Zkušební okruhy

ke státní souborné zkoušce ze správního práva

pro akademický rok 2021 / 2022

Výpisky od Pána Zla

Podle právního stavu ke konci 2021

1
 Blok A

1. Pojem a členění veřejné správy, výkonná moc, rozdíly mezi veřejnou

správou, zákonodárstvím, soudnictvím a vládou.
Pojem a členění veřejné správy
• Veřejná správa = je součástí výkonné moci a lze ji zkoumat ve dvou smyslech:
o Funkční/materiální = činnost
▪ Vykonávaná ve veřejném zájmu
▪ Při řízení veřejných záležitostí
▪ Sleduje dosažení určitého cíle
▪ Zaměřená do budoucna
o Organizační/formální = soubor institucí, které vykonávají tuto činnost
▪ Zejména instituce v rámci moci výkonné (VS je jednou ze složek moci
výkonné)
▪ Hierarchicky uspořádané: vláda > ústřední správní úřady > regionální a
místní orgány
• Negativní vymezení VS: ty činnosti, které nejsou legislativou, jisticí ani vládnutím
• Členění
o Podle nositelů (formální VS)
▪ Státní správa – přímá x nepřímá
▪ Samospráva
▪ Ostatní správa (ČT, Česká tisková kancelář)
o Podle věcného hlediska (formální VS)
▪ Všeobecná – vláda, zastupitelstva obcí a krajů
▪ Specializovaná – jednotlivé specializované úřady
o Podle právní formy
▪ Výsostná/vrchnostenská
• Uskutečňovaná formami veřejného/správního práva
• Mocenská pravomoc
• Výkon spjatý s donucením, žádostmi a souhlasy
▪ Fiskální/správa uskutečňovaná prostředky soukromého práva
• Nositel vystupuje jako osoba ve smyslu soukromého práva při
zajišťování veřejných potřeb
• Nositel založí takové osoby k plnění veřejných úkolů (Řízení
letového provozu ČR)
• Plnění úkolů soukromými osobami (výstavby dálnic…)
o Podle úkolů
▪ Zásahová
• Povolení, příkazy, zákazy
▪ Pečovatelská
• Doprava, školství, zdravotnictví
▪ Programová a plánovací
• Územní plánování

2
 o Podle stupně určitosti právní regulace
▪ Zákonem určitě vázaná správa
• Vykonavatelé musí jednat přesně stanoveným způsobem
▪ Zákonem neurčitě vázaná správa
• Užití neurčitých pojmů
▪ Správa s prostorem pro vlastní uvážení, diskreční pravomoc
• Prostor, zda užít některé prostředky, jaké prostředky užít, v jaké
míře…
o Podle směru působení
▪ Správa působící vůči adresátům
▪ Správa působící uvnitř
• Vůči pracovně či služebně podřízeným
o Policejní činnost = výsostná správní činnost zaměřená na zachování
dosavadních právních statků; netýká se vytváření nových statků či změn v řádu

Rozdíly mezi veřejnou správou, zákonodárstvím, soudnictvím a vládou.

• U zkoušky určit, jestli mluvíme o rozdílech z hlediska materiálního, nebo formálního
pojetí – zde je pojednáno o rozdílech VS v materiálním pojetí
• VS, zákonodárství, soudnictví a vláda jsou vše výkonem státní moci, což je moc
vykonávaná orgány státu či přenesená na jiné subjekty
• Pozitivní úprava ovlivňuje, jakými orgány jsou tyto moci vykonávány; orgány zpravidla
mají kompetence více mocí
• Zákonodárná činnost
o Spočívá ve tvorbě zákonů
o Je činnosti VS nadřazena, neboť VS je činností podzákonnou
o Vztah zákonodárné moci k výkonné je odpovědnostní – vláda je odpovědna PS
o Orgány VS mohou přijímat podzákonné právní předpisy, vláda navrhuje zákony,
jednotlivé resorty pečují o své právní úpravy
• Soudnictví
o Jedná se o činnost aplikační
o Provádění zákonů nezávislými orgány – soudy
o Soudy jsou institucionálně oddělené od ostatních orgánů
o Soudci jsou nezávislí
▪ Nesesaditelnost
▪ Nepřeložitelnost
▪ Dostatečný plat
▪ Vázanost zákonem a MS, která je součástí právního řádu
o Správa justice – vykonávají ji předsedové a místopředsedové soudů, např.
rozvrhy práce
• Výkonná moc
o Jedná o činnost
▪ Nepřetržitou
▪ Organizující
▪ Působící ve veřejném zájmu

3
 ▪ Slouží k naplňování základních cílů státu
▪ Směřuje k budoucímu cíli
o Není vybavena nezávislostí jako soudy (až na výjimky); v rozhodování se může
podobat soudům, ale vystupuje jako orgán veřejného zájmu
o Orgány moci výkonné mají normotvornou pravomoc
▪ Nařízení vlády
▪ Právní předpisy ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů územní
samosprávy
o Moc soudní kontroluje moc výkonnou (abstraktní kontrola norem moci
výkonné a konkrétní kontrola při zásazích VS)
o Výkonná moc je realizována:
▪ Činností vlády
▪ Exekutivní činností prezidenta
▪ Činností veřejné správy
▪ Další exekutivní činností (SZ, ČNB, NKÚ)
• Vláda a vládnutí
o Vláda je vrcholný orgán výkonné moci
o Vládnutí a činnost veřejné správy jsou odlišné činnosti
o Ke vládnutí se řadí:
▪ Politické vedení správy
• Řídí činnost správních úřadů
▪ Utváří směry vnitřní a zahraniční politiky
• Schvaluje plány legislativních prací, politiky státu (politika
územního rozvoje…), strategie, plány
o Vláda má jen výjimečně funkce ryze správní
• Ergo: moc výkonná je zastřešující pojem; její součástí je vládnutí a veřejná správa

4
2. Pojem, předmět a systém správního práva, právní dualismus.
Pojem, předmět a systém správního práva
• Správní právo
o Ta část právního řádu, která upravuje organizaci a činnost veřejné správy,
včetně vztahů VS a jejích adresátů (FO a PO)
o Je to právní odvětví, které tvoří souhrn veřejnoprávních norem upravujících
organizaci a činnost veřejné správy
o Předmětem správního práva je veřejná správa
o Též se kromě právního odvětví jedná o obor právní vědy – věnuje se zkoumání
úpravy veřejné správy
• S SP se zčásti prolíná ústavní právo – postavení a činnost VS jako součásti moci výkonné
a základní práva a svobody, které VS zajišťuje či do nich nesmí zasahovat
• SP je základní právní odvětví od kterého se dovozují další, např.
o Finanční právo
o Právo životního prostředí
o Právo sociálního zabezpečení
• SP se rozděluje na
o Obecnou část:
▪ Obecné pojmy, právní instituty, principy a normy společné pro SP
▪ Formy správní činnosti, prameny, vztahy SP, organizace, prostředky,
správní trestání, kontroly
▪ Procesní instituty, správní řízení
o Zvláštní část
▪ Hmotněprávní úprava jednotlivých odvětví
▪ Zvláštní procesněprávní postupy
▪ Např.
• Policie
• Obrana
• Školství
• Kultura
• Stavební právo
• Další členění:
o SP hmotné/materiální = obsahová úprava
o SP procesní = formální postupy vykonavatelů
o SP organizační/formální = struktura nositelů

Právní dualismus
• Správní právo je součástí práva veřejného
• Odvětví práva veřejného jsou:
o Ústavní
o Trestní
o Správní
• Pro právo soukromé je základní právo občanské

5
• Teorie rozdělení práva soukromého a veřejného
o Teorie zájmová
▪ Klíčovým hlediskem je povaha zájmu, který je sledován – veřejný či
soukromý
▪ Jen podpůrná teorie
o Teorie mocenská/subordinační
▪ Hlediskem je to, zda jsou účastníci právního vztahu ve vztahu
nadřazenosti a podřazenosti (veřejné) nebo rovnosti (soukromé)
▪ Veřejné – uplatňuje se veřejná moc
▪ Veřejná moc
• = taková moc, která autoritativně rozhoduje o pp subjektů
• Subjekt není v rovnoprávném postavení s orgánem veřejné moci
• Obsah rozhodnutí orgánu není závislý na vůli subjektu
o Teorie organická/subjektů
▪ Zda se subjekt ocitá v právním vztahu z důvodu svého členství ke státu
nebo jinému veřejnému subjektu či nikoli
o Teorie zvláštního práva
▪ Veřejné právo – normy o vztazích, kde nutně vystupuje nositel VM
▪ Vztah soukromého a veřejného práva je vztahem obecného a zvláštního
▪ Veřejné právo je podmnožina, kde vystupuje nositel VM
▪ Je možné ve veřejném právu využívat instituty soukromého práva při
zohlednění specifik veřejného práva
o Teorie metody právní regulace
▪ Jakým způsobem a jakou mírou působí účastníci právního vztahu na
jeho vznik a obsah
▪ Soukromé právo – autonomie vůle
▪ Veřejné právo – enumerativnost veřejnoprávních pretenzí
• Význam dělení na soukromé a veřejné
o Je především kompetenční
o Zda věc rozhodnou soudy či správní orgány
o Popř. zda je ochrana poskytována správními či civilními soudy
• Zda věc připadne do soukromého či veřejného práva je volba pro zákonodárce

6
3. Prameny správního práva
Pojem pramenů práva
• SP je nekodifikované a nekodifikovatelné právní odvětví
• Pramen práva má více významů
o Materiální – důvody, proč je právní úprava taková, jaká je
o Formální – ty vnější formy, které musí norma mít, aby byla normou právní
o Gnozeologický – vše, co může přispět k poznání právního řádu
• Pramenem zpravidla není judikatura
o Povahu pramene mají výroky nálezů ÚS, které ruší předpisy či jejich ustanovení
o Precedenční význam mají nosné důvody nálezů, ratio decidendi

Ústavní pořádek
• Ústavní pořádek
o Ústava
o LZPS
o Ústavní zákony přijaté dle ústavy
o Ústavní zákony o hranicích
o Ústavní zákony bývalé české národní rady přijaté po 6. 6. 1992
• Jedná se o normy nejvyšší právní síly a ostatní s nimi musí být v souladu
• Z ústavy jsou pro správní právo důležitá ustanovení o podzákonné normotvorbě a
fungování správních úřadů
o Vláda je vrcholný orgán moci výkonné – čl. 67
o Zřizování a stanovení pravomoci ministerstev a jiných správních úřadů – čl. 79
▪ Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit
pouze zákonem.
o Podmínky vydávání prováděcích předpisů – čl. 79
o Požadavek na zákonnou úpravu státních zaměstnanců – čl. 79
o Právo na samosprávu a postavení ÚSC – čl. 8, čl. 99–105
o Oprávnění ÚS a NSS – čl. 87
• LZPS vymezuje katalog základních práv a svobod; jejich uskutečňování může souviset
s výkonem veřejné správy
o Povinnost poskytovat informace – čl. 17
o Právo podílet se na správě věcí veřejných – čl. 21
o Rovný přístup k voleným a jiným veřejným funkcím – čl. 21
o Právo na soudní přezkum rozhodnutí správního orgánu – čl. 36
• Zákon o vytvoření ÚSC – ústavní zákon čistě správně-právní

Mezinárodní smlouvy
• Součástí právního řádu ČR jsou MS,
o Které jsou vyhlášené
o K jejich ratifikaci dal parlament souhlas
o ČR je jimi vázána
• Mají přednost před zákonem
• Lze jimi převést pravomoci orgánů ČR na mezinárodní organizaci

7
 • Jiné MS musí být transformovány, např. zákonem
• Např. MS o LP

Právo EU
• Unijní právo je odlišný právní systém od vnitrostátního
• Ústavní právo EU
o Zakládací smlouvy
▪ SEU
▪ SFEU
o Přístupové smlouvy (spolu se zakládacími primární právo)
o Obecné zásady právního společenství
• Další prameny:
o Vnější smlouvy
o Komplementární dohody mezi čl. státy za účelem harmonizace práva či
usnadnění spolupráce
o Akty orgánů EU – sekundární právo
▪ Nařízení
• Má obecný význam a závaznost
• Přímo vykonatelné v každém členském státě
▪ Směrnice
• Závazná pro státy, kterým je určena
• Závazná pokud jde o výsledek
• Je nutná transponace/implementace
• Občané se mohou domáhat práv přímo ze směrnice, pokud ji
stát neimplementuje
▪ Rozhodnutí
• Týkají se jednotlivého případu
• Pokud jsou v něm uvedeni ti, kterým je určeno, je závazné jen
pro ně
• Je závazné v plném rozsahu
▪ Doporučení a stanoviska
• Konzultativní, pomocné

Zákony
• Jedná se o normativní právní akt, který stanovuje obecná pravidla chování; nesmí
nahrazovat individuální rozhodnutí
• Postavení zákona v právním řádu je vyjádřeno v zásadě svrchovanosti zákona; to se
projevuje zejména tímto:
o Zákon je nadřazený ostatním pramenům, které s ním musí být v souladu
o Zákon lze zrušit jen zákonem, ústavním zákonem nebo nálezem
o Soudce je vázán jen zákonem a MS
• Pravidlo výhrady zákona – některé věci mohou být upraveny jen zákonem
o Meze základních práv a svobod

8
 o Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit jen
zákonem
o Hranice VÚSC lze měnit jen zákonem
o Státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví
zákon
o Povinnosti lze ukládat jen na základě zákona a v jeho mezích
• Stejnou váhu mají i zákonná opatření senátu
o Vydávána senátem při rozpuštění PS ve věcech, které nesenou odkladu a musí
být upraveny zákonem
o Nová PS je musí ratihibovat

Prováděcí právní předpisy veřejné správy

• Obecně o prováděcích předpisech
o Ústava dává VS oprávnění vydávat podzákonné právní předpisy k provádění
zákonů = nařizovací moc veřejné správy
o Jedná se o dotváření zákonů v zákonných mezích
o Stanoví se jimi detaily a podrobnosti, které lze do budoucna snadněji měnit než
zákony
o Správní úřady uplatňují svou odbornost a specializaci
o I prováděcí předpisy musí být obecné a nesmí řešit konkrétní případy
• Dělení a názvosloví
o Teorie označuje prováděcí předpisy VS jako nařízení; platná úprava tomu ne
zcela odpovídá
o Vláda vydává k provedení zákona nařízení
o Ministerstva, jiné správní úřady a orgány ÚSC mohou na základ zákona vydávat
právní předpisy k provedení zákona
▪ Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a ČNB vydávají vyhlášky
▪ Jiné správní úřady vydávají nařízení
▪ ÚSC vydávají nařízení
• Požadavky na nařízení k provedení zákona:
o Musí být vydáno oprávněný orgánem
o Secundum et intra legem
o Nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (primární práva a povinnosti)
o Musí být otevřen prostor pro nařízení – vůle zákonodárce k podzákonné úpravě
• Rušení
o Obecně subjekt, který je vydal, je může i zrušit
o Nařízení vlády a vyhlášky může zrušit ÚS na návrh
▪ Vlády
▪ Skupiny 25 poslanců nebo 10 senátorů
▪ Senátu ÚS v souvislosti s ústavní stížností
▪ Ten, kdo podal ústavní stížnost
▪ Zastupitelstvo kraje
▪ Veřejný ochránce práv
o Nařízení obce – ruší ÚS na návrh ředitele krajského úřadu

9
 o Nařízení kraje – ruší ÚS na návrh věcně příslušného ministerstva

Statutární předpisy územních samosprávných celků

• Vydávání statutárních předpisů je projevem ústavně zaručené autonomie územní
samosprávy
• Ústava označuje tyto předpisy jako obecně závazné vyhlášky
• Pravomoc k jejich vydávání má zastupitelstvo
• Vydávání OZV není podmíněno zmocněním; jedná se o neodvozený, originární pramen
práva
• Dříve obce směly ukládat povinnosti jen po zákonném zmocnění; dnes judikatura ÚS
připouští, aby ÚSC ukládaly v rámce své působnosti povinnosti bez zmocnění, kromě
daní a poplatků
• OZV se vydávají v mezích samostatné působnosti
o Co je samostatná působnost stanoví zákon
o Zákony však nemohou právo na samosprávu vyprázdnit či fakticky eliminovat
• OZV musí být v souladu s ústavním pořádkem a zákony
• ÚSC se při vydávání OZV řídí zákonem
• Obec může OZV regulovat
o Veřejné záležitosti místního významu,
o Které nejsou záležitosti kraje či státu
• Kraj může OZV regulovat
o Veřejné záležitosti regionálního/krajského významu,
o Které nejsou záležitosti státu
• Judikatura ÚS připouští, aby obec regulovala i záležitost upravenou zákonem
o Musí se porovnat předmět a cíl regulace
o Pokud se nepřekrývají, nelze bez dalšího říci, že obec záležitost regulovat nesmí
• S ohledem na místní specifika může obec OZV řešit i jedinečný případ – musí být ale
dodržena rovnost, musí to být objektivně ospravedlněné
• Jak se ruší

Judikatura
• Není formálně pramenem
• ČR nemá systém precedenční závaznosti
• Význam mají zejména rozhodnutí NSS a ÚS
• NSS
o Rozhoduje některé věci v prvním stupni (např. kompetenční žaloby, žaloba na
neplatnost voleb…), nebo rozhoduje o kasačních stížnostech
o Přijímá stanoviska
▪ K jednotnému rozhodování správních soudů
▪ Nejsou právně závazná, působí silou právní argumentace
o Přijímá zásadní usnesení
▪ K jednotnému rozhodování správních orgánů
• ÚS
o Nálezy, kterými ruší zákony, jiné právní předpisy nebo jejich ustanovení

10
 o nosné důvody pro rozhodnutí v nálezu mají všeobecnou závaznost a musí být
následovány v dalších obdobných případech

Obecné právní principy/právní principy/právní zásady

• Jedná se o nepsaný pramen práva
• Souvisí s pronikáním angloamerické právní kultury a materiální koncepcí právního
státu
• Právní principy nejsou
o Obyčejovým právem
o Soudcovským právem – nejsou soudy vytvářeny, ale jen nalézány
• Právní principy jsou základní pravidla, která vycházejí z použití principu spravedlnosti
a dotvářejí hodnoty materiálního právního státu
• Jedná se o pramen podpůrný a výkladový
• Řadí se k nim např.
o Princip právní jistoty
o Spravedlnosti
o Zákazu zneužití veřejné moci
o Lex specialis derogat legi generali
o Lex postarior derogat legi priori
o lex superior derogat legi inferiori

Správní praxe
• jedná se pramen práva v materiálním smyslu
• jedná se o praxi založenou dlouhodobou činností VS, která může založit legitimní
očekávání
• správní praxe zakládající legitimní očekávání
o ustálená
o jednotná
o dlouhodobá
o opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů
• lze ji změnit jen:
o změna je zaměřena do budoucna
o subjekty mají možnost se se změnou seznámit
o řádně odůvodněna (např. změna zákona, judikatury…)
Vnitřní předpisy veřejné správy

• jedná se o interní instrukce

• obecně nejsou pramenem práva
• mohou však mít význam, pokud vytvářejí legitimní očekávání adresátů
• adresáti totiž mohou být v dobré víře, že VS bude podle nich postupovat při intepretaci
a aplikaci předpisů a že VS své postupy nebude libovolně měnit
• instrukce však musí být intra legem
• vnitřní předpisy mají ten význam, že omezují škálu možných interpretací zákona

11
4. Nařízení, statutární a vnitřní předpisy ve veřejné správě, publikace právních
předpisů.
Prováděcí právní předpisy veřejné správy
• Obecně o prováděcích předpisech
o Ústava dává VS oprávnění vydávat podzákonné právní předpisy k provádění
zákonů = nařizovací moc veřejné správy
o Jedná se o dotváření zákonů v zákonných mezích
o Stanoví se jimi detaily a podrobnosti, které lze do budoucna snadněji měnit než
zákony
o Správní úřady uplatňují svou odbornost a specializaci
o I prováděcí předpisy musí být obecné a nesmí řešit konkrétní případy
• Dělení a názvosloví
o Teorie označuje prováděcí předpisy VS jako nařízení; platná úprava tomu ne
zcela odpovídá
o Vláda vydává k provedení zákona nařízení
o Ministerstva, jiné správní úřady a orgány ÚSC mohou na základě zákona
vydávat právní předpisy k provedení zákona
▪ Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a ČNB vydávají vyhlášky
▪ Jiné správní úřady vydávají nařízení
▪ ÚSC vydávají nařízení
• Požadavky na nařízení k provedení zákona:
o Musí být vydáno oprávněný orgánem
o Secundum et intra legem
o Nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (primární práva a povinnosti)
o Musí být otevřen prostor pro nařízení – vůle zákonodárce k podzákonné úpravě

Statutární předpisy územních samosprávných celků

• Vydávání statutárních předpisů je projevem ústavně zaručené autonomie územní
samosprávy
• Ústava označuje tyto předpisy jako obecně závazné vyhlášky
• Pravomoc k jejich vydávání má zastupitelstvo
• Vydávání OZV není podmíněno zmocněním; jedná se o neodvozený, originární pramen
práva
• Dříve obce směly ukládat povinnosti jen po zákonném zmocnění; dnes judikatura ÚS
připouští, aby ÚSC ukládaly v rámce své působnosti povinnosti bez zmocnění, kromě
daní a poplatků
• OZV se vydávají v mezích samostatné působnosti
o Co je samostatná působnost stanoví zákon
o Zákony však nemohou právo na samosprávu vyprázdnit či fakticky eliminovat
• OZV musí být v souladu s ústavním pořádkem a zákony
• ÚSC se při vydávání OZV řídí zákonem
• Obec může OZV regulovat
o Veřejné záležitosti místního významu,

12
 o Které nejsou záležitosti kraje či státu
• Kraj může OZV regulovat
o Veřejné záležitosti regionálního/krajského významu,
o Které nejsou záležitosti státu
• Judikatura ÚS připouští, aby obec regulovala i záležitost upravenou zákonem
o Musí se porovnat předmět a cíl regulace
o Pokud se nepřekrývají, nelze bez dalšího říci, že obec záležitost regulovat nesmí
• S ohledem na místní specifika může obec OZV řešit i jedinečný případ – musí být ale
dodržena rovnost, musí to být objektivně ospravedlněné

Vnitřní předpisy veřejné správy

• jedná se o interní instrukce
• zavazují:
o osoby uvnitř organizační jednotky
o podřízené organizační složky
o služebně podřízené zaměstnance
o podřízené osoby, na které byl delegován výkon VS
• vydávání vnitřních předpisů je realizací oprávnění řídit činnost podřízených → k jejich
vydávání není třeba speciální zákonné zmocnění
• obecně nejsou pramenem práva
• mohou však mít význam, pokud vytvářejí legitimní očekávání adresátů
• adresáti totiž mohou být v dobré víře, že VS bude podle nich postupovat při intepretaci
a aplikaci předpisů a že VS své postupy nebude libovolně měnit
• instrukce však musí být intra legem
• vnitřní předpisy mají ten význam, že omezují škálu možných interpretací zákona
• ve vnitřních předpisech může být vyjádřena správní praxe
o jedná se pramen práva v materiálním smyslu
o jedná se o praxi založenou dlouhodobou činností VS, která může založit
legitimní očekávání
o správní praxe zakládající legitimní očekávání
▪ ustálená
▪ jednotná
▪ dlouhodobá
▪ opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů
o lze ji změnit jen:
▪ změna je zaměřena do budoucna
▪ subjekty mají možnost se se změnou seznámit
▪ řádně odůvodněna (např. změna zákona, judikatury…)
• mezi vnitřní předpisy se řadí např.
o usnesení vlády s abstraktním obsahem
o směrnice ministerstev a jiných ústředních správních úřadů
o služební předpisy
o jednací řády

13
Publikace právních předpisů
• Publikace/vyhlášení je podmínkou planosti právního předpisu
• Zk. 309/1999 o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv
o Platí do 31. 12. 2022
o Vyhlašují se zde
▪ Ústavní zákony
▪ Zákony
▪ Zákonná opatření senátu
▪ Nařízení vlády
▪ Vyhlášky ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů
▪ Nálezy ÚS
▪ Usnesení PS a zákonném opatření senátu
▪ Usnesení PS, že setrvává na zákonu vráceném prezidentem
o Vydává se v tištěné podobě
o Vydává se v částkách; den rozeslání částky = den vyhlášení = den platnosti
o Pravidla pro nabytí účinnosti
▪ Není-li stanoveno jinak, nabývají předpisy účinnosti 1. ledna nebo 1.
července
▪ Vyžaduje-li to naléhavý právní zájem, lze i dříve, ale nejdříve dnem po
dni vyhlášení
▪ V nouzovém stavu, stavu ohrožení státu nebo válečném stavu lze
stanovit účinnost na den vyhlášení
▪ Nařízení a vyhláška mohou být vyhlášeny nejdříve dnem, co zákon, ke
kterému se vztahují
• 1. 1. 2023 nabude účinnosti zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
o Vede se v listinné i elektronické podobě a obě mají stejnou právní váhu
o Okruh vyhlašovaných předpisů je obdobný
o Pravidla pro datum vyhlášení jsou obdobná
o Vede se v částkách; den zpřístupnění částky v elektronickém systému =
vyhlášení aktu; zaslání listinné částky nemá vliv na vyhlášení
o V elektronické podobě se vedou i akty vyhlášené v předchozích sbírkách
• 1. 1. 2022 nabyl účinnosti zákon o Sbírce právních předpisů ÚSC a některých
správních úřadů
o Vyhlašují se zde předpisy ÚSC a jiných než ústředních správních úřadů
o Vyhlášením nabývá platnosti
o Územní samosprávné celky a správní úřady jsou povinny platné a účinné právní
předpisy, které se vyhlašují podle tohoto zákona a které byly těmito územními
samosprávnými celky nebo správními úřady vydány přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, zveřejnit ve Sbírce právních předpisů spolu s jejich
metadaty nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
• Dříve se předpisy ÚSC vyhlašovaly takto:
o OZV a nařízení obce se vyhlašují na úřední desce obecního úřadu

14
 ▪ Není-li stanoveno jinak, nabývají účinnosti patnáctým dnem po
vyhlášení
▪ Obsah desky se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
o OZV a nařízení kraje se vyhlašují ve Věstníku právních předpisů kraje
o OZV a nařízení hlavního města Prahy se vyhlašují ve Sbírce právních předpisů
hlavního města Prahy
o SbZ 16 předvídá možnost, že zákon stanoví jiný postup pro vyhlášení
prováděcího právního předpisu než vyhlášením ve Sbírce
o Zvláštní zákony tak mohou upravovat vyhlašování právních předpisů jiných než
ústředních správních úřadů

15
5. Opatření obecné povahy, řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy
nebo jeho části.
Opatření obecné povahy
• Obecně
o OOP v konkrétní věci závazně upravuje právní poměry osob určených
druhově
o Jedná se o kombinaci abstraktní a konkrétní formy činnosti VS
o Jedná se o správní akty smíšené povahy s konkrétně určeným předmětem
regulace a obecně vymezeným okruhem adresátů
o Abstraktně-konkrétní správní akty; kombinace správního rozhodnutí a
právního předpisu
o Základní právní úprava je v části šesté správního řádu
o OOP nelze exekvovat, lze exekvovat jen rozhodnutí, které na základě OOP určilo
povinnost konkrétní osobě
• Znaky OOP
o Kombinace abstraktní a konkrétní regulace
o Jednostrannost
o Přímé právní účinky
o Formalizovaný úkon
o Právní závaznost
o Úkon vůči nepodřízeným adresátům
• OOP podle SŘ a judikatury
o SŘ obsahuje jen negativní vymezení, že OOP není právním předpisem ani
rozhodnutím
o Současně SŘ obsahuje i materiální znak: podle hlavy šesté postupují správní
orgány, když jim zákon ukládá vydat OOP
o Absence pozitivního vymezení tak vedla v judikatuře ke dvou směrům chápání
OOP:
▪ Formální pojetí = OOP lze použít jen tam, kde to zvláštní zákon výslovně
ukládá; jinde nelze užít OOP
▪ Materiální pojetí = OOP jsou všechny případy, kdy se jedná o konkrétní
předmět a obecné adresáty, a to i když tak zákon výslovně nestanoví
o Dnešní praxe vychází z materiálního pojetí OOP: správní orgány vydávají OOP
všude, kde jsou naplněny materiální znaky
• Příklady:
o OOP, kde formu výslovně stanoví zákon: Územní plán, zásady územního rozvoje
o OOP, kde je tato forma vymezována z materiálních znaků: sdělení MPSV, že
kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro další zaměstnance
• Vznik OOP:
o Obecná úprava je v SŘ, zvláštní zákony pak stanoví odchylky a odlišné postupy
o OOP vydává správní orgán z moci úřední nebo na žádost oprávněné osoby
o Řízení o návrhu je písemné, pokud zákon či SO nestanoví veřejné projednání
návrhu

16
 o Správní orgán zveřejní návrh OOP – vyvěsí ho na své úřední desce po dobu 15
dní a vyzve k podávání námitek a připomínek
▪ Každý, jehož pp nebo zájmy mohou být přímo dotčeny, může podat
připomínky; SP se s nimi musí vypořádat v odůvodnění
▪ Vlastníci nemovitostí, jejichž pp nebo zájmy související s výkonem
vlastnického práva, mohou být přímo dotčeny, mohou podat písemné
odůvodněné námitky; SP se s nimi musí vypořádat v odůvodnění
o OOP musí obsahovat odůvodnění
o SP ho vyhlásí veřejnou vyhláškou
o OOP nabývá účinnosti 15 dnem po vyhlášení (hrozí-li újma veřejnému pořádku,
může nabýt účinnosti dnem vyvěšení)
• Pozbytí účinků OOP:
o Uplynutím doby
o Pozdějším OOP, které nahradí toto OOP
o V důsledku přezkumného řízení
o Rozsudkem soudu nebo nálezem ÚS
• OOP lze přezkoumat:
o V přezkumném řízení
▪ Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 1 roku od
účinnosti opatření.
▪ Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní
moci.
o V soudním řízení

Řízení o návrhu na zrušení OOP nebo jeho části

• Věcně příslušný je krajský soud
• Aktivní legitimace:
o Kdo tvrdí, že byl OOP zkrácen na svých právech; do 1 roku ode dne, kdy OOP
nabylo účinnosti
o Ten, kdo je oprávněn současně ve věci, ve které bylo užito OOP, současně
podat i žalobu nebo jiný návrh; tento návrh lze podat společně se žalobou ve
lhůtě pro současně podávanou žalobu (Incidenční přezkum OOP)
o Obec, jde-li o OOP vydané krajem; do 1 roku ode dne, kdy OOP nabylo
účinnosti
• Pasivní legitimace: odpůrce je ten, kdo OOP vydal
• 5 kroků přezkumu OOP dle NSS:
o Pravomoc správního orgánu
o Zda nejednal ultra vires (nepřekročil meze působnosti)
o Zda bylo vydáno zákonným postupem
o Přezkum obsahu OOP se zákonem
o Přezkum z hlediska proporcionality (ale to jen pokud navrhovatel podal
námitky proti návrhu OOP)
• Rozsudek:
o Zruší OOP nebo jeho část

17
 o Návrh zamítne
• Pokud bylo rozhodnuto podle zrušeného OOP o správním deliktu a trest nebyl
vykonán, je zrušení OOP důvodem pro obnovu řízení
• Jinak pp vzniklá dle zrušeného OOP nejsou zrušením dotčena

18
6. Správněprávní vztahy, podmínky výkonu pravomoci, veřejná subjektivní
práva a veřejné povinnosti.
Správněprávní vztahy
• Právní vztahy obecně
o Právní vztah = vztah mezi více subjekty, které mají vzájemná práva a
povinnosti
o Prvky právního vztahu
▪ Subjekty
▪ Obsah – vzájemná pp
▪ Předmět – chování subjektů upravené právem, též věc
• Správněprávní vztahy obecně
o Administrativněprávní vztahy vznikají mezi dvěma či více subjekty, které mají
vzájemná pp stanovené normami SP jako veřejného práva
o Subjektem mohou být kromě FO a PO i organizační útvary VS, hlavně správní
úřady
o PP jsou subjektivní veřejná práva a veřejné povinnosti a oprávnění subjektu VS
(působnost, v procesních vztazích příslušnost)
o Je typické, že jedním ze subjektů je nositel či vykonavatel VS při výkonu VS
• Vznik
o Ex lege, z právní normy
▪ Jen výjimečné
▪ Jen pokud přímo ze zákona někomu vyplývá právo a tomu odpovídající
povinnost jiného (např. vyplacení nějaké dávky bez nutnosti správního
aktu; či případ předvídané nečinnosti VS)
o Právní skutečnosti – nejčastěji vznikají, mění se a zanikají v důsledku právní
skutečnosti; rozdělení:
▪ Postupy subjektů a vykonavatelů VS:
• Správní akty
o Správní orgán (SO) zde jednostranně založí, změní, zruší
pp konkrétních osob v konkrétní věci
• Veřejnoprávní smlouva
• Neformální úkony/reálné akty
o Bezprostřední zásah, faktický úkon…
▪ Chování adresátů VS
• Jejich právní úkony
o Podání žádosti, nevyužití práva…
• Faktické užívání
o Faktické užívání statků v rámci veřejného užívání
• Porušení právní povinnosti
o Odpovědnost za spáchání deliktu – je třeba vydat správní
akt pro potrestání; případně pro uložení opatření
k nápravě či zajištění splnění povinnosti
▪ Právní události

19
 • Nejsou závislé na vůli člověka
• Smrt, narození, povodeň, běh času
• Členění
o Podle subjektů
▪ Mezi subjektem/vykonavatelem a adresátem
▪ V rámci organizace VS
o Podle obsahu
▪ Hmotněprávní – subjekt je povinen dle hmotného práva k povinnosti
něco dát, strpět, zdržet, konat
▪ Procesní – vznikají mezi SO a účastníky řízení
▪ Služebněprávní – nositelé pp jsou osoby vykonávající veřejnou službu
o Podle doby trvání
▪ Týkající jednorázového pp
▪ Pluralita případů vzájemných pp

Podmínky výkonu pravomoci

• Obecně, metody působení
o VS naplňuje své úkoly metodami působení
o Základní metody působení jsou:
▪ Metoda přesvědčování
▪ Metoda donucování
o Tyto metody se vzájemně kombinují a dávají dohromady:
▪ Administrativní metody: užívá se VM
▪ Ekonomické: ekonomické nástroje
▪ Organizační: uspořádávání vztahů
• Pravomoc
o Při užívání administrativních metod disponují nositelé a vykonavatelé VS
pravomocí
o Pravomoc = soubor právních nástrojů, kterými se veřejnomocensky naplňuje
působnost
o Druhy pravomoci
▪ Normotvorná
▪ Kontrolní
▪ Rozhodovací
▪ Kontraktační
▪ Exekuční
▪ Zásahová (faktické vykonání jednání)
o Rozdíl s příslušností, typy příslušnosti
• Vázanost VS zákonem
o obecně
▪ VS je formálně plně vázána zákony a jinými předpisy
▪ Zákony jsou obecné a nedávají vždy jednoznačné pokyny
▪ Z obsahového hlediska zákony přistupují k úpravě pravomoci různými
způsoby

20
o Rozlišení úprav dle stupně vázanosti VS obsahem právních norem:
▪ Plně vázaná/přímo vázaná
• Správní orgán má jednoznačnou povinnost např. vydat povolení
každému, kdo splňuje věk
▪ Úprava užívající neurčité právní pojmy
• Jedná se o pojmy, jejichž význam se liší v závislosti na konkrétní
situaci
• Např. veřejný zájem, dobré mravy, veřejná bezpečnost, zvláštní
závažnost
• SO musí interpretovat neurčitý právní pojem, tedy vyložit jeho
význam v konkrétní situaci
• Musí objasnit význam pojmu a rozhodnout o jeho zařazení či
nezařazení pod konkrétní situaci
• Při interpretaci je SO usměrňován:
o Kasační závazností rozhodnutí vyšších správních úřadů a
soudů, které přezkoumávají rozhodnutí
o Vnitřními předpisy
o Správní praxí
• Některé zákony odstraňují neurčité právní pojmy tím, že je
legálně definují
▪ Úprava užívající diskreční pravomoc, správní uvážení
• Zákon dává prostor SO rozhodnout, zda
o Vůbec užije mocenské prostředky (či učiní nějaký úkon)
o Jaké prostředky užije
o V jaké míře je užije
• Zároveň zákon stanoví meze
• Dále je VS limitována:
o Užitím zákonných kritérií
o Pravidly předvídatelnosti a proporcionality
o Zákaz užívat nepřípustná kritéria
o Nutnost odůvodnit správní uvážení
o Zákazem zneužití správního uvážení k jiným účelům
• Překročení mezí (exces) či zneužití = nezákonný správní akt
o Vnější – překročení mezí typu: 30k pokuta, ale zákon říká
max. 20k
o Vnitřní – uložení pokuty v rozporu se zákonnými kritérii
(za malé porušení pokuta v horní hranici)
• Zákonné, ale nevhodné = nesprávný správní akt
• Přezkoumatelnost:
o Odvolání: zákonnost se přezkoumává ze zákona,
správnost jen v rozsahu námitek
o Přezkumné řízení: jen zákonnost
o Soudní přezkum:

21
 ▪ Zda je odůvodněné a logické
▪ Zda nedošlo k vybočení z mezí a hledisek zákona
▪ Zda nedošlo ke zneužití
o Soud však nemá nahradit správní orgán při jeho
správním uvážení
o Pouze u správního trestání může soud nahradit správní
uvážení svým a např. upustit od trestu, snížit trest apod.
▪ Použití analogie
• Jedná se způsob vyplňování mezer v právu
• Analogia legis – užije se obdobné úpravy jiného institutu v témže
zákoně či jiném zákoně
• Analogia iuris – užije se obdobné úpravy z jiného odvětví
• Užívání analogie není ani ve veřejném právu zakázané, je však
velmi výjimečné
• Analogie může být jen ve prospěch adresáta; nesmí se
rozšiřovat pravomoc a působnost orgánů VM

Veřejná subjektivní práva a veřejné povinnosti

• Subjektivní právo
o Je charakterizováno třemi složkami
▪ Právo chovat se určitým způsobem
▪ Právo požadovat nějaké chování od jiných, minimálně aby se zdrželi
zásahů do výkonu jeho práva
▪ Právo požadovat od státu ochranu, pokud je jeho právo neoprávněně
rušeno
o Subjektivní právo je možné nahradit výrazem oprávnění
• Veřejné subjektivní právo
o Charakteristika:
▪ Oprávnění jednotlivce
▪ Vyplývá z norem veřejného práva
▪ Právo na zákonný postup veřejné moci vůči němu
▪ jedná se o odraz povinností orgánů VM postupovat vůči němu jen na
základě zákona, v jeho mezích a zákonným způsobem
o právní norma zavazuje či opravňuje orgán VM k nějakému postupu a daná
pravidla jsou též v zájmu jedince, kterému subjektivní právo svědčí
o správní soudy neposkytují všeobecnou kontrolu VS, ale jen chrání veřejná
subjektivní práva
o ne každé povinnosti VM však odpovídá veřejné subjektivní právo
▪ např. není právo jednotlivce na správní dozor
o veřejných subjektivních práv se nejde vzdát či je přenést na jiného, výjimky
může stanovit zákon
o nejvýznamnější veřejná subjektivní práva jsou stanovena v LZPS
▪ mohou být omezena jen zákonem

22
 ▪ hospodářských, sociálních a kulturních práv se lze domáhat jen
v rozsahu zákonů, která je upravují
▪ zákony upravující práva v LZPS musí šetřit jejich podstaty a smyslu
o další veřejná subjektivní práva vyplývají i z běžných zákonů, např.
▪ právo na vydání povolení či souhlasu
▪ na poskytnutí veřejného plnění
▪ aby se VM zdržela nepřípustných zásahů do jeho sféry
▪ procesní práva
▪ právo na účast na výkonu VM; rovný přístup k voleným a jiným
veřejným funkcím
o mohou náležet i veřejnoprávním korporacím, např. právo na samosprávu
o problém zneužívání veřejných subjektivních práv
▪ zneužití =
• chování, které je zdánlivě v souladu se zákonem
• zároveň je pociťováno jako zjevně nespravedlivé (působí jiným
újmu)
▪ zneužití není výkonem práva a rozhodující subjekt mu nemusí
poskytnout ochranu – nepřihlédne k němu
▪ posouzení záleží vždy na konkrétní situaci; posuzuje to rozhodující
subjekt
o kde jsou vymezena v zákoně? – SŘS
• veřejné povinnosti
o osoby je mají na základě zákona vůči státu či jiným subjektům VS
o některé jsou obecné pro všechny, jiné pro určité skupiny osob, které vykonávají
regulované činnosti

23
7. Nositelé a vykonavatelé veřejné správy, působnost a pravomoc.
Obecně

• činnost VS v materiálním pojetí (jako činnosti spočívající v prosazování veřejného

zájmu) je zajišťována strukturovaným systémem nositelů a vykonavatelů VS
• organizace VS je
o institucionální: vykonávána různými nositeli a vykonavateli s různými
kompetencemi
o a formální: sleduje cílově zamřené vztahy a jsou daná pravidla pro chování
správy ve vnitřních i vnějších vztazích

Nositelé/subjekty veřejné správy

• charakteristika
o nositel/subjekt VS = má veřejnoprávní osobnost = způsobilost uskutečňovat
VS a odpovídat za její výkon
o nositeli náleží pravomoc k výkonu VS
• přehled subjektů
o základním nositelem je stát
o dále jsou to:
▪ veřejnoprávní korporace
▪ veřejné ústavy
▪ veřejné podniky
▪ veřejné fondy
▪ další veřejnoprávní subjekty
▪ osoby soukromého práva
• postavení subjektu může mít i PO soukromého práva nebo FO,
pokud je na ně delegována působnost a pravomoc a úkoly
vykonávají vlastním jménem na vlastní odpovědnost
• dále existují PO soukromého práva zřízené k veřejně
prospěšným účelům – nevrchnostenská správa
• Stát
o Originární nositel VS
o Přijímá zákony určující celkový rozsah VS a je suverénem uvnitř i navenek
o Zřizuje své organizační složky, kterým svěřuje působnost
o Některé úkoly státní správy přenáší na orgány nestátních subjektů
o Za toto všechno nese odpovědnost stát, nikoli jeho orgány či nestátní orgány,
na které byl výkon přenesen
o na základě právní řádu jsou zřizováni i jiní nositelé
o stát se v oblasti soukromého práva považuje za soukromou osobu – zde může
vystupovat i jako adresát VS
• Veřejnoprávní korporace
o Člensky organizovaný nositel VS
o Znaky:

24
 ▪ Členský princip – společenství osob, které se podílejí na tvorbě vůle
korporace
▪ Právnická osoba veřejného práva
▪ Omezená právní osobnost – jen tolik osobnosti, aby mohla plnit své
úkoly
▪ Zřízena zákonem, na základě zákona nebo jiným vrchnostenským aktem
▪ Má vrchnostenskou pravomoc
▪ Její svěřena oblast působnosti
▪ Právo autonomie – mohou vydávat abstraktní akty/statutární předpisy
▪ Státu náleží jen dozor
o Stát může jejich orgánům svěřit úkoly státní správy
o Rozdělení:
▪ Územní: obce, kraje
▪ Zájmové: profesní komory, ČAK, hospodářská a agrární komora
▪ Věcné: společná věc x společné záležitosti; dobrovolný svazek obcí
• Veřejný ústav
o Charakteristika:
▪ Veřejný ústav = souhrn věcných a osobních prostředků, s nimiž nositel
disponuje za účelem trvalé služby veřejného významu
▪ Na rozdíl od korporace
• Nemá členy
• Demokratickou strukturu,
• Absentuje prvek samosprávy
▪ Má uživatele, destinatáře
▪ Zřizován zákonem či jiným vrchnostenským aktem
▪ Podléhá vykonavateli či nositeli, který ho zřídil (státu, jeho orgánu;
korporaci)
o Druhy:
▪ Samostatné – mají právní osobnost (základní a střední veřejné školy)
▪ Nesamostatné – organizační jednotky nějakého subjektu; sám není
osobou
o Mohou existovat v různých právních formách: příspěvková org., školská PO…
• Veřejný podnik
o Veřejný podnik = jsou mu svěřeny věcné a osobní prostředky pro zajišťování
veřejných potřeb podnikatelským způsobem
o Mezi nimi a třetími osobami jsou soukromoprávní vztahy
o Dělí se na:
▪ PO veřejného práva
▪ Osoby soukromého práva, kterým jsou svěřeny úkoly VS
o Řízení letového provozu, sp
• Veřejný fond
o Zákonem zřízený subjekt, tvořený účelově určenými finančními prostředky na
udržování nebo rozvoj veřejných statků
o Státní fondy; např. státní fond životního prostředí

25
 • Další veřejnoprávní subjekty
o Nositelé a současně vykonavatelé; PO veřejného práva
o Nesamosprávné, mají vlastní majetek, stát za ně neodpovídá
o Český rozhlas, ČT…
• Osoby soukromého práva
o PO soukromého práva, FO
o Na základě zákona/pověření vykonávají VS vlastním jménem na vlastní
odpovědnost
o Např. velitel lodi při výkonu velitelské pravomoci
o Notáři, exekutoři, odbory, církve
o Nositelé nevrchnostenské správy plnící veřejně prospěšné úkoly mohou být
nadace a nadační fondy, veřejně prospěšné PO…

Vykonavatelé veřejné správy

• Obecně
o Nositelé VS nemohou jako takoví právně jednat (kromě FO), ale jednají svými
orgány
o Nositelé mají způsobilost k pp, ale nemají způsobilost k právnímu jednání
o Výkon VS tedy náleží orgánům subjektu, nebo subjekt může výkon přenést na
orgány jiného subjekty (např. orgány samosprávy) – nepřímí vykonavatelé
o Jedná se nejdůležitější dělení vykonavatelů – na přímé a nepřímé
▪ Přímý vykonavatel je orgánem nositele, jemuž je jednání přičítáno
▪ Nepřímý vykonavatel je orgánem jiného subjektu, než kterému je
přičítáno, a jedná na základě pověření
o Přímí vykonavatelé státní správy se označují jako orgány moci výkonné; jedná
se zejména o správní úřady
o Nepřímí vykonavatelé státní správy jsou zejména orgány ÚSC, které vykonávají
přenesenou působnost
• Orgány
o Orgán
▪ = právně vytvořená instituce, která má působnost a pravomoc jednat
za subjekt
▪ Právně vytvořená jednotka, začleněná k nositeli, ale organizačně
samostatná a oddělená od jiných jednotek
▪ Typicky existuje pluralita orgánů, které vystupují ve vztazích vůči
adresátům i vůči sobě
o Orgánní nositel = FO, kterými orgán vykonává působnost a pravomoc
o Jednání orgánního nositele je přičitatelné orgánu, a tedy subjektu
• Úřady
o Orgány zřízené především za účelem výkonu VS vůči adresátům se nazývají
úřady či správní úřady
o Různé smysly pojmu úřad:
▪ Organizační pojetí: jako orgán

26
 ▪ Funkční pojetí: souhrn záležitostí, které jsou nějakému orgánu
přiřazeny, např. stavební úřad
▪ Pomocný útvar: zajišťuje podmínky pro výkon činnosti orgánu, např.
úřad vlády ČR
▪ Souhrn kompetencí spojených s určitým místem/povolání: např. úřad
soudce

Působnost a pravomoc
• Působnost
o Obecně
▪ Zákonem vymezený okruh úkolů vykonavatele či nositele VS, které
může řešit
▪ Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit
jen zákonem – nejen úřady, ale i jiné vykonavatele a nositele
o Druhy působnosti
▪ Věcná
• Okruh záležitostí, kterými se má zabývat
• Obecná působnost
o Vykonavateli je svěřena a na výjimky veškerá VS pro
určité území
o tam, kde jsou kompetence z více oborů VS
• dílčí věcná působnost
o specializace
o vytváří se odvětví, resorty, obory
o ústřední správní úřady vykonávají na celostátní úrovni
výkon státní správy
• stanovení věcné působnosti:
o enumerativní metodou
o generální klauzulí (např. místní záležitosti, co nejsou
záležitosti kraje a státu)
▪ Územní
• Celostátní působnost
• Regionální působnost – území krajů, správní obvody obcí
s rozšířenou působností, okresy, obvody
• Místní působnost – obvody obcí, pověřeného obecního úřadu,
obecního úřadu s rozšířenou působností, městské části, obvody
▪ Osobní
• Výkon VS jen vůči některým osobám
• Např. Specializovaný finanční úřad
• Pravomoc:
o Působnost se naplňuje prostředky veřejného i soukromého práva
o Pravomoc = soubor právních nástrojů, kterými se veřejnomocensky naplňuje
působnost
o Druhy pravomoci

27
▪ Normotvorná
▪ Kontrolní
▪ Rozhodovací
▪ Kontraktační
▪ Exekuční
▪ Zásahová (faktické vykonání jednání)

28
8. Principy a přehled organizace veřejné správy.
Principy organizace VS
• Obecně o principech
o Organizační principy zobecňují možná řešení uspořádání VS
o Vyjadřují tendence ve změnách organizace
o Bývají v protikladných dvojicích; jeden je upřednostňován před druhým nebo
jím je korigován
• Centralizace a decentralizace
o Vyjadřuje, kdo je nositelem VS
o Za zdroj moci je považován stát
o Centralizace – VS je v rukách státu
o Decentralizace – přenášení VS na jiné subjekty, aby ji vykonávaly vlastním
jménem
▪ Nejčastěji přenechává VS samosprávným korporacím
• Koncentrace a dekoncentrace
o Vyjadřuje soustředění VS na úrovni orgánů
o Koncentrace –VS do rukou jednoho orgánu
o Dekoncentrace – rozdělení VS k vícero orgánům
▪ Horizontální – rozdělení orgánům na stejné úrovni (např. vytvoření
nového ministerstva)
▪ Vertikální – rozdělení mezi vyšší a nižší úrovně
o Mezi vyšší a nižší úrovní jsou vztahy nadřízenosti a podřízenosti
o Koncentrace i dekoncentrace mohou být horizontální i vertikální
• Organizační/služební a pouhé instanční nad- a podřízenosti
o Organizační/služební podřízenost
▪ Vyšší orgán dává nižšímu obecné i konkrétní pokyny, aniž by forma
ovlivňování byla detailně upravena v zákoně
▪ Vyplývá to z možnosti řídit
▪ Typické pro nižší a vyšší správní úřady: finanční úřad -> odvolací FŘ ->
generální FŘ -> MF
o Instanční podřízenost
▪ Vyšší úřad nemůže neomezeně zasahovat do činnosti nižších
▪ Je omezen na zákonem dané formy ovlivňování
• Územní a věcný
o Způsob určení věcné působnosti
o Územní princip
▪ Kompetence je vymezena jako obecná
▪ Úřad je příslušný ke všem záležitostem až na stanovené výjimky
▪ Ústřední správní úřady mají omezenou možnost ovlivňovat jejich
personální složení
o Věcný
▪ Úřad je specializovaný na jednu činnost

29
 ▪ Příslušné ústřední úřady mají možnost výrazněji ovlivňovat jejich
fungování, a to i personálně
• Monkratický a kolegiální
o Jakou právní formou se tvoří vůle
o Monokratický – vůli orgánu tvoří jedna FO, např. veřejný ochránce práv
o Kolegiální – více osob zpravidla hlasováním
▪ I kolegiální mohou mít v čele jen jednu osobu, ta ale nemůže sama tvořit
vůli orgánu
• Subsidiarity
o Má význam zejména k vymezení vztahu územní samosprávy a státní správy,
resp. obecní a krajské samosprávy
o V působnosti obcí by měly být všechny záležitosti místního významu, co
nepřesahují významem a povahou rámec místního celku; to samé platí pro
krajskou samosprávu

Vykonavatelé státní správy ČR

• 1. Přímí vykonavatelé/orgány moci výkonné
• Doplnit i prameny, kde je obsažena úprava: ústava, kompetenční zákon, speciální
zákony
o Obecně
▪ = orgány vykonávající státní správu bezprostředně, jménem a namísto
státu
▪ Jedná se o orgány moci výkonné
o Vláda
▪ Vrcholný orgán moci výkonné
▪ Skládá se z:
• Předsedy
• Místopředsedů
• A ministrů
▪ Kolegiální orgán, rozhoduje ve sboru
▪ Vrcholně řídí správu a politicky za ni odpovídá PS
▪ Vláda může podávat návrhy zákonů, jen vláda může podat návrh
státního rozpočtu
▪ Může vydávat nařízení i bez speciálního zmocnění
▪ Může navrhovat či jmenovat a odvolávat některé vyšší státní
funkcionáře
▪ Schvaluje politiky a programy
▪ Zákony mohou dát vládě působnost ve věcech VS; pak je vláda
správním orgánem (např. Jako služební orgán vůči náměstkovi pro
státní službu)
▪ Vláda vydává též usnesení; mohou mít interní účinky (zavazuje členy
vlády, ministerstva, vládou řízení správní úřady, orgány ÚSC při výkonu
přenesené působnosti) nebo i externí účinky
o Ministerstva

30
 ▪ Ústřední správní úřady s celostátní působností a dílčí věcnou
působností
▪ V čele stojí ministr, je členem vlády
▪ Působnost vymezena hlavně v kompetenčním zákoně a v dalších
zákonech SP
▪ Mohou vydávat
• Právní předpisy = vyhlášky; je potřeba zákonné zmocnění
• Vnitřní předpisy a metodické pokyny
▪ Mohou podřízeným úřadům ukládat konkrétní pokyny
o Jiné správní úřady
▪ Ústřední správní úřady s celostátní působností a dílčí věcnou
působností
• Nejsou podřízené jinému úřadu
• V jejich čele není člen vlády
• Dělení
o Monokratické v čele se jmenovaným vedoucím, který
není ve státní službě; např. Úřad vlády ČR, Úřad pro
ochranu osobních údajů
o Monokratické v čele se jmenovaným vedoucím ve
státní službě; např. Český báňský úřad
o Kolegiální; např. Energetický regulační úřad
• Z materiálního hlediska lze za tyto úřady považovat i jiné úřady,
které nejsou v zákoně vyjmenovány:
o Národní akreditační úřad pro vysoké školy
o Etická komise ČR pro ocenění účastníků odboje a
odporu proti komunismu
• z věcného hlediska se k těmto úřadům řadí zejména úřady:
o s úzkou specializací
o regulační orgány
o nezávislé úřady – nemají být ovlivňovány politikou vlády
▪ jiné správní úřady s celostátní působností
• jsou podřízené nějakému ministerstvu či jinému úřadu
• nevydávají vyhlášky
• ČOI, Úřad Práce, SUKL
▪ Správní úřady s omezenou územní působností
• Omezená územní působnost
• Dílčí věcná
• Podřízeny vyšším správním úřadům
• Finanční úřady, oblastní inspektoráty práce, krajské hygienické
stanice
▪ Územní složky správních úřadů
• Některé úřady mohou mít své územní složky, které vykonávají
pro určité území působnost či část působnosti tohoto úřadu

31
 • Územní pracoviště mohou být založena zákonem, právním
předpisem na základě zákona nebo i vnitřním aktem
• V některých případech mají tato pracoviště rozhodovací
pravomoc, tím se pak stávají správním orgánem a lze je např.
žalovat
o Veřejné sbory
▪ Státem řízená organizovaná uskupení
▪ Jejich účelem je ochrana veřejného pořádku a bezpečnosti a dalších
právních statků
▪ Používají opatření a zásahy do práv osob
▪ Jsou vnitřně hierarchicky uspořádané, podléhají ministerstvu,
ministru či vládě
▪ Bezpečnost ČR zajišťují:
• Ozbrojené síly
• Ozbrojené bezpečnostní sbory
• Záchranné sbory
• Havarijní služby
▪ Veřejné sbory plné své úkoly prostřednictvím svých příslušníků nebo
orgánů
▪ Zákon přímo stanoví pp příslušníků
▪ Obecní policie – bývá řazena mezi veřejné sbory, ale jedná se o výkon
samostatné působnosti obce
o Prezident republiky
▪ V ústavě zařazen pod moc výkonnou
▪ Hlava státu
▪ Jeho rozhodnutí se dělí na
• Kontrasignované
• Bez kontrasignace
▪ Zákony mu mohou dát další pravomoci; ty jsou s kontrasignací
▪ Některá jeho rozhodnutí se mohou dotýkat subjektivních veřejných
práv
▪ Pak se z prezidenta stává správní orgán, vykonavatel VS
▪ Např. rozhodnutí o návrhu na jmenování soudce, profesorů…
• 2. Orgány ÚSC
o Obecně
▪ Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy, jen pokud tak
stanoví zákon
▪ Jedná se o přenesenou působnost
▪ Územní samosprávní celky základně vykonávají samosprávu, jejich
orgány pak i svěřenou státní správu
▪ Územním celkům přísluší ze státního rozpočtu příspěvek na plnění
úkolů v přenesené působnosti
o charakter svěřených záležitostí

32
 ▪ Jedná se o ty záležitosti, které by měly být všude stejné; přesahují
místní či krajský význam, např. vydávání občanek
▪ Přenesená působnost je projevem vertikální dekoncentrace
▪ Rozdělení záležitostí na státní a samosprávné je na zákonodárci
o Rozdělení obcí podle rozsahu přenesené působnosti
▪ Jelikož se obce velmi liší, nemohou všechny vykonávat přenesenou
působnost všechny ve stejném rozsahu
▪ Dělení obcí:
• Obecní úřady
• Pověřený obecní úřad
• Obecní úřad obce s rozšířenou působností
▪ Obce s pověřeným obecním úřadem a s rozšířenou působností jsou
stanoveny speciálním zákonem
▪ Orgány, které vykonávají přenesenou působnost:
• Kraje – zásadně krajský úřad
• Obec s rozšířenou působností – zásadně úřad obce s rozšířenou
působností
• Obec s pověřeným obecním úřadem – zásadně pověřený
obecní úřad
• Obec – zásadně obecní úřad
o Čím se řídí orgány při výkonu přenesené působnosti?
▪ Při výkonu přenesené působnosti se řídí:
• Při vydávání nařízení:
o Zákony a jinými právními předpisy
• V ostatní případech
o Též usneseními vlády a směrnicemi (vnitřními předpisy)
o Opatřeními krajského úřadu
▪ U krajů je to obdobně
▪ Vnitřní předpisy nemohou dávat jiné povinnosti než zákon
o Přenos svěřených záležitostí
▪ Obce mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvy, že bude vykonávat
přenesenou působnost nebo její část orgán jiné obce
▪ Je třeba souhlasu krajského úřadu (základní rozsah), nebo ministerstva
vnitra (rozšířená působnost)
▪ Ministerstvo vnitra může i na základě žádosti delegovat některé
záležitosti z obce s rozšířenou působností na obec s pověřeným
obecním úřadem
o Neplnění přenesené působnosti
▪ Plnění přenesené působnosti je povinnost
▪ Pokud orgán neplní svěřenou působnost, rozhodne krajský úřad, že
bude namísto tohoto orgánu působnost vykonávat pověřený obecní
úřad

33
 ▪ Pokud neplní obecní úřad s rozšířenou působností, rozhodne
ministerstvo, že působnost bude vykonávat jiný obecní úřad
s rozšířenou působností
• 3. Další vykonavatelé VS
o ČNB
o Veřejné vysoké školy
o Lesní stráž
o Notář
o Exekutor

34
9. Pojem a znaky územní samosprávy, působnost územních samosprávných
celků.
Pojem a znaky územní samosprávy
• Pojem samosprávy
o Dvoje základní pojetí samosprávy
▪ Politické = spoluúčast občanů ve VS
▪ Právní = je svěřena určitá část VS nositeli odlišnému od státu a
samospráva se uskutečňuje nezávisle na státní správě
o Samospráva = ústavou a zákony stanovený okruh úkolů VS, jejichž vykonávání
vlastním jménem a na vlastní odpovědnost je svěřeno samosprávné korporaci
odlišné od státu
o Nositel samosprávy není podřízen orgánům státu
o Samospráva je projevem decentralizace správy
o Čl. 8 Ústavy zaručuje samosprávu ÚSC => územní samospráva = podstatná
náležitost demokratického právního státu
o Obnovení/vytvoření ÚSC
▪ Obnovení obecní samosprávy: novela ústavy 1990
▪ Tvorba krajů: ústavní zákon o vytvoření VÚSC
• Hlavní město Praha
• +13 krajů
• Vymezeny pomocí okresů
o Vybrané prameny:
▪ Ústava
▪ LZPS
▪ Ústavní zákon o zřízení VÚSC
▪ Zákon o obcích
▪ Zákon o krajích
▪ Zákon o hl. městě Praze
▪ Zákon o volbách do zastupitelstev obcí
▪ Zákon o volbách do zastupitelstev krajů
▪ Zákon o místním referendu
▪ Zákon o krajském referendu
▪ Zákon o územním členění státu
• Znaky územní samosprávy
o Územní samosprávné celky jsou obce a kraje
o Jedná se o územní společenství občanů, která mají právo na samosprávu
o Obec a kraj jsou veřejnoprávními korporacemi a mohou mít vlastní majetek a
hospodaří dle vlastního rozpočtu
o Mezi znaky tak lze řadit:
▪ Územní základ
▪ Osobní základ
▪ Právo na samosprávu a subjektivita
• Územní základ

35
o Obecně
▪ ÚSC jsou vytvořeny na určitém území vymezeném jeho hranicemi
▪ Každá část ČR je územím některé obce s výjimkou vojenských újezdů
▪ Obec má jedno nebo více katastrálních území; katastrální území =
technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a společně
evidovaný soubor nemovitostí
o Změny území obcí
▪ Sloučení obcí a Připojení obce
• Sloučení = zánik obou, vytvoření nové na území zaniklých
• Připojení = připojovaná zanikne, druhá obec zvětší své území o
území připojované
• Základní podmínkou je dohoda obcí (dvou i více)
o Veřejnoprávní smlouva
o Uzavírá se na základě rozhodnutí zastupitelstev
o Do 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí může být podán
návrh na konání referenda
o V takovém případě je nutné referendum
• Následky:
o Zaniká platnost jejich právních předpisů s výjimkou těch,
které byly určeny, aby zůstaly v platnosti
o Nová obec je právním nástupce zaniklých obcí
o Přechází na ni závazky, práva, majetek, organizační
složky
o Zánikem obce zanikají o její orgány
o Vznik nové obce je důvodem pro nové volby do
zastupitelstva
• Obce nemohou slučováním a připojováním měnit hranice
VÚSC
▪ Oddělení části obce
• Část obce se oddělí a vytvoří novou obec
• Podmínky:
o Nová obec bude mít aspoň jedno katastrální území
sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a
hranicí státu
o Musí tvořit souvislý celek s min. 1 000 obyvateli
o Musí se konat referendum v oddělované části
o O oddělení rozhodně krajský úřad v přenesené
působnosti
o Při splnění podmínek je na oddělení právní nárok
▪ Změny hranic, při kterých nedochází ke sloučení, připojení, nebo
oddělení
• Uskutečňují se na základě dohody obcí po projednání
s katastrálním úřadem
▪ Změny hranic vyvolané změnami jiných územních jednotek
36
 o Území krajů lze měnit jen zákonem
• Osobní základ
o Občan obce = FO, která je občanem státu a má v obci trvalý pobyt
o Občan kraje = FO, která je občanem státu a má trvalý pobyt v obci nebo
vojenském újezdu na území kraje
o Práva občanů
▪ Volit a být volen do zastupitelstva
▪ Účastnit se hlasování v referendu
▪ Vyjadřovat se k projednávaným věcem
▪ Požadovat projednání určité záležitosti
▪ Právo podávat návrhy, připomínky, podněty
▪ Obracet se na orgány s peticemi a stížnostmi
o Práva menšin
▪ Užívat jazyk v úředním styku
▪ Právo účastnit se řešení věcí týkajících se menšin
▪ Názvy obce, částí, ulic, budov státních orgánů a orgánů obce v jejich
jazyce, pokud jich je aspoň 10%
o Další obvyklá práva občanů
▪ Užívat obecní ústavy
▪ A jiný majetek obce pro veřejné účely
o Práva vlastníků nemovitostí = všechna práva občanů kromě voleb a referenda
o Cizinci s trvalým pobytem v obci/kraji
▪ Mají práva občanů, pokud tak stanoví MS
▪ Občané EU mají právo účastnit se místních voleb
• Právo na samosprávu a subjektivita
o Právo na samosprávu
▪ Právo na samosprávu je zakotvena v Ústavě, není však uveden samotný
obsah samosprávy
▪ Které záležitosti jsou svěřeny samosprávě, je na zákonodárci
▪ Zákonodárce však nesmí pominout materiální aspekt práva – nesmí ho
vyprázdnit ani fakticky eliminovat
o Subjektivita
▪ Je základním znakem veřejnoprávní korporace
▪ Jednají veřejnoprávně i soukromoprávně a nesou za to odpovědnost;
speciální zákon upravuje odpovědnost za škodu vzniklou výkonem VM
▪ Jedná se PO veřejného práva
▪ Mohou vlastnit majetek a hospodařit dle vlastního rozpočtu
▪ OZ řadí mezi znaky PO jejich název a sídlo
• Název kraje určen ústavním zákonem
• Názvy obcí lze měnit se souhlasem MV
• Sídlo – obecní úřad
▪ Mohou být i v soukromoprávním vztahu v postavení adresáta VS – např.
pokud je obec stavebníkem

37
 ▪ Ve veřejnoprávní oblasti jim náleží vykonávat působnost v oblasti
samosprávy a také přenesenou působnost
Druhy obcí

• Zákon o obcích upravuje všechny obce vyjma Prahy

• V obcích jsou nejrůznější rozdíly, proto je úprava dělí na více druhů
• Zásady úpravy:
o Zásada jednotné právní úpravy pro všechny obce
▪ Základy vnitřní organizace a úprava samosprávy je pro všechny stejná
o Rozdělení obcí na více druhů – vyplývá z toho odlišný rozsah agend státní
správy
• Městys – na návrh obce tak stanoví předseda PS
• Město – nové město musí mít min. 3000 obyvatel a stanoví tak předseda PS
• Rozdíly jsou hlavně v názvosloví orgánů
• Statutární města
o Zákon o obcích je vyjmenovává
o Jejich úprava má svá specifika
o Mohou OZV vydat statut, kterým se územně rozčlení na městské obvody nebo
části
▪ Rozhodne o tom zastupitelstvo
▪ Do 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí může být podán návrh na
referendum
▪ Obvody a části nejsou PO, ale organizačními složkami
o Praha
▪ Má postavení
• Hlavního města
• Kraje
• Obce
▪ Městské části Prahy nejsou nositelem samostatného stupně
samosprávy

Působnost územních samosprávných celků

• Obecně k působnosti
o Vymezení rozsahu působnosti
▪ Územní působnost
• Určena zásadně hranicemi ÚSC
• Výkon mimo hranice musí mít zákonný základ – např. pověřený
obecní úřad, s rozšířenou působností
• Má význam zejména pro veřejnoprávní prostředky; na
soukromoprávní nemá vliv
▪ Věcná působnost
• Veřejné záležitosti různého charakteru
• ÚSC mají pravomoc vůči FO i PO

38
 • Některé úkoly zajišťují způsoby pečovatelské správy
• Jiné úkoly třeba i soukromoprávními prostředky
o Dělení působnosti
▪ Samostatná – samospráva
▪ Přenesená – státní správa
o Základní působnost je působnost samostatná/samosprávná
• Samostatná
o Ty záležitosti, které jsou ÚSC vlastní, jsou v bezprostředním zájmu existence a
rozvoje daného společenství
o Pokud nevyplývá ze zákona, že jde o přenesenou působnost, pak jde o
samosprávnou
▪ způsob vymezení samostatné působnosti
▪ rozdíl mezi § 35 zákona o obcích a rozdíl mezi zvláštními zákony o
přenesené působnosti
o Výkon samostatné působnosti je subjektivním právem ÚSC, stát do něj může
zasahovat jen
▪ Vyžaduje-li to ochrana zákona
▪ A zákonným způsobem
o ÚSC mají jako obranu před nezákonnými zásahy k dispozici ústavní stížnost
o Konkrétní okruh záležitostí spadajících do samostatné působnosti je dán
zákonem; užije se princip subsidiarity
o Zákon o obcích:
▪ Pozitivní vymezení = záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce
▪ Negativní = nejde o záležitosti svěřené krajům, nejde o přenesenou
působnost, ani nejde o působnost svěřenou orgánům obce jako výkon
státní správy
o Do samostatné působnosti lze řadit i další záležitosti podle zvláštních zákonů
o Dělení záležitostí spadajících do samostatné působnosti:
▪ Fakultativní (může a nemusí je upravit; např. stanovení místních
poplatků) x obligatorní
▪ Záležitosti existence obce a územních změn
• Slučování, připojování, oddělení, uzavírání dohod o hranicích
• Udělení a užívání vlajky a znaku
• Označení částí, ulic…
• Číslování
▪ Vnitřní organizace
• Referendum
• Volba, zřizování a ustanovování orgánů
• Pracovněprávní vztahy k zaměstnancům obce
• Zřízení a řízení obecní policie
• Organizace městských obvodů a částí
▪ Rozpočtové hospodaření
▪ Hospodaření s majetkem obce

39
 ▪ Podnikatelské aktivity
▪ Zřizování organizačních složek a PO
▪ Zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku
▪ Spolupráce s jinými obcemi; např. dobrovolné svazky obcí
▪ Rozvoj obce
• Program rozvoje obce
• Podmínky pro rozvoj sociální péče, kulturního vývoje…
o U krajů to platí obdobně
o Samosprávy obcí a krajů jsou autonomní; obce nejsou krajům podřízeny
• Přenesená působnost
o Orgány ÚSC vykonávají záležitosti státní správy, které na ně přenesl stát
o Má charakter povinnosti, kterou lze uložit jen na základě zákona

40
10. Orgány územních samosprávných celků, jejich působnost a pravomoc.
Obecně k orgánům ÚSC
• Nejdůležitější je § 5 zákona o obcích a § 6; taxativní výčet
• ÚSC mohou v závislosti na právní úpravě státu vykonávat svou působnost přímo
občany nebo prostřednictvím orgánů
• Právo ustavovat své orgány a úřední osoby bez zásahu státní správy je jedním z projevů
územní samosprávy => organizační výsost
• Zákonná úprava se věnuje toliko základům vnitřní organizace
• Ústava se výslovně zmiňuje pouze o zastupitelstvu
o „Obec je samostatně spravována zastupitelstvem“
o Dále však hovoří i o „orgánech samosprávy“, tedy předpokládá i jiné orgány

Jednotlivé orgány ÚSC, obce

• Zastupitelstvo
o Základní charakteristika
▪ Kolegiální orgán
▪ Složený z členů volených v přímých volbách
▪ Zákon o obcích stanoví minimální a maximální počet v závislosti na
počtu obyvatel (5-55)
▪ Nejvyšší orgán obce
o Působnost
▪ Oprávnění zejména v samostatné působnosti; v přenesené až na
výjimky nerozhoduje
▪ Rozhoduje v záležitostech vyhrazených zákonem a dále si může vyhradit
další záležitosti mimo ty zákonem vyhrazené radě
▪ Vydává OZV, rozhoduje o konání referenda, schvaluje rozpočet,
rozhoduje o zřízení a zrušení organizačních složek a příspěvkových
organizací
▪ Volí ze svých řad starostu, místostarostu a další radní a odvolává je
z funkce
▪ Rozhoduje o některých právních jednání obce (např. nabývání
nemovitostí)
o Zasedání
▪ Zastupitelstvo vykonává svou působnost na zasedáních
▪ Zasedání jsou veřejná
▪ Schází se dle potřeby, nejméně 1x za tři měsíce
▪ Zasedání svolává a řídí starosta
▪ Starosta je povinen svolat zasedání, pokud ho požádá aspoň 1/3
zastupitelstva nebo hejtman kraje
▪ Zastupitelstvo je schopné se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční
většina všech členů
▪ K souhlasu je třeba prostá většina
o Rozpuštění

41
 ▪ Důvody:
• Zastupitelstvo se nesešlo k zasedání po dobu delší než 6 měsíců
tak, aby bylo schopno se usnášet
• Zastupitelstvo nebo jiný orgán nedodrželo povinnost uloženou
soudem vyhlásit referendum
▪ O rozpuštění rozhodne Ministerstvo vnitra
▪ MV pak jmenuje správce obce, který
• Zastupuje obec navenek
• Stojí v čele obecního úřadu
• A zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti
o Postavení členů zastupitelstva
▪ Funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí
▪ Zákon rozlišuje
• Uvolněné členy
o Jsou uvolněni ze svých zaměstnání
o Pracovní poměr je zachován
o Náleží jim za výkon funkce odměna
• Neuvolněné členy
o Jejich zaměstnavatel jim poskytne potřebné pracovní
volno
o Náhradu mzdy jim vyplatí obec
o Může jim být poskytnuta odměna za výkon funkce
• Rada obce
o Charakteristika
▪ Výkonný orgán v oblasti samostatné působnosti
▪ Je odpovědná zastupitelstvu
▪ V přenesené působnosti rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon
▪ Kolegiální orgán tvořen
• Starostou
• Místostarostou
• Dalšími radními
▪ Voleni zastupitelstvem z řad jeho členů
▪ Počet členů rady je 5 až 11
▪ Rada se nevolí v obcích, kde je méně než 15 zastupitelů, tam plní funkci
rady starosta vyjma věcí svěřených zastupitelstvu
o Schůze
▪ Schází se ke schůzím podle potřeby
▪ Schůze jsou neveřejné
▪ Usnášeníschopnost: nadpoloviční většina všech
▪ K platnému usnesení třeba nadpoloviční většiny všech
o Působnost
▪ obecně
• Výkonný orgán v oblasti samostatné působnosti

42
 • V přenesené působnosti rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon
▪ Připravuje návrhy jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím
přijatých usnesení
▪ Zabezpečuje hospodaření obce podle rozpočtu
▪ Plní funkci zřizovatele PO a organizačním složkám; s výjimkou obecní
policie
▪ Řeší otázky vnitřní organizace obecního úřadu – rozdělení pravomocí,
odbory, oddělení
▪ Náleží jí výkon zbytkové působnosti: všechny další záležitosti
samostatné působnosti nesvěřené zastupitelstvu a zastupitelstvo si je
nevyhradilo; rada je dále může svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu

• Starosta
o Volen zastupitelstvem z jeho řad
o Odpovědný zastupitelstvu
o Zastupuje obec navenek
o Svolává a řídí zasedání zastupitelstva a rady a podepisuje jejich právní jednání
o Stojí v čele obecního úřadu
o Plní obdobné úkoly, jako jsou úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle
zvláštních předpisů, vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi
o Řídí obecní policii
o Pokud činí právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva, jsou bez
tohoto schválení absolutně neplatná
o Starosta může pozastavit výkon rozhodnutí rady, pokud má za to, že je
nesprávné; věc pak rozhodne zastupitelstvo
o Zastupuje ho místostarosta, může jich být více a může jim svěřovat úkoly
• Obecní úřad
o Charakteristika:
▪ Personálně tvořen:
• Starostou
• Místostarostou
• Tajemníkem
• A zaměstnanci úřadu – profesionálním aparátem
▪ V čele stojí starosta
▪ Rada může zřizovat odbory a oddělení
o Působnost:
▪ V samostatné působnosti plní úkoly uložené zastupitelstvem nebo
radou
▪ Jinak vykonává přenesenou působnost
o Tajemník obecního úřadu
▪ Zřízení funkce
• Pověřený obecní úřad, s rozšířenou působností -> obligatorně
• Jinak fakultativně

43
 • Jmenuje a odvolává ho starosta se souhlasem ředitele krajského
úřadu
▪ Odpovědný starostovi
▪ Např. zajišťuje výkon přenesené působnosti, plní úkoly uložené
zastupitelstvem, radou, starostou a úkoly zaměstnavatele vůči
zaměstnancům obecního úřadu
• Zvláštní orgány
o Zřizuje je starosta pro výkon přenesené působnosti
o Starosta jmenuje a odvolává jejich členy
o Zřizují se v případech stanovených zvláštními zákony
o Komise pro projednávání přestupků…
• Orgány zastupitelstva obce a rady obce
o Orgány zastupitelstva = výbory
▪ Zastupitelstvo je zřizuje ze své vlastní iniciativy
▪ Iniciativní a kontrolní orgány
▪ Povinně finanční a kontrolní výbor
o Orgány rady = komise
▪ Iniciativní a poradní orgány
▪ Starosta jim může svěřit určité věci z přenesené působnosti
• Jen po projednání s ředitelem krajského úřadu
• Pak mají komise postavení orgánu obce

Orgány kraje
• Organizace krajů odpovídá svou strukturou obcím
• Orgány kraje jsou:
o Zastupitelstvo
o Rada
o Hejtman (zastoupen náměstkem)
o Krajský úřad (tvořen ředitelem a dalšími zaměstnanci)
o Zvláštní orgány kraje
▪ Zřizuje je hejtman pro výkon přenesené působnosti

44
11. Kontrola a dozor nad výkonem působnosti územních samosprávných celků.
• Kontrola x dozor
o Kontrola = pozorování, zjišťování a hodnocení skutečného stavu a jeho
porovnávání se stavem žádoucím
o Dozor = jsou s ním spojeny navíc i postupy směřující k nápravě nedostatků

Kontrola výkonu působnosti ÚSC

• Účelem kontroly je zjistit, zda se dodržují příslušné předpisy
o Při výkonu samostatné působnosti (ministerstvo vnitra)
▪ Zákony
▪ A jiné právní předpisy
o Při výkonu přenesené působnosti (krajský úřad v přenesené působnosti)
▪ Zákony
▪ Jiné právní předpisy
▪ Usnesení vlády
▪ Směrnice ústředních správních úřadů
▪ Opatření příslušných orgánů VS přijatá při kontrole
• Základ právní úpravy je v kontrolním řádu
• Zákony o ÚSC obsahují jen některé dílčí otázky
• Kontrola
o Je prováděna FO – kontrolujícím, nebo skupinou kontrolujících
o Vyhotovuje se o ní protokol
o Proti protokolu lze podat námitky
▪ Rozhoduje o nich kontrolující
▪ Pokud nevyhoví, rozhodne vedoucí kontrolního orgánu
o Starosta/hejtman/primátor má povinnost seznámit zastupitelstvo s výsledky
kontroly v samostatné působnosti a v případě, že byl shledán nezákonný
postup, je povinen podat návrh k nápravě
▪ Na žádost může kontrolující navrhnout způsob nápravy
▪ V samostatné působnosti jim nemůže kontrolující uložit opatření k
nápravě
o Pokud byly zjištěny nedostatky v přenesené působnosti, pak je povinen ten,
kdo za orgány ÚSC v dané věci jedná, zajistit nápravu (starosta nebo jím
pověřená osoba)
▪ Kontrolující zde může ukládat opatření k nápravě

Dozor nad výkonem působnosti ÚSC

• Dozor obecně
o Je zaměřen na nápravu vad vzniklých při vydávání a v obsahu právních
předpisů obcí a krajů, jakož i usnesení, rozhodnutí a jiných opatření jejich
orgánů
o Ustanovení dozoru se nevztahují na úkony orgánů podle SŘ nebo DŘ
o Jedná se o dozor následný
o Není zde lhůta

45
• Dozor nad výkonem samostatné působnosti obce
o Je svěřen Ministerstvu vnitra
o OZV
▪ Odporuje-li OZV zákonu, vyzve ke zjednání nápravy
▪ Není-li zjednána, pozastaví MV její účinnost a dá lhůtu k nápravě; pokud
zřejmě odporuje základním právům, lze ihned pozastavit účinnost
▪ Pokud nedojde k nápravě, podá MV do 30 dnů návrh k ÚS na zrušení
OZV
o Usnesení, rozhodnutí, jiná opatření v samostatné působnosti
▪ Odporuje-li zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve ke zjednání
nápravy
▪ Není-li zjednána, pozastaví MV výkon opatření a dá lhůtu k nápravě;
pokud závažně odporuje základním právům, lze ihned pozastavit
účinnost
▪ Pokud nedojde k nápravě, podá MV do 30 dnů návrh ke krajskému
soudu na zrušení opatření
• Dozor nad výkonem samostatné působnosti kraje
o V zásadě odpovídá úpravě dozoru nad výkonem samostatné působnosti obce
• Dozor nad výkonem přenesené působnosti vykonávané orgány obce
o Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných
opatření v přenesené působnosti je svěřen krajskému úřadu
o Krajský úřad zde nerozhoduje o subjektivním právu na samosprávu, ale provádí
dozor nad nepřímým vykonavatelem státní správy
o Nařízení obce
▪ Odporuje-li zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve úřad ke
zjednání nápravy
▪ Nezjedná-li nápravu, rozhodne o pozastavení účinnosti a stanoví lhůtu
k nápravě; v případě zřejmého rozporu s LP může pozastavit účinnost
ihned
▪ Nedojde-li k nápravě, podá ředitel krajského úřadu do 30 dnů návrh
k ÚS na zrušení nařízení
o Usnesení, rozhodnutí či jiné opatření v přenesené působnosti
▪ Pokud odporuje zákonu, jinému právnímu předpisu nebo usnesení
vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření krajského
úřadu, vyzve úřad k nápravě
▪ Pokud nedojde k nápravě, úřad toto opatření zruší; v případě zřejmého
a závažného rozporu s LP může zrušit okamžitě
• Dozor nad výkonem přenesené působnosti vykonávané orgány kraje
o Odpovídá úpravě dozoru nad výkonem přenesené působnosti vykonávané
orgány obce
o Dozor je zde svěřen příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu
správnímu úřadu

46
12. Správní činnosti, jejich přehled a charakteristika.
Obecně o správních činnostech
• Jedná se o projevy výkonu působnosti VS vůči adresátům
• Případy, kde je působnost realizovaná veřejnoprávními prostředky
• Řadí se do skupin se společnými znaky: formy správních činností, formy jednání VS,
formy správního jednání, formy státní správy
• Správní činnosti mohou směřovat vůči PO i FO, vně i dovnitř VS vůči jejím orgánům,
úředním osobám a dalším vykonavatelům
• Hlediska rozdělení správních činností
o Podle okruhu osob a stupně obecnosti věcí
▪ Abstraktní
▪ Konkrétní
▪ Či jejich kombinace
o Podle toho, zda jsou jednostranné nebo projevem smlouvy
▪ Jednostranné
▪ Dvou a vícestranné
o Podle právních účinků
▪ Činnosti s přímo působícími právními účinky
▪ A činnosti bez přímých právních účinků
o Podle vnější formy
▪ Formalizované
▪ Neformální/faktické
o Podle stupně závaznosti
▪ Činnosti právně závazné
▪ Činnosti právně nezávazné, doporučující
o Podle vztahu vykonavatele k adresátu
▪ Činnosti vůči nepodřízeným adresátům
▪ Činnosti vůči podřízeným adresátům

Přehled a charakteristika
• Abstraktní akty
o Znaky:
▪ Určené abstraktně pro neurčitý okruh adresátů, upravují druhově
vymezené věci
▪ Jednostranné
▪ Přímé právní účinky
▪ Formalizované
▪ Závazné
o Dělení:
▪ Obecně závazné
• Mají povahu právních předpisů
• Prováděcí předpisy
• OZV…

47
 ▪ Interně závazné
• Nejsou pramenem práva, zavazují podřízené orgány a osoby
• Vnitřní předpisy
• Statutární předpisy neúzemní samosprávy
• Provozní, ústavní a podobné řády
• Správní akty
o Pro individuálně určené osoby, konkrétní věc
o Jednostranné
o Přímé právní účinky
o Formalizované
o Závazné
• Opatření obecné povahy
o Smíšené akty – konkrétní věc, neurčitě vymezené osoby
o Znaky OOP
▪ Kombinace abstraktní a konkrétní regulace
▪ Jednostrannost
▪ Přímé právní účinky
▪ Formalizovaný úkon
▪ Právní závaznost
▪ Úkon vůči nepodřízeným adresátům
• Veřejnoprávní smlouvy
o Znaky:
▪ Dvou a vícestranné
▪ Mezi individuálními účastníky
▪ Přímé právní účinky
▪ Formalizované
▪ Závazné
o Typy:
▪ Koordinační: mezi nositeli VS
▪ Subordinační: mezi vykonavatelem a osobou, vůči které směřuje výkon
VS
▪ Mezi adresáty VS, též „mezi soukromými osobami“
• Faktické úkony
o znaky
▪ Jednostranné
▪ Neformální
▪ Přímé účinky
▪ Závazné
o Typy:
▪ Faktické pokyny
▪ Bezprostřední zásahy
▪ Zajišťovací úkony
▪ Exekuční úkony
• Neregulativní úkony
48
 o Znaky:
▪ Jednostranné
▪ Bez přímých právních účinků
▪ Různý stupeň formálnosti a závaznosti
o Typy:
▪ Osvědčení
▪ Ověření
▪ Posudky, stanoviska a vyjádření
• Doplnit právní úpravu těchto činností

49
13. Správní akty
Pojem a znaky
• Nejtypičtějším projevem úřední činnosti veřejné správy
• VS jimi rozhoduje o pp jednotlivců v konkrétních případech; veřejná moc pomáhá
k realizaci práv stanovených akty a může je i vynutit
• Znaky:
o Pro individuálně určené osoby, konkrétní věc
o Jednostranné
o Přímé právní účinky
o Formalizované
o Závazné

Druhy správních aktů

• Členění podle obsahu
o Konstitutivní
▪ Vytváření pp
▪ Působní pro futuro
▪ Účinky ex nunc
▪ Př. stavební povolení
o Deklaratorní
▪ Určují, zda osoby mají nebo nemají pp; ale pp nevytváří
▪ Působí pro praeterio/do minulosti
▪ Účinky ex tunc
▪ Př. rozhodnutí o určení právního vztahu
• Podle okruhu osob
o In personam
▪ Váží se k určité osobě
▪ Rozhodnutí o přestupku
o In rem
▪ Vztahují se ke všem osobám s určitým vztahem k věci
▪ Kolaudační rozhodnutí
• Podle hmotněprávního významu
o Hmotněprávní
▪ Upravují hmotněprávní postavení
o Procesní akty
▪ Mají vliv na pp v řízení
▪ Rozhodnutí o přerušení řízení
• Podle stupně vázanosti zákonnou úpravou
o Zákonem plně vázané akty
o Akty vydané s možností správního uvážení
• Podle závislosti na úkonech jiných osob nebo orgánů
o Správní akty, které může SO vydávat z vlastní iniciativy
o Správní akty, které může SO vydávat pouze se souhlasem osoby

50
 o Správní akty, které může SO vydávat pouze na žádost
o Správní akty, které může SO vydávat pouze z podnětu nebo se souhlasem
jiného orgánu
o Správní akty, kterým musí předcházet jiné rozhodnutí či úřední úkon
• Podle procesního režimu
o Akty vydané jako výsledek správního řízení
o Správní akty, jejichž vydání je prvním úkonem řízení
▪ Tuto možnost musí stanovit zákon
▪ Může být dále přezkoumáván, např. při podání opravného prostředku
o Bezprocedurální správní akty
▪ Zákonem je vyloučena procesní úprava správního řízení
▪ Jsou k dobru adresáta, když není třeba zkoumat skutkový stav
▪ Př. souhlasy dle stavebního řádu
• Podle teritoriálních účinků
o Tradiční teritorialita – zásadně na území státu, jehož orgány akt vydaly
o Transnacionální účinek – rozšíření na jiné státy, např. řidičské průkazy
o Intrakomunitární akty – projevují se na území členských států
• Podle vztahu k právní pozici adresáta
o Pozitivní – mění se právní pozice adresáta
o Negativní – pozice se nemění; nevytváří res iudicate
• Podle přínosu obsahu pro adresáta
o K dobru
o K tíži
o Některé akty mohou kombinovat – př. něco povolí, ale stanoví i povinnosti
• Podle časových účinků
o Časově neomezené
o Časově omezené
• Další typy:
o Souhlasy s nějakým jednání do budoucna
o Schválení provedeného jednání
o Povolení k nějaké činnosti
o Koncese – propůjčení zvláštního práva vykonávat nějakou činnost či užívat
veřejné statky
o Povolení výjimky
o Prominutí splnění povinnosti; jen pokud to zákon stanoví
o Zmírnění tvrdosti zákona; jen pokud to zákon stanoví

Náležitosti správních aktů

• Kompetenční
o Musí být vydán místně a věcně a funkčně příslušným orgánem, který k tomu
má pravomoc
• Obsahové
o Musí vycházet z řádně zjištěného skutkového stavu, odpovídajícího výkladu a
aplikace právní normy

51
 o Musí být v souladu s předpisy hmotného a procesního práva
o Obsahuje:
▪ Výrok
▪ Odůvodnění – přezkoumatelné = určité, srozumitelné, logicky
nerozporné
▪ Poučení
o jednoduchý správní akt – řeší jednu otázku
o složený správní akt – více otázek či více osob
▪ otázky mohou být oddělitelné či neoddělitelné
o akt může obsahovat vedlejší ustanovení
▪ může být součástí výroku ukládajícího povinnost či přiznávajícího právo
▪ projevuje se v něm správní uvážení či obsah stanovisek dotčených
orgánů
▪ mohou to být
• časové doložky
• příkazy
• podmínky
• výhrady změny či zrušení aktu
• Formální
o Jsou vydávány zásadně v písemné formě; až na výjimky
o Jsou písemně oznámeny doručením, není-li stanoven jiný způsob, např. ústním
vyhlášením
o Na písemné vyhotovení jsou kladeny formální požadavky – co kde má být
napsáno atd.
• Procedurální
o Zpravidla jsou vydávány ve správním řízení

Vlastnosti správních aktů

• Platnost
o Znamená existenci aktu
o Vykonavatel projevil vůli, která je obsahem aktu, vůči adresátům
o SŘ používá termín vydání rozhodnutí
o Tím se zásadně rozumí předání stejnopisu rozhodnutí k doručení adresátovi,
jinak to může být např. ústní vyhlášení, vyvěšení veřejné vyhlášky…
• Účinnost
o Akt naplňuje v něm vyjádřený obsah => zakládá, mění, ruší pp nebo
autoritativně prohlašuje jejich existenci
o Může být odložena, a to ze zákona, rozhodnutí SO nebo soudu
o Účinnost nastává:
▪ Obecné pravidlo: současně s nabytím právní moci
▪ Jeho oznámením; pokud se nelze odvolat nebo odvolání nemá odkladný
účinek
▪ Ve správním aktu stanoveném datu či okamžikem, kdy nastane nějaká
událost

52
 • Právní moc
o Formální právní moc
▪ Akt nemůže být napaden řádnými OP
▪ Podmínkou je řádné oznámení; tomu mohou být kladeny na roveň fikce,
př. fikce doručení
▪ Pravomocný správní akt je závazný pro adresáty i pro správní orgány
▪ Soudy jsou vázány rozhodnutím, že byl spáchán přestupek či jiný správní
delikt a kdo je spáchal; a rozhodnutím o osobním stavu; z jiných
rozhodnutí soudy pouze vychází
o Materiální právní moc
▪ Vyjadřuje závaznost a nezměnitelnost aktu ze strany vykonavatele a
vytvoření překážky rei iudicatae
▪ Předpokládá formální PM
▪ Závaznost nastává vždy při formální PM
▪ Nezměnitelnost je spojena s nemožností uplatnit zákonné prostředky
pro zásah do formálně pravomocného aktu
• Vykonatelnost a jiné právní účinky
o Vykonatelnost spočívá ve vynutitelnosti – vymahatelnosti obsahu státní mocí
o Je spojena s akty, které ukládají povinnost
o Pokud akty neukládají povinnost, nevztahuje se na ně vykonatelnost, ale mají
„jiné právní účinky“, pro které platí obdobně ustanovení o vykonatelnosti
o Vykonatelnost nastává:
▪ Spolu s PM, popř. uvedeným pozdějším dnem
▪ Když nastala PM a uplynula lhůta k plnění; pokud akt stanoví lhůtu
k plnění
o Pokud odvolání nemá odkladný účinek, je akt vykonatelný:
▪ Jeho oznámením adresátovi, popř. uvedeným pozdějším dnem
▪ Oznámením adresátovi a uplynutím lhůty k plnění, pokud tuto lhůtu
stanoví

Řetězení, subsumpce a integrace správních aktů

• Řetězení
o Správní akty jsou vydávány postupně v samostatných řízeních
o Když je akt vydán, účastník může zažádat o vydání navazujícího
o Lze se proti nim bránit samostatně
• Subsumpce
o Je vydán jeden správní akt, který subsumuje podmiňující akty
o Žadatel podá žádost a správní orgán iniciuje vydání podmiňujících aktů –
závazných stanovisek
o Závaznými stanovisky je SO vázán
o Pokud stanovisko znemožňuje vyhovění žádosti, SO neprovádí další dokazování
a žádost zamítne
o Lze se bránit tak, že se napadne finální správní akt a v rámci přezkumu bude
přezkoumáván i podmiňující akt

53
 • Integrace
o Integrovaný správní akt povoluje zájemci činnost, která je předmětem regulace
více oborů VS
o Nahrazuje správní akty, které by jinak vydávaly SO
o Jeden SO vydává integrovaný akt a od ostatních si vyžádá vyjádření
o Vyjádření nejsou závazná
o Př. integrované povolení dle zákona o integraci
• Společné správní akty
o Rozhoduje se jimi o věcech, které by jinak vyžadovaly více řízení
o Př. společné povolení, kterým se umisťuje a povoluje stavba

Fikce vydání správního aktu

• Fikce je spojena s marným uplynutím lhůty od podání žádosti či učinění určitého úkonu
• Pokud SO nevydá v této lhůtě akt, nastoupí fikce, že byl vydán akt o určitém obsahu
• Takovou možnost musí stanovit zákon
• Zákon může konstruovat fiktivní akt jako pravomocný, nejde užít řádné OP; nebo může
konstruovat, že se proti němu lze odvolat
• V případě fikce vydání správního aktu nelze podat žalobu proti nečinnosti

Vady správních aktů a jejich náprava

• Formálně vadné
o Nejmenší intenzita vad
o Zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení
o Oprava: SO vydá opravné usnesení; pokud se chyby týkají výroku, pak opravné
rozhodnutí
o Není časově omezeno
• Nezákonné
o Jsou v rozporu s předpisy hmotného či procesního práva
o Rozpor s právem může spočívat v:
▪ Kompetenčních vadách
• Např. ho vydal místně nepříslušný orgán
▪ Procesních vadách
• Pouze takové vady, které by mohly mít vliv na zákonnost obsahu
aktu
▪ Obsahových vadách
• Př. nesprávná skutková zjištění, nepřezkoumatelnost…
▪ Nedostatku formy
• Zásadní nedostatek by mohl znamenat i nicotnost
o Oprava:
▪ Na základě řádného OP
• Přezkum v plném rozsahu, pokud jde o zákonnost
• Může zrušit i změnit
▪ Přezkumné řízení
• Z moci úřední

54
 ▪ Správní žaloba
• Po vyčerpání řádných OP
• Přezkum je vymezených výroků v mezích žalobních bodů;
k některým vadám přihlíží i z úřední povinnosti
• Věcně nesprávné
o Nejsou formálně v rozporu s právními předpisy, ale jsou jinak nesprávné
o Jen tam, kde bylo užito správní uvážení
o Jedná se o nesprávnou aplikaci správního uvážení
o Necitlivost, neúčelnost…
o Oprava
▪ Může být napadena v odvolání – SO o ni rozhodne jen v rozsahu
námitek
▪ Soudně se bránit nelze, až na případ, kdy soudu přísluší moderační
právo ve věcech správního trestání
• Nicotné
o Důsledek nejzávažnějších vad
o Nemají právní účinky
o Nicotné – jsou projevem úřední činnosti, ale jsou tak vadné, že se ani nejedná
o správní akty
o Zdánlivé – nejsou vůbec projevem úřední činnosti
o Některé důvody nicotnosti:
▪ Absolutní nedostatek věcné příslušnosti
▪ Zjevná vnitřní rozpornost
▪ Právní nebo faktická neuskutečnitelnost
▪ Další vady; vymezuje hlavně judikatura
o Nicotná může být jen část či jen výrok
o Nicotnost lze prohlásit z moci úřední, a to kdykoli; prohlašuje to nadřízený SO
o Může být prohlášena i soudem nebo zvláštním senátem při rozhodování
kompetenčních sporů
• Náprava
o Lze rozlišovat správní akty:
▪ Opravitelné – formálně vadné, lze kdykoli opravit
▪ Napadnutelné – k nápravě může dojít na základě zahájení řízení ze
strany adresáta; nezákonné, věcně nesprávné
▪ Zrušitelné a změnitelné – k jejich zrušení či změně může dojít z moci
úřední, nezákonné
o Další možnosti nápravy:
▪ Sistace – dočasné pozastavení účinnosti
▪ Konverze – vadný akt by nebyl vadný jako jiný úkon, je považován za
tento jiný úkon
▪ Konvalidace – automatické zhojení vad v důsledku právních skutečností,
co nastanou dodatečně
▪ Ratihabice – dodatečné schválení správního aktu

55
14. Veřejnoprávní smlouvy.
Pojem a význam veřejnoprávních smluv
• Smlouva dle OZ: smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se
obsahem této smlouvy
• Dvou nebo vícestranné právní jednání, které zakládá právní vztah
• Veřejnoprávní smlouva dle SŘ: je dvoustranný nebo vícestranný úkon, který zakládá,
mění nebo ruší pp v oblasti veřejného práva
• Definice není založena na tom, kdo jsou smluvní strany
• Některé veřejnoprávní smlouvy mohou být i bez vykonavatelů a nositelů a některé
smlouvy mezi vykonavateli a nositeli nemusí být veřejnoprávní
• Veřejnoprávní smlouvy nejsou:
o Soukromoprávní smlouvy, i když je stranou veřejnoprávní korporace
o Dohody vykonavatelů VS, které jsou předpokladem vydání abstraktního či
správního aktu
o Dohody mezi nositeli či vykonavateli, které nezakládaní, nemění a neruší pp
• Veřejnoprávní smlouvy jsou právotvorné
• Jejich úprava je obsažena v části páté SŘ
• Pokud to nevylučuje povaha a účel smluv, lze na ně užít přiměřeně ustanovení OZ o
smlouvách
• Zvláštní zákony upravují jednotlivé druhy smluv
• Některé smlouvy lze uzavřít jen když to zákon výslovně povolí
• Obecně možnost uzavřít veřejnoprávní smlouvu musí vyplývat ze zákona

Druhy veřejnoprávních smluv

• Koordinační
o Charakteristika
▪ Uzavírány mezi nositeli VS za účelem plnění jejich úkolů
▪ Dále dohody mezi správní orgány, které jsou organizačními složkami
státu
▪ Jejich předmětem je výkon státní správy
o Uzavírání
▪ Jen stanoví-li tak zákon
▪ Jen se souhlasem nadřízeného orgánu
▪ ÚSC též mohou uzavírat smlouvy o plnění samostatné působnosti, jen
stanoví-li tak zákon
o Př. dohoda o sloučení nebo připojení obce
• Subordinační
o Charakteristika
▪ Mezi vykonavatelem a osobou, vůči které směřuje výkon VS
▪ SŘ upravuje smlouvy, kde by byla tato osoba účastníkem řízení
▪ Nahrazuje správní akt
o Uzavírání
▪ Lze uzavřít, jen stanoví-li tak zvláštní zákon

56
 ▪ Jen se souhlasem osob, které by byly účastníky řízení
o Př. veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení
• Veřejnoprávní smlouvy mezi adresáty VS
o Charakteristika
▪ Mezi osobami, které by byly účastníky řízení
▪ Obsahem je převod pp, o kterých by se v řízení rozhodovalo
o Uzavírání
▪ Není třeba zvláštního zákona
▪ Nesmí to ale vylučovat povaha věci
▪ Je třeba souhlasu správního orgánu

Uzavírání veřejnoprávních smluv, jejich přezkum a řešení sporů

• Veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a
musí být v souladu s veřejným zájmem.
• Základní požadavky:
o Uzavření smlouvy nesmí snižovat důvěryhodnost VS
o Musí být účelné
o Musí mít za cíl plnění úkolů VS
• Musí být uzavřena písemně, projevy vůle na téže listině
• Koordinační smlouva a smlouva mezi adresáty potřebují souhlas příslušného správního
orgánu
• Změnit obsah smlouvy lze jen dohodou
• Výpověď
o Lze jen písemně
o Jen jestliže to bylo dohodnuto a bylo dohodnuta výpovědní doba
• Návrh na zrušení
o Může podat každá strana
o Lze podat jen bylo-li to dohodnuto nebo stanoví-li tak zákon
o Pokud bylo třeba souhlasu správního orgánu k uzavření, je ho třeba i ke zrušení
o Pokud některá strana nesouhlasí se zrušením, může požádat o rozhodnutí
příslušný správní orgán
• Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat
o Zkoumá se její soulad se zákonem
o Lze ji zrušit nebo jen její část
o Platí zde obdobně ustanovení o přezkumném řízení
o Přezkoumává
▪ SO, který by řešil spory z těchto smluv
▪ u smluv mezi adresáty SO, jehož souhlasu je třeba
• Rozhodování sporů
o Rozhoduje o nich příslušný správní orgán, nikoli soud
o Rozhoduje se dle ustanovení SŘ o sporném řízení

57
15.Faktické úkony a neregulativní úkony.
Faktické úkony
• Pojem a základní znaky
o Reálné akty
o Jsou to bezprostřední správní činnosti s přímými právně závaznými účinky
o Charakteristika
▪ Nepředchází jim formální řízení, nepředchází jim dokazování
▪ Často činěny jednotlivými úředními osobami
▪ Je třeba ke speciálnímu zákonnému zmocnění
▪ I u nich platí princip presumpce správnosti
▪ Nelze se proti nim bránit OP ve správním řízení
• Někdy lze podat námitky
• Některé úkony mohou být dodatečně formalizovány – proti nim
se lze bránit OP
▪ Lze se proti nim bránit žalobou proti nezákonnému zásahu
o znaky
▪ Jednostranné
▪ Neformální
▪ Přímé účinky
▪ Závazné
• 1. Faktické pokyny
o Přímé uložení příkazu nebo zákazu, kterému je adresát povinen se podřídit
o Právní úprava některé úkony formalizuje do podoby správních aktů (rozhodnutí
na místě) nebo OOP
o Př. příkaz strážníka, řízení provozu na pozemní komunikaci policistou…
• 2. Bezpečnostní zásahy
o Úkon úřední osoby k ochraně porušovaných nebo bezprostředně ohrožených
právně chráněných zájmů
o Je jimi přímo zasahováno do práv adresátů
o Předpoklady:
▪ Speciální zákonné zmocnění
▪ Právem chráněný zájem je porušován nebo je bezprostředně ohrožen
▪ Ochranu nelze zajistit jinak
▪ Zásah je přiměřený povaze nebezpečí
o Př. použití prostředku k násilnému zastavení vozidla
• 3. Zajišťovací úkony
o Účelem je zajistit průběh a účel správního řízení, správního dozoru nebo jiného
postupu VS
o Někdy je třeba správního aktu, na základě kterého je úkon realizován, př.
usnesení
o Jsou to
▪ Předvolání
▪ Předvedení

58
 ▪ Vykázání z místa úkonu
▪ Předběžné opatření
▪ Pořádková pokuta
▪ Záruka za splnění povinnosti
• 4. Exekuční úkony
o Činí je exekuční orgán při provádění správní exekuce
o Cílem je vymožení povinnosti
o Pokud nelze podat odvolání, lze podat námitky, o kterých rozhodne exekuční
orgán
o Jsou to
▪ Exekuční výzva
▪ Exekuční příkaz…

Neregulativní úkony
• Pojem, znaky
o Ty správní činnosti, které nemají přímé právní účinky = nezakládají, nemění,
neruší pp ani jejich existenci nedeklarují
o Znaky:
▪ Jednostranné
▪ Bez přímých právních účinků
▪ Různý stupeň formálnosti a závaznosti
o Obecná úprava
▪ je ve čtvrté části SŘ – vyjádření, osvědčení, sdělení
▪ obdobně se postupuje při jiných úkonech, které nejsou prováděny ve
správním řízení
▪ úkon dle 4. části může vydat nebo učinit kterýkoli věcně příslušný orgán
o některé úkony mohou mít povahu veřejné listiny – potvrzují, že jde o úkon
orgánu, co ho vydal, a pravdivost obsahu
• Osvědčení
o Veřejná listina, která potvrzuje skutečnosti, které jsou v ní uvedeny
o Platí presumpce správnosti obsahu
o Není to deklaratorní správní akt; pouze osvědčuje skutečnosti, o kterých není
třeba procesní zjišťování, nejsou zde pochybnosti, není třeba správní uvážení,
výklad neurčitých pojmů…
o Osvědčují se zpravidla skutečností známé orgánu z jeho informačních zdrojů
o Př. výpis z živnostenského rejstříku
o Nejedná se ani o doklad – ten se vydává místo rozhodnutí
• Ověření
o Úkony blízké osvědčení
o Právní úprava
▪ Zákon o ověřování opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti
podpisu
▪ Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
o Vidimace

59
 ▪ Ověřuje, že opis nebo kopie se doslova shoduje s předloženou listinou
▪ Nepotvrzuje správnost nebo pravdivost údajů
▪ Některé listiny ze zákona nejdou vidimovat, př. některé průkazy, šeky,
směnky…
o Legalizace
▪ Ověřuje, že žadatel listinu před ověřující osobou podepsal nebo uznal
za vlastní
▪ Nepotvrzuje správnost nebo pravdivost údajů
▪ V některých případech je zákonem vyloučena, př. když není v češtině či
slovenštině a je bez překladu
o Autorizovaná konverze dokumentů
▪ Převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu v datové
zprávě a naopak
▪ Zajišťuje shodu obou dokumentů
▪ Výstup má stejné právní účinky jako vstup
o Osvědčení digitálního úkonu
▪ Věrohodné zachycení obsahu digitálního úkonu nebo jinou identifikaci
úkonu adresátem vůči orgánu VS
• Stanoviska, posudky a vyjádření
o Vykonavatelé VS jimi projevují svůj odborný názor, který ale není závazný
o Př. stanoviska dotčených orgánů

60
16. Správní dozor.
Pojem a druhy dozorčích a kontrolních činností veřejné správy
• Pojem
o VS zjišťuje, zda ti, kterým jsou uloženy povinnosti, tyto povinnosti dodržují, a
pokud ne, činí VS kroky k nápravě
o Projevuje se aktivní role VS, vystupuje z moci úřední, reaguje na podněty
veřejnosti
o Pozitivní právo tyto činnosti označuje různě – kontrola, inspekce, dozor,
dohled…
• Kontrola x dozor
o Kontrola = pozorování, zjišťování a hodnocení skutečného stavu a jeho
porovnávání se stavem žádoucím
o Dozor = jsou s ním spojeny navíc i postupy směřující k nápravě nedostatků
• Druhy
o Správní dozor – vykonáván dozorčími orgány vůči nepodřízeným osobám
o Instanční dozor – spočívá v uplatňování procesních prostředků instančně
nadřízených správních orgánů vůči rozhodnutím nižších orgánů
o Služební dozor – kontrola služebně podřízených osob
o Dozor nad veřejnoprávními korporacemi – vykonavatelé státní správy dohlíží
na veřejnoprávní korporace – územní, profesní a další (na samostatnou i
přenesenou působnost)
o Finanční kontrola – kontrola hospodaření s finančními prostředky
o Přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných
svazků obcí
• Rozdíl mezi správním dozorem a státním dozorem nad samosprávou
o Státní dozor nad samosprávou – dozor nad nepodřízeným subjektem, nositelem
samosprávy, zejména kontrola legality, odchylky stanoveny v zákoně o obcích,
o krajích, o Praze
• Právní úprava
o Kontrolní řád a další speciální zákony
o Správní řád – nápravná fáze mívá charakter správního řízení

Správní dozor
• Pojem
o Definice, znaky
▪ = činnost vykonavatelů VS při výkonu jejich působnosti vůči
nepodřízeným osobám,
▪ spočívající v pozorování určité činnosti nebo stavu, jeho hodnocení a
porovnávání s žádoucím stavem podle vybraných hodnotových kritérií
▪ a v případě potřeby užití opatření směřující k nápravě
o hodnotí se soulad činnost/stavu s právem, nikoli jiným kritérii – vhodnost,
efektivnost, hospodárnost (ledaže by jejich dodržování stanovil zákon jako
povinnost)

61
 o dozorované povinnosti mohou vyplývat
▪ ze zákona či jiného právního předpisu
▪ OOP
▪ Správního aktu
▪ Veřejnoprávní smlouvy
o Výkon dozoru může být
▪ Jednou z více činností vykonavatele (ČNB, stavební úřady…)
▪ Nebo může být převažující či výlučnou činností vykonavatele (ČOI)
o Inspekce
▪ Specializované dozorčí orgány jsou často inspekce
▪ Jedná se o správní úřady s celostátní působností, podřízené
příslušnému ministerstvu/ústřednímu úřadu
▪ V jejich čele stojí statutární ředitel
▪ Často jsou členěny na ústřední inspektorát a územní inspektoráty
▪ Je třeba od nich odlišit útvary, co mají v názvu inspekce, ale nejsou
samostatnými úřady – např. památková inspekce, která je kontrolním
orgánem ministerstva kultury
o Správní dozor se vykonává prostřednictvím jednotlivých úředních osob –
inspektorů
o Někdy zákon pověří dozorem
▪ Příslušníky některých veřejných sborů (policisté, celníci…)
▪ Soukromé osoby, kterým byl propůjčen výkon státní správy (lesní
stráž…)
o Pokud to zákon připouští, může úřad přenést výkon dozoru na jinou osobu
• Členění
o Preventivní x průběžný x následný
o Soustavný x jednorázový
o Technický – posuzování věcných prvků, není rozhodující osoba, co má vztah k
věci
o Vrchní – dozor ústředních úřadů/ministerstev při dozoru vůči podřízeným
orgánům, které též vykonávají dozor
o Pořádkový – vykonávají ho příslušníci veřejných sborů na veřejných místech,
zaměřený na ochranu veřejného pořádku
• Fáze
o 1) Zjišťovací a hodnotící
▪ Charakteristika
• Spočívá ve zjišťování skutečného stavu, jeho hodnocení a
porovnávání se stavem žádoucím
• Nerozhoduje se o pp
• Není to správní řízení
▪ Kontrolní řád
• Úprava správního dozoru, vnitřní kontroly (kontrola výkonu
státní správy a kontrolu PO zřízených státem nebo ÚSC)

62
 • Orgány a osoby, které postupují dle KŘ, se označují jako
kontrolní orgány
• Subsidiárně se užije správní řád
▪ Další působnost kontrolních orgánů může vyplývat ze zvláštních zákonů
▪ Kontrolu vykonává FO označená jako kontrolující
▪ Kontrola se provádí z moci úřední
▪ Oprávnění kontrolujícího:
• Vstupovat do staveb, na pozemky, dalších prostor vyjma obydlí
(může, když je používáno k podnikání)
• Požadovat prokázání totožnosti FO
• Provádět kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět měření,
sledování, prohlídky, zkoušky
• Požadovat údaje, dokumenty
• Vyžadovat součinnost od kontrolované osoby
▪ Kontrolní řád stanoví pp kontrolované osoby
▪ Vymezuje i povinnou osobu a její pp – jiná osoba, která dodává nebo
odebírá zboží od kontrolované, pracuje pro ni apod.
▪ Protokol o kontrole
• Kontrolující sepíše protokol o kontrole
• Kontrolní řád stanoví obsahové náležitosti
• Kontrolovaný může podat námitky do 15 dnů
• Rozhoduje o nich kontrolující, pokud nevyhoví, pak nadřízená
osoba kontrolujícího
• Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat žalobu
▪ Nesplnění povinností kontrolovaného je přestupkem, který projedná
kontrolující
o 2) Nápravná
▪ Charakteristika
• Případy, kdy byly zjištěny nedostatky
• Pak vykonavatelé činí úkony směřující k nápravě
• Mají k tomu nápravné prostředky
• Může mít charakter správního řízení, subsidiárně se užije
správní řád a výsledek mívá povahu správního rozhodnutí
• Ve správním řízení, které navazuje na kontrolu, mohou být
podkladem pro rozhodnutí jen skutečnosti zjištěné při kontrole
▪ Nápravné prostředky
• Obecné (náleží zásadně všem)
o Požadovat odstranění nedostatků ve lhůtě (volba jak je
ponechána na adresátovi)
o Ukládat konkrétní pokyny k odstranění nedostatků
o Požadovat zprávu o provedení nápravy
• Specifické (mají je pouze některé orgány)
o Uzavřít provozovnu

63
 o Odejmout oprávnění k činnosti
o Zavést nucenou správu
o Atd.
• Splnění povinnosti může být zajištěno náhradním splněním
povinnosti jinou osobou na náklady dozorovaného
▪ Rozhoduje se zde o pp dozorovaných osob nebo se může fakticky
zasahovat do jejich právního postavení (→ lze se bránit správní
žalobou)
▪ Nápravné prostředky mohou být realizovány různými formami:
• Faktickým pokynem
• Správním aktem
• Bezprostředním zásahem
• OOP
▪ Ukládání sankcí trestní povahy /za přestupky/ během dozoru již
správním dozorem není

64
17. Veřejné užívání.
Charakteristika, obsah a druhy veřejného užívání
• Věc v právním smyslu je vše, co je odlišné od osoby a slouží k potřebě lidí
• Některé věci jsou určeny k užívání předem neomezeným okruhem uživatelů, kteří ji
mohu užívat nikoli na základě vlastnictví, ale na základě možnosti vyplývající
z veřejného práva
• Věci určené k veřejnému užívání = veřejné věci
• Veřejné věci mohou být určeny k užívání
o Veřejností – FO a PO
o Samotnou veřejnou správou
• Veřejné užívá lze dělit na
o Obecné užívání
o Zvláštní užívání
o Užívání veřejných ústavů

Obecné užívání
• definice
o Spočívá v užívání věci způsobem odpovídajícím jejímu určení
o Předem neomezeným okruhem osob
o Nevylučující možnost stejného užívání ostatními
• Vznik
o Přímo ze zákona
o Věnováním – udělením souhlasu vlastníka, spojuje-li s tím zákon vznik
veřejného užívání
▪ Pokud později vlastník nesouhlasí, nemusí to vést ke skončené
veřejného užívání
▪ Skončí, pokud tak stanoví zákon nebo převáží důvody k ukončení nad
zájmem na jeho pokračování
• Pro obecné užívání není rozhodné, kdo je vlastník
• Obsah
o Vyplývá ze zákona a podzákonných předpisů
o Může též plynout i z povahy věci
o Též může být limitováno faktickým stavem věci, přiměřeností i užíváním jinými
• Možnost obecného užívání může být dočasně omezena nebo vyloučena správním
aktem nebo OOP
• Na obecné užívání není subjektivní právo
• Právní ochrana je zajištěna
o Správními orgány vykonávajícími dozor
o Stanovení ochranných pásem
o Stanovením skutkových podstat přestupků
• Je zpravidla bezplatné, ale může s ním být spojena platební povinnost (daňová i
poplatková); výjimkou je platba za konkrétní užití veřejné věci (př. mýto)

65
Zvláštní užívání
• Překračuje meze obecného užívání
• Vyplývá ze správního aktu pro konkrétního uživatele
• Správní akt stanoví konkrétní podmínky zvláštního užívání (příkazy, výhrady změny a
zrušení…); další podmínky mohou být stanoveny přímo zákonem
• Je za to zpravidla správní poplatek
• Může mít i další povinnosti soukr.pr. povahy

Užívání veřejných ústavů

• Zvláštní druh veřejného užívání
• Uživatelé = destinatáři
• Ze zákonů může vyplývat všeobecná přístupnost veřejných ústavů pro osoby v určité
komunitě
• Vznik oprávnění užívat veřejný ústav může vyplývat:
o Ze správního aktu (rozhodnutí ředitele střední školy o přijetí)
o Z jiného právně významného úkonu (poskytnutí veřejných knihovnických a
informačních služeb)
• Obsah práva je dán právními předpisy a ústavními řády

Příklady obecného a zvláštního užívání

• Přístup do krajiny (obecné)
o Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví nebo nájmu
▪ Státu
▪ Obce
▪ Nebo PO
o Nesmí způsobit škodu na majetku a zdraví
o Nesmí zasahovat do práv na ochranu osobnosti a sousedských práv
o Nevztahuje se např. na zastavěné či stavební pozemky, zahrady, sady, vinice,
chmelnice
o Orná půda, louky a pastviny – dočasně vyloučeny v době, kdy může dojít
k poškození porostů
• Právo užívání lesa (obecné)
o Každý má právo
▪ Vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí
▪ Sbírat pro svou potřebu plody a klest
o Nesmí les nepoškozovat narušovat lesní prostředí a musí dbát pokynů
vlastníka/nájemce
o Orgán státní správy lesů může rozhodnout o dočasném vyloučení či omezení
vstupů do lesů (ochrana lesa, zdraví nebo bezpečnosti občanů)
• Nakládání s vodami (obecné a zvláštní)
o Obecné užívání
▪ Odebírat povrchové vody a jinak s nimi nakládat pro vlastní potřebu,
pokud k tomu není třeba zvláštního technického zařízení
▪ Zachycování vody na pozemcích a stavbách…

66
 ▪ Koupání…
o Zvláštní užívání
▪ Tam, kde zákon vyžaduje povolení k nakládání s povrchovými nebo
podzemními vodami
▪ Např. k využívání jejich energetického potenciálu
▪ Rozhoduje vodoprávní úřad
▪ Dřívější rozhodnutí lze změnit/zrušit při změně situace – např. je-li
nedostatek vody, nevyužívá-li oprávněný svého povolení…
• Užívání pozemní komunikace (obecné a zvláštní)
o Obecné užívání
▪ Pozemní komunikace = dopravní cesta určená k užití silničními a jinými
vozidly a chodci
▪ Dělí se na
• Dálnice
• Silnice
• Místní komunikace
• Účelové komunikace
▪ Každý je může užívat bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke
kterým jsou určeny
▪ Uživatel musí dodržovat právní povinnosti, přizpůsobit se stavebnímu
stavu, dopravě a technickému stavu
▪ Nesmí ji znečišťovat, poškozovat a musí se řídit zákonem
▪ Výjimky z bezplatnosti
• Placení mýtného nebo časového poplatku; určí to prováděcí
předpis
• Placení částky za užití poz.kom. určených nařízením ke stání
nebo odstavení vozidla
o Zvláštní užívání
▪ = užívání jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro
které jsou určeny
▪ Je třeba povolení silničního správního úřadu vydaného se souhlasem
vlastníka a po vyjádření Policie ČR/Ministerstva vnitra

67
18. Vyvlastnění a jiná omezení majetkových práv.
Pojem a ústavněprávní podmínky vyvlastnění a omezení vlastnických práv
• Meze vlastnického práva
o Vlastnictví je přirozené právo
o Právo vlastnit majetek a právo na jeho ochranu je lidské právo
o Nejedná se ale o absolutní právo; je omezeno již v LZPS a další omezení jsou
dána zákonem
o Čl. 11/4 LZPS: Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých
anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí
poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou
zákonem.
o Ochranu vlastnictví zajišťuje i např. EÚLP
o K omezení může dojít:
▪ Zákonem či jiným právním předpisem
▪ OOP
▪ Správním aktem
• Zásahy ve formě vyvlastnění a nuceného omezení vlastnického práva
o Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném
zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.
o LZPS rozlišuje mezi vyvlastněním a nuceným omezením, pro obojí stanoví
stejné podmínky
o Vyvlastnění = expropriace, nucený přechod vlastnického práva na základě
správního aktu
o Ex nunc zanikají práva expropriáta k věci a vznikají nová práva exproprianta
• Podmínky pro vyvlastnění a nucené omezení
o Podmínky dle LZPS
▪ Existence veřejného zájmu
▪ Zákonný důvod zásahu – expropriační titul
▪ Poskytnutí náhrady
o Poskytnutí náhrady se vztahuje nejen na vyvlastnění, ale i na omezení vysoké
intenzity v důsledku veřejnoprávního zásahu
▪ Musí být zasažena samotná podstata vlastnictví
▪ Jinak se náhrada poskytnout nemusí
o Povinnost k náhradě může vyplynout i z ujednání stran

Vyvlastnění pozemků a staveb

• Obecně
o Zákon o vyvlastnění
o VyvlZ rozumí vyvlastněním odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo
práva odpovídajícímu věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro
dosažení účelu stanoveného zvláštním zákonem
o Širší pojetí vyvlastnění než v LZPS
o Týká se jen pozemků a staveb
• Podmínky vyvlastnění
68
 o 1. Účel vyvlastnění stanovený zákonem
▪ Např. vytvoření pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd
k pozemku či stavbě – stavební zákon
o 2. Veřejný zájem
▪ Veřejný zájem, co převažuje nad zájmem vyvlastňovaného
▪ Je třeba ho zkoumat v každém konkrétním případě
▪ Zákon nesmí určovat, že je něco ve veřejném zájmu
o 3. Přiměřenost zásahu
▪ Jen v nezbytném rozsahu pro splnění účelu
▪ Vyvlastňovaný má však právo požadovat rozšíření vyvlastnění, pokud
zbytek pozemku/stavby nelze po vyvlastnění užívat vůbec nebo jen
s obtížemi
o 4. Subsidiarita zásahu
▪ Veřejnoprávní zásah je přípustný, pouze pokud nelze cíle dosáhnout
dohodou
▪ Zákon tak stanoví povinnost nabídnout smlouvu o získání
požadovaných práv
▪ Ke smlouvě se musí předložit znalecký posudek
▪ Vyvlastnění je přípustné, pokud se do 90 dnů nepodaří uzavřít smlouvu
o 5. Nezbytnost souladu s cíli a úkoly územního plánování
o 6. Poskytnutí náhrady
▪ Hradí se
• Obvyklá cena stavby či pozemku včetně příslušenství
• Náhrada stěhovacích nákladů
• Náhrada nákladů spojených se změnou místa podnikání
• A náhrada dalších nákladů spojených s vyvlastněním
▪ Výši stanoví znalecký posudek
▪ Lze se dohodnout, že místo peněz bude poskytnut jiný pozemek/stavba
▪ Soud může při přezkumu náhradu zvýšit
• Důsledky vyvlastnění
o Zanikají práva třetích osob, pokud zákon nestanoví jinak (při odnětí vlastnictví)
o Pokud účel vyvlastnění brání dalšímu užívání, jedná se důvod pro výpověď
z nájmu
o Nezanikají věcná břemena, u nichž veřejný zájem vyžaduje, aby věc dále
zatěžovala
• Vyvlastňovací řízení
o K vyvlastnění dochází rozhodnutím o vyvlastnění po vyvlastňovacím řízení
o Vede ho vyvlastňovací úřad; zásadně obecní úřad obce s rozšířenou
působností
o Místní příslušnost se určí dle místa stavby/pozemku
o Pokud je obec účastníkem, pak nadřízený správní orgán pověří řízením jiný
obecní úřad
o Účastníci
▪ Vyvlastnitel

69
 ▪ Vyvlastňovaný
▪ Další osoby, které mají k věci práva, nebo jichž se dotkne výrok o
náhradě
o Lze zahájit jen na žádost vyvlastnitele
o Po zahájení se uvědomí katastrální úřad a vyvlastňovaný nesmí nakládat s věcí
v rozsahu vyvlastnění, přísluší za to náhrada
o Nařizuje se ústní jednání
o Rozhodnutí
▪ Zamítne žádost
▪ Rozhodne samostatnými výroky o
• Vyvlastnění
• Náhradě
▪ Lze se odvolat; včasné odvolání proti jednomu výroku o vyvlastnění
odkládá ostatní výroky
• Projednání vyvlastnění před soudem
o Výrok o vyvlastnění lze přezkoumat v řízení o žalobě proti rozhodnutí; žaloba
má odkladný účinek
o Výrok o náhradě lze přezkoumat v řízení dle části páté OSŘ
o Je-li zrušen výrok o vyvlastnění, pozbývá platnosti i výrok o náhradě
• Zrušení vyvlastnění
o Zákonné důvody
▪ Nebyla poskytnuta ve lhůtě náhrada
▪ Vyvlastňovatel nezahájil uskutečňování účelu vyvlastnění
▪ Územní rozhodnutí o účelu pozbylo platnosti
o Vyvlastňovací úřad rozhodne, že se vyvlastnění zrušuje
o Vyvlastňovaný vrátí vyplacené náhrady a má právo na náhradu škody vůči
vyvlastniteli

Vyvlastnění pro uskutečnění dopravní, vodní a energetické infrastruktury a

infrastruktury elektronických komunikací
• Užije se zde zákon o urychlení výstavby
• Vyvlastňovací zákon jen subsidiárně
• Odlišnosti, např.
o Náhrada se násobí koeficientem 1,5
o Žaloba nemá odkladný účinek

Vyvlastnění za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu

• Zákon o zajištění obrany ČR
• Zajišťování obrany státu při stavu ohrožení státu nebo válečného stavu
• Subsidiárně správní řád; VyvlZ se neužije

Příklady dalších omezení majetkových práv

• Obecně
o Další omezení vyplývají z veřejného práva

70
 o Jsou zákonem nebo na základě zákony stanoveny zákazy či omezení nějakých
činností a povinnost strpět zásahy do svých práv ve veřejném zájmu
• Ochranná pásma
• Bezpečnostní pásma
• Chráněná území
• Územní opatření o stavební závěře a asanaci území
• Územní rezerva
• Záplavová území
• Mimořádná veterinární opatření
• Veřejnoprávní omezení práv k nemovitostem
• Povinnost zničit věc ohrožující veřejný zájem
• Omezení možnosti nakládat s věcí
• Zajištění věci
• Omezení práv osob při přípravě a řešení krizových situací

71
19. Náhrada škody a jiné újmy ve veřejné správě.
Škoda a nemajetková újma způsobená výkonem veřejné moci
• Primární a sekundární způsoby ochrany práv ve veřejné správě
o Primární => náprava nezákonného či jinak vadného stavu
▪ Zrušením či změnou nezákonného aktu
▪ Nápravou nezákonné činnosti, ochranou proti ní…
o Sekundární => uplatnění náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené
osobám VS
▪ Obsahem odpovědnostního vztahu je
• Právo na náhradu újmy
• A povinnost k náhradě
▪ Specifikum oproti soukr.pr. odpovědnosti je, že není projevem vůle, ale
vzniká důsledkem výkonu vrchnostenské VM
• Škoda x újma
o Škoda – újma na majetku, lze ji vyčíslit v penězích
o Nemajetková újma
▪ Postihuje škůdce, jen stanoví-li tak zvláštní zákon, nebo je-li výslovně
ujednána
▪ Postupuje se obdobně dle ustanovení o náhradě škody

Základní právo dle Listiny

• LZPS čl. 36/4: Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným
rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným
úředním postupem.
• Právo jednotlivce vůči státu
• Reálnost by neměla být omezena, pokud VS nese jiný subjekt než stát

Obecné a zvláštní úpravy odpovědnostních vztahů

• Odpovědnost lze dělit podle toho, zda bylo příčinou protiprávní jednání nebo
protiprávní stav
• 1. odpovědnost za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou v důsledku nezákonného
rozhodnutí a nesprávného úředního postupu
o Úprava obsažena v zákoně o odpovědnosti za škodu jako odpovědnost státu
a ÚSC
o Postupuje se dle něj i v případě nezákonného omezení svobody
• 2. odpovědnost za škodu vzniklou v důsledku protiprávního stavu vyvolaného
výkonem VM
o Neplyne ze základního práva dle Listiny, ale ze speciálních úprav
o V neupravených případech lze užít OZ, pokud újma nebyla způsobena jednáním
při výkonu VM, ale právně relevantní událostí související s činnostmi VM
o Příklady speciálních úprav:
▪ Odpovědnost státu za škodu způsobenou Policií (zákon o Policii ČR),
orgánem celní správy…

72
 ▪Odpovědnost státu za škodu způsobenou v příčinné souvislosti
s krizovými opatřeními a cvičeními (Krizový zákon)
o V některých případech zákony naopak vylučují odpovědnost za škodu
▪ Např. za škodu vzniklou kvůli zadržení dopravního prostředku pro
rostlinářskou kontrolu (zákon o rostlinolékařské péči)
o Dle nálezu ÚS lze analogicky postupovat dle OdpŠk. I v případech, kdy bylo
porušeno právo EU, přestože neexistuje zvláštní právní úprava

Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

• Subjekty a podmínky odpovědnosti za škodu a nemajetkovou újmu
o Upravuje odpovědnost
▪ Státu
▪ ÚSC
o Odpovědnost za škodu i nemajetkovou újmu
o Platí princip subsidiarity OZ – pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy
upravené tímto zákonem OZ
o Podle OdpŠ odpovídají za škodu způsobenou při výkonu VM:
▪ Stát, a to za škodu způsobenou státními orgány a dalšími vykonavateli
(PO a FO při výkonu státní správy) nebo orgány ÚSC při výkonu
přenesené působnosti
▪ ÚSC, při výkonu samostatné působnosti
o Odpovědnost je absolutní objektivní, nelze se zprostit
o Podmínky odpovědnosti:
▪ Protiprávní čin spočívající v nezákonném rozhodnutí nebo nesprávném
úředním postupu
▪ Vzniklá škoda
▪ Příčinná souvislost mezi nimi
• Odpovědnost státu
o Nezákonné rozhodnutí
▪ = akt aplikace práva vydaný v občanském, správním nebo trestním
řízení nebo v řízení dle SŘS
▪ Správním řízením zde není jen řízení dle SŘ, ale i jiná řízení vedoucí ke
správnímu aktu
▪ Právo na náhradu mají
• Účastníci řízení
• Ti, kteří měli být účastníci, ale nebyli
▪ Pravomocné rozhodnutí muselo být zrušeno nebo změněno pro
nezákonnost
▪ Poškozený musel využít řádných OP
o Nesprávný úřední postup
▪ Vymezuje judikatura
▪ Každý postup orgánu VS, který je v rozporu s obecně závaznými
právními předpisy či zásadami výkonu VS

73
 ▪ Jedná se také o porušení povinnosti učinit úkon či vydat rozhodnutí
v zákonem stanovené či přiměřené lhůtě
▪ Za úřední postup se nepovažuje normotvorná činnost
▪ Není zde podmínka, že musí být v jiném řízení autoritativně
rozhodnuto, že šlo o nesprávný úřední postup; lze ale užít žalobu na
určení toho, že byl postup nezákonný
o Rozsah náhrady
▪ Hradí se škoda i ušlý zisk
▪ Hradí se i náklady řízení
o Promlčecí doby
▪ Nárok na náhradu škody – 3 roky, co se dověděl o škodě a kdo z ani
odpovídá (popř. od doručení zrušení nezákonného rozhodnutí, je-li to
podmínkou)
▪ Nejpozději se promlčí za 10 let od oznámení nezákonného rozhodnutí;
neplatí, pokud se jedná o škodu na zdraví
▪ Nárok na náhradu nemajetkové újmy – 6 měsíců, co se dověděl o újmě,
nejpozději 10 let od vzniku újmy
• Pokud vznikla kvůli průtahům v řízení, nepromlčí se dříve než za
6 měsíců od skončení tohoto řízení
o Správní úřad jednající za stát
▪ = ministerstva a jiné ústřední správní úřady
▪ Příslušný ústřední úřad je ten, do jehož působnosti náleží odvětví VS,
kde vznikla škoda
▪ Pokud ho není možno určit, jedná za stát MF
o Uplatnění nároku (předběžné projednání nároku)
▪ Uplatňuje se u příslušného ústředního správního úřadu, který v těchto
věcech jedná za stát
▪ Nezahajuje se tím správní řízení
▪ Je to však nutné, aby se případně nárok uplatnil u soudu
▪ Pokud není nárok uspokojen či plně uspokojen, lze se obrátit na civilní
soud (okresní)
• Odpovědnost ÚSC
o Odpovídají za škodu vzniklou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním
postupem
o Při výkonu samostatné působnosti
o Neuplatní se úprava předběžného projednání nároku, jinak to odpovídá
úpravě odpovědnosti státu
• Regresivní úhrada
o Úhradu lze požadovat, jen pokud byla škoda způsobena zaviněným porušením
právních povinností
o Pokud stát nahradil škodu, může požadovat regresivní úhradu
▪ Na úředních osobách a ÚSC

74
 • Ti poté mohou požadovat náhradu od těch, kteří se podíleli na
vydání nezákonného rozhodnutí nebo nesprávném úředním
postupu
▪ Na těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo
nesprávném úředním postupu
o Pokud se vyžaduje úhrada od osoby v pracovním/služebním poměru, řídí se
výše úhrady zvláštními předpisy – ZP, předpisy upravujícími služební poměr
▪ Dle ZP je náhrada škody z nedbalosti limitována čtyřapůlnásobkem
průměrného měsíčního výdělku
o Regresivní úhrada vylučuje nárok na náhradu škody dle obecných předpisů
o Úhradu nelze požadovat na tom, kde se na tom podílel na příkaz nadřízeného
(ledaže by se dopustil TČ)
o Soud může náhradu přiměřeně snížit (ne, pokud byla škoda způsobena
úmyslně)
o Regresní úhradu může uplatňovat i územní samosprávný celek vůči státu.
▪ Dojde k tomu tehdy, pokud byl ÚSC nucen nahradit škodu způsobenou
svým nezákonným rozhodnutím,
▪ při jehož vydání byl vázán nesprávným právním názorem státního
orgánu (správního orgánu druhé instance), který zrušil jeho dřívější –
zákonné –rozhodnutí.
• Odpovědnost za škodu způsobenou jiným nositelem VS
o Zákony tuto možnost neřeší
o Týká se zejména problematiky škody způsobené profesními komorami
výkonem decentralizované VS
o ÚS naznačil, že by šlo postupovat analogicky

75
20. Veřejná služba.
Obecně k právní úpravě veřejné služby
• Fyzické osoby vykonávající činnosti VS svěřené nositelům a vykonavatelům
o Mohou být v různém vztahu k nositeli VS
o Funkcionáři
▪ Vykonávají veřejnou funkci na základě volby nebo jmenování
▪ Je s nimi spojeno rozhodování ve VS
▪ Členové vlády, zastupitelé ÚSC, starosta, hejtman
o Zaměstnanci veřejné správy
▪ Profesionálně zajišťují úkoly VS
▪ Vykonávají veřejnou službu
▪ V pracovním nebo služebním poměru
o Neprofesionální odborníci a laici
▪ Podílejí se na některých úkolech
▪ Nejčastěji v poradních orgánech
▪ Rozkladové komise, výbory zastupitelstev, legislativní rada vlády…
• Pojmosloví
o Zaměstnanci VS vykonávají veřejnou službu vůči státu či jinému subjektu
o Pro veřejnou službu je charakteristické:
▪ Vztah s relativní trvalostí
▪ Zaměstnanci odborně zajišťují veřejné úkoly
▪ Jsou placeni z veřejných zdrojů
o Právní úprava veřejné služby je odlišná od obecné úpravy zaměstnaneckých
vztahů
o Veřejná služba může být v režimu
▪ Soukromoprávním (pracovním vztahu)
▪ Veřejnoprávním (služebním vztahu)
o Státní služba
▪ Užší pojem než veřejná služba
▪ Spočívá ve výkonu státní správy
• Zaměstnanci v úřadech – civilní státní služba
• Činnostmi ve veřejných sborech a ozbrojených složkách
o Veřejní zaměstnanci
▪ Širší okruh než zaměstnanci VS
▪ Patří sem např. ředitelé a pedagogičtí pracovníci veřejných škol, soudci,
státní zástupci, úředníci…
• Přehled vývoje právní úpravy
o V rakouském systému byly dvě skupiny zaměstnanců – soukromoprávní
služebním poměr a veřejnoprávní služební poměr
o Za totality došlo k tomu, že se vztahu zaměstnanců VS řídily obecným
pracovním právem
o Nová ústava zakotvila požadavek na zákonnou úpravu státní služby a došlo
k některým dílčím změnám

76
 o 2002 byl přijat služební zákon, ale nikdy nenabyl platnosti
o Platnosti nabyl až další služební zákon z roku 2014

Základní požadavky na výkon veřejné služby

• Minimální požadavky na veřejnou službu v demokratickém státě:
o Rovný přístup ke všem veřejným funkcím
▪ Zakotveno v Listině
▪ Zákaz svévole a diskriminace
▪ Neexistuje ale subjektivní právo na to být zaměstnancem státu,
přestože osoba splňuje požadavky
o Veřejná služba je službou veřejnosti
▪ Nezneužívání pravomocí k osobním cílům
o Nestrannost výkonu
▪ Mají se řídit jen zákonnými hledisky
▪ Nesmí se nechat ovlivňovat osobními zájmy, sympatiemi, antipatiemi
o Kontinuální výkon
▪ Veřejná služba je stabilizační prvek vyvažující střídání politiků
▪ Změny v politice nemají vést k bezprostředním změnám ve veřejné
službě
▪ Změny musí být postupné
o Odbornost
▪ Musí splňovat kvalifikační předpoklady a požadavky
o Odpovědnost vlády za výkon
▪ Vrcholným orgánem moci výkonné je vláda
▪ Nese politickou odpovědnost
o Právní ochrana osob vykonávajících veřejnou službu
▪ Ochrana jednak v rámci VS, jednak soudní
• Obecně se rozlišují dva základní systémy veřejné služby
o Smluvní systém
▪ Úředníci jsou přijímáni na základě smlouvy za obdobných podmínek
jako v přijímání v soukromém sektoru
▪ Mohou se ucházet osoby jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru
▪ Výhoda: pružnost, průchodnost obou sektorů, schopnost rychleji
reagovat na aktuální potřeby počtu zaměstnanců
▪ Nevýhoda: častá změna zaměstnanců, ztráta kontinuity, menší znalost
prostředí VS, narušení politické neutrality, menší sounáležitost
s hodnotami VS
▪ Původ v USA
o Kariérní systém
▪ Poměry veřejných zaměstnanců se řídí zvláštní zákonnou úpravou
▪ Garantovaný trvalý služební poměr a služební a platový růst
▪ Zaměstnavatel zásadně nemůže vztah jednostranně ukončit
▪ Výhoda: stabilizovaný aparát; loajalita osob, zkušení profesionálové

77
 ▪ Nevýhoda: kastovnictví, oddělení obou sektorů, veřejným
zaměstnancům schází vnější pohled na VS
o Ideální model
▪ Zajišťuje kontinuální výkon, garance profesního a platového růstu
▪ Možnost zapojení osob ze soukromého sektoru
• Základní požadavky na osoby vykonávající veřejnou službu:
o Státní občanství
o Splnění odborných předpokladů
o Svéprávnost
o Bezúhonnost
o Loajalita se státem a jeho demokratickým uspořádáním
o Popř. ještě
▪ Dosažení věku
▪ Splnění zdravotních předpokladů
▪ Politická nestrannost

Prameny úpravy
• Zákon o státní službě
o Pravidelný výkon státní služby = státní služba
▪ Veřejnoprávní vztah
▪ V rámci správní orgánů, jiných orgánů a PO
o Jen výjimky = pracovní vztahy
• Zákon o zahraniční službě
o Služební a pracovněprávní vztahy v zahraniční službě
o Subsidiárně zákon o státní službě a zákoník práce
• Zákon o úřednících ÚSC
o Úředníci jsou v pracovněprávním vztahu
o Subsidiárně ZP
• Zákon o obecní policii
o Pracovněprávní vztah k obci
o Subsidiárně ZP
• Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
o Služební poměr
o Policie, Hasiči, Celní správa, Vězeňská služba, GIBS, BIS, Úřad pro zahraniční
styky a informace
• Zákon o vojácích z povolání
o Služební poměr
• Zákon o vojácích v záloze
o Služební poměr
o Subsidiárně zákon o vojácích z povolání
• Zákoník práce
o Zejména subsidiární funkce úpravy
o Obsahuje zvýšené povinnosti zaměstnanců ve správních úřadech, veřejných
sborech… - neužije se tam, kde je zvláštní úprava

78
 • Zákon o střetu zájmů
o Povinnosti a omezení veřejných funkcionářů
o Zákaz zneužívání postavení či informací k dosažení majetkového nebo jiného
prospěchu
o Neslučitelnosti funkcí
o Oznamovací povinnosti
• Zákon o odpovědnosti za škodu
o Mj. úprava regresivní úhrady
• Správní řád
o Povinnost zachovávat mlčenlivost

Státní zaměstnanci ve státní službě – zákon o státní službě

• Osoby podléhající režimu státní služby
o Zákon o státní službě se vztahuje na zaměstnance státu
▪ Zařazené v ministerstev a jiných správních úřadech
▪ A jiných státních orgánech a PO
o Státní zaměstnanec = FO, která byla přijata do služebního poměru a zařazena
na služební místo nebo jmenována na místo představeného
o Správní úřady, kde je vykonávána státní služba, se označují jako služební úřady
o Vztahy státních zaměstnanců ke státu jsou vztahy veřejnoprávní
o Zákon vymezuje činnosti řazené do státní služby
▪ Pravidelně se vykonávají osobami ve služebním poměru
▪ Výjimečně osobami v pracovním poměru
o Dále vymezuje, na koho se nevztahuje, např. členy vlády
o Služební místa jsou vytvářena/rušena organizační strukturou služebního řádu
o Ta se zpracovává dle systematizace pracovních míst, kterou schvaluje vláda
o Státnímu zaměstnanci přísluší služební označení (referent, odborný referent,
vrchní referent, rada, vládní rada, odborný rada, vrchní rada…)
o Představený – má oprávnění vést podřízené státní zaměstnance
▪ Je jím ten, kdo zastává místo představeného
▪ Anebo i ten, komu dle zákona přísluší dávat příkazy k výkonu služby
▪ Jsou to např. náměstek, vedoucí sekce, ředitel odboru, vedoucí
oddělení
• Organizace a správa státní služby
o Služební orgán
▪ Má oprávnění jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru
▪ Zákon určuje jednotlivé služebné orgány
▪ V ministerstvu a Úřadu vlády jím je státní tajemník
▪ Vůči státní tajemníkům je služebním orgánem náměstek pro státní
službu
▪ V jiných správních úřadech jím je vedoucí služebního úřadu
o Vrcholnou odpovědnost za výkon státní služby nese vláda
▪ Např. schvaluje systematizaci, stanoví platové poměry…
o Ústředním správním úřadem je Ministerstvo vnitra

79
 ▪ Zejména koordinační úloha
▪ Jeho působnost vykonává Sekce pro státní službu
• V čele je náměstek vnitra pro státní službu
• Může pověřit výkonem svých pravomocí personálního ředitele
sekce pro státní službu
▪ Připravuje různé návrhy, vyhodnocuje dodržování systematizace,
koordinuje hodnocení, vzdělávání…
• Služební předpisy a příkazy k výkonu služby
o Obecně
▪ Jedná se o základní vnitřní řídící nástroje
▪ Služební předpisy = abstraktní akty
▪ Příkazy = individualizovaný vnitřní akt vůči podřízeným
o Služební předpisy
▪ Vydává je
• Vedoucí služebního úřadu
• Náměstek pro státní službu
• Státní tajemník
• Nebo personální ředitel sekce pro státní službu
▪ Závazné pro
• Státní zaměstnance
• Zaměstnance v pracovním poměru
• Osoby ve služebním poměru dle jiného zákona
▪ Nejedná se o právní předpisy
▪ Povinnost je s nimi zaměstnance seznámit a zpřístupnit je
▪ Jejich obsahem jsou organizační věci služby
▪ Nesmí být v rozporu se
• Služebním předpisem vydaným v nadřízeném služebním úřadu
• Služebním předpisem vydaným náměstkem pro státní službu
▪ Pokud je v rozporu s právním předpisem, uplatní se presumpce
platnosti a správnosti, dokud nebude zrušen/změněn
▪ Postup nápravy služebních předpisů v rozpor s právním předpisem
• Služební orgán v nadřízeném služebním úřadu vyzve k nápravě a
pozastaví účinnost
• Pokud nedojde k nápravě, předpis zruší
• Pokud nedojde k nápravě tímto způsobem, nebo nemá
nadřízený služební úřad, pak
o Ke zjednání nápravy vyzve a účinnost pozastaví
náměstek pro státní službu
o Pokud nedojde k nápravě, podá žalobu ve správním
soudnictví na zrušení služebního předpisu
o Příkazy k výkonu služby
▪ Ukládá je
• Představený

80
 • člen vlády
• vedoucí Úřadu vlády
▪ Pokud je v rozporu se služebním předpisem nebo právním předpisem
• Pak na to musí upozornit své představeného nebo nadřízeného
představeného
• Pokud trvá na splnění, musí písemně upozornit
• Stále trvá – musí příkaz vydat písemně
▪ Nesmí se splnit příkaz, kterým by spáchal TČ nebo správní delikt
• Vznik, změny a skončení služebního poměru
o Vznik služebního poměru
▪ Přijetí do služebního poměru předchází výběrové řízení
▪ Oznámení o výběrovém řízení musí obsahovat náležité informace –
služební místo, předpoklady, požadavky apod.
▪ Na přijetí/jmenování není právní nárok
▪ Výběrového řízení se může zúčastnit státní zaměstnanec i jiná osoba
▪ Služební poměr vzniká rozhodnutím o přijetí, současně se vydá
rozhodnutí o zařazení na služební místo nebo o jmenování na místo
představného
▪ Skládá se služební slib
▪ Služební poměr je neslučitelný s některými funkcemi a povoláními; dvě
skupiny překážek
• Překážky s omezenou dobou trvání – výkon služby se pozastaví;
např. poslanec, senátor
• Překážky v důsledku výkonu trvalé činnosti – končí služební
poměr, např. soudce, státní zástupce
▪ Poměr může být na dobu určitou i neurčitou
▪ Pokud nesložil úřednickou zkoušku, je přijímán vždy na dobu určitou
o Změny
▪ Z důvodu potřeb státní služby
• Služební cesta
• Přeložení
• Zastupování
• Zařazení na jiné místo
▪ Z důvodů na straně zaměstnance:
• Zproštění výkonu služby
• Zařazení na jiné místo z důvodu, že uspěl ve výběrovém řízení
o Skončení
▪ Rozhodnutím služebního orgánu (nevyhovující hodnocení, organizační
důvody…)
▪ Na žádost státního zaměstnance – i zde končí rozhodnutím služebního
orgánu
▪ Ze zákona – Např. dnem PM odsuzujícího rozsudku pro úmyslný TČ
nebo TČ proti pořádku ve věcech veřejných…

81
 ▪ Jiné důvody: smrtí, uplynutí doby…
• Osobní spis a služební hodnocení
o O služebním poměru se vede služební spis – vede ho služební orgán
o Obsahuje písemnosti k hodnocení zaměstnance
o Zaměstnanci podléhají pravidelným každoročním hodnocením
o Hodnocení provádí nadřízený představený
o Pokud je nevyhovující, provede se za 90 dnů znovu, pokud je stále nevyhovující,
končí poměr
• Kárná odpovědnost státních zaměstnanců
o Odpovídají za kárné provinění

Úředníci ÚSC
• Nejsou ve služebním poměru ale v pracovním poměru k ÚSC
• Právní úprava: zákon o úřednících ÚSC, subsidiárně ZP
• Úředník ÚSC = zaměstnanec zařazený do obecního, krajského aj. úřadu (městského
úřadu, magistrátu…)
• Vedoucí úředník = vedoucí zaměstnanec dle ZP
• Vedoucí úřadu = tajemník, ředitel apod.
• Požadavky na úředníka ÚSC odpovídají požadavkům na veřejnou službu
• Vzniku pracovního poměru předchází veřejná výzva k podání přihlášek nebo výběrové
řízení
• Zákon zakazuje úředníkovi být členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu
podnikající PO

82
 Blok B

21. Předmět úpravy a rozsah působnosti správního řádu, základní zásady

činnosti správních orgánů.
Předmět úpravy a rozsah působnosti správního řádu
• Pozitivní vymezení předmětu úpravy
o Působnost není omezena jen na správní řízení
o Upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů ÚSC a jiných orgánů, fyzických
a právnických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy
o Těmto orgánům říká správní orgány
▪ Nejedná se o legální definici
▪ Jde jen o legislativní zkratku
▪ Může to být i soud – např. ve věcech svobodného přístupu k informacím
o Vztahuje se na výsostnou veřejnou správu – VS vykonávanou prostředky
veřejného práva
o SŘ se užije, pokud zvláštní zákon nestanoví jiný postup
o SŘ je subsidiární vůči zvláštním zákonům, které ho ale mohou i vyloučit z použití
o Obsahuje nejen úpravu správního řízení, ale i
▪ Obecnou úpravu neregulativních úkonů
▪ Obecnou úpravu veřejnoprávních smluv
▪ Obecnou úpravu OOP
▪ Úpravu stížností
o Dále jeho úprava základních zásad má dopad i na další činnosti VS
o SŘ se užije
▪ Ve vztazích vůči nepodřízeným osobám
▪ I vůči osobám podřízeným, pokud se rozhoduje o jejich pp
o Obsahuje i řadu hmotněprávních ustanovení, např. u veřejnoprávních smluv a
OOP
• Negativní vymezení předmětu úpravy
o Nevztahuje se na právní jednání prováděná správními orgány a na vztahy
mezi orgány téhož ÚSC při výkonu samostatné působnosti
o => nevztahuje se na soukromoprávní právní jednání správních orgánů
o => vztahy orgánů ÚSC při výkonu samostatné působnosti se řídí zvláštními
zákony – zk. o obcích, o krajích, o Praze
• Systematika
o Úvodní ustanovení
o Obecná ustanovení o správním řízení
o Zvláštní ustanovení o správním řízení
o Vyjádření, osvědčení, sdělení
o Veřejnoprávní smlouvy
o Opatření obecné povahy
o Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
o Účinnost

83
Základní zásady činnosti správních orgánů
• Obecně o základních zásadách
o Obecné požadavky na postupy VS jsou označovány jako principy dobré správy
o Vycházejí z ústavního práva, mezinárodních smluv, jsou nalézány judikaturou,
popisovány v literatuře apod.
o Některé tyto zásady jsou zakotveny i ve správním řádu
o Některé z nich předvídají, že je možné se od nich odchýlit
o Jejich význam:
▪ Právně závazná ustanovení, mohou být bezprostředně aplikována
▪ Jsou to interpretační pravidla
▪ Vyjadřují hodnoty VS
▪ Ovlivňují i hmotněprávní stránku řešených záležitostí (např. materiální
rovnost)
• Zákonnosti
o Postup v souladu s právními předpisy a MS dle čl. 10 Ústavy
o Soulad s procesními i hmotněprávními předpisy
• Zákazu zneužití pravomocí
o Uplatnění pravomoci pouze k zákonnému účelu a pouze v tom rozsahu v jakém
byla pravomoc svěřena
• Zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti
o Náležité zjištění skutkového stavu
o Rozhodnutí musí respektovat právní předpisy, veřejný zájem a práva dotčených
osob
• Proporcionality
o Zásah do práv jen za zákonných podmínek a v nezbytné míře
o Pokud má správní orgán možnost volby zásahů, musí zvážit
▪ Zda je prostředek způsobilý dosáhnout cíle
▪ Zda se jedná o ten nejšetrnější možný prostředek
▪ Zda újma není nepřiměřená k cíli
• Předvídatelnosti
o Při rozhodování stejných a podobných případů nemají vznikat nedůvodné
rozdíly
o Týká se zejména používání neurčitých právních pojmů a správního uvážení
• Přednosti smírného řešení sporů
o Předcházení sporům
o Usilovat a umožňovat smírné řešení
o Může to být např.
▪ Ve sporém řízení
▪ Při řešení sporů mezi správním orgánem a dotčenými orgány
▪ Nebo mezi dotčenými orgány navzájem
• Procesní rovnosti
o Účastníci mohou mír různá práva

84
 o Musí ale mít možnost uplatnit tato svá práva, např. možnost dávat návrhy
důkazů
o Materiální zajištění rovnosti: poskytování poučení vzhledem k povaze úkonu a
osobním poměrům osoby, ustanovení opatrovníka…
• Veřejná správa jako služba veřejnosti
o Povinnost aktivně vykonávat svou působnost
o Soulad rozhodnutí s veřejným zájmem
o Poskytovat poučení
o Umožňovat uplatňování práv a oprávněných zájmů
• Vzájemné spolupráce správních orgánů
o Spolupracují v zájmu dobré správy
o Soulad postupů orgánů v řízeních o souvisejících pp dotčených osob
• Rychlosti a hospodárnosti
o Požadavek na postup bez zbytečných průtahů
o Dodržování zákonných lhůt, pokud nejsou, pak v přiměřené lhůtě
o Zajištěno ochrannou proti nečinnosti
o Postup tak, aby nevznikaly zbytečné náklady
o Obstarávání podkladů zejména z úředních evidencí; podklady od dotčených
osob požaduje, jen stanoví-li tak právní předpis
• Ochrany práv osob nabytých v dobré víře a jejich oprávněných zájmů
o Souvisí se zásadou právní jistoty a důvěry jednotlivce ve správnost právních
aktů
o Pokud bylo konstituováno rozhodnutí a osoba v dobré víře nabyla práva, ale
pak bylo rozhodnutí zrušeno/změněno, je třeba porovnat požadavek
zákonnosti a ochrany práv nabytých v dobré víře

85
22. Pojem, charakteristika a právní úprava správního řízení, procesní zásady
správního řízení.
Pojem a charakteristika správního řízení
• Správní řízení, definice dle učebnice a zákona
o Postup správních úřadů a jiných vykonavatelů VS směřující k vydání
správního aktu s vnějšími účinky, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo
ruší pp jmenovitých osob, nebo prohlašuje, že taková práva mají či nemají
o Včetně přezkumu správních aktů
o A včetně nuceného výkonu rozhodnutí
• Zařazení správního řízení
o Jedná se o součást správního práva procesního
o Jedná se o proces ve vlastním/užším smyslu slova
o Jinak k procesu patří i postupy vedoucí k vydání OOP nebo k vydání
normativního aktu
• Charakteristické znaky
o Dvě základní skupiny subjektů:
▪ Rozhodovací orgán
▪ Účastníci
o Účastníci jsou nadáni vzájemnými právy a povinnostmi; práva mají zejména
k prosazování svých zájmů v řízení
o Dochází k aplikaci hmotného práva – jde o stanovení nebo zjištění práv či
povinností formou správního aktu
o Zároveň se rozhoduje i o procesních otázkách
o Smyslem správního řízení je
▪ Aby správní orgán poznal nezbytný stav věci
▪ A aby eventuální nesprávný/nezákonný akt mohl být napraven
o O správní řízení jde, i pokud jsou mezi správním orgánem a účastníkem vztahy
nadřízenosti a podřízenosti, ale rozhodnutí se ho týká bezprostředně jako
právního subjektu (rozhoduje se o jeho pp)
o O správní řízení nejde:
▪ Ve věcech týkajících se výlučně vztahů nadřízenosti a podřízenosti
v rámci VS
▪ Při vdávání aktů k politickému vedení správy a určování směrů vnitřní a
zahraniční politiky
▪ Úpravy postupů mezi různými orgány a úřady navzájem (vztahy vnější
vůči právním subjektům už ano)

Právní úprava správního řízení

• Právní úprava se dělí na obecnou a zvláštní
• Obecná
o Je obsažena zejména ve správním řádu (2. a 3. část)
▪ Tam je rozdělena na
• Obecná ustanovení o SŘ

86
 • Zvláštní ustanovení o SŘ
▪ Tyto části nejsou vůči sobě subsidiární, jedná se jen o legislativní
techniku
▪ Správního řízení se týkají i základní zásady činnosti správních orgánů a
závěrečná ustanovení
o Dále se k obecné úpravě řadí:
▪ Vyhláška o rozsahu hotových výdajů a ušlého zisku, které SO hradí jiným
osobám, a o výši paušálních nákladů řízení
▪ Zákon o správních poplatcích
• Zvláštní úprava
o Mnoho zákonů stanoví vlastní procesní pravidla a modifikují správní řízení
o V takovém případě se správní řád použije jen subsidiárně – tam, kde ho zvláštní
úprava nevylučuje či nenahrazuje
o Některé zákony mohou správní řád vyloučit zcela, např. daňový řád
o Správní řád se dále použije všude tam, kde není zvláštní úprava

Procesní zásady správního řízení

• Obecně o procesních zásadách
o Jedná se o legislativně technické, procedurální principy, které upravují
zahájení a průběh řízení
o Určují charakter toho kterého řízení
o Mají význam hlavně pro pochopení a interpretaci pravidel řízení
o Nestojí izolovaně, vzájemně se doplňují a prolínají
o Nejsou jako takové výslovně zakotveny v pozitivní úpravě
• Dispoziční a oficiality
o Na jejich základě je určen způsob zahájení řízení, předmět a samotná existence
řízení
o Dispoziční zásada
▪ Zahajuje se na základě podání žádosti žadatele
▪ SO je vázán žádostí
▪ Žadatel ji může zúžit nebo vzít zpět během řízení
o Oficialita
▪ Správní řízení zahájí správní orgán z moc úřední
▪ Sám určí jeho předmět
▪ Někdy je třeba podnětu jiného orgánu
o Některá řízení lze zahájit oběma způsoby
o SO je vždy povinen z úřední povinnosti pokračovat v zahájeném řízení
• Legality a oportunity
o Uplatňují se při zahájení řízení na základě z. oficiality
o Legality – SO musí zahájit řízení; např. u přestupků
o Oportunity – SO se může rozhodnout, zda zahájí nebo ne
• Písemnosti a ústnosti
o Zda se zahajuje ústní jednání
o Pravidlem je z. písemnosti

87
 o SO nařídí ústní jednání, pokud
▪ Tak stanoví zvláštní zákon
▪ Nebo je to třeba ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků
• Neveřejnosti a veřejnosti
o Vztahují se k řízení, kdy se koná ústní jednání
o Pravidlem je neveřejné ústní jednání
o Ústní jednání je veřejné
▪ Pokud tak stanoví zákon
▪ Nebo tak určí SO
• Může z moci úřední
• Nebo na žádost esenciálního účastníka, pokud tím nemůže být
způsobena újma ostatním účastníkům
• Jednotnosti a koncentrace řízení
o Jednotnost: subjekty mohou uplatňovat návrhy, námitky, uvádět skutečnosti…
po celou dobu řízení
o Koncentrace: mohou tak činit jen do určitého bodu v řízení
o Obecně platí jednotnost: mohou tak činit až do vydání rozhodnutí
o Správní orgán může prohlásit, dokdy mohou činit své návrhy
▪ Nezakládá koncentraci
▪ Není tam napsáno, že k pozdějším se nepřihlíží
o Odvolací řízení
▪ K novým návrhům a skutečnostem se může přihlédnout, jen pokud je
nemohl uplatnit dříve
▪ V zájmu ochrany zákonnosti a veřejného zájmu však i tak SO musí
přihlédnout k novým návrhům, pokud se týkají těchto aspektů
▪ Toto koncentrační ustanovení navíc neplatí, pokud má být v řízení
uložena povinnost; výslovně to zakotvuje úprava přestupkového řízení
• Materiální pravdy a formální pravdy
o Materiální pravda
▪ SO musí nabýt skutková zjištění taková, aby odpovídala skutečnému
stavu
▪ Musí zjistit reálnou objektivní pravdu
▪ Musí zjistit skutečný stav věci
o Formální pravda
▪ Úřad se může spokojit s tím, co uvádějí jako pravdu strany
o Správní řízení vychází z materiální pravdy -> musí zjistit stav věci, o kterém
nejsou důvodné pochybnosti
o Může to být modifikováno ve sporném řízení
• Vyhledávací a projednací
o Vyhledávací: inkviziční zásada
▪ Účastníci nejsou odpovědni za to, že bude nebo nebude zjištěn skutkový
poznatek
▪ Nemají důkazní břemeno
▪ Povinnost a odpovědnost zde má správní orgán

88
 ▪ Ten může vyžadovat součinnost po účastnících
o Projednací
▪ Účastníci mají důkazní břemeno
▪ Jsou povinni navrhovat důkazy a skutečnosti
▪ SO vychází z důkazů, které mu strany předložily
o Správní řízení vychází z vyhledávací zásady
o Účastníci i tak mají právo navrhovat důkazy a uvádět skutečnosti
o Ve sporném řízení je to modifikováno zásadou projednací
▪ SO vychází z důkazů předložených účastníky
▪ Může vzít za svá jejich shodná skutková tvrzení
• Volného hodnocení důkazů
o SO hodnotí důkazy podle své úvahy, volně, dle vnitřního přesvědčení
o Musí své hodnocení odůvodnit
o Musí se vypořádat se všemi návrhy a skutečnostmi a řádně to odůvodnit
o Někdy je předepsaný způsob důkazu pro některou skutečnost, např. znalecký
posudek
o Někdy je volné hodnocení modifikováno domněnkou: např. dominantní
postavení, pokud má 40%+ trhu
• Dvouinstančnosti řízení
o Proti každému rozhodnutí se lze odvolat, pokud zákon nestanoví něco jiného
o Lze se až na výjimky odvolávat i proti usnesení
o Nejedná se o podmínku spravedlivého procesu
• Procesní rovnosti účastníků
o Rovnost účastníků v možnostech uplatňovat svá práva a hájit své zájmy
o Souvisí s právem na spravedlivý proces
o Souvisí s kontradiktorností řízení – možnost seznámit se s návrhy a podklady
k rozhodnutí, vyjádřit se k nim, dávat vlastní návrhy…
• Nestrannosti
o Zajištěna úpravou vyloučení z projednávání a rozhodování věci

89
23. Subjekty správního řízení.
Pojem a skupiny subjektů
• Subjekty správního řízení = nositele procesních práv a povinností, kteří mají vliv na
průběh a výsledek správního řízení
• Základní subjekty:
o Správní orgány
o Účastníci
• Další subjekty:
o Dotčené orgány
o Dožádané orgány
o Nadřízené správní orgány
o Vedlejší účastníci
• Osoby zúčastněné na řízení
o Nejsou to subjekty
o Nemohou, na rozdíl od subjektů, vykonávat vlastní vliv na průběh řízení
o Svědci, znalci, tlumočníci…

Správní orgány
• Definice
o Orgán moci výkonné, orgány ÚSC a jiné orgány, právnické a fyzické osoby,
pokud vykonávají působnost v oblasti VS
o = jakýkoli vykonavatel vrchnostenské VS, který zasahuje do právních poměrů
osob
• Který konkrétní správní orgán bude věc řešit, rozhodují pravidla o příslušnosti
• Věcná příslušnost
o Obecně
▪ Vyjadřuje vztah správního orgánu k předmětu řízení
▪ Určuje kompetentní orgán
• Odvětvově
• A instančně (který stupeň v hierarchii orgánů)
o Správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim
byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona
o Pokud nelze zjistit, pak ústřední správní úřad, do jehož působnosti věc náleží,
nebo jehož obor působnosti je věci nejbližší
o Kompetenční spory
▪ Kladný kompetenční spor
• Pokud mají společný nadřízený orgán, předloží mu spor a on
rozhodne
• Pokud nemají, pak každý orgán předloží spor svému ústřednímu
správnímu úřadu
o Ty mezi sebou vedou dohodovací řízení
o Pokud nedojde k dohodě, podá se kompetenční žaloba
k NSS

90
 ▪ Záporný kompetenční spor
• Řeší se jen podáním kompetenční žaloby k NSS
• Může ji podat správní orgán nebo ten, kdo by byl účastníkem
• Funkční příslušnost
o Pokud existuje v rámci správních úřadů, korporací atd. více správních orgánů
o Pak funkční příslušnost řeší, který konkrétní z nich bude co řešit
o Např. že v rámci obce bude něco řešit obecní úřad
• Místní příslušnost
o Vyjadřuje vztah správního orgánu v určitém místě k předmětu řízení
o Kritéria, kterými se řídí
▪ Místem činnosti, forum actus
▪ Místem nemovitosti, forum reisitae
▪ Ostatní případy, forum domicili
• Místem podnikání
• Místem trvalého pobytu FO, sídlem PO nebo organizační složky
PO
o Pokud nelze určit, rozhodne nejblíže společně nadřízený správní orgán, popř.
ústřední správní úřad
o Pokud je příslušných více, vede se řízení tam, kde byla prvně podaná žádost,
kde se prvně zahájilo řízení z moci úřední…
• Změny příslušnosti
o Atrakce
▪ Nadřízený správní orgán věc převezme
▪ Z důvodu nečinnosti
▪ Na podnět (účastníka nebo SO) pro obtížnost řízení
o Delegace
▪ Nadřízený SO pověří jiný SO vedením řízení
▪ Z důvodu nečinnosti, pro vyloučení úředních osob
▪ Na podnět např. pro spojení více řízení
o Postoupení
▪ Příslušný SO postoupí věc jinému z důvodu vhodnosti
• Vyloučení z projednávání a rozhodování věci
o Oprávněná úřední osoba, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci
SO, je vyloučena ze všech úkonů v řízení
▪ Z důvodu pochybnosti o nepodjatosti: lze důvodně pochybovat o její
nepodjatosti pro její poměr k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům
▪ Z důvodu, že se účastnila řízení v téže věci v jiném stupni
o K vyloučení dochází ze zákona, rozhodnutí má jen deklaratorní charakter
o Účastník může namítat podjatost, o čemž rozhodne služebně nadřízený
o Úřední osoba, jak se o podjatosti doví, má povinnost o tom uvědomit
představeného

Účastníci
• Obecně

91
 o Osoby, o jejichž pp se rozhoduje
o Mají prostředky k ovlivňování průběhu a výsledku řízení
• Tři skupiny osob/účastníků
o 1. Esenciální/základní
▪ Ti, o jejichž pp má být rozhodnuto
▪ A) žadatel + ti, jimž může rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit pp
▪ B) ti, o kterých tak stanoví SO při zahájení z moci úřední, jimž má
rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo
prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají.
o 2. Ti, kteří mohou být rozhodnutím přímo dotčeni ve svém právním postavení
▪ Vedlejší/nepřímí účastníci
▪ Jejich pp nebudou zakládány, měněny, rušeny
▪ Ale je dán hmotněprávní poměr k předmětu řízení
▪ Může být dotčeno jejich právní postavení
• Např. v řízení o vyhoštění cizince to bude dítě, o které cizinec
pečuje
o 3. ti, kterým postavení účastníka dává zvláštní zákon
▪ Mají postavení jako účastníci podle 2)
▪ Pokud se ale rozhoduje o jejich pp, pak mají postavení dle 1)
• Zvláštní zákony mohou účastníky vymezit jinak, např. navrhovatel, odpůrce
• Za účastníka podle 1) je v pochybnostech považován i ten, kdo o sobě tvrdí, že je
účastníkem
o Má postavení účastníka, dokud SO usnesením nerozhodne, zda je či není
• Procesní osobnost
o Způsobilost být účastníkem
o Má ten, kdo je osoba
o Nebo ten, kdo není osoba, ale má pp v právu veřejném
o Nebo ten, pro koho procesní osobnost vyplývá z procesní normy
• Procesní způsobilost
o Způsobilost samostatně činit úkony v řízení
o Má FO v rozsahu, v jakém je svéprávná
o PO ji má plnou
▪ Jejím jménem jedná ten, kdo je k tomu oprávněn před soudem dle OSŘ
▪ Není považován za zástupce
• Účastníci mohou být zastoupeni
o Zákonným zástupcem: v tom rozsahu, v jakém nemá procesní způsobilost
o Opatrovníkem: ustanoven SO v zákonných případech
o Zmocněncem: udělením PM
• Některá důležitá práva účastníků
o Právo na nestranné a spravedlivé projednání věci v přiměřené lhůtě
o Seznámit se se spisem
o Být slyšen, vyjádřit se
o Právo na konzultace s pomocníky
o Právo na odůvodnění
92
 o Právo být poučen o svých pp
o Být seznámen s rozhodnutím
o Na účinné prostředky nápravy
o A další…

Další subjekty
• Dotčené orgány
o Příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření
o Jsou to i ÚSC, pokud se řízení týká práva na samosprávu
o Mají práva účastníků
• Dožádaný správní orgán
o Provádí úkon, o který byl požádán jiným SO
o Např. výslech svědka, který bydlí v jeho obvodu
o Ze zákonných důvodů může odmítnout provést úkon, jinak je to jeho povinnost
• Nadřízený správní orgán
o Může rozhodovat o odvolání
o Činí opatření proti nečinnosti
o Dává souhlas k postoupení
o Řeší spor o věcnou příslušnost apod.
• Vedlejší účastníci
o Mohou vystupovat ve sporném řízení
o Jako vedlejší účastníci se mohou přihlásit osoby, které mají zájem na výsledku
řízení
o mají postavení účastníků řízení podle § 27 odst. 2
o jejich odvolání proti rozhodnutí ve věci je však přípustné jedině tehdy, jestliže
se odvolal navrhovatel nebo odpůrce.

93
24. Postup před zahájením správního řízení, zahájení a průběh řízení v prvním
stupni.
Postup před zahájením správního řízení
• Přijímání podnětů k zahájení řízení
o SO je povinen přijímat podněty
o Do 30 dnů musí sdělit, že řízení zahájil nebo k tomu neshledal důvody; ale jen
pokud o to ten, kdo podnět podal, požádá
• Vysvětlení
o Slouží k prověření oznámení, ostatních podnětů a vlastních zjištění
o Jen pokud nelze prověřit jinak
o Každý je povinen podat vysvětlení
o O vysvětlení se pořizuje záznam; ten nelze užít jako důkazní prostředek (lze užít
jako jiný podklad pro rozhodnutí)
• Zajištění důkazu
o SO může zajistit důkaz, pokud
▪ ho později nebude možné provést nebo jen s velkými obtížemi
▪ a lze důvodně předpokládat, že provedení důkazu podstatně ovlivní
řešení otázky, o které se bude rozhodovat
o o zajištění se sepisuje protokol
• Předběžná informace
o Neregulativní úkon
o SO ji podá jen v případech stanovených ve zvláštním zákoně
o Podává se v písemné formě
o Může ji požadovat každý; požaduje se od příslušného orgánu k případnému
rozhodnutí
o Obsahuje informace, zda lze učinit nějaký záměr, za jakých podmínek, kdy lze
vyhovět žádosti apod.
o Platnost
▪ Může být SO omezena
▪ Přestává platit, pokud
• By se dostala do rozporu s následným právním předpisem
• Změna podstatných okolností
▪ Je od počátku neplatná, pokud byla vydána na základě nepravdivých,
neúplných, kreslených údajů
• Odložení věci
o SO tím reaguje na něco, co se jeví jako žádost, ale není
o Konkrétní případy:
▪ Byl vůči němu učiněn úkon, který zjevně není žádostí
▪ Nebo z něj nelze zjistit, kdo jej učinil
▪ Nebo k jejímu vyřízení není příslušný žádný SO

Zahájení a podmínky řízení

• Jakým způsobem je možné řízení zahájit, vyplývá ze zvláštních zákonů

94
 • K zahájení řízení dochází
o Na žádost
o Z moci úřední
• Od zahájení řízení mají účastníci procesní pp a běží lhůta pro vydání rozhodnutí
• Řízení zahájené na žádost
o Zahájeno dnem, kdy došla příslušnému SO
o Pokud zahajuje více žadatelů, je rozhodné, kdy podal žádost poslední
o Pokud je podána nepříslušnému SO, pak ji SO postoupí příslušnému SO
o Žádost je kvalifikovanou formou podání
o Pokud má vady, vyzve SO k jejich odstranění; pokud neodstraní, řízení zastaví
o žadatel ji může zúžit nebo vzít zpět
o žádost nesmí být zjevně právně nepřípustná → zastavení řízení
• řízení z moci úřední
o zahájeno dnem, kdy to SO oznámil esenciálnímu účastníkovi
o pokud je více účastníků, pak je rozhodné, kdy oznámil zahájení řízení prvnímu
z nich
o musí být upřesněn předmět řízení; během řízení může být zpřesněn, ale nesmí
se zásadně měnit
• podmínky řízení
o pravomoc a příslušnost orgánu
▪ žádost, k jejímuž vyřízení není příslušný žádný SO → odložení
▪ žádost nepříslušnému SO → postoupení příslušnému SO
▪ z moci úřední, ale zjistil, že je věcně nepříslušný, popř. není žádný SO
příslušný → zastavení řízení
o způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobilost
o překážky řízení
▪ překážka věci rozhodnuté → zastavení řízení
• konstitutivní i deklaratorní rozhodnutí
• neplatí pro negativní rozhodnutí, to nevytváří překážku věci
rozhodnuté
▪ překážka litispendence/probíhajícího řízení → zastavení řízení

Vybrané instituty průběhu řízení

• Komunikace účastníků s SO
o Podání vůči SO lze učinit:
▪ Písemně
▪ Ústně do protokolu
▪ V elektronické podobě
▪ do datové schránky
▪ Pomocí jiných technických prostředků, je-li do 5 dnů potvrzeno
způsobem uvedeným výše
o Podání je učiněno dnem, kdy došlo příslušnému orgánu
• Doručování
o Doručují se dva druhy písemností

95
 ▪ Písemnosti do vlastních rukou
▪ Jiné písemnosti
o Do vlastních rukou se doručují
▪ Předvolání
▪ Rozhodnutí a některá usnesení
▪ Písemnost, u které hrozí, že by jinak mohla být dána jinému účastníkovi
s protichůdným zájmem
▪ Písemnosti, u kterých tak stanoví zákon nebo úřední osoba
o Způsoby doručení
▪ Do datové schránky
▪ Pokud to není možné, pak
• SO doručí sám
• Prostřednictvím obecního úřadu
• Policejního orgánu
• Obecní policie
• Poštou…
o Pokud se doručuje jinak než do datové schránky, musí se určit adresa:
▪ FO
• Na adresu pro doručování sdělenou adresátem
• Na elektronickou adresu pro doručování sdělenou adresátem
• Na adresu evidovanou v evidenci obyvatel pro doručování
• Na adresu trvalého pobytu
• Na místo podnikání
• Na požádání jiným způsobem
• Kamkoli, kde bude FO zastižena
▪ PO
• Na adresu pro doručování sdělenou adresátem
• Na elektronickou adresu pro doručování sdělenou adresátem
• Na adresu sídla
• Na adresu toho, kdo činí za PO úkony
• Na požádání jiným způsobem
o Pokud nebyl zastižen adresát, nebo jiná osoba, co je oprávněna přijmout
písemnost, pak se písemnost uloží
▪ U SO, co ji vyhotovil
▪ U obecního úřadu či na poště, pokud se jimi doručuje
o Doručovatel vloží do schránky oznámení o písemnosti; pokud si ji do 10 dnů
nevyzvedne, pak se vhodí písemnost do schránky (popř. se vrátí SO, pokud je
vhození vyloučeno)
o Fikce doručení
▪ Pokud se doručuje do datové schránky a nepřihlásí se do ní do 10 dnů –
doručeno
▪ Pokud si adresát nevyzvedne písemnost do 10 dnů, co je připravena
k vyzvednutí – doručeno

96
 ▪ Pokud ji adresát odmítne převzít nebo neposkytne součinnost –
doručeno
▪ Pokud se doručuje do vlastních rukou, ale na požádání jiným způsobem,
pak se považuje za doručenou třetím dnem od odeslání
o Doručování veřejnou vyhláškou
▪ Osobám neznámého pobytu/sídla
▪ Jimž se nedaří doručovat
▪ Nejsou známy
▪ V dalších zákonných případech
• Ústní jednání
o Jednotlivé úkony se činí zásadně písemně
o Výjimkou je ústní jednání
o SO nařídí ústní jednání, pokud
▪ Tak stanoví zvláštní zákon
▪ Nebo je to třeba ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků
o Je zásadně neveřejné
o Veřejné je, pokud
▪ Tak stanoví zákon
▪ Tak určí SO
• Lhůty a počítání času
o Lhůty
▪ Zákonné – nelze je prodloužit (pro podání odvolání)
▪ Určené SO – lze je prodloužit (k odstranění nedostatků v žádosti)
▪ Pořádkové – jejich nedodržení neznamená nemožnost provést úkon
(pro vydání rozhodnutí)
▪ Propadné – zaniká právo provést úkon
o Navrácení v předešlý stav – prominutí zmeškání lhůty
▪ Pokud zmeškal lhůtu na úkon kvůli vážným důvodům
▪ Musí o to požádat do 15 dnů od odpadnutí překážky
▪ Je třeba s tím spojit onen úkon
▪ SO nepromine, pokud by tím způsobil újmu na právech ostatních
nabytých v dobré víře nebo by převážil veřejný zájem
▪ Zákony to mohou vyloučit u některých úkonů – např. nelze prominout
zmeškání úkonu při exekuci
o Počítání času
▪ a) nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující
počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin; v
pochybnostech se za počátek lhůty považuje den následující po dni, o
němž je jisto, že skutečnost rozhodující pro počátek běhu lhůty již
nastala,
▪ b) končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let uplynutím toho dne,
který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti
určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním
dnem měsíce,

97
 ▪ c) připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním
dnem lhůty nejbližší příští pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu
určenou podle hodin,
▪ d) je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně
a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána
poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje
podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo
osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z
vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního
orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno
podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání
bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.
• Ochrana před nečinností
o Přísluší nadřízenému SO v případech
▪ Že nevydá rozhodnutí v zákonné lhůtě
▪ Nebo nezahájí řízení z moci úřední do 30 dnů, co se dověděl o
předmětných skutečnostech
o Provádí se z moci úřední
o Opatření:
▪ Přikáže nápravu či vydání rozhodnutí
▪ Převezme věc
▪ Pověří jiný SO, aby rozhodl
▪ Prodlouží lhůtu
o Po uplynutí lhůt se ochrany může domáhat účastník; je to podmínka pro žalobu
proti nečinnosti
• Podklady pro vydání rozhodnutí
o Smyslem shromažďování podkladů pro rozhodnutí je získat poznatky o
skutkovém stavu tak, aby mohl SO rozhodnout
o Podklady opatřuje sám SO; na požádání účastníka může některé podklady
opatřit tento účastník
o Zjišťují se v takovém rozsahu, aby který je nezbytný pro zjištění stavu věci, o
kterém nejsou důvodné pochybnosti
o Demonstrativní výčet podkladů
▪ Návrhy účastníků
▪ Důkazy
▪ Skutečnosti známé z úřední činnosti
▪ Podklady od jiných SO
▪ Obecně známé skutečnosti
o Důkazy
▪ Lze využít všeho, co může objasnit stav věci, a není to v rozporu
s právními předpisy
▪ Listiny, ohledání, svědecká výpověď, znalecký posudek…
o Účastníci jsou povinni poskytnout veškerou potřebnou součinnost; výjimkou je
řízení, kde hrozí uložení správního trestu

98
 o Prejudiciální otázky
▪ = otázka, jejíž vyřešení je předpokladem rozhodnutí, ale SO není
příslušný ji vyřešit
▪ Pokud o ní už rozhodl příslušný orgán, je tím SO vázán
▪ Pokud ještě nerozhodl, může
• Dát podnět k zahájení řízení
• Vyzvat účastníka/jinou osobu, aby podala žádost o zahájení
řízení
• Si o ní učiní sám úsudek
o nemůže o tom, zda byl spáchán TČ, přestupek nebo jiný
správní delikt a kdo za něj odpovídá a o otázkách
osobního stavu
o pokud později příslušný orgán rozhodne jinak, je to
důvod pro obnovu řízení
• Zajištění účelu a předmětu řízení
o Předvolání
o Předvedení
o Pořádková pokuta
▪ Až 50k
▪ Pokud
• Se nedostaví bez omluvy
• Ruší pořádek navzdory napomenutí
• Neposlechne pokynu úřední osoby
• Hrubě urážlivé podání
o Vykázání z místa úkonu
o Záruka za splnění povinnosti
▪ Vyzve účastníka, aby u SO složil peněžitou nebo nepeněžitou záruku za
splnění povinnosti, která mu může být uložena
▪ Na požádání účastníka nebo v zákonem stanovených případech
▪ Pokud byla splněna povinnost, vrací se
▪ Pokud nebyla splněna, dá se tomu, kdo by byl oprávněn z exekuce
• Přerušení řízení
o Pro překážky dočasného charakteru
o Neběží lhůty
o Příklady důvodů
▪ Současně s výzvou k odstranění nedostatků v žádosti
▪ Současně s výzvou k zaplacení správního poplatku
▪ Pokud probíhá řízení o předběžné otázce
• Zastavení řízení
o Řízení se tím končí
o Důvody:
▪ Byla vzata žádost zpět
▪ Byla podána zjevně právně nepřípustná žádost

99
 ▪ Nebyly odstraněny vady v žádosti
▪ Nebyl zaplacen správní poplatek
▪ Litispendence
▪ Žadatel zemřel/zanikl
▪ Žádost se stala zjevně bezpředmětnou
▪ Z dalších zákonných důvodů
• Lhůty pro vydání rozhodnutí
o Obecně je SO povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu
o Nejpozději však do 30 dnů od zahájení řízení
▪ K tomu se připočítává doba až 30 dnů, např. při ústním jednání,
předvolání, zvlášť složitý případ…
▪ Dále se připočítává doba nutná k provedení dožádání, znaleckého
posudku, doručení do ciziny

100
25. Rozhodnutí ve správním řízení, právní moc a vykonatelnost rozhodnutí.
Rozhodnutí
• Pojem
o Dvojí význam
▪ 1. správní akt rozhodující o pp osoby – širší vymezení; jakékoli
rozhodnutí; řadí se sem kromě rozhodnutí ještě usnesení, schválení
smíru, příkaz, příkaz na místě a vydání dokladu místo rozhodnutí
▪ 2. forma správního aktu ve správním řízení – užší vymezení
o Dále používáno v užším významu
o Může mít povahu
▪ Meritorního rozhodnutí (rozhoduje o pp nebo je autoritativně
prohlašuje)
▪ Procesního aktu (např. rozhodnutí o odvolání)
• Náležitosti
o Vyhotovuje se v písemné formě; to neplatí jen v zákonem stanovených
případech
o Obsahuje
▪ Výrokovou část
• Výrok
• Právní ustanovení
• Označení esenciálních účastníků
• Lhůta ke splnění povinnosti a další údaje potřebné ke splnění
povinnosti
• Pokud SO rozhodl o vyloučení odkladného účinku, pak se to
uvede do výroku
▪ Odůvodnění
• Důvody
• Podklady rozhodnutí
• Úvahy SO, hodnocení, výklad předpisů
• Vypořádání námitek a návrhů
▪ Poučení
• Zda je možné podat odvolání
• Kde se podává
• V jaké lhůtě
• Kdo o tom rozhodne
o Další formální náležitosti: označení „rozhodnutí“, označení SO, číslo jednací,
datum, razítko atd.
• Rozhodnutí se oznamují
o Doručením stejnopisu
o Ústním vyhlášením (má účinky oznámení, jen pokud se účastník vzdá nároku na
doručení písemného vyhotovení)
• Zvláštní případy rozhodnutí:
o Mezitímní rozhodnutí – rozhodne se o základu věci

101
 o Rozhodnutí o části věci – rozhodne se o části věci, jen o některých pp, nebo jen
o pp některých účastníků
o Rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem
▪ Závazné stanovisko
• není samostatné rozhodnutí
• vydává ho dotčený orgán
• závazné pro výrokovou části SO vedoucího řízení
• pokud znemožňuje vydání rozhodnutí, SO už neprovádí další
dokazování a žádost zamítne
• pokud se rozhoduje o odvolání, které směřuje proti obsahu
závazného stanoviska, vyžádá si SO po dotčeném orgánu
potvrzení nebo změnu závazného stanoviska
• závazné stanovisko lze zrušit v přezkumném řízení; pak je to
důvod obnovy původního řízení

Vlastnosti rozhodnutí
• Platnost
o Znamená existenci aktu
o Vykonavatel projevil vůli, která je obsahem aktu, vůči adresátům
o SŘ používá termín vydání rozhodnutí
o Tím se zásadně rozumí předání stejnopisu rozhodnutí k doručení adresátovi,
jinak to může být např. ústní vyhlášení, vyvěšení veřejné vyhlášky…
• Účinnost
o Akt naplňuje v něm vyjádřený obsah => zakládá, mění, ruší pp nebo
autoritativně prohlašuje jejich existenci
o Může být odložena, a to ze zákona, rozhodnutí SO nebo soudu
o Účinnost nastává:
▪ Obecné pravidlo: současně s nabytím právní moci
▪ Jeho oznámením; pokud se nelze odvolat nebo odvolání nemá
odkladný účinek
▪ Ve správním aktu stanoveném datu či okamžikem, kdy nastane nějaká
událost
• Právní moc
o Formální právní moc
▪ Akt nemůže být napaden řádnými OP
▪ Podmínkou je řádné oznámení; tomu mohou být kladeny na roveň fikce,
př. fikce doručení
▪ Pravomocný správní akt je závazný pro adresáty i pro správní orgány
▪ Soudy jsou vázány rozhodnutím, že byl spáchán přestupek či jiný správní
delikt a kdo je spáchal; a rozhodnutím o osobním stavu; z jiných
rozhodnutí soudy pouze vychází
o Materiální právní moc
▪ Vyjadřuje závaznost a nezměnitelnost aktu ze strany vykonavatele a
vytvoření překážky rei iudicatae

102
 ▪ Předpokládá formální PM
▪ Závaznost nastává vždy při formální PM
▪ Nezměnitelnost je spojena s nemožností uplatnit zákonné prostředky
pro zásah do formálně pravomocného aktu
• Vykonatelnost a jiné právní účinky
o Vykonatelnost spočívá ve vynutitelnosti – vymahatelnosti obsahu státní mocí
o Je spojena s akty, které ukládají povinnost
o Pokud akty neukládají povinnost, nevztahuje se na ně vykonatelnost, ale mají
„jiné právní účinky“, pro které platí obdobně ustanovení o vykonatelnosti
o Vykonatelnost nastává:
▪ Spolu s PM, popř. uvedeným pozdějším dnem
▪ Když nastala PM a uplynula lhůta k plnění; pokud akt stanoví lhůtu
k plnění
o Pokud odvolání nemá odkladný účinek, je akt vykonatelný:
▪ Jeho oznámením adresátovi, popř. uvedeným pozdějším dnem
▪ Oznámením adresátovi a uplynutím lhůty k plnění, pokud tuto lhůtu
stanoví

Další formy rozhodnutí

• Usnesení
o Vydává se v případech výslovně stanovených zákonem
o Především pro procesní otázky
o Oznamuje se stejně jako rozhodnutí, pokud se jen nepoznamenává do spisu
o Proti usnesení se lze odvolat, pokud zákon nestanoví jinak; odvolání nemá
odkladný účinek
o Nelze se odvolat proti usnesení, které se jen poznamenává do spisu
• Rozhodnutí o schválení smíru
o Týká se sporného řízení – spory z veřejnoprávních smluv a v případech
stanovených zákonem spory z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo
obchodních vztahů
• Rozhodnutí o uložení povinnosti na místě
o Oprávněné úřední osoby v případech stanovených zákonem
o Vyhlásí se ústně, písemné vyhotovení se doručí až dodatečně
o Odvolání nemá odkladný účinek
• Příkaz
o Lze jím uložit povinnost z moci úřední nebo ve sporném řízení
o Je to první úkon v řízení
o Jenom pokud SO považuje skutková zjištění za dostatečná
o Lze proti němu do 8 dnů podat odpor
• Příkaz na místě
o Lze jím uložit povinnost do 10 000 Kč nebo nepeněžité plnění, co lze splnit na
místě ihned
o Účastník musí být přítomen a plně uznat důvody vydání příkazu
o Příkaz podepíše a tím se stává pravomocným

103
 o Nelze proti němu podat odpor
• Vydání dokladu místo rozhodnutí
o Pokud SO vyhoví žádosti o přiznání práva, které se prokazuje dokladem
o Př. řidičský průkaz

104
26. Řádné opravné prostředky ve správním řízení.
• Odvolání
• Rozklad
• Odpor

Odvolání
• Pojem
o Řádný OP
o Proti nepravomocnému rozhodnutí
• Právo podat odvolání
o Účastník má právo podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak
o Nemá právo podat odvolání, pokud se tohoto práva vzdal
o Pokud ho vzal zpět, nemůže ho podat znovu
• Důvody odvolání
o Vady
▪ Skutkové
▪ Právní
▪ Procesní
o Lze napadnout
▪ Výrokovou část
▪ Jen některý výrok
▪ Jen vedlejší ustanovení
• Obsahové náležitosti
o Obecné náležitosti podání
o Proti kterému rozhodnutí směřuje
o V jakém rozsahu ho napadá
▪ Pokud není uvedeno, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, platí, že se
domáhá zrušení celého rozhodnutí
o V čem je spatřována nesprávnost či nezákonnost
• Novoty
o K novým návrhům a skutečnostem se může přihlédnout, jen pokud je nemohl
uplatnit dříve
o V zájmu ochrany zákonnosti a veřejného zájmu však i tak SO musí přihlédnout
k novým návrhům, pokud se týkají těchto aspektů
o Toto koncentrační ustanovení navíc neplatí, pokud má být v řízení uložena
povinnost; výslovně to zakotvuje úprava přestupkového řízení
• Místo podání odvolání
o Podává se u SO, který vydal rozhodnutí
o Tento SO může za zákonných podmínek uplatnit autoremeduru
• Odvolací lhůta
o Obecně 15 dnů od oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak
o SŘ stanoví rozdílné lhůty pro některé situace
▪ Nesprávné, neúplné, chybějící poučení – 15 dnů od opravného
usnesení, nejpozději do 90 dnů od oznámení

105
 ▪ Rozhodnutí nebylo oznámeno – do 30 dnů, co se o něm dověděla,
nejpozději do 1 roku
• Odkladný účinek
o = nenastává právní moc, vykonatelnost ani jiné právní účinky
o PM se odkládá vždy, i u předběžně vykonatelných rozhodnutí
o Odkladný účinek (s výjimkou PM) může vyloučit zákon nebo správní orgán
▪ Vždy to musí mít zákonný základ
▪ Důvody pro vyloučení odkladného účinku správním orgánem:
• Jestliže to vyžaduje veřejný zájem
• Hrozí-li vážná újma účastníkovi
• Jestliže o to účastník požádá a nemůže to způsobit škodu jinému
a není to v rozporu s veřejným zájmem
o Rozhodnutí, proti nimž nemá odvolání odkladný účinek = předběžně
vykonatelná
• Devolutivní účinek
o Pokud zákon nestanoví jinak, o odvolání rozhoduje nejblíže nadřízený správní
orgán
o SO, který rozhodnutí vydal, může provést autoremeduru
▪ Rozhodne o odvolání sám
▪ Pokud plně vyhoví odvolání
▪ A nemůže tím být způsobena újma dalším účastníkům, ledaže by s tím
souhlasili
• Úkony správního orgánu I. stupně
o Podle okolností doplní řízení
o Předá stejnopis odvolání dalším účastníkům
o Může řízení rovnou zastavit, pokud je pro to zákonný důvod
• Rozsah a hlediska přezkumu rozhodnutí a předcházejícího řízení
o Rozsah
▪ Přezkoumává celé rozhodnutí
▪ Ledaže směřuje jen proti některému výroku či vedlejšímu ustanovení;
musí přezkoumat i ty výroky, které tvoří s napadenými nedílný celek
o Hlediska přezkumu
▪ Zákonnost – ze všech relevantních hledisek bez ohledu na námitky;
revizní princip
▪ Správnost – jen v rozsahu námitek; výjimka je, pokud to vyžaduje
veřejný zájem
• Způsoby rozhodnutí o odvolání
o Opožděné nebo nepřípustné odvolání
▪ Odvolání zamítne
• Zkoumá, zda nejsou důvody pro obnovu řízení či přezkumné
řízení
• Pokud ano, odvolání se požaduje za podnět k těmto řízením
o Nezákonné či nesprávné rozhodnutí

106
 ▪ Rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví
▪ Rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí orgánu, který rozhodnutí
vydal
• Pokud nemůže sám rozhodnout pro podstatné vady
• Prvostupňový SO je vázán právním názorem odvolacího orgánu
▪ Napadené rozhodnutí nebo jeho část změní
• Apelační princip
• změnu nelze provést, pokud by tím některému z účastníků,
jemuž je ukládána povinnost, hrozila újma z důvodu ztráty
možnosti odvolat se
• Jen pokud se rozhoduje o rozhodnutí orgánu ÚSC v samostatné
působnosti, pak nemůže změnit – kasační princip
• Pokud odvolání podal jen jeden účastník nebo více, ale se
stejným zájmem, pak nelze změnit v jejich neprospěch – zákaz
reformace in peius
o Rozhodnutí je v pořádku
▪ Odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí
• Uplatní se i tehdy, pokud zrušil/změnil jen část – pak zbytek musí
potvrdit

Rozklad
• Řádný OP podávaný proti nepravomocnému rozhodnutí vydaném v prvním stupni
o Ústředním správním úřadem
o Ministrem
o Nebo vedoucím jiného ústředního správního úřadu
• Rozhoduje o něm ministr nebo vedoucí ústředního správního úřadu na návrh
rozkladové komise
• Rozkladovou komisi tvoří odborníci, kteří nejsou zaměstnanci
• Ministr jejím návrhem není vázán
• Není zde devolutivní účinek
• Rozhodnutí:
o Zrušení
o Změna, pokud plně vyhoví a nezpůsobí újmu ostatním, ledaže by s tím souhlasili
o Zamítnutí
• Pokud to nevylučuje povaha rozkladu, užijí se ustanovení o odvolání

Odpor
• Řádný OP, který lze podat proti příkazu
• Příkaz se tím ruší a v dalším řízení se nepřezkoumává
• Neuplatní se zákaz reformace in peius
• Jen při řízení o přestupcích nelze uložit jiný trest (s výjimkou napomenutí) nebo vyšší
výměru trestu, než byly uloženy příkazem; to neplatí, pokud se změní kvalifikace
• Pokud byl podán opožděně nebo je nepřípustný, SO ho o tom vyrozumí

107
27. Přezkumné řízení a obnova řízení ve správním řízení.
Přezkumné řízení
• Povaha
o Dozorčí prostředek
o SO jím přezkoumávají z moci úřední
o Přezkoumávají se pravomocná rozhodnutí
o Lze přezkoumat i předběžně vykonatelné rozhodnutí, které dosud nenabylo
PM
• Důvody
o Právní vady – rozpor s právními předpisy
o Procesní vady, které mohly mít vliv na soulad rozhodnutí s právními předpisy
• Nepřípustnost přezkumného řízení
o Jestliže byl udělen souhlas k právnímu jednání dle soukromého práva (např.
souhlas ředitele krajského úřadu ke jmenování tajemníka obecního úřadu)
o Rozhodnutí v přezkumném řízení
o Rozhodnutí odvolacího orgánu o vrácení věci, jestliže již bylo vydáno nové
rozhodnutí
o Rozhodnutí o předběžném opatření, pokud se rozhodnutí ve věci již stalo
vykonatelným
o Stanoví-li tak zvláštní zákon
• Přezkum usnesení
o Samostatně jen usnesení o odložení věci a o zastavení řízení
o Ostatní usnesení lze přezkoumat jen spolu s rozhodnutím a jestliže to mohlo
mít vliv na soulad s právními předpisy nebo pro náhradu škody
• Zahájení přezkumného řízení
o Zahajuje se z moci úřední usnesením
o Účastník může dát podnět – pokud SO nezahájí, do 30 dnů mu to sdělí
o I kdokoli jiný může dát podnět – pokud SO nezahájí, sdělí mu to, jen pokud o to
výslovně požádal
o Na zahájení není právní nárok; sdělení SO, že neshledal důvody pro zahájení,
není rozhodnutím
• Příslušný orgán k provedení přezkumného řízení
o Obecně je to SO nadřízený SO, který vydal rozhodnutí (devolutivní účinek)
o Výjimečně je to SO, který vydal rozhodnutí – jestliže podnět dal účastník, SO
mu plně vyhoví a nemůže být způsobena újma jiným účastníkům, ledaže by
souhlasili
• Lhůty
o Usnesení o zahájení řízení
▪ do 2 měsíců ode dne, kdy se dověděl o důvodu zahájení řízení
▪ nejpozději do 1 roku od rozhodnutí ve věci
o rozhodnutí v přezkumné řízení lze vydat nejpozději do 15 měsíců od PM
přezkoumávaného rozhodnutí
• Rozhodný právní a skutkový stav

108
 o Rozhoduje se dle skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí
o Neuplatňují se novoty
• Způsoby rozhodnutí v přezkumném řízení
o Zastaví řízení, pokud zjistí, že byly porušeny právní předpisy, ale újma, která by
vznikla osobě, jež nabyla práva v dobré víře, by byla nepoměrná k újmě, která
vznikla jiném nezákonným rozhodnutím nebo veřejnému pořádku; takovéto
rozhodnutí je přezkoumatelné soudně
o Zastaví řízení, pokud právní předpisy porušen nebyly
o Zastaví řízení, pokud uplyne 15 měsíců
o Zruší a změní nebo zruší a věc vrátí
• Účinky rozhodnutí
o Pokud se rozhodnutím zakládají, mění či ruší pp, musí SO určit od kdy účinky
nastávají – ex nunc nebo ex tunc
o Pokud se mění či ruší rozhodnutí ukládající povinnost, zásadně nastávají právní
účinky od PM přezkoumávaného rozhodnutí
o Pokud se mění či ruší rozhodnutí přiznávající právo, zásadně nastávají právní
účinky od PM rozhodnutí v přezkumném řízení
• Zkrácené přezkumné řízení
o Pokud je porušení právních předpisů zjevné ze spisu
o A není třeba vysvětlení účastníků
o Pak je prvním úkonem vydání rozhodnutí, kterým se mění či ruší, popř. vrací
přezkoumávané rozhodnutí

Obnova řízení
• Pojem
o Nástroj, kterým lze nově provést řízení, které již bylo pravomocně ukončeno
o Účelem je napravit nedostatečná skutková zjištění a některé procesní vady
o Skládá se ze dvou řízení
▪ Řízení o povolení obnovy
▪ Nové, obnovené řízení
• Podmínky pro obnovu řízení
o Existence pravomocného rozhodnutí ve věci
o Obnova není nepřípustná
▪ Některé zákony mohou obnovu vyloučit např. rozhodnutí o zajištění
cizince za účelem vyhoštění
o Důvod obnovy
▪ A) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které
existovaly v době řízení a které účastník nemohl v původním řízení
uplatnit; anebo se provedené důkazy ukázaly být nepravdivými
• Jen pokud nové důkazy mohou odůvodňovat jiné řešení otázky
• Tento důvod obnovy nemůže uplatnit ten účastník, který mohl
důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení
• Může to být i důvod obnovy zahájené z moci úřední
▪ B) bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem

109
 • Obdobně to platí, pokud si SO udělal úsudek o otázce a následně
příslušný orgán rozhodl jinak
• Jen pokud nové rozhodnutí může odůvodňovat jiné řešení
otázky
▪ C) rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem
• Lze zahájit jen z moci úřední
o Úkon k zahájení obnovy
▪ Zahajuje se na žádost účastníka
• Může podat žádost u kteréhokoli orgánu, který ve věci
rozhodoval
▪ Nebo z moci úřední
• Zahájí orgán, který rozhodl v posledním stupni
• Je-li na tom veřejný zájem
o Dodržení lhůt
▪ Na žádost
• Subjektivní lhůta 3 měsíce
• Objektivní 3 roky
▪ Z moci úřední do 3 let
• Řízení o obnově
o Rozhoduje o ní SO, který rozhodl v posledním stupni
o Při zkoumání vychází jen z důvodů uvedených v žádosti; pokud jsou podmínky
splněny, je na obnovu řízení právní nárok
o Rozhodnutí
▪ Zastaví řízení
• pokud byla žádost vzata zpět
• Nebo SO, který zahájil z moci úřední, neshledá důvod pro
obnovu
▪ Řízení obnoví
• Má to odkladný účinek, pokud napadené rozhodnutí nebylo
vykonáno
▪ Žádost o obnovu zamítne
• Obnovené řízení
o Vede ho
▪ SO, který rozhodoval v prvním stupni
▪ Nebo odvolací SO, pokud se důvod obnovy týkal výlučně odvolacího
řízení
o Není omezeno jen na důvod obnovy; znovu se rozhoduje celá věc
o Nové rozhodnutí ruší staré; přestože mohou být obsahově stejná

110
28. Správní exekuce.
• Obecně k exekuci
o Exekuce je postupem, v němž je nuceně vymáháno splnění povinnosti k plnění
vyplývající z rozhodnutí, pokud tato povinnost nebyla splněna dobrovolně
o Exekuce tvoří relativně samostatnou součást správního řízení
o Bezprostředně se zde projevuje mocenská role veřejné moci
• K nucenému splnění povinnosti uložené správní orgánem může dojít:
o Správní exekucí, prováděnou správním orgánem
o Exekucí provedenou soudním exekutorem dle exekučního řádu
o (soudy již neprovádějí výkon správních rozhodnutí)
• Exekuční titul dle SŘ
o Vykonatelné rozhodnutí SO
o Vykonatelný smír schválený SO
• Exekuční titul uplatňuje/domáhá se splnění povinnosti
o Vymáhající správní orgán (SO, který vydal rozhodnutí či schválil smír)
o Osoba oprávněná z exekučního titulu
• Exekuční správní orgán
o Povinnost k peněžitému plnění
▪ Obecný správce daně (celní úřad)
▪ SO, který vydal rozhodnutí v I. stupni či schválil smír, stanoví-li tak
zvláštní zákon
▪ Obecní nebo krajský úřad, magistrát Prahy nebo úřad městské části
Prahy, pokud je současně orgánem, který vydal rozhodnutí, či tak učinil
jiný orgán ÚSC
o Povinnost k nepeněžitému plnění
▪ SO, který vydal rozhodnutí v I. stupni, je-li orgánem moci výkonné
▪ Obecní nebo krajský úřad, který vydal rozhodnutí v I. stupni, nebo je-li
takovým orgánem jiný orgán ÚSC
▪ Obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má sídlo jiný
vymáhající orgán (např. PO a FO, které vykonávají působnost VS)
• Prameny úpravy
o Peněžitá plnění
▪ Podle daňového řádu
▪ Subsidiárně OSŘ
▪ Způsoby provedení exekuce
• Srážky ze mzdy
• Přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb
• Přikázání jiné peněžité pohledávky
• Postižení jiných majetkových práv
• Prodej movitých věci
• Prodej nemovitých věcí
o Nepeněžitá plnění
▪ Podle SŘ

111
• Průběh exekuce na nepeněžitá plnění
o Zahájení
▪ Exekuční správní orgán může povinného vyzvat ke splnění v náhradní
lhůtě
▪ Exekuci nařídí exekučním příkazem, kde určí i způsob provedení
exekuce
o Způsoby provedení
▪ Zastupitelná plnění
• Provádějí se náhradním výkonem
• Povinnost splní jiná osoba na náklady povinného
• SO může určit, aby zaplatil potřebné náklady či zálohu předem
• Lze to pak vymáhat na peněžité plnění
▪ Nezastupitelná plnění
• Provádějí se přímým vynucením
• Demonstrativně:
o Vyklizením nemovitosti, stavby, bytu, místnosti, jiných
prostor
o Odebráním movité věci
o Předvedení
▪ Exekuce ukládáním donucovacích pokut
• Pro zastupitelná i nezastupitelná plnění
• Pokud nejde provést přímým vynucením ani náhradním
výkonem nebo je to neúčelné
• Ukládají se postupně pokuty až do výše nákladů na náhradní
úkon, pokud ho nelze provést, pak do 100 000 Kč
o Odložení a přerušení exekuce
▪ Provedení lze dočasně odložit nebo přerušit
▪ Pokud jsou pro to důležité důvody a nehrozí, že bude zmařen účel
exekuce, popř. stanoví-li tak zvláštní zákon
▪ Rozdíl:
• Odkládá se exekuce, kde ještě nebyly učiněny úkony směřující
k vymožení
• Přeruší se exekuce, kde již byly některé tyto úkony učiněny a SO
je přestane činit
▪ Po dobu odložení či přerušení SO nečiní úkony směřující k vymožení
povinnosti
▪ Důvody:
• Když SO během přezkumného řízení pozastaví vykonatelnost
rozhodnutí
• Lze očekávat, že dojde k zastavení exekuce
• Pokud o to požádá povinný a lze očekávat, že svou povinnost
splní ve stejné lhůtě, v jaké by byla provedena exekuce
o Zastavení exekuce

112
 ▪ Jedná se druhý možný způsob skončení exekučního řízení vedle
vymožení povinnosti
▪ důvody
• povinnost zanikla
• byl zrušen exekuční titul
• o zastavení požádal ten, na jehož žádost byla nařízena
• pokračování by bylo spojeno s mimořádnými či nepoměrnými
obtížemi
• zjistí se, že neexistuje povinnost či neexistuje povinný
• provedení je nepřípustné
o před jejím nařízením byl důvod, proč nelze provést
o po jejím nařízení nastal jiný důvod vyplývající ze
zvláštního zákona či stavu věci, proč nelze provést
• Úkony exekučního správního orgánu a opravné prostředky
o Rozhodování
▪ Většinou usnesením
▪ Někdy rozhodnutím (např. rozhodnutí o uložení donucovací pokuty)
o Exekuční orgán provádí i faktické úkony
▪ Osobní prohlídka
▪ Odebrání věci
▪ Apod.
o Proti některým usnesením nelze podat odvolání, např. exekuční příkaz
o Proti některým usnesením a rozhodnutím se lze odvolat
o Námitky
▪ OP sui generis
▪ Proti těm usnesením a jiným úkonům, proti kterým se nelze odvolat
▪ Může je podat povinný či osoba, které z nich vyplývá povinnost
▪ Musí být podány, dokud se úkon neprovede
▪ Někdy mají odkladný účinek ze zákona; odkladný účinek může i přiznat
exekuční SO
▪ Rozhoduje o nich exekuční SO
▪ Nelze se odvolat proti rozhodnutí o námitce

113
29. Pojem a základní zásady správního trestání, prameny úpravy správního
trestání, druhy správních deliktů.
Pojem správního trestání
• Trestání
o = stíhání porušení právních pravidel chování, která jsou natolik významná, že
umožňují VM působit represivně a uložit trest
o Trest je nová povinnost
o Má funkci
▪ Obecnou a individuální preventivní
▪ Výchovnou
▪ Represivní
• Pravomoc trestat mají zásadně soudy
• Z toho je výjimka zvaná správní trestání – trestání, které provádějí správní orgány
• Správa zde postihuje jednání vymezené jako správní delikty
• Tam se řadí zejména:
o Postihy zaměstnanců za porušení zvláštních služebních povinností
o Méně závažná provinění proti majetku, zdraví, veřejnému pořádku
o Delikty narušující činnost materiální správy (delikty na úseku stavebního řádu,
vnitřní správy apod.)
• Ve světě neexistuje jednotný model správního trestání a rozdělení trestání mezi SO a
soudy
o Model, kde SO projednávají určité delikty jen ve zkrácených řízeních – blokové,
příkazní… řádné pak projednávají soudy (anglosaské systémy)
o Model, kde správní delikty řeší v prvním stupni SO, o odvolání pak rozhoduje
soud (Německo, Rakousko)
o Model, kde SO rozhodují v I. i II. stupni a je možný soudní přezkum (i ČR)
• Vliv zásad pro trestní právo
o Zásady trestního práva jsou vyjádřeny v Ústavě a Listině a mezinárodních
smlouvách
o Vlivem judikatury, hl. EÚLP, se uplatňují i pro správní trestání
o EÚLP stanoví zásady a pravidla pro trestní proces
o Judikatura ESLP pak určuje, co je „trestní čin“ a „trestní obvinění“ na základě
těchto kritérií (Engel a další proti Nizozemsku):
▪ Kvalifikace deliktu ve vnitrostátním právu
▪ Povaha deliktu (zda je pro všechny nebo jen pro vybranou skupinu
osob)
▪ Zda je účel sankce reparační nebo represivní
▪ Druh a stupeň závažnosti sankce
o Povaha trestných činů dle EÚLP se tak dle judikatury vztahuje i na přestupky
v ČR

Základní zásady správního trestání

• Zásady pro trestní právo správní hmotné

114
 o Nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege
▪ Jen zákon stanoví, které jednání je TČ a jaký trest za něj lze uložit
▪ Konkrétní požadavky:
• Nullum crimen sine lege scripta
o Podmínky odpovědnosti za protiprávní jednání mohou
být stanoveny jen zákonem
o Povinnost, jejíž porušení je sankcionováno, může být
konkretizována
▪ V prováděcím předpise
▪ OZV
▪ Správním aktu
▪ OOP
▪ Faktickém pokynu apod.
• Nullum crimen sine lege certa
o Znaky deliktů musí být přesné, jasné a určité
o Zákaz kazuistiky
• Nullum crimen sine lege praevia
o Trestnost se posuzuje a trest se ukládá dle zákona
platného v době spáchání deliktu
o Novějšího se použije, jen pokud je příznivější
• Nullum crimen sine lege stricta
o Zákaz analogie v neprospěch pachatele
o Subsidiarita trestní represe, princip ultima ratio
▪ Veřejnoprávní trestání jen v případech, kdy nelze užít jiné prostředky,
např.
• Soukromoprávní odpovědnost
• Mimoprávní prostředky
o Zásada přiměřenosti a individualizace správního trestu
▪ Zákon stanoví typovou závažnost a možný rozsah trestu
▪ SO pak trest uloží dle konkrétních okolností
▪ Trest nesmí být pro pachatele likvidační
• Zásady procesní
o Zásada řádného zákonného procesu
▪ Nikdo nesmí být stíhán jinak než důvodů a způsobem, jaké stanový
zákon
▪ Obviněný má právo na spravedlivý proces; jeho základní záruky jsou
v EÚLP
▪ V ČR se nejprve vede řízení před SO, poté je možný soudní přezkum
▪ V řízení před SO nejsou naplněny všechny záruky spravedlivého procesu
(hl. nezávislost rozhodujícího orgánu)
▪ Na řízení před SO a před soudem je však nutno se dívat jako na celek
– to, že následně může rozhodovat soud, zhojí nedostatky
spravedlivého procesu v řízení před SO

115
 ▪ Soud musí mít možnost vyjít z vlastních skutkových zjištění a vlastního
posouzení věci
o Ne bis in idem
▪ Nemožnost stíhat a trestat stejnou osobu pro delikt, za který již byla
odsouzena či zproštěna
▪ Nedopadá na všechny případy veřejnoprávních sankcí; je nutné
zkoumat, zda byl v prvním řízením vydán „konečný rozsudek“ a zda je
věc identická
▪ Pravidla:
• Projednání věci v disciplinárním řízení nebrání projednání věci
jako přestupku nebo TČ
• Uložení trestu za přestupek či TČ brání dalšímu trestu
v disciplinárním řízení
• Pokud ale nebyl v řízení o přestupku či o TČ uložen trest, lze
uložit trest v disciplinárním řízení
• Pravomocné skončení věci v řízení o přestupku nebo TČ brání
novému řízení o přestupku nebo TČ
o Presumpce neviny
▪ Může se uplatnit i v řízení před soudem poté, co rozhodnutí SO nabylo
PM
▪ Ve skutkových pochybnostech se musí rozhodnout ve prospěch
obviněného – in dubio pro reo
▪ V právních pochybnostech se rozhoduje dle iura novit curia
o Nemo te netur se ipsum accusare
▪ Nikdo nesmí být nucen přiznat vinu či svědčit proti sobě
▪ Obviněného nelze nutit ani k jiné formě aktivní součinnosti s SO
▪ Vztahuje se pro FO; pokud je obviněna PO, vztahuje se na FO, co ji
zastupují
o Zajištění procesních práv obviněného
▪ Být seznámen s obviněním v jazyce, kterému rozumí
▪ Přiměřený čas a možnost k přípravě obhajoby
▪ Obhajovat se osobně nebo pomocí obhájce a případy bezplatné
obhajoby
▪ Vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky
▪ Mít bezplatně tlumočníka

Prameny úpravy
• Obecné
o Ústava
o LZPS
o Mezinárodní smlouvy; hl. EÚLP
o Správní řád
• Přestupky
o Zákon o odpovědnosti za přestupky

116
 o Zákon o některých přestupcích
o Zvláštní zákony mající skutkové podstaty přestupků
o Zákon o rejstříku trestů
o Zákon o Policii ČR
• Disciplinární delikty
o Zákon o státní službě
o Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
o Zákon o vojácích z povolání
o Zákon o výkonu vazby, zákon o výkonu trestu odnětí osobní svobody
o Zákony upravující profesní komory
o Školský zákon a další

Druhy správních deliktů

• Pojem správního deliktu
o Jedná se o pojem teoretický
o Znaky
▪ Protiprávní jednání
▪ Vykazuje jistou míru společenské škodlivosti
▪ Znaky jsou uvedeny v zákoně správního práva
▪ Rozhoduje o něm správní orgán v rámci výkonu veřejné správy
▪ Je za něj trest
• Členění dle pozitivní úpravy
o Přestupky
o Správní disciplinární delikty
▪ Pro osoby, ve zvláštních právních vztazích (zaměstnaneckých,
profesních) k veřejnoprávní instituci
▪ Vyplývají jim z tohoto vztahu zvláštní povinnosti, jejichž porušení je
sankcionováno
▪ Např. kárná provinění státních zaměstnanců nebo disciplinární delikty
členů profesních komor
o Správní pořádkové delikty
▪ Porušení procesních povinností v oblasti působení VS
▪ Ukládají se za ně pořádkové pokuty
• Členění v teorii dle různých kritérií
o Podle subjektu
▪ Delikty FO
▪ Delikty podnikajících FO
▪ Delikty PO
o Podle postavení subjektu
▪ Může se ho dopustit kdokoli
▪ Může se ho dopustit jen speciálně určený subjekt (podnikatel,
zaměstnanec…)
▪ Může se ho dopustit konkrétně určený subjekt (zákonný zástupce,
svědek…)

117
o Podle zavinění
▪ Subjektivní odpovědnost
▪ Objektivní odpovědnost
o Podle charakteru porušené povinnosti
▪ Hmotněprávní povinnost
▪ Procesní povinnost
o Podle účelu a zaměření sankce
▪ Účelem je potrestat
▪ Účelem je přimět ke splnění povinnosti

118
30. Pojem přestupku, základy odpovědnosti za přestupek, skutková podstata
přestupku, správní tresty a ochranná opatření.
Pojem přestupku
• Zákonná definice: přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je
v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem,
nejde-li o trestný čin
o Kombinace materiálního znaku a formálních znaků
o Kombinace pozitivního a negativního vymezení
• Jedná se o typ správního deliktu, který je v režimu přestupkového zákona
• Jednotlivé znaky
o Protiprávnost
▪ Někdy je stanovena přímo v zákoně; výslovně řečeno ve skutkové
podstatě „neoprávněně“
▪ Obecně se však dovozuje z celého právního řádu
▪ Skutková podstata musí být v zákoně, ale porušovaná povinnost může
být stanovena i předpisem nižší síly
o Společenská škodlivost
▪ Je zásadně presumována naplněním formálních znaků
▪ Pokud ale chybí, nejde o přestupek
▪ Představuje materiální korektiv
o Výslovné označení za přestupek
▪ Zákony obsahují formulaci „přestupku se dopustí ten, kdo…“
▪ Kázeňský přestupek není přestupek
▪ Současně s novým zákonem o odpovědnosti za přestupky bylo mnoho
jiných správních deliktů označeno za přestupky
▪ Z obavy, že na něco zapomněli, byla do zákona dána formulace, že na
dosavadní jiné správní delikty se hledí jako na přestupky
• Otázka, zda je to ústavně konformní
• Otázka, zda do toho nespadají i některé pořádkové delikty a
platební delikty
o Znaky stanovené zákonem
▪ Obecné znaky i zvláštní znaky musí být stanoveny zákonem
o Nejde o trestný čin
▪ Pokud vykazuje jednání znaky přestupku i TČ, má odpovědnost za
přestupek jen subsidiární povahu
▪ Pojetí TČ je formální, ovšem je doplněno o materiální korektiv, že trestní
odpovědnost lze uplatňovat, jen pokud nestačí odpovědnost dle jiného
předpisu → princip ultima ratio trestního práva
▪ Pokud tedy není skutek natolik společensky škodlivý, posoudí se jako
přestupek, přestože vykazuje formální znaky TČ

Základy odpovědnosti za přestupek

• Odpovědnost FO za přestupek

119
o Věk
▪ Odpovědná je FO, která dovršila 15 rok věku
▪ Odpovědnost začíná den po 15. narozeninách
▪ Pachatel 15 – 18 let = mladistvý
• Může se u nich např. upustit od potrestání
o Příčetnost
▪ Odpovědný není ten, kdo čin spáchal ve stavu nepříčetnosti
▪ = ten, kdo pro duševní poruchu v době spáchání nemohl rozpoznat
protiprávnost svého jednání nebo své jednání ovládnout
▪ Nepříčetnost však nezbavuje odpovědnosti, pokud se do ní, byť
z nedbalosti, pachatel uvedl požitím návykové látky
▪ Koncepčně se jedná zejména o tyto situace:
• Dolózní actio libera in causa
o Úmyslně se uvedl do stavu nepříčetnosti, aby spáchal TČ
o Odpovědný za úmyslný TČ
• Kulpózní actio libera in kauza
o Spáchal ve stavu nepříčetnosti TČ z nedbalosti, přičemž
nedbalost spočívá v jednáním, kterým se uvedl do stavu
nepříčetnosti
o Odpovědný za nedbalostí TČ
• Pachatel se, byť z nedbalosti, užitím návykové látky uvedl do
stavu nepříčetnosti a spáchal čin jinak trestný
o Opilství
o Zavinění
▪ Odpovědnost je založena na zavinění
▪ Obecně postačuje nedbalost, pokud zákon nevyžaduje úmysl
▪ Formy zavinění
• Úmysl přímý: chtěl svým jednáním porušit či ohrozit chráněný
zájem
• Úmysl nepřímý: věděl, že může porušit či ohrozit chráněný
zájem, a pro případ, že ho poruší či ohrozí, s tím byl srozuměn
• Nedbalost vědomá: věděl, že může porušit či ohrozit chráněný
zájem, a bez přiměřených důvodů spoléhal, že zájem neporuší či
neohrozí
• Nedbalost nevědomá: nevěděl, že může porušit či ohrozit
chráněný zájem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním
poměrům vědět měl a mohl
o Omyl
▪ Nesoulad pachatelova vědění se skutečností
▪ Omyl skutkový a právní
▪ Omyl pozitivní a negativní
o Případy, kdy odpovídají jiné FO
▪ Nepřímý pachatel
• FO, která ke spáchání přestupku užila
120
 o Jinou FO, která není odpovědná např. pro nedostatek
věku
o Nebo PO, která není odpovědná za přestupek
• Je možné jen u úmyslných
▪ Spolupachatelství
• Úmyslné společné jednání
• Objektivní podmínka: společné jednání; každý vykoná skutkovou
podstatu, nebo jen část
• Subjektivní podmínka: úmysl spáchat přestupek společně
• Každý odpovídá, jakoby přestupek spáchal sám
▪ Účastenství
• Organizátor, návodce, pomocník
• Podmínky:
o Účastník jednal úmyslně
o Hlavní pachatel přestupek dokonal či se o něj pokusil
o Trestnost účastenství výslovně stanoví zákon
▪ Zákonný zástupce a opatrovník
• Situace, kdy přestupek může spáchat jen osoba, co má určitou
vlastnost, způsobilost nebo postavení
• Tato osoba není sama odpovědná
• Ale má zákonného zástupce či opatrovníka
• Pokud za ní tedy jednal zákonný zástupce nebo opatrovník, i
když on sám tuto vlastnost, způsobilost nebo postavení nemá,
přesto odpovídá on
• Odpovědnost PO za přestupek
o Je postavena na přičitatelnosti jednání FO právnické osobě
▪ PO je pachatelem, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo:
• 1. Jednáním FO, jejíž jednání je přičitatelné PO
o Statutární orgán, jeho člen, jiný orgán
o Zaměstnanec a další osoby
▪ FO, která plní úkoly PO
▪ FO, kterou PO používá při činnosti
▪ FO, která za PO jednala, jestliže PO využila
výsledků
• 2. Tato FO porušila právní povinnost uloženou PO
• 3. K porušení povinnosti došlo
o Při činnosti PO,
o V přímé souvislosti s činností PO
o K jejímu prospěchu
o Nebo v jejím zájmu
▪ Zjištění konkrétní jednající FO není podmínkou pro odpovědnost PO
o Odpovědnost je objektivní
▪ Nevyžaduje zavinění

121
 ▪ Je dán liberační důvod = pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí,
které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila
• Kontroly FO
• Nezbytná opatření k zamezení, odvrácení přestupku…
o PO může být
▪ Vedlejším pachatelem – pokud užila ke spáchání přestupku jiné PO nebo
FO, jestliže nejsou tyto osoby odpovědné
▪ Spolupachatelem – pokud byl přestupek spáchán společným jednáním
dvou a více osob
▪ Je zde třeba prokázat záměr
• Odpovědnost podnikající FO za přestupek
o Jedná se o speciální skupinu pachatelů vůči FO
o Podnikající FO je pachatelem, došlo-li k naplnění znaku přestupku:
▪ 1. Přímo jednáním této FO při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti
s ním a podnikající FO porušila právní povinnost, která je uložena
podnikající FO nebo FO; nebo
▪ 2. Jednáním FO, které je přičitatelné podnikající FO, jestliže tato jiná FO
porušila právní povinnost uloženou podnikající FO
• Při činnosti podnikající FO,
• V přímé souvislosti s činností podnikající FO
• K jejímu prospěchu
• Nebo v jejím zájmu
▪ Přičitatelné je jednání zaměstnance, osoby, která pro podnikající FO plní
úkoly a další osoby…
o Podnikající FO zákon nevymezuje
▪ Jistě to bude
• FO zapsaná v obchodním rejstříku
• FO, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění
▪ Definice podnikatele dle OZ se však neváže na zápis či povolení; je třeba
respektovat i tuto definici, dle které je podnikatelem
• Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost
• výdělečnou činnost živnostenským nebo jiným obdobným
způsobem
• se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku
o jinak se s výjimkami užijí ustanovení o odpovědnosti PO

Skutková podstata přestupku

• Znaky přestupku
o Materiální znak – společenská škodlivost
o Formální znaky
▪ Protiprávnost
▪ Obecné požadavky požadované na subjekt, pachatele
▪ Znak skutkové podstaty
• Okolnosti vylučující protiprávnost

122
 o Obecně
▪ Pokud jsou naplněny, chybí protiprávnost, a nejde tak o přestupek
▪ Jsou jen demonstrativní; další vytvořila teorie a praxe
o Krajní nouze
▪ Čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, jestliže jím někdo
odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem.
▪ Nejde o krajní nouzi, jestliže toto nebezpečí bylo možno za daných
okolností odvrátit jinak nebo následek tímto odvracením způsobený je
zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo
byl-li ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.
o Nutná obrana
▪ Čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, jestliže jím někdo
odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem.
▪ Nejde o nutnou obranu, byla-li tato obrana zcela zjevně nepřiměřená
způsobu útoku.
o Svolení poškozeného
o Přípustné riziko
o Oprávněné použití zbraně
• Obecné požadavky na subjekt, pachatele
o Obecně se u FO požaduje věk a příčetnost
o Některé přestupky vyžadují zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení
pachatele
• Znaky skutkové podstaty
o Objekt
▪ Představuje společenské vztahy, které jsou chráněny zákonem a proti
kterým směřuje jednání pachatele
▪ Obecný objekt – souhrn hodnot chráněných přestupkovým právem
▪ Druhový objekt – hodnoty společné pro skupinu přestupků
• Přestupky proti pořádku ve VS
• Proti veřejnému pořádku
• Proti občanskému soužití
• Proti majetku
▪ Individuální objekt – konkrétní hodnota chráněná konkrétním
přestupkem
▪ Hmotný předmět útoku – konkrétní věc, na kterou pachatel útočí
o Objektivní stránka
▪ Obligatorní znaky, které charakterizují objektivní stránku přestupku:
• Jednání
o Projev lidské vůle spočívající v konání nebo opomenutí
o Přestupky, co lze spáchat jen konáním – komisivní
o Přestupky, co lze spáchat jen opomenutím – omisivní
o Přestupky, co lze spáchat konáním i opomenutím –
nepravé omisivní
• Následek
123
 o Porušení nebo ohrožení chráněných zájmů
o Přestupky
▪ Poruchové
▪ Ohrožovací
• Příčinná souvislost
o Je dána tím, že by následek bez jednání nenastal
▪ Některé přestupky vyžadují i jiné, fakultativní znaky, např. účinek –
zásah do hmotného předmětu útoku
o Subjekt
▪ Obecně
• PO
• FO
• Podnikající FO
▪ Někdy je vyžadován zvláštní subjekt přestupku
• Konkrétní subjekt – zvláštní vlastnost (vlastník)
• Kvalifikovaný subjekt – zvláštní kvalifikace, způsobilost (lékař)
• Speciální subjekt – zvláštní postavení (svědek)
▪ Pachatel může být jen ten, kdo má vlastnost, kvalifikaci či postavení
▪ Totéž platí i pro spolupachatele, ledaže zákon určí, že stačí když zvláštní
vlastnost, kvalifikaci nebo postavení postačí u jednoho ze
spolupachatelů
o Subjektivní stránka
▪ Znaky, které charakterizují vnitřní psychický vztah pachatele
k přestupku
▪ Obligatorním znakem u FO je zavinění
▪ To postačí nedbalostní, pokud zákon nepožaduje úmysl
▪ Někdy zákon vyžaduje další, fakultativní znaky: pohnutka, cíl (záměr)
• Skutek
o Obecně
▪ Jedná se o souhrn skutkových okolností relevantních z hlediska
trestněprávní kvalifikace
▪ Různé skutky jsou od sebe ohraničeny následkem
▪ Pokud je naplněno jedním skutkem více skutkových podstat, jedná se o
jednočinný souběh nestejnorodý
▪ Pokud je naplněna jedním skutkem vícekrát stejná skutková podstata,
jedná se o jednočinný souběh stejnorodý
o Důvody vyloučení jednočinného souběhu
▪ Specialita
• Naplnění speciální skutkové podstaty vylučuje užití obecnější
skutkové podstaty
▪ Subsidiarita
• Stejný zájem je chráněn ve více skutkových podstatách

124
 • Přičemž účelem jedné z nich je poskytnout ochranu jen
subsidiárně, pokud nelze uplatnit ochranu pro závažnější útoky
▪ Faktická konzumpce
• Jestliže se jeden přestupek jeví jako bezvýznamný oproti
mnohem vážnějšímu přestupku
▪ Pokračování
• Jednotlivé dílčí útoky naplňují skutkovou podstatu téhož
přestupku
• Jednotný záměr
• Stejný nebo podobný způsob provedení
• Blízká souvislost časová a souvislost v předmětu útoku
▪ Hromadný přestupek
• Zákon vyžaduje více útoků spojených jednotným záměrem
▪ Trvající přestupek
• Znakem je vyvolání a udržování protiprávního stavu
• Nebo jen udržování protiprávního stavu, který jím nebyl vyvolán

Správní tresty
• Obecně
o Trest je zvláštním druhem sankce
o Cílem je postihnout pachatele v jeho osobní a sociální sféře
• Druhy trestů
o Napomenutí
▪ Lze uložit u všech přestupků
▪ Nelze tam, kde se obligatorně ukládá pokuta
▪ Vykonáno PM rozhodnutí
o Pokuta
▪ Pokud zvláštní zákon nestanoví sazbu, lze až 1 000 Kč
▪ Splatná do 30 dnů od PM rozhodnutí
o Zákaz činnosti
▪ Zakazuje se činnost, ke které je třeba veřejnoprávní povolení
▪ Pokud není zvláštním zákonem stanovena doba, lze až na 3 roky
o Propadnutí věci
▪ Jen věc, která byla užita ke spáchání, získána jako odměna, nebo kterou
nabyl za věc, kterou získal přestupkem
o Propadnutí náhradní hodnoty
▪ Pokud nelze rozhodnout o propadnutí věci
▪ Nebo pachatel zmaří výkon propadnutí věci
o Zveřejnění rozhodnutí o přestupku
▪ Jen pro PO a podnikající FO
▪ Jen pokud tak stanoví zvláštní zákon
▪ Zveřejní se na úřední desce a SO vybraným veřejným sdělovacím
prostředkem na náklady pachatele
• Ukládání trestů

125
 o Obecně
▪ Správní trest lze uložit samostatně nebo v kombinaci s jinými
▪ Napomenutí nelze uložit spolu s pokutou
▪ Přestupkový zákon stanoví obecná pravidla pro ukládání jednotlivých
trestů, určení jejich druhy a výměry
▪ Zvláštní zákony mohou stanovit vlastní pravidla, pak se přestupkový
zákon užije jen subsidiárně
o Ukládání trestu za více přestupků ve společném řízení
▪ Platí u jednočinného i vícečinného souběhu
▪ Uplatní se absorpční zásada: uloží se úhrnný trest za přestupek
nejpřísněji trestný
▪ Lze uložit i další druh trestu, který by šlo uložit za některý
z projednávaných přestupků
▪ Zákon obsahuje i zásadu asperační, kdy se horní výše trestu zvyšuje až
o polovinu; to ale nelze užít, neboť není dán vztah mezi oběma
zásadami, tedy se musí užít pro pachatele příznivější absorpční zásada
o Recidiva je dle obecné úpravy přitěžující okolnost; některé zvláštní zákony za ni
ale rovnou zvyšují horní sazby
• Zvláštní způsoby rozhodnutí o trestu
o Podmíněné upuštění od uložení správního trestu
▪ Případy způsobení škody nebo bezdůvodného obohacení
▪ Lze očekávat, že jen projednání věci postačí k nápravě
▪ SO uloží, aby nahradil škodu či bezdůvodné obohacení a jak to má učinit
▪ Pokud tak neučiní, uloží mu trest
o Upuštění od uložení správního trestu
▪ 1) Pokud se o více přestupcích nekonalo společné řízení a trest uložený
za některý z přestupků lze považovat za odpovídající trestu, který by byl
uložen, kdyby probíhalo společné řízení
▪ Nebo 2) Pokud lze očekávat, že jen projednání věci postačí k nápravě
o Mimořádné snížení výměry pokuty

Ochranná opatření
• Obecně
o Jiný právní následek než trest
o Mají jen preventivní funkci
• Druhy
o Omezující opatření
▪ podoby
• Zákaz navštěvovat určitá místa, akce
• Zdržet se kontaktu s určitou osobu
• Podrobit se programu pro zvládnutí agrese a násilného chování
▪ Lze uložit jen se správním trestem
▪ Jen pro FO
o Zabrání věci

126
 ▪Pokud nebylo uloženo propadnutí věci
▪Důvody:
• Nezjistily se skutečnosti odůvodňující zahájení přestupkového
řízení
• Věc náleží pachateli, proti kterému nelze vést přestupkové řízení
• Nelze mu uložit správní trest
• Od potrestání bylo upuštěno nebo podmínečně upuštěno
• Věc nenáleží pachateli
• Nebo vlastník není znám
▪ Podmínkou je, že zabrání vyžaduje bezpečnost, ochrana osob nebo jiný
obecný zájem
o Zabrání náhradní hodnoty
▪ Jen pokud zmaří zabrání věci

127
31. Řízení o přestupcích.
Obecně
• Zvláštní druh správního řízení
• Úprava obsažena hl. v zákonu o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
• Subsidiárně se užije správní řád
• Další zvláštní pravidla mohou vyplývat z jednotlivých zvláštních zákonů

Příslušnost
• Věcná
o Obecní úřad obce s rozšířenou působností, nestanoví-li zákon jinak
o Výjimkou je příslušnost obecního úřadu u přestupků
▪ Proti pořádku v územní samosprávě
▪ Proti veřejnému pořádku
▪ Proti občanskému soužití
▪ Proti majetku
o Namísto obecního úřadu je může projednávat přestupková komise, pokud ji
starosta zřídil
• Místní
o Správní orgán, v jehož obvodu byl přestupek spáchán; forum delicti comissi
▪ Kde došlo k jednání a následku
▪ Kde došlo k opomenutí – kde měl konat i kde zrovna byl
▪ Pokračující, trvající, hromadný – všechna místa, kde docházelo
k naplnění skutkové podstaty
o Správní orgán, v jehož obvodu má či měl trvalý pobyt; forum loci (FO)
o Správní orgán, v jehož obvodu má či měl naposledy sídlo, vykonává svoji
činnost či tam má nemovitý majetek (PO a podnikající FO)
o Správní orgán, kde přestupek vyšel nejdříve najevo; forum scientiae
• Řešení nebezpečí systémové podjatosti
o Pokud je podezřelým ÚSC nebo člen zastupitelstva a orgán tohoto ÚSC je
příslušným k projednání přestupku
o Nadřízený SO pověří projednáním jiný věcně příslušný orgán ve svém obvodu

Účastníci a další subjekty

• Účastníky se rozumí
o Obviněný
o Poškozený
o Vlastník věci, která může být nebo byla zabrána
• Obviněný
o Podezřelý se stává obviněným, jakmile vůči němu SO učiní první úkon
o Tím je oznámení o zahájení řízení
o Postavení obviněného určují dvě základní pravidla
▪ Presumpce neviny
▪ In dubio pro reo
o Práva

128
 ▪ Obecná práva účastníka
▪ Speciální práva jako práva obviněného
• Z nich má největší význam právo na obhajobu, to zahrnuje:
o Právo osobní obhajoby
o Právo zvolit si „obhájce“ (nemusí to být advokát)
o Právo požadovat po SO, aby z úřední povinnosti dbal
ochrany jeho práv
• Poškozený
o Osoba, které byla způsobena škoda nebo na jejíž úkor se pachatel bezdůvodně
obohatil
o SO ji vyrozumí o řízení
o Stává se poškozeným uplatněním nároku na náhradu škody nebo vydání
bezdůvodného obohacení; to může učinit
▪ Nejpozději při prvním ústním jednání
▪ Nebo ve lhůtě určené SO
o SO má pravomoc rozhodnout ve výroku o náhradě škody; je to soudně
přezkoumatelné správní žalobou proti rozhodnutí
o Způsoby vyřízení nároku:
▪ Vyrozumí osobu o nemožnosti rozhodovat o nároku, pokud o tom již
probíhá či proběhlo obč.pr. řízení nebo jiné řízení
▪ Uloží obviněnému povinnost nahradit škodu
▪ Odkáže poškozeného na soud; pokud např. nelze spolehlivě zjistit výši
nároku nebo pokud by to vedlo ke značným průtahům
▪ Odkáže poškozeného na soud a vyrozumí ho o výsledku rozhodování;
pokud uplatnil opožděně
• Vlastník věci nebo náhradní hodnoty, která má být zabrána
Další subjekty:

• Osoba přímo postižená spácháním přestupku

o V některých případech lze řízení zahájit nebo v něm pokračovat jen se
souhlasem osoby postižené přestupkem
o Není účastník, ale má přiznaná zvláštní práva, např.
▪ Navrhovat důkazy
▪ Činit návrhy
▪ Vyjádřit se k podkladům
▪ P. na oznámení rozhodnutí
o Pokud dala souhlas a vzala ho zpět, nelze ho znovu udělit
• Zákonný zástupce a opatrovník mladistvého
o Nevystupují jako procesní zástupci, protože i obviněný mladiství má plnou
procesní způsobilost
o Mají samostatná práva napomáhající obhajobě, např.
▪ Navrhovat důkazy
▪ Činit návrhy
▪ Vyjádřit se k podkladům

129
 ▪ P. na oznámení rozhodnutí
▪ Podat v jeho prospěch odvolání
▪ Podat žádost o obnovu řízení
o Pokud dovrší 18 let, pozbývají tato procesní práva
• Orgán sociálně-právní ochrany dětí
o Má práva shodná se zákonným zástupce nebo opatrovníkem
o Vystupuje v řízení, pokud
▪ Je za tentýž skutek obviněn i zákonný zástupce nebo opatrovník
▪ Nebo je důvodná obava, že nebudou řádně hájit jeho zájmy

Postup před zahájením řízení

• SO je povinen přijímat podněty k zahájení řízení
• Pokud o to ten, kdo podnět podal, požádá, pak mu musí SO do 30 dnů sdělit, jak
s podnětem naložil
• Pokud má orgán policie podezření na spáchání přestupku a není příslušný k jeho
projednání, oznámí to příslušnému SO
• Zákon ukládá orgánům policie, aby u stanovených přestupků provedly nezbytná
šetření
o Ke zjištění osoby pachatele
o A k zajištění důkazních prostředků
• Policie po nezbytných šetření
o Oznámí příslušnému SO
o Věc odloží
o Předá věc příslušnému orgánu (pokud půjde o TČ)

Zahájení řízení
• Zahajuje se z moci úřední o každém přestupku; platí zásada oficiality a zásada legality
• Uplatní se překážky
o Ne bis in idem
o Litispendence
o (platí i pokud bylo rozhodnuto či je rozhodováno v trestním řízení)
• Řízení se zahajuje
o Doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému
o Nebo ústním vyhlášením tohoto oznámení
• Oznámení
o Je prvním úkonem v řízení
o Podezřelý se stává obviněným
o Musí mj. obsahovat popis skutku a předběžnou právní kvalifikaci
• Skutek může být v průběhu upravován, ale musí být zachována totožnost se skutkem,
pro který bylo zahájeno řízení
• Pokud vyjde najevo jiný skutek, musí se opět oznámit
• Právní kvalifikaci je možno měnit, ale musí na to být upozorněn obviněný

130
Některé postupy v průběhu řízení
• Ústní jednání
o Není obecně povinné ústní jednání
o Případy, kde se musí nařídit ústní jednání i bez požádání
▪ Jestliže je to nezbytné ke splnění účelu řízení nebo uplatnění práv
účastníků
▪ Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci
▪ Je-li obviněným mladistvý
o Obviněný má právo žádat nařízení ústního jednání
▪ SO mu musí zásadně vyhovět
▪ Pro odmítnutí by musel mít zvlášť relevantní důvod, např. že by to byla
zjevná obstrukce
• Řízení o přestupku navazující na kontrolu
o Jediným podkladem pro rozhodnutí mohou být skutečnosti zjištěné při
kontrole
o V řízení, kde je účastníkem kontrolovaná osoba, není třeba provádět důkaz
protokolem o kontrole; ten je podkladem pro rozhodnutí i bez toho
• Dokazování
o Posílení institutu výslechu a výpovědi obviněného
o Účastníci mohou klást otázky sobě navzájem, svědkům, znalcům…
o Právo obviněného nevypovídat a zákaz nucení ho k výpovědi
• Zajišťovací řízení
o SO může obviněnému uložit záruku za splnění povinnosti
o Pokud je důvodné podezření, že
▪ Se bude vyhýbat potrestání
▪ Vyhýbat výkonu trestu
▪ Výkonu náhrady škody
▪ Bude mařit či ztěžovat řízení
o SO je oprávněn zakázat zrušení, zánik či přeměnu PO
• Přerušení řízení; zvláštní důvody pro přerušení
o Pokud soud zrušil rozhodnutí a věc vrátil SO, ale byla proti tomu podána kasační
stížnost – obligatorní
o Obviněný není schopen chápat smysl řízení pro duševní poruchu nastalou po
spáchání skutku – fakultativní
o Lze očekávat uložení trestu v trestním řízení, přičemž trest, který by uložil SO,
je proti němu bezvýznamný – fakultativní

Skončení řízení
• Předání věci
o Provádí se bezodkladně
o Před zahájením i během řízení
o SO předá věc
▪ Orgánu činnému v trestním řízení

131
 ▪ Příslušnému orgánu dle jiného zákona (u vybraných skupin osob, kde
přestupky řeší zvláštní orgány)
▪ Věcné a místně příslušnému SO, pokud dosavadní SO není příslušný
• Rozhodnutí, kterým se obviněný uznává vinným
• Rozhodnutí, kterým se obviněný uznává vinným jako právní nástupce
o U PO nebo podnikající FO
• Rozhodnutí o schválení dohody o narovnání
o Podmínky, kdy je možné uzavřít narovnání
▪ Není to v rozporu s veřejným pořádkem
▪ Je to dostačující způsob vyřešení
▪ Obviněný prohlásí, že spáchal skutek, a nejsou o tom důvodné
pochybnosti
▪ Obviněný uhradil škodu
▪ Složil na účet SO částku pro veřejně prospěšný účel
• Zastavení řízení
o Některé důvody jsou obligatorní, jiné fakultativní
o Příklady, kdy má povahu meritorního rozhodnutí
▪ Skutek se nestal
▪ Nespáchal ho obviněný
▪ Skutek není přestupkem
▪ Nebylo to obviněnému dokázáno
▪ Obviněný nebyl příčetný
▪ Odpovědnost za přestupek zanikla
o Příklady, kdy má povahu usnesení, co se pouze poznamenává do spisu
▪ Obviněný požívá výsad a imunit
▪ Zemřel, zanikl
▪ Může pokračovat jen se souhlasem osoby přímo dotčené spácháním
přestupku
o V některých případech je možné zastavené řízení znovu zahájit; např. pokud
bylo zastaveno z důvodu imunit a výsad, ale obviněný těchto imunit přestal
požívat

Zvláštní druhy řízení o přestupku

• Společné řízení
o Důvody
▪ Podezřelý se dopustil více přestupků
• Ve stejné oblasti VS
• Příslušný je stejný orgán
▪ Více podezřelých spáchá více souvisejících přestupků
• Ve stejné oblasti VS
• Příslušný je stejný orgán
o O přestupku spáchaném po zahájení řízení se rozhodne v jiném řízení
• Řízení o náhradě škody a o bezdůvodném obohacení; adhézní řízení
• Vydání příkazu

132
 o Charakter
▪ Zkrácená forma řízení
▪ Může být prvním úkonem
▪ Jen pokud jsou skutková zjištění dostatečná
▪ Obviněný je uznán vinným
o Lze jím uložit trest
▪ Napomenutí
▪ Pokuty
▪ Zákazu činnosti
▪ Propadnutí věci či náhradní hodnoty
o Nelze rozhodnout příkazem, když
▪ Je třeba souhlas osoby přímo postižené
▪ O nároku v adhézním řízení
▪ Má-li být uložen trest mladistvému nebo osobě s omezenou
svéprávností
o Lze se bránit odporem do 8 dnů od oznámení příkazu
o Nelze v následujícím řízení uložit jiný správní trest s výjimkou napomenutí a
vyšší výměru trestu (neplatí, pokud se změní právní kvalifikace)
• Vydání příkazu na místě
o Zkrácené a zjednodušené řízení
o Pokuta až 10 000 Kč
o Podmínky
▪ Nestačí domluva
▪ Obviněný souhlasí se zjištěným skutkovým stavem a právní kvalifikací,
s uložením pokuty a vydáním příkazového bloku
o Pokud jím je ukládána pokuta či záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný
příkazový blok
o Jeho podepsáním se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným
rozhodnutím

Řízení o opravných a dozorčích prostředcích

• Řízení o odvolání
o Okruh osob oprávněných podat odvolání
▪ Obviněný v plném rozsahu
▪ Poškozený proti výroku o náhradě škody
▪ Zákonný zástupce, opatrovník mladistvého a OSPOD ve prospěch
mladistvého
▪ Vlastník věci proti výroku o zabrání věci nebo náhradní hodnoty
o Připuštění novot
▪ Obviněný může v odvolání i v průběhu řízení uvádět nové skutečnosti a
důkazy
o Odkladný účinek
▪ Vždy odkladný účinek
▪ Nelze vyloučit

133
 o Zastavení řízení orgánem I. stupně
▪ Pokud SO I. stupně zjistí, že nastal důvod pro zastavení řízení, pak před
předáním věci odvolacímu orgánu rozhodnutí zruší a řízení zastaví
o Úplný revizní princip
▪ Zkoumá se v plném rozsahu
▪ Z hlediska zákonnosti i věcné správnosti
o Zákaz reformace in peius
▪ SO nemůže změnit výrok o trestu či náhradě škody v neprospěch
obviněného
▪ Pokud ale zruší rozhodnutí a vrátí to, prvostupňový orgán může uložit i
přísnější trest
• Přezkumné řízení
o Další zvláštní pravidla podle přestupkového zákona
o Příslušný orgán zruší rozhodnutí, pokud
▪ Vyjdou najevo skutečnosti, které odůvodňují posouzení skutku jako TČ
▪ Bylo rozhodnuto o přestupku, přestože o tom již rozhodl jiný orgán jako
o TČ
• Přezkum příkazu na místě
o Nelze se proti němu odvolat ani podat jiný řádný OP
o Lze ho přezkoumat do 6 měsíců od PM
o Lze připustit obnovu řízení, pokud žadatel neudělil souhlas s vyřízením věci
příkazem na místě

Evidence přestupků
• Evidují se v evidenci přestupků
• Údaje se vyřazují po 5 letech od PM rozhodnutí o přestupku
• Pokud údaje nejsou správné, lze to namítat v námitkovém řízení

134
32. Parlamentní kontrola veřejné správy, kontrola veřejné správy vykonávaná
Nejvyšším kontrolním úřadem.
Parlamentní kontrola veřejné správy
• Obecně
o Parlamentu přísluší zákonodárná moc; návrhy zákonů nejčastěji připravuje VS
o Vláda je odpovědna PS
▪ Vláda musí do 30 dnů od jmenování požádat o důvěru
▪ Vláda může kdykoli poté požádat o důvěru
▪ PS může kdykoli vyslovit nedůvěru
o Nedůvěra: povinnost vlády podat demisi, kterou prezident musí přijmout
o PS přijímá zákon o státním rozpočtu a projednává státní závěrečný účet
• 1. Poslanecké interpelace
o Každý poslanec může interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich
působnosti
o Musí odpovědět do 30 dnů
• 2. Kontrola prováděná orgány PS a Senátu
o Komory parlamentu zřizují výbory a komise
▪ Podílejí se na legislativní činnosti, projednávají další materiály o činnosti
vlády a resortů
▪ Jejich usnesení mají doporučující povahu
▪ Výbory jsou složené z členů komory
▪ Členem komise mohou být i další osoby
o Stálé komise
▪ Zvláštní kontrolní orgány
▪ V případech stanovených zákony
▪ Kontrola specifických složek výkonné moci
▪ Zvláštní kontrolní oprávnění
▪ Členové pouze poslanci
▪ Např.
• stálá komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a
informace
• stálá komise pro kontrolu činnosti BIS
• stálá komise pro kontrolu činnosti vojenského zpravodajství
• stálá komise pro kontrolu činnosti GIBS
o Vyšetřovací komise
▪ PS může zřídit vyšetřovací komisi, pokud to navrhne nejméně 1/5
poslanců
▪ Má oprávnění související s vyšetřováním a zjišťováním stavu věci
▪ Nemá výkonnou pravomoc
▪ Cílem je objasnění závažných podezření o porušování zákonů, o korupci
apod.
▪ Členové jen poslanci
• 3. Kontrolní oprávnění ve vztahu k některým orgánům státu a PO veřejného práva

135
 o Např. vůči České televizi
▪ PS volí a odvolává členy Rady ČT a schvaluje Kodex ČT
▪ Rada je odpovědna PS
▪ Obdobné vztahy s Českým rozhlasem a Českou tiskovou kanceláří
o Např. vůči ČNB: PS projednává zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem
o Vůči finančnímu arbitrovi, VZP, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Radě pro
rozhlasové a televizní vysílání…
• 4. Oprávnění skupiny poslanců nebo senátorů k podání návrhu ÚS na zrušení zákona
nebo jiného právního předpisu
o Nejméně 41 poslanců nebo 17 senátorů
o Jde-li o jiný právní předpis, 25 poslanců nebo 10 senátorů

Kontrola veřejné správy vykonávaná Nejvyšším kontrolním úřadem

• Obecně
o Instituce nezávislá na orgánech veřejné, hlavně výkonné moci
o Určená ke kontrole hospodaření s veřejným majetkem a plnění veřejných
rozpočtů
o NKÚ je takto zakotven v Ústavě
o Konkrétní úprava je provedena v zákoně o NKÚ
o Stojí mimo základní dělbu moci
o Nedisponuje výkonnými ani soudními pravomocemi
o Není správním úřadem, je zvláštním ústavním orgánem
o Materiálně vykonává správu (kontrola)
o Stává se z něj správní orgán, jen pokud ukládá (pořádkovou) pokutu
• Orgány
o Prezident NKÚ (navrhuje PS, jmenuje prezident)
o Viceprezident
o Kolegium (prezident, viceprezident + 15 členů)
o Senáty (tři a více členů, zřizovány Kolegiem)
o Kárná komora
• Kontrolu vedle členů provádějí kontroloři – zaměstnanci
• Kontrolní působnost
o Obecně
▪ Není orgánem s všeobecnou působností
▪ Nekontroluje všechny subjekty, ani veškeré nakládání s veřejnými
financemi
o NKÚ vykonává kontrolu
▪ Hospodaření s finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve
prospěch PO (s výjimkou prostředků vybíraných obcemi a kraji
v samostatné působnosti)
▪ Státního závěrečného účtu
▪ Plnění státního rozpočtu
▪ Hospodaření s prostředky poskytnutými ČR ze zahraničí, za které stát
převzal záruky

136
 ▪ Vydávání a umořování státních CP
▪ Zadávání státních zakázek
o Charakter kontroly
▪ Provádí se u
• Organizačních složek státu
• FO i PO
▪ Následná kontrola
▪ Kritéria
• Soulad správními předpisy
• Věcná i formální správnost
• Účelnost
• Hospodárnost
• Efektivnost
• Kontrolní řád NKÚ
o Obecně
▪ Zákon má vlastní pravidla o kontrole
▪ Neužije se kontrolní řád ani správní řád
o Základní pravidla kontroly
▪ Oprávnění kontrolujících: např. vstupovat do objektů, požadovat
doklady atd.
▪ Povinnosti kontrolujících: např. oznámit zahájení kontroly, šetřit práva
atd.
▪ Povinnost kontrolovaných poskytnout součinnost
▪ Právo kontrolovaných podávat námitky proti kontrolnímu protokolu
• Rozhoduje o nich kolegium
o Může uložit pořádkovou pokutu; je to přezkoumatelné ve správním soudnictví
o Proti kontrolnímu protokolu a kontrolnímu závěru nelze podat žalobu
o Samotné provádění kontroly však může mít povahu nezákonného zásahu – je
možná žaloba proti nezákonnému zásahu
o Na základě kontroly schvaluje senát NKÚ kontrolní závěr, ten je pozitivní či
negativní
o Závěry se zveřejňují ve Věstníku NKÚ, ten je veřejně dostupný

137
33. Veřejný ochránce práv, petice a stížnosti ve veřejné správě.
Veřejný ochránce práv
• Obecně
o Jedná se o českou formu ombudsmana
o Ombudsman je
▪ Nezávislá a nestranná osoba volená parlamentem
▪ Na základě stížností či z vlastní iniciativy řeší poměrně neformálně
namítanou
• Protiústavnost
• Jiná pochybení VS
• Nečinnost VS
o Je upraven zákonem
o Není zakotven v Ústavě → není ústavním orgánem
o Odborné, organizační a technické zabezpečení činnosti obstarává Kancelář
Veřejného ochránce práv
• Vztah k Poslanecké sněmovně
o Český ombudsman je ombudsman parlamentní
o je volen poslaneckou sněmovnou
▪ po dvou navrhuje PS a Senát
▪ je tak volen i jeho zástupce
o je odpovědný PS, není jí ale podřízený
▪ podává jí každoročně zprávu o své činnosti
▪ předkládá min. jednou za 3 měsíce informaci o své činnosti
o funkční období 6 let
• Postavení
o Jedná se všeobecného ombudsmana – působnost v zásadě na celou VS
o Nezávislý a nestranný
o Specifický monokratický kontrolní orgán
o Není správním úřadem – nevykonává působnost ve VS
o Dohlíží na výkon VS, provádí kontrolu VS
• Obecné úkoly
o Obecným úkolem je působit k ochraně práv osob před jednáním úřadů a další
institucí uvedených v zákoně pokud
▪ Je v rozporu s právem
▪ Neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy
▪ Jakož i před jejich nečinností
o Působnost se vztahuje na „úřady“
▪ Správní úřady
▪ Orgány ÚSC při státní správě
▪ Policie, Armáda…
▪ Zařízení, kde se vykonává trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní
výchova, ochranné léčení, zabezpečovací detence
▪ A veřejné zdravotní pojišťovny

138
 o Nevztahuje se
▪ Prezidenta
▪ Parlament
▪ Vládu
▪ NKÚ
▪ Zpravodajské služby
▪ Orgány činné v TŘ
▪ SZ a soudy s výjimkou jejich správy
• Jednání ochránce
o Jedná
▪ na základě podnětu FO a PO; či na základě podnětu, který mu postoupil
poslanec, senátor, komora Parlamentu
▪ z vlastní iniciativy
o podnět odloží např.
▪ netýká se věci v jeho působnosti
▪ je zjevně neopodstatněný
▪ podnět už byl vyřešen a byl podán znovu bez jiných skutečností
▪ věc už byla rozhodnuta…
o pokud z obsahu plyne, že se jedná o OP, žalobu apod. pak stěžovatele upozorní,
jak má správně postupovat
o jinak zahájí šetření
o oprávnění
▪ vstupovat do prostor úřadů
▪ nahlížet do spisů
▪ klást otázky zaměstnancům
▪ rozmlouvat o samotě s osobami omezenými na svobodě
o pokud nezjistí pochybení, vyrozumí o tom stěžovatele a úřad
o pokud zjistí pochybení
▪ vyzve úřad, aby se k tomu vyjádřil, a může navrhnout opatření
k nápravě
▪ úřad ho musí vyrozumět, jaká opatření provedl
▪ pokud neprovede dostatečná opatření či jinak neposkytuje součinnost,
vyrozumí o tom ochránce nadřízený úřad, a pokud není, tak vládu;
rovněž může informovat veřejnost
• Další oprávnění ochránce
o Provádí systematické návštěvy míst osob omezených na svobodě
o Rovnost, ochrana před diskriminací
o Sledování zajištění cizinců a vyhošťování
o Správní žaloba proti rozhodnutí, pokud prokáže veřejný zájem
o Návrh ústavnímu soudu na zrušení podzákonného předpisu
o Vedlejší účastník u ÚS v řízení o zrušení zákona
o A další….

139
Petice a stížnosti ve veřejné správě
• Obecně
o Jednotlivci a jejich uskupení se mohou obracet na vykonavatele VS se svými
žádostmi, peticemi, návrhy, stížnostmi
o Nemají přímé procesní účinky
o Orgány mají často povinnost se jimi zabývat a informovat o tom, jak s tím
naložily
o Jedná se o kontrolu VS ze strany veřejnosti
• Petiční právo
o Petiční právo je řazeno k LP jako politické právo
o Podle LZPS ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo
sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány samosprávy s žádostmi,
návrhy a stížnostmi
o Rozvedeno je v zákoně o právu petičním
o Právo je přiznáno nejen občanům, ale i dalším FO i PO
o Peticí nelze zasahovat do nezávislosti soudu a vyzývat k porušování LP
o Petičnímu právu nesmí být bráněno a jeho výkon nesmí být na újmu
o Realizace petičního práva
▪ Občané si mohou vytvořit petiční výbor (ke sbírání podpisů, sestavení
petice, doručení); určí osobu 18+, která je bude zastupovat
▪ Musí být písemná a obsahovat údaje o podateli/členech petičního
výboru/zastupující osobě
▪ Státní orgán ji musí přijmout, popř. postoupit příslušnému orgánu
▪ Orgán je povinen ji posoudit a do 30 dnů odpovědět
o Je nutné od toho odlišit případy, kdy je požadována petice s min. počtem
podpisů k realizaci práva, např. petice 50 000 podpisů ke kandidatuře na
prezidenta
• Stížnosti, oznámení a další obdobná mimoprocesní podání
o Obecně
▪ Netýkají se veřejného zájmu, ale konkrétního zájmu
▪ Neexistuje pro ně společná úprava
▪ Na jejich vyhovění není právní nárok
▪ Jedná se jen o podněty pro výkon služebního dozoru či správního
dozoru apod.
o Obecná úprava stížností dle SŘ
▪ Pokud SŘ neposkytuje jiný prostředek obrany
▪ Proti nevhodnému chování úředních osob či postupu SO
▪ Podatel jen osoba, které se to týká
▪ Lze podat ústně i písemně
▪ Podává se u orgánu, který vede řízení
▪ Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů a podatel o tom musí být
vyrozuměn
▪ Pokud je shledána důvodnou, musí SO provést nápravu

140
 ▪ Podatel též může požádat nadřízený SO, aby přešetřil způsob vyřízení
jeho stížnosti
o SŘ dále obsahuje úpravu
▪ Podnětů k zahájení řízení z moci úřední
▪ Žádost nadřízenému orgánu o opatření proti nečinnosti
• Zde se jedná o podmínku pro správní žalobu na ochranu proti
nečinnosti
▪ Podnět k přezkumnému řízení
o Zvláštní zákony upravují další mimoprocesní podání
▪ Např. stížnosti státních zaměstnanců týkající se státní služby a
služebního poměru

141
34. Soudní kontroly veřejné správy, kontrola veřejné správy vykonávaná
Ústavním soudem.
Soudní kontroly veřejné správy
• Význam a druhy kontrol
o Základem je, že nezávislé a nestranné soudy vázané jen zákonem a MS dle čl.
10 mohou autoritativně zasáhnout do rozhodnutí a dalších postupů VS, a to
v zájmu ochrany práv jednotlivců a ve veřejném zájmu při prosazování
objektivního práva
o Podle LZPS čl. 36/2:
▪ Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné
správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového
rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být
vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a
svobod podle Listiny.
▪ Generální klauzule
▪ Přezkoumatelná jsou všechna rozhodnutí, pokud nejsou výslovně
vyloučena
▪ Nelze vyloučit přezkoumávání rozhodnutí týkajících se LP
o Základním způsobem ochrany je zrušení správního aktu soudem
▪ Soud obecně nemá nahrazovat správní orgán
• Oddělení moci výkonné a soudní
• Soud má jen chránit před nezákonnými excesy v činnosti
materiální správy
• Nemá nahrazovat výkon materiální správy
▪ Pokud ale VS rozhoduje ve správním trestání nebo o soukr.pr.
poměrech, má soud i reformační funkci
o Z toho plynou tyto obecné principy:
▪ Když VS zasahuje do veřejných subjektivních práv, přezkum náleží
správním soudům, které se zaměřují zejména na přezkum zákonnosti
▪ Když VS rozhoduje o soukr.pr. poměrech, civilním soudům náleží
rozhodovat po nalézacím soudním řízení
o Posouzení, zda se jedná o rozhodnutí zasahující do veřejných subjektivních práv
či o soukr.pr. rozhodnutí závisí na obsahu, nikoli na formálních znacích
o Je proto mnohdy složité určení, zda podat žalobu ke správnímu (dle SŘS) nebo
civilnímu soudu (dle OSŘ)
o Jako záruku poskytnutí spravedlivého procesu zákony řeší tyto situace
▪ Pokud se nesprávně podá žaloba ke správnímu soudu, ten poučí žalobce
o tom, kam má do 1 měsíce podat žalobu; pokud ji podá, platí, že řízení
bylo zahájeno už doručením správnímu soudu
▪ Toto platí vice versa i pokud byla žaloba nesprávně podána civilnímu
soudu
▪ Pokud se žalobce domáhá nesprávně u civilního soudu ochrany proti
nečinnosti, před nezákonným zásahem, ve věcech politických stran či

142
 rozhodnutí o kompetenční žalobě, postoupí civilní soud žalobu
příslušnému správnímu soudu + účinky podání žaloby zůstávají
zachovány
▪ Pokud je k projednání věci příslušný stejný civilní i správní soud a žaloba
je podána špatnému soudu, pak ji senát jen předá správnému senátu
bez procesního rozhodování
o Zákonem o rozhodování některých kompetenčních sporů byl zřízen zvláštní
senát
▪ Složen ze tří soudců NSS a tří NS
▪ Rozhoduje pozitivní i negativní spory o to,
• Zda mají v nalézacím řízení rozhodovat civilní soudy nebo
správní orgány (spory mezi soudy a orgány moci výkonné,
územní, zájmové a profesní samosprávy)
• Zda se má proti rozhodnutí podat žaloba ke správnímu nebo
civilnímu soudu (spory mezi civilními a správními soudy)
o Rozdělení rozhodování mezi správní a civilní soudy není dáno ústavně,
v současnosti je to dáno jen procesními zákony a zvláštními zákony (a
doktrínou)
o Z hlediska ústavního není důležité, zda ochranu poskytne správní nebo civilní
soud; jsou důležité kvality ochrany – nezávislost, nestrannost,
kontradiktornost, procesní rovnost stran, náležité odůvodnění apod.
o Proto výjimky, kdy v některých věcech ochrany subjektivních veřejných práv
rozhodují civilní soudy, nelze považovat ze protiústavní (některé zvláštní zákony
samy upravují, komu podat žalobu proti některým specifickým rozhodnutím,
aniž by respektovaly dualismus)
• Rozdělení jednotlivých kontrol postupů VS ze strany obecných soudů (nespadají sem
tedy kontroly Ústavním soudem)
o Kontrola ve správním soudnictví
o Rozhodování podle části páté OSŘ
o Prejudiciální posuzování podzákonných právních předpisů a správních aktů
o Soudní ochrana ve věcech omezení osobní svobody
o Soudní kontrola některých utajovaných informací
• 1) Rozhodování civilních soudů podle části páté OSŘ
o Charakter
▪ Jedná se o řízení ve věcech, ve kterých bylo rozhodnuto jiným
orgánem
▪ Žalobou se lze domáhat nového projednání věci soudem
▪ Věc předtím rozhodl jiný orgán než soud; zákon užívá termín správní
orgán, kterým rozumí
• Orgán moci výkonné
• Orgán ÚSC
• Orgán zájmové nebo profesní samosprávy
• Smírčí orgán

143
 ▪ Pokud by soukr.pr. věc rozhodl správní orgán, ale neměl k tomu
pravomoc → správní soudnictví
▪ Pokud soukr.pr. věc rozhoduje správní orgán, ale je nečinný → správní
soudnictví
▪ Základem je nové posouzení věci; důsledkem toho dochází i
k přezkumu rozhodnutí správního orgánu (pokud je v pořádku, soud
žalobu zamítne)
▪ OSŘ zde obsahuje úpravu posuzování civilního nároku s přezkumnými
prvky ve vztahu k rozhodnutí SO
o Řízení dle části páté
▪ podle části páté lze projednat spor nebo jinou právní věc
• rozhodnutí o sporu má deklaratorní povahu (např. spor o
uzavření smlouvy dle energetického zákona)
• rozhodnutí o jiné právní věci konstitutivní povahu (např.
projednání náhrady za vyvlastnění)
▪ žaloba
• může ji podat ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech
rozhodnutím SO, kterým byla jeho pp založena, změněna či
zrušena
• rozhodnutí nabylo PM
• využil všech řádných opravných prostředků
• lhůta pro podání žaloby je dva měsíce od doručení rozhodnutí;
jedná se o procesní lhůtu
▪ příslušnost
• obecně okresní soudy
• vklad práva k nemovitým věcem, restituce → krajské soudy
▪ účastníci
• ti, kteří byli účastníci v řízení před SO
• budou to i ti, se kterými SO nejednal jako s účastníky, ale měl
s nimi jednat jako s účastníky
• účastníkem není SO
• okruh účastníků nelze měnit s výjimkou procesního nástupnictví
▪ podáním žaloby ztrácí SO rozhodovací pravomoc ve věci
• už nemá pravomoc ani k mimořádným způsobům přezkumu
• SO získá pravomoc zpět, jen pokud soud rozhodne jinak než
meritorně
▪ Způsoby rozhodnutí soudu, pokud žalobu neodmítne nebo nezastaví
řízení
• Žalobu zamítne, pokud SO rozhodl správně
• Rozsudkem rozhodne ve věci samé (jinak než SO)
o 2) Prejudiciální posuzování podzákonných právních předpisů a správních aktů
▪ Soudy jsou oprávněny posuzovat jako předběžnou otázku
• Zákonnost nařízení

144
 • Zákonnost OZV
• Existenci a schopnost vyvolávat účinky správních aktů
▪ Posuzování souladu podzákonného právního předpisu se zákonem a MS
• Účinky tohoto posouzení jsou inter partes
• Pokud není v souladu, tak ho soud neaplikuje
▪ Vztah ke správním aktům
• Je vázán rozhodnutím o tom,
o Že byl spáchán TČ, přestupek nebo jiný správní delikt, kdo ho
spáchal
o Rozhodnutím o osobním stavu
• Není vázán rozhodnutím v blokovém řízení
• Z jiného rozhodnutí soud vychází
• Soud nemůže nahradit pravomocný správní akt
• Může zkoumat jen
o Zda nejde o nicotný akt
o Zda byl vydán v mezích pravomoci
o Zda je pravomocný a vykonatelný
• Soudy a orgány činné v TŘ nejsou vázány rozhodnutím o posouzení viny
obžalovaného
o 3) Soudní ochrana ve věcech omezení osobní svobody
▪ Obecně
• Případy kdy VS může dle zákona člověka omezit na svobodě
• Dle LZPS
o Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a
způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody
pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku.
o Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo
držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové
opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto
umístění rozhodne do 7 dnů.
• Specifikem těchto soudních kontrol je
o Urychlený soudní přezkum
o A periodicita přezkumu (automatický přezkum po časových
intervalech nebo možnost osoby obracet se na soud kvůli
přezkoumání)
▪ Zajištění cizince
• Policie ČR (ředitelství služby cizinecké policie) může dle zákona o pobytu
cizinců na území ČR zajistit cizince za účelem jeho
o Správního vyhoštění
o Vycestování
o Předání nebo průvozu
• Rozhoduje také o propuštění (na žádost cizince) a o prodloužení zajištění
• Ochrana je zde poskytována správními soudy

145
 • Žalobu lze podat do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu
• Podává se prostřednictvím policie či u příslušného soudu
• Soud o tom rozhodne do 7 pracovních dnů
▪ Zdravotnická detence
• Ve věcech přípustnosti převzetí nebo držení v ústavech poskytují ochranu
civilní soudy
• Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena
v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu.
• Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto
umístění rozhodne do 7 dnů.
• Zdravotnická detence je bez souhlasu přípustná v těchto případech (vyjma
případů trestního řízení a zvláštních řízení soudních):
o Je nařízena izolace, karanténa nebo léčení
o Pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo
své okolí a
▪ Jeví známky duševní choroby
▪ Trpí duševní chorobou
▪ Je pod vlivem návykové látky
o Nebo pacient vyžaduje neodkladnou péči a nemůže dát souhlas
• Zdravotní ústav dá oznámení soudu sám (do 24 hodin), pokud nedá, pak
může podat návrh na zahájení řízení podat umístěná osoba nebo její
zákonný zástupce
• Soud rozhodne bez jednání do 7 dnů
• Rozhoduje o tom, zda byl převzat do ústavu ze zákonných důvodů a zda
důvody trvají
• Pokud ano, pak musí do 3 měsíců rozhodnout, zda důvody stále trvají
• účinnost rozhodnutí zanikne uplynutím 1 roku nebo kratší lhůty určené
soudem
o 4) Soudní kontrola některých utajovaných činností
▪ Obecně
• Případy, kdy orgány moci výkonné ze zákona zasahují do LP, ale musí mít
souhlas soudu
• Často o tom osoby, kterých se to týká, ani nevědí
• Zákonná úprava pro to stanoví přísné požadavky
▪ Příklady:
• Policie ČR, odposlechy a záznamy, příkaz předsedy senátu, v přípravném
řízení soudce
• Povolení soudce ke sledování osob a věcí, pokud tím má být zasaženo do
nedotknutelnosti obydlí, listovního tajemství nebo má být zjišťován obsah
jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí
• Použití zpravodajské techniky BIS, povolení předsedy senátu vrchního
soudu
• Obdobně to platí pro zpravodajskou techniku Vojenského zpravodajství

146
 • Policie ČR, prověřování, že chráněná osoba (svědek) nedodržuje své
povinnosti; utajovaný způsob pořizování zvukových, obrazových nebo
jiných záznamů, odposlechy…, souhlas předsedy senátu vrchního soudu

Kontrola veřejné správy vykonávaná Ústavním soudem

• Postavení Ústavního soudu
o ÚS je soudním orgánem ochrany ústavnosti
o Jeho základy jsou upraveny v Ústavě, podrobná úprava je v zákoně o ÚS
o Není součástí obecné soustavy soudů, nenahrazuje činnost obecných soudů a
do jejich činnosti zasahuje, jen pokud aplikací jednoduchého práva porušují LP
o Poskytuje ochranu před výkonem VM, která není v souladu s ústavním
pořádkem
o V rámci abstraktní kontroly sleduje soulad výkonu VM s mezinárodními
smlouvami o LP
o Pro oblast práva navazující na PEU přihlíží i k principům EU a judikatuře SDEU
• Pravomoci ÚS umožňující kontrolu činnosti VS
o ÚS vesměs rozhoduje vždy v konkrétní věci
o Nepřísluší mu podávání výkladu pro futuro bez řešení konkrétního případu
o Kontrolu provádí přímo či nepřímo při realizaci hlavně těchto pravomocí:
• 1) Rozhodování o návrzích na zrušení jiných právních předpisů nebo jejich ustanovení
pro rozpor s ústavním pořádkem nebo zákonem
o Jiné právní předpisy = s nižší právní silou, než má zákon
▪ Nařízení vlády
▪ Právní předpisy vydávané ministerstvy, jinými správními úřady a orgány
územní samosprávy (nařízení obcí a krajů)
▪ OZV zastupitelstev ÚZS
o Obecně může návrh podat
▪ Vláda
▪ Nejméně 25 poslanců nebo 10 senátorů
▪ Zastupitelstvo kraje
▪ Veřejný ochránce práv
o Za splnění dalších podmínek také
▪ Senát ÚS v souvislosti rozhodováním o ústavní stížnosti
▪ Ten, kdo podat ústavní stížnost nebo návrh na obnovu řízení
▪ Ministerstvo vnitra (na zrušení OZV)
▪ Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný správní úřad (nařízení kraje,
Prahy)
▪ Ředitel krajského úřadu (nařízení obce)
▪ Zastupitelstvo obce (nařízení kraje, do kterého obec náleží)
o Řízení
▪ Přezkoumává jen platné právní předpisy, které byly vyhlášeny
▪ Je vázán petitem, není vázán důvody
▪ Při abstraktní kontrole posuzuje zejména:
• Obsah

147
 • Způsob přijetí
• Vyhlášení
• (Soulad se zákonným zmocněním k vydání, zda nepřekročily toto
zmocnění…)
▪ Zkoumání OZV, test čtyř kroků
• Přezkum pravomoci ÚSC vydat OZV
• Zda nejednal ultra vires
• Zda nezneužil svou pravomoc
• Test z hlediska nerozumnosti
▪ Pokud se předpis či ustanovení ruší, rozhodne ÚS nálezem, ten se
vyhlásí i ve Sbírce zákonů
• Účinky ex nunc
• Rozhodnutí podle zrušených ustanovení jsou nedotčena, ale
nelze z nich vymáhat pp
• 2) Rozhodování o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí a jinému
zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod
o = obecná ústavní stížnost
o Rozhodnutí a jiný zásah
▪ Rozhodnutí
• Individuální právně závazný akt aplikace práva
• Výsledek formalizovaného postupu
▪ Jiný zásah orgánu veřejné moci
• Převážně jednorázový, protiprávní a protiústavní útok vůči LP
• Není rozhodnutím a vymyká se tím obecnému přezkumnému
řízení
• Není to legislativní činnost
• Jiný zásah může spočívat v nečinnosti (např. nevydání
rozhodnutí, které SO vydat měl)
o Aktivní legitimace
▪ = FO nebo PO, která byla zasažena na svých právech a svobodách
▪ Stěžovatel musel být účastníkem řízení, kdy k zásahu došlo
▪ Zásah musel zasáhnout do ústavně zaručených základních práv a
svobod
o Stížnost nemá povahu řádného ani mimořádného OP
o Je třeba, aby stěžovatel předtím vyčerpal všechny procesní prostředky ochrany
(řádné i mimořádné vyjma obnovy řízení)
o ÚS přijme ústavní stížnost, i pokud stěžovatel nevyčerpal procesní prostředky
ochrany, pokud svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele
o Lhůty
▪ 2 měsíce od doručení rozhodnutí o posledním prostředku ochrany/2
měsíce, kdy se o zásahu dověděl
▪ Nejpozději do 1 roku
▪ Procesní lhůty

148
 o Účastníci
▪ Stěžovatel
▪ Orgán VM, proti kterému směřuje
o Účastníci předchozích řízení jsou zde vedlejšími účastníky
o Pokud ÚS vyhoví, pak nálezem vysloví, jaká práva byla porušena a jakým
zásahem,
▪ a zruší rozhodnutí
▪ nebo zakáže orgánu VM, aby v porušování pokračoval a aby obnovil stav
před porušením
• 3) Rozhodování o ústavních stížnostech orgánů územní samosprávy proti
nezákonnému zásahu státu
o = komunální stížnost
o Podává zastupitelstvo obce nebo vyššího ÚSC
o Pokud nezákonným zásahem byl porušeno právo na samosprávu
▪ Zaručeno Ústavou
▪ Právo spravovat své záležitosti v mezích zákona samostatně
o Kritérium není jen porušení ústavního pořádku, ale též zákonnost zásahu
o Účastníkem je ÚSC, jehož zastupitelstvo se musí usnést na podání stížnosti
o Jinak platí pravidla jako u obecné stížnosti
• 4) rozhodování v některých věcech politických stran
o = Zvláštní druh ústavní stížnosti
o Rozhoduje o tom, zda bylo rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí
týkající se činnosti politické strany ve shodě s ústavními a jinými zákony
o Lze napadnout jen rozhodnutí (většinou půjde o rozhodnutí NSS)
o Do 30 dnů od PM rozhodnutí o posledním prostředku ochrany
o Podání stížnosti má ze zákona odkladný účinek
o Rozhoduje o něm plénum
• 5) rozhodování některých kompetenčních sporů
o Rozhoduje spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů ÚSC
o Spory mezi státními orgány a orgány ÚSC o příslušnost vydat rozhodnutí nebo
učinit jiné opatření; spory mohou být i mezi státními orgány navzájem a mezi
orgány ÚSC navzájem
o Jen pokud toto rozhodování nepřísluší jinému orgánu, např. NSS
o Není omezeno na spor o vydání rozhodnutí, ale i o činění jiných opatření
o Návrh může podat
▪ Státní orgán
▪ Orgán ÚSC
o Účastníci
▪ Navrhovatel
▪ Orgány, které tvrdí, že jsou příslušné vydat rozhodnutí či opatření, nebo
které svou kompetenci popírají
o ÚS může i zrušit rozhodnutí učiněná nekompetentním orgánem
• Závaznost rozhodnutí ÚS
o Vykonatelná rozhodnutí ÚS jsou závazná pro všechny orgány a osoby

149
o Nález, kterým se ruší právní předpisy – jasná obecná závaznost, negativní
zákonodárce
o Kasační závaznost – závaznost v konkrétní věci; orgány, kterým byla věc
vrácena, už nemohou zpochybňovat výklad ÚS
o Precedenční závaznost – určující výklady jsou závazné i pro další aplikaci orgánů
VM v jiných věcech
▪ Pravá změna judikatury – plénum ÚS formálně rozhodne o změně své
právního názoru
▪ Nepravá změna judikatury – změna sociálních, kulturních a jiných
relevantních podmínek, na základě kterých ÚS dříve rozhodoval

150
35. Pojem a základní typy správního soudnictví, správní soudnictví v České
republice, Nejvyšší správní soud.
Pojem a základní typy správního soudnictví
• Pojem správního soudnictví
o Jelikož je správní soudnictví rozdílné stát od státu, nelze uvést obecně platnou
definici
o Vznik správního soudnictví souvisel s
▪ Pronikáním soudních formalizovaných postupů do VS
▪ A požadavkem na ochranu práv jednotlivců nezávislým vykonavatelem
VM
o Správní soudnictví jako činnost
▪ Činnost nezávislých a nestranných orgánů,
▪ které formalizovaným postupem přezkoumávají správní akty a jiné
postupy VS
o Správní soudnictví v organizačním smyslu: Soustava orgánů, které tuto činnost
vykonávají
o Pro charakteristiku jednotlivých modelů je významné především
▪ Zda správní soudnictví (SS) vykonávají orgány odlišné od správních,
nebo orgány uvnitř VS
▪ Pokud soudy, pak zda speciální či obecné
▪ Pokud speciální, pak zda je jen jeden či více
▪ Zda je SS vykonáváno na více stupních
▪ Zda je řízení pokračováním řízení před SO, či je procesně odděleno
▪ Zda je účelem ochrana subjektivních práv či objektivního práva
▪ Zda je soud oprávněn jen rušit, či může i měnit správní akty
▪ Zda může soud nezávisle zjistit skutkový stav
▪ Zda se kontrolují jen správní akty či i jiné postupy
• Jednotlivé typy správního soudnictví dle států
o 1) správní soudnictví je ztotožňováno se správním řízením
▪ Před správním orgánem
▪ Podle vzoru civilního procesu
▪ Strany mají obdobná práva jako v soudním civilním procesu
o 2) severoněmecký/pruský model
▪ Strany mají obdobná práva jako v soudním civilním procesu
▪ A zároveň je kladen důraz na nestrannost rozhodujícího orgánu
▪ Rozlišují se sporné záležitosti, které řeší kolegiální orgány složené
z úředníka a přísedících volených samosprávou
▪ Je chápáno jako ochrana právního řádu ze strany samosprávných
místních úřadů s laickým prvkem
o 3) francouzský typ
▪ Je vykonáváno speciálními orgány uvnitř veřejné správy
▪ Formálně jim není přiznána soudcovská nezávislost, ale pod vlivem
tradice a veřejného mínění ji mají

151
 ▪ Správní soudnictví tedy vůbec není zařazeno do soudní moci
o 4) model, kdy jedině obecné soudy poskytují ochranu vůči správě
▪ Anglie
▪ Původně správa nemohla vydávat správní akty, ale musela se obracet
k soudům
▪ Později tam VS získává možnost vydávat správní akty, které jsou
přezkoumatelné obecnými soudy
o 5) model, kdy správní soudnictví vykonává speciální soud
▪ Ten je oddělen od VS, ale i od obecných soudů
▪ Rakouský model
• Správní soudní dvůr
• Převzalo i ČSR a nové Rakousko

Správní soudnictví v ČR
• Vývoj správního soudnictví
o Prosincová ústava 1867
▪ Říšský zákon o moci soudcovské: kdo tvrdil, že byl zkrácen na svých
právech rozhodnutím nebo nařízením správního úřadu, mohl se proti
němu obrátit na soud
o Říjnový zákon 1875
▪ Zřídil správní soud předvídaný v ústavě = Správní soudní dvůr
▪ Všeobecný soud, zvláštní, oddělen od obecných
▪ K ochraně subjektivních práv
▪ Rozhodoval na základě stížnosti
▪ Mohl jen rušit správní akty (kasace)
▪ Následná jurisdikce
▪ Posuzoval jen právní otázky
o Československý nejvyšší správní soud
▪ ČSR převzalo rakouský model
▪ Zákonem byl zřízen nejvyšší správní soud
▪ Přešla na něj pravomoc
• Správního soudního dvora a
• Část pravomocí Říšského soudu
o Po převratu 1948
▪ Zrušení nejvyššího správního soudu
▪ Správní soudnictví bylo nahrazeno všeobecným dozorem prokuratury
▪ Všeobecný dozor byl zaměřen na ochranu objektivního práva
▪ Prokurátoři mohli podávat protesty proti správním aktům
o OSŘ 1963
▪ Úprava přezkumu rozhodnutí jiných orgánů
▪ Možnost soudů přezkoumat správní akty
▪ Jen tam, kde to stanovil zvláštní zákon → enumerativní pozitivní výčet
o Po 1989, Ústava, LZPS

152
 ▪ Rozšiřuje se počet případů, které šlo přezkoumat soudem dle části páté
OSŘ
▪ LZPS zavedla generální přezkumnou klauzuli ve vztahu ke správním
rozhodnutím
▪ Byla přijata nová úprava části páté: dva druhy návrhů na přezkum
rozhodnutí:
• Žaloba proti rozhodnutí SO
o Proti všem rozhodnutí
o Generální klauzule
o Senso strictu je jen toto správní soudnictví
• Opravný prostředek proti rozhodnutí SO
o Jen tam, kde to stanovil zákon
o Soud zde přezkoumává v řádném instančním procesu
▪ Nebyl zřízen NSS
▪ Příslušné byly obecné soudy
▪ Posuzovaly se jen otázky právní
o Zrušení části páté
▪ ÚS ji zrušil pro ústavní deficity
▪ Některé aktivity VS nebyly pod kontrolou soudní moci
▪ Možnost obrátit se na soud byla omezena jen na účastníky
▪ Soudy se nemohly zabývat skutkovými otázkami
▪ Soudy nemohly přezkoumat správnost (přiměřenost v rámci správního
uvážení) – deficit k EÚLP (trestní věci)
▪ Absence NSS
o Soudní řád správní
▪ Byl přijat SŘS
• Zřízen NSS
• Procesní předpis pro správní soudnictví
▪ Nová úprava v OSŘ pro přezkum soukr.pr. věcí, o kterých rozhodla VS
• Funkce správního soudnictví
o Soudy poskytují ochranu veřejným subjektivním právům FO i PO, a to
způsobem stanoveným v tomto zákoně a za podmínek stanovených tímto nebo
zvláštním zákonem, a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví zákon
o Primárně zaměřeno na ochranu veřejných subjektivních práv
o Nenahrazuje činnost VS
o Není abstraktní kontrolou zákonnosti VS
o Neposkytuje ochranu před zásahy do soukr.pr. věcí
• Soudy, které rozhodují ve správním soudnictví, jsou krajské soudy a NSS

Nejvyšší správní soud

• Jedná se o vrcholný soudní orgán ve věcech spadajících do pravomoci SS
• K jeho zřízení došlo až nabytím účinnosti soudního řádu správního 2003
• Složení
o Předseda

153
 o Místopředsedové soudu
o Předsedové kolegií
o Předsedové senátů
o Soudci
• Působnost
o Rozhoduje ve věcech správního soudnictví stanovených SŘS nebo zvláštním
zákonem do věcné příslušnosti tohoto soudu
▪ O kompetenčních žalobách
▪ V některých věcech volebních
▪ V některých věcech politických stran a hnutí
o Rozhoduje o kasačních stížnostech
o Rozhoduje o obnově řízení, kde dříve rozhodoval NSS
o Přijímá stanoviska
▪ K jednotnému rozhodování správních soudů
▪ Nejsou právně závazná, působí silou právní argumentace
o Přijímá zásadní usnesení
▪ K jednotnému rozhodování správních orgánů
o Je kárným soudem pro
▪ Soudce
▪ Státní zástupce
▪ Soudní exekutory
• Formalizovaný odklon od dřívějšího názoru v dřívějším rozhodnutí
o Přispívá ke stabilitě judikatury
o Pokud senát dojde k jinému názoru, musí věc předložit rozšířenému senátu
o To se neuplatní, když
▪ Je jiný názor už ve stanovisku
▪ Je NSS vázán v této konkrétní věci nálezem ÚS

154
36. Pravomoc a příslušnost soudů ve správním soudnictví.
Pravomoc soudů v SS
• Soudy ve správním soudnictví mají pravomoc rozhodovat o:
o Žalobách proti rozhodnutí v oblasti VS vydané SO
o Žalobách k ochraně proti nečinnosti
o Žalobách k ochraně před nezákonným zásahem SO
o Kompetenčních žalobách
o Ve věcech volebních
o Ve věcech místního a krajského referenda
o O věcech politických stran a hnutí
o Návrhu na zrušení OOP nebo jeho části
o Návrhu na zrušení služebního předpisu
• Správní orgán podle SŘS:
o Orgán moci výkonné, orgán ÚSC, FO i PO nebo jiný orgán
o Pokud jim bylo svěřeno rozhodování o pp FO nebo PO v oblasti VS
o Nejedná se o vymezení pojmu správní orgán, ale o legislativní zkratku
• Správní soudy
o Krajské soudy
o NSS

Příslušnost soudů v SS
• Věcná příslušnost:
o pokud zákon nestanoví jinak, pak krajský soud
o NSS rozhoduje v prvním stupni
▪ O kompetenčních žalobách
▪ V některých věcech volebních
• Volby do Parlamentu, do EP, prezidenta
• Zbytek krajské soudy
▪ Některé věci politických stran a hnutí
• Rozpuštění strany
• Pozastavení/obnovení činnosti politické strany
• Zbytek krajské soudy
• Místní příslušnost:
o Pokud zákon nestanoví jinak, pak soud, v jehož obvodu je sídlo SO, který
rozhodoval v I. stupni (pokud má sídlo mimo svůj obvod, platí, že má sídlo ve
svém obvodu)
o věci týkající se důchodového pojištění a některé věci sociální povahy
(zaměstnanost, pěstounská péče, nemocenská…) → soud, v jehož obvodu má
navrhovatel bydliště či kde se zdržuje
o kauzální příslušnost
▪ k řízení o žalobě proti rozhodnutí o umístění či povolení stavby dopravní
infrastruktury → KS v Ostravě
▪ k řízení o návrhu na zrušení služebního předpisu → MS v Praze

155
 • Řešení podání návrhu nepříslušnému soudu
o Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně
příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a
místně příslušnému.
o Není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný,
postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s
postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu
správnímu soudu.
• Řešení chybného určení civilního a správního soudnictví ve věci
o Pokud se nesprávně podá žaloba ke správnímu soudu, ten poučí žalobce o tom,
kam má do 1 měsíce podat žalobu; pokud ji podá, platí, že řízení bylo zahájeno
už doručením správnímu soudu
o Toto platí vice versa i pokud byla žaloba nesprávně podána civilnímu soudu
o Pokud se žalobce domáhá nesprávně u civilního soudu ochrany proti
nečinnosti, před nezákonným zásahem, ve věcech politických stran či
rozhodnutí o kompetenční žalobě, postoupí civilní soud žalobu příslušnému
správnímu soudu + účinky podání žaloby zůstávají zachovány
o Pokud je k projednání věci příslušný stejný civilní i správní soud a žaloba je
podána špatnému soudu, pak ji senát jen předá správnému senátu bez
procesního rozhodování

Obsazení soudů rozhodujících v SS

• u KS vykonávají správní soudnictví
o specializované senáty
▪ předseda a dva soudci
o specializovaní samosoudci
▪ např. ve věcech důchodového pojištění a věcí sociální povahy…
▪ uchazeči o zaměstnání a podpora v nezaměstnanosti…
▪ případy zajištění cizinců…
▪ přestupky do 100 000 Kč
• NSS rozhoduje v
o Senátech
▪ Předseda a dva soudci
▪ Nebo předseda a šest soudců (ve věcech volebních, místního a
krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí a v
řízení o kompetenčních žalobách)
• V praxi jde o dva vícečlenné senáty
• Jeden je volební
o Rozhoduje v prvním stupni ve věcech Parlamentních
voleb, voleb do EP a voleb prezidenta
o A dále rozhoduje o kasačních stížnostech ve věcech
místního a krajského referenda
• Druhý je kompetenční

156
 o Rozšířených senátech (když mu senát postoupil věc s návrhem na odchýlení od
rozhodovací praxe)
▪ Předseda a šest soudců
▪ Nebo předseda a osm soudců
• Zde mají soudci možnost napsat odlišná stanoviska

Obecná ustanovení o řízení

• Obecně
o Obecná ustanovení se užijí ve všech řízeních, pokud zvláštní úprava těchto
řízení neobsahuje něco jiného
o Užijí se přiměřeně ustanovení části první a třetí OSŘ
o Pokud zákon nestanoví jinak, lze se domáhat ochrany v SS
▪ Jen na návrh
▪ A jen po vyčerpání řádných OP
• Účastníci
o Navrhovatel
o Odpůrce
o Popř. další, které označí zákon
• Způsobilost být účastníkem má
o Ten, kdo má právní osobnost
o SO
o Ten, komu ji zákon přiznává
• Procesní způsobilost
o FO v rozsahu svéprávnosti
o PO je plně procesně způsobilá
o Způsobilý je i SO a ten, kdo je dle zákona oprávněn podat návrh
• Za PO jedná ten, kdo je k tomu oprávněn dle OSŘ
• Za SO jedná jeho vedoucí, popř. jiná osoba pověřená dle vnitřních předpisů
• Osoba zúčastněná na řízení
o Je to osoba, která
▪ Byla přímo dotčena na svých pp vydáním rozhodnutí, tím, že nebylo
vydáno, či může být dotčena jeho zrušením nebo vydáním
navrhovaného rozhodnutí soudu
▪ Není účastníkem
▪ A výslovně soudu oznámila, že bude v řízení uplatňovat práva osoby
zúčastněné na řízení (subjektivní hledisko)
o Navrhovatel je musí označit v návrhu
o Má některá procesní práva (vyjádření, nahlížet do spisu apod.; dle judikatury i
navrhovat důkazy)
o Nemůže disponovat s předmětem řízení
o Může podat kasační stížnost
• Stavení lhůt: po dobu řízení neběží lhůty k zániku odpovědnosti za přestupky, kárné a
disciplinární delikty, pro výkon rozhodnutí atd.
• Ústní jednání:

157
 o Zpravidla se nařizuje ústní jednání
o Bez jednání jen pokud to účastníci navrhli či s tím souhlasí
o Ústní jednání musí být provedeno, pokud
▪ Se provádí dokazování
▪ Tak stanoví zvláštní zákon
o Jednání je veřejné (veřejnost může být vyloučena)
• Dokazování
o Plná jurisdikce správních soudů
o Soud není vázán skutkovým stavem zjištěným SO
o Může se prokazovat skutkový stav
o Soud může v rozhodnutí zavázat SO i řešením skutkových otázek
• Odmítnutí návrhu
o Neodstranitelná absence podmínek řízení
o Nepřípustnost
o Podání návrhu osobou zjevně neoprávněnou
• Uspokojení navrhovatele
o Dokud soud nerozhodl, může SO vydat rozhodnutí či provést jiný úkon, kterým
navrhovatele uspokojí
▪ Nesmí tím zasáhnout do pp jiných osob
▪ Jen se souhlasem nadřízeného SO
o Soud zastaví řízení, pokud navrhovatel sdělí, že je opatřením SO uspokojen
o Zastaví řízení i tehdy, pokud se navrhovatel nevyjádří, ale bude zřejmé, že byl
uspokojen
• Forma rozhodnutí
o Ve věci samé rozsudkem, usnesením jen tam, kde to stanoví zákon
o V ostatních věcech usnesením (např. odmítnutí návrhu, zastavení, přerušení
řízení)

158
37. Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví.
Rozhodnutí správního orgánu
• Obecné vymezení dle §65 SŘS: úkon SO, kterým se zakládají, mění nebo ruší pp nebo
závazně určují pp jednotlivce-žalobce
• K určení, jaký úkon je rozhodnutím, je třeba přistupovat z obsahového hlediska, někdy
v kombinaci s formálním hlediskem
• Obsahové hledisko:
o Úkon je schopný zasáhnout do subjektivních veřejných práv žalobce
o Rozhodnutí o hmotných pp i rozhodnutí o procesních pp, v jejichž důsledku
nedošlo k meritornímu projednání věci
o Rozhodnutí mohou mír různá formální označení, např. osvědčení o uznání
vysokoškolského vzdělání
• Formální hledisko
o Lze je vyčíst z jiných míst SŘS
o Písemný formalizovaný akt s přezkoumatelným obsahem
o Formální hledisko je důležité pro odlišení poskytované ochrany
▪ Žaloba proti rozhodnutí
▪ Žaloba proti nečinnosti
▪ Zásahová žaloba
▪ Žaloba na zrušení OOP
• Definice rozhodnutí dle SŘS a judikatury je autonomní
o Nezávislá na definici správního rozhodnutí podle SŘ
o Tedy rozhodnutím dle SŘS může být i úkon, který není správním rozhodnutím
dle SŘ, typicky protože mu nepředchází správní řízení
o Naopak některá rozhodnutí dle SŘ nemusí být rozhodnutí dle SŘS
o Např. oznámení o nevyplacení části dotace
▪ Je rozhodnutí dle SŘS
▪ Není rozhodnutí dle SŘ

Druhy žalob a aktivní legitimace k jejich podávání

• Obecná žaloba
o 1) Ten, kdo tvrdí, že byl rozhodnutím SO zkrácen na svých veřejných
subjektivních právech přímo nebo v důsledku porušení takových práv
v předcházejícím řízení
▪ NSS a část teorie zde preferuje výraz dotčení právní sféry
▪ Lze se domáhat
• Zrušení rozhodnutí
• Prohlášení nicotnosti
• Upuštění od trestu, snížení trestu
o 2) Pokud nemá legitimaci podle 1), ale byl účastníkem řízení a tvrdí, že byl
zkrácen na svých procesních právech takovým způsobem, že to mohlo mít vliv
na zákonnost rozhodnutí
▪ Typicky spolek pro ochranu přírody

159
 ▪ Legitimace toho, komu nejde v řízení o jeho hmotná práva, ale i tak mu
zákon dává status účastníka
• Žaloba k ochraně veřejného zájmu
o 1) nejvyšší státní zástupce, pokud na tom shledá veřejný zájem (nemusí ho
prokazovat)
o 2) veřejný ochránce práv, pokud prokáže veřejný zájem
o 3) za podmínek určených zákony upravujícími řízení před SO ten správní orgán,
o kterém to takový zákon stanoví (blanketní ustanovení, až na výjimku k jeho
naplnění nedošlo – jen Ministerstvo pro místní rozvoj může podat žalobu proti
společnému povolení, které je v rozporu se závazným stanoviskem orgánu
územního plánování)
o 4) ten, komu toto oprávnění svěřuje zvláštní zákon nebo mezinárodní
smlouva, která je součástí právního řádu
▪ MS musí být samovykonatelná
▪ Patrně nemusí být doslovně uvedeno, že svěřuje žalobní legitimace ve
veřejném zájmu (odlišení, jestli půjde o obecnou žalobu či o žalobu ve
veřejném zájmu)
▪ Je možné uvažovat i o PEU, ale jen tam kde má přímý účinek
• Žaloba ve věcech samosprávy
o Lze podat žalobu v případech vyplývajících z obecního zřízení, krajského zřízení
nebo zákona o Praze
o Přiměřeně se užijí ustanovení SŘS o žalobě proti rozhodnutí
o Může podat
▪ 1) v rámci dozoru nad samostatnou působností správní orgán, kterému
je svěřena pravomoc podat žalobu proti usnesení nebo opatření
orgánu ÚSC v samostatné působnosti, pokud odporuje zákonu nebo
jinému právnímu předpisu (MV)
▪ 2) ÚSC proti rozhodnutí SO o rozpuštění jeho zastupitelstva (MV)

Nepřípustnost žaloby
• Pokud žalobce nevyčerpal řádné OP (ledaže OP podal někdo jiný a rozhodnutí bylo
změněno v žalobcův neprospěch)
• Směřuje proti rozhodnutí v soukr.pr. věci, k jejímuž projednání se má užít část pátá
OSŘ
• Směřuje jen proti důvodům rozhodnutí
• Směřuje proti rozhodnutí, které je z přezkoumání vyloučeno (např. úkony SO, kterými
se upravuje řízení před SO)
• Jen pokud je jediným důvodem tvrzená nicotnost a žalobce se nedomáhal vyslovení
nicotnosti před SO → obsoletní ustanovení; pod SŘ lze totiž nicotnost prohlásit je
z moci úřední

Účastníci řízení
• Žalobce
• SO, který rozhodl v posledním stupni

160
Lhůta pro podání žaloby
• Do dvou měsíců, kdy bylo rozhodnutí oznámeno (zákon může stanovit i jinou lhůtu)
• Žalobu k ochraně veřejného zájmu: do 3 let od PM rozhodnutí

Dispoziční zásada, přezkum bez revize

• Soud přezkoumává napadené výroky jen v mezích žalobních bodů
• Povinností žalobce je
o Vylíčit jakých konkrétních protizákonných kroků se SO dopustil
o Uvést svůj právní pohled, proč je to nezákonné
o Musí to spojit s konkrétními skutkovými výtkami
• Soud přihlíží k těmto vadám z úřední povinnosti
o K nicotnosti
o K vadám, které brání věcnému projednání žaloby (např. nepřezkoumatelnost
rozhodnutí)
o K některým skutečnostem významným z hlediska hmotného práva (prekluze…)
o V oblasti správního trestání
▪ Ne bis in idem
▪ Zda SO zjistily stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti

Odkladný účinek
• Podání žaloby nemá odkladný účinek
• Zvláštní zákon může odkladný účinek přiznat
• Soud může na návrh přiznat odkladný účinek (pokud by výkon rozhodnutí znamenal
pro žalobce nepoměrně větší újmu než přiznání odkladného účinku jiným účastníkům)

Rozhodný stav
• Skutkový a právní stav v době rozhodnutí SO
• Ve věcech správního trestání: pokud byl přijat příznivější zákon, má se ho použít

Rozhodnutí soudu
• Neodmítne-li žalobu a nezastaví-li řízení, rozhodne meritorně rozsudkem takto:
• Zruší rozhodnutí SO
o důvody
▪ Nesprávné posouzení otázky hmotného či procesního práva
▪ Vady v řízení, co mohly mít vliv na zákonnost
▪ Překročil meze správního uvážení či ho zneužil
o Může dle okolností zrušit i rozhodnutí SO nižšího stupně
o Soud vrátí věc žalovanému SO, který je vázán jeho právním názorem
• Prohlásí rozhodnutí SO za nicotné
• Upustí od trestu nebo trest sníží
o Jen pokud je trest zjevně nepřiměřený
o Jen pokud to žalobce navrhne
• Žalobu zamítne

161
38. Řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu, řízení o ochraně před
nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu.
• Jedná se podpůrné prostředky ochrany subjektivních veřejných práv pro případy, kdy
nelze užít žalobu proti rozhodnutí

Řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu

• Subjektivní veřejné právo na vydání rozhodnutí ve věci nebo osvědčení v přiměřené
lhůtě
o Právo na projednání věci v přiměřené lhůtě je součástí práva na spravedlivý
proces
o Vyřízení věci bez zbytečných průtahů a v přiměřeném čase je i součástí principu
dobré správy
o Porušením tohoto práva může dojít k porušení čl. 38/2 Listiny (Každý má právo,
aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho
přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost
může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.)
o Žaloba proti nečinnosti je žalobou k ochraně veřejného subjektivního práva na
vydání rozhodnutí ve věci nebo osvědčení v přiměřené lhůtě
o Není nástrojem k nápravě nečinnosti spočívající např. v
▪ Nevydání normativního aktu
▪ Nezahájení řízení z moci úřední
▪ Nevydání procesního rozhodnutí
▪ Neprovedení faktických úkonů
o Právo na rozhodnutí v přiměřené lhůtě náleží
▪ Žadateli, který zahájil správní řízení
▪ Dalším účastníkům
o Lhůty pro vydání rozhodnutí
▪ Obecně je SO povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu
▪ Nejpozději však do 30 dnů od zahájení řízení
• K tomu se připočítává doba až 30 dnů, např. při ústním jednání,
předvolání, zvlášť složitý případ…
• Dále se připočítává doba nutná k provedení dožádání,
znaleckého posudku, doručení do ciziny
• Žalobní legitimace a účastníci řízení
o Žalobce
▪ = ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis
platný pro řízení u SO stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti
▪ Může se domáhat, aby soud uložil SO povinnost vydat rozhodnutí
▪ Možné procesní prostředky před podáním žaloby:
• Podání žádosti nadřízenému SO o uplatnění opatření proti
nečinnosti
• Podnět nejblíže nadřízenému správci daně

162
 • Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace
▪ Podmínkou není jen vyčerpání prostředků obrany, ale i bezvýslednost
▪ Nelze podat žalobu také v případě, kdy zákon spojuje s nečinností fikci,
že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu
o Žalovaný
▪ SO, který je povinen vydat rozhodnutí
▪ Správné určení tohoto orgánu je věcí žalobního tvrzení
▪ Soud zkoumá správné určení v rámci věci samé nikoli v rámci podmínek
řízení
▪ Proto pokud je určen špatně, žaloba se zamítá (nikoli odmítá)
• Lhůta pro podání žaloby
o Do 1 roku ode dne, kdy marně uplynula lhůta stanovena zákonem pro vydání
rozhodnutí
o Pokud taková lhůta není pak ode dne, kdy byl vůči němu učiněn poslední úkon
▪ Případy, kdy by byla vyloučena úprava ve SŘ a zvláštní zákon by sám
nedával lhůtu pro vydání rozhodnutí
• Rozhodný stav
o Soud rozhoduje dle skutkového stavu ke dni svého rozhodnutí
o Nepředjímá však meritorní obsah rozhodnutí
o V případě osvědčení se soud musí zabývat i obsahovou stránkou, jinak by
nemohl určit, zda je SO povinen vydat osvědčení
• Rozhodnutí soudu
o Uloží rozsudkem SO povinnost vydat rozhodnutí či osvědčení a stanoví
k tomu přiměřenou lhůtu (ne delší, než ji určuje zákon)
o Zamítne žalobu, pokud není důvodná

Řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením

správního orgánu
• Obecně o zásahové žalobě
o Rozdíl mezi žalobou proti rozhodnutí a zásahovou žalobou spočívá ve formě
úkonů, proti kterým žaloby chrání
o Žaloba proti rozhodnutí = proti správnímu aktu
o Zásahová žaloba = proti jakýmkoli jiným aktům a úkonům VS vůči jednotlivci,
které jsou způsobilé zasáhnout jeho právní sféru (pokud se nejedná jen o úkony
technicky zajišťující průběh řízení)
o Jedná se o jakékoli konání či opomenutí konat, co není rozhodnutím
o Zásahem může být i nečinnost, pokud tato nečinnost nespočívá v nevydání
rozhodnutí (pak by se užila žaloba proti nečinnosti)
• Zásah ve smyslu SŘS, žalobní legitimace
o Zásah = nezákonný zásah, pokyn, donucení
o Může proti němu brojit jen ten, kdo byl zkrácen na svých právech
o Podmínky:
▪ Žalobce byl přímo zkrácen na svých právech
▪ Nezákonným zásahem, který není rozhodnutí

163
 ▪ A který byl zaměřen proti němu nebo bylo v jeho důsledku proti němu
přímo zasaženo
▪ A zásah trvá nebo hrozí jeho opakování (toto nemusí, pokud se jen
domáhá určení, že byl zásah nezákonný)
▪ Žalobce se nemůže bránit jinak → nepřípustnost (neplatí, pokud se jen
domáhá určení, že byl zásah nezákonný)
• Resp. bezvýsledně vyčerpal jiné prostředky obrany
• Např. námitky v daňovém řízení
• Žalovaný
o Obecně jím je SO, který provedl zásah
o Pokud zásah provedly ozbrojené síly, ozbrojený bezpečnostní sbor či jiný
obdobný sbor, který není SO, nebo příslušník takového sboru, pak je žalovaným
SO, který sbor řídí nebo kterému je podřízen a u obecní policie obec
o Pokud zásah provedl např. příslušník Policie ČR
▪ A vystupoval jako SO (vykonával dohled na bezpečnost a plynulost
provozu), pak se žaluje Policie ČR
▪ Ale pokud vystupovala Policie jako ozbrojený sbor (např. provádění
zákroku), pak se žaluje Ministerstvo vnitra (SO, kterému je Policie ČR
podřízena)
• Lhůta pro podání žaloby
o Do 2 měsíců, co se o něm dověděl
o Nejpozději do 2 let od okamžiku, kdy k němu došlo
• Rozhodný stav
o Obecně podle skutkového stavu ke dni svého rozhodnutí
o Pokud rozhoduje pouze o určení toho, že byl zásah nezákonný, pak vychází ze
skutkového a právního stavu v době zásahu
• Rozhodnutí soudu
o Rozsudkem určí, že byl zásah nezákonný
▪ Pokud trvá nebo hrozí opakování, pak zakáže SO, aby v tom pokračoval
a
▪ Přikáže, aby SO obnovil stav před zásahem
o Nebo žalobu zamítne, není-li důvodná

164
39. Řešení sporů o příslušnost podle správního řádu, řízení o kompetenčních
žalobách ve správním soudnictví.
Úrovně rozhodování kompetenčních sporů
• 1) kompetenční spory v rámci veřejné správy, zejména spory o věcnou a místní
příslušnost dle SŘ
• 2) kompetenční spory o pravomoc vydat rozhodnutí
o Mezi
▪ Správním úřadem a orgánem územní, zájmové nebo profesní
samosprávy
▪ Mezi orgány samosprávy navzájem
▪ Mezi ústředními správními úřady navzájem
o Rozhoduje je NSS na základě žaloby
• 3) kompetenční spory
o Mezi
▪ soudy v občanském řízení a orgány moci výkonné, územní, zájmové a
profesní samosprávy
▪ soudy v občanském řízení dle části páté a soudy ve správním soudnictví
o řešení zvláštním senátem dle zákona o rozhodování některých kompetenčních
sporů
• 4) rozhodování zbylých sporů o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů
samosprávy
o Řeší Ústavní soud

Řešení sporů o příslušnost dle správního řádu

• Správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly
svěřeny zákonem nebo na základ zákona
• Pokud nelze zjistit, pak ústřední správní úřad, do jehož působnosti věc náleží, nebo
jehož obor působnosti je věci nejbližší
• Kompetenční spory
o Kladný kompetenční spor
▪ Pokud mají společný nadřízený orgán, předloží mu spor a on rozhodne
▪ Pokud nemají, pak každý orgán předloží spor svému ústřednímu
správnímu úřadu
• Ty mezi sebou vedou dohodovací řízení
• Pokud nedojde k dohodě, podá se kompetenční žaloba k NSS
o Záporný kompetenční spor
▪ Řeší se jen podáním kompetenční žaloby k NSS
▪ Může ji podat správní orgán nebo ten, kdo by byl účastníkem

Řízení o kompetenčních žalobách ve správním soudnictví

• Dělení sporů do tří skupin podle jejich stran:
o Spory mezi správním úřadem a orgánem územní, zájmové nebo profesní
samosprávy

165
 ▪ Jen orgán samosprávy při výkonu samostatné působnosti
o Spory mezi orgány samosprávy navzájem
o Spory mezi ústředními správními úřady navzájem
▪ Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a další orgány s celostátní
působností nepodřízené jinému úřadu
▪ Pokud jde o kladný spor, musí nejprve proběhnout dohodovací řízení
▪ Úřady se snaží dohodnout; pokud se do 15 dnů nedohodnou, musí
podat žalobu
• Žalobní legitimace a účastníci řízení
o Žalobce
▪ A) správní orgán, který si v kladném kompetenčním sporu osobuje
pravomoc o věci vydat rozhodnutí a popírá pravomoc SO, který vede
řízení či rozhodl
▪ B) správní orgán, který v záporném kompetenčním sporu popírá svou
pravomoc o věci vést řízení a rozhodnout a tvrdí, že tato pravomoc
náleží jinému orgánu, který svou pravomoc popřel
• V a) i b) jde o spor mezi ústředními úřady navzájem, tedy
legitimaci k podání žaloby má jen ústřední správní úřad
▪ C) ten, o jehož pp bylo nebo mělo být rozhodováno v řízení před SO
• FO i PO se domáhá určení, který SO má pravomoc rozhodnout
• Jen pokud SO, kam podal žádost popírá svou pravomoc a
postoupí věc jinému SO, který také popírá svou pravomoc
o Žalovaný
▪ SO, který je druhou stranou sporu
▪ Pokud C), pak jsou žalovanými správní orgány, mezi kterými je sporná
pravomoc
▪ Pokud má soud za to, že pravomoc může být ještě jiného SO, než jaký je
označen v žalobě, pak jej přibere do řízení jako žalovaného
• Nepřípustnost žaloby
o Pokud nejde o kompetenční spor
o Příslušnost rozhodnout o kompetenčním sporu přísluší jinému orgánu
o Pokud lze kompetenční spor odstranit, a to i jako předběžnou otázku, v jiném
řízení
• Rozhodný stav
o Soud vychází se skutkového a právního stavu v době jeho rozhodnutí
• Soud je vázán vymezením žalobního sporu, ale není vázán petitem
• Rozhodnutí soudu
o Rozsudkem určí, který SO má pravomoc vydat rozhodnutí
o Může i vyslovit nicotnost rozhodnutí vydaných špatným orgánem

166
40. Opravné prostředky ve správním soudnictví.
Obecně
• Ve správním soudnictví jsou jen mimořádné OP
• SS je jednoinstanční
• OP jsou přípustné, jen stanoví-li tak zákon

Kasační stížnost
• Povaha
o Opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu
o Je přípustná proti každému rozhodnutí krajského soudu, pokud zákon
nestanoví, že je nepřípustná
• Nepřípustnost
o Ve věcech volebních
o Směřuje jen proti výroku o nákladech nebo jen proti důvodům
o Proti rozhodnutí, kdy KS rozhodl poté, kdy jeho původní rozhodnutí zrušil NSS;
ledaže by se KS neřídil závazným názorem NSS
o Proti rozhodnutí, kterým se pouze upravuje vedení řízení
o Proti rozhodnutí, které je jen dočasné
o Pokud se opírá o jiné důvody, než ty v § 103 jak důvody kasační stížnosti
o Pokud se opírá o důvody, které mohl uplatnit již v řízení před KS, ale neuplatnil
• Nepřijatelnost
o Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval
specializovaný samosoudce
o A svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele
• Důvody kasační stížnosti – jen taxativně vymezené důvody
o Nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky
o Zmatečnost řízení (např. nesprávné obsazení soudu, rozhodoval vyloučený
soudce, chybějící podmínky řízení…)
o Nepřezkoumatelnost rozhodnutí KS pro nesrozumitelnost nebo nedostatek
důvodů
o Vady v řízení, kdy KS nezrušil rozhodnutí SO, ač tak učinit měl pro vady řízení
před SO, neboť
▪ Bylo před KS vytýkáno, že skutková podstata, ze které vycházel SO,
nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu
▪ Nebo byl porušen procesní předpis tak, že to mohlo mít vliv na
zákonnost
▪ Nebo bylo rozhodnutí SO nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost
o Jiná vada, která mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí
o Nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení
• Stěžovatel a účastníci řízení
o Stěžovatel
▪ Účastník soudního řízení, z něhož vzešlo napadené rozhodnutí
▪ Nebo osoba zúčastněná na řízení

167
 ▪ Musí být zastoupen advokátem
o Dále jsou účastníky všichni, kdo byli účastníky v řízení před KS
• Podání a účinky kasační stížnosti
o Podává se do dvou týdnů od doručení rozhodnutí KS
o Podává se u NSS
o Nemá ze zákona odkladný účinek
o NSS může na návrh přiznat odkladný účinek (musí vymezit rozsah odkladného
účinku – která všechna rozhodnutí se odkládají)
o Stížnost musí uvádět v jakém rozsahu (proti jakým výrokům) a z jaký důvodů
stěžovatel napadá rozhodnutí KS
• Dispoziční zásada
o NSS je vázán rozsahem stížnosti
▪ Výjimka je pouze v případě, kdy ruší napadený výrok a musí zrušit i
výrok na něm závislý, přestože nebyl napaden
▪ nebo pokud je rozhodnutí nicotné
o NSS je vázán důvody stížnosti
▪ To neplatí, pokud bylo řízení před KS stiženo vadou, která mohla mít za
následek nezákonnost rozhodnutí
▪ Rozhodnutí je nepřezkoumatelné
▪ Nebo je rozhodnutí nicotné
• Ústní jednání
o Zpravidla bez ústního jednání
o Nařídí ho, pokud ho považuje za vhodné či provádí dokazování
• Rozhodnutí NSS
o Usnesením zastaví řízení (např. při zpětvzetí) nebo odmítne kasační stížnost
(opožděná, nepřípustná…)
▪ Pokud rozhodoval v řízení u KS samosoudce, stížnost se odmítne pro
nepřijatelnost, pokud podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele
o Rozsudkem zruší rozsudek KS
▪ A věc vrátí KS
▪ Řízení zastaví, návrh odmítne nebo rozhodne o postoupení věci; jestliže
tak už měl učinit KS
▪ Sám rozhodne; jestliže k tomu byly již důvody před KS
o Rozsudkem zamítne kasační stížnost

Obnova řízení
• Povaha a důvody obnovy
o Mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí soudu
o Na návrh účastníka
o Důvody:
▪ Vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez viny účastníka nemohly
být uplatněny v předchozím řízení
▪ Bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce
• Přípustnost

168
 o Je přípustná jen
▪ V řízení o ochraně před zásahem SO
▪ V řízení ve věcech politických stran a politických hnutí
o Výslovně je vyloučena proti rozhodnutí o kasační stížnosti
• Fáze obnovy
o 1) řízení o povolení obnovy
▪ Příslušný je soud, který vydal napadené rozhodnutí
▪ Lhůty
• 3 měsíce ode dne, kdy se účastník dověděl o důvodu obnovy
• Objektivní lhůta 3 roky od PM rozhodnutí
o I poté může být povolena obnova, pokud byl zrušen
trestní rozsudek, kterým byl soud v SS vázán
▪ Usnesení o povolení obnovy odkládá vykonatelnost rozhodnutí
o 2) obnovené řízení
▪ Příslušný je soud, který vedl původní řízení
▪ Nové rozhodnutí nahrazuje původní rozhodnutí

169
 Obsah
1. Pojem a členění veřejné správy, výkonná moc, rozdíly mezi veřejnou správou, zákonodárstvím,
soudnictvím a vládou. ............................................................................................................................. 2
Pojem a členění veřejné správy ........................................................................................................... 2
Rozdíly mezi veřejnou správou, zákonodárstvím, soudnictvím a vládou............................................ 3
2. Pojem, předmět a systém správního práva, právní dualismus. .......................................................... 5
Pojem, předmět a systém správního práva ......................................................................................... 5
Právní dualismus ................................................................................................................................. 5
3. Prameny správního práva .................................................................................................................... 7
Pojem pramenů práva ......................................................................................................................... 7
Ústavní pořádek .................................................................................................................................. 7
Mezinárodní smlouvy .......................................................................................................................... 7
Právo EU .............................................................................................................................................. 8
Zákony ................................................................................................................................................. 8
Prováděcí právní předpisy veřejné správy .......................................................................................... 9
Statutární předpisy územních samosprávných celků ........................................................................ 10
Judikatura .......................................................................................................................................... 10
Obecné právní principy/právní principy/právní zásady .................................................................... 11
Správní praxe ..................................................................................................................................... 11
4. Nařízení, statutární a vnitřní předpisy ve veřejné správě, publikace právních předpisů. ................. 12
Prováděcí právní předpisy veřejné správy ........................................................................................ 12
Statutární předpisy územních samosprávných celků ........................................................................ 12
Vnitřní předpisy veřejné správy ........................................................................................................ 13
Publikace právních předpisů ............................................................................................................. 14
5. Opatření obecné povahy, řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. ..... 16
Opatření obecné povahy ................................................................................................................... 16
Řízení o návrhu na zrušení OOP nebo jeho části ............................................................................... 17
6. Správněprávní vztahy, podmínky výkonu pravomoci, veřejná subjektivní práva a veřejné povinnosti.
............................................................................................................................................................... 19
Správněprávní vztahy ........................................................................................................................ 19
Podmínky výkonu pravomoci ............................................................................................................ 20
Veřejná subjektivní práva a veřejné povinnosti ................................................................................ 22
7. Nositelé a vykonavatelé veřejné správy, působnost a pravomoc. .................................................... 24
Nositelé/subjekty veřejné správy ...................................................................................................... 24
Vykonavatelé veřejné správy ............................................................................................................ 26
Působnost a pravomoc ...................................................................................................................... 27
8. Principy a přehled organizace veřejné správy. .................................................................................. 29
Principy organizace VS....................................................................................................................... 29
Vykonavatelé státní správy ČR .......................................................................................................... 30
9. Pojem a znaky územní samosprávy, působnost územních samosprávných celků. ........................... 35
Pojem a znaky územní samosprávy ................................................................................................... 35
Působnost územních samosprávných celků ...................................................................................... 38
10. Orgány územních samosprávných celků, jejich působnost a pravomoc. ........................................ 41

170
 Obecně k orgánům ÚSC ..................................................................................................................... 41
Jednotlivé orgány ÚSC, obce ............................................................................................................. 41
Orgány kraje ...................................................................................................................................... 44
11. Kontrola a dozor nad výkonem působnosti územních samosprávných celků................................. 45
Kontrola výkonu působnosti ÚSC ...................................................................................................... 45
Dozor nad výkonem působnosti ÚSC ................................................................................................ 45
12. Správní činnosti, jejich přehled a charakteristika. ........................................................................... 47
Obecně o správních činnostech......................................................................................................... 47
Přehled a charakteristika ................................................................................................................... 47
13. Správní akty ..................................................................................................................................... 50
Pojem a znaky .................................................................................................................................... 50
Druhy správních aktů......................................................................................................................... 50
Náležitosti správních aktů ................................................................................................................. 51
Vlastnosti správních aktů .................................................................................................................. 52
Řetězení, subsumpce a integrace správních aktů ............................................................................. 53
Fikce vydání správního aktu .............................................................................................................. 54
Vady správních aktů a jejich náprava ................................................................................................ 54
14. Veřejnoprávní smlouvy.................................................................................................................... 56
Pojem a význam veřejnoprávních smluv ........................................................................................... 56
Druhy veřejnoprávních smluv ........................................................................................................... 56
Uzavírání veřejnoprávních smluv, jejich přezkum a řešení sporů ..................................................... 57
15.Faktické úkony a neregulativní úkony. ............................................................................................. 58
Faktické úkony ................................................................................................................................... 58
Neregulativní úkony .......................................................................................................................... 59
16. Správní dozor. .................................................................................................................................. 61
Pojem a druhy dozorčích a kontrolních činností veřejné správy ...................................................... 61
Správní dozor..................................................................................................................................... 61
17. Veřejné užívání. ............................................................................................................................... 65
Charakteristika, obsah a druhy veřejného užívání ............................................................................ 65
Obecné užívání .................................................................................................................................. 65
Zvláštní užívání .................................................................................................................................. 66
Užívání veřejných ústavů ................................................................................................................... 66
Příklady obecného a zvláštního užívání ............................................................................................. 66
18. Vyvlastnění a jiná omezení majetkových práv. ............................................................................... 68
Pojem a ústavněprávní podmínky vyvlastnění a omezení vlastnických práv.................................... 68
Vyvlastnění pozemků a staveb .......................................................................................................... 68
Vyvlastnění za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu ......................................................... 70
Příklady dalších omezení majetkových práv...................................................................................... 70
19. Náhrada škody a jiné újmy ve veřejné správě. ................................................................................ 72
Škoda a nemajetková újma způsobená výkonem veřejné moci ....................................................... 72
Základní právo dle Listiny .................................................................................................................. 72
Obecné a zvláštní úpravy odpovědnostních vztahů .......................................................................... 72
Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci ........................................... 73
20. Veřejná služba. ................................................................................................................................ 76

171
 Obecně k právní úpravě veřejné služby ............................................................................................ 76
Základní požadavky na výkon veřejné služby .................................................................................... 77
Prameny úpravy ................................................................................................................................ 78
Státní zaměstnanci ve státní službě .................................................................................................. 79
Úředníci ÚSC ...................................................................................................................................... 82
21. Předmět úpravy a rozsah působnosti správního řádu, základní zásady činnosti správních orgánů.
............................................................................................................................................................... 83
Předmět úpravy a rozsah působnosti správního řádu ...................................................................... 83
Základní zásady činnosti správních orgánů ....................................................................................... 84
22. Pojem, charakteristika a právní úprava správního řízení, procesní zásady správního řízení. ......... 86
Pojem a charakteristika správního řízení .......................................................................................... 86
Právní úprava správního řízení .......................................................................................................... 86
Procesní zásady správního řízení ....................................................................................................... 87
23. Subjekty správního řízení. ............................................................................................................... 90
Pojem a skupiny subjektů .................................................................................................................. 90
Správní orgány ................................................................................................................................... 90
Účastníci ............................................................................................................................................ 91
Další subjekty..................................................................................................................................... 93
24. Postup před zahájením správního řízení, zahájení a průběh řízení v prvním stupni. ..................... 94
Postup před zahájením správního řízení ........................................................................................... 94
Zahájení a podmínky řízení................................................................................................................ 94
Vybrané instituty průběhu řízení....................................................................................................... 95
25. Rozhodnutí ve správním řízení, právní moc a vykonatelnost rozhodnutí. .................................... 101
Rozhodnutí ...................................................................................................................................... 101
Vlastnosti rozhodnutí ...................................................................................................................... 102
Další formy rozhodnutí .................................................................................................................... 103
26. Řádné opravné prostředky ve správním řízení.............................................................................. 105
Odvolání .......................................................................................................................................... 105
Rozklad ............................................................................................................................................ 107
Odpor............................................................................................................................................... 107
27. Přezkumné řízení a obnova řízení ve správním řízení. .................................................................. 108
Přezkumné řízení ............................................................................................................................. 108
Obnova řízení .................................................................................................................................. 109
28. Správní exekuce. ............................................................................................................................ 111
29. Pojem a základní zásady správního trestání, prameny úpravy správního trestání, druhy správních
deliktů. ................................................................................................................................................. 114
Pojem správního trestání ................................................................................................................ 114
Základní zásady správního trestání ................................................................................................. 114
Prameny úpravy .............................................................................................................................. 116
Druhy správních deliktů................................................................................................................... 117
30. Pojem přestupku, základy odpovědnosti za přestupek, skutková podstata přestupku, správní tresty
a ochranná opatření. ........................................................................................................................... 119
Pojem přestupku ............................................................................................................................. 119
Základy odpovědnosti za přestupek ................................................................................................ 119

172
 Skutková podstata přestupku.......................................................................................................... 122
Správní tresty................................................................................................................................... 125
Ochranná opatření .......................................................................................................................... 126
31. Řízení o přestupcích. ..................................................................................................................... 128
Obecně ............................................................................................................................................ 128
Příslušnost ....................................................................................................................................... 128
Účastníci a další subjekty................................................................................................................. 128
Postup před zahájením řízení .......................................................................................................... 130
Zahájení řízení ................................................................................................................................. 130
Některé postupy v průběhu řízení................................................................................................... 131
Skončení řízení................................................................................................................................. 131
Zvláštní druhy řízení o přestupku .................................................................................................... 132
Řízení o opravných a dozorčích prostředcích .................................................................................. 133
Evidence přestupků ......................................................................................................................... 134
32. Parlamentní kontrola veřejné správy, kontrola veřejné správy vykonávaná Nejvyšším kontrolním
úřadem. ............................................................................................................................................... 135
Parlamentní kontrola veřejné správy .............................................................................................. 135
Kontrola veřejné správy vykonávaná Nejvyšším kontrolním úřadem ............................................. 136
33. Veřejný ochránce práv, petice a stížnosti ve veřejné správě. ....................................................... 138
Veřejný ochránce práv .................................................................................................................... 138
Petice a stížnosti ve veřejné správě ................................................................................................ 140
34. Soudní kontroly veřejné správy, kontrola veřejné správy vykonávaná Ústavním soudem. ......... 142
Soudní kontroly veřejné správy ....................................................................................................... 142
Kontrola veřejné správy vykonávaná Ústavním soudem ................................................................ 147
35. Pojem a základní typy správního soudnictví, správní soudnictví v České republice, Nejvyšší správní
soud. .................................................................................................................................................... 151
Pojem a základní typy správního soudnictví ................................................................................... 151
Správní soudnictví v ČR ................................................................................................................... 152
Nejvyšší správní soud ...................................................................................................................... 153
36. Pravomoc a příslušnost soudů ve správním soudnictví................................................................. 155
Pravomoc soudů v SS....................................................................................................................... 155
Příslušnost soudů v SS ..................................................................................................................... 155
Obsazení soudů rozhodujících v SS ................................................................................................. 156
Obecná ustanovení o řízení ............................................................................................................. 157
37. Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví. ............................... 159
Rozhodnutí správního orgánu ......................................................................................................... 159
Druhy žalob a aktivní legitimace k jejich podávání ......................................................................... 159
Nepřípustnost žaloby ...................................................................................................................... 160
Účastníci řízení ................................................................................................................................ 160
Lhůta pro podání žaloby .................................................................................................................. 161
Dispoziční zásada, přezkum bez revize............................................................................................ 161
Odkladný účinek .............................................................................................................................. 161
Rozhodný stav ................................................................................................................................. 161
Rozhodnutí soudu ........................................................................................................................... 161

173
38. Řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu, řízení o ochraně před nezákonným zásahem,
pokynem nebo donucením správního orgánu. ................................................................................... 162
Řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu ......................................................................... 162
Řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu ...... 163
39. Řešení sporů o příslušnost podle správního řádu, řízení o kompetenčních žalobách ve správním
soudnictví. ........................................................................................................................................... 165
Úrovně rozhodování kompetenčních sporů .................................................................................... 165
Řešení sporů o příslušnost dle správního řádu ............................................................................... 165
Řízení o kompetenčních žalobách ve správním soudnictví ............................................................. 165
40. Opravné prostředky ve správním soudnictví................................................................................. 167
Obecně ............................................................................................................................................ 167
Kasační stížnost ............................................................................................................................... 167
Obnova řízení .................................................................................................................................. 168
Obsah................................................................................................................................................... 170

174