ke stolu a jed, kolikrt budou chtt, a si haj a klej a botami tu vecko
zablt a a si s nmi dlaj, co je zrovna napadne, ponvad to je jedin zpsob,
jak zaplait zhoubu. Byly to vak marn sny. rsula sama byla pli star a
ila u pli dlouho, ne aby mohla opakovat zzrak s karamelovmi zvtky, a
nikdo z jejch potomk nezddil jej slu. Na Fernandin pkaz zstal dm
uzaven.
Aureliano Segundo, kter si u zase odnesl kufry zptky k Pete Cotesov,
jen st dokzal sehnat tolik, aby rodina neumela hladem. Z penz, kter jim
vynesla loterie o mulu, spolen s Petrou Cotesovou nakoupili dal zvata a
postupn se jim podailo zavst primitivn loterii. Aureliano Segundo chodil od
domu k domu a nabzel losy, kter sm maloval barevnmi inkousty, aby
vypadaly lkavji a pesvdivji, a snad si ani neuvdomoval, e nkte je
kupuj z vdnosti a vtina lid ze soucitu. I nejsoucitnjm kupcm se tm
ovem dostvalo monosti zskat za dvacet centav vepe nebo za dvaaticet
centav jalovici, a byli tou nadj tak zaujati, e pravideln v ter veer
zaplavovali dvr Petry Cotesov a ekali na okamik, kdy nhodn uren dt
vythne z pytlku vtzn slo. Zhy se z toho stala kadotdenn slavnost; u
od soumraku rozkldali na dvoe stoly s peenmi rybami a stnky s npoji a
ada astlivc vyhran zve na mst porazila pod podmnkou, e ostatn daj k
lepmu hudbu a koalku, take Aureliano Segundo, i kdy o to nijak nestl,
zaal najednou znovu hrt na harmoniku a astnit se skromnch sout v jdle.
Ony chudik napodobeniny nkdejch pitek mu ukzaly, jak poklesl na duchu
a do jak mry ho opustil dvtip, dky nmu bval du vech zbav. Stal se z
nho jin lovk. Sto dvacet kilogram, kter vil v dob, kdy se utkal se
Slonic, se te scvrklo na osmasedmdest, jeho upmn, opuchl elv tv
pipomnala sp leguna a nikdy neml daleko k omrzelosti a nav. Pete

203

Cotesov vak byl milej ne kdy dv, snad proto, e omylem povaovala za
lsku soucit, kter v n vzbouzel, a pocit vzjemn soudrnosti, kter v nich
obou probudila bda. Nepovleen postel pestala bt djitm milostnch
nevzanost a promnila se v msto dvrnch vah. Zbaveni zrcadel, je v
minulosti znsobovala jejich obraz a kter prodali v drab, aby mohli koupit
zvata pro loterii, stejn jako smyslnch damak a samet, kter serala mula,
bvali vzhru dlouho do noci s nevinnost dvou starouk, kte nemohou spt, a
as, kter dv promrhvali, mrhajce sami sebou, te trvili pepotvnm a
rozdlovnm centav. Obas je tak zastihlo prvn kuropn a oni jet pod
skldali a rozebrali hromdky minc, tamhle trochu ubrali a tady zase pidali,
aby to stailo uspokojit Fernandu, a tuhle na botky Amarant rsule, a tuhle zas
pro Santu Sofii de la Piedad, kter od onoho otesu v dom nemla nov aty,
tohleto na rakev, kdyby snad rsula umela, na kvu, kter kad ti msce
byla na libru o centavo dra, na cukr, kter sladil m dl m, na dv, jet
pod promen lijkem, na papr a na barevn inkousty na nov losy, a to, co
zbylo, na dal spltku za ono tele z dubna, z kterho zzrakem zachrnili aspo
ki, ponvad dostalo hnisav znt, kdy u prodali mlem vecky losy. Ony
me chudoby vychzely z tak istho srdce, e nejlep st nechvali vdycky
pro Fernandu, ne snad z vitek svdom nebo ze soucitu, nbr proto, e jim
vc zleelo na tom, jak se vede Fernand, ne jak se maj oni sami. Po pravd
se toti oba dva i kdy si to dn z nich neuvdomoval dvali na Fernandu
jako na dceru, kterou by bvali chtli mt a nemli, a obtovali se pro ni do t
mry, e jedenkrt po ti dny jedli kukuinou kai, aby si mohla koupit holandsk ubrus. A se vsak lopotili sebevc, a provdli s penzi sebevt divy
a a si vymleli sebevc uskok, jejich andlm strnm se u navou klila
vka a oni jet pod pesouvali mince z jedn hromdky na druhou ve snaze,
aby jim vystaily aspo na hol ivobyt. Kdy pak nemohli usnout a dosud se
trpili tmi poty, kladli si otzku, co se to se svtem stalo, e u zvata nerod
tak ztetn jako dv, pro se jim penze kutlej z rukou a pro lid, kte jet
nedvno dokzali pi zbav utrcet cel svazky bankovek, na n te hled jako
na lupie, kdy pi loterii o est slepic chtj za jeden los dvanct centav.
Aureliano Segundo to sice nikdy neekl nahlas, domnval se vak, e chyba nen
ve svt, ale v ktermsi zapadlm koute zhadnho srdce Petry Cotesov, kde se
bhem lijku udalo nco podivnho, po em jsou zvata jalov a penze pli
kulat. Zaujat onou zhadou, ptral tak hluboce v jejch citech, a msto
hmotnho prospchu nael lsku; ve snaze ji pimt, aby ho milovala, se do n
nakonec zamiloval. Pokud jde o Petru Cotesovou, mla ho tm radji, m vc
vyciovala jeho lsku, a uprosted podzimu ivota tak znovu uvila mladistv
pove, e chudoba je sluebnic cit. Oba s nechut vzpomnali na nevzan
pitky, okzal bohatstv a bezuzdn smilstvo a litovali vech rok, kter museli

204

prot, aby nali onen rj samoty ve dvou. Po tolika letech jalovho svazku byli
te blzniv zamilovan jeden do druhho, tili se z toho, e se u stolu maj
stejn rdi jako v posteli, a byli tak astn, e dokonce i v dobch, kdy u z nich
byli dva unaven staroukov, jet pod dovdli jako krlci a potkali se jako
psi.
Vc jim loterie nikdy nevynesla. Aureliano Segundo zpotku po ti dny v
tdnu vysedval ve sv bval kanceli a kreslil los za losem, celkem dovedn
maloval erven kravky, zelen prasata nebo hejna modrch slpek, podle toho,
jak byla prav vhra, a zrun napodobuje titn psmo, psal jmno, kter
Petra Cotesov vybrala pro jejich podnikn: Loterie bosk prozetelnosti.
Kdy ale potom musel namalovat a dva tisce los tdn, unavovalo ho to
natolik, e si radji nechal zhotovit gumov raztka s obrzky zvat, se jmnem
loterie a s sly, a cel jeho prce se scvrkla na to, e je navlhoval na
podukch rznch barev. V poslednch letech ivota je napadlo zamnit sla
hdankami a rozdlovat vhru mezi vecky, kte uhdli, cel systm vak byl
tak sloit a vzbuzoval tolik podezen, e u to vckrt nezkoueli.
Aureliano Segundo byl natolik zamstnn silm a co nejvt rozen
loterie, e sotva nael as zajt obas za dtmi. Amarantu rsulu dala Fernanda
do soukrom koly, kde pijmali jen est aek, nedovolila vak, aby Aureliano
chodil do obecn koly. Domnvala se, e u ustoupila a pli, kdy pipustila,
aby sml ven z pokoje. Navc do tehdejch kol pijmali pouze manelsk dti
z katolickch rodin, a v rodnm list, kter Aurelianovi povijanem pivzali na
tky, kdy ho poslali dom, stlo, e je nalezenec. Zstal tedy doma, vydn
napospas dobrodjn pi Santy Sofie de la Piedad a rsulinm duevnm
vkyvm, a postupn objevoval omezen svt v dom, tak jak mu ho babiky
vysvtlovaly. Byl huben a vyouhl a vyznaoval se zvdavmi otzkami, je
vyvdly dospl z mry, na rozdl od ptravho a obas jasnovidnho pohledu,
kter plukovnk mval v jeho vku, vsak pomrkval a hledval trochu roztrit.
Zatmco Amaranta rsula byla ve kole, chytal v zahrad aly a tral hmyz.
Jednou ho vak Fernanda pistihla, jak sbr do krabiky try, aby je mohl
nasypat rsule do nnky, a od t doby ho zavrala do nkdej Meminy
lonice, kde trvil osaml hodiny prohlenm obrzk v encyklopedii. Tam ho
nala rsula jedenkrt odpoledne, kdy vykrpla dm svazekem kopiv a
odsttou vodou, a i kdy ho vidla u mnohokrt, zeptala se ho, jak se jmenuje.
Aureliano Buenda, odpovdl chlapec.
Pravda, pisvdila rsula. U je naase, aby ses zaal uit
zlatotepectv.
Znovu si ho zaala plst se svm synem, ponvad hork vtr, jen piel po
lijku a vzbouzel v jejm mozku zblesky jasnho vdom, u zase ustal. Od t
doby u se j rozum nevrtil. Kdy pila do sv lonice, nachzela tam

205

Petronilu Iguarnovou v nepohodln krinoln a v kabtku z drobnch perliek,

kter si brvala na slavnostn nvtvy, a Tranquilinu Mari Miniatu
Alcoquovou Buendovou, svou prababiku, jak ochrnuta sed v houpac idli a
ovv se pvm prem, svho pradda Aureliana Arcadia Buendu v dolomanu,
kter ml pipomnat mstokrlovskou str, a Aureliana Iguarna, svho otce,
kter vymyslel modlitbu, pi n se mli ervi na kravskch hbetech ukvait a
spadnout na zem, svou bohabojnou matku, bratrance s prasem ocasem, Josho
Arcadia Buendu i jejich mrtv syny, jako by ani nepili na nvtvu, ale na
smuten slavnost. rsula pletla pt pes devt, hovoc o vcech, kter se
udaly kad na jinm mst a v odlinou dobu, a kdy se Amaranta rsula
vrtila ze koly a Aureliana pestala bavit encyklopedie, nachzeli ji, jak sed na
posteli a mluv sama pro sebe, ztracen v bluditi mrtvch. Ho! rozkiela se
jedenkrt zden a na chvilku tm zdsila cel dm, ve skutenosti vak mnila
por ve stji, kter vidla ve svch tyech letech. Minulost a souasnost se j
natolik smsily, e bhem dvou i t jasnch okamik, kter ped smrt mla,
nikdo dost dobe nevdl, zda mluv o svch pocitech, nebo o svch
vzpomnkch. Postupn se scvrkvala, a pipomnala sp lidsk plod nebo
ivouc mumii, take v poslednch mscch svho ivota vypadala jako suen
vestka, ztracen v non koili, a jej vn vztyen pae nakonec pipomnala
nohu chpana. Nkolik dn leela zcela nehybn a Santa Sofia de la Piedad s n
musela zatst, aby se ujistila, e je naivu, a pak si j sedla k nohm a krmila ji
likami cukrov vody. Vypadala jako staena, kter se prv narodila.
Amaranta rsula a Aureliano ji peneli po lonici sem a tam, pokldali ji na
olt, aby se pesvdili, e je jen o mlo vt ne Jezultko, a jednou
odpoledne ji schovali do skn ve pirn, kde by ji bvaly mohly serat krysy.
Na Kvtnou nedli, zatmco Fernanda byla na mi, pili do lonice a uchopili
rsulu za krk a za kotnky.
Chudek prababika, ekla Amaranta rsula, samm stm nm
umela.
rsula se polekala.
J jsem pece iv! prohlsila.
Tak vid, ekla Amaranta rsula, zadrujc smch, u ani nedch.
J pece mluvm! vykikla rsula.
U ani nemluv, ekl Aureliano. Umela jako cvrek.
Pod thou dkaz se rsula vzdala. Mj ty Boe, pronesla potichu, tak
takhle vypad smrt. Pustila se do nekonen, drmoliv a hlubok modlitby,
kter trvala vce ne dva dny a v ter se zvrhla ve smsici proseb k Bohu a rad
do ivota, aby erven mravenci nezboili dm, aby nikdy nenechali vyhasnout
lampiku u Remediosina daguerrotypu a aby se nikdo z Buend neenil s
nikm z vlastnho rodu, ponvad by se jim narodily dti s prasem ocasem.

206

Aureliano Segundo se pokouel vyut jejho blouznn a vythnout z n, kde

le zakopan zlato, i tentokrt byly vak jeho prosby marn. A pijde jeho
majitel, ekla rsula, Bh ho u osvt, aby je nael. Santa Sofia de la Piedad
si byla jist, e ji u kadou chvli mus najt mrtvou, ponvad v onch dnech
postehla v prod podivn vci; re pdily po merlku, rozsypala se j
ndobka s hrachem a zrnka zstala leet na zemi v dokonale soumrnm
uspodn, ve tvaru mosk hvzdice, a jedn noci zahldla, jak po obloze let
ada zivch oranovch kotou.
Nali ji mrtvou na Zelen tvrtek. Kdy j naposledy pomhali potat, jak je
star, jet za as bannov spolenosti, vypoetli, e j je mezi sto patncti a
sto dvaceti lety. Pochovali ji v truhlice jen o mlo vt ne kok, ve kter
pinesli Aureliana, a pohbu se zastnila jen hrstka lid, dlem proto, e se na ni
u jen mlokdo pamatoval, dlem proto, e onoho poledne bylo takov vedro, a
se zmaten ptci rozpleskvali o zdi jako broky, proreli kovov pletivo v
oknech a umrali lidem v lonicch.
Zpotku se domnvali, e je to njak nemoc. Hospodyn u byly unaven
vnm odklzenm mrtvch ptk, obzvl za polednho odpoinku, a mui je
po celch vozech vyveli do eky. O Vzken stolet otec Antonio Isabel
prohlsil z kazatelny, e smrt ptk pivodil neblah vliv vnho ida, kterho
on sm pedchozho veera zahldl. Popsal ho jako kence kozla s kackou,
pekelnou stvru, kter svm dechem spaluje vzduch a jej nvtva bude mt za
nsledek, e novomanelky ponou zrdy. Vtina lid si jeho apokalyptickho
kzn nevmala, ponvad byla pesvdena, e fari se stm zan mst
rozum. Ve stedu rno vak ktersi ena vzbouila cel msteko, ponvad
nala stopy dvojnoce s rozeklanmi kopyty. Byly tak zejm a nezamniteln,
e ti, kdo se na n pili podvat, pestali pochybovat, e njak hrzn stvoen
odpovdajc farovu popisu opravdu existuje, a domluvili se, e na svch
dvorech polo pasti. Dky tomu se jim ho podailo polapit. trnct dn po
rsulin smrti probudilo Aureliana Segunda a Petru Cotesovou dsiv buen
obrovskho telete odnkud ze sousedstv. Kdy dorazili na msto, skupina mu
u netvora sundvala ze piatch ty, kter pedtm zatloukli na dno jmy
pikryt suchm listm, a ten u nebuel. Byl tk jako vl, i kdy postavou
nebyl vet ne njak vrostek, a z jeho ran prtila zelen olejnat krev. Tlo
mel obrostl hrubou srst, plnou drobnch klat, a ki pokrytou zatvrdlou
korou, v rozporu s farovm popisem vak jeho lidsk sti pipomnaly sp
neduivho andla ne lovka, ponvad ruce ml mkk a zrun, oi velk a
soumran a na lopatkch ml zajizven mozolnat pahly po mohutnch kdlech, kter mu zejm nkde usekli selskou sekerou. Povsili ho za kotnky na
jednu z mandlon na nmst, aby ho kad uvidl, a kdy zaal hnt, splili ho
na hranici, ponvad nebyli s to urit, zda ten kenec je zve, aby ho hodili do

207

eky, nebo lovk, aby ho pochovali. Nikdy se nezjistilo, zda ptci opravdu
umrali jeho vinou, novomanelky vak nepivedly na svt ohlaovan zrdy a
vedro tak nijak nepolevilo.
Koncem onoho roku umela Rebeca. Argnida, kter u n cel ivot slouila,
podala ady, aby j pomohly vyrazit dvee lonice, kde byla jej pan u tet
den zaven, a nali ji v samotsk posteli, stoenou jako garnt, s holou
strupovitou hlavou a s palcem v stech. Aureliano Segundo se postaral o jej
poheb a pak se pokusil opravit dm a prodat ho, zkza vak u ho tak
prostoupila, e erstv vymalovan stny hned zase oprskvaly a dn malta
nebyla dost hutn, aby plevel neprorstal podlahou a aby trmy, obrostl
beanem, pestaly hnt.
Od lijku to tak vypadalo se vm. m netenj byli lid, tm lanj bylo
zapomnn, kter krok za krokem neltostn pohlcovalo vecky vzpomnky; a
kdy v t dob pi dalm vro podpisu neerlandskch dohod pijeli do
Maconda vyslanci prezidenta republiky, aby konen odevzdali vyznamenn,
je plukovnk Aureliano Buenda nkolikrt odmtl, ztratili cel odpoledne
hlednm nkoho, kdo by jim dovedl ci, kde najdou nkterho z jeho potomk.
Aureliano Segundo ml chu se o tu medaili pihlsit v domnn, e je z ryzho
zlata, kdy u si vak vyslanci pipravovali vyhlky a proslovy k slavnostnmu
obadu, pesvdila ho Petra Cotesov, e by to byla hanebnost. V t dob se
vrtili i cikni, posledn ddicov Melquadesova vdn, a shledali, e
msteko je tak zpustl a jeho obyvatel natolik vzdlen ostatnho svta, e
znovu zaali chodit od domu k domu se zmagnetizovanmi eleznmi tyemi,
jako kdyby to opravdu byl nejnovj objev babylnskch uenc, sousteovali
slunen paprsky pomoc obrovsk lupy, a nalo se dost lid, kte s otevenmi
sty zrali na padajc kotlky a kutlejc se hrnce a zaplatili padest centav,
aby se mohli obdivovat ciknce, kter si vytahovala a nasazovala uml chrup.
Po peplnnm vlaku, k nmu pan Brown pipojoval svj vagn se sklennou
stechou a sametovmi pohovkami, a po bannovch vlacch o sto dvaceti
vagnech, kter projdly kolem cel odpoledne, zbyl jen rozhrkan lut
vlek, kter nikoho nepivel ani neodvel a sotvae na chvilku zastavoval
na oputnm ndra. Zmocnnci kurie, kte pijeli prozkoumat zprvu o
podivnm hynut ptactva a o smrti vnho ida, nali otce Antonia Isabela, jak
si hraje s dtmi na slepou bbu, a odvezli ho do tulku v domnn, e jeho
zprva byla vplodem staeckho mmen. Brzy nato poslali do Maconda otce
Augusta Angela, novopeenho kika, nesmlouvavho, smlho a odvnho,
jen nkolikrt denn osobn vyzvnl na zvony, aby msteko nepropadlo
duchovn otuplosti, a chodil od domu k domu, probouzeje spe, aby li na
mi; bhem necelho roku vak i jeho pemohla lhostejnost, kterou tu lid
vdechovali spolu se vzduchem, rozplen prach, ve kterm vecko vzlo a

208

vetelo, a maltnost, kterou v nm v nesnesitelnm polednm vedru vyvolvaly

masov knedlky snden k obdu.
Po rsulin smrti zaal dm znovu pustnout, a tentokrt u ho nebyla s to
zachrnit ani osoba nadan tak pevnou vl a rozhodnost jako Amaranta rsula,
ena bez jakchkoli pedsudk, vesel, modern a stojc obma nohama na
pevn zemi, kdy mnoho let nato pozotvrala vecky dvee i okna, aby zaplaila
zkzu, dala do podku zahradu, vyhubila erven mravence, kte u lezli po
verand i za blho dne, a marn se pokouela pivst k ivotu zapomenutou
pohostinnost. Fernandina zliba v klternm ivot postavila boulivmu stolet
rsulina panstv nepekroitelnou hrz. Nejene odmtla otevt dvee, kdy
ustal such vtr, ale dala dokonce i okna zatlouci ki ze deva, poslun
rodiovsk zsady pohbt se zaiva. Jej nkladn korespondence s
neviditelnmi lkai skonila nespn. Po dlouh ad odklad se ve
stanoven den a hodinu zavela ve sv lonici, pikryta jenom prostradlem a s
hlavou obrcenou k severu, a v jednu hodinu v noci ctila, jak j nhle zakryli
tv kapesnkem smoenm v ledov tekutin. Kdy se probudila, stlo u v
okn slunce a ona mla na tle obrovsk ev obloukovitho tvaru, thnouc se
od slabin a po hrudn kost. Dve ne zase smla vstt z lka, dostala od neviditelnch lka rozladn dopis, oznamujc, e ji prohleli celch est
hodin, nenali vak nic, co by odpovdalo pznakm, kter jim tolikrt s
takovou dkladnost popisovala. Jej zhoubn zvyk nenazvat vci pravm
jmnem zapinil toti dal omyl; jedin co telepatit chirurgov objevili, bylo
snen dlohy, kter bylo mono napravit uvnm pesaru. Zklaman Fernanda
se chtla dozvdt nco podrobnjho, neznm lkai j vak pestali odpovdat
na dopisy. Neznalost onoho slova ji tak trpila, e se odhodlala pemoci stud a
zeptat se, co to pesar je, teprve tehdy se vak dozvdla, e francouzsk lka se
ped temi msci obsil na trmu a jeden z bvalch spolubojovnk
plukovnka Aureliana Buendi ho proti vli celho msteka pohbil. Svila se
tedy svmu synu Josmu Arcadiovi a ten ji poslal pesary z ma spolu s
vysvtlujc brourkou, kter se nauila zpamti a pak ji hodila do zchodu, aby
nikdo nezjistil pravou povahu jejch pot. Byla to zbyten opatrnost,
ponvad jedin lid, kte v dom jet ili, ji sotva brali na vdom. Zestrl
Santa Sofia de la Piedad osamle bloudila po dom, vaila tu troku, kterou
jedli, a tm vechen as vnovala pi o Josho Arcadia Segunda. Amaranta
rsula, kter zddila nco z pvabu Krsn Remedios, vnovala te as, kter
dv maila trznnm rsuly, svm kolnm lohm a zanala projevovat
znan schopnosti a zlibu ve studiu. V Aurelianu Segundovi to znovu
probudilo nadje, jak v nm kdysi vyvolvala Meme. Slbil j, e ji pole do
Bruselu, aby tam dokonila sv studia, jak se to stalo zvykem za as bannov
spolenosti, a ona vidina ho pimla, aby se pokusil obnovit pole, zpustoen

209

lijkem. Dom pichzel jen zdka a jenom kvli Amarant rsule, ponvad
Fernand se asem pln odcizil a mal Aureliano zaal bt plach a
zahlouban do vlastnho nitra, jak se blil ltm dospvn. Aureliano Segundo
spolhal, e st obmk Fernandino srdce a chlapec se bude moci zalenit do
ivota v msteku, kde by se urit nikdo nezatoval podezravmi vahami o
jeho pvodu. Aureliano vak zejm sm dval pednost uzavenosti a samot a
nikdy se nepokusil pestoupit Fernandin zkaz a pustit se do svta, jen zanal
za domovnmi dvemi. Kdy dala rsula otevt Melquadesv pokoj, zaal
obchzet kolem a zvdav nahlet do pootevench dve. Nikdo nevdl, kdy
ho vzjemn nklonnost spojila s Jos Arcadiem Segundem; Aureliano Segundo
na jejich ptelstv piel a dlouho potom, co se zrodilo, kdy slyel chlapce,
jak mluv o vradn na ndra. Jedenkrt si toti nkdo u stolu postoval, jak
Macondo zpustlo od t doby, co se bannov spolenost odsthovala, a
Aureliano se s nm zaal pt s vyzrlost a zbhlost dosplho lovka. Podle
jeho nhledu, zcela odlinho od obecn rozenho stanoviska, Macondo
vzkvtalo a bylo na dobr cest, dokud ho nerozvrtila a nevysla bannov
spolenost, jej ineni vyvolali lijky, aby nemuseli dostt zvazkm vi
dlnkm. Chlapec hovoil tak uven, e to Fernand pipadalo jako
svatokrden napodobenina Jee mezi doktory, a s pesnmi a pesvdivmi
podrobnostmi lil, jak vojci postleli z kulomet pes ti tisce dlnk
obklench na ndra, naloili mrtvoly do vlak o dvou stech vagnech a
nahzeli je do moe. Fernandu, kter stejn jako vtina lid byla pesvdena o
pravdivosti ednho podn, podle nho se v Macondu nic neudalo, pobouila
mylenka, e chlapec zddil anarchistick sklony plukovnka Aureliana Buendi,
a nadila mu, aby byl zticha. Aureliano Segundo vak poznal vyprvn svho
dvojence. Vzdor tomu, e ho vichni mli za blzna, Jos Arcadio Segundo byl
v t dob nejrozumnjm lovkem v dom. Nauil malho Aureliana st a
pst, zasvtil ho do studia pergamen a vtpil mu natolik svrzn vklad toho,
co pro Macondo znamenala bannov spolenost, e jet po letech, kdy se
Aureliano sil s ostatnm svtem, se lid domnvali, e l jaksi peludy, tak
zsadn se jeho podn liilo od vylhanch tvrzen, jim historikov dali sv
posvcen a zaadili je do kolnch uebnic. V odlehlm pokojku, kam nikdy
nedolehl such vtr, prach ani vedro, spolen vzpomnali na dvno
zapomenutho starce v klobouku podobnm havranm kdlm, kter tu kdysi
sedl zdy k oknu a vypravoval o svt, dvno pedtm, ne se oni dva narodili.
Oba souasn zjistili, e je tam pod bezen a pod pondl, a pochopili, e
Jos Arcadio Buenda nebyl takov blzen, jak se v rodin tvrdilo, naopak e
jako jedin byl dost bystrozrak, aby vytuil, e i as nar na pekky a
pote, take se z nho me dlek odtpnout a nkde utkvt navky. Josmu
Arcadiu Segundovi se navc podailo utdit zhadn psmena z pergamen.

210

Vdl s uritost, e odpovdaj abeced o sedmatyiceti a tiapadesti znacch,

kter kad zvl vypadaly jako pavouci a klata a v Melquadesov
mistrovskm krasopisu pipomnaly prdlo rozven na e. Aureliano si
vzpomnl, e podobnou tabulku zahldl v anglick encyklopedii, pinesl ji tedy
do pokoje a porovnal ji s tabulkou Josho Arcadia Segunda. Skuten byly
stejn.
V dob, kdy ho napadlo podat loterii s hdankami, zaal se Aureliano
Segundo probouzet se staenm hrdlem, jako by potlaoval pl. Petra Cotesov
si to vysvtlovala jako dal z pot zpsobench jejich nepznivou situac a
dle ne rok mu kad rno skrpla patro velm medem a dvala mu edkvov
sirup. Kdy u ml hrdlo tak staen, e sotva mohl dchat, zael se zeptat Pilar
Ternerov, zn-li njakou bylinu, kter by mu ulevila. Nezdoln babika, kter
ve svch sto letech jet vedla mal tajn nevstinec, nespolhala na lebn
povry a vzala si na pomoc karty. Uvidla kulovho svrka, kterho pikov
spodek bod meem do hrdla, a usoudila z toho, e Fernanda ve snaze pimt,
manela, aby se vrtil dom, se uchlila k neblaze znmmu zpsobu a zar
pendlky do jeho fotografie, jeliko vak ono kouzlo patn ovld, pivodila
mu ved v hrdle. Aureliano Segundo ovem neml jin fotografie ne svatebn, a
ty byly vecky v rodinnm albu; prohledal proto cel dm, vyuvaje chvil, kdy
Femanda nedvala pozor, a nakonec objevil vzadu v prdelnku pl tuctu pesar
v pvodnch krabikch. Pesvden, e ony erven gumov oblouky slou k
njakm rm, zastril jeden do kapsy a el ho ukzat Pilar Ternerov. Ta sice
nevdla, o b, pipadalo j to vsak natolik podezel, e si pro vecky
ppady nechala pinst celho pl tuctu a splila je na hranici, kterou rozdlala
na dvoe. Aby zaehnali domnlou Fernandinu kletbu, nadila Aurelianu
Segundovi, aby namoil do vody kvonu a zaiva ji zakopal pod katanem, a on
to provedl v natolik dobr ve, e sotva zakryl rozkopanou hlnu suchm listm,
ml u pocit, e se mu lp dch. Fernanda si zmizen pesar vykldala jako
pomstu neviditelnch lka, a kdy j pak syn poslal nov, naila si na rub
kazajky kaps a tam je nosila.
est msc nato se Aureliano Segundo probudil zchvatem kale a s
pocitem, e ho uvnit rdous ra klepeta, a pochopil, e a zni kouzelnch
pesar a namo slepic, kolik jen bude chtt, nic se nezmn na smutn pravd,
e umr. Nikomu se s tm nesvil. Trpen obavami, e ume a nesta u
Amarantu rsulu poslat do Bruselu, pracoval jako nikdy v ivot a kad tden
podal msto jedn loterie ti. Od asnho rna ho vdali, jak chod po
msteku, nevyjmaje ani nejodlehlej a nejuboej tvrti, a sna se rozprodat
losy s pornost, pochopitelnou jen u lovka, kter nem daleko k smrti. Tady
je bosk prozetelnost, vyvolval. Nenechte si ji ujt, vdy pichz jen
jednou za sto let! Dojemn se snail bt vesel, pvtiv a hovorn, stailo

211

vak, aby lid vidli, jak se pot a jak je bled, a vdli, e u neme dl.
Obas odbooval na przdn pozemky, kde ho nikdo nevidl, a tam se na
chvilku posadil, aby si oddechl od klepet, kter mu rozdrala hrdlo. Jet o
plnoci chodil po pochybn tvrti a pro tchu pedpovdal tst osamlm
enm, vzlykajcm u hracch skn. Tohleto slo nevylo u tyi msce,
tvrdil a ukazoval losy. Nenech si je ujt, ivot je krat, ne by si lovk
myslel. Nakonec k nmu ztratili vecku ctu, zaali se mu vysmvat a v poslednch mscch jeho ivota ho u neoslovovali don Aureliano jako dv, ale do
tve mu kali pan Bosk prozetelnost. V jeho hlase se objevily falen tny,
byl cel rozladn a nakonec se promnil v jaksi ps vren; Aureliano
Segundo vak jet pod ml pevnou vli a nemnil dopustit, aby lid ztratili
zjem o vhry na dvoe u Petry Cotesov. Jak vsak ztrcel hlas a uvdomoval si,
e zanedlouho u tu bolest nebude schopen snet, zanal chpat, e loteriemi o
prasata a o kozy dceru do Bruselu nedostane, a piel na mylenku uspodat
velkolepou loterii o pole, znien lijky; bylo toti mon dt je zase do
podku, pokud by na to nkdo ml penze. Byl to tak mimodn npad, e sm
starosta se uvolil oznmit to vyhlkou, a lid se sdruovali, aby si mohli koupit
losy po sto peso, kter byly za necel tden vyprodny. Veer po slosovn
uspodali astn vherci okzalou slavnost, kter se vyrovnala zlatm asm
za bannov spolenosti, a Aureliano Segundo naposledy hrl na harmoniku zapomenut psn Francisca lovka, zpvat vak u je nemohl.
Dva msce nato Amaranta rsula odjela do Bruselu. Aureliano Segundo j
dal nejen penze, kter vynesla mimodn loterie, ale i vecko, co dokzal
naetit v pedchozch mscch, a tu troku, kterou zskal prodejem hrac skn,
spinetu a ostatnho harampd, upadlho v nemilost. Podle jeho propot j ty
penze mly vystait na cel studia, take zbvalo zaplatit jen cestu zptky.
Fernanda byla a do poslednho okamiku proti, pobouena pedstavou, e
Brusel le tak blzko zkaen Pae; uklidnil ji teprve doporuujc dopis do
penzinu mladch katoliek vedenho jeptikami, kter dvce dal otec ngel, a
dcein slib, e tam bude bydlet a do koce studi. Navc j far zadil, e pojede spolen se skupinou frantiknek, mcch do Toleda, kde u pak jist
najdou nkoho dvryhodnho, kdo by ji vzal do Belgie. Zatmco probhala
spn korespondence, kter to vecko umonila, Aureliano Segundo se s
pispnm Petry Co tesov staral o dvina zavazadla. Onoho veera, kdy j
uchystali jeden z Fernandinch svatebnch kufr, bylo u vecko natolik
pipraveno, e studentka vdla nazpam, kter aty a trepky m nosit bhem
peplavby pes Atlantik, a z lodi e m vystoupit v kabt z modrho sukna s
mdnmi knoflky a v kordovnovch stevcch, vdla, jak m jt, aby
nespadla do vody, a pjde po mstku na palubu, vdla, e se nem ani na
okamik vzdalovat od jeptiek, z kajuty e m vychzet jedin k jdlu a v

212

dnm ppad e nesm odpovdat na otzky, kter by j snad na irm moi

kladli neznm obojho pohlav. Vezla si s sebou lahviku s kapkami proti
mosk nemoci a seitek, do kterho j otec Angelo vlastnorun napsal est
modliteb na zaehnn boue. Fernanda j uila opasek z plachtoviny do kterho
si mla schovat penze, a ukzala j, jak si ho m pipevnit na tlo, aby ho
nemusela odkldat na noc. Chtla j darovat i zlat nonk, vymyt louhem a
vydezinfikovan lihem, Amaranta rsula to vak odmtla ze strachu, aby se j
spoluaky neposmvaly. Nkolik msc nato, ve sv posledn hodince, na ni
Aureliano Segundo vzpomnal tak, jak ji spatil naposled, kdy se marn
pokouela spustit zapren okno vagnu druh tdy a poslechnout si
Fernandiny posledn rady. Na sob mla aty z rovho hedvb s kytikou
umlch maceek pipjatou na levm rameni, kordovnov stevky s
emnkem a nzkmi podpatky a leskl punochy s gumovmi podvazky na
ltkch. Byla drobn postavy, dlouh vlasy j voln splvaly na zda, mla il
oi, jak v jejm vku mvala rsula, a zpsob, jakm se rozlouila, bez slz, ale
i bez smvu, ukazoval na stejnou pevnou povahu. Aureliano Segundo el vedle
vlaku, kter se pomalu rozjdl, vedl Fernandu pod pa, aby nekloptla, a
sotva jet stail dcei zamvat, kdy mu koneky prst poslala polibek. Zstali
tam nehybn stt v palivm slunci a dvali se, jak se vlak pomalu mn v
ernou teku na obzoru, poprv od svatby zase zaveni jeden do druhho.
Devtho srpna, jet ne piel prvn dopis z Bruselu, Jos Arcadio
Segundo sedl v Melquadesov pokoji a hovoil s Aurelianem, a narz beze v
souvislosti prohlsil:
Nezapome nikdy, e jich bylo pes ti tisce a e je nahzeli do moe.
Potom se svalil tv na pergameny a s otevenma oima umel. V tomt
okamiku ve Fernandin posteli dotrpl i jeho dvojenec a ona hrzn elezn
klepeta, kter mu tak dlouho drsala hrdlo, skonila svou prci. Tden pedtm
se vrtil dom se svmi koovnmi kufry a se svou tulckou harmonikou, aby
splnil slib, e zeme u manelky; byl mlem kost a ke, hlas u pln ztratil a
st popadal dech. Petra Co tesov mu pomohla sloit atstvo a rozlouila se s
nm, ani uronila jedinou slzu, zapomnla mu vak dt s sebou lakov boty,
kter si chtl vzt do rakve. Kdy se dozvdla, e zemel, oblkla se do
ernho, zabalila boty do novin a podala Fernandu, aby j dovolila podvat se
na nebotka. Fernanda ji vak nepustila pes prh.
Pedstavte si, e byste byla na mm mst, prosila Petra Cotesov.
Pochopte, jak jsem ho asi musela mt rda, kdy se doku takhle ponit.
Nen na svt ponen, kterho by si soulonice jako vy nezaslouila,
odpovdla Fernanda. Pokejte si, a ume nkdo jin, a tomu je obujte;
muskch je pece spousta.
Santa Sofia de la Piedad splnila svj slib a kuchyskm noem uzla

213

Josmu Arcadiu Segundovi hlavu, aby se ubezpeila, e ho nepochovaj zaiva.

Oba mrtv uloili do stejnch rakv a pitom zjistili, e ve smrti jsou zase k
nepoznn jeden od druhho, jako bvali v chlapeckch letech. Sta kamardi z
mokr tvrti poloili Aurelianu Segundovi na rakev vnec s fialovou stuhou, na
kter stlo: Jdte z cesty, krvy, vdy ivot je krtk. Fernandu ona necta
natolik pohorila, e ho dala hodit do smet. Smutn opilci, kte vyneli rakve z
domu, je v tom zmatku nakonec popletli a pochovali je do opanch hrob.
*
Aureliano dlouh as vbec nevyel z Melquadesova pokoje. Nauil se
zpamti bjnm vyprvnm z potrhan knihy, souhrnu vzkum Hermanna
Chromho, poznmkm o dmonologii, nvodm na zhotoven kamene mudrc,
Nostradamovm Centurim a jeho bdn o moru, take na prahu dosplosti
nevdl sice nic o dob, v kter il, ml vsak zkladn vdomosti stedovkho
lovka. Kdykoli Santa Sofia de la Piedad pila do pokoje, nachzela ho
zahloubanho v etb. Rno mu pinela lek neslazen kvy a v poledne tal
re s pltky peenho bannu, to jedin, co od smrti Aureliana Segunda v
dom jedli. Sthala mu vlasy, vybrala mu hnidy a pevala mu star aty,
vyhledan v zapomenutch kufrech, a kdy mu zaaly vyret vousy, pinesla
mu holiskou bitvu a ndobku na mdlo, je patvaly plukovnku Aurelianu
Buendovi. dn z jeho syn se plukovnkovi tolik nepodobal, dokonce ani
Aureliano Jos ne, pedevm vystouplmi lcnmi kostmi a rozhodnou, mlem
neltostnou kivkou rt. Stejn jako se to pihodilo rsule s Aurelianem
Segundem, kdy studoval v Melquadesov pokojku, myslela si i Santa Sofia de
la Piedad, e Aureliano mluv sm pro sebe. Ve skutenosti hovoil s Melquadesem. Jednoho palivho odpoledne, nedlouho po smrti obou dvojenc,
uvidl u zcho okna ponurho starce v klobouku podobnm havranm
kdlm; jako kdyby se mu ped oima zhmotnila vzpomnka uloen v jeho
pamti dvno ped tm, ne se narodil. Aurelianovi se u podailo rozlutit celou
abecedu pergamen; a kdy se ho Melquades zeptal, zda zjistil, v jakm jazyce
jsou sepsny, nevhal s odpovd:
V sanskrtu, ekl.
Melquades mu oznmil, e s jeho nvtvami v pokoji bude pomalu konec.
Klidn vak odejde na luka naprost smrti, ponvad Aureliano m as nauit se
sanskrtu, ne budou pergameny sto let star a bude je mono rozlutit. On mu
tak ekl, e v ulice vedouc k ece, kde za as bannov spolenosti
uhadovali budoucnost a vykldali sny, m jaksi uen Katalnec obchod s
knihami a v nm Zklady sanskrtu, kter za est let rozkouou moli, neposp-li
si a nekoup je. Poprv za cel svj dlouh ivot Santa Sofia de la Piedad na

214

sob dala znt njak duevn hnut: as, kdy ji Aureliano podal, aby mu
pinesla knihu, kterou najde mezi Osvobozenm Jeruzalmem a Miltonovmi
bsnmi ve druh ad regl vpravo na konci. Jeliko neumla st, nauila se
tm slovm zpamti, a aby si opatila penze, prodala jednu ze sedmncti
zlatch rybek, kter zbvaly v dln, a jenom ona a Aureliano vdli, kam je
uloili t noci, kdy vojci prohleli dm.
Zatmco Aureliano postupoval ve studiu sanskrtu, Melquades byl den ze
dne roztkanj a vzdlenj a v zivm polednm svtle jako by se pomalu
vytrcel. Kdy Aureliano naposled vytuil jeho ptomnost, nevidl ho u a
sotva slyel jeho epot: Umel jsem na zimnici v pesypech singapurskch.
Od t chvle pokoj ztratil svou odolnost vi prachu, vedru, vekazm,
ervenm mravencm a molm, kte mli promnit v prach moudrost knih a
pergamen.
Jdla v dom nechyblo. Den po smrti Aureliana Segunda nabdl Fernand
jeden z jeho ptel jeden z tch, kte pinesli vnec s neuctivm npisem , e
j zaplat penze, kter zstal dluen jejmu manelovi. Od t doby jim kadou
stedu poslek pinel kok s jdlem, se kterm vystaili na cel tden. Nikdo
se nikdy nedozvdl, e ony zsoby posl Petra Cotesov, vedena pedstavou,
e pokraujcm milosrdenstvm poniuje tu, kter ji pedtm ponila. Z ji
vak pela mnohem dv, ne sama oekvala, a pak u poslala Fernand jdlo
z pchy a nakonec ze soucitu. Kdy nkdy nebyla s to jt prodvat losy a lid
ztrceli o loterii zjem, zstala radji sama bez jdla, jen aby se Fernanda
najedla, a nepestala onen zvazek dodrovat, dokud neuvidla jej poheb.
Lid v dom ubylo, a tak se Sant Sofii de la Piedad konen dostalo
odpoinku, kter si po vce ne plstolet prce opravdu zaslouila. Od on
mlenliv a nepstupn eny, kter vnesla do rodiny andlsk zrodky Krsn
Remedios a tajuplnou vnost Josho Arcadia Segunda, kter cel svj osaml
a tich ivot zasvtila pi o dti, je si sotva uvdomovaly, e jsou jejmi
potomky, a starala se o Aureliana, jako by byl jej vlastn, sama nevdouc, e je
jeho prababikou, neslyel nikdy nikdo ani jedinou stnost. Jedin v takovm
dom jako u Buendovch bylo mon, aby cel ivot spvala na rohoi, kterou
si ve pirn rozkldala na holou zem, uprosted nonho hemen krys, a nikdy
nikomu nepovdla, jak se jednou v noci v leku probudila pocitem, e se na ni
ve tm nkdo dv, a byla to zmije, kter se j plazila po bie. Vdla, e kdyby
se o tom zmnila rsule, uloila by ji do sv vlastn postele, stalo se to vak v
dobch, kdy si nikdo nieho nevmal, pokud by si nestoupla na verandu a
nevykiela to do celho svta, ponvad prce v pekrn, vlen zmatky a
pe o dti jim nedopvaly asu myslet na tst jinch. Petra Cotesov, kterou
nikdy v ivot nevidla, byla jedin, kdo na ni pamatoval. Dbala na to, aby mla
podn boty, v kterch by mohla ven, a aby mla vdycky co na sebe, dokonce

215

i v dobch, kdy s penzi, kter jim vynesla loterie, museli provdt uinn
zzraky. Kdy sem pila Fernanda, mla vecky dvody se domnvat, e je to
njak dlouholet sluebn, a i kdy j nkolikrt kali, e je to matka jejho
manela, pipadalo j to tak neuviteln, e to poutla jednm uchem dovnit a
druhm ven. Sant Sofii de la Piedad ono podzen postaven zejm nijak
nevadilo; naopak vzbuzovala dojem, e rda chod sem a tam, bez chvilky
odpoinku a beze slvka stnosti, a udruje podek a istotu v celm tom
obrovskm dom, kde ila od samho mld a kter obzvl za as bannov
spolenosti pipomnal sp kasrna ne domcnost. Po rsulin smrti vak jej
nadlidsk ple a asn pracovitost zaaly ochabovat. Nejene u byla star a
unaven, ale cel dm mlem pes noc postihly choroby st. Zdi obrostly
mkkm mechem, a kdy na dvoe i na zadnm dvorku nezbylo jedin hol
msto, plevel se prodral a pod betonovou verandu, kter popraskala jako sklo, a
ze trbin vypuely tyt lut kvtky, jak mlem ped sto lety rsula nala ve
sklenici s Melquadesovm umlm chrupem. Sant Sofii de la Piedad se
nedostvalo asu ani prostedk, jimi by elila dn prody, a cel dny chodila z jedn lonice do druh, vyhnjc jetrky, kter se v noci zase vracely.
Jednoho rna vidla, jak erven mravenci opustili podryt zklady, proli
zahradou, vylezli po zbradl, kde u zatm begnie nabyly barvy hlny, a vnikli
do zadn sti domu. Snaila se je pobt nejdv kottem, pak prkem proti
hmyzu a nakonec vpnem, ptho dne se tam vsak objevili zas, pichzeli
znovu a znovu, vytrval a nepemoiteln. Fernanda trvila as psanm dopis
dtem a nevidla, jak zkza nezadriteln postupuje. Santa Sofia de la Piedad
pokraovala v boji sama, zpasila s plevelem, aby se nedostal do kuchyn,
sekrabovala vekazy a smetala ze zd chuchvalce pavuin, kter se tam v
nkolika hodinch objevovaly znovu. Kdy vak shledala, e i v Melquadesov
pokoji je plno prachu a pavuin, i kdy tam zamet a utr tikrt denn, a e
vzdor jejmu zbsilmu uklzen mu hroz chtrn a zkza, kterou dve vidli
jedin plukovnk Aureliano Buenda a onen mlad dstojnk, pochopila svou
porku. Oblkla si obnoen nedln aty, vzala si star stevce po rsule a
bavlnn punochy, kter j darovala Amaranta rsula, a svzala si do raneku
ty dvoje i troje aty, kter j zbvaly.
Vzdvm se, ekla Aurelianovi. Na moje star kosti je tenhle dm moc
velk.
Aureliano se j zeptal, kam pjde, a ona neurit mvla rukou, jako kdyby o
tom nemla ani nejmen pedstavu. Pak mu vak pece jenom vysvtlila, e sv
posledn lta mn strvit u sestenice, bydlc v Riohache. Neznlo to pli
pravdpodobn. Od smrti svch rodi se Santa Sofia de la Piedad nestkala s
nikm v msteku, nedostvala dopisy ani vzkazy a o dnch pbuznch
nikdy nemluvila. Aureliano j dal trnct zlatch rybek, ponvad Santa Sofia de

216

la Piedad chtla odejt jen s tm, co mla: jednm peso a ptadvaceti centavy. Z
okna svho pokoje pak vidl, jak s ranekem atstva jde pes dvr, shrben
vkem a sotva plouc nohama, vychz ven a potom prostrkuje ruku otvorem ve
dvech a zavr za sebou zvoru. Vckrt u o n neslyeli.
Kdy se Fernanda dozvdla o jejm tku, cel den lteila a prohlela
kufry, skn a prdelnky, zda je vecko na svm miste, aby se ubezpeila, e si
Santa Sofa de la Piedad nic neodnesla. Poplila si prsty, jak se poprv v ivot
pokouela zatopit v kamnech, a musela poprosit Aureliana, aby j ukzal, jak se
va kva. Postupn pak Aureliano pevzal vecky kuchysk prce. Kdy
Fernanda vstala, nachzela sndani u pipravenou, a bhem dne vychzela z
lonice jen proto, aby si vzala jdlo, kter Aureliano nechval pod poklikou na
rezavm uhl, odnesla si je do jdelny a sndla je na lnnm ubruse a se svcny,
samojedin v ele stolu s patncti przdnmi idlemi. Ani te vak Aureliano a
Fernanda nesdleli svou samotu spolen; nadle ili kad ve sv a kad si
uklzel ve vlastnm pokoji, zatmco pavuiny postupn pokrvaly vecko kolem;
v rovch kech pipomnaly snh, na stnch polte a na trmech alounn.
V t dob nabyla Fernanda dojmu, e dm je pln sktk. Jako by vci kolem,
pedevm ty, kter denn potebovala, narz nabyly schopnosti samy od sebe se
stehovat z msta na msto. Fernanda ztrcela spoustu asu hlednm nek, o
kterch s uritost vdla, e je poloila na postel, a teprve kdy pevrtila
vecko vzhru nohama, nala je na police v kuchyni, kam podle svho mnn
nepila u tyi dny. Narz nebyla v zsuvce s pbory ani jedin vidlika, zato
jich est nala na olti a ti v prdeln. Jet hor to bylo, kdy si sedla a chtla
pst. Kalam, kter si postavila k prav ruce, mla najednou u lev, poduka se
savm paprem zmizela, a teprve za dva dny ji nala pod poltem, a strnky
uren Josmu Arcadiovi se popletly s tmi, kter napsala Amarant rsule;
navc ji neustle trznila pedstava, e vlo dopisy do opanch oblek, co se
j nkolikrt opravdu pihodilo. Jedenkrt ztratila pero; trnct dn nato j je
vrtil listono, kter je nael ve sv bran a od domu k domu hledal jeho
majitele. Zpotku si myslela, e je to prce neviditelnch lka, stejn jako
zmizen pesar, a dokonce jim zaala pst dopis, v nm je prosila, aby ji
nechali na pokoji, z jakhosi dvodu ho vak musela peruit, a kdy se zas
vrtila do pokoje, nejene nenala zapoat dopis, ale zapomnla i na to, e ho
hodl pst. Njak as si myslela, e j to provd Aureliano. Zaala ho hldat a
lila mu do cesty nejrznj pedmty ve snaze ho pistihnout, jak je
pemisuje, brzy se vsak pesvdila, e Aureliano vychz z Melquadesova
pokoje jen tehdy, kdy jde do kuchyn nebo na zchod, a e na njak ertky
nem povahu. Nakonec tedy uvila, e j to trop sktkov, a rozhodla se
kadou vc pipevnit tam, kde j uvala. Nky uvzala dlouhm provazem k
hlav postele. Pouzdro na pera a poduku se savm paprem uvzala k noze

217

stolu a kalam pilepila nahoru na desku, vpravo od msta, kde obvykle

psvala. Nepodailo se j ovem odstranit ty pote pes noc, ponvad ila jen
nkolik hodin, a u nemohla sthat, tak byl provaz u nek krtk, jako kdyby j
ho sktkov zkracovali. Tot se j stalo s provzkem u pera a dokonce i s
vlastn pa, j po chvilce psan u nedoshla ke kalami. Ani Amaranta
rsula v Bruselu, ani Jos Arcadio v me se vak o takovch drobnch
pohromch nedozvdli. Fernanda jim psvala, e je astn; opravdu astn
byla, prv proto, e se te ctila zprotna vech zvazk, jako by ji ivot
znovu odvl do svta jejch rodi, kde se nemusela trpit vednmi problmy,
ponvad v jej pedstavivosti byly u pedem vyeeny. Dk on nekonen
korespondenci postupn ztratila pedstavu o ase, obzvl po odchodu Santy
Sofie de la Piedad. Zvykla si potat dny, msce a roky v zvislosti na datech,
kdy se jej syn a dcera mli vrtit dom. Kdy je vak nkolikrt za sebou
zmnili, popletla se j navzjem a ona je nakonec nkam zaloila, a dny ubhaly
tak podobn jeden druhmu, e ani nevnmala, jak ubhaj. Msto aby pi tch
odkladech ztrcela trplivost, pociovala hlubok uspokojen. Nezdlo se j
nijak divn, e Jos Arcadio, kter j u ped adou let oznmil, e se v nejbli
dob navky zaslb Bohu, jet pod tvrd, e zanedlouho skon studium vy
teologie a zane studovat diplomacii, ponvad chpala, e toit schody, je
vedou ke stolci svatho Petra, jsou velice dlouh a dldn mnoha pekkami;
zato ji uvdly do vytren novinky, kter by jinm pipadaly nicotn, jako teba
zprva, e jej syn vidl papee. Obdobnou radost poctila, kdy j Amaranta
rsula vzkzala, e jej studia potrvaj dle, ne pvodn potali, ponvad dk
jejm vtenm vsledkm se j dostalo vhod, s ktermi otec pi svch
propotech neuvaoval.
Ode dne, kdy Santa Sofia de la Piedad pinesla uebnici, uplynula u vce
ne ti lta, kdy se Aurelianovi podailo peloit prvn arch. Nebyla to zbyten
prce, pedstavovala vak jen prvn krok na cest, jej dlku nebylo mono
odhadnout, ponvad panlsk text mu nic nekal; byly to ifrovan vere.
Aureliano neznal zsady, podle nich by mohl stanovit kl a rozlutit je;
Melquades mu vak ekl, e v krm uenho Katalnce najde vechny knihy,
kter bude potebovat, aby pergameny rozlutil, a tak se rozhodl podat Fernandu, aby mu dovolila si pro n zajt. Dlouh hodiny sedl ve zpustlm pokoji,
kter nezadriteln chtral dl a dl, a on u se s tm smil a pemlel o
nejvhodnjm zpsobu, jak j to ci, pedem zvaoval okolnosti, za nich k
tomu dojde, a vybral nejvhodnj okamik; kdy vak zastihl Fernandu, jak si
odn jdlo to byla jedin pleitost, kdy s n mohl promluvit , slova, kter
si pedem tak peliv promyslel, mu narz uvzla v hrdle a nedokzal ze sebe
vypravit ani hlsku. Poprv v ivot ji zaal pehovat. Poslouchal, jak chod po
lonici. Slyel, jak jde ke dvem, bere si od listonoe dopisy od dt a

218

odevzdv mu svoje, a dlouho do noci poslouchal drsn a zaujat krtn pera

po pape, a uslyel cvaknut vypnae a modlitby, kter ve tm eptala. Teprve
pak usnal, oekvaje, e pt den mu pinese vytouenou pleitost. Nakonec
se zcela oddal iluzi, e mu Fernanda neodepe svj souhlas, a jednou rno si
osthal vlasy, kter u mu sahaly a po ramena, oholil si rozcuchan vousy,
nathl zk kalhoty a koili s tvrdm lmcem, zddnou bhv po kom, a pokal
v kuchyni, a Fernanda pijde na sndani. Namsto on eny se vztyenou
hlavou a s prkennou chz, kterou vdal jindy, spatil vsak nadpirozen krsnou
staenu v zaloutlm hermelnovm plti, s korunkou z pozlacen lepenky a s
mdlmi pohyby lovka, jen potaj plakal. Od chvle, kdy v kufrech Aureliana
Segunda nala zvetel krlovsk hv, oblkla si ho toti Fernanda u
mnohokrt. Kad, kdo by ji spatil ped zrcadlem, unesenou vlastnmi
vladaskmi gesty, bval by si mohl myslet, e se pomtla. Nebyla to vak
pravda. Promnila prost krlovsk odv v prostedek, jeho pomoc pivolvala
vzpomnky. Kdy si ho oblkla poprv, nebyla s to zabrnit, aby se j nesthlo
hrdlo a slzy j nevhrkly do o, ponvad v tom okamiku znovu uctila pach
nakrmovanch bot dstojnka, kter ji odvedl z rodnho domu, aby z n udlal
krlovnu, a due se j naplnila steskem po ztracench snech. Pipadala si tak
star a sel a natolik vzdlen nejlepm chvlm svho ivota, e zatouila
dokonce i po tch, kter j utkvly v pamti jako nejhor, a teprve te zjistila,
jak velice j chyb ostr pach majornky na verand, vn rovch ke za
soumraku a dokonce i nehorzn dn pivandrovalc. Jej srdce ze
zahoustlho popela, kter bez ujmy pestlo i nejlpe men rny vednho
ivota, se zhroutilo pi prvnm nporu stesku. Poteba bt smutn se u n
promnila v neest, a jak ji pustoilo st, byla stle silnj. Samotskm
ivotem zlidtla; onoho rna, kdy pila do kuchyn a bled, kostnat mladk
s blouznivou z v och j vtiskl do ruky lek kvy, vak mla najednou
trzniv pocit, e vypad smn. Nejene mu nedovolila vyjt ven, ale od t
chvle nosila domovn kle ve vku, v kterm schovvala nepouit pesary.
Byla to zbyten opatrnost; kdyby Aureliano chtl, bval by mohl utci a vrtit
se zase dom, ani by o tom Fernanda vdla. Dlouh vzen, neznalost
vnjho svta a nvyk poslouchat vak v jeho srdci udusily semnka vzpoury.
Vrtil se tedy do svho samotskho pokoje, znovu a znovu etl pergameny a
dlouho do noci poslouchal, jak Fernanda ve sv lonici vzlyk. Jednoho rna el
jako obvykle zatopit v kamnech a ve vyhaslm popelu nasel jdlo, kter j tu
nechal pedchozho dne. Nahldl tedy do lonice a spatil Fernandu, jak le na
posteli, pikryt hermelnovm pltm, krsnj ne kdy v ivot a s k
promnnou ve skoepinu ze slonov kosti. Kdy se tu tyi msce nato objevil
Jos Arcadio, nael ji nedotenou.
Tko by si kdo dokzal pedstavit lovka, kter by Fernand byl

219

podobnj ne on. Na sob ml oblek z ponurho taftu, koili s kulatm tvrdm

lmcem a dlouhou hedvbnou stuku uvzanou na uzel namsto vzanky. Ml
sinalou ple, uasl pohled a zk rty a pohyboval se jako bez ducha. Hladk
ern vlasy, napomdovan a uprosted lebky rozsnut rovnou a bezvraznou
pinkou, vypadaly stejn umle jako vlasy svtc. Tmav bradka, hledn
navazujc na jeho voskov obliej, mu zejm dodvala sebevdom. Ml bled
ruce se zelenmi ilkami a s pivnickmi prsty a na levm ukazovku prsten
z ryzho zlata s kulatm podbzivm oplem. Aureliano vytuil, kdo to je, jakmile mu otevel domovn dvee; i bez toho by vak bval pochopil, e pijd
zdaleka. Cestou za nm zstvala vn kolnsk vody, kterou mu rsula stkala
do vlas, dokud byl jet chlapec, aby ho v tmch dokzala najt. Z jakhosi
ble nevysvtlitelnho dvodu zstal Jos Arcadio i po tolikalet neptomnosti
podzimnm dttem, velice smutnm a osamlm. Zamil pmo do matiny
lonice, kde Aureliano u tvrt msc odpaoval rtu na pcce, kter patvala
ddovi jeho dda, aby podle Melquadesova nvodu uchoval jej tlo. Jos
Arcadio se na nic neptal. Polbil mrtvou na elo a pak j vythl zpod sukn
kaps s temi dosud nepouitmi pesary a klem od prdelnku. Vzdor svmu
mdlmu vzezen el pmo a rozhodn za svm clem. Vythl z prdelnku
cizelovanou skku s rodinnm erbem, vyloenou voavm santlovm
devem, a nael v n obshl dopis, ve kterm Fernanda ulevila svmu srdci a
vyjevila mu bezpotu vc, kter ped nm tajila. etl ho vstoje, dychtiv, ale
beze spchu, a na tet strnce pestal a prohldl si Aureliana, jako by ho
podruh poznval.
Take ty jsi ten parchant, ekl hlasem, jen msi pipomnal bitvu.
Jsem Aureliano Buenda.
Jdi do svho pokoje, ekl Jos Arcadio.
Aureliano uposlechl, a ven ho nevylkala dokonce ani zvdavost, kdy k
nmu zalehly zvuky osamlho pohbu. Obas pak z kuchyn zahldl Josho
Arcadia, jak obchz po dom a supiv, tce oddechuje, a jet po plnoci
slchal z poboench lonic jeho kroeje. Po dlouh msce vbec nezaslechl
jeho hlas; Jos Arcadio ho neoslovil a on sm o to nijak nestl, a navc neml
as pemlet o niem jinm ne o pergamenech. Kdy Fernanda zemela,
vythl pedposledn rybku a vydal se do knihkupectv uenho Katalnce pro
knihy, kter poteboval. Nic z toho, co zahldl cestou, ho nezajmalo; snad
proto, e se mu nedostvalo vzpomnek z dtstv, s nimi by mohl srovnvat, a
zpustl domy a oputn ulice vypadaly tak, jak si je pedstavoval v dobch, kdy
by bval upsal svou dui blu, jen aby je sml spatit. Sm si udlil souhlas,
kter mu pedtm Fernanda odepela, a jenom pro tentokrt, s jedinm clem a
na nejkrat monou dobu; jedenct blok, je oddlovaly dm Buend od
uliky, kde se dv vykldaly sny, pesel proto bez jedin zastvky a cel

220

udchan vpadl do neuspodanho ponurho krmku, kde se sotva dalo chodit.

Sp ne jako v knihkupectv to tu vypadalo jako na skldce pouitch knih, bez
ladu a skladu nahzench na regly rozeran vekazy, po koutech plnch
pavuin a dokonce i v mstech, kudy mli prochzet kupujc. U dlouhho stolu,
rovn zavalenho tlustopisy, sedl majitel a psal fialovm, ponkud vstednm
krasopisem na voln listy ze kolnch seit jaksi nekonen text. Ml krsn
stbrn vlasy, kter mu padaly do ela jako chocholka papouka kakadu, a v
jeho modrch, zkch a ilch och byla pokora lovka, kter u peetl
vecky knihy na svt. Sedl ve spodkch, zalit potem, a neobtoval se ani
zvednout hlavu a podvat se, kdo to piel. Aureliano bez obt nael v tom
asnm nepodku vech pt knih, kter hledal; byly pesn tam, kde kal
Melquades. Beze slova je spolu se zlatou rybkou podal uenmu Katalnci, ten
si je prohldl a vka se mu sthla jako dv slvky. Ty ses urit zblznil,
pronesl ve sv matetin, pokril rameny a vrtil Aurelianovi knihy i rybku.
Vezmi si je, ekl panlsky. Posledn, kdo ty knihy etl, byl nejsp Izk
Slep, take si dkladn rozmysli, co dl.
Jos Arcadio si dal do podku Meminu lonici, dal vyistit a spravit
sametov zvsy a damakov nebesa mstokrlovskho loe a obnovil zpustlou
koupelnu, jej betonov ndr zatm pln zernala vlknitm, drsnm
nnosem. Ona dv msta pedstavovala celou jeho ubohou i, plnou odench
cizokrajnch ltek, falench voavek a napodobench drahokam. V celm
ostatnm dom mu zejm byli na obt jedin svtci na domcm olti;
jedenkrt odpoledne rozdlal na dvoe hranici a splil je na popel. Probouzel se
a po jedenct rann. Potom si oblkl ountl upan se zlatmi draky, obul si
trepky se lutmi tapci a odebral se do koupelny, kde se oddal obadu, jen
svou rozvlnost a trvnm pipomnal Krsnou Remedios. Ne se zaal
koupat, navonl lze solemi, kter si pinel ve tech alabastrovch flaknech.
Msto aby se drhl tykv, ponooval se cel do vonn lzn a vznel se v n
naznak leckdy a dv hodiny, ukolbn jej svest a vzpomnkami na
Amarantu. Nkolik dn po svm pjezdu odloil taftov oblek, jedin, kter
ml, a do Maconda pli tepl, a nahradil ho pilhavmi kalhotami, velice
podobnmi tm, kter nosval Pietro Crespi pi hodinch tance, a koil z
prodnho hedvb s monogramem vyitm na srdci. Dvakrt tdn si v ndri
prval cel sv obleen a chodil v upanu, dokud mu zase neuschlo, ponvad
neml nic jinho na sebe. Nikdy nejedl v dom. Kdy polevilo poledn horko,
chodval do msta a vracel se a pozd veer; po nvratu pokraoval ve svch
neklidnch pochzkch domem, supl jako kocour a vzpomnal na Amarantu.
Amaranta a dsiv pohledy svtc ve svtle non lampiky, to bylo jedin, co
mu z celho domu utkvlo v pamti. V peludnm mskm srpnu kolikrt narz
ze sna otevel oi a spatil ji, jak vystupuje z ndrky z brokatelovho mramoru,

221

v krajkovch spodnikch a s obvazem na ruce, zkrlena jeho tubami

vyhnance. Na rozdl od Aureliana Josho, kter chtl onen obraz utopit v
krvavm bahniti vlky, Jos Arcadio se ho pokouel udret pi ivot v
bahnisku chlpnosti, zatmco obelhval svou matku nekonenmi smylenkami
o papesk drze. Fernandu ani jeho nikdy nenapadlo, e jejich dopisy jsou
vzjemnou vmnou vmysl. Jos Arcadio, jen opustil semin, jakmile pijel
do ma, udroval pi ivot bajku o bohoslov a o kanovnickm prvu, aby se
nepipravil o pohdkov ddictv, o nm mu matka psvala ve svch
blouznivch dopisech a kter ho mlo vytrhnout z bdy a pny, ji sdlel s
dvma pteli v jedn mansard v Trastevere. Kdy dostal Fernandin posledn
dopis, diktovan pedtuchou blc se smrti, sloil do kufku posledn zbytky
svho vylhanho pepychu a peplul ocen dole v podpalub, kde se choulili
vysthovala jako dobytek na jatkch a ivili se studenmi makarny a ervivm
srem. Jet ne zaal st Fernandinu zv, je v podstat nebyla nim jinm
ne zevrubnm a pozdnm vtem vech netst, kter ji kdy postihla, stail u
z rozviklanho nbytku a z plevele na verand pochopit, e se ocitl v pasti, z n
u v ivot neunikne, navdycky vypuzen z dmantovho svtla a tisciletho
vzduchu mskho jara. V noci, kdy ho trpila zducha a nemohl spt, znovu a
znovu pemtal o propastnosti svho netst, pechzeje sem a tam ponurm
domem, kde mu rsuliny staeck ei vtpily strach ze svta. Aby mla jistotu,
e chlapce v tmch neztrat, vykzala mu kout v lonici, jedin msto, kde mel
bt v bezpe ped nebotky, kte od soumraku obchzej po dom. Jakmile
udl nco patnho, kvala mu, svtci mi to povd. Vecky jeho dtsk
strachy se soustedily do onoho kouta, kde nehybn vysedval na stolice a do
chvle, kdy el spt, a potil se strachy, sledovn bdlmi a studenmi pohledy
donaeskch svtc. Bylo to zbyten trznn, ponvad u tehdy se hrozil
veho, co ho obklopovalo, a byl hotov lekat se veho, s m se v ivot setk:
en z ulice, kter lovku mohly otrvit krev; en z rodiny, kter rodily dti s
prasem ocasem; cviench kohout, kte zpsobovali smrt mu a celoivotn
vitky svdom; stelnch zbran, kterch se stailo dotknout, aby to pineslo
dvacet let vlek; pochybench pln, je vedly jenom ke zklamn a k lenstv;
hrnem veho, co Bh ve sv nekonen dobrot stvoil a bel zkazil.
Probouzel se cel ztran venm nonch mr; jasn svtlo v okn,
Amarantino laskn v koupeln a rozko, s n ho hedvbnou kulikou
pudrovala v rozkroku, vak ho onch hrz zbavovaly. V zivm svtle na
zahrad dokonce i rsula vypadala jinak, ponvad tam u nemluvila o niem
straidelnm, ale tela mu zuby uhelnm prkem, aby ml ziv papesk
smv, sthala a letila mu nehty, aby se poutnci, pichzejc do ma ze
vech svtovch stran, podivovali krse papeovch rukou, a jim bude ehnat,
esala ho jako papee a postikovala ho kolnskou vodou, aby mu aty i tlo

222

vonly jako papeovi. Jedenkrt na ndvo v Castelgandolfu pak spatil papee,

jak z balknu pron v sedmi jazycch tut e k zstupu poutnk, a jedin, co
ho opravdu zajmalo, byly papeovy bl ruce, jakoby vymen v louhu,
oslniv blost jeho letnho obleen a nenpadn vn kolnsk vody kolem
nho.
Kdy od jeho nvratu uplynul tm rok a on u prodal stbrn svcny i
erbovn nonk v hodince pravdy se ostatn ukzalo, e zlat byl jen
vykldan erb , aby ml co jst, zstala Josmu Arcadiovi jedin zbava:
pivdl si chlapce z msteka, aby si v dom hrli. Pichzel s nimi za
polednho odpoinku a na jeho dost skkali v zahrad pes vihadlo, zpvali na
verand a provdli odvn kousky po nbytku v pokoji, zatmco on chodil od
jedn skupinky ke druh a udlel jim lekce slunho chovn. V t dob u odloil pilhav kalhoty i hedvbnou koili a nosil obyejn atstvo, zakoupen u
arabskch obchodnk, i nadle si vak udroval svoji dstojnost a papesk
gesta. Chlapci opanovali dm, stejn jako to ped lety udlaly Meminy
spoluaky. A do pozdnch veernch hodin tlachali, zpvali a tanili dupka,
take to v dom vypadalo jako v neukznnm interntu. Aureliano se o jejich
vpd nestaral, dokud ho nezaali obtovat v Melquadesov pokoji. Jednoho
rna dva chlapci oteveli dvee a zstali vyden zrat na zarostlho, pinavho
mue, jen sedl u pracovnho stolu a lutil pergameny. Neodvili se jt dl,
nepestali vak obchzet kolem; nahleli trbinami dovnit a ukali si pitom,
hzeli svtlkem dovnit iv zvata a jedenkrt zatloukli zven okna i dvee a
Aurelianovi trvalo pl dne, ne je vypil. Pobaveni svmi beztrestnmi kousky, tyi chlapci jednoho rna vpadli do pokoje v dob, kdy Aureliano byl v
kuchyni, a chystali se zniit pergameny. Jakmile vak ony zaloutl listy vzali
do rukou, jaksi andlsk sla je zdvihla ze zem a pidrela je ve vzduchu,
dokud se Aureliano nevrtil a pergameny jim nevytrhl. Od t doby u
neobtovali.
tyi nejstar, kte jet chodili v krtkch kalhotch, i kdy u zaali
dospvat, peovali o osobn vzhled Josho Arcadia. Pichzeli dve ne ostatn a
trvili dopoledne tm, e ho holili, masrovali ho teplmi runky, sthali a
letili mu nehty na rukou i na nohou a postikovali ho kolnskou vodou.
Nkolikrt naskkali do ndre a namydlili ho od hlavy a k pat, zatmco se
vznel naznak ve vod a vzpomnal na Amarantu. Potom ho uteli, napudrovali
ho po celm tle a oblkli ho. Jeden z nich, chlapec se svtlmi kadeavmi
vlasy a skelnma rovma oima, podobnma krlim, vtinou v dom i
pespval. Svazky, kter ho pojily k Josmu Arcadiovi, byly tak pevn, e mu
dlval spolenost i tehdy, kdy zduchou nemohl spt, a mlky s nm obchzel
po zeeelm dom. Jedn noci zahldli v lonici, kde dv spvala rsula,
jakousi naloutlou zi, pronikajc betonem, narz tak prsvitnm, jako by

223

njak podzemn slunce promnilo podlahu v barevn okno. Nemuseli ani

rozsvcet lampu. Stailo odstranit rozbit dladice v kout, kde v minulosti
vdycky stvala rsulina postel a kde byla ze nejjasnj, a nali tajnou skr,
kterou Aureliano Segundo pi svch vykopvkch tak dlouho a posedle hledal.
Uvnit byly ti pytle z plachtoviny pevzan mdnm drtem a v nich sedm
tisc dv st trnct dublon, zcch do tmy jako hav uhlky.
Po nalezen pokladu Jos Arcadio jako by nhle oil. Namsto aby se s onm
netuenm jmnm, kter mu spadlo do klna jako sen uzrl uprosted bdy,
vrtil zpt do ma, promnil dm v padkov rj. Zvsy a nebesa v lonici
nahradil novm sametem, podlahu v koupeln dal pokrt dladicemi a stny
obloit kachlky. Sk v jdeln se naplnila kandovanm ovocem, unkami a
nakldanou zeleninou a nepouvan pirna se stala skladitm vna a likr,
kter si Jos Arcadio osobn odvel z ndra v bednch oznaench jeho
jmnem. Jednoho dne spolen se svmi tymi nejstarmi chlapci uspodali
verek, kter se prothl a do svtn. V est hodin rno vybhli naz z lonice,
vyprzdnili ndr a naplnili ji ampaskm. Pak do n vichni naskkali a
plavali jako ptci letc zlatistvm vzduchem plnm vonnch bublinek, zatmco
Jos Arcadio se vznel naznak stranou od ostatnch a s otevenma oima
vzpomnal na Amarantu. Leel v ndri zahloubn do vlastnch mylenek a
pemtaje o svch trpkch a pomlench rozkoch, a zstal tam i potom, kdy
u to chlapce omrzelo a rozbhli se zptky do lonice, strhali sametov zvsy a
uteli se do nich, ve zmatku rozbili kilov zrcadlo a potom poboili nebesa
postele, jak si jeden pes druhho pospchali lehnout. Kdy se Jos Arcadio
vrtil z koupelny, nael je, jak sp uprosted zpustoen lonice naz a pikreni
jeden ke druhmu. Vce ne vznikl kody vak ho podrdil vechen soucit a
hnus, kter v sob v zoufal przdnot on nezzen zbavy ctil sm vi sob;
ozbrojil se dtkami, ktermi kosteln sluha kdysi odhnl psy ml je na dn
kufru spolu se nnm rouchem a dalmi prostedky k pokn a umrtvovn
tla a vyhnal chlapce z domu. val pitom jako pominut a lehal je tak
neltostn, e by tak nezachzel ani se smekou kojot. Vyneslo mu to zchvat
zduchy, jen trval nkolik dn a tak ho ztrpil, e vypadal jako na smrteln
posteli. Kdy u jeho utrpen trvalo tet den a on se m dl vc dusil, piel
veer do Aurelianova pokoje a poprosil ho, aby mu doel do nedalek lkrny
pro prky na inhalaci. Tak se Aureliano podruh v ivot dostal ven z domu.
Stailo mu pejt dva bloky, aby doel k nuzn lkrn s uprenmi vlohami a
kameninovmi ndobkami, popsanmi latinskmi npisy, a jaksi dvka, kter
svou mlenlivou krsou pipomnala nilskho hada, mu vydala lk, jeho jmno
mu Jos Arcadio napsal na papr. Druh prochzka po oputnm mst, jen
chab osvtlenm naloutlmi poulinmi svtilnami, nevzbudila v Aurelianovi
o nic vt zvdavost ne ta prvn. Jos Arcadio si u zaal myslet, e utekl.

224

Kdy ho zase uvidl ve dvech, zadchanho spnou chz a ztka

vlejcho nohy, kter mu samotskm ivotem a nedostatkem pohybu
zeslbly a ztopornly. Svt mu byl oividn naprosto lhostejn, a Jos Arcadio
nkolik dn nato poruil slib, kter dal sv matce, a dovolil mu chodit ven,
kdykoli se mu zlb.
Nemm venku co pohledvat, odpovdl mu Aureliano.
I nadle vysedval v Melquadesov pokoji, zahloubn do pergamen, do
nich postupn pronikal hloub a hloub a jejich smysl mu pesto unikal. Jos
Arcadio mu nosil do pokoje pltky unky, kandovan kvty, po kterch
zstvala v stech jarn pchu, a dvakrt i sklenku dobrho vna. O
pergameny, na kter hledl sp jako na kratochvli, pstupnou jen zasvcenm,
se nezajmal, zaujala ho vak nezvykl uenost a nevysvtliteln znalost svta,
kterou se jeho zanedban pbuzn vyznaoval. Zjistil, e rozum psan
anglitin a e v pestvkch mezi prac na pergamenech peetl od prvn
strnky do posledn vech est dl encyklopedie, jako by to byl njak romn.
Zpotku si tm vysvtloval i to, e Aureliano doke mluvit o me, jako
kdyby tam dlouh lta il, brzo vak shledal, e zn i vci, kter se v dn
encyklopedii nenajdou, jako teba ceny rznho zbo. lovk se dozv
vecko, to byla jedin odpov, j se mu od Aureliana dostalo, kdy se ho
zeptal, odkud to vecko v. Aureliana zase pekvapilo, jak velice se Jos Arcadio
pi pohledu zblzka li od pedstavy, kterou si o nm utvoil, kdy ho vdal
pechzet po dom. Dovedl se smt, tu a tam teskliv zavzpomnat, jak to v
dom vypadalo kdysi, a zajmal se o zbdovan stav, v nm se ocitl
Melquadesv pokoj. Toto sblen dvou osamlc te krve mlo velice daleko
k ptelstv, obma vak umonilo lpe snet onu nevyzpytatelnou samotu,
kter je rozdlovala a spojovala souasn. Jos Arcadio si chodil k Aurelianovi
pro radu pi nejrznjch domcch potch, kter mu hbaly lu; naopak
Aureliano mohl vysedvat na verand, st dopisy od Amaranty rsuly,
dochzejc se stejnou pravidelnost jako vdycky, a uvat koupelny, z kter ho
Jos Arcadio po svm pjezdu vyhostil.
Jednoho parnho rna je oba probudilo nalhav buen na domovn dvee.
Venku stl jaksi staec temn pleti, s velkma zelenma oima, je
propjovaly jeho oblieji jakousi straidelnou zi, a s popelovm kem na
ele. V rozedranch atech, rozbitch botch a se starou monou, kterou ml
pehozenou pes rameno a kter pedstavovala zejm vecko, co ml, vypadal
jako ebrk; v jeho chovn se vak zraila jaksi dstojnost, je byla v
naprostm protikladu k jeho zevnjku. Stailo ho jedenkrt spatit, dokonce i v
zeeelm pokoji, aby si uvdomili, e onou tajemnou silou, kter mu umouje
t, nen pud sebezchovy, ale zvyk se bt. Byl to Aureliano Amador, jedin
pozstal ze sedmncti syn plukovnka Aureliana Buendi, hledajc okamik

225

oddechu na sv dlouh a nebezpen pouti bence. Vysvtlil jim, kdo je, a

podal je, aby mu poskytli pste v dom, na kter za svch tvaneckch
noc vzpomnal jako na jedin bezpen msto, kter mu v ivot zbv. Jos
Arcadio ani Aureliano se na nj nepamatovali. V domnn, e je to njak
pobuda, ho nsilm vyhnali z domu. Oba pak ze dve uvidli posledn okamik
dramatu, kter zaalo jet dv, ne kam sahala pam Josho Arcadia. Mezi
mandlonmi na protjm chodnku se vynoili dva policist, kte Aureliana
Amadora po cel lta pronsledovali a tvali po celm svt jako honic psi,
vyplili na nj dv rny z mauzerovky a kulky mu hladce proltly popelovm
kem.
Ode dne, kdy vyhnal chlapce z domu, Jos Arcadio po pravd ekal na
zprvu o zmosk lodi, kter mla ped vnocemi odplout do Neapole. Oznmil
to Aurelianovi, a dokonce se chystal zadit mu tu obchod, aby ml bt z eho
iv, ponvad koky s potravinami od Fernandina pohbu pestaly dochzet.
Ani onen posledn sen se vak neml splnit; jednoho zijovho jitra si Jos
Arcadio v kuchyni vypil s Aurelianem kvu a prv konil svou kadodenn
koupel, kdy otvory ve stee vnikli dovnit tyi chlapci, kter vyhnal z domu.
Nedopli mu asu k obran: naskkali v atech do ndre, uchopili ho za vlasy
a podreli mu hlavu pod hladinou, a zmizely posledn bublinky; smrteln zpas
skonil a jeho tich a bled delfn tlo sklouzlo a na dno navonn vody.
Potom si odnesli ti pytle se zlatem, jejich skr znali jen oni a jejich ob.
Vecko to probhlo tak rychle, promylen a surov, e to pipomnalo vojensk
pepad. Aureliano, zaven ve svm pokoji, vbec nic nepostehl. Teprve
odpoledne, kdy Josho Arcadia nenael v kuchyni, zaal ho hledat po celm
dom a nakonec ho nael ve vonnm zrcadle ndre, jak se tam vzn, napuchl
a obrovit, a jet pod vzpomn na Amarantu. Teprve pozdji pochopil, jak
ho zaal mt rd.
*
Amaranta rsula se vrtila s prvnmi prosincovmi orlouny, pivta
phodnm vtrem, a na oprtce z hedvbn ry si s sebou pivedla manela.
Objevila se bez ohlen, v atech barvy slonov kosti, se rou perel, kter j
sahala mlem a po kolena, prsteny, na nich zily smaragdy a topasy, a s
kulatm, hladkm esem, blzko u zakonenm dvma vlaovmi pikami. Mu, za kterho se est msc pedtm provdala, byl thl Vlm v
nejlepm vku, vzezenm pipomnajc moeplavce. Stailo, aby otevela
dvee nvtvnho pokoje, a pochopila, e jej neptomnost byla del a pustoivej, ne pedpokldala.
Mj ty Boe, prohlsila sp pobaven ne polekan, to se hned pozn, e

226

v celm dom nen jedin ensk!

Jej zavazadla se nevela na verandu. Krom Fernandina starho kufru, s
kterm ji vypravili do koly, pivezla si s sebou dv stojat krabice na aty, tyi
velk kufry, vak na slunenky, osm krabic s klobouky, obrovskou klec s pl
stovkou kanr a manelv velocipd, sloen ve zvltnm pouzde, kter se
dalo nosit jako violoncello. Nedopla si ani jedin den odpoinku po dlouh
cest. Navlkla si obnoen pltn pracovn oblek, kter si spolu s dalm
motoristickm obleenm pivezl jej manel, a zaala znovu opravovat dm.
Vypudila erven mravence, kte se v t dob u zmocnili verandy, vzksila
rov kee, vyhubila vechen plevel a do truhlk na zbradl nasela znovu kapradiny, majornku a begnie. Postavila se do ela part zednk, zmenk a
tesa, kte zalili trhliny v podlahch, zasadili okna i dvee, opravili nbytek a
oblili zdi zevnit i zven, a za ti msce po jejm pjezdu cel dm psobil
mladistvm a svtenm dojmem, jako kdysi za as hrac skn. V celm
dom se nikdy nevyskytl nikdo, kdo by v kteroukoli denn dobu za kadch
okolnost ml lep nladu, nikdo ochotnj zpvat a tanit a vyhazovat na
smetit vecky peit vci i zvyklosti. Ozbrojila se kottem a vymetla z domu
vecky pohebn pamtky, hromady zbytench krm a povren nin,
kupc se v koutech; jen v pokoji nechala z vdnosti k rsule viset Remediosin
daguerrotyp. To je pece ndhera, vykikovala polomrtv smchy.
trnctilet prababika! Kdy j jeden ze zednk vypravoval, e dm je pln
duch a jedin zpsob, jak je vypudit, je najt poklady, kter tu zakopali, s
hlasitm smchem mu odpovdla, e nev na musk povry. Byla tak
bezprostedn a samostatn a tak modernho a svobodnho ducha, e Aureliano
nevdl, co si pot, kdy ji uvidl ve dvech. To je asn! vykikla
Amaranta rsula a astn rozevela nru. Podvejte se, jak mj milovan
lidorout vyrostl! Ne na to stail njak odpovdt, poloila u desku na
penosn gramofon, kter si s sebou pivezla, a pokouela se ho uit modernm
tancm. Pimla ho odloit pinav kalhoty, zddn po plukovnku Aurelianu
Buendovi, darovala mu mladistv vyhlejc koile a dvoubarevn boty, a
vysedval-li v Melquadesov pokoji pli dlouho, vyhnla ho ven.
Byla drobn postavy, il a nezkrotn stejn jako rsula, mlem tak
pvabn a vyzvav jako Krsn Remedios a mla vzcnou schopnost pedvdat
mdu. Nejnovj stihy, kter dostvala potou, j slouily jen k tomu, aby si
ovila, e se nezmlila v modelech, kter si vymlela a sama ila na
Amarantin primitivnm icm stroji s klikou. Odebrala snad vecky asopisy o
md, umn a zbavn hudb, kter v Evrop vychzely, obvykle vak do nich
jen letmo nahldla, ujiujc se, e vci ve svt se vyvjej pode jejch pedstav.
Zdlo se nepochopiteln, e by se takov ena mohla vrtit do mrtvho
msteka, zpustoenho prachem a vedrem, a jet k tomu s manelem, kter

227

ml dost a dost penz, aby mohl t kdekoliv na svt, a miloval ji tak, e byl
ochoten dt se od n vodit na hedvbn oprtce sem a tam. Jak vak mjely
msce, bylo stle patrnj, e tu hodl zstat, ponvad vecky jej plny mly
dlouhodob rz a vecka jej rozhodnut smovala k tomu, aby si zabezpeila
pohodln ivot a poklidn st v Macondu. Klec s kanry dokazovala, e jej
zmry nevychzej z okamitho rozmaru. Pamatovala se toti na dopis, v
kterm j matka lila zhubu ptk, a po nkolik msc odkldala cestu, a
nala lo, je zastavovala na astnch ostrovech, a tam si vybrala ptadvacet
pr nejlepch kanr, aby jimi znovu oivila macondskou oblohu. Ze vech
jejch nezdaench pln to s tmhle dopadlo nejalostnji. Jak se ptci
rozmnoovali, Amaranta rsula je po prech vypoutla; jakmile vak zjistili,
e jsou voln, uletli z msteka. Marn se je snaila zlkat pta klec, kterou
zbudovala rsula pi prvnch opravch domu. Marn jim v korunch mandlon
stavla falen hnzda z esparta, a sypala na stechy semenec a burcovala
uvznn ptky, aby svm zpvem pesvdili uprchlky, ponvad ti hned pi
prvnm pokusu vzltli vzhru a jenom jedenkrt zakrouili po obloze, sotva tak
dlouho, ne nali zpten smr ke astnm ostrovm.
Rok po nvratu, i kdy se j dosud nepodailo navzat jedin ptelstv ani
uspodat jedinou slavnost, Amaranta rsula jet pod vila, e je mon
zachrnit onu obec, v n se zahnzdilo netst. Jej manel se chrnil j
odporovat, i kdy u onoho poledne, kdy ve vraednm vedru vystoupil z vlaku,
pochopil, e za rozhodnutm jeho eny se skrv peludn touha po dvnch
asech. Byl si natolik jist, e je skutenost zvrt, e se neobtoval ani sestavit
svj velocipd, a msto toho zaal z pavuin, kter zednci sekrabali ze zd,
vybrat nejlesklej vajka, otvral je nehty a trvil cel hodiny tm, e lupou
pozoroval drobn pavouky, kte z nich vylzali. Pesvden, e Amaranta
rsula pokrauje v opravch jen proto, aby nemusela doznat svou porku, se
za njak as rozhodl pece jen sestavit svj velocipd, jeho pedn kolo bylo
daleko vt ne zadn, a zaal sbrat a preparovat vechen mstn hmyz, kter v
okol nael, a ve sklenicch od marmeldy ho poslal svmu bvalmu
profesorovi prodopisu na univerzit v Lutychu, kde se kdysi zabval
pokroilm studiem entomologie, i kdy jeho hlavn zlibou byla vzduchoplavba. Pi jzd na velocipdu nosval kalhoty jako provazolezec, punochy jako
dudk a epici jako detektiv, el-li vak pky, mval blostn odv z hrubho
pltna, bl stevce, hedvbnou stuku, slamn klobouk a v ruce vrbov
proutek. Ml bled zorniky, zdrazujc jeho moeplaveck vzhled, a knrek,
kter pipomnal vever chlupy. Byl pinejmenm o patnct let star ne jeho
ena, jeho mladick zliby, jeho bdl snaha uinit ji astnou a jeho pednosti
dobrho milence vak ten rozdl vyrovnvaly. Lid, kte spatili tohoto
opatrnho tyictnka s hedvbnou stukou kolem krku a cirkusovm jzdnm

228

kolem, by v ivot nebvalo napadlo, e ho s jeho mladou manelkou spojuje

bouliv milostn vztah a oba dva e se poddvaj vzjemn touze na nejnevhodnjch mstech, prost tam, kde je to prv napadlo, jako to dlvali od
samho zatku sv znmosti, a s vn, kterou mjen asu a m dl
nezvyklej okolnosti jen prohlubovaly a obohacovaly. Gaston byl nejen
vnivm milencem nevyerpatelnch znalost a bezedn pedstavivosti, ale
pravdpodobn i prvnm muem v djinch lidskho druhu, kter nouzov pistl a div se pitom i se svou snoubenkou nezabil jen proto, aby se s n mohl
pomilovat na louce pln fialek.
Seznmili se ti roky ped svatbou, kdy se sportovn dvouplonk, ve
kterm Gaston provdl piruety nad kolou, kde Amaranta rsula studovala,
pokusil o odvn obrat, aby se vyhnul erdi praporu, a neuml trup z
plachtoviny a hlinkovho plechu uvzl ocasem ve drtech elektrickho veden.
Od t doby se Gaston, i kdy ml jet nohu v dlahch, kadou sobotu a nedli
zastavoval pro Amarantu rsulu v klternm penzinu, kde stle jet bydlela a
jeho dy nebyly tak psn, jak si pla Fernanda, a brval ji do svho
sportovnho klubu. Zaali se milovat ve vce pti set metr, v nedlnm
vzduchu nad blaty, a tm vc ctili, e pat k sob, m drobnj jim pipadali
lid na zemi. Amaranta rsula mu lila Macondo jako nejsvtlej a
nejklidnj msto na celm svt a vyprvla mu o obrovskm dom voncm
majornkou, kde by chtla t a do smrti s oddanm manelem a s dvma
vzpurnmi syny, kte by se jmenovali Rodrigo a Gonzalo, rozhodn vak ne
Aureliano ani Jos Arcadio, a s dcerou, kter by se jmenovala Virginia, a
rozhodn ne Remedios. Vytrvale a roztouen vzpomnala na msteko,
zkrlen jejm steskem, a Gaston pochopil, e by se za nj neprovdala, kdyby
s n nebyl ochoten odjet do Maconda. Pivolil k tomu, stejn jako pozdji
souhlasil s hedvbnou stukou, ponvad to ml za pomjiv vrtoch, o kter se
nejlp postar sm as. Kdy vak u ili v Macondu dva roky a Amaranta
rsula byla stejn spokojen jako prvnho dne, zaal projevovat znmky
znepokojen. V t dob u vypreparoval vechen hmyz, kter se v kraji
vyskytoval, panlsky mluvil jako domorodec a rozlutil vecky kovky v
asopisech, kter jim chodily potou. Nemohl se vymlouvat na podneb, aby
uspil nvrat, ponvad proda ho obdaila kolonilnm trvenm, snejcm
bez nejmen jmy poledn dusno i vodu s ervky. Kreolsk strava mu tak
chutnala, e jedenkrt sndl na posezen dvaaosmdest legunch vajec. Naopak
Amaranta rsula si dvala poslat vlakem ryby a keble naloen v ledu,
masov konzervy a ovoce zavaen v cukru, jedin vci, kter mohla jst, i
nadle se oblkala podle evropsk mdy a dostvala potou nejrznj stihy, i
kdy nemla kam jt a koho navtvit a jej manel v t dob u pli trpl
trudnomyslnost, ne aby dovedl ocenit jej krsn aty, klobouky na stranu a

229

nhrdelnky sedmkrt obtoen kolem krku. Jej tajemstv spovalo zejm v

tom, e dokzala mt neustle pln ruce prce, eila domc pote, kter sama
vytvela, a provdla rzn vci patn, aby je ptho dne mohla napravovat,
se zhoubnou piinlivost, kter by bvala Fernand pipamatovala ddinou
neest Buendovch namhat se jen proto, aby sv sil hned zase zmaili. Jej
zliba ve slavnostech neochabla ani v nejmenm, a kdy dostala nov desky,
pimla obvykle Gastona, aby s n zstal vzhru a dlouho do noci a zkouel s
n tance, kter j spoluaky znzorovaly pomoc obrzk, a nakonec se
obvykle pomilovali na vdeskch houpacch idlch nebo na hol zemi. K
plnmu tst j chybly jen dti, dodrovala vak jejich vzjemnou mluvu, e
je budou mt a pt let po svatb. Ve snaze najt nco, m by zaplnil sv
przdn hodiny, Gaston obvykle trvil dopoledne v Melquadesov pokoji ve
spolenosti uzavenho Aureliana. Rd spolu s nm vzpomnal na nejmilej
kouty sv vlasti, ji Aureliano znal, jako kdyby tam il po dlouh lta. Kdy se
ho Gaston zeptal, odkud se dozvdl vci, kter v encyklopedii nebyly, dostalo
se mu te odpovdi jako pedtm Josmu Arcadiovi: lovk se dozv vecko.
Krom sanskrtu se Aureliano nauil i anglicky a francouzsky a trochu latinsky a
ecky. V t dob chodil kad odpoledne do msta a Amaranta rsula mu
pidlila tdenn stku na osobn vdaje; v dsledku toho jeho pokoj zakrtko
vypadal jako st knihkupectv uenho Katalnce. Dlouho do noci bval
vzhru a hltal jednu knihu za druhou, i kdy ze zpsobu, jak o nich hovoil,
Gaston usoudil, e je nekupuje proto, aby se pouil, nbr aby si ovil
sprvnost svch znalost, a ze veho nejvc e ho zajmaj pergameny, kterm
vnoval nejlep rann hodiny. Gaston i jeho ena by bvali uvtali, kdyby se
zapojil do rodinnho ivota, Aureliano vak zstval uzaven a obestral ho
zvoj tajemstv, kter postupem asu jet houstl a pedstavoval tak
nepekroitelnou hrz, e vecky Gastonovy pokusy o sblen ztroskotaly a
musel hledat jinou kratochvli, j by vyplnil sv przdn hodiny. V t dob
pipadl na mylenku zdit tu leteckou potu.
Nebyl to nijak nov pln. Po pravd s nm u byl dost daleko, kdy se
seznmil s Amarantou rsulou, tehdy ovem nemel na mysli Macondo, nbr
Belgick Kongo, kde jeho rodina podnikala v palmovm oleji. Satek a
rozhodnut strvit nkolik msc v Macondu, aby vyhovl manelce, ho
pimly onen zmr odloit. Kdy vak shledal, e Amaranta rsula usiluje o
vytvoen vboru pro povznesen obce, a dokonce se mu smje, nazna-li, e by
se mohli vrtit do Evropy, pochopil, e se odtud tak hned nedostane, a znovu veel do styku se svmi zapomenutmi spolenky v Bruselu, vychzeje z toho, e
prkopnkem me bt prv tak v karibsk oblasti jako v Africe. Zatmco
probhala jednn, zdil letit v nkdejm zaarovanm kraji, kter se te
zmnil v planinu plnou rozpukanch oblzk, a prozkoumal smr vtr,

230

zempis pobe a nejvhodnj smry leteckch trat, netue, e jeho sil,

velice pipomnajc vzkumy Mr. Herberta, vnuk obyvatelm msteka
nebezpen podezen, jako by nehodlal plnovat leteck spoje, ale vysazovat
bannovnky. Zaujat mylenkou, e koneckonc nael dvod, pro zstat v
Macondu natrvalo, podnikl nkolik cest do hlavnho msta provincie,
vyjednvat s ady, zskal rozlin povolen a podepsal vhradn smlouvy.
Mezitm udroval se svmi spolenky v Bruselu rozshlou korespondenci,
pipomnajc Fernandino dopisovn s neviditelnmi lkai, a nakonec je
pesvdil, aby mu poslali prvn letadlo spolu se zkuenm mechanikem, kter
by je v nejblim pstavu sestavil a piletl s nm do Maconda. Od prvnch
men a meteorologickch propot uplynul u rok a Gaston, spolhajc na
optovn sliby svch spolenk, si zvykl prochzet se po ulicch, dvat se na
oblohu, poslouchat umn vnku a vyhlet, kdy se letadlo objev.
I kdy to Amaranta rsula nepostehla, jej nvrat znamenal v Aurelianov
ivot zsadn obrat. Po smrti Josho Arcadia se stal pravidelnm hostem v
knihkupectv uenho Katalnce. Navc v nm svoboda, kter se til, a
mnostv asu, kter ml, vzbudily urit zjem o msteko, a bez divu se s
nm seznamoval. Prochzel upraenmi a osamlmi ulicemi a sp s vdeckm
ne s lidskm zjmem nahlel do poboench dom a prohlel si kovov st
na oknech, znien rz a umrajcmi ptky, i lidi ztrpen vzpomnkami. Snail
se ve sv pedstavivosti vzksit bvalou ndheru nkdejho msteka bannov
spolenosti; objevil vyschlou plovrnu, a po okraj plnou zplesnivlch pnskch bot a dmskch stevk, a v jednom z dom zarostlch plevelem nael
kostru nmeckho ovka, jet pod uvzanho ocelovm etzkem ke kruhu,
v jinm zas telefon, kter vyzvnl, a ho Aureliano zvedl, vyrozuml, na se
jaksi polekan a vzdlen ena anglicky vyptv, a vysvtlil j, e stvka u
opravdu skonila, ti tisce mrtvch e nahzeli do moe, bannov spolenost
se odsthovala a v Macondu u dlouh lta konen vldne mr. Na svch
pomlkch se dostal a do trosek pochybn tvrti, kde lid kdysi utrceli cel
svazky bankovek, aby dodali zbav nleit z, a z kter se te stalo bludit
nejsmutnjch a nejuboejch uliek z celho msta, kde msty jet zily
erven lucerny a ve zpustlch tanench slech, vyzdobench potrhanmi
girlandami, jet pod ekaly u hracch skn huben a tlust vdovy po nikom,
francouzsk prababiky a babylnsk pramatky. Nikdo, s km se setkal, se u
nepamatoval na jejich rodinu, ba dokonce ani na plukovnka Aureliana Buendu
krom nejstarho z antilskch ernoch, jen za soumraku jet pod sedval
ped prelm svho domu a vyzpvoval ponur almy, starce s vlasy blmi
jako z bavlny, kter mu dodvaly vzezen fotografickho negativu. Aureliano
se s nm domlouval ve zmtenm ne, jemu se za nkolik tdn nauil, a
obas s nm jdal polvku z kohoutch hlav, kterou vaila starcova pravnuka,

231

velik ernoka s pevnmi kostmi, stehny jako klisna, prsy jako melouny a s
kulatou, dokonalou hlavou, obrnnou krunem z tvrdch vlas pipomnajcch
apku, jak stedovc vlenci nosili pod helmice. Jmenovala se Nigromanta.
Aureliano se v t dob ivil prodejem pbor, svcn a ostatnch drobnstek z
domu. Kdy neml ani centavo, co bylo nejastji, vyprosil si v hostincch na
trhu kohout hlavy, kter jinak vyhazovali na smetit, a zanesl je Nigromant,
aby mu z nich uvaila polvku, rozmnoenou portulkem a okoennou mtou.
Po starcov smrti k nim pestal chodit, setkval se vak s Nigromantou pod
mandlonmi na temnm nmst, kde svmi divokmi hvizdy vbila dk non
hily. Mnohokrt ji doprovzel a v ne s n rozmlouval o polvce z
kohoutch hlav a jinch lahdkch chudk, a bval by v tom pokraoval,
kdyby mu nedala najevo, e j svou ptomnost odhn zkaznky. Nespval s
n, i kdy ho to nkolikrt lkalo a Nigromant sam by to bvalo pipadalo jako
pirozen vystn jejich spolench stesk. Byl proto stle jet panicem, kdy
se Amaranta rsula vrtila do Maconda a sestersky ho objala, a se mu zatajil
dech. Stailo, aby ji spatil, a poctil stejnou slabost v nohou, jak kdysi zmtla
jeho pradda, kdy ho Pilar Ternerov odvedla do pirny pod zminkou, e
mu vylo karty; a kdy ho uila mdnm tancm, bylo to jet hor. Ve snaze
njak ta muka utlumit zahloubal se jet vc do pergamen a vyhbal se
nevinnmu laskn on tetiky, je otravovala jeho noci nvaly utrpen; m vc
se j vak stranil, tm touebnji ekval na jej hlun smch, jej mroukn spokojen koky a jej vdn vkiky, kdy umrala lskou v kteroukoliv denn
dobu a na nejmn oekvanch mstech po celm dom. Jedn noci se
nezzen milovali na stole ve zlatotepeck dln, deset metr od jeho postele,
rozbili pitom sklennou sk a nakonec se milovali v kalui kyseliny soln.
Aureliano nejene nezamhouil oko ani na minutu, ale cel pt den ml
horeku a plakal vzteky. Trvalo vnost, ne pila ona prvn noc, kdy pod
mandlonmi ekal na Nigromantu, ctil po celm tle ledov jehliky nejistoty a
v psti svral jedno peso a padest centav, kter si vyprosil od Amaranty
rsuly, ani ne proto, e by je poteboval, ale proto, aby ji njak zapletl do svho
dobrodrustv a tak ji ponil a zneuctil. Nigromanta ho odvedla do svho
pokoje, osvtlenho napodobeninami svcn, na svou skldac postel s
prostradlem potsnnm prodejnou lskou a nabdla mu sv tlo divok,
zatvrzel a krut ubky; chystala se ho pijmout, jako by to byl vystraen
chlapec, narz se vsak setkala s muem, jeho asn sle se jej troby musely
pizpsobit jako zemtesen. Stali se z nich milenci. Aureliano trvil dopoledne
lutnm pergamen a za polednho odpoinku pichzel do dusn lonice, kde
na nj ekala Nigromanta a uila ho, jak to dlaj deovky, jak to dlaj keble
a nakonec jak to dlaj raci, a ho musela opustit a vydat se za svmi
zbloudilmi lskami. Trvalo nkolik tdn, ne si Aureliano viml, e m okolo

232

pasu obrouku, je pipomnala strunu violoncella, byla vsak tvrd jako ocel a
nemela nikde dn spoj, ponvad se s n Nigromanta narodila a vyrostla. V
pestvkch mezi milovnm se obvykle najedli, naz na posteli, v obluzujcm
vedru a pod dennmi hvzdami, kter rez rozsvcela v zinkov strese. Bylo to
poprv, kdy Nigromanta mla nkoho stlho, svho muskho, jak tvrdvala
polomrtv smchy, a zaala se dokonce oddvat klamnm pedstavm o jeho
citech; tehdy se j vak Aureliano svil se svou potlaovanou vn k Amarant
rsule, j se onou nhrakou nedokzal zbavit, naopak se j ural tm vc, m
vc mu zkuenost roziovala obzory lsky. Nigromanta ho i nadle pijmala se
stejnou ochotou jako pedtm, dvala si vak za sv sluby platit natolik
dsledn, e kdy Aureliano nemel penze, pipisovala mu je na et;
nepouvala k tomu sel, ale rek, kter vyrvala nehtem vedle dve. Za
soumraku, zatmco se Nigromanta potulovala po zeeelm nmst, Aureliano
proel po verand jako ciz, sotvae pozdravil Amarantu rsulu a Gastona, kte
v t dob obvykle veeeli, a zavel se zase ve svm pokoji, nemohl vak st ani
pst, ba dokonce ani pemlet, takovou dychtivost v nm vyvolal vechen ten
smch a ukn, vodn lakovn a potom vbuchy divokho tst, jimi dm
po veerech pekypoval. Tak il dva roky pedtm, ne Gaston zaal vyhlet
sv letadlo, a nic se na tom nezmnilo a do onoho odpoledne, kdy piel do
knihkupectv uenho Katalnce a nael tam tyi en mladky, zaplen
debatujc o zpsobech, jakmi ve stedovku hubili vby. Star knihkupec,
jen znal Aurelinovu zlibu v knihch, kter etl jen Beda Ctihodn, ho s jistou
otcovskou kodolibost vybdl, aby se do sporu vmsil, a Aureliano jim jednm
dechem vysvtlil, e vby, nejstar okdlen hmyz na zemi, s oblibou
utloukali trepkami u ve starozkonnch dobch, ti vak e jsou jakoto druh
naprosto odoln proti vem zpsobm huben, od pltk rajat posypanch
boraxem a po mouku s cukrem, ponvad jejich estnct set ti odrdy
dokzaly odolat tomu nejdelmu, nejhouevnatjmu a nejneltostnjmu
pronsledovn, jakm lovk od svho zrodu sthal njakou ivou bytost,
vetn lovka samotnho, pronsledovn tak usilovnmu, e pit-li se
lidskmu pokolen pud k zachovn rodu, je na mst pist mu jet jeden,
vraznj a nalhavj, toti pud hubit vby, a dokzali-li uniknout lidsk
krutosti, stalo se tak proto, e se uchlili do temnch kout, kde je lid dk
svmu vrozenmu strachu ze tmy nemohli zashnout, zrove vak zaali patn
snet poledn jas, take u ve stedovku, v souasn dob a na vky vk jedinm innm zpsobem, jak hubit vby, bylo a zstv oslnit je sluncem.
Ona encyklopedick vra v neodvratn osud se stala zkladem velkho
ptelstv. Od t doby se Aureliano kad odpoledne schzel s onmi tymi
debatry, kte se jmenovali lvaro, Germn, Alfonso a Gabriel, prvnmi a
poslednmi pteli, kter v ivot ml. Pro lovka, jako byl on, uzavenho do

233

svta psan skutenosti, ony bouliv schzky, je zanaly o est veern v

knihkupectv a konvaly na svit v nevstincch, pedstavovaly skuten
objev. A do t doby ho nikdy nenapadlo, e literatura je nejlep hrakou, kterou si kdo vymyslel, aby si z ostatnch tropil aky, jak jim to pi jedn pitce
pedvedl lvaro. Trvalo njak as, ne si Aureliano uvdomil, e vecky ty
svvoln npady vychzej z pkladu uenho Katalnce, pro nho byla
jakkoli moudrost bezcenn, nemohl-li j ut k tomu, aby vymyslil nov zpsob
ppravy hrachu.
Onoho veera, kdy Aureliano proslovil pednku o vbech, skonila
debata v dom, kde se z hladu prodvala mlad dvata, v smylenm nevstinci
na macondskm pedmst. Majitelka byla smvn staena, posedl vn
otevrat a zavrat dvee. Pinou jejho vnho smvu byla zejm dvivost
zkaznk, kte blhov povaovali za skuten podnik, jen existoval jen v
jejich pedstavivosti, ponvad dokonce ani hmatateln vci tu nebyly
opravdov: idle, kter se rozkldaly, jakmile se na n nkdo posadil,
vykuchan hrac sk, ve kter sedla kvona na vejcch, zahrada z paprovch
kvtin, kalende z let jet ped bannovou spolenost a zarmovan litografie
vysthan z asopis, kter nikdy nevychzely. Dokonce i bzliv kurviky,
kter se sbhaly ze sousedstv, kdy jim majitelka ohlsila, e pili zkaznci,
byly irm vplodem pedstavivosti. Pichzely bez pozdravu, v kvtovanch
atech z dob, kdy byly o pt let mlad, a odkldaly je s tou nevinnost, s jakou
si je pedtm oblkly; na vrcholu milovn uasle vykikovaly to je ohromn,
podvej, vdy ten strop spadne, a jakmile dostaly sv jedno peso a padest
centav, utratily je za chlb a kousek sra, kter jim prodvala majitelka,
smvnj ne kdy jindy, ponvad jenom ona vdla, e ani to jdlo nen
skuten. Aureliano, jeho svt v t dob zanal nad Melquadesovmi
pergameny a konil v Nigromantin posteli, nael v onom pomyslnm
nevstinci koskou lbu na svou nesmlost. Zpotku v onch pokojch, do
nich v nejlepch okamicch pichzela majitelka a trousila nejrznj
poznmky o tlesnch pvabech milujcch se pr, nebyl s to nieho
doshnout. asem vak onm svtskm zbranm natolik uvykl, e jednoho
mimodn boulivho veera se v pijmacm pokoji vysvlkl do naha a chodil
po celm dom s lahv piva, kterou udroval v rovnovze na svm obrovitm
mustv. To on zavedl vstelky, je majitelka pijmala se svm vnm
smvem, ani nco namtala a ani je brala vn, stejn jako kdy se Germn
pokouel zaplit dm, aby dokzal, e neexistuje, nebo kdy Alfonso zakroutil
krkem papoukovi a hodil ho do hrnce, kde se zrovna zanalo vait slepi maso
se zeleninou.
Se vemi tymi pteli Aureliana pojila stejn soudrnost a pchylnost a
myslval na n, jako kdyby to byl jen jeden jedin, Gabriel mu vak byl pece

234

bli ne ostatn. Onen vztah se zrodil jistho veera, kdy se nhodn zmnil o
plukovnku Aurelianu Buendovi a Gabriel byl jedin, kdo se nedomnval, e si
z nich trop erty. Dokonce i majitelka, kter se obvykle nemsila do rozhovor,
prohlsila se vzteklm zaujetm porodn babky, e plukovnka Aureliana
Buendu o nm kdysi opravdu nco zaslechla si vymyslela vlda, aby
mohla vradit liberly. Gabriel vak nijak nepochyboval o tom, e plukovnk
Aureliano Buenda opravdu il, ponvad byl spolubojovnkem a nerozlunm
ptelem jeho pradda, plukovnka Gerinelda Mrqueze. Ony vrtochy pamti
bvaly jet hor, kdy pila e na povradn dlnk. Kdykoliv se Aureliano
o t vci zmnil, jak majitelka, tak i nkte lid star ne ona prohlaovali, e si
to vecko vymyslel, dlnky obklen u ndra i vlak o dvou stech vagnech
naloench mrtvolami, a dokonce umnn hjili tvrzen, kter se nakonec
dostalo do soudnch spis a do uebnic pro obecn koly: e toti bannov
spolenost nikdy neexistovala. Aureliana a Gabriela proto pojilo jaksi
spoluspiklenectv zaloen na skutenostech, kterm nikdo nev a kter
natolik ovlivnily jejich ivot, e se oba dvali unet vlnobitm ztracenho svta,
po nm zbyly jen tesknice. Gabriel spval tam, kde ho prv zastihla noc.
Aureliano ho nkolikrt uloil ve zlatotepeck dln, Gabriel tam vak za celou
noc nezamhouil oko, tak ho ruili nebotci, kte a do samho svitu
obchzeli lonicemi. Pozdji ho doporuil Nigromant, kter ho vodvala do
svho hojn navtvovanho pokojku, kdy mla zrovna volno, a vedla mu et
svislmi rkami vedle dve, na t troce volnho msta, kterou jet nezaplnily
Aurealianovy dluhy.
Vzdor svmu neuspodanmu ivotu se vichni ptel, podncovni
uenm Katalncem, snaili vytvoit nco trvalho. To on, dk svm
zkuenostem nkdejho profesora klasick literatury a sv zsob vzcnch
knih, jim umonil jedenkrt strvit celou noc hlednm sedmatict dramatick
situace, a to v msteku, kde u nikdo nechtl ani nemohl doshnout vyho
vzdln ne obecn koly. Okouzlen objevenm ptelstv a zmmen kouzly
svta, kter mu Fernanda ve sv skouposti tak dlouho odprala, Aureliano
zanechal zkoumn pergamen prv ve chvli, kdy v nich zanal tuit
pedpovdi zaifrovan do ver. Pozdji vak shledal, e m dost asu na
vecko, ani by se musel zkat nevstinc; to mu dodalo odvahy a on se vrtil
do Melquadesova pokoje, rozhodnut nepolevit ve svm sil, dokud nerozlut
posledn ifru. Stalo se to v dob, kdy Gaston zaal vyhlet sv letadlo, a
Amaranta rsula se ctila dost osaml, e jednoho rna pila do
Melquadesova pokoje.
Nazdar, lidojede, ekla mu. U zase v jeskyni? Mla na sob aty, kter
si sama vymyslela, a kolem krku jeden z dlouhch nhrdelnk z rybch pte,

235

kter si sama dlala, a vypadala neodolateln. Pesvdena o manelov

vrnosti upustila od hedvbn oprtky a poprv od svho nvratu mla zejm
chvilku nazbyt. Aureliano by ji nemusel ani spatit, aby vdl, e je tady. Opela
se lokty o pracovn stl, tak blzk a tak bezradn, e Aureliano zaslechl pratn
kloub kdesi v jejm tle, a zaala se ho vyptvat na pergameny. Ve snaze
pemoci rozpaky Aureliano ovldl hlas, kter ho uu opoutl, ivot, kter mu
proklouzval mezi prsty, a pam, kter se mu mnila v zatvrdl polyp, a vyprvl j o letitch osudech sanskrtu, o vdeckch monostech spatit budoucnost
promtnutou v ase, jako vidme proti svtlu slova psan na rubu papru, o
nutnosti ifrovat pedpovdi, aby nevyvrtily samy sebe, o Nostradamovch
Centurich a o znien Kantabrie, ohlenm San Millnem. Veden podntem,
kter v nm dmal od samho zrozen, poloil pak nhle svou ruku na jej, ani
peruil svj vklad, pesvden, e ono konen rozhodnut ho zbav souen.
Amaranta rsula vak ho s nevinnou nhou uchopila za ukazovek, jako
tolikrt v dtskch letech, a drela ho tak po celou dobu, co odpovdal na jej
otzky. Sedli tak, spojeni ledovm ukazovkem, jen dnmu z nich nic
nesdloval, a pak Amaranta rsula procitla z chvilkovho zasnn a pleskla se
dlan po ele. Mravenci! vykikla. Okamit zapomnla na rukopisy,
tanenm krokem dola a ke dvem a odtamtud poslala Aurelianovi koneky
prst stejn polibek, jakm se rozlouila s otcem onoho rna, kdy ji poslali do
Bruselu.
Vysvtl mi to jindy, prohlsila. pln jsem zapomnla, e dneska
musm zalt mraven dry vpnem.
Od t doby se pleitostn zastavovala v Melquadesov pokoji, mla-li v
on sti domu co na prci, a obvykle se tam nkolik minut zdrela, zatmco jej
manel nepestval zkoumat oblohu. Ona zmna vzbudila v Aurelianovi
klamnou nadji a zaal zstvat na veei doma, jako to dlval v prvnch
mscch po jejm nvratu. Po jdle obvykle jet posedli u stolu, hodinu a
leckdy i dle, a Gaston si stoval, e ho spolenci podvdj. Oznmili mu, e
letadlo je u na lodi, ta vak ne a ne piplout, a jeho dopravn jednatel dokonce
tvrdili, e nikdy nepijede, ponvad vbec nen v seznamu lod zajdjcch do
Karibskho moe. Jeho spolenci vak tvrdojn opakovali, e letadlo odeslali
sprvn, a dokonce naznaovali, e jim Gaston ve svch dopisech le. Jejich
korespondence doshla takovho stupn vzjemnho podezrn, e se Gaston
rozhodl radji u nepsat a nadhodil manelce, e by mohli podniknout krtkou
cestu do Bruselu, dt vechno do podku a letadlem se vrtit. Onen pln se
vak rozplynul, jakmile Amaranta rsula znovu zdraznila, e nehodl opustit
Macondo, i kdyby tu mla zstat bez manela. Zpotku Aureliano sdlel
veobecn nzor, e Gaston je hlupk na velocipdu, a vzbouzelo to v nm
nejasn soucit. Kdy pak v nevstincch nabyl hlubch znalost o pirozenosti

236

mu, domnval se, e Gastonova poslunost pramen z nezzen vn. Kdy

ho vak poznal lpe a uvdomil si, e jeho skuten povaha je v naprostm
rozporu s jeho pokornm chovnm, pojal podezen, e dokonce i ekn na letadlo je jenom komedie. Pomyslil si, e Gaston nen tak hloup, jak pedstr,
nbr prv naopak, e je to lovk nekonen vytrval, obratn a trpliv,
kter se rozhodl manelku zdolat navou ze sv vn ochoty, tm, e j na nic
neekne ne, pedstr souhlas se vsm, co ji napadne, a nechv j zaplst do
vlastn pavuiny, a jednoho dne u nebude s to snet nudu tch klamnch
pedstav na dosah ruky a sama sbal zavazadla, aby se vrtila do Evropy. Jeho
dvj soucit se promnil ve zlobnou z. Gastonv postup mu pipadal tak
zvrcen a zrove tak inn, e sebral odvahu a pokusil se Amarantu rsulu
varovat. Ta se vak vysmla jeho podezravosti, ani pitom v nejmenm
vytuila cel to drsav bm lsky, nejistoty a rlivosti, kter se v n skrvalo.
Nikdy j nenapadlo, e by v Aurelianovi mohla vzbouzet nco vc ne bratrsk
cit, dokud se jedenkrt nepchla do prstu, kdy otvrala plechovku s broskvemi,
a on pispchal a vysval j krev s takovou lanost a oddanost, a j naskoila
hus ke.
Aureliano! zasmla se nejist, jsi pli zludn, ne aby z tebe byl dobr
netopr.
Nato j Aureliano vylil sv srdce. Osiele j zlbal dla zrann ruky, otvral
ji i nejskrytj zkout svho srdce a vythl z nich dlouhho a rozmenho
erva, hrzn pivnick stvoen, zrozen z jeho muk. Vyprvl j, jak o
plnoci vstv a samm zoufalstvm a vzteky ple do spodnho prdla, kter si
rozvsila v koupeln. Vyprvl j, jak touebn prosv Nigromantu, aby
vskala jako koka a vzlykala mu do ucha Gastone, Gastone, a jak lstiv
plenv jej lahviky s voavkami a postikuje jimi hrdla dvtek, kter se prodvaj z hladu. Amaranta rsula, vylekna jeho vnivm vyznnm, postupn
zavrala dla, svrajc prsty jako mkk, a se jej zrann ruka, zbaven v
bolesti a vech znmek soucitu, promnila v uzel smaragd, topas a tvrdch
necitelnch kost.
Surovce! prohlsila, jako by si odplivla. Hned prvn lod odjedu do
Bruselu.
Jedenkrt odpoledne pisel lvaro do knihkupectv uenho Katalnce a z
plna hrdla vyhlaoval svj nejnovj objev: nevstinec se zvaty. Jmenoval se
Zlat dt a byl to obrovsk saln pod irm nebem, kde se voln prochzelo
alespo dv st buka a svm ohluujcm chraptnm udvalo as. V
drtnch ohradch, obklopujcch tanen parket, a mezi velkmi amazonskmi
kamliemi ily pestr volavky, kajmani vykrmen jako prasata, velc chesti a
elva se zlatm krunem, potpjc se v malikm umlm ocenu. Mli tam i
velkho blho psa, krotkho a chylnho, jen pesto vykonval povinnosti

237

samce, aby mu dali narat. Vzduch byl pirozen hust, jako kdyby ho prv
vymyslili, a krsn mulatky, je bez nadje ekaly mezi krvavmi okvtnmi
lstky a deskami dvno vylmi z mdy, ovldaly umn lsky, jak lovk
znval v pozemskm rji a pak na ne zapomnl. Tho veera se poprv
vypravili do onoho sklenku pelud a velkolep mlenliv staena, kter sedla
v houpac idli a hldala vchod, mla narz pocit, e se as vrac ke svm
pvodnm zdlm, kdy mezi pti pchozmi zahldla kostnatho bledho
mue s vysedlmi lcnmi kostmi, navdycky a od samho potku svta poznamenanho netovicemi samoty.
Boe mj, vzdychla, Aureliano!
Znovu vidla ped sebou plukovnka Aureliana Buendu, tak jak ho spatila v
zi lampy dvno pedtm, ne zaaly vlky, dvno ped jeho kormutlivou
slvou a zklamnm vyhnance, onoho dvnho jitra, kdy piel do jej lonice a
vydal prvn rozkaz v ivot, rozkaz, aby mu dali lsku. Byla to Pilar Ternerov.
Nkolik let pedtm, kdy dovrila stoptatyict rok, vzdala se kodlivho
zvyku potat svj vk, a od t doby ila v nehybnm, okrajovm svt
vzpomnek, v budoucnosti, je byla dokonale jasn a vymezen pedem, na
rozdl od jinch budoucnost, ohroovanch klady a zkenmi domnnkami
karet.
Od t doby Aureliano hledval tchu v nze a chpavm soucitu on
staeny, netue, e je to jeho praprababika. Sedvala v pleten houpac idli a
hovoila o zalch asech, vzpomnala na velikost a netst jejich rodiny a
zmizelou ndheru Maconda, zatmco lvaro svm halasnm smchem dsil
kajmany a Alfonso si vymlel hrzostran historky o bukach, kte minul
tden vyklovali oi tyem zkaznkm, ponvad se slun chovali, a Grabriel
byl na pokoji se zadumanou mulatkou, kter za lsku nechtla penze, ale dopisy
pro svho snoubence podloudnka, jen sedl ve vzen na druhm behu
Orinoka, ponvad mu pohranin hldky daly projmadlo a pak ho drely na
nonku tak dlouho, a ho naplnil vkaly a diamanty. Onen opravdov
nevstinec a jeho matesk majitelka, to byl svt, o jakm Aureliano snval za
svho dlouhho vzen. Ctil se v nm tak dobe, tak blzko dokonalosti, e
onoho odpoledne, kdy Amaranta rsula zboila svt jeho klamnch pedstav, ho
ani nenapadlo uvaovat o jinm toiti. Poteboval si ulevit slovy, poteboval
nkoho, kdo by rozpletl uzly, kter mu svraly hru, dokzal vak jen sloit
hlavu Pilar Ternerov do klna a rozplakat se prudkm, horoucm a posilujcm
plem. Pilar Ternerov ho bky prst hladila po hlav a nechala ho vyplakat;
nemusel j kat, e ple z lsky, ponvad okamit poznala ten nejstar pl
v djinch lovka.
No dobe, dobe, chlape, utovala ho, a te mi povz, kdo to je.
Kdy j to Aureliano ekl, Pilar Ternerov se upmn rozesmla nkdejm

238

dobyvanm smchem, kter se te u podobal vrkn holub. V srdci dnho

z Buendu nebylo tajemstv, kter by nedovedla rozlutit, ponvad sto let karet
a ivotnch zkuenost ji pouilo, e djiny rodu pedstavuj soukol, je se
neodvolateln opakuje, roztoen kolo, kter by se otelo na vky vk, kdyby
se jeho osa postupn a nezadriteln neopotebovvala.
Nedlej si starosti, usmla se. A je te kdekoli, ek na tebe.
Bylo pl pt odpoledne, kdy Amaranta rsula vyla z koupelny. Aureliano
vidl, jak prola kolem jeho pokoje, v upanu s drobnmi zhyby a s runkem
omotanm kolem hlavy jako turban. Sledoval ji mlem po pikch, opile se
potceje ze strany na stranu, a veel do manelsk lonice v okamiku, kdy si
rozepjala upan a hned si ho zas polekan pithla k tlu. Mlky ukzala k
pootevenm dvem sousednho pokoje, kde Gaston prv zanal pst dopis, a
Aureliano to vdl.
Jdi pry, ekla eptem.
Aureliano se usml, uchopil ji obma rukama v pasu, jako kdyby zvedal
kvtin s begniemi, a povalil ji naznak na postel. Ne mu v tom staila
zabrnit, jedinm surovm kubnutm z n strhl koupac pl a ped oima se
mu otevela propast jejho nahho, erstv vymydlenho tla, na kterm nebylo
ani jedinho odstnu pleti, jedinho ochmenho msta a jedinho skrytho
mateskho znamnka, je by si u nebval vysnil v temnotch jinch pokoj.
Amaranta rsula se poctiv brnila, uvala vech uskok zkuen eny,
uhbala mu svm kluzkm, prunm a vonnm lasim tlem a souasn se ho
snaila kopat koleny do slabin a nehty mu drsala tv; dn z nich vsak ze
sebe nevydal ani jedin vzdech, kter by nebvalo mon povaovat za
oddechovn lovka, jen otevenm oknem pozoruje krtk dubnov
soumrak. Byl to sveep zpas, boj na ivot a na smrt, jen pesto jako by se
obeel bez jakhokoliv nsil, ponvad sestval z nepovedench tok a
peludnch nik, pomalch, obezetnch a rozvnch, mezi nimi zbvalo
dost asu, aby petnie znovu rozkvetly a Gaston ve vedlejm pokoji zapomnl
na sv sny o vzduchoplavb; jako kdyby to byli dva znesven milenci, snac
se o usmen na dn przranho rybnka. V zpalu on porn a ohledupln
ptky si Amaranta rsula uvdomila, e jej zkostliv mlen je tak
nepochopiteln, e by manelovi v sousednm pokoji mohlo bt jet
podezelej ne vava zpasu, kter se chtli vysthat. Zaala se proto smt se
sevenmi rty, nevzdvajc se zpasu, brnila se vak jen pedstranm
kousnm a postupn mu pestvala uhbat, a oba mli pocit, e jsou soupei a
spoluspiklenci souasn; rvaka se zvrhla v bn dovdn a toky se zmnily
v laskn. Narz, mlem ve he, sp jako dal ulinick kousek, Amaranta
rsula na okamik zanedbala svou obranu, a kdy to chtla napravit, polekna
tm, co sama pipustila, bylo u pli pozd. Jaksi nesmm sla ji zashla v

239

samm titi jejho tla a pibila ji na msto a jej vli k odporu zatlaila
neodolateln touha zjistit, co znamenaj ony oranov hvizdy a neviditeln
koule, kter ji oekvaly na druhm behu smrti. Sotvae jet staila nathnout
ruku, poslepu nala runk a vecpala si roubk mezi zuby, aby potlaila ty koi
skeky, kter j u drsaly troby.
*
Pilar Ternerov umela jednoho hlunho veera ve sv pleten houpac
idli, stec vchod do svho rje. V souhlasu s jejm poslednm pnm ji
pochovali bez rakve, vsed v houpac idli, kterou osm mu spustilo po
provazech do obrovsk jmy, vykopan uprosted tanenho parketu. erven
obleen mulatky, pobledl plem, slouily neumlou ernou mi a sundvaly
si pitom nunice, broe a prsteny a hzely je do jmy, kterou pak jin zavalili
nhrobnm kamenem beze jmna a dat a zasypali ho hromadou amazonskch
kamli. Potom otrvily zvata, zazdily dvee i okna cihlami a maltou a rozely
se po svt se svmi devnmi kufry, uvnit polepenmi obrzky svatch,
barvotisky vysthanmi z asopis a fotografiemi pomjivch, vzdlench a
smylench snoubenc, kte kleli diamanty, pojdali lidorouty nebo nkde na
irm moi nosili korunu karetnch krl.
To byl konec. Na hrob Pilar Ternerov spolen s almy a s cetkami bhen
prchnivly uboh trosky minulosti, kter tu jet zbyly, kdy uen Katalnec
prodal v drab sv knihkupectv a vrtil se do sv rodn stedozemsk vesnice,
pemoen steskem po vnm jaru. Nikdo by od nho nebval takov rozhodnut ekal. Piel do Maconda v dob nejvtho rozkvtu bannov spolenosti,
prchaje ped jednou z nesetnch vlek, a nenapadlo ho nic vhodnjho ne si
tu zadit obchod s prvotisky a pvodnmi knihami v nejrznjch jazycch, ve
kterch nhodn zkaznci nedviv listovali, jako kdyby je sebral na smetiti,
zatmco ekali, a na n naproti u vtkyn dojde ada. Polovinu svho ivota
prosedl v rozplen mstnosti vzadu za krmem a svm vyumlkovanm
psmem krbal fialovm inkoustem na listy vytrhan ze kolnch seit, ani
kdokoli mohl s uritost ci, co to vlastn pe. Kdy se s nm Aureliano
seznmil, ml u tch pestrch strnek, je msi pipomnaly Melquadesovy
pergameny, dv pln truhlice, a do svho odjezdu naplnil jet tet, take se
dalo dvodn pedpokldat, e za svho pobytu v Macondu nedlal nic jinho.
Dvrnj styky navzal jedin s onmi tymi pteli, jim vymoval dtsk
vlky a draky za knihy, a dal jim st Ovidia a Senecu, kdy jet chodili do
obecn koly. O klasicch mluvval s domckou dvrnost, jako kdyby se
vemi svho asu bydlel v jednom pokoji, a vdl spoustu vc, kter by lid
prost znt nemli, napklad e svat Augustin nosil pod kutnou vlnn

240

kabtec, kter si za trnct let nesvlkl, a arodjnk Arnaldo de Vilanova byl

nsledkem tho kousnut u od dtskch let pohlavn nemohouc. Jeho zaujet
pro psan slovo bylo smsic obadn cty a pomlouvan nevnosti. Stejn
dvojak postoj ml i ke svm vlastnm rukopism. Alfonso, kter se nauil
katalnsky, aby je mohl peloit, si jeden svazek stril do kapsy, kde neustle
nosil spousty vstik z novin a nvod k nejroztodivnjm pracm, a jednoho
veera ho ztratil kdesi u dvtek, kter se prodvala z hladu. Kdy se to uen
staec dozvdl, nestrhl rmus, kterho se Alfonso obval; msto toho se
popadal za bicho smchy a prohlsil, e takov je pirozen osud literatury. Na
druh stran nebylo v lidskch silch ho pesvdit, aby si ony ti truhly nevozil
s sebou do rodn vesnice, a eleznin dozorce, kte mu je chtli poslat jako
spoluzavazadlo, tak dlouho zahrnoval kartaginskmi nadvkami, a mu je
dovolili vzt s sebou do osobnho vagnu. V den, kdy lid pojedou v prvn td
a literatura v nkladnm vagnu, prohlsil tenkrt, bude se svtem nadobro
konec. To byla posledn slova, kter od nho slyeli. Pedtm strvil ern
tden poslednmi ppravami na cestu, ponvad jak se chvle odjezdu
pibliovala, ztrcel dobrou nladu, vn zapomnal, co chce, a vci, kter
nkam poloil, se za chvli objevovaly jinde; dotrali na nho stejn sktkov,
kte kdysi souili Fernandu.
Collons klel. Kalu na sedmadvact knon londnskho synodu.
Germn a Aureliano si ho vzali na starost. Peovali o nj jako o dt,
jzdenky a cestovn doklady mu zavracmi pendlky pipevnili do kapes,
sepsali mu podrobn pehled, co m dlat od chvle, kdy opust Macondo, a do
okamiku, kdy pistane v Barcelon, pesto vak nevdomky vyhodil na
smetit kalhoty s polovinou svch penz. V pedveer svho odjezdu, kdy u
zatloukl truhly a sloil si atstvo do tho kufku, s kterm sem kdysi pijel,
svratil nhle vka podobn slvkm, s jakmsi nestoudnm poehnnm
ukzal na hromady knih, s nimi snel lta vyhnanstv, a ekl ptelm:
Tyhle sraky vm tu nechm.
Ti msce nato od nho dostali velikou oblku s devtadvaceti dopisy a vce
ne padesti fotografiemi, kter se mu nashromdily za dlouhch dn na irm
moi. Neuvdl sice data, ale poad, v jakm dopisy psal, bylo zejm na prvn
pohled. Zpotku jim se svm obvyklm humorem popisoval, co se pihodilo
cestou a jakou ml chu srazit pes palubu sprvce nkladu, kter mu nedovolil
vzt si ty ti truhly do kajuty, lil jim jasnozivou tupost jaksi eny, kter se
hrozila sla tinct, ne z povrivosti, ale proto, e j pipadalo nedokonen, a
szku, kterou vyhrl pi prvn veei, kdy ve vod na palub rozpoznal chu
nonch p z lridskch pramen. Postupem asu mu vak m dl m zleelo
na udlostech na palub, a dokonce i nejposlednj a nejvednj phody mu
stly za touebnou zmnku, ponvad s rostouc vzdlenost byly jeho

241

vzpomnky smutnj a smutnj. Onen narstajc stesk byl patrn i z jeho

fotografi. Na prvnch stl ve sv koili invalidy a se svmi stbrnmi vlasy v
rozechvlm vzduchu karibskho jna a astn se usmval; na poslednch ml
na sob tmav svrchnk a hedvbnou lu, byl pobledl a neptomn zamlkl a
stl na palub truchliv lodi, je zanala nmsnou pou podzimnm
ocenem. Germn a Aureliano mu odpovdali na dopisy. V prvnch mscch
psal tak asto, e jim pipadal bl ne v dobch, kdy il v Macondu, a tm je
peel vztek nad tm, e je opustil. Zpotku jim oznamoval, e vecko je pi
starm, v dome, kde se narodil, e jet pod le rov lastura, suen sledi na
chlebov std chutnaj pod stejn a vodopdy kolem vesnice e za soumraku
prostupuje t vn jako kdysi. Znovu to byly listy ze kolnch seit, zaltan
fialovmi klikyhky, ve kterch kadmu z ptel vnoval samostatn odstavec.
Postupn, i kdy si to zejm sm neuvdomoval, se vak ony dopisy, pln
radosti z nvratu a slov povzbuzen, mnily ve zklaman pastsk listy. Za
zimnch veer, zatmco se na kamnech vaila polvka, vzpomnal touebn na
vedro v pokoji vzadu za krmem, na bzuen slunce v uprench mandlonch a
hvzdn vlaku v ospalm polednm horku, stejn jako pedtm v Macondu
touval po zimn polvce na kamnech, pokiku prodava kvy a prchavch
jarnch skivanech. Pemoen souasn dvma stesky, stojcmi proti sob jako
dv zrcadla, ztratil svj podivuhodn smysl pro neskutenost a nakonec jim
radil, aby opustili Macondo, zapomnli na vecko, emu je kdy uil o svt a o
lidskm srdci, aby se vykalali na Horatia a nikdy nezapomnali, a u se v
ivot octnou kdekoli, e minulost je le, pam nezn cesty zptky, k
nkdejm jarm e se vrtit nelze a e i nejzdravj a nejvytrvalej lska je
koneckonc jen nco pomjivho.
Prvn, kdo uposlechl jeho rady a opustil Macondo, byl lvaro. Prodal
vecko, co ml, dokonce i ochoenho jagura, jen pobhal po jeho dvoe a
vysmval se chodcm, a koupil si vnou jzdenku na vlak, jen nikdy nekonil
svou jzdu. Na pohlednicch odeslanch ze stanic, kde se cestou zastavili, jim
barvit lil vecko, co na okamik zahldl z oknka vagnu, jako by trhal na
cucky dlouhou bse o pomjejcnosti a nechval za sebou jednotliv trky:
peludn ernochy na bavlnkovch polch v Louisian, okdlen kon na
modr trv v Kentucky, eck milence v pekelnm arizonskm soumraku a
dvku v ervenm svetru, kter u Michiganskch jezer malovala akvarely a
zamvala mu ttci, ne na rozlouenou, ale s nadj, netuc, e vid vlak, jen
nikdy nepojede zptky. Jedenkrt v sobotu pak odeli i Alfonso a Germn s tm,
e se v pondl vrt, a vckrt u o nich neslyeli. Rok po odjezdu uenho
Katalnce zstval v Macondu u jenom Gabriel, jet pod ijc nazdabh,
vydn na milost a nemilost Nigromantinu nejistmu soucitu, a odpovdal na
soutn otzky ve francouzskm asopise, kde byla prvn cenou cesta do

242

Pae. Aureliano, kter asopis vlastn odebral, mu pomhal vyplovat

soutn tiskopisy, nkdy doma, vtinou vak mezi kameninovmi ndobkami
a v baldrinov vni jedin lkrny, kter v Macondu zbyla a v n bydlela
Mercedes, Gabrielova mlenliv snoubenka. To jedin tu zbvalo z minulosti,
jej zhuba ne a ne dojt konce, ponvad hynula neustle dl, stravujc se v
sob sam a konc v kad jednotliv minut, nikdy vak nepestvajc konit.
Zmrtvlost v msteku doshla takovho stupn, e kdy Gabriel sout vyhrl
a s dvma obleky, jednm prem bot a Rabelaisovmi sebranmi spisy se vydal
do Pae, musel zamvat na strojvdce, aby vlak vbec zastavil a vzal ho s
sebou. Nkdej Tureck ulice se promnila ve zpustl zkout, kde se posledn
Arabov dvali unet vstc smrti, sedce venku pede dvemi jako ped tisci
lety, i kdy posledn yard diagonlu prodali u dvno a dvno a v temnch
vlohch zstaly jen figurny se zurenmi hlavami. Z msteka bannov
spolenosti, kter se Patricia Brownov mon te pokouela vylit svm
vnukm za veer plnch nesnenlivosti a kyselch okurek v Prattville, Alabama, se stala rovina zarostl divokou trvou. Staik far, jen vystdal otce
Angela a jeho jmno se nikdo neobtoval zjistit, se povaloval v sti a ekal na
smilovn bo, suovn dnou a pochybami, kter ho pipravovaly o spnek,
zatmco jetrky a krysy spolu zpasily o sousedn chrm. V onom Macondu, na
kter zapomnli dokonce i ptci a kde prach a vedro byly tak morn, e se u
sotva dalo dchat, Aureliano a Amaranta rsula, samotou, lskou a samotou
lsky uvznn v dom, kde se u mlem nedalo spt, takov hluk tam tropili
erven mravenci, byli jedin astn lid, nejastnj na cel zemi.
Gaston se vrtil do Bruselu. ekn na letadlo ho nakonec omrzelo a
jednoho dne si sloil do kufku nejpotebnj vci a svou korespondenci a
odjel s tm, e pilet zptky, dve ne provinn ady postoup jeho vsadn
prva skupin nmeckch letc, kte jim pedloili odvnj pln, ne byl
jeho vlastn. Od onoho prvnho odpoledne Aureliano a Amaranta rsula
soustavn vyuvali onch dkch chvilek, kdy byl Gaston pry, a milovali se s
utajovanou vn, tm vdy nakonec vyrueni ze svch nejistch spojen
manelovm nenadlm nvratem. Kdy vak shledali, e jsou v dom sami,
zmocnila se jich posedlost opodn lsky. Byla to poetil, ztetn ve, pi
n se Fernandiny kosti v hrob zachvvaly hrzou a kter je oba udrovala ve
stavu ustavinho vytren. Skeky Amaranty rsuly a jej vkiky, kdy
umrala lskou, se ozvaly o druh odpoledn na stole v jdeln prv tak jako
ve dv hodiny v noci ve pirn. Co m nejvc mrz, smvala se, jsou vecka
ta lta, o kter jsme pili. Zmmen vn vidla erven mravence, jak pusto zahradu a ukjej svj pedvk hlad na vem, co bylo ze deva, a vidla
onen proud ivouc lvy, jak znovu zaplavil verandu, hubila je vak jen tehdy,
kdy je nala ve sv lonici. Aureliano zapomnl na pergameny, pestal chodit

243

do msta a na dopisy uenho Katalnce odpovdal jen tak, aby se neeklo.

Ztratili zdrav rozum, ztratili pojem o ase i vecky pravideln nvyky. Znovu
pozavrali okna i dvee, aby nemuseli ztrcet as svlknm, a chodili po dom
tak, jak po tom vdycky touila Krsn Remedios, zmtali se naz v bahnisku na
dvoe a jedenkrt odpoledne se div neutopili, kdy se milovali v ndri s vodou.
Zakrtko natropili vc kod ne erven mravenci: zniili nbytek v pokoji,
potrhali svm dnm roho, je pestla i smutn vlen lsky plukovnka
Aureliana Buendi, a rozprali matrace, vyprzdnili je na podlahu a pak se
zalykali v oblacch bavlny. Aureliano byl stejn ohnivm milencem jako ona,
pesto vak to byla Amaranta rsula, je svmi ztetnmi npady a svou
milostnou nenasytnost ovldala onen pustoiv rj; jako by lsce vnovala
vecku tu nezdolnou energii, kterou jej prababika vynakldala na peen
karamelovch zvtek. Ostatn zatmco ona vykikovala rozko a zplna hrdla
se smvala vlastnm vmyslm, Aureliano byl den ze dne zamlklej, ponvad
jeho ve byla srav a uzaven do vlastnho nitra. Oba vak pitom doshli
takovho stupn mistrovstv, e kdy se vydali ze vech sil, umli najt rozko i
v nav. Zjistili, e nava po milovn v sob skrv neprobdan monosti,
daleko rozmanitj ne sama touha, a oddvali se zboovn svch tel.
Aureliano hntl tuh prsy Amaranty rsuly vajenmi blky nebo j potral
prun stehna a broskvov hebk bicho kokosovm mslem a ona si hrla s
jeho mohutnm dem jako s panenkou, tyinkou na rty mu malovala oi jako
akovi a tukou na obo tureck knr, vzala mu nkrnky z organtnu a
nasazovala mu staniolov klobouky. Jedn noci se od hlavy a k pate nateli
broskvemi v cukru, olizovali se jako psi a milovali se na verand jako posedl, a
probudil je teprve pval krveznivch mravenc, kte se je chystali zaiva
pohltit.
V pestvkch mezi blouznnm Amaranta rsula odpovdala na Gastonovy
dopisy. Znly tak vzdlen a zamstnan, e jeho nvrat j pipadal nemon. V
jednom z prvnch j sdlil, e jeho spolenci letadlo opravdu poslali, nmon
jednatelstv v Bruselu e ho vak omylem odeslalo do Tanganjiky, kde je pedali
rozptlenmu kmeni Makond. Onm nedorozumnm vzniklo tolik pekek,
e me trvat roky, ne vbec dostanou letadlo zptky. Amaranta rsula proto
vyluovala, e by se manel mohl nevas vrtit, Aureliana spojovaly se svtem
jenom dopisy od uenho Katalnce a zprvy o Gabrielovi, kter se dozvdal od
mlenliv lkrnice Mercedes. Zpotku to bylo opravdov spojen. Gabriel si
nechal proplatit zpten jzdenku, zstal v Pai a prodval star noviny a
przdn lhve, kter nice vynely z ponurho hotelu v ulici Dauphine.
Aureliano si ho pedstavoval, jak chod po Pai ve svetru s vysokm lmcem,
kter odkld jen tenkrt, kdy se terasy na Montparnassu napln jarnmi
milenci, pes den vyspv a v noci pe, aby pehluil hlad, v pokoji pchnoucm

244

vaenm kvtkem, kde ml jednoho dne umt Rocamadour. Zprvy o

Gabrielovi vak byly stle nejistj a uencovy dopisy id a trudnomyslnj a
Aureliano si zvykl myslet na n stejn jako Amaranta rsula myslela na svho
manela; oba se vzneli v przdnm vesmru, kde jedinou kadodenn a vnou
skutenost zstvala lska.
Do onoho svta astn nevdomosti narz dolehla jako rna z dla zprva,
e se Gaston vrac. Aureliano a Amaranta rsula oteveli oi, prozkoumali sv
ledv, s rukou na srdci pohldli jeden druhmu do tve a pochopili, e natolik
splynuli jeden s druhm, e radji zemou, ne by se mli rozlouit. Amaranta
rsula proto napsala manelovi dopis pln rozpornch pravd, v kterm ho
ujiovala, e ho miluje a tou ho znovu spatit, souasn vak piznvala, e
bez Aureliana neme t, vysvtlujc to jako zen osudu. Vzdor tomu, co oba
pedpokldali, jim Gaston poslal klidnou, mlem otcovskou odpov; vnoval
cel dv strnky tomu, aby je varoval ped vrtkavost vn, a v zvrenm
odstavci jim zcela jednoznan pl, aby byli tak astni, jako byl bhem
krtkho manelstv on. Jeho postoj byl zcela neoekvan a Amarantu rsulu
pokoovala pedstava, e manelovi poskytla zminku, na kterou ekal, aby ji
ponechal jejmu osudu. Jej hnv se jet zvtil, kdy j Gaston est msc nato
napsal z Lopoldvillu, kde se konen domohl letadla, a podal ji, aby mu
poslali velocipd, co v Macondu zanechal, to byla zejm jedin vc, ke kter ho
pojil njak citov vztah. Aureliano trpliv snel jej vlevy a snail se j
dokzat, e dovede bt stejn dobrm manelem v blahobytu i v protivenstv, a
vedn starosti, je na n dolehly, kdy utratili posledn penze od Gastona,
vytvoily mezi nimi pouto vzjemn soudrnosti, kter snad bylo mn vrazn
a oslniv ne ve, umonilo jim vak milovat se stejn a bt stejn astni
jako ve chvlch ztetn chlpnosti. V dob, kdy zemela Pilar Ternerov,
ekali dt.
Vzdor thotensk maltnosti se Amaranta rsula pokusila zdit si vrobu
nhrdelnk z rybch pte. S vjimkou Mercedes, kter jich tucet koupila, vak
na n nenala kupce. Aureliano si poprv v ivot uvdomil, e jeho jazykov
nadn, jeho encyklopedick znalosti a jeho vzcn schopnost zapamatovat si do
nejmench podrobnost vzdlen msta a udlosti, ani je kdy spatil, jsou stejn
k niemu jako truhlice pravch perk, kter patila Amarant rsule a mla
pravdpodobn takovou cenu jako vecky penze, kter v t dob mohli mt
vichni zbyl obyvatel Maconda dohromady. Zstvali naivu jen zzrakem.
Amaranta rsula neztrcela dobrou nladu ani svou vynalzavost pi milostnch
hrtkch, zvykla si vak po obd vysedvat na verand a odpovat, s
otevenma oima a zamylen. Aureliano se k n obvykle pipojil. asto tak
mlky sedvali a do soumraku, jeden proti druhmu, hledli si do o a
milovali se v tichosti stejn opravdov, jako se pedtm milovali v pohoren.

245

Nejist budoucnost obrtila jejich mylenky zptky do minulosti. Zahledali sami

sebe ve ztracenm rji v dob lijk, kdy se vachtali v bahn na dvoe, zabjeli
jetrky, veli je na rsulu a ertem ji pochovvali zaiva, a z onch
vzpomnek pochopili, e spolu byli astni, kam a jejich pam sah.
Pemtajc o minulosti, Amaranta rsula se rozpomnla na ono odpoledne, kdy
vela do zlatotepeck dlny a matka j vyprvla, e mal Aureliano nen ni,
ponvad ho nali v koku, jak pluje po ece. Ono podn se jim nezdlo
pravdpodobn, nemohli je vak nahradit skutenjm, ponvad dn neznali.
Zvili tedy vecky monosti, nakonec si vak byli jisti jen tm, e Fernanda
nebyla Aurelianovou matkou. Amaranta rsula se piklnla k nzoru, e je
synem Petry Cotesov, kterou znala jen z bj o jej nestoudnosti, a ona
domnnka v nich vyvolala hrzn obavy.
Suovn pedstavou, e je bratrem sv eny, vydal se Aureliano potaj na
faru a hledal v plesnivch archvech, pokousanch moly, njakou spolehlivou
stopu svho pvodu. Nejstar zznam, kter nael, se tkal ktu Amaranty
Buendov, poktn na prahu dosplosti otcem Nicanorem Reynou v dobch,
kdy se pokouel dokzat existenci bo pomoc trik s okoldou. Na chvli se
utoval nadj, e je jednm ze sedmncti Aurelian, jejich data narozen
vysldil ve tyech rznch svazcch, zznamy o jejich ktu byly vak pli
star, ne aby odpovdaly jeho vku. Dnav far, jen ze sv st pozoroval, jak
se potc v bluditi rod a nejist se tese, se ho soucitn zeptal, jak se jmenuje.
Aureliano Buenda, ekl mu.
Tak to hled zbyten, prohlsil rozhodn knz. Ped mnoha lety tu
bvala ulice, kter se tak jmenovala, a v t dob lid mli ve zvyku dvat dtem
jmna ulic.
Aureliano se roztsl hnvem.
Ach tak, ekl, tak vy tomu taky nevte.
A emu?
e plukovnk Aureliano Buenda svedl dvaaticet obanskch vlek a ve
vech byl poraen, odvtil Aureliano. e vojci obklili ti tisce dlnk a
postleli je z kulomet a mrtvoly e odvezli ve vlaku o dvou stech vagnech a
nahzeli je do moe.
Far si ho zmil soucitnm pohledem.
Synu, synu, vzdychl. Mn by pln stailo mt jistotu, e ty a j te
opravdu existujeme.
Aureliano a Amaranta rsula tedy pijali za svj pbh o koku, ne proto,
e by mu vili, nbr proto, e jim dovoloval zapomenout na jejich obavy. S
postupem jejho thotenstv mnili se pozvolna v jedinou bytost, stle vce
splvali jeden s druhm a v samot onoho domu, ekajcho jen na posledn
poryv vtru, kter ho zbo. Obvali jen nejnutnj prostor, od Fernandiny

246

lonice, ve kter objevili kouzlo poklidn lsky, po okraj verandy, kde

Amaranta rsula pletla botky a klobouky pro novorozen a Aureliano
odpovdal na obasn dopisy uenho Katalnce. Zbytek domu podlehl
vytrvalmu nporu zkzy. Zlatotepeck dlna, Melquadesv pokoj i prost
mlenliv e Santy Sofii de la Piedad zmizely v hloubi domcho pralesa, do
nho by se nikdo neodvil vniknout. Aureliano a Amaranta rsula, obkleni
hltavou prodou, dl pstovali majornku a begnie a brnili svj svt
hraninmi arami z vpna, budujce posledn zkopy v tiscilet vlce mezi
lovkem a mravenci. Amaranta rsula mla dlouh, neupraven vlasy, obliej
mvala rno cel pomakan, nohy j opuchly a nkdej nn, lasi tlo
pozbylo tvar; ztratila mladistv vzezen z dob, kdy sem pijela s klec
neastnch kanr a s polapenm manelem, duevn svest j vak zstala.
Ksakru, smla se. Kdo by si byl bval pomyslel, e tu nakonec opravdu
budeme t jako lidojedi! Posledn nitka, kter je spojovala se svtem, se
petrhla v estm msci thotenstv, kdy dostali dopis, kter zcela zejm
nebyl od uenho Katalnce. Ml barcelonsk raztko, adresa vak byla napsna
obyejnm modrm inkoustem a ednickm krasopisem a mla nevinn,
neosobn vzhled, jak mvaj patn zprvy. Amaranta rsula se chystala oblku
otevt. Aureliano j ji vak vytrhl z rukou.
Tu ne, prohlsil. Nechci vdt, co tam stoj. Jak sprvn vytuil, uen
Katalnec jim u vckrt nenapsal. Nepeten dopis zstal leet napospas molm na police, na kter kdysi Fernanda zapomnla svj snubn prsten, a tam se
dl stravoval v ohni svch patnch zprv, zatmco osaml milenci pluli proti
proudu onch poslednch chvil, nenapravitelnch a neblahch as, kter se je
marn pokouely strhnout na pou zklamn a zapomnn. Aureliano a
Amaranta rsula, vdomi si onoho nebezpe, strvili posledn msce ruku v
ruce, dotvejce oddanou lskou dt poat ve chvlch nehorznho smilstv.
V noci, kdy leeli ve vzjemnm objet, nedsili se pozemskch vbuch
mravenc, lomozen mol ani neustlho a zetelnho sykotu plevele, bujcho v
sousednch mstnostech. Slchali rsulu, jak zpas se zkony stvoen, aby
uchovala svj rod, Josho Arcadia Buendu, jak hled peludnou pravdu velkch
vynlez, modlc se Fernandu, plukovnka Aureliana Buendu, jak hrubne aludy vlky a nad zlatmi rybkami, i Aureliana Segunda, zmrajcho samotou ve
vav pitek, a tenkrt pochopili, e utkvl pedstavy jsou silnj ne smrt, a
poctili nov tst pi pomylen, e oni dva se budou milovat jet jako
duchov dvno potom, co jin druhy budoucch ivoich vyrvou mravencm
onen bedny rj, kter mravenci v nejblich chvlch vyrvou lidem.
Jedn nedle o est odpoledn Amaranta rsula poctila porodn bolesti.
Usmvav porodn babka dvtek, kter se prodvala z hladu, ji vysadila na
stl v jdeln, sedla si j rozkromo na bicho a surov po n harcovala, a jej

247

kik zanikl v nku velikho chlapce. Zvojem slz Amaranta rsula uvidla, e
je to jeden z velikch syn Buendova rodu, mohutn a svhlav na zpsob Jos
Arcadi a s otevenma, jasnozivma oima Aurelian, peduren k tomu,
aby znovu zaloil rod a oprostil ho od zhoubnch neest a samotskch sklon,
ponvad byl za cel stolet jedin, jen byl poat z lsky.
Hotov lidojed, ekla. Bude se jmenovat Rodrigo.
Ne, namtl jej manel. Bude se jmenovat Aureliano a zvtz v
dvaaticeti vlkch.
Porodn bba mu odzla pupen ru a potom hadkem zaala strat
modr maz, kter mu pokrval tlo; Aureliano j svtil lampou. Teprve kdy ho
obrtili na bicho, zjistili, e ve srovnn s ostatnmi lidmi m nco navc,
naklonili se k nmu a prohleli si to. Byl to prase ocas.
Nijak obzvl je to neznepokojilo. Aureliano ani Amaranta rsula u
neznali obdobn ppad, k nmu kdysi v rodin dolo, ani se nepamatovali na
rsuliny hrzn vstrahy, a porodn babka je pln uklidnila tvrzenm, e onen
nadbyten vrstek mohou chlapci odznout, a mu vypadaj mln zuby.
Potom u o tom nemli as pemlet, ponvad Amaranta rsula zala krvcet
a brzo z n prtil nezadriteln proud. Snaili se j pomoci ninky z pavuin a
speenm popelem, jako kdyby vak chtli zastavit rukama vodotrysk. V
prvnch hodinch se Amaranta rsula snaila zachovat si dobrou nladu. Drela
zdenho Aureliana za ruku a prosila ho, aby si nedlal starosti, ponvad lid
jako ona neumraj proti sv vli, a zalykala se smchy pi pohledu na sveep
prostedky porodn babky. Jak vak Aureliana opoutla nadje, zaala se
ztrcet, jako kdyby ji nkdo postupn smazval, a upadla do hlubok mdloby.
V pondl rno k n pivedli enu, kter se u jejho loe modlila zaklnai modlitby, zaruen inkujc u zvat i u lid, vniv krev Amaranty rsuly byla
vak lhostejn ke vem lidskm vmyslm krom lsky. Odpoledne, po
tyiadvaceti hodinch zoufalstv, pochopili, e je mrtv, ponvad proud krve
nenvratn ustal, rysy j oste vystoupily, skvrny na tvi se rozplynuly v jitnm
blu a ona se znovu zaala usmvat.
A do t chvle Aureliano nechpal, jak rd m sv ptele, jak je potebuje a
kolik by dal za to, kdyby v tu chvli byli s nm. Uloil dt do koku, kter mu
matka pipravila, zakryl tv mrtv pokrvkou, a vydal se na bezclnou pou
pustm mstekem, hledaje soutsku, kter by vedla zptky do minula. Zaklepal
na dvee lkrny, v kter u dvno nebyl, a ocitl se v truhlsk dln. Staena,
kter mu se svtilnou v ruce pila otevt, se slitovala nad jeho blbolenm,
vytrvale vak tvrdila, e tu dn lkrna nikdy nebyla a nikdy e neznala
dnou enu se thlm hrdlem a dmavma oima, kter by se jmenovala
Mercedes. Potom pitiskl elo na dvee, kde kdysi bvalo knihkupectv uenho
Katalnce a rozplakal se; uvdomoval si pitom, e splc pozdn slzy smrti,

248

kterou nechtl oplakat vas, aby neporuil kouzlo sv lsky. Zkrvavil si psti o
zazdn dvee Zlatho dtte, volaje Pilar Ternerovou a nevmaje si zivch
oranovch kotou letcch po obloze, je za boulivch veer tolikrt s
chlapeckm zancenm sledoval ze dvora plnho buka. V poslednm
otevenm podniku ve zpustl pochybn tvrti skupina harmonikm hrla psn
Rafaela Escalony, biskupova synovce, ddice tajemstv Francisca lovka. Hostinsk, kter ml jednu pai uschlou a jakoby splenou, ponvad ji kdysi
pozvedl proti sv matce, pozval Aureliana na lhev koalky a ten ho pozval na
druhou. Hostinsk mu vyprvl o sv uboh pai a Aureliano mu vyprvl o
svm ubohm srdci, uschlm a jakoby splenm, ponvad je pozvedl proti sv
seste. Nakonec se spolen rozplakali a Aureliano ml na okamik pocit, e
jeho bolest ustala. Kdy se vak zase ocitl sm v poslednm macondskm jitru,
zstal stt uprosted nmst, rozphl pae, odhodln probudit vecky kolem, a
vykikl z hloubi due:
Vichni ptel jsou zkurvysyni!
Nigromanta ho nala v kalui zvratk a slz. Odvedla ho do svho pokoje,
umyla ho a pimla ho vypt lek polvky. V domnn, e ho tm uti, pekrtla
uhlem vecka ta milovn, za kter j byl stle jet dluen, a rozhovoila se o
nejosamlejch a nejsmutnjch chvilkch svho ivota, aby nebyl se svm
plem sm. Za svtn, po krtkm a tupm spnku, Aureliana znovu probudily
bolesti hlavy: otevel oi a vzpomnl si na dt.
V kosku je nenael. V prvnm okamiku poctil zchvv radosti v domnn,
e Amaranta rsula vstala z mrtvch a postarala se o n. Neboka vak leela
pod pokrvkou jako hromada kamen. Aureliano si uvdomil, e pi svm
pchodu nael dvee lonice oteven, peel po verand, pln rann vn
majornky, a nahldl do jdelny, kde se jet povalovaly pozstatky po porodu:
velik hrnec, zakrvcen prostradla, kusy speenho popela a pekroucen
pupen ra na plen rozloen uprosted stolu vedle nek a nit. Pomyslel
si, e porodn bba se bhem veera zejm vrtila pro dt, a na chvli zaal
klidn uvaovat. Sklesl do houpac idle, v kter za starch as sedvala Rebeca a vyuovala vyvn, v kter Amaranta hrvala nskou dmu s
plukovnkem Gerineldem Mrquezem a v kter Amaranta rsula ila ateky
pro dt, a v onom jasnozivm okamiku si uvdomil, e nen s to snst drtivou
thu v t minulosti, kter mu le na dui. Zraovn smrtcmi otpy vlastnch
i cizch stesk, obdivoval se nebojcnm pavuinm na uschlch rovch
kech, vytrvalmu bl a trplivmu vzduchu v zivm norovm svtn. V tu
chvli zahldl dt. Zbvala z nho nabhl, vyschl ke, kterou snad vichni
mravenci svta pracn vleli po kamenit zahradn pin ke svm obydlm.
Aureliano nebyl s to se pohnout; ne proto, e by se mu hrzou podlomily nohy,
nbr proto, e v onom zzranm okamiku pochopil posledn Melquadesovy

249

ifry a spatil moto pergamen, dokonale zasazen do lidskho asu a svta:

Toho prvnho pivzali ke stromu a poslednho erou mravenci.
V Aurelianov ivot nebylo jasnozivj chvle ne tehdy, kdy zapomnl
na sv mrtv a na sv hoe a zatloukl okna i dvee Fernandinmi devnmi
ki, aby ho neruilo dn svtsk pokuen, ponvad pochopil, e v
Melquadesovch pergamenech je vepsn jeho osud. Nael je nedoten,
uprosted pedvkch rostlin, dmajcch kaluin a svtlkujcch hmyzek, kter
v pokoji zahladily kadou stopu lidskho putovn po tto zemi; byl tak
netrpliv, e si je ani neodnesl na denn svtlo, a pmo tam je zaal vstoje
lutit, nahlas a bez nejmench obt, jako by byly psny panlsky, a kolem
vldl oslujc poledn jas. Byl to pbh jejich rodiny, sto let pedem sepsan
Melquadesem a do nejvednjch podrobnost. Napsal ho v sanskrtu, sv
matetin, sud vere zaifroval soukromou ifrou csae Augusta a lich
lakedaimonskmi vojenskmi iframi. Posledn zbrana, kterou Aureliano
zanal tuit v dob, kdy se dal zmst lskou k Amarant rsule, spovala v
tom, e Melquades neuspodal udlosti podle obvyklho lidskho asu, nbr
zhustil cel stolet vednch udlost, take vecky probhaly soubn a v
jedinm okamiku. Unesen onm objevem Aureliano etl hlasit a vynechval
zpvn encykliky, kter Melquades sm kdysi pedtal Arcadiovi a kter ve
skutenosti pedvdaly jeho popravu, a nael v nich zprvu o narozen
nejkrsnj eny na svt, je mla zaiva vstoupit na nebesa, a seznal pvod
dvojat pohrobk, kte se vzdali lutn pergamen, nejen dk sv neschopnosti
a nestlosti, nbr i proto, e jejich snahy byly pedasn. Na tomto mst
peskoil nkolik strnek, aby co nejdv seznal svj vlastn pvod. V tu chvli
se zaal pomalu zvedat vlah vtr, pln hlas z minula, epotu dvnch
pelargni a zklamanch vzdech, pedchzejc i nejvytrvalej tuby.
Aureliano ho vak nepostehl, ponvad prv objevoval prvn znmky svho
ivota ve smyslnm ddovi, jen se svou lehkomyslnost dal vst peludnou
pustinou, hledaje krsnou enu, kterou pak neuinil astnou. Aureliano ho
poznal a sledoval skryt cesty jeho potomk, a dosel k svmu vlastnmu poet
uprosted tr a lutch motl naveer v koupeln, kde ndenk ukjel svj
cht se enou, kter se mu oddala ze vzdoru. Natolik ho to upoutalo, e neuctil
ani druh poryv vtru, jeho niiv sla vyrvala ze stej okna i dvee, z
vchodnho kdla domu strhla stechu a otsla jm v samch zkladech. Teprve
nyn shledal, e Amaranta rsula nebyla jeho sestrou, ale tetou, a e Francis
Drake kdysi dvno pepadl Riohachu jen proto, aby se oni dva jednou mohli
setkat v nejspletitjch bluditch krve a spolen pivst na svt bjeslovnho
tvora, jm ml jejich rod vymt. Macondo se u promnilo v hrzn vr prachu
a sutin, zmtan hnvem biblick smrti, kdy Aureliano peskoil jedenct
strnek, aby nemail as udlostmi, kter a pli dobe znal, a zaal lutit

250

okamik, kter prv proval, lutil ho souasn s tm, jak ho il, lutil posledn
strnku pergamenu a vtil sm sob, jako by v zrcadle slov spatoval svou
vlastn podobu. Peskoil jet jednou, aby pedpovdi pedstihl a zjistil den a
okolnosti sv smrti. Jet ne doel k poslednmu veri, stail vak pochopit, e
z on mstnosti u nikdy nevyjde, nebo je souzeno, e ono msto zrcadel
(anebo zrcadlen) bude smeteno vtrem a vymazno z lidsk pamti v
okamiku, kdy Aureliano Babilonia rozlut posledn pergamen, a vecko, co v
nich stoj, e je neopakovateln odevdy a navdy, ponvad rodm,
odsouzenm ke sto rokm samoty, se nov pleitosti na tto zemi u nikdy
nedostane.

251

Hynkova edice zkladnch dl 20. stolet

KLASYK
Svazek 1
d Petr Sacher

Gabriel Garca Mrquez

Sto rok samoty
Vydalo nakladatelstv Hynek, s.r.o.,
Celetn 11, 110 00 Praha 1
Grafick prava a technick redakce JDDP-Group
Pebal Petr Sacher
Odpovdn redaktor Petr Himmel
Typografie a sazba CADIS, Praha
Tisk a vazba Severografie, Most
Poet stran 396
Vydn tvrt, v nakladatelstv Hynek prvn

252