Osnova práce

I. Teorie spravedlnosti
V prvním hlavním oddílu se snažím nastínit hlavní znaky Teorie spravedlnosti.

1. Role spravedlnosti
Popisuji Rawlsovu představu spravedlnosti jako hlavní ctnosti politických institucí. Zde jde
vidět hlavní Rawlsův cíl, který se nese po celou dobu teorie spravedlnosti

2. Spravedlnost jako férovost

Jsou zde nastíněny podmínky, které by spravedlivá společnost mít měla. Jelikož žádná taková
společnost neexistuje, Rawls přichází s myšlenkovým pokusem – s původním stavem, která
zahrnuje spravedlivé podmínky.

3. Původní stav
V tomto oddíle vypisuji jednotlivé podmínky, které musejí být uskutečněny v původním
stavu. Popisují, co lidé ví, nebo neví za závojem ignorace. Tyto podmínky poté vedou ke
dvěma principů spravedlnosti.

4. Dva principy spravedlnosti

Za závojem ignorace vzniknou podle Rawlse dva principy spravedlnosti. První je nazýván
princip svobody, druhý má v sobě zahrnuty dva menší principy, princip rozdílnosti a princip
rovnosti šancí. Popisuji jejich lexikální řazení a důvod jejich vybrání.

II. Kritika teorie spravedlnosti

V tomto oddíle popisuji dvě kritické pozice, které v mých očí jsou buď v opozici vůči Kantovi
(Harsanyiho utilitarismus), nebo přímo kritizují Kanta (komunitaristé v čele s Michaelem
Sandelem)

1. Spor s Harsanyim
Důležitou kritikou, kterou na Rawlse často oponenti používali, bylo zvolení si principu
rozdílnosti.

a. Harsanyiho protipříklady
Přestože tyto protipříklady nejsou dle mého názoru zcela správně použité na výběr principu
rozdílosti, ukazují docela hezky, jak funguje maximin formule.
 b. Nevědomost pravděpodobností
Harsanyi před Rawlsem vymýšlí také svoji spravedlivou pozici, ve které ale ponechává
možnost vědění pravděpodobností. Myslím si, že je to klíčový rozdíl mezi ním a Rawlsem a
hlavně poukazuje na rozdílné morální přesvědčení.

c. Povaha sporu
Myslím si, že na výběru principů spravedlnosti se především ukazuje rozdílné pojetí
spravedlnosti a rozdílnost názoru na obětování lidí na spodu sociálního systému.

2. Kritika komunitaristů
Rawlsovo liberální pojetí společnosti a vlastně i spravedlnosti bylo kritizováno z řad filozofů,
kteří dostali společné označení komunitaristé.

a. Příběhová koncepce sebe

Rozhodl jsem se nejdříve uvést nějakou základní charakteristiku, která mi připadala nejlepší
u McIntyreovi příběhové koncepce sebe, která spojuje jednotlivce s historií jeho komunity.

b. Nadřazenost práv nad dobrem

Sandel kritizuje jednak liberální pojetí originální pozice a myslím si, že také absenci představy
dobra u lidí.

c. Problematika komunitaristické teorie

Myslím si, že komunitaristé mají zajímavé připomínky, ale dost věcí vzbuzuje více otázek než
odpovědí.