Právní principy

Principy versus zásady

 Ottův slovník naučný (1. polovina 20. století)

definoval princip jako všeobecnou větu, která slouží
za východisko pro další vysvětlování a důkaz
 Zásada je chápána ve smyslu mravním a znamená
pravidlo konání, jehož závaznost pro sebe
uznáváme („zásadový člověk“)
 V současnosti se pod pojmem princip rozumí
původ, základ, zásada, základní myšlenka, základní
obecný zákon, z něhož se vychází při odvozování
dalších poznatků
Vymezení právních principů I.

 Právní principy je třeba chápat jako pravidla, která

tvoří základ určitého právního institutu, zákona,
právního odvětví nebo právního řádu.
 Jsou koncentrovaným vyjádřením normativního
obsahu právního řádu nebo jeho části čítající několik
právních norem
 To vyžaduje od principů alespoň minimální míru
obecnosti - jinak by množina principů a množina
norem byly totožné, každá norma by byla principem
Vymezení právních principů II.

 Jsou to pravidla víceméně společná právu různých

zemí, pokud jde o právní řády téhož typu právní kultury.
 Právní principy se nevážou zcela absolutně na platné
právní normy, neboť jinak by ztrácely funkci se změnami
těchto právních norem.
 Patří k jakýmsi záchytným bodům, které usnadňují
právníkům studium práva druhých zemí a vzájemné
dorozumění.
 Principy mohou být také symbolickým a částečným
pojmovým vyjádřením přirozeného práva
Vymezení principů – R. Dworkin

 Princip - standard, který se má dodržovat nikoli

proto, že to pomůže zajistit něco lepšího z pohledu
jedince či skupiny osob, ale proto, že to požaduje
spravedlnost, slušnost nebo nějaké jiné dimenze
morálky
 Politika - jde o kategorii odlišnou od principu -
standard, který určuje cíl, jehož se má dosáhnout,
zpravidla zlepšení určité ekonomické, politické nebo
sociální kvality společnosti
Vymezení principů – R. Alexy

 Principy jsou příkazy k optimalizaci.

 Princip je definován schopností poměřování v kolizi a
svým aproximativním a nikoli absolutním
charakterem.
 Klíčovým principem v důsledku nutnosti poměřování
v kolizi stojících norem je princip proporcionality.
 Tedy dojde-li ke kolizi dvou principů, je nutné je
aplikovat (rozhodnout) tak, aby oba aplikované
principy byly uplatněny v maximální možné míře
Vymezení principů – ÚS ČR

 Ústavní soud se v současnosti jednoznačně

uznává existenci principů
 Zdrojem principů je pro něj Ústava ČR, resp.
Listina základních práv a svobod, z nichž lze
existenci principů dovodit
 Prostřednictvím těchto pramenů ústavního práva
pak právní principy prozařují do ostatních
právních norem tvořících právní řád
Význam právních principů
 V reakci na vývoj společenských vztahů se právo stává
složitějším, podrobnějším, rychleji se měnícím - zájem
o výstižnou charakteristiku platného práva a jeho odvětví
pomocí základních tezí či zásad práva nebo právního odvětví
 Dalším faktorem je důraz na ochranu lidských práv -
ústavněprávní či mezinárodněprávní normy chránící lidská
práva mají odlišný charakter než obvyklé právní normy.
Nestanovují konkrétní pravidlo chování - svoboda projevu,
právo na práci či ochrana soukromí jsou spíše cíle, ke kterým
se chce dospět
 Jejich působení lze přirovnat k „imunitnímu systému“ právního
řádu, neboť jejich hlavní funkce spočívá ve vyrovnání
nedokonalostí platného práva
Prameny právních principů

 právní normy (legislativa),

 rozhodování soudů (judikatura),
 výsledky vědecké práce (jurisprudence)
 víra, rozum, morálka, přirozenost
případně další zdroje přirozeného práva.
Rozdíl mezi principy a normami

 Obecnost
 Řešení rozporu mezi normami spočívá v derogaci -
v použití pravidel
 lex superior derogat legi inferiori
 lex posterior derogat legi priori
 Odstranění rozporu principů spočívá v jejich
poměřování - jeden z nich převažuje
 Právní normy tedy mohou být zrušeny.
 Právní principy zrušeny být nemohou a nemohou být
ani vyvráceny jakoukoli interpretací.
Funkce právních principů I.

 Právní principy vytvářejí z hlediska legislativního

východiska a stanovují zákonodárci mantinely, ve kterých
se má pohybovat
 Lon Fuller ve své koncepci vnitřní morálky práva uvádí:
 obecnost práva,
 řádné vyhlašování práva,
 zákaz zpětné působnosti zákonů,
 jasnost zákonů,
 eliminaci rozporů v zákonech,
 zákaz požadování nemožného,
 poměrnou stálost práva v čase.
Funkce právních principů II.

 V procesu aplikace práva je role právních

principů významná zejména
 při překlenování mezer v zákoně či právu,
 při usměrňování výkladu právních norem,
 při dotváření práva soudy,
 při výkladu neurčitých právních pojmů,
 v případě „hard cases“.
Klasifikace právních principů

 Existuje pyramida právních principů

vytvořená podle míry jejich obecnosti
 Kritérium obecnosti je mnohem méně určité
než kritérium právní síly normativních
právních aktů a navíc je i víceznačné
Obecné právní principy I.

 Princip spravedlnosti - bez spravedlnosti chybí

důvěra v právo a bez důvěry nemůže právo nikdy
dobře fungovat. Žádná moc totiž nebude mít nikdy
tolik prostředků, aby dodržování práva trvale
vynucovala pouze silou, represí.
 Princip rovnosti před zákonem - plyne přímo z
principu spravedlnosti. Právo platí pro všechny
subjekty stejně. Je výdobytkem buržoazních
revolucí, výdobytkem novověku
Obecné právní principy II.

 Princip právní jistoty - je to princip, který

způsobuje, že právo tíhne ke stálosti - ten, kdo
se na právo spolehne, kdo v dobré víře svěří
své záležitosti pod ochranu práva, nemá být
zaskočen nečekaným zvratem
 Princip humanismu - vše v právu se musí
upínat k člověku a nikoli třeba k ideologii, k
náboženství, k systému, ke společnosti apod.
Obecné právní principy III.

 Princip zákonnosti - stát, který nerespektuje

své vlastní zákony není kompetentní
spravedlivě požadovat jejich plnění po svých
občanech
 Neznalost práva neomlouvá - formální
podmínka obecné závaznosti práva,
předpoklad, že každý zná právo, jelikož se s
ním mohl seznámit
Obecné principy soukromého práva

 Princip autonomie vůle - svoboda učinit

právní jednání, svoboda výběru adresáta,
volby obsahu, volby formy
 Princip dispozitivnosti právní úpravy -
možnost upravit si vztahy odchylně od
zákona
 Princip bezformálnosti právních jednání -
není povinná písemný forma závazku pokud
zákon výslovně nestanoví jinak
Zvláštní principy rodinného práva

 Princip blaha dítěte - je chápáno široce jako

vytváření prostředí přátelské dětem
 Princip monogamie
 Princip zvýšené ochrany manželství a
rodičovství
 Princip rozlučitelnosti manželství
Zvláštní principy pracovního práva

 Princip svobody práce (zákaz nucené

práce) - obsah pracovní smlouvy je věcí
dohody, smluvní volnost je omezena na
ochranu zaměstnance zákonným zakotvením
minimálních pracovních podmínek
 Princip úplatnosti vykonávané práce -
stejné mzdy za stejnou práci a práci stejné
hodnoty
Zvláštní principy civilního řízení

 Princip veřejnosti - vztahuje se nejen na

jednání, ale na veškerou procesní činnost
 Princip volného hodnocení důkazů -
norma nestanoví stupeň věrohodnosti resp.
důkazní sílu
 Princip projednací - soud zakládá
rozhodnutí pouze na skutečnostech
předložených stranami
Zvláštní principy trestního práva

 Princip nullum crimen sine lege (žádný zločin bez

zákona) - zločinem mohou být jen taková jednání,
která přesně vymezil a za zločin předem označil
zákon
 Princip zákazu analogie k tíži pachatele - nelze za
zločin prohlásit jednání, které je pouze podobné
jednání vymezenému v zákoně
Zvláštní principy ústavního práva

 Princip suverenity lidu

 Princip dělby moci
 Princip vlády většiny spolu s principem
ochrany menšin
 Princip politického pluralismu
Jsou principy pramenem práva?

 Mezinárodní právo – právní principy jsou formálním

pramenem práva, nicméně okrajového významu
 Vnitrostátní právo – principy nejsou formálním
pramenem práva (ÚS ČR je za pramen označil)
 Komunitární právo EU – principy jsou jeho integrální
součástí a regulérním formálně právním pramenem.
Obecné principy jsou nalézány v rámci judiciální
činnosti Evropského soudního dvora a jsou
obsaženy v jeho judikatuře
Využívání právních principů ESD

 Vytváří vnitřní osnovu komunitárního práva

 Umožňují mnohem lépe přizpůsobit argumentaci
soudního rozhodnutí konkrétním podmínkám
případu, než normy obsažené ve formálních
pramenech práva.
 Principy umožňují snadněji interpretovat podle účelu
a smyslu psané právo a využívat ekonomickou
argumentaci.
 Principy též nikdy nepůsobí bezpodmínečně, což
usnadňuje formulaci a použití výjimek.