EXISTENCIALISMUS – po první světové válce, existencialismus nekončí

Existence(fyzické bytí) předchází esenci(smysl) – život nemá smysl, ale je to biologický život
na zemi
V čem je smysl života, když jsme si ji nezvolili, člověk byl bez svého zájmu vložen do života
V co má člověk věřit, když nevěří ani v Boha ani v rozum
-svoboda ( člověk odsouzen ke svobodě) – existence by byla jednodušší kdybychom neměli
svobodu volby
-úzkost ze života a smrti
-prvky absurdity, které pak rozpracovávají s dalšími autory absurdní drama
- zaměřuje se na člověka jako jednotlivce, jedince je zaměřený sám na sebe a své
pochybnosti, vědomí nevyhnutelnosti smrti
-další téma: osamění (osamění v počitek marnosti) člověk přebývá v osobní nicotě
-velmi těžké překonat pocit nesmyslnosti a dát životu smysl
Konec 19. století = doba, kdy se strašně rychle měnily hodnoty, člověk díky technické
revoluci(posun) prožívá nejistoty a krize (časově blízko ke vzniku existencialismu)- víc volného
času, tato krize přesahuje do 20. století
 První šílený konflikt PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA – na hrůzu válek reagují nově vznikající
směry – existencialismus a impresionismus
Existenciální myšlenky šílí ve 40. letech, velké bum francouzského existencialismu  další
válka
Myšlenky existencialismu už nikdy nepřestali – stále hrozba 20. stoletím jde
-Těžkost zorientovat se co je podstatné a co není
PŘEDSTAVITELÉ: Franz Kafka- proces(prvek nesmyslnosti – hlavní hrdina zatčen ani neví za co
a přijme to) ; jeho postavy jsou odevzdané a přijímají to a nebojují proti tomu
Albert Camus – Cizinec a Mýtus i Sysifovi  marné naděje nás svazují, Sysife je proti nám
svobodnější, ví co ho čeká