Ppad Bernadotte, MSD 11/04/1949

Tematick okruh: subjektivita mezinrodnch organizac, nhrada kody, implicitn pravomoci (iplied powers) Dne 17.z 1948 byl hrab Bernadotte, vdsk oban, zabit skupinou terorist, kter psobila v nov sti Jeruzalma (New City). New City byla tehdy pod kontrolou izraelskho sttu. Hrab Bernadotte pracoval v oblasti jako zprostedkovatel OSN (Chief United Nations Truce Negotiator). Po jeho smrti se Generln tajemnk OSN obrtil na MSD s otzkou, jak opaten ze strany OSN pichzej v danm ppad v vahu. Prvn otzka poloen soudu: V ppad agenta Spojench nrod ve vkonu jeho povinnost, kdy utrpl zrann za okolnost zahrnujcch odpovdnost sttu, maj Spojen nrody jako Organizace oprvnn vznst mezinrodn nrok proti vld oprvnn de iure nebo de facto k zskn reparan povinnosti v ohledu k jm zpsoben a) Spojenm nrodm b) obti nebo osobm oprvnnm skrze ni? Subjekty prva v jakmkoli prvnm systmu nejsou nutn identick ve sv povaze nebo v rozsahu jejich prv a jejich povaha zle na potebch spoleenstv. V historii, vvoj mezinrodnho prva byl ovlivnn poadavky mezinrodnho ivota a zvyovn pokroku v kolektivnm jednn stt nechalo vzniknout v mnoha pkladech jednn na mezinrodn rovni jistm entitm, kter nejsou stty. Tento vvoj kulminoval v ervnu 1945 zaloenm mezinrodn organizace, jej cle a principy jsou specifikovny v Chart Spojench nrod. Ale k dosaen tchto konc je mezinrodn subjektivita nepostradateln. Podle nzoru soudu, Organizace mla v myslu vykonvat a povat prva a ve skutenosti je vykonv a pov, funkce a prva, kter mohou bt pouze vysvtlena na zklad vlastnictv vysok mry mezinrodn subjektivity a oprvnnm jednat na mezinrodn rovni. V souasnosti nejvy druh mezinrodn organizace by nemohl vykonat zmry jeho zakladatel, jestlie by byl zbaven mezinrodn subjektivity. Nutno piznat, e lenov svenm jistch funkc a prvodn povinnost a odpovdnost oblkly toto do kompetence, kter by zruila znemonn tchto funkc. V souvislosti s tm soud doel k nzoru, e Organizace je mezinrodn osobou. To nen stejn jako ci, e je to stt, kter to jist nen nebo jeho prvn subjektivita a prva a povinnosti jsou stejn jako sttu. Jet mn je to stejn, jako kdyby se eklo, e je to superstt, cokoli ten vraz

me znamenat. Dokonce to neimplikuje, e vechna jeho prva a povinnosti mus bt na mezinrodn rovni o nic vc, ne e vechna prva a povinnosti sttu mus bt na tto rovni. Znamen to, e je to subjekt mezinrodnho prva a je schopn vlastnit mezinrodn prva a povinnosti a e m subjektivitu k zachovn jeho prv na vznesen mezinrodnch nrok. Dal otzka je, zda suma mezinrodnch prv Organizace zahrnuje prva ke vznesen druhu mezinrodnho nroku popsanm v dosti o nzor. To je nrok proti sttu k zskn reparace v ohledu na kodu zpsobenou zrannm agenta Organizace v prbhu vkonu jeho povinnost. Vzhledem k tomu, e stt vlastn celkov mezinrodn prva a povinnosti rozpoznan mezinrodnm prvem, prva a povinnosti entity jako je Organizace mus zleet na jejch clech a funkcch, jak je specifikovno nebo implikovno v jeho konstituujcch dokumentech a rozvjeno prax. Funkce Organizace jsou takovho charakteru, e nemohou bt efektivn zrueny, jestlie zahrnuj soubnou alobu na mezinrodn rovni, 58 nebo vce cizch adech a soud dovozuje, e lenov obdaily Organizaci subjektivitou vznst nroky, kdy nutn zruenm jeho funkc Charta vslovn neudlila Organizaci subjektivitu k zahrnut do jejho nroku na reparaci kodu zpsobenou obti nebo osobm oprvnnm skrze ni. Soud mus proto zat enquiring, zda opaten Charty, tkajc se funkc Organizace a sti pedstavovan jejmi agenty ve vkonu tchto funkc, implikuje pro Organizaci moc poskytovat jejm agentm limitovanou ochranu, kter by spovala na vznesen nroku na reparaci za kodu utrpnou za takovch okolnost. Podle mezinrodnho prva Organizace se mus domnvat, e m takovou moc, kter akoli nen vslovn zajitna Chartou, je j udlena implikac, jak je podstatn k vkonu jejch povinnost. Tento princip byl aplikovn Stlm dvorem mezinrodn spravedlnosti na Mezinrodn organizaci prce v jeho Poradnm nzoru .13 z 23.ervna 1926 a mus bt aplikovn na Spojen nrody. Pihlejc k jejm clm a funkcm u zmiovanm, Organizace to me shledat dleitm a ve skutenosti to shledala dleitm, svit svm agentm dleit mise k vykonvn v pidlench stech svta. Mnoho mis, z jejich povahy, zahrnuje neobvykl nebezpe, jemu osoby nejsou normln vystaveny. Z tohoto dvodu zrann zpsoben agentm za tchto okolnost se nkdy pihod takovm zpsobem, e jejich nrodn stt by nebyl oprvnn vznst nrok na reparaci na poli diplomatick ochrany nebo by se k tomu nectil oprvnn. Oboj zajiuje efektivn a nezvisl vkon tchto

mis a poskytnut efektivn podpory agentm, Organizace jim mus zdit adekvtn ochranu. V posuzovn tohoto aspektu otzky 1 (a) a (b) je dleit uchovat na mysli dvody, kter vedly soud k tomu dt kladnou odpov, kdy druh strana stt je lenem Organizace. Bylo nyn ustaveno, e Organizace m subjektivitu vznst nroky na mezinrodn rovni a e vlastn prvo funkn ochrany v ohledu na agenty. Tady je soud opt autorizovn pedpokldat, e utrpn koda zahrnuje odpovdnost sttu a ten nen voln k vyjden nzoru nad rznmi zpsoby jak me bt zavzn. Zrove je otzka, zda Organizace m subjektivitu vznst nrok proti sttu na nhradu s ohledem na kodu, nebo zda naopak, tento stt, kdy nen lenem, je oprvnn ke vznesen nmitky, e Organizace postrd subjektivitu ke vznesen mezinrodnho nroku. V tomto bod nzor soudu je, e 50 stt, reprezentujcch velkou vtinu len mezinrodnho spoleenstv m slu v konformit s mezinrodnm prvem nechat vzniknout entitu, vlastnc objektivn mezinrodn subjektivitu a jen subjektivitu uznvanou jimi samotnmi spolen se subjektivitou k vznesen mezinrodnho nroku. Soud odpovdl na otzku 1 (a) jednomysln a na 1 (b) 11 hlasy ku 4 kladn.