Smyslová soustava (Učebnice STR 98-99)

- všechny informace o změnách vnějšího a vnitřního prostředí zaznamenávají čidla =smyslové orgány
o uvnitř se nacházejí buňky reagující na podráždění = receptory
Jak funguje receptor?
- reaguje na změnu vnějšího nebo vnitřního prostředí → vyvolání změny v receptoru→ vznik
nervového impulsu → dostředivá nervová dráha do CNS
Jaké znáte základní smysly?
- zrak
- sluch
- hmat
- čich
- chuť
Uveďte, ve kterých lalocích se nacházejí centra smyslových orgán:

temenní lalok – senzorická oblast (zpracování podnětů z kůže – teplo, chlad, tlak, bolest, dotyk) – hmat
temenní lalok (přední část) – chuťové centrum – chuť
tylní lalok – zrakové centrum (příjem a zpracování zrakových vjemů) – zrak
spánkový lalok – sluchové centrum (příjem impulsů z vnitřního ucha) – sluch
čelní lalok – čichové centrum – čich

Čichové ústrojí – čich

Pokus: Postupně si přičichni ke 3 vzorkům koření. Nejdříve ke skořici, poté ke kmínu a nakonec k pepři. a)
Uveďte, které koření u tebe vyvolalo největší podráždění čichových receptorů. b) Které koření by se hodilo
k obraně.
a) Největší podráždění u mě vyvolal kmín. Po přičichnutí jsem začala silně kašlat a párkrát jsem kýchla.
Byla to moje obranná reakce organismu na podráždění, vyvolané právě vůní kmínu.

b) K obraně by se nejvíc hodil pepř nebo kmín, jelikož u většiny lidí vyvolávají silné podráždění receptorů čichu,
protože jsou jejich vůně velice silné a ostré. Samozřejmě taky záleží na jednotlivých lidech, protože každého může
podráždit něco jiného a každý může na stejnou látku reagovat jinak. Někdo může být naopak na pepř nebo kmín
zvyklý, jejich vůni už předtím cítil mnohokrát a proto u něj daná látka navyvolá podráždění.

Vysvětli, jak člověk vnímá okolní látky pomocí čichu, kde se nacházejí čichové receptory:

Abychom cítili nějakou látku, musí do vzduchu uvolnit částice, ze kterých je složena. Tyto částice musí zůstat ve
vzduchu ve formě plynu, aby se zachytily v nosních dírkách a v hlenu, který obklopuje řasinky čichových buněk. Tyto
látky se poté rozpustí v hlenovité tekutině, nalepí se na řasinky a pak podnítí čichové smyslové buňky, aby vyslaly
signály do mozku. Výběžky (nervová vlákna) vedou tyto signály z čichových buněk do čichového centra ve spodní
části koncového mozku. Zde dochází k jejich shromáždění a zpracování. Poté jsou předány nervovými drahami do
mozkové kůry, kde dojde k jejich vyhodnocení a vznikne čichový vjem.

Čichové receptory se nachází v horní části dutiny nosní, ve sliznici, která je nažloutlá a bohatě prokrvená. V ní jsou
uložena nervová zakončení (čichové buňky)

- chemoreceptor – smyslový receptor, který reaguje na přítomnost a množství chemických látek ve vnějším
nebo vnitřním prostředí – zajišťuje čich, chuť nebo vnímá pH
o chemoreceptory čichu = čichové receptory – leží v malých ploškách sliznice v horní části nosní dutiny
 nachází se v nich velké množství čichových buněk
 prokrvená sliznice
Čichové buňky – nervová zakončení

Dutina nosní

Hlenové žlázky - řasinky

Uveď, jak čich může sloužit k obraně organismu, varování.

Čich nás může varovat před nebezpečnými látkami, které můžou být škodlivé pro náš organismus. Podle odpudivých
vůní bývá látka většinou nebezpečná na ochutnání nebo dokonce jedovatá. Například se může jednat o zkažené jídlo,
jedovaté plyny nebo o zdraví škodlivé látky. Vzhledem k tomu, že jejich specifický zápach díky čichu pocítíme,
nebude nás vůně lákat a látku nebudeme ochutnávat nebo dál čichat. Jejich odpudivá vůně, kterou ucítíme nás odradí.
Některé nebezpečné látky však podle čichu nerozpoznáme, protože jejich vůni necítíme a nejsme schopni ji
zaznamenat.

Vysvětli:
Například, když vejdeme do místnosti, zdají se nám pachy a vůně nejsilnější. Po chvíli strávené v místnosti
tyto pachy už téměř necítíme.
Při dlouhotrvajícím podráždění dojde k otupení vnímání vdechovaných látek a proto po nějaké době pachy
přestáváme cítit. Čich se velmi rychle adaptuje a proto dochází ke snížení citlivosti vůči podnětu při jeho delším
působení. Vnímání pachů dané látky se postupně snižuje, až se nakonec zastaví a látku přestaneme téměř cítit.
Vysvětli:
1. Který reflex spouští slinění? Popiš celý proces.
Podněty k produkci slin přichází zvenčí i zevnitř. Mezi zevní patří podněty zrakové nebo čichové – pohled na
jídlo, vůně pokrmů… Mezi vnitřní patří mechanické a chemické podněty – podráždění soustem, žvýkání,
polykání. Tvorba slin je řízena vegetativním NS, na základě podmíněných nebo nepodmíněných reflexů –
sympatikus a parasympatikus. Centrum pro řízení tvorby slin se nachází v prodloužené míše, kam přicházejí
informace z koncového mozku a hypothalamu. Na všech slinných žlázách jsou receptory a když dojde k jejich
podráždění určitými podněty(čichové, mechanické, chemické..), spustí se produkce slin.
Sympatikus – pokyny pro tvorbu hustších slin, parasympatikus – pokyny pro tvorbu řidčích, vodnatých slin

2. Vzpomeň si z chemie, jak se má správně čichnout k chemikáliím.

Když si chceme čichnout k chemikáliím, nesmíme se přiklonit přímo k lahvičce s látkou. Jelikož
nevíme, jak bude chemikálie reagovat a jaký může mít dopad na náš organismus (může být škodlivá,
prudce jedovatá), musáme si přičichnout z povzdálí, krátce a rychle
Úkol:
Vybav si 5 míst a k nim si vybav, jakou vůni (zápach) pro tebe mají. Zapiš:
• restaurace – vůně dobrého a chutného jídla, uklizené a voňavé prostředí restaurace
• autobusová zastávka – zápach výfukových plynů, zapáchající odpad a pohozené zbytky potravin
• pekárna – vůně čerstvě napečeného pečiva, lákavě vonící sladkosti nebo teplé nápoje
• park – vůně kvetoucích rostlin, čerstvě posekaná tráva, vůně svěžího dřeva
• kanalizace – zápach kanalizačních plynů, zapáchající splašky
 Chuťové ústrojí = chuť
- hlavním orgánem chuti je jazyk
o ten je pokryt papilami, uvnitř jsou uloženy soudečkovité útvary
 chuťové pohárky, slouží k: vnímání chuti (zaznamenávání látek, rozpustných ve
vodě a slinách) a k jsou zodpovědné za zpracování a převedení chuťového podnětu do
mozku

- chemoreceptor – smyslový receptor

o reakce na přítomnost látek v prostředí
o chemoreceptory chuti – chuťové receptory = chuťové pohárky
 chuťový pohárek – hlavní chemoreceptor chuti
 umožňují vnímání a zaznamenávání chuti
 umístěny ve sliznici jazyka, ve stěnách dutiny ústní, ve sliznici hltanu nebo na hrtanové
příklopce
 chuťové receptory jsou složeny z buněk chuťových a z buněk podpůrných, které se nacházejí
mezi buňkami chuťovými

Pokožka – sliznice jazyka

Chuťová buňka

Podpůrná buňka

Chuťový nerv

Chuťový pohárek

Nakresli jazyk a lokalizuj 5 základních chutí (potažmo rozmístění chuťových receptorů):

hořkost

kyselost kyselost
umami

slanost slanost
sladkost

Uveď, s jakou soustavou člověka úzce souvisí chuť a čich?

Chuť a čich souvisí se smyslovou soustavou, jelikož jsou její součástí a tudíž jsou úzce spojeny i s nervovou
soustavou(tvorba vzruchů, které reagují na podněty sluchové, zrakové...). Taky úzce souvisí s trávicí soustavou(jazyk
je důležitým orgánem trávicí soustavy pro rozmělňování potravy)
Pokus: popros rodiče nebo sourozence, na pokus je potřeba 2 lidí.
Postup:
- Zkoumaná osoba musí mít zavázané oči a ucpaný nos.
- Připrav si kousky nakrájené syrové zeleniny, ovoce. (Např. jablko, mrkev, celer, cibule, petržel,
červená řepa).
Vyhodnocení:
- Uveď, zda pokusná osoba je schopna potraviny rozlišit, jen podle chuti.
Závěr: Na ochutnání jsem dostala kousky jablka, banánu, mrkve, salátu a okurky. Jednotlivé potraviny jsem podle
chuti rozlišit nedokázala, všechno chutnalo jako jedna směs, která něměla žádné chuti. Jediným způsobem, jak jsem
některé potraviny rozeznat mohla, byl, že jsem cítila pohyby úst, polykáním nebo žvýkáním, jestli je daná potravina
měkká nebo napak moc tvrdá. Vzhledem k tomu, že jsem například jablko nebo banán jedla mnohokrát a znala jejich
konzistenci, dokázala jsem je jenom podle tohoto složení (měkké/tvrdé) rozeznat. Ale jejich chuť a vůni jsem necítila
a podle vzhledu jsem je také poznat nemohla.