Japonsk opevnn v Pacifiku za druh svtov vlky

1. Obecn
Japonsk obrann postaven nebyla budovna ablonovit. Byla stavna tak, aby co mon
nejlpe splvala s okolnm ternem a aby plnila taktick poadavky. A na nkolik mlo vjimek
stavby pli nevynvaly nad tern. Obvykle 3 5 stop. Obrann stavby mly i velmi nepravideln
tvary a asto byly stavny okolo vzrostlch strom.
V japonskm manulu pro budovn polnch opevnn se doslova pe, e opevnn nemaj
bt slep budovna podle existujcch vzor, ale e se mus co mon nejvce pizpsobit
konkrtnm podmnkm.
Velitel japonskch sil v Jinm Pacifiku dal svm vojkm nsledujc instrukce pro
budovn opevnn: I ta nejmen jednotka me na pedpokldanch smrech neptelskho toku
vybudovat siln obrann postaven. Vybudujte sv opevnn tak, aby byla co nejvce odoln proti
bombardovn jak nmonm, tak i pozemnm dlostelectvem. Msta pro vybudovn palebnch
postaven dlostelectva a jinch zbran mus bt vybudovna tak, aby bylo dosaeno irokch
palebnch sektor. Mus bt vybudovna zlon postaven. Velice dleit je vybudovat dostaten
poet pozorovatelen. V dungli se postaven buduj tak, aby z nich bylo mono vst palbu do vech
smr.
Japonci se dodrovali zsadu, e obrann postaven je nutn neustle zdokonalovat. V prvn
fzi se buduj individuln steleck postaven, kter se, v ppad dostatku asu, propoj do
ucelenho obrannho postaven. V posledn fzi se buduj oprn body s bunkry a pevnstkami.
Pevnstky se budovaly pedevm z kld a zeminy.
V japonskch obrannch postavench se nachzely bunkry, kryty, kulometn okopy, zkopy
a okopy pro protileteck zbran.
Oprn body byly stavny tak, aby z nich mohla bt vedena hust kov palba
automatickch zbran. Byly uzpsobeny ke kruhov obran a obvykle velmi dobe zamaskovan.
Jednotliv sti postaven byly propojeny zkopy nebo tunely. Blzk obrana bunkr byla obvykle
zajitna palbou z blzkch okop, kter na n byly napojeny prleznmi zkopy. V bunkrech
bvala dostaten zsoba potravin a munice pro del obranu. V nkterch oblastech byly bunkry
stavny v pm linii a ve vzjemnch vzdlenostech cca 5 yard. Z druh linie byla vedena palba
do mezer mezi pevnstkami. Budovna byla tak tet linie.
Hlavnm stavebnm materilem, kter byl obvykle dobe dostupn, byly kmeny kokosovch
palem a jinch, vhodnch, tropickch strom. Pouvala se tak samozejm zemina, psek a pro
ely maskovn rzn druhy trvy a jin vegetace. Zdi a oprn konstrukce se obas budovaly ze
sud od paliva naplnnch pskem.
Ne vechny bunkry mly ve stnch vybudovny stlny. V ranch fzch vstavby opevnn
se budovaly spe kryty, kter mly chrnit jejich osdky ped palbou z dl, minomet a ped
leteckm bombardovnm.

2. Bunkry
Jako bunkry jsou oznaovny stavby, kter se od pevnstek li rozmry, tvarem a mlm
zaloenm v ternu. Ve vtch potech byly objeveny pouze v mstech s vysokou hladinou spodn
vody, kde nebylo mon vybudovat dostaten hlubok zkopy. Dle byly stavny ve vcemn
otevenm ternu, nap. v kokosovch hjch nebo na okrajch leti.
Na obr. 1 je skica typickho japonskho bunkru. Stna se stlnami m v pdoryse tvar
oblouku. Vnitn prostory bunkr jsou cca 4 6 stop vysok, 6 10 stop irok a 12 30 stop
dlouh. Vt bunkry maj bojov prostor uvnit rozdlen na dv sti blokem zeminy. Kad bunkr
m 1 a vce zkch stlen. Stlny je, pi palb z vt vzdlenosti, velmi obtn zashnout. Stlny,
kter nebyly zrovna pouvny byly velmi dobe zamaskovny.
Na Buna-Gona byly bunkry budovny nsledovn. Nejdve byl vyhlouben okop, dle se z
kmen kokosovch palem vybudovala nosn konstrukce. Nsledn byly obloeny stny vkopu a z
nkolika vrstev kld, poloench nap okopem, vybudovn strop. Stny se dle zesilovaly
ocelovmi plty, sudy naplnnmi pskem, muninmi bednami naplnnmi pskem. K zeslen se
pouvaly tak dal vrstvy kld. Vnjek bunkru byl pak pekryt hlnou, pskem, kamenm, kousky
kld a kokosovmi oechy. Nsypy byly oszeny rychle rostouc vegetac.
Vstupy do bunkr byly eeny nkolika zpsoby. Do nkterch se vstupovalo pmo ze
zkopu, do jinch zase vedly tunely. A na nkolik mlo vjimek byly vechny otvory chrnny tak,
aby grant explodujc v nich, nezranil osdku bunkru (obr. 7).
V nkolika mlo ppadech byly v bunkrech osazeny tak doprovodn zbran, jako napklad
protitankov kanny. Tyto bunkry byly charakteristick velkmi stlnovmi otvory.

3. Pevnstky
Pevnstky byly vtinou vybudovny pmo na nebo v tsn blzkosti podzemnch kryt. U
nkolika objevench pevnstek byly zjitna ptomnost dvou mstnost. Jedna byla steleck a
druh slouila jako odpoinkov kryt a ke skladovn zsob.
Na obr. 2 je snmek typick pevnstky. Za povimnut stoj mal stlna s pomrn irokm
palebnm vjem (dky seznut jejich okraj). Dalm zajmavm detailem jsou ocelov skoby,
kter zpevuj konstrukci pevnstky. Dle obr. 3 je mon si udlat pedstavu o tom, jak vypadal
interir pevnstky nebo krytu.

Obr. 1: Typick japonsk bunkr

Obr. 2: Pohled na stlnu japonsk pevnstky (Betio)

Obr. 3: Interir japonsk pevnstky nebo krytu

a) Buna
Pro pevnstky vybudovan na ostrov Buna bylo typick:
Pevnstky se budovaly ped lini zkop tak, aby nebrnily stelb z puek a automatickch
zbran. Jejich stny byly tvoeny sudy naplnnmi pskem. Ped sudy byly do vky 3 5 stop
navreny kldy tak, aby nezakrvaly stlnov otvory. Stavba byla pekryta drny a zamaskovna
vtvemi, kovinami tak, aby co nejlpe splvala s okolnm ternem.
Na obr. 4 je snmek typick kulometn pevnstky.

Obr. 4: Kulometn pevnstka (Buna, Nov Guinea)

b) Nov Georgie
V tto oblasti bylo nalezeno velk mnostv dvoupatrovch pevnstek. Pi tkm
bombardovn se jejich osdka ukrvala ve spodnm pate, do kterho se vstupovalo prlezem z
hornho patra. Pevnstky byly rozmstny tak, e si mohly poskytovat palebnou podporu. Vechny
byly velmi dobe zamaskovan. V tchto pevnstkch byly vtinou osazeny tk zbran. Po
stranch pevnstky byla vybudovna, dobe zamaskovan, palebn postaven lehkch kulomet. S
tlem pevnstky byla postaven spojena spojovacm zkopem.
Hodn pevnstek bylo zesleno bloky korlu. Ten je toti odolnj ne bn skla (obr. 5).
Dalm typickm stavebnm materilem byly kmeny kokosovch palem, zemina a jin vhodn
materil, kter byl po ruce. Strop velkho potu pevnstek byl tvoen a tymi vrstvami kld. Strop
byl pokryt zeminou a korlem. trbiny v nsypech byly oszeny rznou vegetac, aby pevnstky
splvaly s okolnm ternem.

Obr. 5: Kulometn pevnstka (Nov Georgie)

c) Betio
Hlavn obrann linie na ostrov Betio byla tvoena pevnstkami, zkopy a rznmi typy
okop, vetn steleckch okop pro jednotlivce. Pedn okraj linie se nachzel ve vzdlenosti cca
100 yard od hranice plivu.
Hlavnm stavebnm materilem byl elezobeton (stny nkterch bunkr byly a 16 palc
siln), kmeny kokosovch palem a psek. Na plch byly nalezeny tak ocelov pevnstky ve tvaru
estibokho komolho jehlanu (obr. 6). Tyto pevnstky mly bt oividn zesleny betonem. U
dvou z nich se tak dokonce stalo. Tyto stavby nebyly pli dobe zamaskovny a bhem ostelovn
byly znan pokozeny. Vtina z nich toti postrdala ochrannou vrstvu z pytl naplnnch pskem
nebo kmen kokosovch palem. Prefabrikovan estibok pevnstky mly slouit jako velitelsk
stanovit a pozorovatelny. Mly dvojit stny mezi ktermi byla vrstva psku nebo jinho
materilu.
Vtina dl, kter slouila k ostelovn pl byla umstna v kasematch nebo
pevnstkch. Velk st z nich byla vybudovna ze elezobetonu.
Po ostrov byly rzn roztroueny odoln kryty, ve kterch se skladovala munice a zsoby
potravin.
d) Barma
Pevnstky nalezen v pralesch Barmy byly velice podobn tm, kter byly stavny v Jinm
Pacifiku. Jedna z pevnstek byla popsna jako zhruba kruhov pahorek o prmru cca 25 stop a
vce 5 stop. Do vchodu, situovanho v tlu, stil prlezn zkop. Nzko nad okolnm ternem se
nachzela stlna o ce 6 stop a hloubce men ne 1 stopa.

Obr. 6: Ocelov pevnstka (Betio)

4. kryty
a) Popis na zklad ternnho przkumu
Obecn se daj kryty rozdlit na lehk a tk. Lehk kryt ml vtinou podobu o nco
vtho steleckho okopu, kter byl pekryt kldami, zeminou a jinm vhodnm, mstn
dostupnm, materilem. Lehk kryty byly vtinou velmi dobe zamaskovny a jejich osdku
tvoili 3 4 mui.
Na obr. 7 je snmek odolnjho krytu vybudovanho v blzkosti ple. Vchod je chrnn
ped vhozenm runho grantu. Odolnost krytu je srovnateln s kulometnmi pevnstkami. Jeho
osdku tvoilo 6 15 mu. Na obr. 8 je snmek krytu, vybudovanho na ostrov Betio, kter
slouil jako stanice prvn pomoci.
Japonsk kryty budovny pedevm jako povrchov nebo podpovrchov (obr. 9 a 10).
kryty nalezen na ostrov Makin byly cca 20 stop dlouh a mly rznou ku. Strop byl tvoen
dvma nebo temi vrstvami kld o prmru 10 15 palc. Kldy byly navc jet pekryty vrstvou
zeminy o sle 8 10 stop. kryty mly pouze jeden, velice zk, vchod.

Obr. 7: kryt vybudovan v blzkosti ple

Obr. 8: kryt slouc jako stanice prvn pomoci (Betio)

Obr. 9: Japonsk povrchov kryt (Betio)

Obr. 10: Japonsk povrchov kryt (Betio)

b) Porovnn s koistnmi japonskmi podklady

V tomto oddle jsou zaazeny pokyny pro budovn kryt, kter byly uvedeny v japonskm
enijnm manulu. Po prostudovn japonskch podklad se d ct, e v obecn rovin byly hlavn
zsady pro budovn kryt dodrovny.
Zkladn pravidla kryty se buduj za elem ochrany iv sly, zbran a zsob.
Konstrukn een kryt zvis na tom, k jakmu elu maj slouit. V zvislosti na dostatku asu
a materilu mohou bt kryty ji od zatku budovny jako odolnj. Zesilovn kryt lze
provdt tak dodaten.
Klasick stavebn materily jsou vtinou obtn dostupn. Je proto nutn, aby byl v co
mon nejvt me vyuit materil z mstnch zdroj.
Ped stlnami se hloub mal pkopy, kter slou k pohlcovn zeminy vyvren vbuchy.
Pedchz se tak zablokovn stlny. Stlna se tak obkld pikrvkami, pltnem apod., aby se
snil hluk vznikajc pi stelb.
Nosn konstrukce Kldy, kter tvo strop krytu se svazuj drtem. Spoje mus bt pevn.
Mezery mezi kldami je teba ucpat, aby jimi do krytu nepropadvala zemina a psek.
Odolnost stropu se zvyuje dalmi vrstvami rznho materilu. Strop lze zeslit kamenm,
kldami nebo ocelovm plechem. Ve se pot pekryje tenkou vrstvou zeminy nebo psku. Stropy
se obvykle zesiluj dvma a vce vrstvami. Zesilujc vrstvy se obvykle prokldaj vrstvou zeminy.
Kvli zven odolnosti proti tlakov vln by mly bt bon stny kryt obsypny.
Zeslen lze provst tak naskldnm nkolik vrstev kld podl tch stn, kter jsou nejvce
ohroeny neptelskou palbou. Podobn se zesiluj tak ty sti stropu, kter jsou vystaveny
neptelsk palb. Vdy vak mus bt tak adekvtn zeslena pilehl stna.
Vchod je teba dobe zamaskovat a vybudovat jej dostaten odoln. Vchody mn
odolnch kryt se chrn prkny o minimln sle 2 palce. Ped vchodem se tak stav barikda z
pytl naplnnch pskem, kter sniuje inek tlakov vlny vbuchu. Vt stavby maj mt
minimln 2 vchody. Minimln vzdlenost mezi nimi je 6 stop. Neme se tak stt, e by oba
vchody byly najednou znieny exploz jedn bomby nebo dlosteleckho grantu.
Vchody, kter maj podobu tunelu, mus mt dostaten siln nakryt. Vstupn achty do
tunel je nutno dobe zamaskovat.
Nosn konstrukce mus bt dostaten tuh. Kldy se spojuj pomoc skob, hebk, roub
nebo pomoc klasickch tesaskch spoj.
Vkopy pro leh typy kryt se hloub souasn se spojovacm zkopem. Postup vstavby
se li podle typu krytu a jeho poadovan odolnosti. V ppad lehkch kryt se postupuje tak, e
do vkopu se nejprve osad sloupky, pot se oblo stny a nakonec se rozmst nosnky. Nosnky
maj pes obrys krytu pesahovat alespo o 1 stopu. Nosn konstrukce se s kldami, kter tvo
strop mus svzat drtem apod. Po dokonen stropu se kryt zahrne zeminou. Ped zahrnutm se ke
stlnm pipevn stlnov nstavby.
Pokud nen k dispozici potebn materil, ale na mst vstavby je vhodn podlo, buduj se
jeskynn kryty a palebn postaven.
Aby pi stelb nedochzelo ke zven prachu, rozlo se ped stlny vlhk tkanina, rohoe
apod.
Zazen slouc k zen dlosteleck palby a k vpotm se umsuj do samostatnch
kryt. Palbu na postupujcho neptele mus bt mono vst i za zhoren viditelnosti (v noci, za
mlhy apod.).
Zejmna u kulometnch pevnstek je teba dbt na to, aby bylo zajitno dostaten vtrn.
Pi del stelb se uvoluje velk mnostv oxidu uhelnatho. Dezinfekce po proniknut plyn
dovnit kryt se provd chloridem vpenatm (emulze, aerosol).

kryty, kter se nachzej hluboko pod zem se vtraj pomoc vtracch achet. Do kryt je
tak mono nainstalovat ventiltory. V interirech se v zvsy naputn chloridem vpenatm.
Je teba tak pedchzet akumulaci oxidu uhelnatho.
Skladovanou munici je teba chrnit ped vlhkost. Pchotn a dlosteleck munice se
skladuje v bednch. Mnostv uskladnn munice je zvisl na typu a velikosti krytu. Vzdlenost
mezi jednotlivmi bednami mus bt minimln 5 yard.

5. Pemna budov na palebn postaven

Takovto postaven byla nachzena v Jinm a Centrlnm Pacifiku. Na Nov Guineji byly
takto upravovny typick rkosov domy. Domy jsou zde stavny na klech, take jejich podlaha se
nachz nkolik stop nad rovn okolnho ternu. Japonci podlahy dom zeslily vrstvou kld a
zeminy. Po obvodu domu vyhloubili zkopy, kter byly shora kryty zeslenou podlahou. Kolem
domu pak postavili stny z kld a drn. Mezi podlahou a hornm okrajem stny vznikla mezera o
vce cca 9 palc. Ta pak plnila funkci stlny. Dm tak byl uzpsoben ke kruhov obran.

6. Steleck postaven, okopy a zkopy

Stalo se pravidlem, e pokud byli japonci pibiti k zemi palbou, by i na velmi krtkou
dobu, zaali se okamit zakopvat. Japonci velmi asto pouvali okopy pro jednotlivce. Spousta z
nich slouila k ochran bunkr, kryt a dlosteleckch postaven. Do stn spojovacch zkop
byly asto hloubeny mal kryty pro jednotlivce.
Pedsunut pozice v Barm byly tvoeny etzcem okop pro jednotlivce, kter od sebe byly
vzdleny 20 stop. asto byly nachzeny tak okopy pro dva mue. Okopy byly propojeny
spojovacmi zkopy.
Ped postavenmi byla stavna pekka z ostnatho drtu. Jako jednoduch poplan
zazen slouily plechovky spojen s kloptacm drtem. Umsovaly se ve vzjemnch
rozestupech 5 stop a byly pedsunuty ped pekku z ostnatho drtu.
Okopy pro jednotlivce byly vtinou 3 stopy hlubok. Byly kruhov a jejich prmr byl
zhruba 3 stopy. Vykopan zemina byla navrena okolo.
Okop pro dva mue byl tak 3 stopy hlubok a ml ovln pdorys. Ve svaitm ternu se
vykopan zemina ukldala dopedu, aby vznikla dostaten siln pedprse.
Spojovac zkopy (prlezn) byly zhruba 2 stopy hlubok a 1,5 stopy irok.
Kulometn okopy mly v pdorysu tvar oblouku. Z vykopan zeminy se navrila cca 6 palc
vysok pedprse. Stelit se nachzela ve stejn vkov rovni jako okoln tern.
V pralesch Barmy se steleck a kulometn postaven asto budovala ve svazch kopc. V
jejich tlu se nachzel mal kryt (obr. 11).
Podle hlen z boji v Jinm Pacifiku byla japonsk tboit obklopena rznmi typy
standardnch steleckch postaven. Nkter z nich byla opatena nakrytm. Jednotliv steleck
postaven byla spojena prleznmi zkopy.

Obr. 11: Steleck postaven s krytem vybudovan ve svahu (Barma)

7. Palebn postaven protiletadlovch zbran

a) Obecn
Vojent pozorovatel potvrdili, e japonsk protiletadlov postaven v Jinm Pacifiku byla
budovna excelentn. V uzlech protiletadlov obrany byly soustedny jak tk, tak lehk zbran.
Na obr. 12 je schma typick protiletadlov baterie. Na obrzku nejsou zakreslena
maskovac opaten. Za zmnku stoj, e na jednom mst se nachz postaven tkch a stednch
dl a protiletadlovch kulomet. Velitelsk stanovit je situovno uvnit plkruhu tvoenho
postavenmi pro tk dla.
b) alamounovy ostrovy
Japonsk baterie stednch a tkch protiletadlovch dl byly budovny dle t zkladnch
schmat. Dla byla rozmstna v oblouku, trojhelnku nebo obecnm tyhelnku.
V obloukov baterie bylo rozmstno 3 10 dl. Polomr plkruhu byl pmo mrn potu
zbran. Baterie byly asto doplnny nkolika postavenmi pro lehk protiletadlov zbran.
Velitelsk stanovit bylo vybudovno v tlu baterie, zhruba uprosted ttivy plkruhu. kryty pro
obsluhy dl a munici byly obvykle rozmstny na okrajch ploch, kter byly pro baterie vykceny.
Trojhelnkov baterie byla tvoena temi dlosteleckmi postavenmi. Velitelsk stanovit
se nachzelo zhruba uprosted.
V tyhelnkov baterii byla osazena 4 dla. Velitelsk stanovit se opt nachzelo
uprosted baterie. kryty se rozmsovaly stejn jako u obloukovch bateri.
Okopy byly vtinou kruhov a nemly vchody. U nkterch okop byly vybudovny
chrnn vchody. U jinch zase vchody nebyly chrnny vbec.
Prmr okop se pohyboval mezi 12 a 33 stopami. Vtina z nich byla mrn zaputna do
zem.
U Port Vila (Vanuatu) byl objeven nov typ dlosteleckho postaven. Do okopu vedla, skrz
kryt, rampa. Kolem kruhovho nspu byl vybudovn jet jeden (obr. 12).

Obr. 12: Palebn postaven u Port Vila (Vanuatu). Vnj val nebyl dokonen.

Na zklad rozboru leteckch snmk bylo zjitno, e okopy pro tk automatick zbran
byly budovny podle jednoho vzoru a mly prmr 10 12 stop a hloubku 5 6 stop. Stny okop
byly obvykle zesleny kmeny kokosovch palem nebo, pokud byly okopy vyhloubeny v korlu,
byly obloeny jeho lomky a pytli s pskem. Ve bylo vten zamaskovno. Zemn nsypy byly
nkdy maskovny pomoc drn.
Pro vechna japonsk protiletadlov postaven bylo typick: jeden nebo dva kryty
zabudovan do stn okopu. Jeden slouil k uskladnn munice a druh k ukryt obsluhy zbran nebo
zsob. kryty obsluh byly vtinou podzemn a byly budovny nedaleko od okop. Vchodn od
Lambeti byl nalezen kruhov okop spojen s bluditm podzemnch kryt a jinch prostor. Do
podzem bylo mono vstoupit nkolika achtami o prmru piblin 3 stopy. V nkolika ppadech
byly achty vybaveny ebky.
Na Gurasi byly nalezeny nov typy palebnch postaven. Jednalo se o relativn zk okopy
vybudovan v korlu, napojen na betonov bunkr.

8. Pekky
a) Obecn
Informace uveden v tto sekci jsou erpny z rznch japonskch manul. ten se zde
seznm s rznmi typy pekek, se ktermi se me setkat v budoucch bojovch operacch.
Japonci pouvaj pekky k znesnadnn postupu neptele, k nien a zpomalen jeho
jednotek a tak jako preventivn opaten proti pekvapivm tokm. Nejbnj jsou pekky z
ostnatho drtu, penosn pekky, miny, zseky, protitankov pkopy a jmy. Dalm typem jsou
pekky slouc k oddlen pchoty doprovzejc obrnn vozidla.
b) Drtn pekky
Na obr. 13 je pekka z ostnatho a hladkho drtu, kter je pipevnn ke devnm klm.
Krom spodn, horizontln, sti pekky nen drt napnut. Pekka se nkdy zesiluje spojenm
horizontlnch drt.
Na obr. 14 je vyobrazena pekka nalezen na ostrov Betio. Opt je zde pouit jak hladk,
tak i ostnat drt. V pekce byly obas vynechny prchody, kter se zatarasovaly penosnmi
pekkami. K upevnn drtu se obas pouvaly tak ocelov kotevn kolky s oky (tzv. prase
ocsky). Vstavba pekky se tak znan urychlila. Eliminovn je tak hluk doprovzejc
zatloukn devnch kl.
Na Nov Georgii pouili japonci msto ostnatho drtu k vybudovn pekek pichlav
lahouny popnavch rostlin.
Schma prchod v drtnch pekkch je uvedeno na obr. 15.

Obr. 13: Drtn pekka na devnch klech

Obr. 14: Drtn pekka pouvan na ostrov Betio

Obr. 15: Dva typy prchod v drtnch pekkch

c) Penosn pekky
Japonci povauj penosn pekky za nepli efektivn, ale pozitivn hodnot jejich
jednoduch transport, rozmstn a maskovn. Podle japonskch manul se mly tyto pekky
pouvat v mstech, kde jejich ptomnost neptel nepedpokld, dle k uzavrn prchod v
drtnch pekkch a tam, kde se velmi obtn zatloukaj pekkov kolky (nap. ve skalnatm
nebo zamrzlm ternu).
Rozmry japonskch penosnch pekek jsou rznorod. Byly ureny taktickmi
poadavky a pepravnmi monostmi.
Ke zven efektivity se maj pekky, dle japonskch pramen, rozmsovat tak na sebe,
nebo se na koncch spojovat kolky, drtem apod.
Jeden typ penosn pekky je vyobrazen na obr. 16. K vrob pekky byl pouit hladk
(dvou rznch prmr) i ostnat drt.

Obr. 16: Penosn pekka z hladkho a ostnatho drtu

Frsk k, jeho schma je na obr. 17, je obvykle 10 stop dlouh a 4 stopy vysok. K
usnadnn transportu je japonci nkdy vyrbly jako rokldateln.

Obr. 17: Frsk k

Dalm typem pekky je roztahovateln drtn vlec. Jeho prmr se pohybuje mezi 3
4 stopami. Pekka se na msto pouit pepravuje ve sloenm stavu. Po roztaen se kotv k zemi.

Obr. 18: Drtn vlec (a, b vroba pekky, c instalace pekky)

d) Dal typy pekek

Japonci doli k zvru, e stromov zseky lze snadno zniit. V hust zalesnnch oblastech
je vak pouvaj velmi asto. Podle japonskch manul se k vybudovn zsek hod nejlpe
stromy s velkm potem vtv a irokmi listy nebo bambus. Rovn a siln vtve jsou seznuty do
pice a umstny proti smru pedpokldanho neptelskho postupu. Japonci pekku zesiluj
tak, e vtve, kter se navzjem dotkaj jet svou hladkm drtem.
Stromy jsou nkdy tak kceny tak, e ve vce 2 3 stopy zstanou sten spojeny s
kmenem. Vtve jsou upraveny tak, jak bylo popsno ve.

Obr. 19: Schma stromovho zseku

Vlcov pekka z ostnatho drtu je tvoena pti prstenci spojenmi esti drty.
Horizontln drty jsou dle propleteny ostnatm drtem.
Pekka z ostnatho drtu napnut v rmech se buduje dle obr. 20. Pro usnadnn transportu
lze pekku poskldat.

Obr. 20: Pekka z ostnatho drtu na rmech

Japonci pouvaj nkolik typ drtnch, tzv. kloptacch, pekek. Prvn typ m podobu
prstenc o prmru 1 2 stopy (obr. 24a). Druh typ je tvoen oblouky drtu. Vrchol oblouku se
nachz ve vce nco mlo pes jednu stopu nad rovn ternu. Konce oblouk jsou pipevnny ke
kolkm (obr. 24b). Posledn typ pekky je tvoen smykami drtu. Japonci ji buduj jak z
hladkho, tak z ostnatho drtu. Drt je ukotven pomoc kolk. Smyky maj rznou velikost.
Vrcholy smyek se nachz cca 10 palc nad povrchem ternu.
Pekky mohou bt tvoena tak drtem, lany nebo popnavmi rostlinami napnutmi mezi
kmeny strom.

e) Protitankov pekky
Podle japonskch pramen maj bt typy protitankovch pekek voleny dle ternu, typ
neptelskch tank a dalch okolnost.
Protitankov pkopy slouc k zastaven postupu stednch tank maj obvykle ku 10 a
vce stop (v rovni ternu). Hloubka pkop bv 6 a vce stop. Stny pkop se buduj co mon
nejstrmj. Pkopy, kter maj postup stednch tank pouze zpomalit maj zhruba polovin
rozmry.
Protitankov stupn se podle japonskch manul buduj s vhodou pedevm ve svaitm
ternu. Jejich efektivita je tm vt, m strmj je svah.
f) Miny
Dle japonskch manul se s minami snadno manipuluje a mohou bt rychle rozmstny na
poadovan msta. Jejich nevhoda spov v tom, e mohou bt pedasn pivedeny k vbuchu
nsledkem neptelskho leteckho a dlosteleckho bombardovn. Je tedy velmi dleit minov
pole dobe zamaskovat.
Vzdlenost mezi minami se vol dle taktick situace, typu min a charakteru ternu. Obecn
se vak rozmsuj achovnicovit. Ukldaj se do takov hloubky, aby bylo zajitno dostaten
maskovn.
g) Pekky slouc k oddlen tank od pchoty
Tento typ pekek se dle japonskch podklad buduje velice snadno a tak nen obtn jej
zamaskovat. Tyto pekky se buduj v tch ppadech, kdy, z njakho dvodu, nen mon
postavit protitankov pekky. Osdky tank bvaj frustrovny, kdy pijdou o ochranu, kterou
jim poskytuje doprovodn pchota.
K tomuto elu se nejastji pouvaj kloptac pekky a spirly z ostnatho drtu.
Pekky se rozmsuj tak, aby bylo mon je postelovat z postaven obrnce.
Pi pejezdu tanku jsou spirlov pekky stlaeny. Po pejet tanku se pekky vrac do
pvodn polohy.
h) Dal typy pekek
Mezi dal pekky zmiovan v japonskch materilech pat:
- Jmy
- Pokcen stromy
- Devn kly Kly, o prmru cca 1 stopa a dlce cca 9 stop, zaputn do zem dok nkdy
zpomalit postup tank. V ternu se rozmsuj nepravideln. Kly vyuhuj cca 3 stopy nad povrch
ternu.

Pouit prameny a literatura: Intelligence bulletin, Vol. II, No. 6, January 1944, Military intelligence
division
Autor: Ing. Vladimr Polek
E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz
Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz