41.

Dermatitis perioralis
hlavně mladé ženy
difusně zarudlé okolí úst s edematosním prosáknutím a tvorbou červených papulek a
papulopustulek
v etiologii zřejmě fluor a další chemické látky, možná i HK
terapie nespecifická, vyvarování se vyvolávající příčiny, nestresovat se, psychoterapie
 42. Ulcus cruris – etiopatogeneze
převážně varikosní původ, pouze u 10% jiný (ateriosklerosa, trauma, panikulitis, zánět, tlak,
idiopatické)
nejčastěji nad vnitřním kotníkem
 43. Ulcus cruris – klinický obraz, léčba
nejčastěji nad vnitřním kotníkem
bývají kolísavé bolesti (chronická periostitis)
některé se hojí samy, jiné obtížně
po vyčištění se spodina pokrývá granulační tkání a povrch se epitelizuje, vždy se hojí jizvou,
která se může opět snadno rozpadnout
místní léčba s kompresivní bandáží a aktivace svalů lýtka (chůze)
jediná kauzální léčba je chirurgická
 44. Psoriasis – etiopatogeneze
genetická porucha kožního metabolismu se zrychlením epidermální obměny keratinocytů (asi
7x)
postup
- nadprahový podnět (infekce, stres)
- cévní reakce (proliferace kapilár, T-Ly, monocytů a žírných bb. do epidermis)
- aktivizace keratinocytů
- parakeratosa, akantosa
- v ložiscích je velká řada antigenů, které mají za následek vznik Munroových
mikroabscesů
 45. Psoriasis – klinický obraz

Psoriasis vulgaris
1 – 3 % populace
ploché papuly do velikosti čočky hnědočervené barvy se stříbřitě drolivými šupinami na
povrchu splývající v ložiska
většinou nesvědí tak aby si je nemocný rozškrábal
predilekční místa lokty, kolena, extenzory, křížová kost, krajina přechodu čela a vlasaté části
hlavy
psoriasis inversa
- na opačných než predilekčních plochách
- flexory, třísla, axily, pod koleny, loketní jamky
- chronický průběh málo odpovídající na léčbu
na nehtech prohlubně velikosti špendlíkové hlavičky, pod nehty skvrny připomínající kapky
oleje
histologicky akantosa, hyperkeratosa a parakeratosa, pod níž jsou Munroovy mikroabscesy
(shluky mumifikovaných Ly a Leu)
Köbnerův isomorfní fenomen
- poranění koria v ložisku psoriasi v akutní fázi
- za 16 – 20 dní se tam objeví (i po vyhojení ložiska) nová psoriatická papula
vyhojení není možné, lze jen potlačovat projevy
Diagnosa
- hnědočervené papuly nebo ložiska přesně ohraničená od okolní nepostižené kůže
- na povrchu ložisek stříbřitě bílé drolivé šupinky
- lokalizace na predilekčních místech
- při seškrabu šupin „nalakovaná“ hnědá ploška, která po poranění tečkovitě krvácí
(Auspitzův fenomén)
- malé subjektivní potíže
- hojení a remise
- histologie

Psoriasis pustulosa
pustuly (sterilní) sedící v psoriatických ložiscích
hlavně dlaně a plosky nohou, ale může dojít i ke generalizaci
v histologii Kogojovy spongiformní pustuly (nekrosa s mumifikovanými T-Ly a leu)

Psoriasis arthropatica
těžká a úporná lupénka s projevy postižení kloubů podobných revmatismu
nejčastěji postiženy klouby na rukou a to asymetricky (oteklé, bolestivé, kůže nad nimi
červená, nejsou Heberdenovy uzly)
autoimunokomplikace lupénky pro nahromadění imunokomplexů

Erythrodermia psoriatica
vývinem z normální lupénky pro dráždivou terapii či idiopaticky
typické projevy nahrazeny dermatitidou či ekzémem (i histologicky) a to i celotělově
kůže je rudá, někde mokvá, jinde se hojně šupí, lymfadenopatie, hyperpyrexie, výpad vlasů
 46. Psoriasis – léčba
odstranění šupin (ac. salicylicum)
útlum aktivace keratinocytů (masti s dehtem či kortikoidy, deriváty vit. D3)
celkově Goeckermanova léčebná metoda (večer pix lithantracis, ráno otřít, horské sluníčko ve
stoupající dávce), Buckyho lampa, PUVA, aromatické retinoidy, pobyt u moře
 47. Sclerodermia, dermatomyositis

Sclerodermia
= pozvolné tuhnutí kůže
Sklerodermia circumscripta
- ložiska velikosti kapky či větší
- prvotní je erytém, který se rozšiřuje, zatímco střed světlá a tuhne až do barvy slonové
kosti
- minimální subjektivní potíže
- histologicky nahromadění kolagenu, který utlačuje a degeneruje panniculus adiposus
Progresivní systémová sclerodermie
- zmnožení kolagenní pojivové tkáně, nejčastěji žen mezi 30 – 50 lety
- ohraničená x difusní
- časná fáze = Raynaudova symptomatika (fenomén trikolory, akrální poruchy čití,
těstovité otoky prstů)
- rozvinutá = facies sclerodermica (mikrostomie, hypomimie, špičatá nos, napjatá kůže)
+ sklerodaktylie (nekrotické léze hojící se jizvičkami) + viscerální postižení GIT, plic,
sdce, ledvin a svalstva
- v laborce antinukleární protilátky
- terapie masážemi a mobilizací, NSAID, imunosupresiva, D-Penicillamin a interfeon γ

Dermatomyositis
etiologie neznámá, patogeneza neznámá (tvorba autoprotilátek a ukládání komplexů ve
stěnách cév)
vznik popisován při
- terapii penicilaminem, tamoxifenem
- virových infektech (coxsackies viry, picornaviry, echoviry, herpes viry aj.)
- asociace s infekcí Toxoplasma gondii?
- 26% dospělých pacientů má neoplazii (nejvíc Ca plic, prsu a pohlavního ústrojí žen)
poškozuje zejména kůži a svaly
histologie
- závisí na stadiu choroby
- akutní připomíná subakutní LE (dermální edém, lymfocytární infiltrát perivaskulární
nebo ve shlucích, mucinová depozita,hyperkeratóza, akantóza, jemná papilomatóza)
- později (kolagen v dermis vykazuje ztluštění, homogenizaci a sklerózu, epidermis
atrofuje)
- mohou být nálezy IgG epidermodermální junkci
- ve svalové biopsii nekróza a regenerace svalových vláken s perifascikulárním či
intrafascikulárním mononukleárním zánětlivým infiltrátem ev. perifascikulární atrofií.
Klinicky obraz onemocnění
- začíná artralgiemi, únavou, febriliemi, Raynaudovým fenoménem
- nejvýznamnější je postižení svalů horních končetin (ochablost a bolestivost svalů)
- svalové postižení progreduje (nemocný není schopen elevovat horní končetiny)
- postiženy mohou být také svaly dýchací a polykací
- z vnitřních orgánů jsou alterovány ledviny (glomerulonefritida), srdce (myokarditida)
vzácně plicní fibróza, bývá přítomna artritida a esofageální dysfunkce)
- kožní nález u více než poloviny pacientů předchází svalové postižení
 - v akutní fázi heliotropní erythém (červenofialový otok víček), nad klouby rukou,
kolenou, loktů je patrné Gottronovo znamení (makulopapulózní erythémy nebo
polymorfní atrofické plaky)
- u 1/3 pacientů bývá fotosenzitivita
- chronické makulární erythémy a poikilodermické léze na trupu a v proximálních
partiích končetin
- na nehtových lůžcích teleangiektazie, trombotizované cévy, kutikulární hypertrofie
- u dětí obvyklá kalcinóza kůže a svalů
- podkožní depozita kalcia často vedou k chronickým ulceracím
zvláštní formou je amyopatická dermatomyositida bez myositického postižení
Dif. dg
- ostatní choroby pojiva (především SLE, systémovou sklerodermii)
- trichinózu, toxoplazmózu
- jiné myopatie (toxické, endokrinologické, lékově indukované)
- svalové dystrofie
Léčba
u onkologických pacientů léčba této choroby
systémově kortikosteroidy (v závislosti na stupni aktivity choroby), imunosupresiva
(methotrexat, azathioprin)
zevní terapie pouze symptomatická
 48. Erythematodes
= zčervenání kůže
zevní původ
- fyzikální (úder, tření, přehřátí, oslunění, RTG)
- chemické (externa, bojové látky a léky)
- mikrobiální a parazitární
vnitřní původ
- emoce (erythema pudoris et iracundiae)
- poruchy metabolismu jater, pankreatu a avitaminosy
- endokrinní (menstruace)
- revamtismus a choroby pojiva
- karcinomy a hemoblastosy
Erythema chronicum migrans
- jasně červená makula v místě vpichu hmyzu zvětšující se s centrálním výbledem
- např. Borrelia burgdorferi (může vyústit v Lyme disease – artritis, meningitis,
radikuloneuropatie, mohou být i kardiální a renální projevy)
- léčba megadávkami penicilinu
Erythema nodosum
- hlavně mladé ženy
- horečka, malátnost, bolesti svalů a kloubů jimž předchází tonsilitis či faryngitis
- bolestivé podkožní uzly nad extensory bérců, stehen a předloktí, kůže nad nimi se
podobá modřině
- histologicky uzly s nekrotickým středem a vaskulitidou v septech tukové tkáně
- etiopatogeneze není jednotná (může být spojeno s TBC – Löfgrenův sy)
- terapie penicilin, salicyláty, kortikoidy, vatové zábaly s elastickou bandáží
 49. Dermatitis herpetiformis
= M. Duhring
vzácné chronicky recidivující silně svědivé kožní onemocnění charakterizované
polymorfními, pálícími až bolestivými výsevy
nepostihuje sliznice
subepidermálně uložené napjaté herpetiformní puchýře s nahromaděním granulocytů a
depozit IgA ve vrcholcích papil koria
často v kombinaci s enteropatií
nejprve necharakteristické, silně svědící erytémy a edematosní plaky, poté herpetiformě (ve
skupinkách) uspořádané puchýřky s excentrickým šířením, praskáním a krustami
časté exkoriace a impetiginizace
predilekce zad, extensorů horních končetin, ramena a hýždě
prokazatelná přecitlivělost na jod, většinou i senzitivita na lepek
histologicky subepidermální puchýř s eosinofily a neutrofily a nekrotickým str. basale
epidermis, ve vrcholcích papil koria mikroabscesy a depozita IgA
laboratorně eosinofilie, zvýšené IgA, protilátky proti retikuliny, endomysiu...,
neznámá etiologie
dg. na základě klinického obrazu a histologie
lékem volby je dapson (pozor na methemoglobin, anémie), bezlepková dieta, vyloučení jódu
 50. Skupina onemocnění pemphigu, skupina onemocnění
pemphigoidu

Skupina onemocnění pemphigu

autoimunitní chronické dermatosy neznámé etiologie charakterizované intraepidermálními
puchýři na nezanícené kůži s přítomností autoprotilátek proti povrchovým antigenům
keratocytů (desmoglein I a III) a pemphigových bb. v puchýřích
puchýřky vznikají akantholysou (Tzanckův test), jejíž příčinou jsou protilátky
nejčastější pemphigus vulgaris, dále pemphigus foliaceus, erythematosus, vegetans,
paraneoplastický...
nejčastější výskyt mezi 30 a 60 lety
klinicky
- plihé puchýře s čirým obsahem po jejichž prasknutá vznikají eroze s krustami
- reepitelizace počíná v centru, hojí se ad integrum, možná hyperpigmentace
- Nikolski I (postranním tlakem na kůži lze vyvolat tvorbu puchýře, akutní fáze)
- Nikolski II (postranním tlakem na puchýř dochází k jeho posunu)
- většinou první manifestace v dutině ústní, kde bolí
histologicky suprabazální akantolytické puchýře, infiltrát v koriu, depozita Ig a komplementu
laboratorně IgG v séru (titry korelují s aktivitou)
Dg na základě klinického obrazu, Tzanckova testu a histoimunologie
terapie kortikoidy, případně jiná imunosupresiva

Skupina onemocnění pemphigoidu

autoimunitní puchýřnatá onemocnění neznámé etiologie charakterizovaná tvorbou
epidermolytických (vznikají oddělením epidermis od koria) puchýřů
nejčastější je bulosní pemphigoid, dále např. benigní jizvící slizniční pemphigoid, pemphigoid
gestationis
výsev napjatých puchýřků na zanícené kůži s přítomností protilátek proti BM epidermis
často paraneoplastický projev nádorů
klinicky
- generalizovaný výsev napjatých puchýřů různé velikosti, nejčastěji v kožních
záhybech, horní části břicha a na vnitřní straně stehen, sedících na zánětlivé spodině
s čirým či hemoragickým obsahem
- po stržení ploché eroze s haemorhagickými krustami
- odhojují se ad integrum, reepitalizace probíhá z krajů
- není akantolysa ani Nikolského fenomény
- může být postižena sliznice dutiny ústní, ale žádná jiná
histologicky subepidermální trhliny měnící se v dutinu puchýře v jehož tekutině jsou
eosinofily, elektronmikroskopicky defekty v lamina lucida BM, imunohistochemicky
protilátky proti BM epidermis
laboratorně protilátky proti BM v séru (titry nekorelují s aktivitou)
v terapii je důležitý onkologický screening, kortikoidy, případně jiná imunosupresiva
 51. Lichen ruber
dosti časté silně svědící onemocnění s plochými polygonálními papulemi červenofialové
barvy s voskově lesklým povrchem a diskrétním olupováním
u větších papul patrny bělavé proužky v okrajích (Wickhamovy strie)
predilekční lokalizace nad flexory předloktí, na nártech a na vnitřních stranách stehen,
v dolních částech břicha, nad lokty a v podkolení, na bedrech, na skrotu a glans penis
na ústní sliznici na tvářové sliznici a jazyku, popřípadě na rtech, kde má vzhled síťové kresby
s nepravidelnými proužky bělavé barvy
po odhojení zůstávají hyperpigmentace
projev přecitlivělosti u virových infektů či výsledek imunoalterace z psychické zátěže
mnoho typů
- planus (klasický)
- exanthematicus (hustý výsev uniformních papulek)
- anularis (kruhovité útvary, nejčastěji glans penis, scrotum a nadklíčkové jamky)
- pemphigoides (drobné puchýřky a buly, v ústech velmi bolí)
- follicularis (ve kštici trvalá jizevnatá alopecie)
- linearis (lineárně uspořádané projevy)
- verrucosus (svědící bradavičnatá ložiska se silnou hyperkeratosou, přední strana
bérců)
histologicky hustý kulatobuněčný infiltrát v úzkém pruhu pars papilaris koria a vakuolární
degenerace buněk stratum basale epidermis s neostrým ohraničením vůči koriu, akantosa
připomínající zuby pily
léčba kortikoidy s antimalariky celkově, místně protisvědivé přípravky, možná i PUVA
 52. Cheilitis, leukoplakie

Cheilitis
= zánět rtu
živější červeň rtů, edém, pityriaziformní deskvamace, exkoriace až mokvání a ragády
vlivy exogenní (fyzikální, chemické, infekční)
cheilitis actinica (vlivem UV záření)
časté jsou cheilitidy způsobené olizováním rtů v zimě
chemikálie (cheilitidy iritační, arteficiální), někdy mohou vzniknout traumatické cheilitidy po
neopatrném zubním ošetření
přecitlivělost na složky rťenky, protézy, dýmky, cigarety, žvýkačky... (bez odhalení
kontaktního alergenu nelze napravit)
Anguli infectiosi
- kandidózy, pyodermie, avitaminózy
cheilitis glandularis
- vývojová anomálie, hypertrofie mukózních žlázek na vnitřní ploše dolního rtu
- vývody mají vzhled červených papulek
cheilitis granulomatosa
- horní ret, zduření, měkké, nebolestivé,
- histologicky granulomatózní zánět tuberkuloidní struktury (někdy součást Melkerson-
Rosenthalova sy)

Leukoplakie
bílé povlaky na povrchu těla, nejčastěji na sliznicích
metaplazie (přeměna nerohovatějícího epitelu v rohovějící), může být prekancerosou
(dlaždicobuněčný Ca)
ke vznikunutná ztluštělá pokožka (akantóza), která nadměrně rohovatí (keratóza).
vlasatá leukoplakie
- pacienti s HIV infekcí nebo virem Epsteina – Barrové (EBV)
- změněna sliznice hran jazyka
- dobře ohraničené bělavé okrsky na sliznici vyskytující se pouze v předních dvou
třetinách jazyka
orální leukoplakie
- kuřácké leukoplakie x nekuřácké leukoplakie
- nejvíce muži – kuřáci
- nejčastější maligní transformace u nekuřáckých
Etiopatogeneze
- kouření
- alkohol (hlavně destiláty)
- chronické dráždění sliznice (například chybně vytvarovanou kovovou výplní zubů)
- chronické infekce dutiny ústní vyvolané kvasinkami (Candida albicans).
Prevence
- vyvarovat se kouření a nadměrného pití destilátů
- vyhledat zubního lékaře
Klinicky
- bělavé, ostře ohraničené povlaky na sliznicích (dutiny ústní, zevního genitálu,
močového měchýře)
 - nadměrné rohovatění kůže nebo její zesilování.
Léčba
- antimykotika či antivirová terapie dle původce
- kryoterapie
- chirurgicky
 53. Poruchy pigmentace kůže a sliznic (vitiligo,
leucoderma, lentigo solaris apod.)
Lentigo
- ohraničené hladké hyperpigmentace nejčastěji na obličeji a hřbetech rukou
Ephelides
- = pihy
- droné mnohočetné skvrny jejichž intenzita zbarvení klesá dle UV
Melasma
- svrnité pigmentace po kosmetice
Chloasma
- skvrnité hyperpigmentace u těhotných, po HK...
Albinismus
- vrozený defekt tyrosinasy
- generalizovaný (bílá kůže, červená duhovka) x parciální
Leukoderma
- depigmentace v místě probíhajícího nebo proběhlého zánětu
Vitiligo
- ohraničená ztráta pigmentu ve stratum basale epidermis způsobená vymizením
melanocytů
Leucoderma centrifugum acquisitum
- = Suttonova skvrna
- lentigo obklopené depigmentovaným dvorcem
- dáno autoimunitní destrukcí melanocytů T-Ly
- nutno prověřit zda se jedná skutečně o lentigo a ne melanom!
Arteficiální pigmentace
- tetováž (chtěná, traumatická)
- karotenoidy
- otravy
- léky (např. Amiodaron modrá po UV)
 54. Alopecia
= nadměrné vypadávání vlasů vedoucí k trvalé či přechodné lysivosti

Nejizvící alopecie
Difusní
- akutní (přechodné; infekční – po chřipce, lues, neinfekční – hormonální, toxické)
- chronické (alopecia seborrhoica – nejčastější, častěji muži, dědičná, klasické letiště,
končí trvalým prořídnutím kštice)
Ložisková
- alopecia areata (autoimunitní, může se shojit sama i přejít do maligního stadia s totální
ztrátou ochlupení)
- arteficiální (trichotillomania – vytrhávání si vlasů a jejich pojídání)

Jizvící alopecie
Difusní
- po některých kožních chorobách (erythematodes, pyodermie)
Ložisková
- Pseudopelade Brocq (neznámá etiologie, chronická, není úplná lysivost, ale zjizvené
folikuly již se nikdy neobnoví)
 55. Erythema nodosum, panniculitis

Erythema nodosum
hlavně mladé ženy
horečka, malátnost, bolesti svalů a kloubů jimž předchází tonsilitis či faryngitis
bolestivé podkožní uzly nad extensory bérců, stehen a předloktí, kůže nad nimi se podobá
modřině
histologicky uzly s nekrotickým středem a vaskulitidou v septech tukové tkáně
etiopatogeneze není jednotná (může být spojeno s TBC – Löfgrenův sy)
terapie penicilin, salicyláty, kortikoidy, vatové zábaly s elastickou bandáží

Panniculitis
ohraničený zánět podkožní tukové tkáně s infiltrujícími bb. zánětlivými, vzácně nádorovými
klinicky v hloubce hmatný infiltrát či zduření kůže se zarudnutím, bolestivostí a otokem,
mohou se tvořit vředy a píštěle
septální
- např. erythema nodosum, subakutní nodulární migratorní panniculitis
lobulární a smíšené
- vaskulitidy doprovázející nemoce pojivových tkání
- lupus panniculitis
lipodystrofické
- akutní pankreatitida
- deficit α1-antitrypsinu
- panikulitidy infekční, traumatické a nádorové
léčba dle základního onemocnění
 56. Pigmentové kožní névy – základní charakteristika,
lentigo maligna
nezhoubné kožní útvary různé velikosti vzniklé místním nahromaděním melanocytů
projevující se odchylkou od normální barvy kůže.
dochází ke shluku zmnožených melanocytů do tzv. hnízda.
klinicky skvrny či uzlíky světle hnědé až hnědočerné barvy
Vrozené pigmentové névy
- zakládány již během vývoje plodu tj. před narozením = mateřská znaménka
- bývají solitární
- od 1 – 2 cm až po rozsáhlé mnohacentimetrové plochy
Získané pigmentové névy
- většinou mnohočetné, od několika desítek až po stovky útvarů
- objevují se až v dalším průběhu života, nejčastěji do 20 let
- obvykle nedosahují 2 cm
Běžné pigmentové névy
- nejčastější pigmentované kožní útvary
- hnědá, v nejrůznějších odstínech
- homogenní, stejnorodé zbarvení
- ohraničení je ostré, okraje pravidelné
- jak v úrovni okolní kůže, tak vyvýšený (až do bradavičnatého vzhledu)
- odstranění v místech, kde jsou mechanicky drážděny (ramínka podprsenky, plosky,
kštice)
Atypické pigmentové névy
- nepravidelně probarvené, okraje nepravidelné, občas mohou svědit
- vyšší riziko maligního zvratu
- halo névus ( pigmentovaný útvar obklopený depigmentovaným lemem, v dospělosti
by měl být centrální útvar odstraněn)
Lentigo maligna
- = melanosis circumscripta praecancerosa Dubreuilh
- nestejnoměrně tmavohnědě až černě pigmentované ložisko nepravidelných okrajů u
starších lidí
- nejčastěji v obličeji
- po letech se zvrhává v lentiginosní melanom
 57. Naevus naevocellularis, dysplasticus

Naevus naevocellularis
névové bb.
- větší bb. se světlým jádrem a světlou plasmou oddělené od ostatních
poloměsíčkovitým jasným dvorcem
- obsahující melanin
- v koriu připomínají bb. vaziva
- nahromaděny v čepech epidermis, případně mohou odkapávat do koria
sytě tmavé skvrnky kdekoliv na kůži
v případě odkapávání do koria = intradermální névus, může časem vyblednout

Naevus dysplasticus
větší pigmentové névy s nepravidelným, neostrým okrajem a kolísavou pigmentací
možný i familiární výskyt
histologicky atypická hyperplasie až dysplasie melanocytů
může být prekancerosou melanomu
 58. Příznaky přeměny névocelulárních névů v maligní
melanom
pravidlo ABCDE
- A = asymetrie, zesílený růst nepravidelně do plochy
- B = border, vytvoření nepravidelného zánětlivého lemu
- C = colour, nepravidelné zbarvení, tmavnutí névu
- D = diameter, velikost nad 6 mm v průměru
- E = elevation, vyvýšení nad povrch
 59. Vaskulární névy
Naevus flameus
- = oheň
- fialová skvrna vyvíjející se s růstem dítěte
- častý familierní výskyt
Naevus araenus
- = pavoučkovitý névus
- červená papulka s radiálním vějířkem teleangiektasií
- častý v dětství, většinou ustupuje
- v dospělosti těhotenství, cirhosa jater, M. Rendu-Osler-Weber, progresivní
sklerodermie
- léčba elektrokoagulací přívodné cévky
 60. Verruca seborrhoica, fibroma mole

Verruca seborrhoica
etiologie neznámá
starší lidé, nesouvisí s mazovými žlazami
někdy imituje melanom či névus
Klinicky
- na počátku žlutohnědá, jen mírně vyvýšená papula, později tmavě hnědá až černá
- vypadá jako přilepená na kůži (prominuje, nezánětlivá spodina, často vícečetná)
- na trupu, hlavě, na končetinách málokdy
Diagnostika
- charakteristický makroskopický vzhled
- histologie obvykle není nutná (jen při podezření na névus nebo nálezu dalšího útvaru
níže uloženého)
Léčba není nutná

Fibroma molle
etiologie neznámá
pohmatově měkký, většinou barva kůže, velikost několik mm
léčba excizí
histologie většinou není potřeba